Tepelnì technické vady a poruchy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tepelnì technické vady a poruchy"

Transkript

1 OPET Czech Republic OPET CR Organizace na Podporu Energetických Technologií Publikace Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov a jejich sanace ENERGIE Praha/Brno 2002

2 OPET Czech Republic OPET CR Organizace na Podporu Energetických Technologií ENERGIE V roce 1990 Evropská komise vyhlásila program THERMIE zamìøený na demonstraci nových nejaderných energetických technologií. Souèasnì byla založena sí OPET (Organization for the Promotion of Energy Technologies) center, jejímž cílem bylo pomáhat Komisi s šíøením informací o výsledcích projektù a s podporou nových technologií v oblasti nejaderné energetiky. Tato sí byla od konce roku 1996 øízena direktoriáty DG XVII a DG XIII. V roce 2000 byla sí OPET center rozšíøena o obdobnì orientované organizace pùsobící v zemích støední a východní Evropy, v kandidátských zemích a v øadì dalších zemí, které uzavøely s EU dohody o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje technologií. V souèasné dobì pracují OPET centra sdružující 108 organizací v rámci 45 konsorcií v Evropì a v Asii. Èlenem OPET sítì je také Èeská republika prostøednictvím centra OPET CR. Sí OPET center je jedineènou organizací spojující demonstraèní a inovaèní èást døívìjších evropských programù JOULE-THERMIE, INNOVATION a souèasného programu ENERGIE, který je souèástí 5. rámcového programu pro rozvoj technologií a demonstrací ( ). Tato vazba umožòuje pokrýt jak výzkumné, tak realizaèní aktivity, navíc spojené s podporou technologického transferu a podporou uplatnìní výsledkù výzkumu v praxi v oblasti energetických technologií a inovací. Zásadním cílem OPET sítì je spolupracovat s organizacemi, institucemi, spoleènostmi a podniky a pomáhat jim v hledání a ve využívání èistých a energeticky efektivních technologií, a to zejména tìch, které jsou výsledkem projektù podporovaných Evropskou komisí. Cílem všech vyvíjených aktivit je posilovat dialog mezi zemìmi, klienty, snaha porozumìt problémùm a potøebám a pomáhat nalézat inovaèní technologická øešení. Základní myšlenka sítì OPET zahrnuje také diskusi o budoucnosti evropského technologického vývoje a výzkumu realizovanou v tìsné spolupráci s praktickými potøebami klientù zejména v rámci 5. rámcového programu EU, ale i dalších energeticky orientovaných programù. Pomáhat pøejímání nových technologických postupù je èasovì velmi nároèný proces, který má dlouhodobou pùsobnost a nemùže být završen v prùbìhu mìsíce. Sí OPET center vchází do pátého roku své aktivity. Jsme rádi, že mùžeme prostøednictvím projektu OPET CR podpoøit vydání této publikace, jejímž cílem je poskytnout zájemcùm informace o tepelnì technických vadách a poruchách panelových budov a o možnostech jejich sanace. OPET Czech Republic OPET CR je èlenem sítì založené Evropskou komisí na podporu efektivních a inovativních energetických technologií Koordinátor projektu Partner projektu Partner projektu Technologické centrum AV ÈR KEA Energetická agentura EGÚ PRAHA Engineering a. s. Rozvojová 135 Durïákova Praha Brno Praha 9-Bìchovice tel. (02) (05) (02) fax. (02) (05) (02)

3 Jiøí Šála, Milan Machatka Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov a jejich sanace Praha/Brno 2002 Zpracovali: Ing. Jiøí Šála, CSc., Ing. Milan Machatka, CSc. Grafika obálky grafické studio Klassic, s. r. o., Norbertov 53/5, Praha 6-Dejvice Publikace je vydána v rámci projektu Evropské Unie OPET Czech Republic OPET CR (Organisation for the Promotion of Energy Technologies, Czech Republic) pro rok 2002 Text Grafika Publikace Jiøí Šála, Milan Machatka grafické studio Klassic, s. r. o., Norbertov 53/5, Praha 6-Dejvice KEA Energetická agentura spol. s r.o., Brno, Technologické centrum AV ÈR, Praha Publikace neprošla jazykovou úpravou

4 OBSAH 1. Úvod 6 2. Pøehled panelových stavebních soustav v ÈR Stavební soustavy G Stavební soustavy HK 60 a HK Stavební soustavy T 06 B Stavební soustava T 08 B Stavební soustava VVÚ ETA Stavební soustava PS Stavební soustava Larsen & Nielsen Stavební soustava B Stavební soustava BA NKS Stavební soustava NKS-G Stavební soustavy HKS Stavební soustava P Stavební soustava P Okna v panelových stavebních soustavách Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov Druhy tepelnì technických vad a poruch Tepelnì technické vady a poruchy zpùsobené návrhem Tepelnì technické vady a poruchy zpùsobené provádìním Tepelnì technické vady a poruchy zpùsobené užíváním Tepelnì technické vady a poruchy zpùsobené údržbou Energetické dùsledky obvyklých stavebních vad Metodika hodnocení energetických dùsledkù tepelných mostù v konstrukci Metodika hodnocení energetických dùsledkù tepelných vazeb Výsledky hodnocení stavu v ÈR Sanace tepelnì technických vad a poruch Pøíprava a provedení sanací Sanace zateplením Závìr Literatura 40 5

5 OPET CZECH REPUBLIC OPET CR 1. ÚVOD Vìtšina tepelnì technických vad a poruch zvyšuje pøímo nebo zprostøedkovanì spotøebu tepla na vytápìní panelových budov. Pøi odstraòování tepelnì technických vad se obvykle snižuje i spotøeba tepla na vytápìní objektu. Tepelnì technické vady a poruchy pøitom pùsobí ve dvou smìrech: snižují užitnou funkci budovy pro daný úèel (pøi komplexním vlivu oznaèováno jako syndrom nemocné budovy ), mimo jiné také zvýšením spotøeby tepla na vytápìní, ohrožují stabilitu, bezpeènost a životnost konstrukcí budovy (což mùže vést k destrukci èástí budovy). Pouhé snížení užitné funkce je prùvodním jevem prakticky každé z tepelnì technických vad a poruch. Dùsledkem je vždy ohrožení nebo omezení uživatele budovy. Pøímo destrukèní charakter mají tepelnì technické vady a poruchy výjimeènì, avšak èasto jsou iniciátorem destrukce. Dlouhodobá úspìšnost sanace vad a poruch závisí na správném: urèení pøíèin vad a poruch, zpùsobu sanace vad a poruch, tj. správné volbì sanaèní metody (i s ohledem na související pùsobení napøíklad statické, požárnì technické, akustické aj.) a kvalitním provedení sanace, zpùsobu užívání. K urèení pøíèin napomùže znalost obvyklých vad v panelových budovách postavených na území Èeské republiky. Urèení energetických dùsledkù obvyklých stavebních vad je dùležité pro rozhodování o zpùsobech jejich sanace. Úèelné je využití evropských norem a postupù jak pro získání pøedstavy o energetických dùsledcích stavebních vad, tak pro analýzu a optimalizaci možností jejich následné sanace. Hledají se opatøení, která mají vysokou (nejlépe komplexní) energetickou úèinnost pøi dostupné investièní nároènosti. Zde je rozhodující metodou energetická analýza konstrukèního øešení budovy, umožòující zamìøení úsporných opatøení do oblasti nejvýznamnìjších pøíèin nadmìrné spotøeby a následnì i vyhodnocení ekonomické nároènosti reálných øešení. Vlastní sanace vad a poruch se skládá ze dvou krokù nejprve se odstraní pøíèiny vady a poruchy, následnì pak se napraví již projevené následky. Analýza energetických dùsledkù vìtšinou smìøuje k dlouhodobému odstranìní pøíèin vad a poruch, zároveò ukazuje nevýhodnost a dlouhodobou neúspìšnost pouhého odstraòování následkù vad a poruch bez odstranìní pøíèin. Je podkladem pro zpracování optimální koncepce sanace. Pøi údržbì a opravách panelových domù se obvykle rozlišují tyto vìcné etapy: obvodový pláš budovy, jeho sanace statická a zateplením (týká se celé vnìjší obálky budovy, popø. i vnitøních konstrukcí pøilehlých k nevytápìným prostorùm), sanitární (instalaèní) jádra, bytové a domovní rozvody inženýrských sítí (technické zaøízení budovy); pøi sanaci nutno respektovat zámìry následující etapy, dispozièní øešení a vybavenost uvnitø budovy, urbanistické návaznosti a vybavenost vnì budovy. První dvì etapy jsou pro snižování nadmìrné spotøeby tepla v dùsledku vad panelových budov nejdùležitìjší. Tyto etapy mohou být provádìny v pøedstihu tak, aby následnì nedocházelo ke zbyteèné likvidaci již provedených úprav. Podmínkou je vhodná volba dílèích úprav v rámci jednotlivých etap, aby byly vždy sdružovány úpravy propojené jak funkènì, tak provádìním. Cílem publikace je ukázat slabá místa panelových domù v ÈR, negativní energetické dùsledky tìchto slabých míst a základní možnosti jejich sanace. 6

6 Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov 2. PØEHLED PANELOVÝCH STAVEBNÍCH SOUSTAV V ÈR Snaha o zprùmyslnìní stavebnictví po roce 1948 vedla k postupnému zavádìní nejprve prvkové a pozdìji objemové typizace. Její uniformita pak vedla k návratu k prvkové a modulové typizaci. Od klasického vyzdívání pøes používání pøedem vyrobených cihelných kvádrù a blokù z lehkých betonù (škvárobeton, struskobeton) se postupnì pøešlo ke kvádropanelùm a paneloblokùm na výšku podlaží s omezenou délkou. Tato výstavba, èasto oznaèovaná jako dvouletkové domy, mìla znaèení T1, T5, T 11 až T 17, T20, T22, T42, T 52, T 01 B až T 03 B. Byly to domy s nosnými podélnými stìnami, ztužené pøíènì štíty a schodiš ovými stìnami. Zaèátek výstavby bytových domù z celostìnových dílcù na území dnešní Èeské republiky pøedstavují panelové domy stavební soustavy "G" Stavební soustavy G První montovaný pøíèný stìnový (panelový) systém typu G byl vyvinut v Ústavu pro zprùmyslnìní stavebnictví a postaven podnikem Stavosvit v Gottwaldovì (Zlínì) v roce 1953 na Lidomilovì louce (pozdìji Nábøeží pionýrù, nyní Benešovo nábøeží èp. 3828) jako výsledek snahy o maximálnì zprùmyslnìnou, rychlou a relativnì levnou výstavbu bytových domù. Od jednotlivých oblastních realizací objektù typu G40 a jejich variant se v roce 1957 zahájila výstavba celostátního typového panelového domu G 57. Ta se do roku 1960 realizovala ve výchozích vývojových modifikacích s minimálními rozdíly. Pìtipodlažní prototypy domù stavební soustavy G s plochými støechami, oznaèené G 40, byly postaveny v Gottwaldovì (Zlínì), v Praze (zde první sídlištì Na zelené lišce v Praze 4-Pankráci) a Brnì v letech 1954 až 1956, v Karlových Varech byl uplatnìn ètyøpodlažní prototyp G 32. V roce 1955 byl v Gottwaldovì systém rozšíøen o nárožní dùm G 55. Systém G 40 v uvedených variantách byl užíván do roku Znaèení stavební soustavy G je odvozeno od místa svého vzniku Gottwaldova. Nìkteré vývojové typy, zpracované krajskými projektovými organizacemi po roce 1960 dostaly vlastní písmenné oznaèení, napø. B 60 (Brno) nebo P 61 (Plzeò). Jedná se o výjimky, pøevážná vìtšina stavebních soustav G jako základ oznaèení zachovala písmeno G. Dvojèíslí oznaèující prvních typy stavební soustavy G mìlo význam poètu bytù v typovém domì (nabízelo se to pøi objemové typizaci celých objektù): G 40 pìtipodlažní objekt se 4 vchody po 2 bytech na podestì, tedy celkem 40 bytù, G 32 ètyøpodlažní objekt se 4 vchody po 2 bytech na podestì, tedy celkem 32 bytù (vyvinuto pro Karlovarsko). V letech byl na základì prvních zkušeností s tìmito prototypy vypracován podklad pro vìtší série bytových domù s rùznou výškou zástavby. Tento typový podklad, realizovaný od roku 1957 pod základním oznaèením G 57 byl schválen jako celostátní s rovnou i šikmou støechou a byl užíván v rùzných obmìnách (a znaèeních) až do roku Varianty stavební soustavy dostaly v oznaèení podle armádního vzoru význam roku zavedení uvedeného typu napø. G 55, G 57, pozdìji krajské materiálové typy SG 60, B 60, P 61, G OS 64 a G OS 66. Vývojovým odboèením byly skeleto-panelové experimenty, napø. G 58 a G 59 v Gottwaldovì, PL 60 a PL 62 v Plzni a Experiment v Èeských Budìjovicích. Snahou o pøiblížení tradièní výstavbì s využitím zprùmyslnìní byly panelové rodinné domy, napø. SG-A, SG-B, SG-C a SG-E, odvozené z domù typu G. Tento smìr pak nebyl témìø tøi desetiletí rozvíjen a renesanci doznal znovu až v 90. letech (napø. rodinné domy Canaba). Vývojové varianty jednotlivých typù pøíèných panelových systémù typu G byly dále rozlišovány doplnìním dalšího písmenného nebo èíselného znaku, napø. G 57-A, G 57- OL, G 57-III. Tyto vývojové varianty obvykle vyjadøovaly dílèí zmìny, mimo jiné zámìnu obvodových stìn za stìny s vyšší tepelnou ochranou podle ÈSN :1962 a ÈSN :1964. Nejèetnìjším typem stavební soustavy G od roku 1954 do roku 1956 je G 40. Po roce 1957 pøevládá typ G 57 s plochou støechou ještì v roce 1963 èinil podíl této varianty 90% z bytù ve stavební soustavì G, v roce 1965 klesl pod 80%. Nejvìtší podíl na výstavbì bytù mìla stavební soustava G až v roce 1964, kdy v ní byla postavena více než tøetina všech bytù. 7

