Analýza platformy SAP ECC 6 jako řídícího nástroje komunikace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza platformy SAP ECC 6 jako řídícího nástroje komunikace"

Transkript

1 Analýza platformy SAP ECC 6 jako řídícího nástroje komunikace Bakalářská práce Marie Humlová, DiS. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra marketingu a mediálních komunikací Studijní obor: Marketingové komunikace ve službách Vedoucí bakalářské práce: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: Praha, 2014

2 Bachelor s Dissertation Analysis of platform SAP ECC 6 as managing tool of communication Marie Humlová, DiS. The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and Media Communication Major: Marketing Communication in Services Thesis Advisor: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: Prague, 2014

3 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza platformy SAP ECC 6 jako řídícího nástroje komunikace zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o... jméno a příjmení autora V Újezdě dne

4 Poděkování Ráda bych tímto poděkovala panu Ing. Bc. Janu Chromému, Ph.D. za jeho ochotu ujmout se vedení této bakalářské práce a za jeho konstruktivní poznámky, které mi velmi pomohly. Chtěla bych také poděkovat všem, kteří se nějakou mírou na této práci podíleli, od bývalých kolegů až po Národní knihovnu Praha. A v neposlední řadě děkuji své rodině za trpělivost a podporu.

5 Abstrakt HUMLOVÁ, Marie. Analýza platformy SAP ECC 6 jako řídícího nástroje komunikace. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : stran. Předkládaná bakalářská práce pojednává o problematice komunikace a informačních systémů ve firmě a jejich vzájemném propojení. Cílem práce je zjistit, jestli může informační systém, konkrétně SAP ECC 6.0, sloužit jako řídící nástroj firemní komunikace. Data pro vypracování této práce jsem získala studiem odborných publikací z oblasti komunikace a informačních systémů. Podstatnou část studia jsem věnovala systému SAP. Na základě zjištěných teoretických údajů jsem tato data porovnala s praktickými zkušenostmi se systémem SAP, v němž jsem několik let aktivně pracovala. Analýzu systému jsem provedla metodou komparace (porovnání). V analytické části jsem nejprve popsala praktické nálezy a několik příkladů, u kterých jsem vyhodnotila jejich pozitivní a negativní stránky z hlediska komunikace. Svá zjištění jsem následně porovnala s teoretickými údaji o základních aktivitách firemní komunikace. Ve výsledku jsem zjistila, že informační systém SAP lze využít jako nástroj pro řízení komunikace, a to jak vnitřní, tak vnější. Tento nástroj ale není zcela efektivní. Především z hlediska vnitřní komunikace má určitá omezení, na kterých je potřeba dále pracovat. Je nutné zapojení specialistů IT, kteří mohou vyvinout nová řešení pro usnadnění komunikace. A zapotřebí je také rozhodnutí manažerů, kteří jsou za celý systém nastavení komunikačního procesu a komunikační sítě zodpovědní. Také je nutné nezapomínat na ostatní prostředky komunikace a ideálně je zkombinovat. Klíčová slova: komunikace, informační systém, ERP, SAP

6 Abstract HUMLOVÁ, Marie. Analysis of platform SAP ECC 6 as managing tool of communication [Bachelor s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague : pages. The thesis I hereby present deals with problematic of communication and information systems inside a company and their interconnection. Aim of the thesis is to find out if an information system, namely SAP ECC 6.0, can be used as managing tool of company communication. To prepare this thesis I gained the data by studying specialized publications from field of communication and information systems. Significant part of my studies was devoted to SAP system. Based on my theoretical findings I compared these data with my practical experiences with SAP system in which I d worked actively for several years. Analysis of the system was done by method of comparison. In this analytic part I described at first practical findings and some examples which I evaluated from positive and negative sides from the point of view of communication. After that I compared my findings with theoretical data about basic activities of company communication. In final result I found out that information system SAP can be used as a tool for management of communication, both internal and external. But this tool is not fully effective. Especially talking about internal communication it has certain limitations which needs to be worked on. It is necessary to involve IT specialists who can develop new solutions to ease the communication. And decision of managers, who are responsible for the whole system of communication process setting and communication network, is also essential. Also we must not forget other means of communication and combine them ideally. Keywords: communication, information system, ERP, SAP

7 Obsah Úvod Teoretická část Komunikace Formy komunikace Firemní komunikace Charakteristika informačních systémů Podnikové informační systémy Historie ERP Historie ERP v datech Dodavatelé podnikových IS Microsoft Oracle Infor SAP Firma SAP v České republice Produkty SAP Analytická část Analýza vnitřní komunikace Analýza vnější komunikace Výsledky analýzy Návrhová část Závěr Seznam použité literatury Seznam internetových zdrojů... 56

8 Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Hlavní změny užití informací v podniku Tabulka č. 2 Porovnání řešení společnosti SAP pro malé a středně velké podniky Seznam obrázků Obrázek č. 1 Komunikační proces Obrázek č. 2 Vnější a vnitřní partneři firmy Obrázek č. 3 Schéma ERP II Obrázek č. 4 Řešení mysap Business Suite Obrázek č. 5 Základní moduly SAP R/3 Obrázek č. 6 Vývoj aplikace SAP a technologie Obrázek č. 7 Nastavení uživatele v SAP Obrázek č. 8 Požadavky na vystavení objednávky Obrázek č. 9 Naplněné Kanbanové karty Obrázek č. 10 Připravená vlna v EWM Obrázek č. 11 Neuvolněný materiál v transakci QA32 Obrázek č. 12 Text v dokumentu Obrázek č. 13 Komentář v transakci MD04 Obrázek č. 14 Business Warehouse Obrázek č. 15 Monitor příchozích avíz (IDoců) Obrázek č. 16 EDI zpráva z archivu (avízo od dodavatele) Seznam grafů Graf č. 1 Podíl dodavatelů na celosvětovém trhu ERP softwaru, 2013 Graf č. 2 Podíl dodavatelů ERP softwaru v České republice, 2012

