Rodina a škola ve vzájemné interakci. Mgr. Barbora Dědičová psycholog, rodinný terapeut

Transkript

1 Rodina a škola ve vzájemné interakci Mgr. Barbora Dědičová psycholog, rodinný terapeut

2 Kontakt: Mgr. Barbora Dědičová Centrum pro rodinu Vega Kladno: tel: , PPP SK OP Kladno, tel: Manželská a rodinná poradna Kladno, tel: (od dubna 2014) Prevence ve škole, o.s., tel: ,

3 Z čeho vycházím? Každá lidská bytost je jedinečná, neopakovatelná a nesrovnatelná. Stejně jedinečně citlivě a individuálně je třeba přistupovat a pracovat s každou rodinou, kde vyrůstá dítě. Představení se účastníků, dále informace o tom, co by si dnes chtěli odnést, na co bychom neměli zapomenout. Zmapování role - určíme 3 body v prostoru do jednoho se postaví ten, kdo je v roli pouze učitele, do druhého ten, kdo je v roli pouze rodiče a do třetího ten, kdo má obě role. Ti co mají obě role se postaví na čáru, kde se cítí být. Reflexe, může se s časem měnit... kde se cítím lépe... Lze hrát s dětmi na výšku postavy, datum narození, počet sourozenců, velikost ruky, lze tím zmapovat náladu dětí, jejich energii atd...

4 Vymezení pojmů Interakce (z lat. Interactio inter agere jednat mezi sebou): znamená vzájemné působení, jednání, ovlivňování všude tam, kde se klade důraz na vzájemnost a oboustrannou aktivitu na rozdíl od jednostranného, například kauzálního působení Pro učitele může být nadějí že věci může ovlivňovat Komunikace jako konkrétní forma interakce (verbální x neverbální)

5 - Komunikace Nepřímé vyjadřování, neupřímné vyjadřování Přehánění a nadměrné zobecňování, značkování Nesoulad slovního a mimoslovního vyjadřování Únik od tématu, čtení myšlenek, skákání do řeči, nereagování na sdělení Neverbální odmítání

6 + Komunikace na straně sdělujícího Soulad slovního a mimoslovního vyjadřování Srozumitelnost a snaha zpětně zjišťovat, zda posluchač chápe, stejně jako my, co sdělujeme Otevřenost a snaha vyjadřovat se sám za sebe Jasnost a konkrétnost vyjadřovaného Snaha projevovat své kladné i záporné pocity neútočně, s prostorem pro druhého A s cílem dojít prostřednictvím hovoru k něčemu konstruktivnímu, ne ke svému vítězství

7 + Komunikace na straně naslouchajícího Snaha o aktivní, pozorné naslouchání Otevřenost, nepředjímání jiných významů sdělovaného Vnímání vlastních pocitů, myšlenek a dávání je zpětně najevo Mít na vědomí, že slyšené vypovídá více o sdělujícím a jeho pocitech nebrat si to tudíž příliš osobně Jsem zodpovědný za to, co říkám, ne za to co druhý slyší. cvičení stůl

8 Příběh I Vašek, první třída, ADHD sy Nerespektuje pravidla, odmlouvá paní učitelce, často je sobě i druhým nebezpečný (vráží do dětí, uhodí se ), občas opoziční nechce se převlékat na TV, poté tam místo cvičení zlobí, zvládne rozložit celou hodinu, vykřikuje, pobíhá po třídě, leze pod lavice. Rodiče se rozvádějí, v péči matky, s otcem v pravidelném kontaktu (aktivní otec), prarodiče (otce rodiče) matku kritizují, že nezvládá výchovu S jakými pocity jdou tito lidé na setkání do školy a co by od ostatních účastníků potřebovali (matka, otec, výchovný poradce, třídní učitel, učitelka na TV)

9 Asertivní přístup: Asertivita dnes představuje ucelený komunikační styl, který zohledňuje nejen komunikační dovednosti, ale i stabilitu osobnosti. Vyžaduje, aby se člověk rozhodoval sám za sebe a za svá rozhodnutí nesl odpovědnost. (Praško, 1996) může pomoci učiteli, který je příliš zodpovědný a bere kompetence rodiče na sebe..

10 Pozitivní aspekty asertivity: Preferuje neagresivní chování Napomáhá rozvíjet zdravé sebevědomí Zvyšuje sebeúctu a seberespekt Projasňuje mezilidské vztahy, jejich otevřenost, srozumitelnost a přímost Vytváří atmosféru pro spolupráci Umožňuje předcházet a efektivně řešit konflikty Rozvíjí samostatnost v rozhodování Zvyšuje odpovědnost za vlastní chování Zvyšuje tvořivost a zdravé riskování Umožňuje BÝT SÁM SEBOU!

11 Asertivní práva Mám právo sám(a) posuzovat své vlastní jednání, myšlenky a pocity a být si za ně a jejich důsledky sám zodpovědný(á). Mám právo nenabízet žádné vysvětlení, výmluvy ani omluvy svého jednání. Mám právo posoudit, zda a nakolik jsem zodpovědný(á) za řešení problémů druhých lidí. Mám právo změnit názor. Mám právo dělat chyby a být za ně zodpovědný(á). Mám právo říct: Já nevím.