7 OPET CZECH REPUBLIC OPET CR Stavební soustava Období výstavby Poèet bytù G 40 Poèet bytù G 57 G G G G Celkem Tabulka 1 Poèty bytù postavených stavebními soustavami G 40 a G 57 Stavební soustavy G 40 a G 57 jsou malorozponové pøíèné systémy. U G 40 je bìžný modul 3,80 m, schodiš ový a støední štítový 3,20 m a koncový 5,00 m. U G 57 se používal jednotný modul 3,60 m. Konstrukèní výška u G 40 byla 2,90 m, popø. 2,85 m, u G 57 se ustálila na 2,85 m. Stavební systém G 40 byl bez lodžií a balkónù. Souèástí stavební soustavy G 57 byly nejdøíve zapuštìné lodžie, pozdìji polozapuštìné a pøedsazené lodžie, u krajských variant se posléze uplatnily zavìšené železobetonové balkony. Pøíèné nosné stìny soustavy G 40 byly z nosných lehèených betonù tlouš ky 200 mm v koncových sekcích pøetoèené. U stavební soustavy G 57 byly nejdøíve pøíèné nosné stìny také z lehèených betonù tlouš ky 200 mm, pozdìji se pøecházelo na nosné stìny železobetonové tlouš ky 150 až 160 mm. Stropní panely soustavy G 40 byly železobetonové plné v tlouš ce 120 mm. U stavební soustavy G 57 se nejprve uplatòovaly stropní panely železobetonové plné v tlouš ce 100 mm, pozdìji místy 120 mm a nakonec i 140 mm. Obvodové stìny byly jednovrstvé z lehkých betonù (struskopemzobeton, škvárobeton), nebo vrstvené s použitím vnitøní tepelnì izolaèní vrstvy silikorku (obdoba souèasných velmi lehkých pórobetonù) a pazderobetonu. S materiály pro obvodové pláštì se v jednotlivých krajích experimentovalo, kromì uvedených variant existují i další. V posledních aplikacích stavební soustavy G 57 se již objevovaly krajské materiálové varianty obvodových pláš ù známé posléze spíše ze soustav T 06 B a T 08 B, jako napøíklad keramické obvodové panely, expanditbetonové panely, keramzitbetonové panely, pórobetonové panely a koncem 70. let i vrstvené železobetonové panely nejprve se 60 až 70 mm pokusných tepelných izolací, poté se 35 až 40 mm pìnového polystyrénu. Pùvodní tlouš ka obvodových dílcù u soustavy G 40 èinila pouze 200 mm. Tlouš ka obvodových dílcù byla u obvodového pláštì G 57 zvìtšena na 240 mm, a v souvislosti s novou tepelnì technickou normou z roku 1962 až 270 mm. Støechy byly jak jednopláš ové, tak dvoupláš ové, vìtšinou ploché se spády od 3,3 do 6,7 %, ale v podhorských oblastech i šikmé. Tepelnou izolací v nich zpoèátku tvoøily pøevážnì násypy ze škváry a struskové pemzy, postupnì se pøidávaly desky z organických hmot (napø. EMPA desky, døevocementové desky). V krajských variantách se od 60. let používaly i pìnové betony, lehèené betony a v posledních letech i minerálnì vláknité a polystyrénové tepelnì izolaèní desky. Realizace panelových bytových domù øady G byla výrazným krokem k požadovanému zprùmyslnìní stavebnictví. Tohoto cíle bylo dosahováno pøedevším zamìøením všech aktivit ve prospìch výroby. Jednostranné zamìøení však s sebou pøinášelo zhoršení dispozièní, architektonické a urbanistické kvality. Objevilo se volání po zlepšení a odstranìní pøíèin vzniku závad. Velkým tlakem na nárùst výstavby panelových domù byl neustále se prohlubující nedostatek bytù. Vláda stanovila v roce 1959 jako prvoøadý úkol zpracování nových typových podkladù bytových domù. Již v roce 1959 se zaèaly projektovat experimentální stavby, na nichž se mìly ovìøit nové tendence v oblasti architektonické a dispozièní a tendence v oblasti nových technologických a konstrukèních øešení. Bylo vyprojektováno celkem 20 variant experimentálních objektù. Zároveò se zaèaly výraznìji uplatòovat nové druhy vrstvených obvodových pláš ù. V letech 1960 až 1962 se v Praze, Brnì, Ostravì, Ústí nad Labem, Hradci Králové a v Bratislavì realizovaly experimentální bytové výstavby, nejznámìjší byly východoèeské HK 60 a HK 65. Na základì jejich výsledkù byly rozpracovány dva nové celostátní konstrukèní systémy, a to T 06 B a T 08 B. 8

8 Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov 2.2. Stavební soustavy HK 60 a HK 65 Jedná se o experimentální stavební systém východoèeského kraje, pøedchùdce èi krajskou variantu stavební soustavy T 08 B. Domy HK 60 se stavìly v letech 1959 až Na základì zkušeností byla soustava revidována Tabulka 2 Poèty bytù postavených stavebními soustavami HK 60 a HK 65 a pod oznaèením HK 65 stavìna v prùbìhu let 1965 až 1975 (s dílèí revizí v roce 1969). Rozsah výstavby je zøejmý z tabulky 2. Výstavba Poèet bytù HK 60 Poèet bytù HK 65 Celkem Státní Družstevní Celkem Stavební soustavy HK 60 a HK 65 jsou velkorozponové pøíènì nosné systémy. Stavební soustava HK 60 vytváøela pouze øadové sekce, ze systému HK 65 byly stavìny bytové domy s øadovými sekcemi, deskové o výšce 5 až 13 podlaží a bodové o výšce 10 až 17 podlaží. U soustavy HK 60 je bìžný modul 6,25 m doplnìn schodiš ovým modulem 3,25 m. U soustavy HK 65 se již používal jednotný modul 6,25 m. Konstrukèní výška u obou soustav byla 2,85 m. U HK 60 se balkón s železobetonovou konzolovou deskou kotvil prostøednictvím ocelových trubek do stropních panelù, u vyšších budov se ve schodiš ovém modulu provádìly zapuštìné lodžie. U HK 65 byly stejnì používány balkóny a zapuštìné lodžie, v prùèelích se uplatnily i pøedsazené lodžie. U HK 60 a HK 65 byly vnitøní nosné stìny betonové dutinové o tlouš ce 250 mm. U HK 60 a HK 65 byly stropy železobetonové dutinové o tlouš ce 250 mm. Štíty jsou tvoøeny ze dvou nezávislých stìn železobetonové dutinové nosné stìny tlouš ky 250 mm a sendvièového pøíložného panelu u soustavy HK 60 tlouš ky 150 mm s tepelnou izolací z plynosilikátových tvárnic tlouš ky 100 mm, u soustavy HK 65 tlouš ky 200 mm s tepelnou izolací z plynosilikátových tvárnic tlouš ky 150 mm. Sendvièové parapety v prùèelí jsou uložené mezi pøíèné nosné stìny procházející jako pilastry do vnìjšího prostøedí. U soustavy HK 60 mají tlouš ku 200 mm s tepelnou izolací z plynosilikátových tvárnic tlouš ky 150 mm, u soustavy HK 65 mají tlouš ku 240 mm s tepelnou izolací z plynosilikátových tvárnic tlouš ky 175 mm. Meziokenní vložky jsou vrstvené, u soustavy HK 60 v tlouš ce 130 mm vyzdìné z dutých cihel s vloženou rohoží z minerální vlny tlouš ky 30 mm, u soustavy HK 65 je tvoøí železobetonové sendvièové panely tlouš ky 140 mm s tepelnou izolací z pìnového polystyrénu tlouš ky 50 mm. Støecha byla plochá jednopláš ová s minimálním sklonem do 3 %, u atik zvýšeným. Tepelnou izolaci tvoøily plynosilikátové panely o tlouš ce 200 mm uložené do suché škváry nebo ostrého písku ve spádu do 140 mm Stavební soustavy T 06 B Celostátní konstrukèní systémy se zaèaly hromadnì užívat od roku Nejrozšíøenìjšími panelovými systémy v Èeské republice se staly T 06 B a T 08 B (tabulka 3). V dobì zpracování typových podkladù se zmìnil názor na metody typizace a v nových podkladech se pøechází z objemové typizace na typizaci otevøenou, prvkovou. Panelová soustava poèet bytù % poèet bytù % poèet bytù % T 06 B 268 0, , ,1 T 08 B , ,4 Celostátní soustavy celkem , , ,5 Tabulka 3 Struktura výstavby bytù v ÈSSR v soustavì T 06 B, T 08 B v letech 1963 až

9 OPET CZECH REPUBLIC OPET CR Pøedsazený obvodový pláš nových soustav nebyl souèástí závazných typových podkladù a umožòoval materiálovou zamìnitelnost. Vznikaly krajské konstrukèní varianty (celostìnové panely, parapetní panely a meziokenní vložky) a materiálové varianty jednovrstvé panely z lehkých betonù, pórobetonové panely, keramické panely a vrstvené panely. Typickým znakem soustavy T 06 B, pøevzatým z G 57, je jednotný malý rozpon 3,60 m. Dlouhá doba realizace této soustavy a její obliba vychází z tohoto optimálního modulu, který umožòoval realizovat pøijatelná dispozièní øešení, vedl k malé druhovosti prvkù a nekladl vysoké požadavky na montážní prostøedky. Konstrukèní výška se snížila na T 06 B Jè celý / køemelina T 06 B Jè celý / keramika T 06 B Zè Plzeò aj. T 06 B Zè Karlovy Vary aj. T 06 B Svè Ústí, Liberec aj. T 06 B Svè Teplice, Most aj. T 06 B-KD Jm Zlín aj. T 06 B-KD Jm celý T 06 B-KD Jm Brno keram. T 06 B-KD Jm Brno SKZB T 06 B-PSB Jm Znojmo aj. T 06 B-OS Sm sever T 06 B Sm Olomouc aj. nízká T 06 B-OL Sm Olomouc vys. øadové, max. NP bodové, max.np lodžie, typ 1 èz èz èz èz p z p/z p/z z p/èz/z p èz/p balkon, typ 2 žb oz žb oz žbooz žbooz oz žboz nosné stìny žb stropy žb. plné štít - materiál 3 žb kø žb ker kzb kzb žbs pps žbs pps skb skb žb ker skb žbs pps spb exb žb exb - tlouš ka prùèelí celostìn - materiál 3 kzb kzb skb skb ker skb žbs pps exb ker - tlouš ka / prùèelí parapet - materiál 3 kø ker žbs pps žbs pps psi - tlouš ka prùèelí MIV - materiál 3 dø dø dø žbs pps dø / psi - tlouš ka / 240 Tabulka 4 Pøehled krajských variant stavebních soustav T 06 B 4 podle [1] Vysvìtlivky: 1 Typy lodžií: èz èásteènì zapuštìná, p pøedsazená, z zapuštìná 2 Typy balkónù: žb železobetonová konzola, oz ocelové zavìšené, žbo železobetonová deska na ocelové konzole 3 Materiály: žb železobeton, kø køemelina, ker keramika dvouvrstvá, žbs železobetonový sendviè, pps pìnový polystyrén v žbs, skb struskokeramzitbeton, exb expanditbeton, dø na bázi døeva, psi plynosilikát 4 Znaèení krajských variant této stavební soustavy bylo zpoèátku obvykle jen T 06 B, pozdìji vzniklé krajové varianty se znaèily rùznì. Mezi severoèeské patøily napøíklad T 06 BU, T 06 BU-78, východoèeské byly T 06 B-U, T 06 B-UA, T 06 B-CSP, T 06 B-E/84, T 06 B-U/88, T 06 B-Ve, T 06 B-Ec, T 06 B-Vè, støedoèeské byly blízké východoèeským, západoèeská byla T 06 B-KV, jihoèeské byly T 06 B.Jè, T 06 B-02/R71 a T 06 B-02/R73, jihomoravské byly T 06 B-PSP, T 06 B- KDU, T 06 B-PSBU, T 06 B-PSB, T 06 B-KD, severomoravské byly T 06 B-OS, T 06 B-BTS, T 06 B-OS-R, T 06 B-OS 70, (v jižní èásti) T 06 B-OL, T 06 B-R73. 10