9 Seznam zkratek BI - Business Intelligence BW Business Warehouse CRM Customer Relationship Management ČR Česká republika ECC ERP Central Component EDI - Electronic Data Interchange ERP Enterprise Resource Planning EWM Extended Warehouse Management HRMS Human Resource Management System ICT Information and Communication Technology IDoc Master-Intermediate Document IS informační systém IT informační technologie MRP Material Requirements Planning MS Microsoft PLM Product Lifecycle Management RESERVOIR- Resources and Services Virtualization Without Barriers SAP Software, Anwendungen und Produkte 1 SCM Supply Chain Management SOA Services Oriented Architecture SRM Supplier Relationship Management SW - software WebAS Web Application Server 1 někdy je písmenem S míněno slovo Systeme

10 Úvod Téma této bakalářské práce jsem si vybrala z několika důvodů. Tím prvním určitě bylo, že jsem za dobu svých aktivních, pracovních let již několikrát pracovala s podnikovým informačním systémem SAP. V jedné firmě jsem systém pomáhala i zavádět, proto ho znám z praktického hlediska poměrně dobře. Druhý důvod úzce souvisí s prvním. Informační systém SAP ECC 6.0 sice znám prakticky, ale zajímalo mě, do jaké míry dokáže fungovat pro řízení vnitřní a vnější firemní komunikace. Cílem práce je tedy zjistit, jestli SAP ECC 6.0 může sloužit jako řídící nástroj komunikace v podniku. Pokud ano, pak do jaké míry, případně jakým způsobem by bylo možné tento podnikový informační systém vylepšit, aby se dal lépe využít pro řízení komunikace. Ve své práci jsem si stanovila dvě hypotézy: SAP ECC 6.0 obsahuje drobné nedostatky oproti moderním systémům; Existují dokonalejší systémy pro řízení efektivní firemní komunikace. Samotná práce je rozdělená do tří hlavních částí teoretické, analytické a návrhové. V teoretické práci jsou blíže vysvětleny pojmy komunikace a informačních systémů. Komunikace je nejprve představena obecně, následně pak z hlediska podniku, což je pro tuto práci stěžejní. Stejně tak jsou teoreticky popsány i informační systémy. Charakteristika podnikových informačních systémů je ještě rozšířena o jejich historii a nejvýznamnější dodavatele. Zvláštní část se pak věnuje pouze společnosti SAP a jejím produktům, včetně analyzovaného SAP ECC 6.0. Druhá část, analytická, se věnuje samotné analýze podnikového informačního systému SAP ECC 6.0 z hlediska možností komunikace. Pro analýzu jsem si vybrala metodu komparace neboli porovnání. Konkrétně budu srovnávat teorii s praxí a tím potvrzovat či vyvracovat stanovené hypotézy. Zaměřím se jak na vnitřní, tak na vnější firemní komunikaci. V poslední, návrhové, části pak vyhodnotím provedenou analýzu a její výsledky. Na základě těchto výsledků případně navrhnu vylepšení informačního systému SAP ECC 6.0 nebo doporučím jiné řešení. 10

11 Dnešní doba bývá označována jako Informační doba (z anglického Information Age) nebo jako Komunikační doba (z anglického Communication Age). Ať už je označována jakkoli, podstatné je, že komunikace, technologie a média se sbližují a hluboce pronikají do našeho každodenního života 2. Tato práce má přiblížit jednu z těchto technologií podnikový informační systém, a propojit ji právě s komunikací. Komunikace je nedílnou součástí našeho života a na firemním životě se podílí stále větší mírou. Jak píše Raydu ve své publikaci: Komunikace je důležitým aspektem managementu. Nikdo nemůže přehlížet její důležitost. Hlavní důvod nedorozumění je nedostatek efektivní komunikace. 3 Možností jak zefektivnit firemní komunikaci je mnoho a jednou z nich může být správně nastavený podnikový informační systém. 2 EDWARDS, Autumn. The communication age: connecting [online]. Los Angeles: Sage Publications, c2013, 1 v. (various pagings) [cit ]., str. 3 3 RAYUDU, C. S. Communication [online]. Rev. ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2010 [cit ]., str

12 1 Teoretická část Tato práce se zabývá informačním systémem SAP jakožto nástrojem komunikace. K pochopení veškerých pojmů a spojitostí je třeba nejprve se seznámit s teorií, která bude vysvětlena v této části. 1.1 Komunikace Komunikace je stará jako lidstvo samo a byla odjakživa základní podmínkou existence lidstva 4. Je obecnou pravdou že ať se člověk snaží jakkoliv, nemůže nekomunikovat 5. Samotné slovo komunikace má kořeny v latině, konkrétně ve slově communicare, které znamená sdělit, spojovat nebo svěřovat. 6 Komunikací tedy něco sdělujeme nebo se o něco dělíme. Může jít o myšlenky, pocity, koncepty atd. Ve slově komunikace je velmi důležitý prefix co-, který lze vyjádřit slovy s nebo společně. Z toho vyplývá, že komunikace vyžaduje zapojení druhých. Komunikace probíhá hlavně mezi dvěma či více lidmi, o takového komunikaci pak hovoříme jako o inter-personální, respektive skupinové. 7 Definicí komunikace existuje mnoho. C.S. Rayudu ve své knize popisuje komunikaci jako proces výměny myšlenek, faktů, názorů a způsob, kterým příjemce vzkazu sdílí význam a chápání s druhým 8. Jak dále uvádí, komunikace nám umožňuje přenos informace od jednoho člověka k druhému, z jednoho oddělení na druhé, zvenku do organizace, ať už se jedná o organizaci individuální, firmu, společnost nebo právnickou osobu. Jana Holá uvádí ve své publikaci, že komunikaci obecně lze charakterizovat jako proces sdílení určitých informací s cílem odstranit či snížit nejistotu na obou komunikujících stranách. Předmětem komunikace jsou data, informace a znalosti. 9 4 CHROMÝ, Jan. Komunikace a média pro využití v hotelnictví a cestovním ruchu. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2010, str WATZLAWICK, Paul, BAVELAS, Janet Beavin a JACKSON, Don D. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. 2., rev. vyd., 1. v Newton Books. Brno: Newton Books, 2011., str Latinské slovo - communicare. Latinský slovník [online]. c2009 [cit ]. 7 Komunikace může být i intra-personální, tj. komunikace sama se sebou. 8 RAYUDU, C. S. Communication [online]. Rev. ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2010 [cit ]., str HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, vi, str. 3 12

