Zdravotnictví Z v obsahu České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zdravotnictví Z v obsahu České republice"

Transkript

1 Vážení čtenáři, zdravotnické systémy mnoha vyspělých států prochází od 80. let tržně orientovanými reformami. Země s delší zkušeností organizačních změn takového typu již měly možnost zjistit, že procesy deregulace a různé modely konkurence ve zdravotnictví řízeném penězi vedou ke ztrátě kooperativního jednání a kontinuity péče o chronicky nemocné. USA jsou příkladem země, které má v tomto směru nejbohatší zkušenosti a také zde ještě s předstihem oproti tržně reformujícím nováčkům ve střední a východní Evropě, lze sledovat vývoj organizačního uspořádání zdravotních služeb s cílem zlepšení kvality péče o chronicky nemocné (chronic disease management). V tomto čísle tak můžeme sledovat reflexi obou procesů v českém prostředí. Státy střední a východní Evropy jsou však vystaveny v rámci svých reforem ještě jednomu významnému trendu, jímž je až extrémně negativní postoj k sociálně zaměřenému jednání v případě článku o vývoji financování programů v oblasti veřejného zdraví je na konkrétních datech doloženo, že Česká republika nebere zdraví svých občanů zase až tak vážně, jestliže neguje vývoj zdravotní politiky v oblasti veřejného zdraví, zatímco evropský program Health 2020 vychází z veřejného zdraví coby priority pro příští desetiletí a nepochybně i 21. století. Jak se dokážeme s těmito paradoxy vyrovnat? Petr Háva Zdravotnictví Z v obsahu České republice Listopad /XV/2012 Řízení péče o chronicky nemocné v ČR na případu celiakie Naplňování politiky podpory veřejného zdraví Role plátce ve zdravotním systému Kristýna Přibylová Řízení péče o chronicky nemocné v ČR na případu celiakie 2 8 MUDr. Lidmila Hamplová Ph.D., doc. MUDr. Květoslava Kotrbová Ph.D., MUDr. Zdeněk Velikovský Naplňování politiky podpory veřejného zdraví 9 11 Zuzana Darmopilová Role plátce ve zdravotním systému Vydává: Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví Předseda redakční rady: Ing. Alexandr Stožický, CSc. Redakční rada: RNDr. Petr Beneš; Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.; Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc.; Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.; PhDr. Zdeněk Kučera; MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA; ing. Zdeněk Novák; Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc.; Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc.; RNDr. Jiří Schlanger; MUDr. Mgr. Petr Struk; Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc.; Vedoucí redakce: MUDr. Petr Háva, CSc., mobil: , redakce : Grafická úprava a zlom: Irena Vorlíčková, Příjem inzerce: Redakce Tisk zajišťuje: Tiskárna Kirchner, Nymburk, Registrace časopisu: MK ČR E 7600 ISSN Indexace a excerpce: Bibliographia Medica Čechoslovaca Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy (http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=503642) 1

2 SUMMARY Disease management of coeliac chronicaly ill in the Czech Republic Kristýna Přibylová This work deals with coeliac disease management. The analytical framework of this work is the multilevel Innovative Care for Chronic Conditions Framework. Crucial is the interaction between health care team that represents health care system, community partners and patients with their families. In the case of coeliac disease it is necessary to include also the role of representatives of market with gluten free products. The interaction of these participants takes place in wider political context, whose state influences this interaction fundamentally and reflects so in final results state of patients and quality of their live. Using the evaluation of the quality of life tool SF-36, it has been ascertained, that the quality of life of coealiac patients is lower in comparison with European standard of healthy population and that the causes of the problem have to be searched and systematically removed at all levels of the system of chronic health care. The findings validate the theoretic presumption, that the chronic health care is still considerably underestimated and that it does not reply to the needs of chronic ill patients, which reflects just on general quality of life. Key words: coeliac (celiac) disease, public health, health policy, health system, chronic disease management, health related quality of life (HRQOL) O autorovi Mgr. Kristýna Přibylová Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra veřejné a sociální politiky Řízení péče o chronicky nemocné v ČR na případu celiakie Kristýna Přibylová Kvalita života podmíněná zdravím, zdravotní politika na komunitní a náhradní úrovni, situace nemocných s celiakií. Úvod: vymezení problému GV současné době se působením řady determinant zahrnujících genetické předpoklady, životní prostředí, životní styl jednotlivců a organizace systému zdravotní péče [Lalonde 1981] mění povaha nemocnosti. Zatímco dříve převažovaly nemoci přenosné, se zlepšením hygienických podmínek, vyšší dostupností a kvalitou zdravotní péče začaly v druhé polovině 20. století převládat nemoci chronické. V souvislosti s touto změnou začalo postupně docházet i k celkovému paradigmatickému posunu v oblasti přístupu ke zdraví a nemoci. Klasický biomedicínský model, který se vyznačuje orientací na kauzální léčbu, je v teoretické rovině postupně nahrazován modelem bio-psychosociálním, který je holistický a zohledňuje širší okruh faktorů ovlivňujících zdraví a důraz klade na prevenci a podporu zdraví [Kaňová 2002; Havelková 2003; Kalová et al. 2005]. Chronická onemocnění jsou spojena s negativními dopady na kvalitu života jednotlivců, ale představují také ekonomickou zátěž pro zdravotnické systémy a celou společnost. Dnes je průměrně 60 % všech úmrtí (ve středně a nízko příjmových zemích až 80 %) způsobeno chronickými nemocemi a v budoucnosti bude jejich podíl dál narůstat [WHO 2005]. Tomuto trendu ale neodpovídá organizace systémů zdravotní péče ve většině zemí. Primární zdravotní péče je orientována na akutní péči a neodpovídá komplexním potřebám chronicky nemocných, které přesahují kompetence současných praktických lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. Zdravotní péče o chronicky nemocné tak vykazuje vážné nedostatky, což se negativně projevuje na výstupech [Wagner 1997, 1998], které lze chápat jednak jako objektivně měřitelné klinické výstupy (vývoj zdravotního stavu) i jako subjektivně hodnocenou kvalitu života nemocných. V této práci je celiakie (celoživotní intolerance lepku v potravinách) modelovým případem závažného chronického autoimunitního onemocnění s významnými negativními individuálními i společenskými důsledky, na kterém lze demonstrovat, jak funguje (či nefunguje) řízení zdravotní péče v ČR ve vztahu k chronicky nemocným a jak se odráží v kvalitě jejich života. Včasná diagnóza a vhodné podmínky, které celiakům usnadní dodržování bezlepkové diety, která je v současné době jedinou možnou léčbou, by mohly celiakům umožnit žít kvalitnějším životem, ale pozitivní vliv by se dal očekávat i z celospolečenské- 2

3 ho hlediska, zejména v podobě nižších nákladů na zdravotní péči. Účinné zvládnutí tohoto problému vyžaduje kooperativní přístup pacientů, lékařů, a dalších zdravotnických pracovníků, odborníků z oblasti veřejného zdraví. Důležitá je také informovanost o problému na straně pracovníků v oblasti potravinářského průmyslu, prodeje potravin a veřejného stravování. Pokud problém nahlížíme v širším veřejněpolitickém kontextu, pak je důležitá mezioborová a meziresortní spolupráce, informovanost tvůrců politiky i široké veřejnosti. Cíle a výzkumné otázky Cíl práce vychází z předpokladu, že mezi řízením péče o chronicky nemocné (v tomto případě celiaky) a kvalitou jejich života podmíněnou zdravím, existuje významná příčinná souvislost, která je podložena jednak souborem teoretických poznatků o řízení zdravotní péče ve vztahu k chronicky nemocným (viz kap. 4) a jednak souborem empirických zjištění řady výzkumů o kvalitě života celiaků (viz kap. 6). Cílem práce je tedy vyhodnocení vlivu řízení péče o nemocné celiakií na kvalitu jejich života podmíněnou zdravím (HRQOL). Tento cíl byl na základě analýzy problému a podrobného studia teoretického a veřejněpolitického diskurzu rozpracován do následujících výzkumných otázek: Jak probíhá diagnostika a léčba celiakie? Jak je zajištěna materiální a informační podpora nemocných? Jak je zajištěna kvalita a bezpečnost bezlepkových potravin a jak probíhá jejich kontrola? Jaká je obecná kvalita života celiaků podmíněná zdravím v ČR? Jaké jsou dopady celiakie a bezlepkové diety na specifické oblasti života (fyzické, sociální, psychologické, ekonomické a praktické aspekty). Jak se odráží řízení zdravotní péče ve zkušenostech celiaků v ČR? Metodologie Tato práce užívá výzkumného designu případové studie. Podle Jelínkové [2011: 194] se jedná o podrobné studium jednoho či několika případů, které odpovídá především na následující otázky: jak a proč fungují různé sociální fenomény (případy), jaké vztahy ve zkoumaném případu existují a případně jaký je vztah zkoumaného případu k okolnímu světu. Jedná se o přístup, který umožňuje hlubší vhled a porozumění danému komplexnímu fenoménu. Toho dosahuje kombinací různých metod, kvantitativních i kvalitativních. Jedná se tedy o komplexní výzkumnou strategii. Hlavními přednostmi případové studie je zisk detailních informací, které umožňují porozumět zkoumanému případu v jeho kontextu. Není stanoven přesný postup, jak toho dosáhnout. Záleží na uvážení výzkumníka, pomocí jakých metod nejlépe zodpoví stanovené výzkumné otázky [c.d.]. Často kritizovaným místem tohoto přístupu je omezená možnost generalizace. Yin [2003: 10] však možnost generalizace i u jednopřípadových studií připouští: Případové studie [ ] jsou zobecnitelné k teoretickým východiskům a ne k populacím nebo systémům. V tomto smyslu případové studie [ ] nereprezentují vzorek a jejich cílem je rozvinout a generalizovat teorie (analytická generalizace) a ne zjišťovat četnosti (statistická generalizace). Metody sběru a analýzy dat Pro vyhodnocení současné úrovně řízení péče o chronicky nemocné v tomto případě celiaky (výzk. otázky 1 3) byla použita kvalitativní analýza dokumentů, doplněná o osobní rozhovory s experty. Pro vyhodnocení obecné HRQOL a specifických oblastí života s celiakií (výzk. otázky 4 6) bylo použito kvantitativní dotazníkové šetření, které kombinovalo standardizovaný nástroj hodnocení obecné HRQOL SF-36 se specifickými otázkami zjišťujícími zkušenosti respondentů v různých oblastech života a jejich reflexi řízení péče o chronicky nemocné. SF-36 je víceúčelový krátký dotazník o 36 otázkách, které pokrývají 8 domén z oblasti fyzického i mentálního zdraví. Jedná se o oblíbený a široce užívaný instrument, který umožňuje srovnávat různé skupiny populace, zátěž nemocemi i zdravotní přínos různých léčebných postupů [Ware 2004]. Optimum je dosažení skóre 100 ve všech osmi doménách. Taková ideální zdravá populace však neexistuje, proto se pracuje s určitými standardy hodnotami HRQOL naměřenými u běžné zdravé populace, se kterými se srovnávají hodnoty naměřené ve zvolené skupině probandů. Jako evropský standard HRQOL běžné populace se často používá výsledek studie Oxford Health Life Survey provedené v letech 1991/1992 [Jenkinson et al cit. dle Kalová et al. 2005], který je použit i v této studii. Způsob výběru a popis výběrového souboru Základní populací (= populace, pro kterou vyslovujeme závěry) byli dospělí celiaci na území ČR. Výzkum byl proveden pro účely diplomové práce, takže výběr byl přizpůsoben omezeným výzkumným možnostem a byl nenáhodný účelový. Výběrový soubor tvořili celiaci starší 18 let, kteří jsou členy Sdružení celiaků ČR o.s. a jsou zároveň v jeho databázi ových adres, jelikož dotazník byl v elektronické verzi (z úsporných důvodů) rozesílán em. Jedná se o 350 jedinců. Absolutní návratnost byla 79 dotazníků (22,6 %), z toho 74 platně vyplněných. V tomto vzorku bylo 18 mužů (24,3 %) a 56 žen (75,7 %). Věkové rozložení je následující: respondenti ve věku let tvořili 25,7 %, respondenti ve věku let tvořili 70,3 %, respondenti ve věku 65+ let tvořili 4,1 %. Z hlediska ekonomické aktivity bylo v získaném vzorku zastoupeno 56,8 % respondentů ekonomicky aktivních, zbylých 43,2 % ekonomicky neaktivních (studenti, nezaměstnaní, důchodci a jedna respondentka na mateřské dovolené). Řízení péče o chronicky nemocné a kvalita života podmíněná zdravím Současné zdravotnické systémy neodpovídají potřebám chronicky nemocných pacientů, což se projevuje jak v procesu, tak ve výstupech péče o chronicky nemocné, kterým se dostává omezené podpory [Wagner 1997, 1998]. Je to dáno tím, že zdravotnické systémy trpí celou řadou nedostatků. V ČR od počátku 90. let dominuje ekonomické paradigma, resp. názor, že všechny problémy jsou řešitelné ekonomickými nástroji. Jde se cestou decentralizace a privatizace zdravotnictví, což vede k celkové dezintegraci, nestabilitě a nízké efektivitě zdravotnických systémů, odklonu od základních hodnot, jako jsou lidská práva, ekvita, odklonu od cílů, založených na myšlence trvale udržitelného rozvoje. Tvůrci politik dostatečně nezohledňují vědecké poznatky (evidence based policy), vzdávají se sociální odpovědnosti a nerespektují etické dimenze zdravotní politiky [Holčík, Koupilová 2001; Holčík 2007, 2009; Háva 2008]. Podceňuje se postakutní a následná péče o chronicky nemocné. Chybí provázanost primární 3