10 Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov 2,80 m a tato výška je spoleèná pro všechny další stavební soustavy. Na poèátku realizace stavební soustavy T 06 B pøevažují obvodové pláštì z lehkých betonù podle místních materiálových zdrojù (køemelina, keramzitbeton, struskokeramzitbeton, struskopemzobeton, expanditbeton, expandokeramzitbeton). Pozdìji se uplatnily obvodové pláštì z pórobetonu, jednovrstvé i dvouvrstvé keramiky, vrstvené železobetonové dílce s tepelnou izolací z pìnového polystyrénu a z plynosilkátových tvárnic. Bìžná je i kombinace rùzných materiálových variant pro obvodové dílce v prùèelí a ve štítu. Podrobnosti jsou v tabulce 4. Štítové panely se provádìly buï skládané z bìžné pøíèné nosné stìny a obkladového izolaèního panelu, nebo byly celostìnové vrstvené nebo z lehèených betonù. Prùèelí byly tvoøeny ze zavìšených parapetù a meziokenních vložek, nebo celostìnvých vrstvených èi lehèených panelù. Tabulka 4 zachycuje stav v roce 1969 [1], pozdìji pøibyla i støedoèeská a východoèeská varianta. Stavební soustava T 06 B se v rùzných mutacích používala až do konce masivní výstavby panelových budov v 80. letech a stále se v jednotlivých krajích ve svých nezávazných èástech vyvíjela. Prolongované typy byly po roce 1985 používány 2.4. Stavební soustava T 08 B až do konce panelové výstavby po roce Její obvodové pláštì se postupnì pøechylovaly k vrstveným železobetonovým sendvièùm s tepelnou izolací 60 mm, okolo roku 1980 pak 80 mm pìnového polystyrénu, výjimeènì i více. Obvodové konstrukce byly podobné ostatním novým stavebním soustavám, které se v dané lokalitì používaly (viz dále). Støechy byly provádìny jak jednopláš ové, tak dvoupláš ové a v širokém rozsahu variant, jak materiálovou skladbou, tak dimenzováním tepelných izolací, ve sklonech od minimálních do 5 %. Tepelnou izolaci tvoøily v jednopláš ových støechách pøevážnì plynosilikáty a pìnový polystyrén se spádovanými násypy, v dvoupláš ových støechách vìtšinou rohože z minerální plsti (novì minerální vlny) a pìnový polystyrén, na Karlovarsku sypaný keramzit. V posledních variantách se ustálily skladby s úèinnými tepelnými izolacemi jednopláš ové støechy s pìnovým polystyrénem a dvoupláš ové støechy s tepelnou izolací z minerálních vláken v tlouš ce 120 mm. V rámci krajových výpomocí se používaly krajské materiálové varianty i mimo oblast svého vzniku. Extrémním pøíkladem je Praha, kde lze nalézt prakticky všechny krajské varianty stavební soustavy T 06 B. Soubìžnì s malorozponovou stavební soustavou T 06 B byla uplatòována velkorozponová stavební soustava T 08 B. Navazuje na experimentální panelové domy v Praze na Invalidovnì a domy typu HK v Hradci Králové. Tato soustava se realizovala pøedevším v Praze (1962), v severních (1965) a støedních (1969) Èechách. Domy T 08 B se stavìly s dílèí revizemi v jednotlivých lokalitách až do poèátku 80. let. V Praze a ve støedních Èechách byla koncem 70. let nahrazena novou konstrukèní soustavou VVÚ ETA. Rozsah výstavby je zøejmý z tabulky 3, celkem bylo postaveno v pražské variantì bytù, ve støedoèeské variantì bytù a v severoèeské variantì bytù (T 08 BU, T 08 B-78). Stavební soustava T 08 B má pøíènì nosný systém. Stavební soustava T 08 B vytváøela vhodný konstrukèní systém pro domy øadové a bodové o výšce 4 až 13 podlaží. U soustavy T 08 B se používal jednotný modul 6,00 m, konstrukèní výška byla 2,80 m. U T 08 B se používaly pøedsazené a zapuštìné lodžie na šíøku modulu 6 m, balkóny se nepoužívaly. Vnitøní nosné stìny byly železobetonové plné o tlouš ce 190 mm, stropy byly železobetonové dutinové o tlouš ce také 190 mm. Štíty tvoøí sendvièové železobetonové nosné stìny o tlouš ce 240 mm se 40 mm pìnového polystyrénu, severoèeská varianta o tlouš ce 290 mm s 50 mm pìnového polystyrénu, po revizi v roce 1978 s 80 mm pìnového polystyrénu. Zvìšené parapety v prùèelí byly pùvodnì v pražské variantì sendvièové s tlouš ku 190 mm a se 40 mm pìnového polystyrénu, ve støedoèeské variantì tlouš ky 220 mm se 40 mm pìnového polystyrénu a v severoèeské variantì tlouš ky 220 mm s 50 mm pìnového polystyrénu, po revizi v roce 1978 s 80 mm pìnového polystyrénu. V severoèeské variantì se po revizi uplatòovalo celostìnové øešení prùèelních dílcù. Meziokenní vložky se provádìly lehké døevìné s minerálnì vláknitou tepelnou izolací od pùvodních 35 mm do 80 mm u posledních variant (celková tlouš ka od 80 mm do 130 mm). Soubìžnì se užívaly i tìžké meziokenní vložky buï stejného složení jako parapetní dílce, nebo s tenèí vnitøní železobetonovou vrstvou o celkové tlouš ce 140 mm (tlouš ka tepelné izolace pak navazovala na izolaci v parapetech s odskokem). Støecha byla plochá s minimálním sklonem, nejèastìji v pražské a støedoèeské variantì jednopláš ová, v severoèeské variantì dvoupláš ová. Tepelnou izolaci tvoøily 11

11 OPET CZECH REPUBLIC OPET CR 2.5. Stavební soustava VVÚ ETA V roce 1972 byly schváleny typové podklady nových panelových soustav (pøedevším B 70, BANKS, HKS 70, PS 69, LARSEN-NIELSEN, VVÚ-ETA, NKS). Svislé vnìjší neprùsvitné konstrukce se realizují ve velkém množství vrstvené s tepelným izolantem z pìnového polystyrenu v tlouš kách 40, 50 a 60 mm. Zásadní zmìnu v navrhování a v realizaci neprùsvitných vnìjších stìn vyvolala revize tepelnì technické normy ÈSN , která zaèala platit v roce Na jejím základì pøešla vìtšina stavebních soustav na tlouš ku pìnového polystyrénu 80 mm, výjimeènì I více. Koncem šedesátých let výstavba z panelù již výraznì pøevládá nad ostatní výstavbou, postupnì narùstá od 90 k 95 % celkové výstavby bytových domù. Tento stav se prakticky až do roku 1990 nemìní. Stavební soustava VVÚ ETA byla urèena pro výstavbu v Praze (varianta P) a ve støedních Èechách (varianta S). Její konstrukce vychází z úpravy typu T 08 B. Byla používána až do poèátku 90. let, kdy byl její výroba ukonèena. Stavební soustava VVÚ ETA je dvojmodulová, pøevažuje velkorozponový pøíènì nosný systém. Ze systému VVÚ ETA byly stavìny øadové a bodové bytové domy o výšce 4 až 12 podlaží. Soustava má základní rozpon pøíèných nosných stìn 6,0 m a doplòkový 3,0 m, konstrukèní výška byla ponechána 2,80 m. U soustavy se obdobnì jako u T 08 B používaly pøedsazené a èastìji zapuštìné lodžie, na šíøku modulu 6 a 3 m, balkóny se nepoužívaly. Vnitøní nosné stìny byly železobetonové plné o tlouš ce 190 mm, stropy byly železobetonové dutinové o tlouš ce také 190 mm Stavební soustava PS 69 Stavební soustava PS 69 byla urèena pro výstavbu v západních Èechách (PS 69, PS 69/2 Zè) a jižních Èechách (PS 69 Jè, PS 69/2 Jè). Domy PS 69 se stavìly od roku V roce 1982 byla podle požadavkù nové tepelnì technické normy revidována a znaèena PS 69/2. Stavební soustava PS 69 má pøíènì nosný systém, kde základní modul 3,6 m je doplòován kombinací modulù 2,4 a 4,8 m. Ze stavební soustavy PS 69 byly stavìny bytové domy øadové a bodové o výšce od 4 do 14 podlaží. Konstrukèní výška byla 2,80 m. plynosilikátové panely o tlouš ce v pražské a støedoèeské variantì 150 mm, výjimeènì pìnový polystyrén od 65 mm, uložené do suché škváry nebo ostrého písku. V severoèeské dvoupláš ové variantì s horním pláštìm z pórobetonu 240 mm a bez další tepelné izolace pøi minimálním vìtrání, posléze odvìtraná s rohožemi z minerálních vláken do 120 mm. Štíty tvoøí sendvièové železobetonové nosné stìny o tlouš ce 240 mm se 40 mm pìnového polystyrénu, po revizi tepelnì technické normy od zaèátku 80. let o tlouš ce 290 mm s 80 mm pìnového polystyrénu. Prùèelí bylo v pražské variantì vždy sendvièové vytváøené buï kombinací parapetních panelù a meziokenních vložek obdobných jako u T 08 B, pozdìji byly preferovány sendvièové celostìnové dílce. Pùvodní tlouš ka sendvièových dílcù byla 190 mm s 40 mm pìnového polystyrénu, pro revizi se tlouš ka zvýšila na 240 mm s 80 mm pìnového polystyrénu. Lehké meziokenní vložky se provádìly na bázi døeva s minerálnì vláknitou tepelnou izolací od 40 do 80 mm (celková tlouš ka od mm). Pro prùèelí ve støedoèeské variantì byl v roce 1975 vyvinut pórobetonový obvodový pláš, který byl nejprve skládán z pórobetonových parapetních dílcù i meziokenních vložek na stavbì, posléze se ve výrobnì spínaly celostìnové panely. Pùvodní tlouš ka pórobetonového panelu 250 mm se po revizi zvýšila na 300 mm. Støecha byla plochá s minimálním sklonem, v jednopláš ové i dvoupláš ové variantì. V pražské variantì byla v jednopláš ové støeše na spádových násypech uplatnìna tepelná izolace 50 mm pìnového polystyrénu, po revizi zvýšená na 100 mm pìnového polystyrénu. V dvoupláš- ové støeše byla tepelná izolace 120 mm z minerálních vláken, horní pláš byl provádìn pøedevším v silikátové verzi ve støedoèeské variantì se zopakovaným stropem z dutinových dílcù tlouš ky 190 mm, v pražské variantì z žebírkový panel v tlouš ce 150 mm s železobetonovou membránou cca 30 mm, po roce 1984 se v pražské variantì provádìl horní pláš z døevìných kompletizovaných dílcù. U soustavy byly používány pøedevším polozapuštìné lodžie, v jihoèeské variantì jsou pøednostnì používány zavìšené ocelové balkóny. Vnitøní nosné stìny byly železobetonové plné o tlouš ce 140 mm, stropy byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm. Štíty tvoøí sendvièové železobetonové nosné stìny o tlouš ce pùvodnì 240 mm se 40 mm pìnového polystyrénu, po revizi tepelnì technické normy od zaèátku 80. let o tlouš ce 270 mm s 80 mm pìnového polystyrénu. 12

12 Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov Prùèelí bylo v západoèeské variantì pøed revizí buï jednovrstvé celostìnové z keramzitbetonu tlouš ky 270 mm do modulù 3,6 a 2,4 m, pro modul 4,8 m byly využívány buï parapetní sendvièové železobetonové dílce tlouš ky 220 mm se 40 mm pìnového polystyrénu, nebo lehké dílce na bázi døeva, které se používaly i jako lehké prùèelní lodžiové a schodiš ové stìny. Po revizi tepelnì technické normy se zde používaly výhradnì celostìnové vrstvené železobetonové dílce tlouš ky 270 mm se 100 mm pìnového polystyrénu. V jihoèeské variantì bylo prùèelí tvoøeno keramickými parapetními panely tlouš ky 350 mm, které se kompletovaly lehkými meziokenními vložkami na bázi døeva. Støecha byla plochá dvoupláš ová s horním pláštìm z železobetonových panelù tl. 100 mm na støešních spádových klínech. Pøed revizí byla tlouš ka tepelné izolace z minerálních vláken 80 mm, po revizi byla zvýšena na 120 mm, pro 2. teplotní oblast dokonce na 130 mm. Na Šumavì se používala sedlová støecha s døevìným krovem a osinkocementovou krytinou Stavební soustava Larsen & Nielsen Pro výstavbu výhradnì v Praze byla urèena malorozponové stavební soustava Larsen & Nielsen, zakoupená v dánské licence. Její pùvodní øešení v první aplikaci byla schváleno roku 1972, plošná realizace byla zahájena v roce Po revizi tepelnì technické normy se od roku 1980 provádìla druhá aplikace. Byla používána soubìžnì se soustavou VVÚ ETA. Stavební soustava Larsen & Nielsen je tøímodulová, øešená jako soustava pøíèných a podélných nosných stìn. V první aplikaci byly používány moduly 2,4 m, 3,6 m a 4,8 m, ve druhé aplikaci byly moduly 2,7 m, 3,6 m a 4,8 m. Ze systému Larsen & Nielsen byly stavìny øadové a bodové bytové domy o výšce 4 až 12 podlaží. Konstrukèní výška byla 2,80 m. Obdobnì jako u soustavy VVÚ ETA se používaly pøedsazené a zapuštìné lodžie, v rámci 1. aplikace pøevažovaly pøedsazené lodžie, ve 2. aplikaci zapuštìné lodžie. Balkóny se nepoužívaly. Vnitøní nosné stìny byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm, stropy byly železobetonové plné o tlouš ce 160 mm. Štíty tvoøí sendvièové železobetonové nosné stìny v první aplikaci o tlouš ce 260 mm s 50 mm pìnového polystyrénu, po revizi tepelnì technické normy ve druhé aplikaci o tlouš ce 290 mm s 80 mm pìnového polystyrénu. Prùèelí se provádìlo ze sendvièových celostìnových zavìšených dílcù. Pùvodní tlouš ka sendvièových dílcù byla 210 mm s 50 mm pìnového polystyrénu, pro revizi se v druhé aplikaci tlouš ka zvýšila na 240 mm s 80 mm pìnového polystyrénu. Støecha byla plochá s minimálním sklonem, v jednopláš ové a ve druhé aplikaci i dvoupláš ové variantì. V jednopláš ové støeše na podsypu ve spádu uplatnìna tepelná izolace 50 mm pìnového polystyrénu v první aplikaci, po revizi byla ve druhé aplikaci zvýšená na 100 mm pìnového polystyrénu. V dvoupláš ové støeše byla tepelná izolace 120 mm z minerálních vláken, horní pláš byl provádìn z døevìných kompletizovaných dílcù Stavební soustava B 70 Vznikla na objednávku SSSR v Brnì v roce Malorozponová stavební soustava B 70 a B byla pùvodnì urèena pro výstavbu v jihomoravském kraji a velmi záhy zdomácnìla v severoèeském kraji. Plošná realizace byla zahájena obdobnì jako Larsen & Nielsen v polovinì 70. let. Pozdìji v upravených verzích po revizi tepelnì technické normy B 70/R v jihomoravském kraji a B 70/Sè v severoèeském kraji, v menším rozsahu i v severomoravském (B 70-OS a B 70-OSR) a jihoèeském kraji (B 70/Jè). Stavební soustava B 70 je tøímodulová (verze B jednomodulová s modulem 3,6 m), øešená jako soustava pøíèných a podélných nosných stìn, s moduly 2,4 m (pøedevším pro schodištì), 3,6 m (nejèetnìjší) a 4,8 m (pøevážnì pro lodžie). Ze systému B 70 byly stavìny bytové domy øadové, bodové a strukturální (s výraznìji èlenìným pùdorysem) o výšce 4 až 8 podlaží. Konstrukèní výška byla 2,80 m. Používaly se èásteènì zapuštìné a zapuštìné lodžie v severoèeském kraji, v jihomoravských variantách se kromì lodžií vyskytují i balkóny zpoèátku tvoøené železobetonovou konzolou, pozdìji s železobetonovou stopní deskou uloženou na ocelové konzoly. Vnitøní nosné stìny byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm, stropy byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm. Štíty i prùèelí tvoøí sendvièové železobetonové nosné stìny pøed revizí i po ní o tlouš ce 270 mm se 60 mm pìnového polystyrénu. 13

