Hospodářská politika. Téma č. 5: Stabilizační politiky: fiskální a měnová politika. Petr Musil petrmusil1977@gmail.com

Transkript

1 Hospodářská politika Téma č. 5: Stabilizační politiky: fiskální a měnová politika Petr Musil petrmusil1977@gmail.com

2 Pojem makroekonomická stabilizační politika na úrovni národního hospodářství cílem je dosahovat makroekonomické stability makroekonomická politika = de facto stabilizační politika makroekonomická stabilita = dosahování hospodářského růstu při zachování vnitřní a vnější rovnováhy (cenová stabilita, přirozená míra UNE, vyvážená struktura PB)

3 Destabilizační prvky hospodářský výkon se zpravidla nevyvíjí lineárně, dochází k výkyvům, a to: STRUKTURÁLNÍM důsledek změn preferencí spotřebitelů, technologií, úrovně poznání souvisí se změnami struktury ekonomiky CYKLICKÝM důsledek hospodářských cyklů

4 Konjunkturální politika orientace především na krátké období eliminovat cyklické oscilace expanzivní X restriktivní politika expanzivní využít disponibilní kapacity restriktivní zmírnit přehřívání ekonomiky aktivní využití fiskální a monetární politiky

5 Stabilizační politika orientace na střednědobý časový horizont úsilí o stabilizaci všech ekonomických aktivit a snaha o dosažení maximální stálosti ekonomických procesů stabilita spojena s naplňováním vrcholového cíle HOPO, tedy DYNAMICKÉ ROVNOVÁHY úspěšnost závisí na přijetí správného opatření ve správný čas kvalitní a včasné informace

6 Konjunkturní indikátory 1. PŘEDSTIHOVÉ jejich současný stav napovídá o budoucím vývoji (např. dílčí cenové indexy, průmyslová výroba, stavební výroba, tržby v maloobchodě) 2. SOUČASNÉ popisují právě probíhající fáze cyklu (reálný HDP, míra UNE, inflace atd.) 3. ZPOŽDĚNÉ ukazují doznívání fáze cyklu (vývoj mezd, vývoj inflace atd.)

7 Fiskální politika

8 ROZPOČTOVÁ (FISKÁLNÍ) POLITIKA jejím nositelem je vláda, resp. parlament Funkce FP: stabilizační působit na hospodářský výkon, eliminovat cykly alokační poskytovat statky, které dostatečně nezajistí soukromý sektor distribuční redistribuce důchodů, eliminace chudoby

9 Nástroje FP vládní výdaje na statky a služby (G) transferová platby (TR) daně (T), důchodové nebo autonomní Soustava veřejných rozpočtů (rozpočet vlády a samosprávných celků)

10 Diskreční a automatické nástroje FP Diskreční nástroje vláda přijímá opatření ad hoc zásahy nevyplývají z ustálených pravidel, ale dle aktuálního hospodářského vývoje Automatické nástroje působí automaticky v závislosti na hospodářském vývoji (vestavěné stabilizátory), jsou důsledkem jednorázového zabudování do ekonomického mechanismu (progresivní zdanění, státní rozpočet)

11 Každoročně vs. cyklicky vyrovnaný rozpočet Každoročně vyrovnaný rozpočet rovnováha příjmů a výdajů každý rok výhody: nebujení veřejného sektoru, zabránění škodlivým vlivům deficitů nevýhody: nepůsobí jako automatický stabilizátor Cyklicky vyrovnaný rozpočet v době poklesu hospodářství deficit, v době růstu přebytek = dlouhodobě vyrovnaný rozpočet výhody: stabilizuje ekonomiku nevýhody: riziko rozšiřování veřejného sektoru (prahové efekty)

12 Rozpočtový deficit je situace, kdy jsou výdaje vlády vyšší než její příjmy -(T-C g -I g )=B gp +B cb +B gf levá strana=deficit, pravá strana=možnosti krytí možnosti krytí: půjčka od soukromého sektoru (B gp ), od centrální banky (B cb ), ze zahraničí (B gf )

13 Domácí dluhové krytí vláda si půjčuje od domácího soukromého sektoru, tj. od domácností a firem, tedy: vládní deficit je financován soukromými úsporami, neboli: co nenakoupí domácnosti a firmy, nakoupí stát z jejich úspor

14 Zahraniční dluhové krytí nemá-li vláda možnost půjčit si doma, půjčí si v zahraničí projeví se na běžném účtu PB jako pasivní operace zhoršení vnější rovnováhy dopad na směnný kurz domácí měna oslabí

15 Krytí pomocí emise peněz (monetizace deficitu) vláda prodá své dluhopisy přímo centrální bance ta vytiskne peníze dopad na zvýšení inflace, viz M.V=P.Y inflace působí stejně jako dodatečné zdanění taxflace např. Německo po WW1 tento způsob krytí vládního deficitu je ve standardních tržních ekonomikách zakázaný