4 péče s dalšími zdravotnickými a sociálními službami na komunitní úrovni. Selhává komunikace mezi pacienty a lékaři, což se odráží v nízké informovanosti pacientů, ale i zdravých jedinců, jelikož není dostatečně rozvíjena prevence a zdravotní výchova [Holčík, Koupilová 2001; Janečková, Hnilicová 2009]. Na základě poznatků o nedostatečné kvalitě zdravotní péče o chronicky nemocné byl v USA v 90. letech vytvořen model péče o chronicky nemocné (Chronic Care Model). Klíčovým bodem tohoto modelu je produktivní a uspokojivý vztah mezi informovaným pacientem a kvalifikovaným týmem poskytovatelů zdravotní péče, který směřuje k lepším funkčním a klinickým výstupům [Wagner 1998]. Později byl model rozšířen a vznikl inovativní model péče o chronicky nemocné (Innovative Care for Chronic Conditions) [Epping-Jordan 2004], který zasazuje interakci mezi pacientem, organizací zdravotní péče a nově komunitou do širšího politického prostředí (viz obr. 1), ovšem ne jen ve smyslu zdravotní politiky jako samostatného uzavřeného sektoru, nýbrž ve smyslu všech vzájemně provázaných politik, jejichž realizace přímo i nepřímo ovlivňuje lidské zdraví (i). Jedná se o komplexní víceúrovňový model, jehož výstupem je stav pacientů, a to nejen stav fyzický, ale celkový stav bio- -psychosociální, což odpovídá definici zdraví WHO: Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody a nejen absence nemoci nebo vady [WHO 2006a: 1]. Kvalita života podmíněná zdravím (Health Related Quality of Life, HRQOL) je souhrnným ukazatelem, který představuje subjektivní a přitom kvantifikovatelné měření jednak vnímání zdraví, jednak chodu životních funkcí ve fyzické, sociální a emoční sféře, který umožňuje zjišťovat a hodnotit potřebu sociálních intervencí (a zároveň vytvořit nástroj pro hodnocení jejich účinnosti) [Petr et al. 2001: 147]. Podle Kalové a Petra [2004] je kvalita života chronicky nemocných, a to i ve stadiu remise (odeznění příznaků), nižší než u obecné zdravé populace, přičemž ženy vykazují v porovnání s muži nižší kvalitu života. Celiakie a její vliv na kvalitu života podmíněnou zdravím Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění, které se vyznačuje intolerancí lepku v potravinách. Dochází při něm Obr. 1: Inovativní model péče o chronicky nemocné k chronickému zánětu sliznice tenkého střeva, který je charakteristický zplošťováním střevních klků, což způsobuje malabsorbci (sníženou schopnost vstřebávání živin z potravy), v jejímž důsledku vzniká celá řada zdravotních komplikací [SZPI c2011]. Jedinou možnou léčbou je v současné době přísná celoživotní bezlepková dieta (BLD). Dispozice ke vzniku celiakie jsou vrozené a existuje 10 15% pravděpodobnost, že se nemoc rozvine. Prevalence celiakie v ČR je cca 1 nemocný na zdravých jedinců [Lukáš, Žák 2007] ovšem tento údaj vypovídá jen o jedincích, kterým byla diagnóza oficiálně stanovena. Těch je však jen cca %. To znamená, že většina nemocných o své nemoci neví, neléčí se, nadále konzumuje lepek a dochází k rozvoji patologických změn, které mohou být i fatální. Goldemud [2001: 111] uvádí, že po desetiletém trvání nemoci dochází ke vzniku malignit [zhoubných nádorů, pozn. aut.] až v 15 % případů. Příznaky celiakie jsou nejčastěji trávicí a kožní, ale není to pravidlo. Přibývá případů s velmi nespecifickými projevy, což snižuje pravděpodobnost rozpoznání onemocnění [Kaukinen et al. 2010]. Nerozpoznaná a neléčená celiakie pak představuje riziko jednak pro nemocného v podobě tělesných a duševních příznaků, socioekonomických problémů a celkové snížené kvality života, ale i pro celou společnost v podobě růstu nákladů na zdravotní péči a snížené produktivity práce v důsledku špatného zdravotního stavu [Long et al. 2010]. Mnohé zahraniční výzkumy zabývající se kvalitou života celiaků přinesly zjištění, že HRQOL celiaků je ve srovnání s obecnou zdravou populací nižší, zejména pak u žen [Hallert et al. 1998, 2002; Hallert, Sandlund, Bloqvist 2003; Tontini et al. 2010]. Zároveň lze pozorovat pozitivní vliv zahájení BLD na HRQOL celiaků [Zarkadas et al. 2006; Tontini et al. 2010; Gray, Papanicolas 2010]. Bylo zjištěno, že celiaci čelí řadě omezení ve specifických oblastech života: v oblasti fyzického zdraví, sociální (pocit vyloučení), psychologické oblasti (úzkost, deprese) a v oblasti praktického života (příprava bezlepkových pokrmů, stravování mimo domov, cestování atd.) [Lee, Newman 2003; Sverker, Hensing, Hallert 2005; Sverker et al. 2009; Ilkóová 2008]. BLD je nadto významnou finanční zá- 4

5 těží pro nemocné i jejich rodiny [Lee et al. 2007]. Průměrná cena bezlepkových potravin je podle zjištění Stevense a Rashida [2008] o 242 % vyšší, než cena jejich alternativ obsahujících lepek (běžné potraviny). V roce 2007 činily náklady na jídlo během jednoho dne o Kč více u BLD než u běžné stravy [Frič, Bušinová 2008]. Vzhledem ke komplikacím s BLD pak může docházet k jejímu vědomému či nevědomému porušování a ke vzniku zdravotních komplikací, jejichž léčba vyžaduje finanční náklady, které by mohly být ušetřeny v případě, že podmínky pro dodržování BLD budou pro celiaky příznivější. Hlavní zjištění Analytický rámec práce (viz obr. 2) vychází z modelu inovativní péče o chronicky nemocné (viz kap. 4). Oproti němu je doplněn o trh s bezlepkovými potravinami, který v této problematice hraje důležitou roli, jelikož bezlepkové produkty jsou důležitou součástí léčby celiakie. Cílem je popsat jednotlivé proměnné modelu a vyhodnotit dopady jejich interakce na kvalitu života celiaků. V této kapitole jsou shrnuta hlavní zjištění získaná jednak analýzou dostupných dokumentů a jednak vlastním dotazníkovým Obr. 2: Analytický rámec šetřením, jehož výběrový soubor tvořili dospělí celiaci, kteří jsou členy Sdružení celiaků ČR, o.s. (viz kap. 3). 1. Politické prostředí (viz také kap. 4) není příznivé zdraví. Hlavní problém spočívá v nedostatečné meziresortní spolupráci. Role zdravotnictví ve věci ochrany a podpory zdraví je přeceňována, přitom by hodnota lidského zdraví měla být jednou z priorit tvorby a realizace všech politik, nejen zdravotní. Jedná se o přístup zdraví ve všech politikách (health in all policies) [Figueras et al. 2012]. Výše byl zmíněn problém přílišného důrazu na ekonomické hodnoty a podceňování lidských práv a etických hodnot. Dalším problémem je také podceňování vztahu mezi zdravím a hospodářskou prosperitou [c.d.] a podceňování role výzkumu (evidence based policy) [Buse, Mays, Walt 2005]. Medicína se nachází v krizi, kdy již nemá dostatek zdrojů, aby zvládla všechny problémy spojené se zdravím. Proto je nutné rozvíjet osvětu, zdravotní gramotnost, prevenci a podporu zdraví na individuální i celospolečenské úrovni [Holčík 2005, 2007]. 2. Organizace zdravotní péče. Již bylo řečeno, že důraz je kladen především na péči akutní a neodpovídá komplexním potřebám chronicky nemocných [Wagner 1997, 1998]. Problematická je nízká informovanost zdravotnických pracovníků (zejména praktických lékařů) o celiakii [Frič, Bušinová 2008], což vede k podcenění a selhání diagnostických postupů, takže celiakie je potvrzena jen u již zmíněných % nemocných, což je alarmující údaj. V roce 2011 byl vydán metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví ČR Cílený screening celiakie, který předkládá podrobné postupy, jak a u jakých skupin populace nemoc diagnostikovat, aby se zvýšila její odhalitelnost [Cílený screening celiakie 2011]. Hodnocení účinnosti tohoto opatření zatím nebylo provedeno. Finanční podpora ze strany státu je u dospělých jedinců vázána na hmotnou nouzi (částka životního minima je ale u celiaků vyšší) a ze strany zdravotních pojišťoven je poskytována ve velmi omezeném rozsahu, který nemůže pokrýt nesrovnatelně vyšší náklady na nákup potravin v porovnání se zdravými jedinci, kteří mohou lepek konzumovat. Zdroj: vlastní na základě Epping-Jordan et al. 2004: Role komunity je v problematice celiakie velice významná, avšak nedoceněná. Toto zjištění vyplývá z vlastního krátkého působení ve Sdružení celiaků ČR, o.s. i z dat získaných od samotných celiaků. Sdružení se úzce specializuje pouze na problematiku celiakie, takže pro nemocné je mnohdy cennějším zdrojem informací, než lékař. Činnost občanského sdružení je motivována jiným cílem než ziskem a jeho cílem je zlepšovat kvalitu života nemocných a hájit zájmy a práva nemocných, což se odráží v celkovém lidštějším přístupu k nemocným na rozdíl od mnohých zdravotnických pracovníků. Bohužel i přes to, jak významnou funkci občanská sdružení zastávají, je jejich budoucnost často velmi nejistá, jelikož trpí nedostatkem zdrojů a podpory ze strany státu. Podceňování občanského sektoru ze strany státu je ostatně tradičním znakem české politické kultury. 4. Bezlepkové potraviny hrají v problematice celiakie důležitou roli, protože bezlepková dieta je zatím jedinou účinnou léčbou této nemoci. Bezlepkové potraviny jsou však několikanásobně dražší, hůře dostupné a příprava bezlepkových pokrmů je technicky náročnější. Důležité je správné označení potravin, které se řídí platnou legislativou a které 5