13 OPET CZECH REPUBLIC OPET CR Støecha byla plochá s minimálním sklonem, jednopláš ová. Pøed revizí tepelnì technické normy byla na podsypu ve spádu uplatnìna tepelná izolace 50 mm pìnového 2.9. Stavební soustava BA NKS Malorozponová stavební soustava BA NKS pùvodnì vzniklá v Bratislavì byla užívána v krajských variantách BA NKS I/1L v severoèeském kraji v letech 1976 až 1985 a BA NKS-Jè v jihoèeském kraji v letech 1976 až Stavební soustava BA NKS je tøímodulová, øešená jako soustava pøíèných a podélných nosných stìn, s moduly 2,4 m, 3,0 m a 4,2 m. Ze systému BA NKS byly stavìny bytové domy øadové o výšce 4 až 8 podlaží a bodové o výšce 12 podlaží. Konstrukèní výška byla 2,80 m. Používaly se zapuštìné lodžie s lehkými prùèelními lodžiovými panely modulu 4,2 m na bázi døeva Stavební soustava NKS-G Experimentální malorozponová stavební soustava vytváøená prvkovou typizaci a jednotlivými stavebními projekty, uplatòovaná krátce v severní èásti jihomoravského kraje po roce 1973 do roku 1977, poté byla nahrazena stavební soustavou P Stavební soustava NKS-G je ètyømodulová, øešená jako soustava pøíèných a podélných nosných stìn, s moduly 2,4 m, 3,0 m, 3,6 m a 4,2 m. Ze soustavy NKS-G byly stavìny Stavební soustavy HKS 70 Malorozponová stavební soustava HKS 70 byla urèena pro výstavbu ve východoèeském kraji. Realizace byla zahájena obdobnì jako ostatní NKS pøed polovinou 70. let, po revizi tepelnì technické normy byla po roce 1982 uplatnìna ve verzi HKS 70-E. Byla jedním z pøedchùdcù stavební soustavy P 1.11 a ve východoèeském kraji ji v upravené verzi nahrazovala. Stavební soustava HKS 70 byla øešená jako soustava pøíèných a podélných nosných stìn, v první etapì uvažována jako dvoumodulová s moduly 3,6 m a 4,2 m, i když výrobní zaøízení umožòovalo také moduly od 2,4 m do 4,8 m. Ze systému KHS 70 byly stavìny bytové domy øadové o výšce 4 až 8 podlaží. Konstrukèní výška byla 2,80 m. Používaly se zapuštìné lodžie. polystyrénu nebo 240 mm plynosilikátu, po revizi byla tepelná izolace zvýšena o 50 mm pìnového polystyrénu. Vnitøní nosné stìny byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm, stropy byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm. Štíty i prùèelí tvoøí sendvièové železobetonové nosné stìny pøed revizí i po ní o tlouš ce 290 mm s 80 mm pìnového polystyrénu. Støecha byla plochá s minimálním sklonem, dvoupláš ová s horními železobetonovými støešními deskami, s tepelnou izolací 100 mm minerální plsti (v Jè také s 50 mm pìnového polystyrénu), od poèátku 80. let po revizi tepelnì technických norem se 140 mm minerální plsti (minerální vlny). bytové domy øadové a bodové o výšce do 8 podlaží. Konstrukèní výška byla 2,80 m. Používaly se èásteènì zapuštìné lodžie nebo balkóny. Vnitøní nosné stìny byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm, stropy byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm. Štíty i prùèelí tvoøí sendvièové železobetonové nosné stìny o tlouš ce 290 mm se 60 mm pìnového polystyrénu. Vnitøní nosné stìny byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm, stropy byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm. Štíty i prùèelí tvoøí sendvièové železobetonové nosné stìny pøed revizí i po ní o tlouš ce 270 mm se 60 mm pìnového polystyrénu. Støecha byla plochá s minimálním sklonem, pøed revizí tepelnì technických norem jednopláš ová ve skladbì bìžné pro východoèeské stavební soustavy, po revizi byla uplatnìna støecha dvoupláš ová s tepelnou izolací z minerální vlny o tlouš ce 120 mm. Existovaly i další krajské varianty NKS (Nové Konstrukèní Soustavy), které byly obdobné výše uvedeným v 1.7 až 1.11 (napø. VMOS, VOS, VPOS a BP 70-OS, vìtšinou na Ostravsku). 14

14 Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov Stavební soustava P 1.11 Unifikovaná stavební soustava P 1.1, která mìla být použita skuteènì v celostátním mìøítku, je výsledkem zkušeností z výstavby NKS v rùzných krajích. Lišila se mimo jiné zahrnutím obvodového pláštì do závazné èásti stavební soustavy. Varianta se sendvièovým obvodovým pláštìm se znaèila P 1.11, keramzitbetonová varianta P 1.12 (pøipravená, nerealizovala se), pórobetonová varianta P 1.13 (pøipravená, nerealizovala se), pro Slovensko P V prùbìhu 80. let byl odlišena další verze P 1.21, užívaná v severních Èechách (liší se v detailech). Dále byly novì pøipraveny pro Moravu varianty soustavy P 1.31 až P 1.33, které se nerealizovaly. Pro objemové typizované domy bylo použito oznaèení OP 1.11, OP 1.13,. Unifikovaná malorozponová stavební soustava P 1.11 byla realizována pøedevším na severní Moravì a v severní èásti jižní Moravy (P 1.11/1) a v Praze (P 1.11/2). Její realizace byla Stavební soustava P 1.21 Unifikovaná malorozponová stavební soustava P 1.21 byla realizována v severních Èechách. Její realizace byla zahájena v roce 1984 a stavební soustava byla provádìna až do konce panelové výstavby zaèátkem 90. let. Stavební soustava P 1.21 byla øešená jako soustava pøíèných nosných stìn, ètyømodulová s hlavními moduly 3,0 m a 4,2 m, vedlejšími moduly 1,8 m a 2,4 m. Ze systému P 1.21 byly stavìny bytové domy øadové o výšce 4 až 8 podlaží, bodové o výšce 12 podlaží. Konstrukèní výška byla 2,80 m. Používaly se témìø zapuštìné kompletizované prostorové lodžie v modulech 3,0 a 4,2 m s prùèelními lehkými døevìnými lodžiovými stìnami. zahájena koncem 70. let a stavební soustava byla provádìna až do konce panelové výstavby zaèátkem 90. let. Stavební soustava P 1.11 byla øešená jako soustava pøíèných nosných stìn, tøímodulová s moduly 2,4 m, 3,0 m a 4,2 m. Ze systému P 1.11 byly stavìny bytové domy øadové o výšce 4 až 12 podlaží, bodové o výšce 12 podlaží. Konstrukèní výška byla 2,80 m. Používaly se témìø zapuštìné lodžie v modulech 3,0 a 4,2 m. Vnitøní nosné stìny byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm, stropy byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm. Štíty i prùèelí tvoøí sendvièové železobetonové nosné stìny o tlouš ce 300 mm s 80 mm pìnového polystyrénu. Støecha byla plochá s minimálním sklonem, pøed revizí tepelnì technických norem jednopláš ová s vrstvou pìnového polystyrénu o tlouš ce 50 mm na podsypu, po revizi byla zvýšena tlouš ka pìnového polystyrénu na 100 mm Okna v panelových stavebních soustavách Do nadzemních podlaží bytových domù byla osazována okna døevìná, zdvojená, sestávající z jednoho okenního rámu a ze dvou vzájemnì sešroubovaných okenních køídel. Obdobnou konstrukci jako okna mìly balkónové dveøe. Profily vlysù zdvojených døevìných oken se prakticky nemìnily, protože okna byla vyrábìna podle tehdy platných oborových norem ON 7461xx. Okna podle zpùsobu otevírání byla nejprve jen otevíravá, pozdìji také otoèná a kyvná, doplòovaná samostatnými kombinovanými køídly otevíravými a sklápìcími. Kování oken zajiš ovalo pouze bodové pøitažení køídel k rámu, které vedlo k jejich kroucení a zvýšené infiltraci. Èlenìní oken bylo jednokøídlové, dvoukøídlové a tøíkøídlové, u novìjších stavebních soustav byla okenní køídla obecnì širší. Vnitøní nosné stìny byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm, stropy byly železobetonové plné o tlouš ce 150 mm. Štíty i prùèelí tvoøí sendvièové železobetonové nosné stìny o tlouš ce 300 mm s 80 mm pìnového polystyrénu. Støecha byla plochá s minimálním sklonem, jednopláš ová s vrstvou pìnového polystyrénu o tlouš ce 100 mm, popø. dvoupláš ová s vrstvou minerálnì vláknité izolace o tlouš ce 120 mm, pozdìji i více. Výška oken byla zpoèátku 1,35 až 1,40 m, pozdìji 1,50 m a nakonec 1,65 m. Okna všech typù byla zasklena výluènì obyèejným taženým sklem bez povrchových úprav. Bìžnì se osazovala okna bez doplòujících komponentù, popøípadì byla okna doplòována meziokenními papírovými sluneènými clonami. Okna se osazovala do celostìnových panelù nebo do systému parapetù a meziokenních vložek tìžkých a lehkých (které vytváøely s okny charakteristické øemenové èlenìní fasády). Se snahou o kompletaci se okna osazovala do celostìnových panelù již ve výrobnì. Osazovací spára mezi okenním rámem a panely byla vyplòována dvìmi skelnými provazci (návrh), nejprve bez 15

15 OPET CZECH REPUBLIC OPET CR pružného utìsnìní spáry na vnìjší i vnitøní stranì okna, pozdìji s tìsnìním pryžovými profily a tmely pouze na vnìjší stranì okna. Na vnitøní stranì byla tato spára pouze pøelištována. Skuteèná kvalita provedení tìsnìní a izolaèní výplnì spár byla nízká, s ubíhajícím èasem se zhoršovala. Netìsnost a absence výplnì tìchto spár vedla k nadmìrné prùvzdušnosti a výraznému ochlazování ostìní, s místní tvorbou plísní. U stavební soustavy G 57 se osazovala okna s vìtrací štìrbinou umístìnou v horní èísti okenního rámu, pozdìjší okna již nebyla vybavena konstrukèními vìtracími prvky. Funkèní spáry mezi okenními rámy a køídly nebyly zpoèátku vùbec tìsnìny, jejich tìsnìní bylo provedeno dodateènì èasto kovovými profily (kovotìs), pozdìji svépomocí polyuretanovými a pryžovými profily. V pozdìjších aplikacích byly pryžové tìsnící prvky funkèních spár souèástí dodávky oken. Nedokonalé tìsnìní tìchto spár zpùsobovalo neøízené, èasto nadmìrné vìtrání bytù. Ve spoleèných prostorech byla èasto používána okna ocelová jednoduchá nebo otevíravá v kombinaci s výkladci, nebo okna sklápìcí, popø. také okna zdvojená døevìná. V nìkterých stavebních soustavách byly použity pevnì prosklené stìny s ocelovými rámy a vìtracími køídly, nìkde i sklobetonové stìny. 16

16 Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov 3. TEPELNÌ TECHNICKÉ VADY A PORUCHY PANELOVÝCH BUDOV Panelové budovy jsou pøevážnì urèeny pro bydlení. Jako bytové domy jsou navrhovány pro nepøerušované vytápìní. Výsledkem je jejich vysoká nároènost na spotøebu tepelné energie a vady a poruchy pøi pøerušovaném vytápìní, na které nejsou dimenzovány. Nadmìrná spotøeba energie je typickým, stále silnìji vnímaným projevem tepelnì technických vad a poruch panelových budov. Spolu s ní se vyskytují další projevy tepelnì technických vad a poruch, spojené s pøílišným poklesem povrchové teploty a s kondenzací vodní páry, které zhoršují stav panelových budov. Pøíèina tepelnì technické vady a poruchy nebývá jediná obvykle se jedná o soubìžné pùsobení více pøíèin. Tepelnì technické vady a poruchy bývají zpùsobené špatným stavebnì konstrukèním øešením, chybami pøi výrobì panelù a jejich montáži, chybnou realizací souvisejících konstrukèních èástí, uplatnìním pøerušovaného vytápìní a jiným nevhodným užíváním a zanedbanou údržbou Druhy tepelnì technických vad a poruch NADMÌRNÁ SPOTØEBA ENERGIE Nadmìrná spotøeba tepelné energie jako jeden z typických projevù vad a poruch panelových budov byla podmínìna mimo jiné nízkými normativními požadavky na jednotlivé konstrukce a absencí požadavkù na budovu jako celek. V celém období sedmdesátých let požadavky zaostávaly za tehdejším evropským trendem v úsporách energie. V druhé polovinì padesátých let, kdy byla v døívìjším Èeskoslovensku zahájena výstavba panelových budov, byly východiskem pro požadavky na tepelnì izolaèní kvalitu stavebních konstrukcí parametry cihelného zdiva. Napøíklad pro vnìjší stìny se požadovalo nejménì dosažení tepelnì izolaèního ekvivalentu normového zdiva Souèinitel prostupu tepla U (k) *** Druh konstrukce [W / (m 2. K)] souèasný požadavek Vnìjší stìna 1,5 až 1,4 * 0,9 až 0,8 * 0,5 Plochá støešní konstrukce 0,9 až 0,8 * 0,5 až 0,4 * 0,3 Strop nad vnìjším prostøedím 0,5 0,5 až 0,4 * 0,3 Podlaha na terénu 1,4 až 1,1 * 1,1 až 0,8 * 0,5 až 1,0 svislé 3,0 až 1,1** 4,0 až 1,1 ** 2,1 až 0,5** vodorovné tepel. tok 1,7 až 0,6** 2,3 až 0,6 ** 1,8 až 0,5** Vnitøní konstrukce dolù tepel. tok 2,1 až 0,5** nahoru Okna 3,7 2,9 Tabulka 5 Porovnání vybraných požadavkù na tepelnì izolaèní kvalitu v rùzných èasových etapách podle požadavkù na tepelné odpory daných normou ÈSN *) Podle teplotní oblasti **) Podle teplotního spádu ***) Pro porovnání proveden pøepoèet z normových hodnot požadavkù na tepelný odpor na hodnoty souèinitele prostupu tepla v jednotkách SI; zaokrouhleno 17