12 Mám právo být nezávislý(á) na dobré vůli jiných lidí. Mám právo dělat nelogická rozhodnutí. Mám právo říct: Já ti nerozumím. Mám právo říci: Je mi to jedno. Komunikační cvičení: tým chirurgů

13 Konflikt (z latinského conflictus srážka) je nejobecněji definován jako střet dvou motivací. Jedná se o střet protichůdných postojů, zájmů, hodnot, potřeb, cílů, plánů, představ apod. Konflikt vzniká již v okamžiku pociťovaného rozporu -dříve, než dojde k jeho pojmenování a řešení, případně než se projeví negativní důsledky jeho dlouhodobého přehlížení a neřešení. Konflikt sám o sobě nemá pozitivní nebo negativní náboj, záleží na tom, jak se k němu postavíme a jaký mu dáme význam.

14 Konflikt může mít i pozitivní a konstruktivní význam, protože přináší: Nová řešení (jsou zdrojem změn). Ukončuje negativně vnímané procesy a stavy. Zabraňuje ustrnutí nutí hledat stále nové cesty. Vede k výměně informací a otevřené diskuzi. Uvolňuje napětí a pomáhá ventilovat emoce. Učí řešit problém vede k analýze. Ověřuje a přehodnocuje vztahy. Dává korekce zpětnou vazbu. Neřešený konflikt se však často vrací, eskaluje a vede k destrukci.

15 Příběh II Rodiče přicházejí s tím, že děti ve třídě jejich 10 letému Adamovi ubližují. Situace trvá 3 měsíce a dle rodičů se vyhrocuje. Zpočátku se jednalo pouze o posmívání (že se nepere, že hraje na housle, že se obléká jak s minulého století..), ale teď už mu dokonce záměrně škodí. Často mu snědí svačinu, smějí se mu, že je šprt, ničí mu věci, do tašky mu dávají znečištěné věci, hrozí mu fyzickým útokem. Rodiče se o syna bojí, mají strach z fyzického napadnutí od chlapců ze třídy. Jak to prožívám Jak mi v tom je Co potřebuju Co očekávám Čeho se bojím Jaká mě napadají řešení 2 skupiny (rodiče x učitel)

16 RODINA A ŠKOLA partneři, nebo soupeři?

17 Proměny rodiny Od tradiční nadindividuální normy desatero, soudržnost společenství než prosazení individua a bezpodmínečnou autoritu vychovatele (rodiče). Škola i církev respektovaná instituce (pevná opora pro rodinu) K moderní vztahová rodina v popředí hodnota jedince, jeho individualitu, prostor pro rozvoj a tvořivost. Cílem je autonomní, tvořivá osobnost. Význam má kvalita vztahů, psychologizace života rodiny (odborná podpora a péče o výchovu)

18 Důsledek pro rodiče: Stále větší osobní odpovědnost za výchovu Stále menší kompetence pro ni Stále větší tlaky na angažování se ve školním vzdělávání svých dětí (obraz dobrého rodiče )

19 Důsledek pro učitele: Jsou nuceni stále více individualizovat přístup k žákům (vystupovat psychologicky kompetentně) Jsou nuceni otevírat své působení komunikace s rodinami, nabízet ho ke kontrole Jsou pod stále větším tlakem osudovosti školních výsledků dětí

20 Co dělá škola rodinám? Prolínání rodiny a školy: škola se prostřednictvím žáků a požadavků na ně dostává až do rodin a způsobuje: Tlaky materiální, tj. Úspěšná socializace ve škole vyžaduje, aby rodina nově rozdělila materiál. Výdaje a časové investice Tlaky ideově-morální, policie rodin, svými tykadly dosáhne až do intimního života rodin, poskytuje přes dítě rodinám zpětnou vazbu o tom, co je a co není žádoucí Tlaky psychologické nová situace pro rodiče školáka, objevují se nove city (pýcha, zahanbení, zklamání) a zátěže. Ne/úspěch potomka vždy ovlivňuje vztahy mezi manželi, ale i prarodiči Tlaky na nové institucionální role rodiče. Ten je nucen k angažování v nových institucích

21 Jak tedy konkrétně na to? Formy komunikace: Osobní kontakt třídní schůzka x indiv. konzultace Telefon Žákovská knížka Vzkaz po žákovi záměrný x mimo záměr Akce pořádané školou Prostřednictvím nějaké instituce Vzhled a chování žáka Školní noviny, webové stránky, úprava školy

22 Schůzka s náročným tématem: Jak rodiče pozvat? (tel., ŽK, mail, vzkaz...) Kdo vše se schůzky zúčastní (oba rodiče, učitel, výchovný poradce, ředitel... pozor na přesilu!) Prostorové zázemí (nerušit) Časové určení (vymezit čas, dodržet ho) Konstruktivní klima vs. kritické klima Popisný způsob potíží vs. hodnotící způsob řešení Pochvala pro dítě Závěr jednotlivé efekt. body vedoucí k řešení problému Vzkaz dítěti

23 Proč pozvat oba rodiče? Oba mají právo se schůzky zúčastnit jedná se o jejich dítě Mohou se cítit lépe, emoční podpora od partnera (funguje i v případě rozvedených rodičů) Máme více zdrojů pro hledání efektivního řešení Dítě má větší podporu, i když v situaci není přítomno - bojují za něho 2 blízcí lidé Výhodnější i pro pedagoga, jeden z rodičů může mít např. realističtější pohled na své dítě

24 Kdy to může fungovat? Pokud má učitel podporu v řediteli školy! Pokud má ředitel podporu ve zřizovateli Pokud má zřizovatel podporu v MŠMT Pokud se podaří přenastavit kontrolující ráz dnešního školství v podpůrný (supervizní) model

25 Děkuji za pozornost