6 Tab. 1. Srovnání HRQOL celiaků a skupiny Oxford Pozn.: u = testovací statistika. Kritická mez uα = 1,67. Stanoveno tabelárně pro 5% hladinu významnosti a počet stupňů volnosti n 1, kde n je počet respondentů (=73). Zdroj: vlastní Tab. 2. Srovnání HRQOL celiaků mužů a žen Pozn.: u = testovací statistika. Kritická mez uα = 1,67. Stanoveno tabelárně pro 5% hladinu významnosti a počet stupňů volnosti n1+n2 2, kde n1 a n2 udává velikost obou souborů (=72). Zdroj: vlastní by mělo spotřebiteli dát jasnou a srozumitelnou informaci, zda je pro něj daný produkt vhodný či nikoli. Potraviny musejí být označeny slovně jako potravina bez lepku nebo potravina s velmi nízkým obsahem lepku [Nařízení Komise ]. Možná jsou i doplňková označení pomocí různých slovních deklarací nebo symbolů přeškrtnutého klasu [Pavelková 2012]. Vzhledem k tomu, že nedodržení limitních hodnot obsahu lepku a požadavků na označování potravin představuje pro spotřebitele celiaky zdravotní riziko, věnuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) problematice lepku v potravinách velkou pozornost. Kontroly vychází jednak z předchozích zjištění, jednak z hlášení Evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) a jednak z podnětů spotřebitelů jednotlivců i sdružení [tamtéž]. Výsledky průběžných kontrol jsou uvedeny na webových stránkách SZPI. Podle Pavelkové za rok % kontrolovaných výrobků nevyhovělo požadavkům platných právních předpisů. 5. Kvalita života podmíněná zdravím hodnocená pomocí nástroje SF-36 u celiaků v ČR. Vycházíme z předpokladu uvedeného v kap. 4, že kvalita života chronicky nemocných je obecně nižší než u zdravé populace a že u žen je nižší než u mužů [Kalová, Petr 2004]. Bylo zjištěno, že celiaci v porovnání s referenční skupinou Oxford (zdravá populace) dosáhli kromě oblasti fyzických funkcí ve všech ostatních doménách nižších průměrných skóre, z toho v 5 doménách (fyzické omezení rolí, omezení sociálních funkcí, duševní zdraví, vitalita, všeobecné vnímání vlastního zdraví) byly zjištěny statisticky významné rozdíly (na 5% hladině významnosti). Největší rozdíl byl zaznamenán v doméně omezení sociálních funkcí a v oblasti všeobecného vnímání vlastního zdraví (viz tab. 1, graf 1). Při porovnávání mužů a žen nemocných celiakií mezi sebou se ukázalo, že ženy vykazují oproti mužům nižší skóre ve všech 8 doménách, z nichž statisticky významný rozdíl (na 5% hladině významnosti) byl zjištěn v oblastech fyzického omezení rolí, emočního omezení rolí, fyzického a emočního omezení sociálních funkcí a bolesti (viz tab. 2, graf 2). Potvrdily se tedy oba teoretické předpoklady. Závěry V návaznosti na stanovené výzkumné otázky můžeme vyslovit tyto závěry: Diagnostika celiakie je problematická z důvodu nespecifických příznaků a selhání lidského faktoru (podcenění/ nedodržení diagnostických postupů). Výsledkem je nízká odhalitelnost celiakie, což představuje negativní individuální i celospolečenské důsledky. Materiální podpora nemocných jak ze strany státu, tak ze strany zdravotních pojišťoven, není poskytována v takové míře, aby dostatečně kompenzovala negativní důsledky celiakie a nákladné bezlepkové diety. Důležitá, ale nedoceněná je role komunity občanských sdružení, která poskytují cennou informační podporu a snaží se systematicky zvyšovat kvalitu života nemocných a hájí jejich zájmy a práva. Kvalita a bezpečnost BLP je kontrolována SZPI. Nelze plošně kontrolovat všechny výrobky, kontrola probíhá na podněty jednotlivců, spotřebitelů nebo organizací. Časté změny legislativy, které v posledních několika letech proběhly, způsobují zmatky ve značení potravin jak u výrobců, tak u spotřebitelů. V roce 2011 cca 8 % kontrolovaných výrobků nevyhovělo požadavkům platných právních předpisů [SZPI]. HRQOL celiaků je nižší ve srovnání s evropským standardem zdravé populace, HRQOL žen je nižší ve srovnání s muži (to potvrzuje výsledky zahraničních výzkumů). Celiaci (i jejich rodiny a blízcí) čelí negativním důsledkům onemocnění: 6

7 zdravotní, finanční, psychologické, sociální, omezení v praktickém životě (spojené s BLD). Osobní zkušenosti respondentů a objektivně zjištěná nižší kvalita jejich života svědčí o řadě selhání v oblasti řízení péče o nemocné celiakií v ČR. Zdravotnické systémy jsou dezintegrované, individualisticky orientované, a jako takové selhávají v poskytování péče chronicky nemocným, v drtivé většině jsou zaměřeny na péči akutní, nerespektují specifické potřeby chronicky nemocných a nevyjadřují jim odpovídající podporu. To se pak odráží na výsledcích na horší kvalitě života chronicky nemocných. Výsledky hodnocení kvality života podmíněné zdravím u celiaků v ČR pomocí nástroje SF-36 prezentované v tomto příspěvku to jen potvrzují. Kvalita života celiaků se skutečně ukázala být statisticky významně nižší ve srovnání s evropským standardem zdravé populace. Proto je třeba hledat účinné cesty, jak dosáhnout zlepšení. Další rozvoj zdravotnických systémů by se měl uskutečňovat s mnohem větší mírou uplatnění nových vědeckých poznatků ( evidence-based health policy ), a to zejména z oblasti lidských práv se vztahem ke zdraví, vztahem mezi zdravím a ekonomickou prosperitou společnosti ( health and wealth ) a s důrazem na implementaci obecných cílů stanovených na mezinárodní úrovni na úroveň národních politik ( health in all policies ), přičemž důležitou koordinační funkci by mělo plnit Ministerstvo zdravotnictví ČR. Přínos této práce spočívá ve vyhodnocení HRQOL celiaků (nástrojem SF-36), která je jedním z důležitých ukazatelů vypovídajících o stavu řízení péče o chronicky nemocné. Zde předložená zjištění tak mohou být dílčím podnětem pro zahájení sociálních intervencí ze strany širokého okruhu aktérů veřejných politik. Souhrn Práce se zabývá řízením péče o nemocné celiakií. Jedná se o modelový případ řízení péče o chronicky nemocné. Analytickým rámcem práce je víceúrovňový inovativní model péče o chronicky nemocné. Klíčová je interakce mezi zdravotnickým týmem, který reprezentuje systém zdravotní péče, mezi komunitními partnery a mezi pacienty a jejich rodinami. V případu celiakie je pak nutno zahrnout také roli zástupců trhu s bezlepkovými potravinami. Interakce těchto aktérů se odehrává v širším politickém kontextu, jehož stav tuto interakci zásadním způsobem ovlivňuje a odráží se tak v konečných výsledcích stavu pacientů a kvalitě jejich života. Pomocí nástroje hodnocení kvality života podmíněné zdravím SF-36 bylo zjištěno, že kvalita života celiaků je nižší ve srovnání s evropským standardem zdravé populace a že příčiny tohoto problému je nutno hledat a systematicky odstraňovat na všech úrovních systému péče o chronicky nemocné. Zjištění tak potvrzují teoretický předpoklad, že péče o chronicky nemocné je stále značně podceňována a neodpovídá specifickým potřebám chronicky nemocných pacientů, což se odráží právě na celkové kvalitě života. Klíčová slova: celiakie, veřejné zdraví, zdravotní politika, zdravotnický systém, řízení péče o chronicky nemocné, kvalita života podmíněná zdravím Tento článek vznikl za finanční podpory projektu PRVOUK P17 Vědy o společnosti, politice a médiích ve výzvách doby Literatura: BUSE, K., MAYS, N., WALT, G. Making Health Policy. New York : Open University Press, ISBN Cílený screening celiakie (metodický pokyn MZ ČR). Věstník MZ ČR, částka 3, Practicus [online] [cit ], roč. 10, č. 4, s Dostupné z WWW: <http://web.practicus.eu/sites/ cz/archive/practicus pdf>. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost : Příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha : Nakladatelství Karolinum, ISBN EPPING-JORDAN, J. E. et al. Improving the quality of health care for chronic conditions. Quality & Safety in Health Care [online] [cit ], vol. 13, pp Dostupné z WWW: <http://qualitysafety.bmj.com/content/13/4/299. full.pdf+html?sid=092f a-45d2-b d99d0e293b8>. FIGUERAS, J. et al. Healt systems, health, wealth and societal well-being: an introduction. In: FIGUE- RAS, J., McKEE, M. (eds.). Healt systems, health, wealth and societal well-being [online]. WHO, European Observatory on Health Systems and Policies. Open University Press, 2012 [cit ]. Str ISBN Dostupné z WWW: <http://www.euro.who.int/ data/assets/ pdf_file/0007/164383/e96159.pdf>. FRIČ, P., BUŠINOVÁ, I. Celiakie pohledy z druhé strany. Interní medicína [online] [cit ], roč. 10, č. 10, str Dostupné z WWW: <http://www.celiakie-jih.cz/fotky2772/fotos/_s_ 93Pohled_z_druhe_strany.pdf>. GOLDEMUD, K. Celiakie. Pediatrie pro praxi [online] [cit ], č. 3, str Dostupné z WWW: <http://www.pediatriepropraxi.cz/ pdfs/ped/2001/03/02.pdf>. GRAY, A. M., PAPANICOLAS, I. N. Impact of symptoms on quality of life efore and after diagnosis of coeliac disease: results from a UK population survey. BMC Health Services Research [online] [ ], vol. 10: 105, pp Dostupné z WWW: <http://www.biomedcentral.com/content/ pdf/ pdf>. GURKOVÁ, E. Hodnocení kvality života : Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Praha : Grada Publishing, ISBN HALLERT, C. et al. Living with coeliac disease. Controlled study of the burden of illness. Scandinavian Journal of Gastroenterology [online] [cit ], vol. 37, pp Dostupné z WWW: <http://informahealthcare.com/doi/pdf/ / >. HALLERT, C., SANDLUND, O., BROQVIST, M. Perception of health-related quality of life of men and women living with coeliac disease. Scandinavian Journal of Caring Sciences [online] [cit ], vol. 17, pp Dostupné z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com/doi/ /j x/pdf>. HÁVA, P. Etické dimenze české zdravotní politiky. Zdravotnictví v ČR. 2008, č. 1, roč. 11, str HAVELKOVÁ, J. Vznik podpory zdraví. In: Podpora zdraví poznatky a praxe [online]. Kostelec nad černými lesy : IZPE, 2003 [cit ], str Dostupné z WWW: <http://www.ipvz.cz/ download.aspx?item=1078&>. HOLČÍK, J. Hodnoty a perspektivy péče o zdraví. Časopis lékařů českých. 2007, roč. 146, č. 8, str HOLČÍK, J. Nepodceňujme důležitost dobré koncepční práce a kompetentního řízení zdravotnictví. Časopis lékařů českých [online] [cit ], roč. 148, č. 3, str Dostupné z WWW: <http://www.medvik.cz/kramerius/pshowpage- Doc.do?it=&id=123089&picp=&idpi=355147>. HOLČÍK, J. Rizika a naděje v péči o zdraví. Praktický lékař. 2005, roč. 85, č. 7, str HOLČÍK, J., KOUPILOVÁ, I. Hodnocení činnosti zdravotnických systémů. Zdravotnictví v České republice. 2001, roč. 4, č. 1 2, str ILKÓOVÁ, V. Kvalita života při onemocnění celiakií v dospělosti [online]. České Budějovice, 2008 [cit ]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Miluše Kotalíková. Dostupné z WWW: <http://theses.cz/id/cyt5wf/downloadpracecontent_adipidno_10608>. JANEČKOVÁ, H., HNILICOVÁ, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. Praha : Portál, ISBN JELÍNKOVÁ, M. Případová studie. In: NEKOLA, M., GEISSLER, H., MOURALOVÁ, M. (eds.): Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha : Karolinum, Str ISBN KALOVÁ, H. et al. Kvalita života u chronických onemocnění ve světle novějších modelů zdraví a nemoci. Klinická farmakologie a farmacie [online] [cit ], roč. 19, str Dostupné z WWW: <http://www.klinickafarmakologie.cz/ pdfs/far/2005/03/08.pdf>. KALOVÁ, H., PETR, P. Biologické, psychické a sociální dimenze kvality života u handicapovaných osob : Kvalita života u chronických onemocnění : Její rozdíly podmíněné pohlavím. In: Kvalita života. Kostelec nad Černými lesy : Institut zdravotní politiky a ekonomiky, Str ISBN: KAŇOVÁ, P. Sociální determinanty zdraví. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Brno, 2002 [cit. 7