17 OPET CZECH REPUBLIC OPET CR z plných pálených cihel tlouš ky 45 cm. Analogicky byl dán požadavek na tepelnou akumulaci konstrukcí. Pro vnìjší konstrukce se požadovalo dosažení tepelnì akumulaèní schopnosti na úrovni alespoò 60 % tepelnì akumulaèního ekvivalentu normového zdiva z plných pálených cihel tlouš ky 45 cm a pro vnitøní konstrukce alespoò 40 % této hodnoty. Od roku 1962 se tepelnì izolaèní kvalita konstrukcí pøedepisovala pøedevším normovými požadavky na tepelný odpor (ÈSN ). Všechny požadavky platné do roku 1977 se v souèasné dobì jeví jako nedostateèné (tab.5). Panelové budovy se však již od roku 1972 doporuèovalo navrhovat podle Smìrnice VÚPS, ve které byly formulovány požadavky následnì platné v normì z roku Kromì požadavkù na tepelný odpor obsahovala nová schválená znìní normy ÈSN nìkterá závazná ustanovení, která do konce panelové výstavby, pøibližnì v roce 1992, hrála další dùležitou roli pøi konstrukèním øešení panelových budov. Jednalo se pøedevším o tyto požadavky a podmínky: od roku 1962 zajištìní vnitøní povrchové teploty nad rosným bodem v oblasti tepelných mostù požadavky na tepelný odpor z hlediska neustáleného teplotního stavu (tj. z hlediska tepelné akumulace, opìt vycházející z vlastností cihelného zdiva), které reagovaly na rozvoj lehké prefabrikace a pøíliš neovlivnily panelové budovy s tìžkým obvodovým pláštìm od roku 1964 rozlišení údajù pro vnitøní konstrukce od roku 1977 zajištìní vnitøní povrchové teploty nad rosným bodem hodnocení teplotního útlumu (tepelnì akumulaèní schopnost), tepelné jímavosti podlahových konstrukcí, vzduchové propustnosti stavebních konstrukcí a tepelnì ekonomického hodnocení vnìjších stavebních konstrukcí hodnocení místností z hlediska tepelné stability v zimním i letním období hodnocení spotøeby energie na vytápìní pro bytové domy; maximální mìrná spotøeba energie pro mìrný byt o 200 m 3 byla požadována 9,3 MWh/rok bez ohledu na geometrické parametry objektu Mìøením byly následnì zjiš ovány skuteèné spotøeby energie v rozsahu nejèastìji od 12 do 15 MWh/mìrný byt, rok. O nadmìrné spotøebì energie u panelových budov svìdèí mimo jiné i reálné možnosti její úspory pøi komplexních tepelnì technických opatøeních (viz tab. 6). Údobí realizace Bìžný rozsah úspor [%] do roku až 60 po roce až 55* Tabulka 6 Bìžný rozsah úspor tepelné energie u panelových budov pøi komplexních tepelnì technických opatøeních * U nìkterých optimalizovaných variant panelových soustav po roce 1985 je rozsah dosažitelných úspor díky lepší kvalitì obvodových konstrukcí pouze 35 až 45 %. RÙST PLÍSNÍ A VLHKOST NA VNITØNÍM POVRCHU KONSTRUKCE Èastou zjevnou tepelnì technickou poruchou, která významnì snižuje užitnou funkci budovy, je rùst plísní na vnitøním povrchu konstrukce. Ty mohou mít velice vážné dùsledky pro zdraví lidí, nebo zpùsobují øadu závažných onemocnìní, zejména alergických. Jednou z hlavních tepelnì technických pøíèin rùstu plísní je výrazný pokles vnitøní povrchové teploty, což vede ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu u povrchu stavební konstrukce a v jeho tìsném okolí. Tradiènì se stavební konstrukce mìly navrhovat tak, aby na vnitøním povrchu nedocházelo k povrchové kondenzaci vodních par, zkrácenì orosování. Vycházelo se pøitom z podmínek ustáleného teplotního stavu, za který bylo možno považovat nepøerušované vytápìní. Požadovala se nejnižší vnitøní povrchová teplota tìsnì nad rosným bodem pøi návrhové (bezpeèné) relativní vlhkosti vnitøního vzduchu 60 %. Pøi snahách o úspory energie pøerušováním vytápìní se však ukázalo, že uvedená podmínka není dostateènì bezpeèná, nebo vnitøní povrchová teplota klesala po pøerušení vytápìní pod rosný bod. Pro zahájení rùstu bìžných plísní postaèuje relativní vlhkost již od 80 %, podle nejnovìjších zpráv nìkterým pøizpùsobeným druhùm postaèuje dokonce relativní vlhkost již kolem 70 %. Pro pokraèování rùstu plísní po krátkém iniciaèním období postaèují i nižší relativní vlhkosti vzduchu. Stavební konstrukce se proto v souladu s ÈSN EN považují v souèasné dobì za bezpeèné vùèi rùstu plísní, mají-li povrchovou teplotou takovou, že relativní vlhkost u vnitøního povrchu je nižší než 80 % (relativní vlhkost vzduchu uvnitø bìžné místnosti se pøitom uvažuje 50%, což je horní hranice hygienicky vhodného rozsahu vlhkosti vnitøního vzduchu). Pokles povrchové teploty až pod teplotu rosného bodu vede k povrchové kondenzaci vodní páry. Projevuje se charakteristicky tvarovanými vlhkostními mapami napøíklad v rozích pod støechou èi nad nevytápìnými prostorami jsou to sférické trojúhelníky. Podle charakteru povrchu stavební konstrukce mùže tato vada vést až 18

18 Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov k poškození nebo úplné degradaci stávajících povrchù konstrukcí respektive jejich povrchových úprav. Tato vada zároveò podporuje rùst plísní. Výrazný pokles vnitøní povrchové teploty nastává pøi celkovì nízkých tepelnì izolaèních vlastnostech konstrukcí, vždy v místech výrazných tepelných mostù v konstrukcích a tepelných vazeb mezi konstrukcemi. Projev je vázán na nejchladnìjší období roku. Týká se zejména obvodových konstrukcí, ale i nìkterých stìn pøilehlých k nevytápìným prostorùm jako je schodištì, suterén, nevytápìný sousední byt apod. Problémy narùstají pøi zvýšené vlhkosti vzduchu uvnitø místnosti a pøi vyšších poklesech teplot pøi pøerušování vytápìní. VLHKOST UVNITØ KONSTRUKCE Vlhkost uvnitø konstrukce mùže vést k degradaci vlastností materiálù, nìkdy až k destrukci konstrukcí. Èasto zpùsobuje hnití a mikrobiotické napadení organických hmot, zejména døeva a hmot na jeho bázi. Dalším jejím projevem je koroze kovových prvkù. Jedná se o ocelové kotevní, spojovací a osazovací prvky obvodových panelù, meziokenních vložek, lodžiových stìn, balkónù a lodžií. Významná je i související zmìna funkèních vlastností stavebních materiálù. Se zvýšenou vlhkostí se zvìtšuje tepelná vodivost (tím se snižuje vnitøní povrchová teplota s rizikem další kondenzace na vnitøním povrchu), zároveò se zvyšuje spotøeba energie na vytápìní. Navíc vlhkost uvnitø konstrukce napomáhá vytváøet vhodné podmínky pro rùst plísní. Pøi nadmìrném zvýšení vlhkosti uvnitø konstrukce ji materiály nemohou absorbovat a dochází potom k transportu nevsáknuté èi nahromadìné vlhkosti na vnitøní povrch obvodových konstrukcí. Možnost putování nahromadìné vody podporují spáry èi trhliny v konstrukci. Vlhkost zvyšuje také hmotnost stavebních materiálù a tím narùstá namáhání nosných a spojovacích prvkù, pøípadnì kotevní výztuže. Jednou z pøíèin zvýšené vlhkosti uvnitø konstrukce je kondenzace vodní páry. Negativnì se projevuje zejména ve støechách. Pøi hodnocení konstrukcí se rozlišují tøi kritická množství kondenzátu. Prvním a základním je absence kondenzátu ta je nutná, pokud materiály v kondenzaèní zónì nejsou vlhkostnì odolné, nebo pùsobení vlhkosti výraznì zhoršuje jejich vlastnosti vèetnì trvanlivosti. S ohledem na spotøebu energie je výhodné absenci kondenzátu respektovat nebo se mu blížit i u všech ostatních konstrukcí. Druhým kritickým množstvím je zkondenzované množství, které pøevýší sorbèní schopnost materiálù v kondenzaèní zónì oblastech sousedících (takže kondenzát vyteèe døíve, než se staèí odpaøit). Tøetím kritickým množstvím je zkondenzované množství vyšší, než se mùže v celoroèním prùbìhu odpaøit. Rok za rokem se tak hromadí vlhkost v konstrukci, dokud nevyteèe. Nejsilnìjší bývají projevy zvýšené vlhkosti na konci chladných period. Další pøíèinou zvýšené vlhkosti uvnitø konstrukce je transport vlhkosti spárovou prùvzdušností, který se projevuje zejména pøi spárách otevøených do vnitøního prostøedí. Obvykle se jedná o osazovací spáry oken, lodžiových dveøí, lehkých meziokenních vložek, lehkých lodžiových stìn a o spáry mezi dílci montovaných støech. Pøípadná výplò tìchto spár se èasto stala v prùbìhu životnosti nefunkèní, teplý vlhký vzduch proniká až k chladnému vnìjšímu povrchu, kde jsou tyto spáry více èi ménì tìsnìny proti pronikání atmosférické vlhkosti a vodní pára se sráží. Výraznìjší je tento jev u øemenových fasád, kde je obvod okna tìsnìn proti samostatnì dilatujícím dílcùm (parapetní panely a meziokenní vložky), obdobná je situace u celostìnových panelù s vodorovnou spárou v úrovni horního rámu okna, u montovaných støech, ménì výraznì se projevuje uvedená vada u ostatních celostìnových panelù, kde je obvod okna tìsnìn souvisle. Obdobná, i když ménì dramatická, je situace u spár mezi obvodovými panely. Pøíèinou zvýšené vlhkosti bývá i porušení hydroizolaèní ochrany stavby a jejich konstrukcí, tedy zatékání srážkové vody èi vzlínání zemní vlhkosti. Tato pøíèina je považována za poruchu, jejíž odstranìní je samozøejmou podmínku všech sanaèních prací Tepelnì technické vady a poruchy zpùsobené návrhem Dùsledkem tepelnì technických vad zpùsobených stavebnì technickým øešení je pøedevším nadmìrná spotøeba energie daná nízkým tepelným odporem, výraznými tepelnými mosty a tepelnými vazbami. Èastou pøíèinou tepelnì technické vady nadmìrné spotøeby tepelné energie je optimistické hodnocení navrhované konstrukce podle její ideální skladby, bez uvažování vlivu tepelných mostù a tepelných vazeb. Z ostatních pøíèin dalších tepelnì technických vad a poruch patøí mezi charakteristické nevhodné øešení detailù parapetù a ostìní oken, napojování obvodového a støešního pláštì, pøípadnì vodorovných stropních panelù a obvodového pláštì. Všechny tyto nedostatky mohou být pøí- 19