13 V jednoduchém modelu komunikace si můžeme představit na jedné straně sdělujícího a na druhé příjemce, kde sdělující předává příjemci informaci, čímž dochází ke komunikaci. Odezvou příjemce, tzv. zpětnou vazbou, nám vzniká obousměrná komunikace, kdy se role sdělujícího a příjemce vyměňují. Role zpětné vazby je pravděpodobně nejdůležitějším prvkem komunikačního procesu. Jde de facto o ověření pochopení přenášené informace. Interakce mezi sdělujícím a příjemcem je tedy nezbytná. Tento oboustranný komunikační model se proto také nazývá cyklickým nebo interakčním. Prvek interakce mezi odesílatelem a příjemcem představili Level a Galle pod názvem Komunikační proces, viz Obrázek č. 1. Vzhledem k tomu, že základem jejich modelu je interakce, je jejich model známý jako interpersonální komunikace nebo interakční model. Obr. 1 - Komunikační proces zpětná vazba odesílatel příjemce komunikace Zdroj: vlastní ilustrace, převzato z RAYUDU, C. S. Communication [online]. Rev. ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2010 [cit ]., str Formy komunikace Pro efektivní komunikaci je velmi důležitý správný přenos informací a s tím související správný výběr formy komunikace. 13

14 Informaci budeme v této části chápat jako sdělení určitých poznatků 10. Pochopení tohoto sdělení je pro výsledný efekt komunikace kritický. Přenos informace do značné míry ovlivňuje míra znalostí. Lze říci, že data jsou zjednodušeně holá fakta, informace dávají data do souvislostí a přidělují jim konkrétní význam a pokud umíme pracovat s informacemi, víme jak je využít, pak máme znalosti. 11 Formou komunikace můžeme rozumět prostředek, kterým se přenáší sdělení. Dhiraj Sharma 12 dělí formy komunikace následovně: Verbální; Neverbální; Písemná; Technologická. Verbální forma komunikace je považována za nejstarší a nejběžnější prostředek komunikace 13. Základními komponenty této formy komunikace jsou slova, řeč, jazyk a zvuk. Neverbální komunikace se dá jednoduše popsat jako komunikace beze slov. Lze sem zahrnout výrazy obličeje, oční kontakt, gesta, pohyby a postoje těla, ale také fyzický zjev či dotyky. Verbální a neverbální komunikaci můžeme souhrnně označit jako komunikaci osobní, tzv. face-to-face neboli z očí do očí. Osobní komunikace je nejběžnější formou a bývá v mnoha případech upřednostňována. Největší výhodou této komunikace je okamžitá interakce. Na druhou stranu je zde ale jistá nevýhoda v tom, že informace jsou pouze vyslovené. Mnohdy je tedy nutné zapojit písemnou formu. Písemná forma bývá považována za složitější než výše uvedené formy. Je to především z důvodu chybějící interakce a nemožnosti využít neverbální komunikaci pro lepší vyjádření. Předávaný písemný vzkaz je proto třeba správně popsat, aby nemohlo dojít k nedorozumění. Mezi nástroje písemné komunikace patří dopisy, poznámky, reporty a v neposlední řadě samozřejmě y. 10 VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009., str HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, vi, str SHARMA, Dhiraj. Communication in IT Age [online]. Rev. ed. Mumbai: Himalaya Pub. House, 2010 [cit ]., str RAYUDU, C. S. Communication [online]. Rev. ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2010 [cit ]., str