8 ]. Vedoucí diplomové práce Petr Mareš. KAUKINEN, K. et al. Coeliac disease a diagnostic and therapeutic challenge. Clinical Chemistry and Laboratory Medicine [online] [cit ], vol. 48, no. 9, pp Dostupné z WWW: <http://www.reference-global.com/doi/ pdf/ /cclm >. KURPPA, K., COLLIN, P. Coeliac disease and health related quality od life. Expert Review of Gastroenterology & Hepatology [online] [cit ], vol. 5, iss. 1, pp Dostupné z WWW: <http:// search.proquest.com/docview/ ?accountid=15618>. LALONDE, M. A New Perspective on the Health of Canadians : a working document. Minister of Supply and Services Canada, 1981 [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.hc-sc.gc.ca/hcs-sss/ alt_formats/hpb-dgps/pdf/pubs/1974-lalonde/lalonde-eng.pdf>. ISBN LEE, A. R. et al. Economic burden of a gluten-free diet. Journal of Human Nutrition and Dietetics [online] [cit ], vol. 20, pp Dostupné z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com/ doi/ /j x x/pdf>. LEE, A., NEWMAN, J. M. Celiac diet: Its impact on quality of life. Journal of American Dietetic Association [online] [cit ], vol. 103, no. 11, pp Dostupné z WWW: <http://www. journals.elsevierhealth.com/periodicals/yjada/article/s (03) /abstract>. LONG, K. H. et al. The economics of celiac disease: a population-based study. Alimentary Pharmacology and Therapeutics [online] [cit ], vol. 32, pp Dostupné z WWW: <http:// LUKÁŠ, K., ŽÁK, A. et al. Gastroenterologie a hematologie : Učebnice. Praha : Grada Publishing, ISBN Nařízení Komise (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku. Úřední věstník Evropské unie [online] [cit ], L16/3. Dostupné z WWW: <http://eur-lex. europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=o- J:L:2009:016:0003:0005:CS:PDF>. PAVELKOVÁ, K. Celiakie, bezlepková dieta. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www. szpi.gov.cz/docdetail.aspx?docid= &- doctype=art&nid=11325&chnum=2>. PETR, P. et al. Czech version of the SF-36 questionnaire. Kontakt. 2002, roč. 4, supplementum č. 1, str PETR, P. et al. Regionální standard Kvality života podmíněné zdravím ( HRQOL ). Kontakt. 2001, roč. 3, č. 3, str PŘIBYLOVÁ, K. Účinnost řízení péče o nemocné celiakií v ČR. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Praha, Vedoucí diplomové práce Petr Háva STEVENS, L., RASHID, M. Gluten-free and Regular Foods: A cost comparison. Canadian Journal of Dietetics Practice and Research [online] [cit ], vol. 69, no. 3, pp Dostupné z WWW: <https://dcjournal.metapress.com/content/5867x588175v21n4/resource-secured/?target=fulltext.pdf>. SVERKER, A. et. al. I lose all these hours exploring gender and consequences of dilemmas experienced in everyday life with coeliac disease. Scandinavian Journal of Caring Sciences [online] [cit ], vol. 23, pp Dostupné z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com/ doi/ /j x/pdf>. SVERKER, A., HENSING, G., HALLERT, C. Controlled by food lived experiences of coeliac disease. Jurnal of Human Nutrition and Dietetics [online] [cit ], vol. 18, pp Dostupné z WWW: <http:// onlinelibrary.wiley.com/doi/ /j x x/pdf>. SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Celiakie, bezlepková dieta [online]. Poslední aktualizace [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.szpi.gov.cz/docdetail.aspx?- docid= &doctype=art&nid=11325>. TONTINI, G. E. et al. Impact of Gluten Withdrawal on Health-Related Quality of Life in Celiac Subjects: An Observational Case-Control Study. Digestion [online] [cit ], vol. 82, no. 4, pp Dostupné z WWW: <http://content.kar- ger.com/produktedb/produkte.asp?aktion=show- PDF&ArtikelNr=265549&Ausgabe=254345&ProduktNr=223838&filename= pdf>. WAGNER, E. H. Chronic Disease Management: What Will It Take To Improve Care for Chronic Illnes? Effective Clinical Practice [online] [cit ], vol. 1, no. 1, pp Dostupné z WWW: <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/ >. WAGNER, E. H. Managed Care and Chronic Illnes: Health Services Research Needs. Health Services Research [online] [cit ], vol. 32, no. 5, pp Dostupné z WWW: <http:// pdf/hsresearch pdf>. WARE, J. E. SF-36 Health Survey Update [online]. Lawrence Erlbaum Associates, 2004 [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.sf-36.org/ announcements/updated_sf36_bookchapter_ Sept04.pdf>. WHO. Constitution of the World Health Organisation. Basic Documents [online], Forty-fifth edition, Supplement, October 2006a [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.who.int/governance/ eb/who_constitution_en.pdf>. WHO. Preventing chronic diseases: A vital investment: WHO Global Report [online]. Genewa : World Health Organisation, ISBN Dostupné z WWW: <http://www.who.int/ chp/chronic_disease_report/full_report.pdf>. YIN, R. K. Case study research: Design and Methods. 3rd ed. Thousand Oaks : SAGE Publications, ISBN ZARKADAS, M. et al. The impact of a gluten-free diet on adults with coeliac disease: results of a national survey. Human Nutrition and Dietetics [online] [cit ], vol. 19, iss. 1, pp Dostupné z WWW: <http://onlinelibrary. wiley.com/doi/ /j x x/ abstract>. Metodická poznámka Česká verze dotazníku SF-36 viz Petr et al. [2002: 10 15]. Celý dotazník doplněný o specifické otázky viz Přibylová [2013: ]. Výběr nástroje SF-36 byl motivován studiem článků v zahraničních odborných recenzovaných časopisech, přinášejících zjištění realizovaných výzkumů HRQOL celiaků, i přehledových článků. Dosud realizované výzkumy používají různé nástroje měření HRQOL (pro jejich přehled viz např. Gurková 2011: ), z obecných nástrojů měření HRQOL je právě SF-36 dle mého soudu používán nejčastěji. Můj úsudek dokládá například přehledový článek Kurppy a Collina [2011]. V 9 případech z 15 zde uvedených studií HRQOL byl použit nástroj SF-36. Jedná se o tyto domény: fyzické funkce, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, omezení sociálních funkcí, bolest, duševní zdraví, vitalita, celkové vnímání vlastního zdraví. Takový výběr je založen pouze na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a o tom, co je možné pozorovat [Disman 2007: 112]. Tento typ výběru sice neumožňuje širokou generalizaci závěrů, což ale neznamená, že získané závěry nejsou hodnotné a užitečné [tamtéž]. Dotazník byl připraven a distribuován v rámci odborné praxe v tomto sdružení (absolvované v rámci mgr. studia Veřejné a sociální politiky na ISS FSV UK) a s jeho významným přispěním. Tento pojem použit v Kalová et al. [2005]. V ČR existuje více sdružení zaměřených na problematiku celiakie a bezlepkové diety. Já mohu vycházet pouze z vlastních zkušeností a dat získaných během praxe ve Sdružení celiaků ČR, o.s., což nevylučuje, že moje zjištění lze vztáhnout i na ostatní občanská sdružení. Nařízení Komise (ES) č. 41/2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku. Obsah lepku max. 20 mg/kg ve stavu, ve kterém je potravina prodávána konečnému spotřebiteli. Obsah lepku max. 100 mg/kg ve stavu, ve kterém je potravina prodávána konečnému spotřebiteli. Vlastní poznámky z přednášky Ing. Kateřiny Pavelkové na 7. Fóru celiaků pořádaného Společností pro bezlepkovou dietu o.s. dne v Praze. 8

9 SUMMARY Implementation of Health Promotion Policy MUDr. Lidmila Hamplová Ph.D., doc. MUDr. Květoslava Kotrbová Ph.D., MUDr. Zdeněk Velikovský National Health Programme of the Czech Republic, which was launched in the 90 years on the basis of formulated policy goals of health promotion, gradually disappeared. There has been a decline in financial resources and consequently also the programs. Trend of savings was realized in two phases. The first one was launched in connection with the monetary crisis in 1997 and the second phase to zero savings is evident in the context of EU accession, which allowed in the Czech public finances to realize even greater savings. The question is, why were not at least partly European funds also used within the National Health Programme of the Czech Republic and how was National Health Programme substituted? Key words: National Health Programme, Health Promotion, Public Health, Health Policy O autorech: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích Naplňování politiky podpory veřejného zdraví MUDr. Lidmila Hamplová Ph.D., doc. MUDr. Květoslava Kotrbová Ph.D., MUDr. Zdeněk Velikovský Neodpovědný útlum financování dotačních programů Ministerstva zdravotnictví v oblasti veřejného zdraví. Úvod Hlavním principem evropské zdravotní politiky jsou poznatky týkající se vztahu veřejného zdraví a ekonomické prosperity a integrace zdraví do všech politik a napříč všemi odvětvími. Zdravotní politika Evropská unie se zaměřuje na zlepšování ochrany veřejného zdraví, předcházení nemocem a odstraňování jejich příčin. Klíčovými oblastmi jejího zájmu jsou zejména zdravá výživa, prevence a boj s obezitou, omezování kouření a jeho vedlejších vlivů, spolupráce v oblasti zdravotních hrozeb (pandemie, bioterorizmus) a epidemiologický dohled nad specifickými nemocemi. Přestože ochrana a podpora veřejného zdraví jsou důležitou součástí společné politiky Evropské unie, jednotlivé členské státy nesou plnou odpovědnost za organizaci politiky ochrany a podpory veřejného zdraví. Politika podpory veřejného zdraví Zdravotní politika nemůže být určována krátkodobou periodicitou převahy té či oné politické strany mezi volebními obdobími, ale jejím cílem a smyslem musí být soustavná, k mnohaletému horizontu upřená snaha o zlepšování zdravotního stavu veškeré populace a její věcnou náplní musí být pozitivní ovlivňování determinant zdraví. Předpokladem jejího úspěšného naplňování je trvalá a systematická spolupráce všech subjektů od vlády a státních institucí až po komunitní a individuální občanskou iniciativu. Lidé musí mít možnost získávat informace, znalosti a dovednosti umožňující rozvoj a podporu zdraví. Na základě vyhodnocení údajů týkajících se zdravotního stavu obyvatelstva České republiky jsou stanoveny prioritní oblasti, na něž se podpora zdraví musí zaměřovat. Dlouhodobými prioritami podpory veřejného zdraví jsou stejně jako ve většině členských států Evropské unie podpora zdravé výživy a pohybové aktivity, boj s alkoholizmem a tabakizmem, prevence kardiovaskulárních, nádorových a metabolických onemocnění, zejména diabetu mellitu a obezity. Při naplňování politiky podpory veřejného zdravím je nezbytná spolupráce subjektů na úrovni mezinárodní, mezirezortní i regionální. Česká republika je zapojena do celé řady zdravotnických programů Evropské unie a Světové zdravotnické organizace, podpora veřejného zdraví je zakomponována do strategických dokumentů schválených usneseními vlády, je obsažena v krajských zdravotních plánech i v zdravotních plánech samot- 9