16 Krytí pomocí dodatečné daně po uvalení daně působí substituční a důchodový efekt substituční efekt lidé začnou nahrazovat dodatečně zdaněné (a tedy dražší) zboží zbožím jiným SE snižuje výnos z dodatečné daně důchodový efekt přesun části důchodu od spotřebitelů směrem ke státu IE zvyšuje daňový výnos navíc vzniká mrtvá ztráta daně (ekvivalent DWL u monopolní firmy)

17 Dopad uvalení daně P S 1 S 0 velikost daně P 2 P 0 P 1 mrtvá ztráta daně D daňový výnos Q 1 Q 0 Q

18 Měnová politika

19 MĚNOVÁ (MONETÁRNÍ) POLITIKA nositelem je centrální banka cílem MP je primárně stabilita cenové hladiny, až poté podpora hosp.růstu transmisní mechanismus, tj. mechanismus působení na sledované veličiny: buď přes množství peněz v oběhu, nebo přes úrokovou míru

20 Peněžní zásoba nebo úroková míra? i S M i i 2 i 2 i 1 D M`` i * S M i 0 D M D M` D M D M` D M`` M * MP orientovaná na cílování peněžní zásoby M M 0 M 1 M 2 M MP orientovaná na cílování úrokové míry

21 Nezávislost centrální banky předpoklad úspěšného provádění MP nezávislost na vládě kritéria politické a ekonomické nezávislosti nezávislost X odpovědnost kdo dává mandát? kdo je mocnější? premiér nebo guvernér CB? argumenty pro a proti nezávislosti

22 Kritéria politické nezávislosti CB 1. guvernér není jmenován vládou 2. guvernér je jmenován na více než 5 let 3. bankovní rada není jmenována vládou 4. bankovní rada je jmenována na více než 5 let 5. nezávazná účast zástupce vlády v bankovní radě 6. vláda neschvaluje záměry MP 7. požadavek na udržení cenové stability je upraven zákonem 8. existuje zákonné opatření pro řešení konfliktu mezi CB a vládou

23 Kritéria ekonomické nezávislosti CB 1. přímé možnosti úvěrování existují ale nejsou automatické 2. přímá možnost úvěrování za tržní úrokovou míru 3. přímá úvěrová možnost je dočasná 4. přímá úvěrová možnost je omezena výší 5. CB se nepodílí na primárním trhu veřejného dluhu 6. diskontní sazba je stanovena centrální bankou 7. bankovní dozor není svěřen centrální bance nebo pouze centrální bance

24 Nástroje centrální banky 1. PŘÍMÉ: netržní, selektivní, dočasné 2. NEPŘÍMÉ: tržní, plošné, běžně používané

25 Přímé nástroje centrální banky pravidla likvidity např. určení výše rezerv, kapitálové přiměřenosti atd. úvěrové kontingenty absolutní (kolik může banka půjčit), relativní (kolik může banka získat od centrální banky) povinné vklady kolik musí banka uložit u centrální banky doporučení, výzvy, dohody používané ad hoc (viz např. vyjádření Tůmy ke kurzu koruny v létě 2008)

26 Nepřímé nástroje centrální banky povinné minimální rezervy jaké procento z vkladů musí banka uložit na účet u CB diskontní sazba sazba, za kterou banky ukládají přebytečnou likviditu u CB lombardní sazba sazba, za kterou mohou banky získat úvěr od CB operace na volném trhu nákup a prodej cenných papírů centrální bankou za tzv. repo sazbu reeskont směnek, měnové swapy, konverze měny

27 Účinnost FP a MP v monetaristickém pojetí fiskální politika je neúčinná na důchod efekt vytěsnění, Barro-Ricardova ekvivalence měnová politika krátkodobě účinná na důchod, dlouhodobě pouze na cenovou hladinu viz M.V=P.Y

28 Účinnost FP a MP v monetaristickém pojetí π LAS SAS` π LAS SAS SAS π 2 π 1 π 0 AD AD` π 0 AD=AD Y * Y Y * Y krátkodobé a dlouhodobé účinky MP krátkodobé a dlouhodobé účinky FP

29 Účinnost FP a MP v keynesiánském pojetí π π 1 π 0 AD AD` AS Účinnost FP i MP je v keynesiánském pojetí v zásadě stejná. Keynesiánci nehledí na dlouhé období, důležitá je krátkodobá účinnost. Y * Y

30 Mix fiskální a monetární politiky záleží na úhlu pohledu keynes.: FP jako hlavní nástroj HOPO, MP jako podpůrný obě politiky působí na důchod monet.: FP a MP jdou proti sobě fiskální expanze zvyšuje úrokovou míru, měnová snižuje, FP je neúčinná na důchod, MP účinná jen v SR, v LR ovlivňuje jen cenovou hladinu