15 Technologická forma je pro tuto práci nejdůležitější. Jedná se o takovou formu komunikace, která je možná jen díky technologickému pokroku 14. Je typická využitím informačních technologií, které lze jednoduše popsat jako mikroelektronika plus počítače plus telekomunikace 15. Mezi výhody technologické (či elektronické) komunikace patří fakt, že nemá žádné hranice. Pro tyto technologie neexistuje omezení časem nebo prostorem. Zajímavou charakteristikou je, že elektronická forma je často propojena s některou z výše uvedených forem, někdy dokonce se všemi najednou. Nejznámějšími prostředky technologické formy komunikace jsou telefony, telekonference, videokonference, intranet, , online diskuze a internet. Všechny tyto formy lze označit zkratkou ICT Information and Communication Technologies (informační a komunikační technologie). Na těchto technologiích jsou založené i moderní informační systémy. Pro informační systémy založené na informačních a komunikačních technologiích se používá zkratka IS/ICT. Tyto systémy podporují nejen podnikové procesy a datové transakce, ale podstatné je, že se zaměřují i na systémy interní a externí komunikace, ke kterým patří především elektronická výměna dat EDI (Electronic Data Interchange). EDI nahrazuje klasické papírové dokumenty jejich elektronickými verzemi. V systémech EDI spolu přímo komunikují počítačové aplikace nebo informační systémy obchodních partnerů a mohou si tak automatizovaně (nebo s minimem lidských zásahů) předávat standardní obchodní dokumenty (například faktury či objednávky), a to dvacet čtyři hodin denně. 16 Tento systém je ve srovnání s papírovými dokumenty mnohem bezpečnější, efektivnější a levnější. EDI také urychluje obchodní cyklus tím, že umožňuje rychlejší odpověď na zákaznické objednávky a požadavky. Navíc EDI zjednodušuje zpracování zákaznických dat přesným poskytováním jen takového minimálního množství dat, které je požadováno zákazníkem SHARMA, Dhiraj. Communication in IT Age [online]. Rev. ed. Mumbai: Himalaya Pub. House, 2010 [cit ]., str WATSON, James a Anne HILL. Dictionary of media and communication studies [online]. 8th ed. London: Bloomsbury Academic, an imprint of Bloomsbury Pub., 2012, xxii, [cit ]., str FANTA, Petr, ed. a KVĚTOŇ, Viktor, ed. Efektivní využívání informačních a komunikačních technologií nejen pro projektové man[a]žery. Vyd. 1. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2008., str SHARMA, Dhiraj., op. cit., str. 7 15

16 1.1.2 Firemní komunikace Správné fungování firmy je na efektivní komunikaci závislé. Každý typ organizace, tedy i organizace firemní, vyžaduje pro své fungování komunikaci. Mluvíme zde jak o komunikaci s vnějším okolím, tak o vnitřní firemní komunikaci. Nejdůležitější vnější a vnitřní partnery firmy naznačuje Obrázek č. 2. Obr. 2 Vnější a vnitřní partneři firmy Spolupracující firmy (banky, logistické firmy, marketingové agentury apod.) Úřady a správní orgány, státní instituce, neziskové organizace a další (zájmová sdružení, sportovní kluby apod.) Stávající a potenciální zákazníci Dodavatelé Konkurence stávající i potenciální Firma: Vlastníci a zaměstnanci, skupiny pracovníků formální a neformální týmy Rodinní příslušníci pracovníků firmy Odborná i laická veřejnost Média Potenciální pracovníci a spolupracovníci firmy Obyvatelé a organizace v okolí, kde firma podniká Zdroj: vlastní ilustrace, převzato z HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, vi, str. 5 Ve firemním prostředí chápeme proces komunikace jako výměnu, předávání a přijímání informací, které by měly jasně odrážet aktivitu a cíle firmy. 18 Základní aktivity v pojetí firemní komunikace, jak dále uvádí Holá, lze shrnout do následujících aktivit: Monitorování zachycování informací, vyhledávání, chápání jejich obsahu a zaznamenávání, př. uchování, Interpretace sdělování pochopených informací a předávání jejich hodnoty dále do firmy, 18 HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, vi, str. 4 16

17 Distribuce účelné předávání informací ve vhodném čase vhodným adresátům, Sdílení přístup k informacím členům komunikačního procesu, Realizace implementace a využití v praxi, nastavování procesů a standardů. Zásadní vliv na firemní komunikaci mají manažeři, kteří stojí jak za výběrem nástrojů a formy komunikace, tak za nastavením celého komunikačního procesu. Dalo by se říci, že firma komunikuje tak, jak komunikují její manažeři. Manažerská práce je založená na práci s informacemi, tj. na komunikaci. Komunikace je integrovaná součást rozhodování, plánování, stimulace, organizace, kontroly To znamená, že nastavení a řízení komunikace spočívá v rozhodování, plánování, stimulaci, organizaci a kontrole. 19 Jak již bylo uvedeno výše, z pohledu firmy rozdělujeme komunikaci na vnitřní (interní) a vnější (externí). Vnitřní komunikaci, tj. komunikaci uvnitř firmy, můžeme dále rozdělit na formální a neformální. Neformální komunikace je přenos informací skrz neoficiální kanály v organizaci 20. Jedná o aktivity mimo pracovní prostředí (mnohdy organizované samotnou firmou) nebo o přátelské skupinky na pracovištích. Pro účely této práce je ale důležitější druhý způsoby firemní komunikace, tedy formální. Formální síť komunikace úzce souvisí s nastavenou organizační strukturou a zajišťuje proudění informací mezi kancelářemi, odděleními, divizemi, dceřinými společnostmi a u řady firem i komunikaci se zahraničními filiálkami apod. 21 Velmi důležité je stanovení systému odpovědnosti nebo systému jakýchsi pravidel, která jasně identifikují rozsah či omezení přístupu k datům a informacím uvnitř firmy. Tato pravidla se stanovují dle zařazení pracovníka. Vnější komunikaci lze popsat jako komunikaci firmy s vnějším okolím. Vzhledem k existenci legislativních předpisů a také vzhledem k základním potřebám činnosti organizace jsou četné vnější komunikační aktivity v určitém směru povinné. 22 Jde hlavně o komunikaci s úřady, bankami, pojišťovnami a 19 HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, vi, str SHARMA, Dhiraj. Communication in IT Age [online]. Rev. ed. Mumbai: Himalaya Pub. House, 2010 [cit ]., str VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009., str VEBER, Jaromír., op. cit., str