10 ných municipalit. Vlastní podpora veřejného zdraví je realizována ve vzájemné spolupráci vládních i nevládních organizací zvyšováním zdravotní gramotnosti cílových skupin obyvatelstva prostřednictvím výchovy ke zdraví[1]. Finanční prostředky na podporu veřejného zdraví získávají subjekty z Evropských strukturálních fondů, z dotačních řízení Ministerstva zdravotnictví a dalších rezortů, z dotačních řízení jednotlivých krajů a z vlastních zdrojů jednotlivých municipalit. Podpora veřejného zdraví byla a je zakomponována v řadě strategických dokumentů schválených usneseními vlády v gesci Ministerstva zdravotnictví, z nichž nejvýznamnější pro podporu zdraví je bezpochyby Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století schválený usnesením vlády 1046/2002 jako racionální, dobře strukturovaný model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj [2]. Graf č.1 Počty projektů podpořených z dotačního programu NPZ PPZ v létech Graf č.2 Finanční prostředky v milionech Kč investované na podporu zdraví z dotačního programu NPZ PPZ v létech Graf č.3 Rozdělení finančních prostředků z dotačního programu NPZ PPZ v létech dle statutu předkladatele Dotační programy Ministerstva zdravotnictví Na podporu aktivit vládních i nevládních organizací, které jsou v souladu s cíli a dílčími úkoly dokumentu Zdraví 21 byly zřízeny na Ministerstvu zdravotnictví dotační programy. Jedná se zejména o dlouhodobě fungující dotační program s názvem Protidrogová politika určený na řešení zdravotních důsledků užívání návykových látek, konkrétně podpora ambulantní léčby osob závislých na návykových látkách, substituční léčby, detoxifikace a ústavní léčby. Prioritou programu Péče o děti a dorost je prevence dětských úrazů a násilí na dětech se zaměřením na sebevraždy, sexuální zneužívání a bezpečné prostředí pro děti bez úrazů a násilí. Prioritami dotačního programu Národní program řešení problematiky HIV/AIDS jsou prevence sexuálního přenosu HIV v populaci se zaměřením na mládež a osoby s rizikovým sexuálním chováním a zajištění bezplatného anonymního testování (HIV screening). Dotačním programem s dlouholetou tradicí od roku 1993 je dotační řízení Národní program zdraví projekty podpory zdraví, jehož filozofií je podpora zodpovědného přístupu ke zdraví v cílových populačních skupinách, komunitách i v celé společnosti [3]. Původní počet tématických zaměření realizovaných projektů byl z původních 18ti okruhů zredukován od roku 2008 na 3 okruhy, a to ozdravění výživy a optimalizace pohybové aktivity, omezování kuřáctví a nadměrné spotřeby alkoholu a projekty komplexního charakteru. Ministerstvo zdravotnictví podporuje v posledních 5ti létech v případě realizace projektů s již ověřenou metodikou zejména projekty s celorepublikovým rozsahem, v případě projektů regionálního či lokálního rozsahu podporuje zejména inovační projekty sloužící k pilotnímu ověření nové metodiky. Na projekty regionálního či lokálního rozsahu je třeba získávat zdroje z dotačních řízení jednotlivých krajů, případně jednotlivých municipalit. Příklady úspěšných projektů podpořených z dotačního programu NPZ PPZ Kampaně Příkladem úspěšného projektu, který měl charakter mediální kampaně se soutěží celorepublikového rozsahu byl projekt S pohybem každý den, jehož řešitelem byl Státní zdravotní ústav. 10

11 Kampaň byla zaměřena na podporu pohybové aktivity a soutěžící v různých věkových kategoriích (děti do 6ti let s dospělým soutěžícím, děti školního věku, mladiství a dospělí) si vyhodnocovali v průběhu 30 dnů denní úroveň své pohybové aktivity. Další úspěšnou celorepublikovou kampaní byl projekt s názvem Přijmi a vydej, jehož řešitelem byl opět Státní zdravotní ústav. Mediální kampaň se soutěží byla zaměřená na zvýšení motivace rodin s dětmi ke zlepšení návyků v oblasti stravování a pohybové aktivity tak, aby vedly k rovnováze mezi energetickým příjmem a výdejem [4]. Příkladem úspěšné národní kampaně realizované nevládní organizací byl projekt řešený občanským sdružením Národní síť podpory zdraví o.s. s názvem Kdo přestane, vyhraje Mediální kampaň se soutěží byla zaměřená na všechny kuřáky, kteří chtěli zanechat kouření a udělat tak zásadní krok ke zlepšení svého zdraví. Podmínkou účasti v soutěži bylo dosažení věku 18 let a pravidelné kouření tabákových výrobků nejméně po dobu předcházejících 365 dní [5]. E-learningové vzdělávání Příkladem e-learningového vzdělávání je internetový průvodce zdravým životním stylem na. doméně provozované společností STOB, kde prezentované informace jsou rozděleny do čtyř základních sekcí a to sekce pro děti, rodiče, odborníky a ostatní veřejnost. Součástí informací v sekci pro odborníky je volně stažitelná Příručka pro dětské praktické lékaře a zdravotnický personál s praktickými návody, jak vést v praxi obézní dítě či dítě s nadváhou [6]. Dalším projektem v kategorii e-learningového vzdělávání podpořeného ze strany Ministerstva zdravotnictví je Informační kampaň na téma WHO 5 klíčů k bezpečnému stravování, hygiena při manipulaci s potravinami a zdravá výživa, realizovaný Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Cílem projektu je seznámit generaci předškolních dětí (děti 3-6 let) prostřednictvím hraní scének, školních dětí a mládeže (11-19 let) se základními stravovacími a hygienickými pravidly dle WHO cestou webových stránek www. a [7]. Cílem programu bylo zatraktivnění výuky daného tématu. Komunitní vzdělávání Klasickým příkladem komunitního vzdělávání je projekt Škola podporující zdraví v ČR : rozvoj, inovace a hodnocení, jehož řešitelem je Státní zdravotní ústav. Hlavním cílem víceletého projektu je realizace osvědčených i nových aktivit v kontextu evropského programu Škola podporující zdraví v ČR směřujících ke zlepšování podmínek k podpoře zdraví ve školách všech typů [4]. Příkladem komunitní podpory zdraví na pracovišti je projekt Podnik podporující zdraví opět řešitelského týmu Státního zdravotního ústavu. Manuál Kritéria kvality podpory zdraví na pracovišti pomáhá zhodnotit zaměstnavateli úroveň péče o zdraví zaměstnanců a plánovat a zavést nové aktivity a opatření k ochraně a podpoře zdraví zaměstnanců [4]. Závěr Metodiky úspěšných projektů a zdravotně výchovné materiály vytvořené v rámci realizace projektu podpory zdraví jsou zájemcům poskytovány bezplatně. Ministerstvo zdravotnictví musí vstupovat do širokého systému péče o zdraví a snažit se mimo jiné pomáhat organizacím, institucím, sociálním skupinám, rodinám i jednotlivcům pochopit význam zdraví a nezbytnost převzít svůj podíl sdílené odpovědnosti za zdraví i za determinanty zdraví. Ministerstvo zdravotnictví si plně uvědomuje, že podpora zdravého životního stylu obyvatelstva vychází z celé řady platných strategických dokumentů a že je třeba i přes současnou nepříznivou ekonomickou situaci pokračovat v nastartovaných aktivitách a udržet dotační programy jako jeden z nástrojů orgánu státní správy k umožnění naplňovaní vizí a úkolů vymezených nadnárodními a národními strategiemi. Souhrn Národní program zdraví ČR, který byl zahájen v 90. letech na základě formulovaných cílů obnovy a podpory zdraví v rámci tvorby zdravotní politiky, se postupně vytratil. Došlo k poklesu počtu finančních zdrojů a v jeho důsledku také programů. Trend úspor byl realizován dvou fázích. První byla zahájen v souvislosti s tzv. měnovou krizí v roce 1997 a druhá fáze úspor až k nule je patrna v souvislosti se vstupem do EU, jejíž prostředky zjevně umožňují Českým veřejným financím realizovat ještě větší úspory. Otázkou je, proč nebyly evropské prostředky aspoň částečně využity také v rámci Národního programu zdraví ČR? Klíčová slova Národní program zdraví, podpora zdraví, veřejné zdraví, zdravotní politika. Literatura: Hamplová, L. : Podpora Ministerstva zdravotnictví aktivitám v oblasti veřejného zdraví, Celostátní konference Výživa a zdraví 2011, Sborník z konference, str. 1, ISBN Zdraví 21- Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR, MZ 2003, ISBN Webové stránky MZ HYPERLINK "http:// Webové stránky SZÚ HYPERLINK "http:// Webové stránky NSPZ Webové stránky STOB HYPERLINK "http:// Webové stránky Mze HYPERLINK "http:// Holčík.J.: 3. konference evropského veřejného zdravotnictví, Zdravotnictví v ČR,1/XIV/2011 str , ISSN

12 SUMMARY ROLE OF THE PAYER IN the HEALTHCARE SYSTEM Zuzana Darmopilová (1) The role of payers in the healthcare systems is an interesting and often discussed issue in many countries. The Czech Republic is not an exception. Since 1993, there has been a debate, more or less heated, of whether it is better to have a single payer system (like NHS) or whether the pluralistic system should take place. The purpose of the author is to contribute to this polemics and based on the literature review, to think about what is/should be the role of the payer in the healthcare systems and, in accordance to this, to specify and to discuss the conditions that must be fulfilled to accomplish those roles. In other words, the aim of the contribution is to specify roles/objectives of payers in healthcare systems in general and to define and discuss conditions that must be fulfilled to attain those objectives. Key words: Healthcare sector; payers; health insurance market; healthcare market. O autorech: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta mail: Role plátce ve zdravotním systému Zuzana Darmopilová (1) Tržní přístupy reforem zdravotní péče v ČR. Konstrukt nebo realita? Úvod Po více než čtvrt století je problematika zdravotních reforem ožehavým tématem ve většině evropských i mimoevropských zemí. Stejně je tomu i v České republice. Důvody pro reformní snahy jsou notoricky známé, jde zejména o rostoucí náklady na zdravotní péči, očekávaný demografický vývoj, zavádění nových (a nákladných) technologií či medicínských postupů, defenzivní zdravotní péče nebo o inflaci ve spojení se zadlužeností zdravotních systémů. V České republice snahy o systémové reformování systému zdravotní péče selhávají, spíše dochází k různým, více či méně promyšleným, parametrickým změnám. Změny připravované (či již přijaté) v posledních dvou letech se převážně dotýkají systému veřejného zdravotního pojištění a postavení zdravotních pojišťoven v něm. Směr těchto změn je nejednoznačný, dalo by se říci až protichůdný. Zatímco je na jedné straně proklamována snaha o posilování autonomie zdravotních pojišťoven a zvyšování efektivity systému skrze posilování konkurence mezi nimi (přislíbená legislativa), na straně druhé jsme svědky změn, které jdou směrem přesně opačným, a jejichž dopadem je citelné potlačení role pojišťoven (příkladem budiž posilování role státu v největší české pojišťovně, návrhy úhradových vyhlášek včetně té na rok 2013, apod.). To samozřejmě oživuje diskusi o tom, kolik zdravotních pojišťoven by vlastně v České republice mělo působit. Aby tato otázka mohla být zodpovězena, je nutné zamyslet se nad rolí, kterou by vlastně pojišťovny v systému měly hrát a vymezit podmínky, za kterých jim mohou dostát. V návaznosti na tyto otázky je cílem článku definovat role plátců ve zdravotních systémech obecně a vymezit podmínky vedoucí k tomu, aby tyto role mohly být plněny. V článku je zdravotní systém analyzován optikou teorie tzv. dvoustranných trhů se společnou platformou, která umožňuje vymezit role plátců ve zdravotních systémech. Autorka dále definuje a diskutuje podmínky, které jsou nutné k tomu, aby plátci byli schopni tyto role plnit. Role plátců ve zdravotních systémech Je všeobecně přijímaným faktem, že trhy ve zdravotnictví se odlišují od trhů standardních. Je pro ně například ty- 12