19 OPET CZECH REPUBLIC OPET CR èinou rùstu plísní a existence vlhkosti na vnitøním povrchu pøípadnì uvnitø konstrukce se všemi negativními dùsledky. V ostìní bývá nevhodnì ošetøena tepelná vazba mezi obvodovým panelem a pomìrnì tenkým okenním rámem zdvojeného okna. V pøípadì napojování obvodového a støešního pláštì postrádá atika obvykle dostateènou tepelnì izolaèní vrstvu. V nadpraží oken a dveøí bývá tepelná izolace zeslabena v souvislosti s vytvoøením úložné plochy pro stropní panely, pøièemž se projevuje blízkost èasto nevhodnì øešené vodorovné spáry mezi obvodovými dílci. Po obvodì panelù bývá tepelnì izolaèní vrstva také èasto zeslabena, což tvaruje rùzná položebra v tepelnì izolaèní vrstvì. Nezøídka je tepelná izolace v návrhu odsazena od okraje panelu, èímž se vytváøejí prùbìžná betonová žebra. Dùvodem pro tato øešení byly konstrukèní požadavky na vytváøení rùzných drážek pro tìsnìní a odvodnìní mezipanelových spár, spolu s ne pøíliš domyšlenou konstrukèní snahou o ochranu tepelné izolace z pìnového polystyrénu u boènic formy proti pøehøívání a proti pùsobení odformovacích prostøedkù na boènicích ocelové formy. V nìkterých starších soustavách byly svislé spáry chránìny pilastry, které byly prùbìžným nosným (tepelnì vodivým) železobetonovým prvkem propojeny s vnitøní stìnou (napø. G 40, G57, HKS 60 a další). Obdobnì se u prvních generací vrstvených obvodových panelù nevhodnì navrhovaly spojovací prvky sestavené do žebøíèkù, pro které bylo v tepelnì izolaèní vrstvì zámìrnì vynechán prùbìžný pás pro jejich ochranu obetonováním (vznikla tak také výrazná železobetonová žebra). Èastou chybou bylo i nedomyšlené øešení souvislé tlouš ky tepelné izolace mezi jednotlivými prvky obvodových stìn. Okna a lehké meziokenní vložky se tak osazovaly mimobìžnì vùèi tepelné izolaci v panelech. Tepelná izolace v tìžkých meziokenních vložkách pøi stejných tlouš kách vnìjší moniérky a pøi jejich odskoèení dovnitø (vnitøní líc panelù byl v rovinì) nenavazovala na tepelnou izolaci v parapetech. Tepelná izolaèní vrstva ve vrstvených panelech nemohla bezproblémovì navázat na jednovrstvé panely pøi jejich kombinaci. Ploché støešní pláštì byly øešeny zcela rozdílnì v rùzných lokalitách, a v rùzné dobì provádìní. Bylo by zavádìjící, pøi velké rozmanitosti jednotlivých tepelnì technických øešení, vzniklé nedostatky jednoduše zobecòovat. Typické pro konstrukèní øešení støech však bylo, že se velmi èasto nezohledòovaly rùzné objemové zmìny materiálù a konstrukcí, øešení dilataèních spojù bylo èasto nesprávné nebo bylo zanedbáno. Èasto bývaly støechy navrhovány a provádìny s nedostateèným sklonem a s hydroizolaènì nespolehlivými detaily. Nesprávná øešení vedla k zatékání a tedy ke zvyšování vlhkosti v tepelném izolantu. Následnì se snižovala tepelnì technická kvalita, což mnohdy vedlo ke všem uvádìným tepelnì technickým vadám a poruchám. Za specifické konstrukèní vady lze považovat navržená øešení, která byla reálná jen teoreticky a která nebylo možné prakticky uskuteènit. Pøíkladem jsou vkládané tepelnì izolaèní pásy ve svislých spárách mezi panely, které mìly být na výšku dílcù 2,8 m zasouvány shora v praxi se tyto pásy nejdále v polovinì zadrhly a jejich zasouvání skonèilo odlomením (spodní èást spár zùstala bez tepelné izolace). Obdobnì pìnový polystyrén plovoucí v øídké zálivce mezi vnitøním stropem a vnìjším lodžiovým stropním panelem obvykle nezajistil navržené svislé tepelnì izolaèní propojení obvodových stìn pod a nad tímto prùbìžným stropem. Dalším pøíkladem je vodorovná spára s dlouhým nosem, který byl spuštìn pøes strop až do nadpraží okna (nìkteré NKS a P1.11). Tento cca 30 cm vysoký nos mìl z konstrukèních dùvodù v sobì zabudovanou tepelnou izolaci, která mohla izolaènì pùsobit jen za pøedpokladu, že do vodorovné spáry za tuto tepelnou izolaci nebude zafukovat vnìjší vzduch to však bylo od poèátku nemožné s ohledem na køížení spár (mezi panely i u okna), nastavování tìsnicích profilù a dokonce jejich rùznost (pásový ohýbaný profil u okna a kruhový dutinový mezi panely). Nedostatkem v tomto smìru bylo i zanedbávání dosažitelných technologických tolerancí pøi konstrukèním návrhu. Øešení oken bylo dáno typizací a jejich parametry sledovaly normativní dobové požadavky Tepelnì technické vady a poruchy zpùsobené provádìním Nedostatky ve výrobì panelù a v montáži se nejvìtší mìrou podílejí na vzniku všech hlavních vyjmenovaných tepelnì technických vad a poruch. Nejèastìjší nedostatky jsou: nedodržení projektované objemové hmotnosti lehkých betonù, používaných v mnoha panelových soustavách pro výrobu jednovrstvých panelù; skuteèná objemová hmotnost je èasto výraznì vyšší není výjimkou zvýšení 20

20 Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov o 15 až 20 % a v dùsledku toho je také tepelný odpor takto vyrobeného a použitého jednovrstvého panelu nižší než bylo navrhováno (pøíklady závislosti tepelné vodivosti na objemové hmotnosti lehkých betonù jsou patrné z tabulky 7). Materiál Objemová hmotnost Souèinitel tepelné vodivosti l v suchém stavu rs [kg/m 3 ] [W/(m.K)] struskopemzobeton , , , , , ,78 keramzitbeton 700 0, , , , , , , , ,30 škvárobeton , , , , ,99 Tabulka 7 Závislost souèinitele tepelné vodivosti vybraných lehkých betonù na objemové hmotnosti ve vrstvených panelech se skladbou železobeton pìnový polystyren železobeton nebyla dodržována homogenita tepelné izolace v ploše; desky pìnového polystyrénu se pøipravovaly v nevhodných rozmìrech, které neumožòovaly úplné vyskládání ploch, èasto se polystyrén vùbec vynechal, nepøesnosti rozmìrù a rùzné nahodilé skládání tepelnì izolaèních desek a nepøizpùsobení jejich tvaru výztuži zpùsobovaly zatékání betonové smìsí nebo cementového mléka do prostorù, kde mìl být pìnový polystyrén, používaly se nevhodné odbedòovací prostøedky zpùsobujících pøi urychlování tvrdnutí betonu vyšší teplotou degradaci pìnového polystyrenu, v lepším pøípadì jen lokální zmìnu jeho vlastností; tepelná izolace pìnový polystyrén nebyl na krajích panelù dotahován do projektem dané polohy a vznikalo masivní betonové žebro tj. velmi výrazný tepelný most Skuteèná tvorba detailù pøi montáži, pøedevším detailù u ostìní a parapetù, napojení jednotlivých panelových dílcù a napojení svislých a vodorovných konstrukcí neodpovídá pøedpokladùm podle projektového øešení. Osazovací spáry mezi okenním rámem a stìnou jsou obvykle vùèi pøilehlé místnosti témìø otevøené, parapet oken má obdobné tepelné mosty a tepelné vazby jako ostìní, èasto však zvýraznìné nadbetonováním pøi vytváøení spádu pod budoucím parapetním plechem. Zcela bìžná je netìsnost napojení jednotlivých dílcù mezi sebou, která jednak zvyšuje spotøebu tepelné energie, a jednak je èastou pøíèinou další sekundární tepelnì technické vady (viz 3.4.). 21

Publikace. Snížení spotřeby tepla na vytápění obytných budov při zateplení neprůsvitných obvodových stěn ENERGIE. OPET Czech Republic OPET CR

Publikace. Snížení spotřeby tepla na vytápění obytných budov při zateplení neprůsvitných obvodových stěn ENERGIE. OPET Czech Republic OPET CR OPET CR Organizace na Podporu Energetických Technologií Publikace Snížení spotřeby tepla na vytápění obytných budov při zateplení neprůsvitných obvodových stěn ENERGIE Brno 2001 OPET CR Organizace na Podporu

Více

VHODNÉ POUŽITÍ ZÁKLADNÍCH TYPÙ DESEK HOFATEX. Støecha nad krokve. Typ desek Hofatex. Podlahy. Støecha pod krokve. døevostavby SYSTEM KOMBI SN1

VHODNÉ POUŽITÍ ZÁKLADNÍCH TYPÙ DESEK HOFATEX. Støecha nad krokve. Typ desek Hofatex. Podlahy. Støecha pod krokve. døevostavby SYSTEM KOMBI SN1 HOBRA HOFATEX návody na použití døevovláknitých desek pøednosti desek hofatex: pøírodní materiál z døevního vlákna tepelná izolace a akumulace tepla zvukovì izolaèní vlastnosti propustnost pro vodní páru

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN

LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN V rámci pøípravy projektu byla provedena analýza budov rozsáhlého areálu chemického závodu a na základì výbìrových kritérií vyhodnoceno 5 objektù jako nejvhodnìjší

Více

Bezpeènostní dveøe NEXT SD 102, 121 (F) Instalaèní manuál 1.12.2006

Bezpeènostní dveøe NEXT SD 102, 121 (F) Instalaèní manuál 1.12.2006 Bezpeènostní dveøe SD 102, 121 (F) Instalaèní manuál 1.12.2006 spol. s r.o. Pobøežní 8, Praha 8, 186 00 Tel: 224 816 458 Fax: 224 816 459 Nonstop infolinka: 602 335 878, 777 335 878 e-mail: next@next.cz

Více

ELASTICKÝ. odolné OTEVØENÝ. pøírodní SAMOÈISTICÍ. lotosový efekt. Zateplovací systémy Tytan EOS ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY

ELASTICKÝ. odolné OTEVØENÝ. pøírodní SAMOÈISTICÍ. lotosový efekt. Zateplovací systémy Tytan EOS ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY ELASTICKÝ odolné OTEVØENÝ pøírodní SAMOÈISTICÍ lotosový efekt Zateplovací systémy Tytan EOS ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY Vnìjší kontaktní tepelnì izolaèní systémy ETICS Tytan EOS Certifikované vnìjší tepelnì izolaèní

Více

Pozemní stavitelství II. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing.

Pozemní stavitelství II. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. Pozemní stavitelství II. Panelové konstrukční soustavy Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. V současnédobě obklopují panelová sídliště jádra téměř všech našich měst a tvoří podstatnou část jejich bytového fondu.

Více

Montážní návod. BITHERM Floor EN E U R O N O R M. Podlahový radiátor

Montážní návod. BITHERM Floor EN E U R O N O R M. Podlahový radiátor BITHERM Floor Podlahový radiátor Montážní návod EN E U R O N O R M 4 4 2 Popis Podlahový radiátor BITHERM Floor se umis uje pøed prosklenou stìnu zapuštìním do podlahy a je urèen k vytápìní vnitøního prostoru

Více

Termografická diagnostika pláště objektu

Termografická diagnostika pláště objektu Termografická diagnostika pláště objektu Firma AFCITYPLAN s.r.o. Jindřišská 17 Praha 1 Zkušební technik: Ing. Daniel Bubenko Telefon: EMail: +420 739 057 826 daniel.bubenko@afconsult. com Přístroj TESTO

Více

Termografická diagnostika pláště objektu

Termografická diagnostika pláště objektu Termografická diagnostika pláště objektu Firma AFCITYPLAN s.r.o. Jindřišská 17 Praha 1 Zkušební technik: Ing. Daniel Bubenko Telefon: EMail: +420 739 057 826 daniel.bubenko@afconsult. com Přístroj TESTO

Více

VÝHODY STAVEBNÍHO SYSTÉMU

VÝHODY STAVEBNÍHO SYSTÉMU VÝHODY STAVEBNÍHO SYSTÉMU BIOcement je stavební systém vhodný nejen pro stavbu rodinných a bytových domù, ale využívá se taktéž pro výstavbu obèanských objektù napø. administrativní budovy, školy, sportovní

Více

kompaktní montážní systém profesionálù

kompaktní montážní systém profesionálù kompaktní montážní systém profesionálù TORAL kompaktní montážní systém profesionálù systém montáže oken a dveøí s ven odvìtranou spárou, vycházející ze zásad TNI 74 6077 Vzrùstající ceny energií, vysoce

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI 21. 2. HRADEC KRÁLOVÉ 28. 2. OSTRAVA 12. 3. BRNO 19. 3. PRAHA PØEDEVŠÍM

Více

SPOJKY EPJM - 1C 12. EPJMe - 1C 14. RTJMe - 1C 16. EPJMt - 1C 18. EPJMp - 1C 20. EPJMt - 1C/3C 22. EPJMp - 3C 24

SPOJKY EPJM - 1C 12. EPJMe - 1C 14. RTJMe - 1C 16. EPJMt - 1C 18. EPJMp - 1C 20. EPJMt - 1C/3C 22. EPJMp - 3C 24 0 elaspeed SPOJKY EPJM - C EPJMe - C RTJMe - C 6 EPJMt - C 8 EPJMp - C 0 EPJMt - C/3C EPJMp - 3C PØÍMÁ PRUŽNÁ SPOJKA elaspeed EPJM-C pro jednožilové kabely s izolací ze zesítìného polyetylenu (XPE) nebo

Více

Stavebnì-konstrukèní øešení pro hrubé stavby. projekce výroba montáž

Stavebnì-konstrukèní øešení pro hrubé stavby. projekce výroba montáž Stavebnì-konstrukèní øešení pro hrubé stavby projekce výroba montáž OBSAH 3 Konstrukèní soustava SKELETSYSTEM GOLDBECK navazuje a rozšiøuje obchodní produkt STROPSYSTEM. Zatímco STROPSYSTEM øeší pøedevším

Více

EKONOMIE ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PŘI UVAŽOVÁNÍ ODSTRANĚNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY

EKONOMIE ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PŘI UVAŽOVÁNÍ ODSTRANĚNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY EKONOMIE ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PŘI UVAŽOVÁNÍ ODSTRANĚNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY Stavebně technický ústav-e a.s. 24 EKONOMIE ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PŘI UVAŽOVÁNÍ ODSTRANĚNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY Řešitel:

Více

pasivní standard pro hosty vinaøství pana Ivièièe

pasivní standard pro hosty vinaøství pana Ivièièe pasivní standard pro hosty vinaøství pana Ivièièe Penzion v pasivním standardu, který se zrodil v hlavì investora pana Jana Ivièièe se nyní buduje v lokalitì vinných sklepù vinaøské obce Nechory u obce

Více

STÌNOVÉ TOPENÍ registrový systém

STÌNOVÉ TOPENÍ registrový systém UNI Energie OBSAH 1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. VŠEOBECNÌ SYSTÉM FORMÁTY REGISTRU SYSTÉMOVÉ KOMPONENTY ZPRACOVÁNÍ A MONTÁŽ PØIPOJOVACÍ SCHÉMA VYSVÌTLENÍ UNI Energie 1. VŠEOBECNĚ Universa stìnové vytápìní

Více

Příloha 8: Projektové listy k opatření 3 (OP ŽP, mimo vlastní IPRM)

Příloha 8: Projektové listy k opatření 3 (OP ŽP, mimo vlastní IPRM) Příloha 8: Projektové listy k opatření 3 (OP ŽP, mimo vlastní IPRM) - 1 - Projektový list 1. Název projektu A - Zateplení ZŠ Šrámkova 2. Předkladatel projektu Statutární město Opava 3. Název OP oblasti

Více

Základní návod na montáž venkovního schodištì

Základní návod na montáž venkovního schodištì Obsah 1) Názvosloví... 2 2) Technické parametry betonové smìsi... 2 3) Povrchové úpravy... 2 4) Cena schodištì... 2 5) Rozmìry schodištì... 2 6) Pokyny pro montáž schodištì... 3 6. a) Usazení schodnice...