18 samozřejmě také s dodavateli a zákazníky. Firma ale musí také dbát o svou image a práce s veřejností je tedy také velmi důležitou formou komunikace. 1.2 Charakteristika informačních systémů Hovoříme-li o informačních systémech, je nutné si nejprve objasnit základní pojmy, tj. pojem systém a pojem informace. Systém, jak uvádí Ing. Vymětal 23, se obvykle popisuje jako množina prvků a vazeb. Vazby mezi prvky mohou být jednosměrné nebo obousměrné a každý systém je nějakým způsobem ohraničen. Některé systémy mohou být zcela uzavřeny, jiné nikoliv. Neuzavřené systémy si pak s okolím vyměňují informace. Jedná se tedy o formu komunikace s okolím. Jako příklady systémů lze uvést: počítačový systém; systém klasifikace rostlin; sociální systém; systém katalogizace učebnic; a také informační systém. Pojem informace byl již částečně vysvětlen v kapitole K užšímu porozumění tohoto pojmu v rámci informačních systémů je nutné nejprve vysvětlit pojem data. Data je možné chápat jako údaje, které jsou podkladem pro další zpracování. Po zpracování se data mění na informace. Informace je tedy jakýsi obsah dat, kterým uživatel rozumí a dále je používá. Jak ale upozorňuje Ing. Vymětal ve své publikaci 24, je nutné si uvědomit, že stejná data mohou mít pro různé uživatele různý význam. Jde především o úhel pohledu a interpretaci. V procesu interpretace hrají stěžejní roli znalosti, jak již bylo také popsáno v kapitole Spojením pojmů systém a informace získáme informační systém. Informačním systémem (IS) se tedy rozumí množina prvků, ve které dochází ke zpracování dat. Do této množiny patří lidé, informační zdroje a procedury, které jsou navzájem propojeny vazbami a na které působí okolí. Nejedná se o uzavřený 23 VYMĚTAL, Dominik. Podnikové informační systémy - ERP. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2010., str VYMĚTAL, Dominik., op. cit., str. 9 18

19 systém, což znamená, že si IS s okolím vzájemně vyměňuje informace, tj. má k okolí vstupní a výstupní vazby. 1.3 Podnikové informační systémy Informační systém, který slouží k řízení podniku, se nazývá podnikovým informačním systémem. Lze si ho představit jako množinu prvků, na kterou působí vstupní vazby (tedy vnější vlivy jako legislativa, dodavatelé, konkurence atd.). Podnik sám pak působí na své okolí, zejména na trh a zákazníky (a to dodáním výrobků či služeb). A v neposlední řadě uvnitř podniku působí ještě interní vazby, týkající se výroby, zaměstnanců, logistiky atd. Podnikové IS jsou často označovány zkratkou ERP Enterprises Resource Planning, tedy plánování podnikových zdrojů. Tato zkratka souvisí s historií vývoje ERP systémů, o které bude pojednáno v kapitole Dnes neřídí ERP systémy pouze plánování, ale řídí a podporují všechny hlavní procesy v podniku. Základem takovýchto systémů je jedna společná databáze, díky níž jsou tyto systémy schopny zcela podporovat všechny procesy související s podnikovou ekonomikou daného podniku. 25 Za typické procesy se zpravidla označují níže uvedené: Nákup a logistika; Řízení a plánování výroby; Prodej a expedice; Finance či controlling; Lidské zdroje. Důležitým rysem ERP systémů je standardizace procesů a společné využití dat. Data zpracovaná informačním systémem pak poskytují pravdivé výstupy. Jak uvádí Sodomka a Klčová: Podnikový informační systém by měl poskytovat celostní pohled na fungování organizace a zabezpečit zpracování informací potřebných k manažerskému rozhodování 26. V systému ERP jsou zachyceny hlavní činnosti podniku, které souvisejí: Se správou kmenových dat (především všech položek, kusovníků, technologických postupů, pracovišť, ale rovněž dodavatelů, 25 MAASSEN, André et al. SAP R/3: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007., str SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: ComputerPress, 2010., str

20 zákazníků, skladových míst, používaných druhů daní, finančních kurzů, kont apod.); S dlouhodobým, střednědobým i krátkodobým plánováním zdrojů potřebných pro realizace obchodních zakázek; S řízením realizace těchto zakázek z hlediska dodržování termínů; S plánováním a sledováním nákladů realizace, zejména výroby a Se zapracováním výsledků všech aktivit do finančního účetnictví a controllingu. 27 Z výše uvedeného plyne, že informační systémy se týkají stejných oblastí jako firemní komunikace, viz kapitola Historie ERP Za zlomové období v chápání nástrojů IS/ICT se označují 90. léta minulého století. V této době došlo nejen ke zlepšení dostupnosti technických hardwarových prostředků a jejich zkvalitnění, ale docházelo také k celkové optimalizaci podnikových činností a procesů. Podniky se začaly orientovat především směrem ven, blíže k zákazníkovi a trhu. Informace přestaly sloužit jen podniku uvnitř. Začaly být využívány ke zvýšení transparentnosti a podpoře budoucích rozhodnutí. Hlavní změny v chápání a využití informací jsou uvedeny v Tabulce č.1. Tab. 1 - Hlavní změny užití informací v podniku Dříve Nyní Sledování informací zejména Vyšší důležitost informací z okolí a pro z vlastního podniku okolí podniku Informace spíše evidenčního charakteru Informace důležitou podporou pro zachycující výsledky fungování podniku rozhodování o rozvoji podniku ve vztahu k jeho okolí a pro uspokojování požadavků zákazníků Informace podporující snižování Informace podporující zvyšování nákladů prodejnosti produktů a služeb 27 BASL, Josef a BENDA, Lukáš. Podpora podnikových procesů produkty SAP. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003., str