13 pické, že se na nich objevují tři strany. Jde o ty, kteří péči nabízejí (poskytovatelé), o ty, kteří ji poptávají (spotřebitelé) a ty, kteří ji proplácejí (plátci). Je důležité uvědomit si, jaký je vlastně smysl institucí typu plátce na zdravotním trhu či ve zdravotnictví, tedy jaké jsou jejich role a jaké podmínky musí být splněny, aby tyto role mohli plátci skutečně zastávat. Při jistém zjednodušení je zřejmé, že instituce typu plátce jsou na trhu, aby vybíraly pojistné či zdravotní daň, a aby poskytovaly pojistné plnění po vzniku pojistné události. Z tohoto jednoduchého tvrzení vyplývá, že plátci jsou v přímém kontaktu se zákazníky na zdravotním trhu. Je také evidentní, že tyto zákazníky lze, dle typu kontaktu s plátcem, rozdělit do dvou skupin: jsou to ti, kteří odvádí pojištění a ti, kterým je poskytováno pojistné plnění. Každá z těchto zákaznických skupin je ve svém konání vedena jinými zájmy. Popsaný fakt (existence dvou zákaznických skupin )umožňuje nahlížet na trhy ve zdravotnictví jako na tzv. dvoustranný trh se společnou platformou (2) (Howel, 2006) (Wright, 2004) (Rochet & Tirole., 2003), protože např. dle (Evans & Schmalansee., 2005) je za dvoustranný trh se společnou platformou možno považovat trh, na kterém: existují dvě skupiny zákazníků, přičemž pro každou z těchto skupin platí, že vstoupí-li do kontaktu se skupinou druhou, bude její užitek vyšší; dochází k externalitě; výše transakčních nákladů zabraňuje skupinám zákazníků řešit externalitu za pomocí tzv. soukromého řešení (tedy přímo) a existuje tzv. platforma umožňující minimalizovat transakční náklady a tedy internalizovat externalitu. Existence externality a problém jejího řešení je všeobecně přijímaným rysem trhu ve zdravotnictví (viz jakákoliv literatura týkající se ekonomie zdravotní péče, např. Olson 2009 nebo Feldstein 2002, atp.). Zbývá tedy vymezit výše pospanou dvoustrannost a existenci společné platformy. Začněme analýzu charakteristikou dvoustrannosti, tj. charakteristikou zákaznických skupin. Jak již bylo naznačeno, tyto skupiny mají odlišné zájmy. Zatímco dle (Danzon, 1997) motivem skupiny první (skupina A) je řízení rizika vyplývajícího z nejistoty budoucího zdravotního stavu, zájmem skupiny druhé (skupina B (3) ) je vymoci pojistné plnění s účelem zajistit si adekvátní zdravotní péči vedoucí k uzdravení či ke zlepšení zdravotního stavu. K ilustraci těchto vztahů je možno využít schéma 1. Odlišnost zájmů logicky vytváří na zdravotním trhu jisté napětí. Na tomto místě je možno zkonstatovat, že prvním úkolem plátce je právě snaha toto napětí mezi zákaznickými skupinami vyvažovat. Jak je patrné ze schématu číslo 1, zákaznické skupiny jsou navzájem propojeny právě skrze instituci plátce. V tomto smyslu je tedy plátce jakýmsi koordinátorem, který umožňuje vyvažovat jednotlivé zájmy a interakce mezi zákaznickými skupinami v čase. Za použití logiky teorie o dvoustranných trzích se společnou platformou, (Howel, 2006), dochází k závěru, že je to právě institut plátce, který je na zdravotním trhu v postavení tzv. společné platformy. Konstatuje také, že skrze instituci plátce dochází k internalizaci externality vznikající z nejistoty vývoje zdravotního stavu (skupina A) a nákladů vyplývajících z morálního hazardu ve skupině A, který je reakcí na chování skupiny B. Ta totiž bude vykazovat tendenci k nadspotřebě zdravotní péče, protože k jejímu financování využívá dotaci na péči od skupiny A. Pokud by instituce plátce neexistovala, skupina A a skupina B by pravděpodobně nedokázaly vzájemně Schéma 1: Vztahy na zdravotním trhu na trhu spolupracovat či by spolupracovaly s příliš vysokými náklady. Tato funkce či smysl existence plátce je nezávislý na jeho institucionální formě či typu vlastnictví. Je platná v případě soukromých zdravotních pojišťoven, neziskových pojišťoven či vládní instituce. Ze schématu 1 vyplývá i další známý fakt. Zdravotní trh v sobě vlastně skrývá trhy dva. První je trh zdravotního pojištění, na kterém se plátce snaží o již výše zmiňované vyvažování zájmů mezi skupinou A a skupinou B. Druhým je pak trh zdravotní péče. Tyto trhy jsou trhy samostatnými, byť velmi úzce propojenými. Neoddělitelná provázanost těchto dvou trhů vzniká působením skupiny B na jednom i druhém trhu. V grafickém vyjádření je potom tuto skutečnost možno ilustrovat pomocí schématu 2. Jak již bylo řečeno, role plátce na trhu se zdravotním pojištění spočívá ve vyvažování zájmů mezi skupinou A a B. Pakliže jsou tyto zájmy vyvažovány dobře, znamená to, že je na trhu zdravotního pojištění optimalizováno chování obou skupin (A i B) tak, aby skupiny maximalizovaly svůj užitek a zároveň bylo minimalizováno riziko morálního hazardu (skupina A) a riziko nadspotřeby (skupina B). Zjednodušeně řečeno, v tomto okamžiku se skupina A i B nachází na optimalizovaném trhu (trh zdravotního pojištění) a ti, kteří v daném časovém horizontu tvoří skupinu B, se začínají pohybovat směrem k trhu 13

14 Schéma 2: Trhy ve zdravotnictví se zdravotní péčí. Trh se zdravotní péčí bývá charakterizován jako trh, který se odlišuje od trhů standardních a to zejména v povaze poptávky, očekávaném chování lékařů, v nejistotě výsledného produktu a v podmínkách nabídky (Arrow, 1963). Poskytovatel zde vystupuje v pozici agenta, na kterého osoby ze skupiny B přenáší část své spotřebitelské suverenity. Tato nedokonalost v informacích znamená, že poptávka skupiny B je poskytovateli ovlivňována, resp. navyšována (např. zbytná vyšetření či testy). Důsledkem pak je, že trh se zdravotní péčí se opět potýká s problémem nadspotřeby zdravotní péče. Informace se přenáší zpět na trh se zdravotním pojištěním, který je vyveden z rovnováhy. Plátce, který zde působí jako koordinátor zájmů mezi skupinou A a B, má zájem vrátit trh do optimalizovaného stavu. To může udělat pouze tak, že vstoupí i na trh se zdravotní péčí a jako zástupce členů skupiny B se bude snažit o ovlivnění podmínek poskytování péče. Definování těchto podmínek a kultivace trhu se zdravotní péčí je pak druhou rolí, kterou by měl plátce na zdravotních trzích hrát. Z výše uvedeného vyplývají dvě role plátců ve zdravotnictví. První je snaha o vyvažování zájmů na trhu zdravotního pojištění mezi skupinou A a B. Druhou je pak kultivace trhu se zdravotní péčí skrze definování podmínek, za kterých je zdravotní péče poskytována. Jestliže tedy role plátců ve zdravotnictví byla vydefinována, je nutné klást si otázku, pomocí jakého nástroje mohou plátci na jednotlivých trzích těmto rolím dostát. Vymezení a diskuze podmínek vedoucích k možnosti naplnění role plátce Na trhu zdravotního pojištění se plátce snaží o vyvažování zájmů mezi skupinou A a skupinou B. Dle (Howel, 2006) členové skupiny A, kteří neonemocní, přispívají v jakémkoliv časovém období do systému více, než jsou jejich osobní náklady na péči a naopak členové skupiny B přispívají méně, než odpovídá jejich nákladům na zdravotní péči. Z toho pro (Howel, 2006) vyplývá, že aby plátce mohl plnit svoji roli koordinátora/brokera, musí se snažit přilákat co nejvíce osob ze skupiny A do své pojišťovací instituce tak, aby dokázal pokrýt poptávku skupiny B po zdravotní péči (4). Zároveň musí regulovat přebytečnou poptávku skupiny B tak, aby si členy skupiny A ve své pojišťovací instituci udržel. A je samozřejmé, že se při tom snaží o udržení finančního zdraví své instituce. Je také evidentní, že tyto koordinační aktivity probíhají jak mezi členy jednotlivých skupin (A i B), tak v čase. Těchto cílů může být dosaženo pouze skrze institut pojistných smluv jasně vymezujících vztahy mezi pojišťovnou a pojištěnými. V tomto světle se tedy náležitosti a podmínky pojistné smlouvy stávají zásadním faktorem vedoucím k naplnění první role plátce tak, jak byla výše vymezena a tedy faktorem ovlivňujícím (ne) fungování trhu se zdravotním pojištěním. Čím lepší smlouvu bude plátce svým potenciálním pojištěncům schopen nabídnout, tím větší bude pravděpodobnost, že se mu bude dařit plnit jeho roli ve smyslu vyvažování zájmů mezi skupinou A a skupinou B, tím lépe bude trh zdravotního pojištění fungovat. Toto tvrzení je platné jak v systémech s jedním plátcem, tak v systémech pluralitních. V případě pluralitních systémů, což je i případ ČR, bude navíc kvalita pojistných smluv nástrojem konkurence mezi jednotlivými plátci a měla by přispívat ke zvyšování efektivity systému. Náležitosti pojistných smluv by se ve zdravotnictví nemusely lišit od standardních pojistných smluv. To znamená, že by měly vymezovat především podmínky vzniku, trvání a zániku pojištění; pojistnou událost; výluky z pojištění; způsob určení rozsahu pojistného plnění či výši pojistných odvodů (Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě). S jistou mírou zjednodušení je pak, dle typu zdravotního systému, možno předpokládat, že některé systémy budou pracovat s pouze takto vymezenou smlouvou (tj. jakýsi druh základní smlouvy, která je stejná pro všechny pojištěnce mající na pojištění nárok), jiné naopak budou moci k této základní smlouvě přidávat dodatky (různé benefity; individuální balíčky apod.). Tyto nuance v jednotlivých systémech pak budou mít samozřejmě dopady na fungování trhu zdravotního pojištění. Aniž by na tomto místě byly tyto dopady dále studovány, je důležité si uvědomit, že ať již má smlouva mezi plátcem a pojištěncem jakoukoliv podobu, samotná její existence na trhu zdravotního pojištění a možnost plátce a pojištěnce podmínky smlouvy ovlivňovat, je klíčové pro to, aby plátce mohl plnit jednu ze svých rolí, tj. vyvažovat zájmy mezi skupinou A a B. Je dále důležité položit si otázku, zda je plátce schopen nastavit správně podmínky pojistné smlouvy, především vymezit výši odvodů na pojištění (skupina A) a výši pojistného plnění (skupina B), jestliže nemá informace o cenách péče na trhu se zdravotními služba- 14