Více

V20140101 KATALOG 2015 PEVNÉ A POSUVNÉ SÍTÌ PROTI HMYZU. - technické informace - zamìøení - montáž - ceníky hotových výrobkù. www.kasko-vs.

V20140101 KATALOG 2015 PEVNÉ A POSUVNÉ SÍTÌ PROTI HMYZU. - technické informace - zamìøení - montáž - ceníky hotových výrobkù. www.kasko-vs. V0140101 KATALOG 015 PEVNÉ A POSUVNÉ SÍTÌ PROTI HMYZU - technické informace - zamìøení - montáž - ceníky hotových výrobkù www.kasko-vs.cz OBSAH Všeobecné podmínky Typy sítí Okenní profil válcovaný - OV

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA 19. 1. PLZEÒ 20. 1. ÈESKÉ BUDÌJOVICE 21. 1. PRAHA 22. 1. LIBEREC 26. 1. BRNO 27. 1. ZLÍN 28. 1.

Více

ètyøstranné zdobení optimalizované U hodnoty možnost zvýšené ochrany proti vniknutí

ètyøstranné zdobení optimalizované U hodnoty možnost zvýšené ochrany proti vniknutí Popis: Sendvièové prvky Stadurlon Concept se skládají z jádra z extrudovaného polystyrenu a oboustranné krycí vrstvy Stadurlonu o tlouš ce 1,5 mm. Sendvièový prvek je z obou stran opatøen ochrannou folií.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 13. ZATEPLENÍ OBVODOVÝCH STĚN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO KONKRÉTNÍ ROZBOR TEPELNĚ TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ PRO VYBRANĚ POROVNÁVACÍ UKAZATELE Z HLEDISKA STAVEBNÍ FYZIKY příklady z praxe Ing. Milan Vrtílek,

Více

Hana Šlachtová SUCHÉ STVBY konstrukce ze sádrokartonových a sádrovláknitých desek Praha 2005 Kniha Suché stavby je zamìøena na základní systémy konstrukcí ze sádrokartonových a sádrovláknitých materiálù.

Více

F- 4 TEPELNÁ TECHNIKA

F- 4 TEPELNÁ TECHNIKA F- 4 TEPELNÁ TECHNIKA Obsah: 1. Úvod 2. Popis objektu 3. Normové požadavky na tepelně technické vlastnosti obvodových konstrukcí 3.1. Součinitel prostupu tepla 3.2. Nejnižší vnitřní povrchová teplota 3.3.

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.23 Zateplování budov pěnovým polystyrenem

Více

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy Ing. arch. Tereza Vojancová Technický poradce tech.poradce@uralita.com 602 439 813 www.ursa.cz OBSAH 1 ÚVOD 2 ENERGETICKY

Více

NEZBYTNÉPŘÍSTUPY KE SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV

NEZBYTNÉPŘÍSTUPY KE SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV NEZBYTNÉPŘÍSTUPY KE SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV 3. Konference Asociace energetických auditorů 22. 5. 23. 5. 2007. Ing. Jaroslav Šafránek,CSc OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. LEGISLATIVA PRŮKAZŮ ENERGETICKÉ

Více

ENERGIE Z BIOMASY. Øada vysoce úèinných kotlù o výkonu 1 až 3 MW pro energetické využití rùzných druhù biomasy a fytomasy. Dodavatelský tým VHS

ENERGIE Z BIOMASY. Øada vysoce úèinných kotlù o výkonu 1 až 3 MW pro energetické využití rùzných druhù biomasy a fytomasy. Dodavatelský tým VHS Dodavatelský tým ENERGIE Z BIOMASY EVECO Brno, s.r.o. Øada vysoce úèinných kotlù o výkonu 1 až 3 MW pro energetické využití rùzných druhù biomasy a fytomasy Ústav procesního a ekologického inženýrství,

Více

WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi. Školení DEKSOFT Tepelná technika

WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi. Školení DEKSOFT Tepelná technika WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi Školení DEKSOFT Tepelná technika Program školení 1. Blok Legislativa Normy a požadavky Představení aplikací pro tepelnou techniku Představení dostupných studijních

Více

Swiss Technology KARL BUBENHOFER AG. KABE Farben CZ

Swiss Technology KARL BUBENHOFER AG. KABE Farben CZ Swiss Technology KARL BUBENHOFER AG KABE Farben CZ PREZENTACE NOVÉHO PRODUKTU Jsme výcarská spoleènost KABE Farben s více jak 100 letou tradicí v oboru výroby barev. Prostřednictvím firmy Dova a.s. se

Více

Rekonstrukce bytů ze statického hlediska Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc

Rekonstrukce bytů ze statického hlediska Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc Rekonstrukce bytů ze statického hlediska Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc ČVUT Stavební fakulta katedra pozemních staveb Thákurova 7, 166 29 Praha 6 e-mail: gatter@fsv.cvut.cz Atelier P.H.A., s.r.o.

Více

Rozvádìèe øady EU jsou urèeny pro rozvod elektrické energie nízkého napìtí v prùmyslu a energetice jako hlavní nebo podružné

Rozvádìèe øady EU jsou urèeny pro rozvod elektrické energie nízkého napìtí v prùmyslu a energetice jako hlavní nebo podružné ROZVÁDĚČE NN systém EU Výroba rozvádìèù EMCOS vychází z individuálních požadavkù zákazníkù. Èerpáme pøitom z dlouholetých zkušeností našich pracovníkù i z nejmodernìjších poznatkù v elektrotechnice. Každý

Více

KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE ČR LIBEREC, U OPATROVNY 361 ZATEPLENÍ OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ DOKUMENTACE PŘEDPROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY

KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE ČR LIBEREC, U OPATROVNY 361 ZATEPLENÍ OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ DOKUMENTACE PŘEDPROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE ČR LIBEREC, U OPATROVNY 361 ZATEPLENÍ OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ DOKUMENTACE PŘEDPROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY V LI BERCI 4/2015 VYPRACOVAL: ING. KAREL VITOUŠ Obsah: 1. Úvod 2. Podklady 3. Stavebnětechnický

Více

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-O69712/2007 /OOPNI/EIA/329-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 12.6.2007 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO

Více

Suterénní zdivo zakládání na pásech s použitím betonové zálivky

Suterénní zdivo zakládání na pásech s použitím betonové zálivky Suterénní zdivo zakládání na pásech s použitím betonové zálivky 0 ) QPOR pórobetonová pøesná tvárnice ) QPOR strop ) zateplení, tl. mm ) železobetonový ztužující vìnec ) úložná vrstva pod nosníky ) vrstvy

Více

KATALOG 2015 ROLOVACÍ A PLISÉ SÍTÌ PROTI HMYZU

KATALOG 2015 ROLOVACÍ A PLISÉ SÍTÌ PROTI HMYZU V20140101 KATALOG 2015 ROLOVACÍ A PLISÉ SÍTÌ PROTI HMYZU - technické informace - zamìøení - montáž - ceníky hotových výrobkù www.kasko-vs.cz OBSAH VŠEOBECNÉ INFORMACE TYPY ROLOVACÍCH SÍTÍ VERSA - ROLOVACÍ

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.23 Zateplování budov pěnovým polystyrenem

Více

ELASTICKÝ. odolné OTEVØENÝ. pøírodní SAMOÈISTICÍ. lotosový efekt. strojnì nanášené omítky ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY

ELASTICKÝ. odolné OTEVØENÝ. pøírodní SAMOÈISTICÍ. lotosový efekt. strojnì nanášené omítky ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY ELASTICKÝ odolné OTEVØENÝ pøírodní SAMOÈISTICÍ lotosový efekt Tytan EOS strojnì nanášené omítky ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY Strojnì nanášené omítky TYTAN EOS Strojnì nanášené omítky jsou urèené jako koneèná povrchová

Více

Pražská? Dobrá adresa...

Pražská? Dobrá adresa... Pražská? Dobrá adresa... Nová výstavba Projekt urèený k dlouhodobì soustøedìné výstavbì pøedmìstského komplexu bytových domù s názvem "Pražská" se nachází podél místní obslužné komunikace C 2 - ul. gen.

Více

PODROBNÝ OBSAH 1 PØENOSOVÉ VLASTNOSTI PASIVNÍCH LINEÁRNÍCH KOMPLEXNÍCH JEDNOBRANÙ A DVOJBRANÙ... 9 1.1 Úvod... 10 1.2 Èasové charakteristiky obvodu pøechodné dìje... 10 1.3 Pøechodné charakteristiky obvodù

Více

NG nová generace stavebního systému

NG nová generace stavebního systému NG nová generace stavebního systému pasivní dům heluz hit MATERIÁL HELUZ ZA 210 000,- Kč Víte, že můžete získat dotaci na projekt 40 000,- Kč a na stavbu cihelného pasivního domu až 490 000,- Kč v dotačním

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.23 Zateplování budov pěnovým polystyrenem

Více

OTEVØENÝ. pøírodní ELASTICKÝ. odolné SAMOÈISTICÍ. lotosový efekt. Ceník INTERIÉROVÉ SYSTÉMY ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY

OTEVØENÝ. pøírodní ELASTICKÝ. odolné SAMOÈISTICÍ. lotosový efekt. Ceník INTERIÉROVÉ SYSTÉMY ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY ELASTICKÝ odolné OTEVØENÝ pøírodní SAMOÈISTICÍ lotosový efekt Ceník ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY INTERIÉROVÉ SYSTÉMY L D T E C H N O L O G Y O F T R U S T NYNÍ 1 min Zásadní úspora èasu! Neuvìøitelnì krátký èas

Více

K O N T A K T : Smart Technologies, s.r.o. ul.28. øíjna 70 301 00 Plzeò Èeská Republika

K O N T A K T : Smart Technologies, s.r.o. ul.28. øíjna 70 301 00 Plzeò Èeská Republika K O N T A K T : Smart Technologies, s.r.o. ul.28. øíjna 70 301 00 Plzeò Èeská Republika Tel: +420 378 019 601 e-mail: info@smart-tech.cz web: www.smart-tech.cz DESIGN Design Jednání s klientem a pochopení

Více

15. Požární ochrana budov

15. Požární ochrana budov 15. Požární ochrana budov Øešení požární bezpeènosti stavebních objektù vychází ze dvou základních norem: ÈSN 73 0802 Požární bezpeènost staveb Nevýrobní objekty ÈSN 73 0804 Požární bezpeènost staveb Výrobní

Více

Teplovzdušné. solární kolektory. Nízká cena Snadná instalace Rychlá návratnost. Ohøívá. Vìtrá

Teplovzdušné. solární kolektory. Nízká cena Snadná instalace Rychlá návratnost. Ohøívá. Vìtrá Teplovzdušné solární kolektory Nízká cena Snadná instalace Rychlá návratnost Ohøívá V závislost na intenzitì sluneè ního záøení ohøívá vnitøní klima objektu øízeným prùbìhem teplovzdušného proudìní. Vìtrá

Více

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu ROLETY VOLEJTE ZDARMA 800 400 115 www.minirol.eu www.minirol.eu Popruhem, šòùrou nebo klikou Ka dá variata má své specifické výhody. Popruh se mnohem lépe dr í v ruce, ale musí být vyveden z boxu pøímo.