21 Důraz kladen na integraci dat a technických prostředků Důraz kladen na komunikaci a spolupráci obchodních partnerů na bázi IS/IT Zdroj: BASL, Josef a BENDA, Lukáš. Podpora podnikových procesů produkty SAP. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003., str. 15 Softwarové programy, které se používaly v období 80. let, byly určeny různým úrovním podnikového řízení. Podnikoví analytici a programátoři vyvíjeli řešení pro dané úkoly a dle potřeb uživatelů. Se změnou požadavků trhu a orientace podniků se tyto SW programy začaly postupně nahrazovat. Snahou bylo vytvořit softwarovou aplikaci, která by integrovala činnosti, dříve programované odděleně, do jedné společné databáze. Podniky byly postaveny před rozhodnutí, jakou cestou se nadále ubírat. Jak uvádějí pánové Basl a Blažíček 28, reagovat bylo možné třemi možnými způsoby: Rozvojem existujících softwarových řešení, který by sice na jedné straně maximálně využíval již vynaložené náklady, ale na druhé straně nezaručoval celkový efekt i plnění všech možných budoucích požadavků podniku. Vývojem nového vlastního IS, který by sice na míru odpovídal novým požadavkům i potřebám podniku a využíval aktuální potenciál ICT, ale představoval by časově i finančně náročné řešení navíc spojené s rizikem malé garance výsledného produktu a otázkou bylo zajištění jeho dlouhodobého rozvoje i udržení specialistů v podniku. Nákupem hotového, na podmínky podniku parametrizovatelného softwarového produktu, který by přes svoji počáteční vyšší investici představoval rychlejší zavedení, měl garantovanou funkčnost a další rozvoj. Na druhé straně by také přinesl nové vztahy mezi podnikem a dodavatelem takového řešení, potřebu integrovat jej s existujícími aplikacemi v podniku a v neposlední řadě by vytvořil závislost na externí organizaci spojenou například i s novými právními aspekty. Třetí varianta, tj. nákup hotového celopodnikového řešení, rychle převládla a i v současnosti zůstává dominantní. 28 HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, vi, str

22 1.3.2 Historie ERP v datech Historie ERP se začala psát ve 40. letech minulého století. Jednalo se pouze o rané pokusy na kalkulačních strojích. Za opravdový zrod předchůdce dnešních podnikatelských IS se považují léta šedesátá, kdy z partnerství J.I. Case, výrobce traktorů, a firmy IBM vzešel první systém plánování zdrojů pro výrobu MRP (Material Requirements Planning). Tento systém sloužil pro plánování a rozvrhování potřeb materiálu pro výrobu. Firma IBM svůj produkt dále rozvíjela původní řešení MRP nebylo dokonalé, bylo příliš drahé a vyžadovalo velké technické zázemí. Jednalo se také pouze o materiálové potřeby. Snahou byla integrace i jiných procesů. V roce 1972 založilo pět inženýrů v Mannheimu v Německu firmu SAP, která ve svém řešení provázala MRP s účetnictvím. MRP systém byl už v roce 1976 rozšířeným nástrojem, využívaným ve výrobním řízení a kontrole. V průběhu následujících lety na trh vstoupily další firmy, které vývoj ERP systémů silně ovlivnily. Konkrétně to byly v roce 1977 firmy JD Edwards a Oracle a v roce 1978 firma The Baan Corporation. Pod vlivem výše uvedených firem se MRP postupně rozvinulo z plánování potřeb materiálů na plánování všech podnikových zdrojů kapacit strojů, práci zaměstnanců atd. Pro oddělení od původního systému se výsledná změna označuje jako MRP II material resource planning. V roce 1987 byla založena firma PeopleSoft, která měla zásadní význam pro vznik ERP systémů v dnes známé podobě. Tato firma vyvinula tzv. Human Resource Management System (HRMS) neboli přidala do svých produktů také plánování lidských zdrojů. Tím vznikla ucelená koncepce. Samotný termín ERP se začal postupně používat od počátku 90. let jako název pro integrovaný podnikový systém, zahrnující plánování, projektové řízení, finanční a lidské zdroje. S rozvojem technologií docházelo i k rozvoji ERP systémů. V roce 2002 už byla většina ERP systémů dostupná přes Internet a od roku 2004 je standardem SOA Services Oriented Architecture. Jedná se o software, který umožňuje komunikaci rozdílných systémů. 22

23 V současné době nabízí většina dodavatelů ERP systémů tzv. rozšířené řešení 29, které je zaměřené externě, mimo samotný podnik. Rozšíření se týká zákazníků (CRM Customer Relationship Management), dodavatelů (SCM Supply Chain Management) a tzv. Business Intelligence (BI), což je modul sloužící jako podpora rozhodování vyššího managementu (usnadňuje reporting, analýzu dat, zachycení trendů apod.). Tento rozšířený systém se označuje jako ERP II. Schéma ERP II vystihuje Obrázek č. 3. Obr. 3 - Schéma ERP II BI SCM ERP CRM Zdroj: vlastní ilustrace, převzato z BASL, Josef a BENDA, Lukáš. Podpora podnikových procesů produkty SAP. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003., str. 16 U ERP II vývoj podnikových systémů nekončí. Kvůli značné finanční a datové nákladnosti nabízí řada společností, které působí na trhu informačních technologií, služby cloud computingu. Jedná se v zásadě o koncepci, která umožňuje přistupovat k aplikacím, jež jsou ve skutečnosti umístěny jinde než v místním počítači nebo zařízení připojeném k Internetu. Nejčastěji se jedná o vzdálené datové centrum. 30 Výhodou je úspora jak provozních, tak investičních nákladů hardwarem počínaje, samotným oddělením IT konče. Jednou ze společností nabízející služby cloud computingu je IBM, která v roce 1999 navázala v této oblasti partnerství se společností SAP. K další trendům současnosti patří mobilita. Jak uvádí Pavel Bláhovec ve svém článku na serveru ERP Forum: Zákazníci požadují, aby i kritické aplikace 29 Místo pojmu rozšířené řešení se velmi často používá jeho anglický ekvivalent Extended Solution. 30 VELTE, Anthony T., VELTE, Toby J. a ELSENPETER, Robert C. CloudComputing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2011., str