15 mi. Dle (Gaynor, Haas-Wilson, & Vogt, 2000) je plátce schopen nastavit správně podmínky pojistné smlouvy právě pouze tehdy, pokud bere v potaz ceny zdravotní péče, tato informace mu navíc umožňuje správně vyvažovat užitky členů skupiny A a skupiny B tak, aby jejich užitek byl maximalizován. Toto tvrzení podporuje výše uvedená zjištění o tom, že plátce by měl být aktivní nejen na trhu zdravotního pojištění, ale také na trhu se zdravotní péčí, kde by se měl snažit ovlivňovat podmínky poskytování péče a tím celý tento trh kultivovat (druhá role plátce). K zajištění této role pak může plátce využít různé nástroje. Mohlo by se jednat například o prospektivní financování, tvorbu sítí preferovaných poskytovatelů, motivování poskytovatelů k efektivnímu chování apod. Taxativní výčet těchto nástrojů by byl obsáhlý a není pro účely tohoto článku tolik podstatný. Podstatné je zjištění, že tyto nástroje spojuje to, že zde plátce vstupuje do kontaktu s poskytovatelem, a že tento kontakt má podobu smlouvy, jež se vztahuje ke způsobu úhrad zdravotní péče. Stejně jako na trhu zdravotního pojištění i zde platí, že čím lépe je smlouva mezi plátcem a poskytovatelem vymezena, tím lépe by měl trh se zdravotní péčí fungovat. Toto tvrzení bude opět platné jak v systémech s jedním plátcem, tak i v systémech pluralitních. Platí také, že čím aktivnější může plátce a poskytovatel při vyjednávání o podmínkách této smlouvy v jednotlivých zdravotních systémech být, tím více jsou obě strany zainteresovány na hledání optimálního typu úhrady pro různé druhy péče. To by pak mělo mít dopad (pozitivní) na kvalitu a dostupnost péče. Pokud se jedná o systémy pluralitní, tedy i ČR, zde opět budou úhradové smlouvy nástrojem konkurence, která by mohla znamenat zefektivňování trhu se zdravotní péčí, protože se dá předpokládat tlak snižování ceny pod úroveň mezních nákladů. Jako klíčové se pak v případě pluralitních systémů jeví vyšší míra autonomie plátců, omezení vstupu státu do vyjednávání podmínek smluv a nastavení důvěry v instituci plátců ve společnosti. Výsledky Zjištěné poznatky je možno shrnout do následujících šesti tvrzení. Na zdravotním trhu byly identifikovány dvě skupiny zákazníků. První (skupina A) se snaží o řízení rizika vyplývajícího z nejistoty o budoucím zdravotním stavu (a tedy odvádí pojistné/daň). Motivem skupiny druhé (B) je snaha vymoci pojistné plnění s účelem zajistit si odpovídající péči vedoucí k uzdravení či zlepšení zdravotního stavu. Skupina B je podskupinou skupiny A, nicméně její složení se v čase mění. Trh ve zdravotnictví v sobě skrývá trhy dva: trh se zdravotním pojištěním a trh se zdravotní péčí. Tyto trhy jsou nezávislé, ale velmi úzce propojené. Existence dvou skupin zákazníků umožňuje nahlížet na trhy ve zdravotnictví jako na tzv. dvoustranné trhy se společnou platformou (markets with two sided platforms). Logika těchto trhů, na kterých se vyskytuje nějaký typ externality, stojí na myšlence, že zákaznické skupiny, které jsou vedeny jinými zájmy, spolu mohou komunikovat přes tzv. společnou platformu. Tato platforma pak působí jako koordinátor/broker odlišných zájmů a umožňuje tuto externalitu internalizovat. Na zdravotních trzích je touto platformou právě instituce plátce. Z toho vyplývá první role, kterou plátce ve zdravotnictví zastává a to vyvažování zájmů mezi zákaznickými skupinami na trhu zdravotního pojištění. Aby mohl plátce vyvažovat zájmy na trhu zdravotního pojištění, je nutné, aby bral v potaz ceny zdravotní péče a tedy, aby vstoupil i na trh se zdravotní péčí a ovlivňoval podmínky poskytování zdravotní péče. Tato kultivace trhu se zdravotní péčí je pak druhou rolí, kterou plátce ve zdravotnictví hraje. Jsou-li shrnuta dosavadní zjištění týkající se nástrojů, které mají plátci k dispozici, jestliže se snaží o naplnění výše vymezených rolí ve zdravotním systému, je možno konstatovat, že jako vhodný nástroj byl identifikován institut smlouvy. A to jak na trhu zdravotního pojištění (snaha o vyvažování zájmů mezi skupinou A a B), tak na trhu se zdravotní péčí (snaha o ovlivňování podmínek pro poskytování zdravotní péče). Zdá se tedy, že pro fungování obou trhů ve zdravotnictví je podstatné, zda jsou v daném systému uzavírány smlouvy mezi plátcem, pojištěncem a poskytovatelem a (to především) jakým způsobem. Jako klíčové se zde potom jeví, jaký stupeň aktivity a autonomie je plátci při uzavírání těchto smluv v jednotlivých zdravotních systémech umožněn. Diskuze V České republice je dlouhodobě vedena debata o tom, kolik zdravotních pojišťoven by mělo v našem systému působit. Aby tato polemika mohla najít svůj výsledek, je nejprve důležité uvědomit si, jaký je vlastně smysl toho, že zdravotní pojišťovny (plátci) ve zdravotnictví existují. Tedy snažit se odpovědět na otázku, jaká je role plátců ve zdravotnictví. Teprve poté je možno diskutovat samotný počet zdravotních pojišťoven. Při hledání odpovědi na otázku první (identifikace role plátců ve zdravotnictví), autorka na základě analýzy zdravotního sektoru optikou tzv. teorie dvoustranných trhů se společnou platformou identifikovala dvě základní role, které plátci ve zdravotnictví plní a to: (1) vyvažování zájmů mezi zákaznickými skupinami na trhu se zdravotním pojištěním a (2) ovlivňování podmínek poskytování zdravotní péče a tedy kultivace trhu se zdravotním pojištěním. V obou případech byl jako nástroj umožňující tyto role plnit identifikován institut smlouvy. Při hledání odpovědi druhé (počet pojišťoven), je dobré přemýšlet o ní nejprve pro jednu a poté pro druhou roli plátce. Co se týká působení plátce jako instituce vyvažující zájmy mezi zákaznickými skupinami, bylo konstatováno, že tuto roli může plátce plnit bez ohledu na institucionální formu či na typ vlastnictví. Z toho tedy vyplývá, že není důležité, zda plátce existuje jako nezisková organizace, akciová společnost či jakákoliv jiná právní forma. Důležité je, zda má plátce v daném systému možnost skutečně vstupovat do kontaktu s pojištěncem a tento vztah budovat a kultivovat. Je důležité, jakou má motivaci se tímto způsobem chovat, a zda je na něj vyvíjen rozumný tlak, aby se takto skutečně choval, a aby byl ve svém konání veden snahou o efektivitu. Tento kontakt s pojištěncem má zpravidla podobu nějakého kontraktu (smlouvy), ve které je přesně vymezen vztah mezi pojištěncem a plátcem. Každá strana musí znát své pravomoci a povinnosti. Je-li smlouva porušena, je z toho pro obě strany vyvozena zodpovědnost. Toho lze dosáhnout lépe, je-li dána pojištěnci i plátci ur- 15

16 čitá míra autonomie a svobody. Tím, že práva, povinnosti, zodpovědnost apod. jsou jasně vymezeny, je také posilována důvěra v instituci plátce ve společnosti. Jakkoliv se autorka domnívá, že tuto roli lze plnit v systému s jedním i v systému s více plátci, přiklání se k tomu, že motivace vyjednávat, zajímat se o pojištěnce, chovat se efektivně apod. je vyšší v systémech pluralitních, které jsou založeny na konkurenci plátců, než v systému unitárním, kde působí jen jeden plátce a jeho motivace chovat se výše popsaným způsobem bude zcela přirozeně nižší. Tuto argumentaci lze dokumentovat jakoukoliv ekonomickou literaturou popisující chování monopolu např. (SAMUELSON, 1995). Jinými slovy, zdá se, že první role plátce bude lépe plněna v systému s více pojišťovnami. Co se týká role druhé (tedy ovlivňování podmínek poskytování péče a kultivace trhu se zdravotní péčí), i zde může být konstatováno, že plátce bude schopen ji plnit bez ohledu na to, jakou má institucionální formu či jak je vlastněn. Podstatnou je opět možnost vstupovat na trh se zdravotní péčí a uzavírání smluv s poskytovateli péče. Toto samotné není postačující, důležitý je způsob a pravidla uzavírání těchto smluv. To znamená, že je nutné, aby obě strany byly motivovány o smlouvách vyjednávat, aby byly motivovány je dodržovat, aby byl zaveden vztah mezi kvalitou poskytované péče a smlouvou, atp. Toho lze dosáhnout, pokud mají obě strany dostatečnou volnost a autonomii a pokud do procesu o vyjednávání o smlouvách není zasahováno dalšími hráči ve zdravotnictví (typicky ministerstvo či jiný úřad plnící funkci regulátora). I zde se dá, v souladu s výše uvedenou argumentací o monopolu, předpokládat, že tato role se bude plátci plnit lépe (5) v systému pluralitním. Z výše uvedeného vyplývá, že chceme- -li, aby plátce plnil své dvě role, pluralitní systém (více pojišťoven) se zdá být vhodnějším než systém unitární. Na tomto místě je ale nutné si uvědomit, že závěry jsou platné pro pluralitní systém v pravém slova smyslu, tj. existence více plátců, kterým je regulátorem přesně vymezena role v systému pravomoci, ale také povinnosti a vymahatelnost zodpovědnosti; je jim umožněna konkurence a je jim dána autonomie potřebná k tomu, aby svoje role skutečně mohli plnit. Závěr Otázka postavení plátce ve zdravotním systému je často diskutovanou problematikou a to nejen v ČR. Dlouhodobě se u nás vedou debaty o tom, zda je lépe mít systém unitární (s jedním plátcem) či systém pluralitní (s více plátci). Záměrem toho článku bylo oprostit se od pouhého (do jisté míry vždy subjektivního) konstatování, zda je lepší systém s jedním plátcem či zda je lepší systém pluralitní a podívat se na tuto debatu z pohledu teoretického a na základě studia odborných pramenů se snažit uvědomit si, jakou roli plátci ve zdravotnictví plní, resp. mají plnit. Následně hledat a diskutovat nástroje, které umožňují plátci tyto role plnit a na základě těchto zjištění vyslovit názor na samotný počet pojišťoven. Autorka pro svoji analýzu využívá tzv. teorii dvoustranných trhů se společnou platformou, za pomocí které identifikuje dvě role plátců, jednu na trhu zdravotního pojištění (vyvažovaní zájmů mezi zákaznickými skupinami ) a jednu na trhu se zdravotní péčí (ovlivňování podmínek poskytování zdravotní péče a kultivace tohoto trhu). Jako nástroj sloužící k naplnění těchto rolí je identifikován institut smluv, ať již jde o smlouvy s pojištěncem či poskytovatelem. V následné diskuzi pak autorka dochází k závěru, že obě role se plátci budou plnit lépe v systému pluralitním. Autorka také konstatuje, že tyto závěry jsou platné pro pluralitní systémy, ve kterých mají plátci možnost si konkurovat, mají motivaci chovat se efektivně, mají regulátorem jasně daná pravidla fungování, mají dostatečnou autonomii či působí ve společnosti, do které je zabudována důvěra v jejich činnost. Tento závěr otevírá prostor pro další výzkum, kterým je aplikace těchto zjištění na realitu českého systému. Vysvětlivky k textu: (1) (2) Markets with two sided platforms. (3) Jakkoliv je skupina B podskupinou skupiny A, členové skupiny B se v čase mění. (4) O tomto kontroverzním tvrzení (citace) je nutné přemýšlet s vědomím toho, že se v žádném případě nejedná o podporu tzv. cream skimmingu (vybírání si pouze zdravých klientů pojišťovnou). (5) Lépe je zde chápáno spíše ve smyslu efektivněji. Bylo-li by chápáno ve smyslu jednodušeji, byl by to argument pro unitární systém, ve kterém by ovšem na poskytovatele nebyl vyvíjen tlak na efektivní chování. Abstrakt: Postavení plátce ve zdravotnictví je zajímavou a často diskutovanou problematikou v mnoha zdravotních systémech. Česká republika v tomto směru není výjimkou. Již od roku 1993 se zde, méně či více bouřlivě, vedou debaty o tom, zda je, po vzoru národních služeb, lépe mít zdravotní systém s jedním plátcem či zda dát prostor vícero plátcům. Záměrem autorky je přispět do této polemiky a na základě poznatků literatury se zamyslet nad tím, jakou roli by vlastně plátci ve zdravotnictví měli plnit. Následně k tomu vymezit a diskutovat, jaké podmínky musí být splněny, aby tyto role plátci plnit skutečně mohli. Jinými slovy, cílem článku je specifikovat role plátců ve zdravotních systémech a vymezit a diskutovat podmínky vedoucí k tomu, aby tyto role plnit mohli. Klíčová slova: Zdravotnictví; plátci; trh se zdravotním pojištěním; trh se zdravotní péčí. Použité zdroje: Arrow, K. (1963). Uncertainty and the welfare economics of medical care.. American Economic Review. Danzon, P. (1997). Tort Liability: a minefield for managed care.. Journal of Legal Studies. Evans, D., & Schmalansee., a. R. (2005). The industrial organisation of markets with two-sided platforms. NBER Working Paper FELDSTEIN, Paul J. Health care economics. 5th ed. Clifton Park : Delmar, s. ISBN Gaynor, M., Haas-Wilson, D., & Vogt, W. (2000). Are invisible Are invisible hands good hands? Moral hazard, competition, and the second-best in health care markets. Journal of Political Economy. Howel, B. (March 2006). Unveiling 'Invisible Hands': Two-Sided Platforms in Health Care Markets. Wellington, New Zealand. OLSEN, Jan Abel. Principles in health economics and policy. Oxford: Oxford University Press, 2009, xi, 224 p. ISBN Rochet, J.-C., & Tirole., J. (2003). Platform competition in two-sided markets. Journal of the European Economic Association. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORD- HAUS. Ekonomie. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1995, xl,1011 s. ISBN x. Wright, J. (2004). One-sided logic in two-sided markets. Review of Network Economics. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. 16