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTÌ V ROUSÍNOVÌ - III. ETAPA DUR SO 03 MOBILIÁØ TECHNICKÁ ZPRÁVA

TECHNICKÁ ZPRÁVA REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTÌ V ROUSÍNOVÌ - III. ETAPA DUR SO 03 MOBILIÁØ TECHNICKÁ ZPRÁVA REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTÌ V ROUSÍNOVÌ - III. ETAPA TECHNICKÁ ZPRÁVA AUTORSKÝ NÁVRH Ing. Miroslava Polachová VYPRACOVALA: NÁZEV AKCE: Ing. Jitka Vágnerová Ing. Jitka Vágnerová REGENERACE PANELOVÉHO

Více

INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5

INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5 / TI STROJíRENSKÝ ZKUŠEBNí ÚSTAV, s. p. TI - technická inspekce, akreditovaný inspekèní orgán è. 48 Hudcova 56b, 621 Brno Èj.: 2939/5/324/6.3/2 list è. ze6 INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5 Výrobek: Elektrický

Více

Bronislava Eršilová EXCEL 2000 pro každý den Obsah ÚVOD... 7 Co je nového v oblasti základních funkcí... 7 PRVNÍ SEZNÁMENÍ S PROGRAMEM EXCEL... 9 Instalace programu Excel 2000... 9 Minimální systémové

Více

VZDUCHOVODY PRAVOÚHLÉHO PRÙØEZU

VZDUCHOVODY PRAVOÚHLÉHO PRÙØEZU 1.01 Materiál Pro výrobu vzduchovodù pravoúhlého prùøezu pou íváme následující materiály: standardní materiál: PLECH DIN EN 10142-1.0226 povrch: DIN EN 10147 + Z275-N-A-CO (Pozinkovaný) alternativní materiál

Více

Katedra materiálového inženýrství a chemie IZOLAČNÍ MATERIÁLY, 123IZMA

Katedra materiálového inženýrství a chemie IZOLAČNÍ MATERIÁLY, 123IZMA Katedra materiálového inženýrství a chemie IZOLAČNÍ MATERIÁLY, 123IZMA o Anotace a cíl předmětu: návrh stavebních konstrukcí - kromě statické funkce důležité zohlednit nároky na vnitřní pohodu uživatelů

Více

HELUZ Family 2in1 důležitá součást obálky budovy

HELUZ Family 2in1 důležitá součást obálky budovy 25.10.2013 Ing. Pavel Heinrich 1 HELUZ Family 2in1 důležitá součást obálky budovy Ing. Pavel Heinrich Technický rozvoj heinrich@heluz.cz 25.10.2013 Ing. Pavel Heinrich 2 HELUZ Family 2in1 Výroba cihel

Více

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ Proč budujeme pasivní dům? 1. Hlavním důvodem je ověření možností dosažení úrovně tzv. téměř nulových budov podle evropské směrnice EPBD II. Co je téměř nulový

Více

Oprava a modernizace bytového domu Odborný posudek revize č.1 Václava Klementa 336, Mladá Boleslav

Oprava a modernizace bytového domu Odborný posudek revize č.1 Václava Klementa 336, Mladá Boleslav Obsah: Úvod... 1 Identifikační údaje... 1 Seznam podkladů... 2 Tepelné technické posouzení... 3 Energetické vlastnosti objektu... 10 Závěr... 11 Příloha č.1: Tepelně technické posouzení konstrukcí obálky

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.24 Zateplování budov minerálními deskami

Více

DESIGN manual 01 ZNAÈKA BAREVNOST TISKOVINY OBSAH

DESIGN manual 01 ZNAÈKA BAREVNOST TISKOVINY OBSAH OBSAH 01 ZNAÈKA 01 ZÁKLADNÍ PROVEDENÍ 02 JEDNOBAREVNÉ PROVEDENÍ 03 ÈERNOBÍLÉ PROVEDENÍ 04 PROVEDENÍ V MATERIÁLU 05 NA PODKLADOVÉ PLOŠE 06 ROZKRES 07 OCHRANNÁ ZÓNA 08 ZAKÁZANÉ VARIANTY 02 PÍSMO 01 ZÁKLADNÍ

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBECPLANÁ Vypracoval: Michal Šustek Datum: Srpen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Planá 1. ÚVOD K PASPORTU

Více

VÝSTUP Z ENERGETICKÉHO AUDITU

VÝSTUP Z ENERGETICKÉHO AUDITU CENTRUM STAVEBNÍHO INŽENÝRSTVÍ a.s. Autorizovaná osoba 212; Notifikovaná osoba 1390; 102 21 Praha 10 Hostivař, Pražská 16 / 810 Certifikační orgán 3048 VÝSTUP Z ENERGETICKÉHO AUDITU Auditovaný objekt:

Více

BYTOVÝ DÙM KAPLIÈKA-POVEL

BYTOVÝ DÙM KAPLIÈKA-POVEL Bytový dùm, rozdìlený do šesti sekcí, z nichž v pìti se nacházejí bytové jednotky. K dispozici jsou i nebytové prostory rùzných výmìr, které se nacházejí v pøízemí. Bytový dùm je rozdìlen na tøi èásti,

Více

MONTÁŽNÍ NÁVOD hliníkový skleník se 2-3 moduly

MONTÁŽNÍ NÁVOD hliníkový skleník se 2-3 moduly MONTÁŽNÍ NÁVOD hliníkový skleník se 2-3 moduly GARDENTEC - správné øešení pro vìtší úrodu GUTTA ČR - Praha spol. s r.o. (1) 2 moduly 3 moduly zadní stìna støecha vìtrací okno 2-dílné dveøe boèní stìna

Více

Pozemní stavitelství I. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing.

Pozemní stavitelství I. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. Pozemní stavitelství I. Svislé nosné konstrukce Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. NOSNÉ STĚNY Kamenné stěny Mechanicko - fyzikálnívlastnosti: -pevnost v tlaku až 110MPa, -odolnost proti vlhku, -inertní vůči

Více

MONTÁ NÍ MANUÁL. Parotìsné zábrany

MONTÁ NÍ MANUÁL. Parotìsné zábrany MONTÁ NÍ MANUÁL Parotìsné zábrany OBSAH 1. Popis kategorie parotìsných zábran. 1.1 Co to je parotìsná zábrana? 1.2 Kde se pou ívá? 1.3 Jakou plní funkci? 1.4 Reflexní úèinky. 2. jak vybírat. Dùle ité zásady.

Více

KOMPLEXNÍ ÚDR BA BUDOV

KOMPLEXNÍ ÚDR BA BUDOV KOMPLEXNÍ ÚDRBA BUDOV REFERENÈNÍ KATALOG údrba budov - reklamní nápisy - práce ve výškách zasklívání lódií a balkonù - zámeènická výroba NAŠE NABÍDKA... Zámeènická výroba výroba a údrba vchodových dveøí,

Více

Držitel certifikátù ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001

Držitel certifikátù ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001 ING-CZECH s.r.o. sídlo firmy: Lidická 718/77, 602 00 Brno IÈO: 28303474, DIÈ: CZ28303474 tel.: (+420) 604 11 99 00 www.ing-czech.cz, info@ing-czech.cz Chceme být pro vás dùvìryhodným partnerem, záleží

Více

Technologie staveb podle konstrukce. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S

Technologie staveb podle konstrukce. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Technologie staveb podle konstrukce Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Konstrukční třídění Konstrukční systém-konstrukční systém je celek tvořený navzájem propojenými konstrukčními prvky a subsystémy,

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

STÚ-E a.s. EKONOMICKÉ POSUZOVÁNÍ ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ V BUDOVÁCH 2001

STÚ-E a.s. EKONOMICKÉ POSUZOVÁNÍ ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ V BUDOVÁCH 2001 STÚ-E a.s. EKONOMICKÉ POSUZOVÁNÍ ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ V BUDOVÁCH 21 OBSAH 1. ÚVOD... 1 2. PŘEHLED TYPICKÝCH STAVEBNÍCH FUNKČNÍCH DÍLŮ PRO BUDOVY BYTOVÉ A OBČANSKÉ.... 2.1 BYTOVÉ DOMY POSTAVENÉ

Více

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Rozhodnutí Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Obecní úøad Dubenec, jako silnièní správní úøad pøíslušný podle 40 odst. 5 písm. a) zákona è. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

INPROJEKT, spol. s r.o. Ostende 87/II, 290 01 Poděbrady

INPROJEKT, spol. s r.o. Ostende 87/II, 290 01 Poděbrady INPROJEKT, spol. s r.o. Ostende 87/II, 290 01 Poděbrady http: www.inprojekt-podebrady.cz, e-mail: info@inprojekt-podebrady.cz, tel.: +420/325610079, fax: +420/325610215 DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

Protipožární ochrana. Desky OWAcoustic -premium- se dodávají ve tøídì stavebních hmot A2-s1,d0. Jsou identifikovatelné podle této zkušební znaèky:

Protipožární ochrana. Desky OWAcoustic -premium- se dodávají ve tøídì stavebních hmot A2-s1,d0. Jsou identifikovatelné podle této zkušební znaèky: Protipožární ochrana Desky OWAcoustic jako stavební materiál Podle DIN EN 1501-1 a DIN 4102 èást 1 jsou stavební materiály rozdìleny podle chování v pøípadì požáru do následujících tøíd: Název podle stavebního

Více

INFORMACE O VÝROBKU NÁVOD K MONTÁŽI Vzor pøírodní kámen (Stone) 47 cm - fasádní desky zhotovené z polypropylenu - z velmi pevné, ekologicky vhodné umìlé hmoty, které se hodí stejnì dobøe k obkládání nových

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 5. PŘÍČKY I. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů

Více

Roman Šubrt TEPELNÉ IZOLACE V OTÁZKÁCH A ODPOVÌDÍCH 2. vydání Publikace Tepelné izolace v otázkách a odpovìdích vychází z autorovy dlouholeté praxe energetického poradce. Její snahou je populární formou

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE Tento manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Hlavním

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

Rezidence Na hradì, Tøebíè. Pojïte s námi oživit Borovinu

Rezidence Na hradì, Tøebíè. Pojïte s námi oživit Borovinu Rezidence Na hradì, Tøebíè Pojïte s námi oživit Borovinu LOKACE SOHO Tøebíè Zámìrem projektu SOHO Tøebíè je pøebudování celého území bývalé továrny BOPO na bydlení s obèanskou vybaveností. Borovina tím

Více

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY RESTAURACE S UBYTOVÁNÍM PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY RESTAURACE S UBYTOVÁNÍM PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY INVESTOR: BŘETISLAV JIRMÁSEK, Luční 1370, 539 01 Hlinsko Počet stran: 10 STAVBA: SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY RESTAURACE S UBYTOVÁNÍM, 271, 269, 270 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

Více

PROGRESIVNÍ MATERIÁLY PRO NÍZKOENERGETICKÉ A PASIVNÍ BUDOVY

PROGRESIVNÍ MATERIÁLY PRO NÍZKOENERGETICKÉ A PASIVNÍ BUDOVY PROGRESIVNÍ MATERIÁLY PRO NÍZKOENERGETICKÉ A PASIVNÍ BUDOVY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

KATALOG 2014 PEVNÉ A POSUVNÉ SIETE PROTI HMYZU. - technické informácie - zameranie - montáž

KATALOG 2014 PEVNÉ A POSUVNÉ SIETE PROTI HMYZU. - technické informácie - zameranie - montáž KATALOG 014 PEVNÉ A POSUVNÉ SIETE PROTI HMYZU - technické informácie - zameranie - montáž Okenní profil válcovaný OV 5x10 10 17 8 5 mm Pøíèka 5x10 ZÁKLADNÍ CENÍKOVÁ SESTAVA OKENNÍ SÍTÌ PROFIL OV 5x10 OVINY

Více

Manuál 00809-0301-2654 Rev.AA záøí 2001. Odporové teplomìry a sestavy termoèlánkù

Manuál 00809-0301-2654 Rev.AA záøí 2001. Odporové teplomìry a sestavy termoèlánkù 2 Manuál 00809-0301-2654 Rev.AA záøí 2001 Odporové teplomìry a sestavy termoèlánkù Manuál Montážní a instalaèní návod pro odporové teplomìry a sestavy termoèlánkù POZNÁMKA Pozornì si pøeètìte tento manuál,

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBESTVOLÍNKY Vypracoval: Michal Šustek Datum: Øíjen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Stvolínky 1.

Více

Eternit tradièní materiál pro støechy i fasády

Eternit tradièní materiál pro støechy i fasády Eternit tradièní materiál pro støechy i fasády Tradice a budoucnost Eternit pochází z latinského slova Eterna, což znamená vìènost. Eternit je støešní krytina s více než 100 letou tradicí. Díky svému vzhledu

Více

Bytová výstavba cihelnou zděnou technologií vs. KS-QUADRO

Bytová výstavba cihelnou zděnou technologií vs. KS-QUADRO Bytová výstavba cihelnou zděnou technologií vs. KS-QUADRO Systém KS-QUADRO = každý 10. byt navíc zdarma! 3.5.2008 Bytový dům stavěný klasickou zděnou technologií Bytový dům stavěný z vápenopískových bloků

Více

Obr 9. AW.10.37 ( 40). Obr 7. AW.10.17* ( 70x20). Obr 8. AW.10.30* ( 40).

Obr 9. AW.10.37 ( 40). Obr 7. AW.10.17* ( 70x20). Obr 8. AW.10.30* ( 40). VZORY VÝPLNÍ Všeobecné informace o výplních Systémy oplocení vyrábìné firmou WIŒNIOWSKI se dodávají ve tøech produktových øadách: CLASSIC, STYLE, LUX. Standardní zakonèení horní hrany tak, jak je vyobrazeno

Více

Tork. Hygienické systémy. www.petruzalek.cz. Petruzalek s.r.o. Bratislavská 50 690 02 Bøeclav Tel.: 519 365 111

Tork. Hygienické systémy. www.petruzalek.cz. Petruzalek s.r.o. Bratislavská 50 690 02 Bøeclav Tel.: 519 365 111 Hygienické systémy Petruzalek s.r.o. Bratislavská 50 690 02 Bøeclav Tel.: 519 365 111 www.petruzalek.cz TORK Výrobky znaèky Tork pøedstavují rozsáhlé spektrum hygienických výrobkù, za jejichž pomoci lze

Více

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY ADRESA BUDOVY: U JEZERA 2032/32; 2033/30 155 00 PRAHA 5 - STODŮLKY VLASTNÍK BUDOVY: BYTOVÉ DRUŽSTVO BLANÍK U Jezera 2032/32 155 00 Praha 5 - Stodůlky tel.: +420 734

Více

Spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb na bázi dřeva

Spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb na bázi dřeva Zdeňka Havířová Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Dřevo Spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb přírodní materiál rostlinného původu obnovitelný buněčná

Více

obsah polep dodávky, nákladního automobilu, autobusu polep oken, výkladních skøíní reklamní plachty reklamní cedule na zdi, vývìsní štíty

obsah polep dodávky, nákladního automobilu, autobusu polep oken, výkladních skøíní reklamní plachty reklamní cedule na zdi, vývìsní štíty Katalog služeb 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 obsah polep osobního automobilu polep dodávky, nákladního automobilu, autobusu polep oken, výkladních skøíní døevìné reklamní stojany reklamní

Více

Èinnost nadace. Organizace regionálních setkání onkologù, klinických semináøù a doškolovacích kurzù pro mladé onkology

Èinnost nadace. Organizace regionálních setkání onkologù, klinických semináøù a doškolovacích kurzù pro mladé onkology Èinnost nadace Organizace regionálních setkání onkologù, klinických semináøù a doškolovacích kurzù pro mladé onkology Spolupráce s èeskými a zahranièními onkologickými centry vèetnì studijních pobytù Zabezpeèení

Více