24 typu ERP systémů umožňovaly vzdálený přístup z mobilních zařízení, samozřejmě při zachování patřičné úrovně zabezpečení klíčových dat i podnikové sítě jako takové. 31 Mobilní přístup k podnikovým IT systémům by měl urychlit reakce a tím zvýšit efektivitu zaměstnanců. Zjednodušeně můžeme historii vývoje ERP zapsat následovně: 1960 MRP od IBM 1972 založení společnosti SAP 1977 založení společností JD Edwards a Oracle 1978 založení společnosti The Baan Corporation a přerod MRP na MRP II 1987 založení společnosti PeopleSoft 1990 ERP jako integrovaný systém 2002 ERP dostupné přes Internet 2004 standard SOA Současnost rozšířený systém ERP II, cloud computing, mobilní ERP 1.4 Dodavatelé podnikových IS Dle výzkumu společnosti Gartner vzrostl celosvětově trh s ERP systémy v porovnání s loňským rokem 2013 o 3,8% 32. Jedná se o velmi konkurenční trh s rychlým technologickým pokrokem. Dodavatelé ERP systémů musí reagovat na trh, rozvíjet své produkty a služby a tím si zabezpečit podporu zákazníků. Dochází k inovacím systémů, některé firmy se specializují jen na určitá průmyslová odvětví a svou roli hrají také akvizice. 33 Jednotliví dodavatelé podnikových IS se od sebe v mnoha ohledech liší, ale na druhou stranu lze mezi nimi najít i řadu společných rysů: všechny tyto společnosti totiž nabízejí software určený pro řízení podniku, řešení pro datové sklady a business inteligence, software pro malé a střední podniky, platformy pro 31 Mobilní přístup k ERP. BLÁHOVEC, Pavel. ERP Forum [online] [cit ]. 32 Gartner's ERP Market Share Update Shows The Future Of Cloud ERP Is Now. In: COLUMBUS, Louis. Forbes [online] [cit ]. 33 Pojem akvizice vysvětluje slovník ITBiz následovně: Akvizice je proces získávání či nabytí nějakého aktiva (předmětu, věci, osoby) nebo cíl tohoto procesu. V ekonomice se akvizicí rozumí právní i ekonomické spojení (převzetí) podniků. Naproti tomu ve finančnictví jde o získávání zákazníků osobním vyhledáváním a jednáním. Zdroj: Akvizice. ITBiz: Vaše jednička mezi nulami [online]. [cit ]. 24

25 vývoj webových i standardních aplikací, software pro integraci jednotlivých počítačových systémů či různá řešení pro cloud computing apod. 34 Podíl dodavatelů ERP systémů na trhu znázorňuje Graf č. 1. Z grafu vyplývá, že nejvíce firem používá ostatní informační systémy (ať už na míru ušité nebo od menších dodavatelů IS). Mezi samotnými dodavateli si vedoucí pozici v prodeji ERP softwarů drží SAP, stejně jako tomu bylo v minulých letech. Následují společnosti Oracle, Sage, Infor a Microsoft. Graf 1 Podíl dodavatelů na celosvětovém trhu ERP softwaru, 2013 Zdroj: 34 ANDERSON, George W. Naučte se SAP za 24 hodin. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012., str

26 V České republice si vedoucí pozici drží také společnost SAP, následována společnostmi Microsoft, Asseco Solutions, Oracle a QAD, viz Graf č Stejně jako celosvětově jsou ale v největší míře zastoupeny ostatní informační systémy. Graf 2 - Podíl dodavatelů ERP softwaru v České republice, 2012 Zdroj: Na trhu působí v současné době mnoho dodavatelů podnikových informačních systémů, nicméně vývoj na světovém trhu s ERP systémy nejvíce ovlivňují společnosti Microsoft, Oracle, SAP a finanční instituce stojící za akvizicemi nejrůznějších dodavatelských firem pod značkou Infor 36. Stručné charakteristiky těchto společností jsou uvedeny níže Microsoft Microsoft je považován za nejsilnějšího hráče na trhu ERP, přestože jeho podíl není největší. Jeho význam spočívá především v dominantním postavení na trhu doplňujících produktů k ERP systémům (MS Windows, MS SQL Server atd.) a v oblasti vývoje softwaru. 35 Data za rok 2013 nebyla v době přípravy této práce k dispozici, proto byly použity údaje z roku SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: ComputerPress, 2010., str Společnosti SAP bude věnována celá kapitola, viz kapitola

27 Na trh s ERP vstoupil Microsoft v roce 2002, kdy odkoupil dánskou firmu Navision Software A/S. Úzká vazba Navision a Microsoft se datuje od roku 1995, kdy firma Navision přešla na grafické rozhraní podobné Windows a MS Office. Roku 2000 společnost Navision fúzovala s jinou dánskou společností Damgaard, a pak následovala již zmíněná akvizice firmou Microsoft, která iniciovala vznik nové divize Microsoftu Microsoft Business Solutions (později přejmenovaná na Microsoft Dynamics). Microsoft nabízí své produkty výhradně prostřednictvím partnerů, tj. software není dodáván přímo. Proto má velkou výhodu v celosvětové síti partnerů, schopných tento produkt zavádět a dle požadavků zákazníka jej dále rozvíjet. 38 Mezi nejznámější produkty Microsoftu patří Microsoft Dynamics NAV a Microsoft Dynamics AX. K současným trendům Microsoftu patří zpřístupnění ERP systémů prostřednictvím portálových řešení (Microsoft Office SharePoint Server) a cloud computing Oracle Firma Oracle patří k lídrům mezi dodavateli databázových systémů. Byla založena roku 1977 pod názvem Software Development Laboratory a s první komerční verzí databáze Oracle přišla v roce V roce 1983 se firma přejmenovala dle svého produktu na Oracle. Společnost je známá cílenými akvizicemi. Mezi ty nejvýznamnější patří odkup společnosti PeopleSoft (která v roce 2003 odkoupila firmu JD Edwards), dále pak firmy BEA Systems (dodavatel SW infrastruktury podnikových aplikací) a v roce 2010 akvizice Sun Microsystems (společnost vlastnící mimo jiné technologii Java). Poslední zmíněná akvizice je jednou z největších svého druhu odkup stál 7,4 mld. dolarů. K produktům ERP společnosti Oracle patří Oracle E-Business Suite, JD Edwards EnterpriseOne a PeopleSoft Enterprise. 38 VYMĚTAL, Dominik. Podnikové informační systémy - ERP. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2010., str