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

Podpora MZ ČR aktivitám v oblasti veřejného zdraví. Dotační programy MZ ČR. MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.

Podpora MZ ČR aktivitám v oblasti veřejného zdraví. Dotační programy MZ ČR. MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D. Podpora MZ ČR aktivitám v oblasti veřejného zdraví Dotační programy MZ ČR MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D. Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu zdraví

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR Podpora veřejného zdraví v České republice MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR Evropská úřadovna Světové zdravotnické organizace % 75 Příčiny úmrtí v rámci regionů WHO, 2000

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 Příloha č. 2 VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 OBECNÉ DOKUMENTY Zdraví 2020 evropský rámec pro politiky pro zdraví a prosperitu (SZO,

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

STRATEGICKÉ DOKUMENTY

STRATEGICKÉ DOKUMENTY STRATEGICKÉ DOKUMENTY Koncepce Hygienické služby a prevence Zákon č. 258/2000 Sb. jeho novela Zdraví 21 Zdraví 2020 MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví

Více

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR Programy prevence úrazů MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví ÚRAZY závažný celosvětový i národní

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Prevence úrazů v NPZ PPZ v roce 2006 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D., Mgr. Lenka Polanská Oddělení podpory veřejného zdraví Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Úrazy současná situace

Více

Efektivní strategie podpory zdraví. Efektivní spolupráce ziskových, státních a neziskových organizací v podpoře zdraví

Efektivní strategie podpory zdraví. Efektivní spolupráce ziskových, státních a neziskových organizací v podpoře zdraví Efektivní strategie podpory zdraví Efektivní spolupráce ziskových, státních a neziskových organizací v podpoře zdraví MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví

Více

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví Martin Doležal, Oddělení koncepcí zdravotní péče Konference Efektivní strategie podpory zdraví III. SZÚ, Praha, 18. 6. 2015 Zvýšení

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 1. Zlepšení informovanosti o Cíle Úkoly Termín Výstupy Gestor Spolupráce Předpoklady 1.1. Provoz, rozvoj a aktualizace webových portálů pro ;

Více

ZDRAVOVĚDA ZÁKLADY ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY PROGRAMY PODPORY ZDRAVÍ 15. Mgr. Andrea Ptáčková. www.zlinskedumy.cz

ZDRAVOVĚDA ZÁKLADY ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY PROGRAMY PODPORY ZDRAVÍ 15. Mgr. Andrea Ptáčková. www.zlinskedumy.cz ZDRAVOVĚDA ZÁKLADY ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY PROGRAMY PODPORY ZDRAVÍ 15 Mgr. Andrea Ptáčková www.zlinskedumy.cz Anotace Autor Jazyk Materiál žáky seznamuje s programy podpory zdraví Světové zdravotnické organizace

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Přístup WHO k podpoře zdraví spolupráce se Zdravými městy, obcemi, regiony

Přístup WHO k podpoře zdraví spolupráce se Zdravými městy, obcemi, regiony Přístup WHO k podpoře zdraví spolupráce se Zdravými městy, obcemi, regiony MUDr. Alena Šteflová WHO Liaison Office v ČR Podzimní škola NSZM, Prostějov (listopad 2005) Nadnárodnístrategie zdravotnípolitiky

Více

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ODBORNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ I ZAMĚSTNANCI DALŠÍCH ODVĚTVÍ ZÍSKALI ODPOVÍDAJÍCÍ VĚDOMOSTI, POSTOJE A DOVEDNOSTI K OCHRANĚ A ROZVOJI ZDRAVÍ

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Přehled současných projektů v podpoře zdraví na pracovišti. 49. konzultační den SZÚ 13. 12. 2012 PhDr. Ludmila Kožená CHPPL SZÚ

Přehled současných projektů v podpoře zdraví na pracovišti. 49. konzultační den SZÚ 13. 12. 2012 PhDr. Ludmila Kožená CHPPL SZÚ Přehled současných projektů v podpoře zdraví na pracovišti 49. konzultační den SZÚ 13. 12. 2012 PhDr. Ludmila Kožená CHPPL SZÚ I. Podpora návratu na pracoviště 8. iniciativa Evropské sítě podpory zdraví

Více

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Naplňování Národní strategie Zdraví 2020

Naplňování Národní strategie Zdraví 2020 Naplňování Národní strategie Zdraví 2020 MUDr. Stanislav Wasserbauer Ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví USNESENÍ VLÁDY ČR č. 23 ze dne 8. 1. 2014 V l á d a I. bere na

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

MŠMT 20.10.2010. MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.

MŠMT 20.10.2010. MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D. Dotační program MZ ČR Národní program řešení problematiky HIV/AIDS odborný seminář Výchova ke zdraví, prevence vrozených vývojových vad a reprodukční zdraví MŠMT 20.10.2010 MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.

Více

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe Oborový portál BOZPinfo.cz - http://www.bozpinfo.cz Tisknete stránku: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-03-04-2013/zavedeni-sypokub.html Články jsou aktuální k datumu jejich vydání. Stránka byla vytvořena/aktualizována:

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2009 Obsah sdělení o NZIS základní pojetí o Legislativa

Více

Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav, 16. 6. 2016

Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav, 16. 6. 2016 Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav, 16. 6. 2016 MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012 SPORT NEJPŘIROZENĚJŠÍ PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK Tisková konference Praha 21. srpen 2012 ŠPATNÝ ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE nedostatek pohybových aktivit nevyváženost mezi výdejem a příjmem energie nezdravéstravování

Více

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová Prioritní oblasti primární prevence MŠMT PhDr. Pavla Doležalová Tři úrovně koordinace - zák. 379/2005 Sb. MŠMT Resorty-spolupráce Kraje- metodici prevence, krajští koordinátoři Primární prevence Školy

Více

2. Konference o.s. Lékaři pro reformu. Standardizace odborné zdravotní péče v České republice. Dnešní stav v oblasti standardizace

2. Konference o.s. Lékaři pro reformu. Standardizace odborné zdravotní péče v České republice. Dnešní stav v oblasti standardizace 2. Konference o.s. Lékaři pro reformu Standardizace odborné v České republice Mgr. Petr Panýr Brno, Kongresové centrum v areálu Výstaviště 25.4.2009 Dnešní stav v oblasti standardizace Existence množství

Více

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ - CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 1 TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ZORNÉM ÚHLU INFORMAČNÍ

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

Diskriminace ve školství vybrané problémy

Diskriminace ve školství vybrané problémy Diskriminace ve školství vybrané problémy konference Inkluze dětí se znevýhodněním do školního stavovaní a školních družin 14. října 2015 Mgr. et Mgr. Barbora Němcová Mgr. Ivana Šilhánková Formy diskriminace

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO O. Májek, J. Daneš, M. Zavoral, V. Dvořák, D. Klimeš, D. Schwarz, J. Gregor,

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Ústavu zdravotnických studií TUL na období 2008 1. Úvod Tato aktualizace rozpracovává a upřesňuje

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Projekt Posilování sociálního dialogu prevence násilí na pracovišti. Mgr. Dušan MARTINEK vedoucí Oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projekty ČMKOS

Projekt Posilování sociálního dialogu prevence násilí na pracovišti. Mgr. Dušan MARTINEK vedoucí Oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projekty ČMKOS Projekt Posilování sociálního dialogu prevence násilí na pracovišti Mgr. Dušan MARTINEK vedoucí Oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projekty ČMKOS Praha, Senát Parlamentu ČR 12.10.2010 Plný název projektu:

Více

Plánování ke zdraví priorita WHO

Plánování ke zdraví priorita WHO Plánování ke zdraví priorita WHO MUDr. Alena Šteflová WHO Liaison Office v ČR Listopad 2005, Třebíč Nástroje WHO k ovlivněnízdravípopulace v jednotlivých členských státech cestou podpory zdravía primární

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY PŘEDNÁŠKA 12. ŘÍJNA 2011, KONFERENCE ČZF, Hotel Palace, Jindřišská PRAHA 1 VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno VÝCHODISKA Rozhodnutí krajské samosprávy schválení realizace projektů: Smart kraj = smart

Více

Zdravotní plán města Vsetína Ministerstvo zdravotnictví ČR, 14. října 2008

Zdravotní plán města Vsetína Ministerstvo zdravotnictví ČR, 14. října 2008 Zdravotní plán města Vsetína Ministerstvo zdravotnictví ČR, 14. října 2008 Ing. Petr Kozel, Společnost pro komunitní práci Vsetín o.p.s. Původní záměr Komunitně proplánovat sekci B Akčního plánu zdraví

Více

Akční plán č. 1: Podpora pohybové aktivity na období 2015-2020

Akční plán č. 1: Podpora pohybové aktivity na období 2015-2020 Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Akční plán č. 1: Podpora pohybové aktivity na období 2015-2020 Bc. et Bc. Hana Davidová Ministerstvo zdravotnictví Odbor strategie

Více

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice Aktuální stav přípravy Národní strategie elektronického zdravotnictví v České republice 17. září 2014 Malostranský palác, Praha Konference ICT ve zdravotnictví Ing. Martin Zeman Oddělení poradců a strategií

Více

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ PŘÍSTUPY Historický vývoj zdravotní situace a její interpretace

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy MUDr. Jana Skoupá, MBA Pharma Projects s.r.o. Česká farmako-ekonomická společnost Praha, 15.9.2009 Struktura prezentace Proč model

Více

Český zdravotnický systém

Český zdravotnický systém Český zdravotnický systém Bakalářské studium Vyučující:.. Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:... volitelný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 6 (KS) Způsob

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 5. 9. 2013 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů, dětských domovů a dětských center ve Zlínském

Více

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013,

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Moravskoslezský kraj - Ostrava, 5. listopadu 2014 www.zdravamesta.cz/ps2014 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům 3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Praha, 12. 11. 2015 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Dlouhodobým prevalenčním šetřením Národního

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Ozdravení školního stravování z pohledu hygienika

Ozdravení školního stravování z pohledu hygienika Ozdravení školního stravování z pohledu hygienika MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. zástupkyně hlavního hygienika ČR ředitelka odboru ochrany veřejného zdraví Školní stravování Regulováno evropským potravinovým

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více