28 1.4.3 Infor Společnost Infor Global Solutions je, stejně jako firma Oracle, známá skupováním firem. Její investice financují nadnárodní finanční instituce Golden Gate Capital a Summit Partners. Společnost Infor nakoupila v průběhu let několik klíčových firem a stala se tak jedním z předních poskytovatelů podnikových systémů a služeb. Jedním z nejdůležitějších odkupů byl v roce 2006 odkup firmy SSA Global, která předtím nakoupila několik společností, mezi něž patřila i divize Baan. Jak uvádí Sodomka a Klčová 39, Infor se primárně zaměřuje na segment výrobních a logistických podniků a v současné době také podnikové systémy pro obchodní firmy a neziskový sektor a na Business Intelligence. V oblasti IS se k nejznámějším produktům firmy Infor řadí Infor ERP Visual, Inform ERP SyteLine a Infor ERP Xpert. Další známá řešení (dříve patřící pod SSA Global) jsou Infor ERP LN, Infor ERP LX a Inform ERP MAX SAP Firmu SAP (Systemanalyse und Programmentwicklung, čili Systémová analýza a programový rozvoj) založili roku 1972 v Mannheimu v Německu bývalí zaměstnanci IBM s vizí nahradit podnikové aplikace jedním systémem. V dnešní době sídlí společnost ve Walldorfu a patří k předním dodavatelům informačních systémů. Společnost má v současnosti pobočky ve více než 50 zemích světa, její produkty se využívají ve více než 120 zemích a mezi její zákazníky patří nejúspěšnější světové firmy jako Volkswagen, Siemens, Deutsche Telekom, Fiat, Colgate Palmolive nebo Robert Bosch. Dle hospodářských výsledků za rok 2013 zaznamenala společnost SAP úspěch a například v poli cloudových systémů rostla dokonce rychleji než trh. Jak uvádí na svém serveru, celoroční příjmy z podeje softwaru a s ním souvisejících služeb stouply o 11 procent a celoroční provozní zisk stoupl o 13 procent. Současným cílem společnosti je dále se zaměřovat na cloudová řešení. Do roku 2017 chce firma SAP dosáhnout příjmů z cloudu ve výši 3 3,5 miliard eur SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: ComputerPress, 2010., str Hospodářské výsledky společnosti SAP za rok SAP [online] [cit ]. 28

29 Zajímavostí je, že do značné míry podporují SAP jeho konkurenti: společnost SAP například považuje Oracle za svého největšího dodavatele databáze, zatímco Microsoft dodává operační systémy jak pro datová centra, tak i pro kanceláře, přičemž systém SAP je nejčastěji provozován právě na těchto systémech. Největším konzultačním partnerem společnosti SAP je IBM a jak Microsoft, tak i IBM dodávají řešení pro business inteligence využívaná aplikacemi společnosti SAP. 41 Se společností IBM spolupracuje firma SAP ještě na projektu zabývajícím se migrací SAP aplikací pomocí cloudu mezi vzdálenými systémy IBM POWER6. Je součástí projektu cloud computingu Resources and Services Virtualization Without Barriers (RESERVOIR), který je financovaný Evropskou unií. Dosáhli jsme průlomu v tom, že aplikace lze pružně přesunovat mezi vzdálenými fyzickými servery bez ohledu na umístění. Naše práce díky tomu značně posiluje možnosti technologie cloudu, 42 vysvětlil dr. Joachim Schaper, viceprezident divize SAP Research. Cílem projektu RESERVOIR je rozložit zatížení SAP mezi vzdálenými servery. Na rozdíl od svých konkurentů společnost SAP neuskutečňuje často akvizice. K jejím nejvýznamnějším odkupům patří akvizice společnosti Business Objects a společnosti Sybasse. Firma SAP je spíše známá tím, že investuje do výzkumu a vývoje softwaru nemalou částku svého ročního obratu Firma SAP v České republice Společnost SAP vstoupila na český trh v roce 1993 a v současné době spolupracuje s více než 1200 zákazníky. Zákazníci SAP ČR se řadí ke špičce českého hospodářství. Patří mezi ně např. společnosti Škoda Auto, Valeo nebo Ministerstvo zemědělství ČR. V rámci České republiky působí dvě pobočky této německé společnosti SAP ČR a SAP Business Services Center Europe. První z nich, SAP ČR, zaměstnává 272 zaměstnanců a nachází se na dvou místech regionální zastoupení SAP je v Praze a v Brně funguje vývojové a lokalizační středisko pro celou střední a východní Evropu. Druhá pobočka, SAP Business Services Centre 41 ANDERSON, George W. Naučte se SAP za 24 hodin. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012., str VELTE, Anthony T., VELTE, Toby J. a ELSENPETER, Robert C. CloudComputing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2011., str. 84 SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: ComputerPress, 2010., str

30 Europe, je největším zastoupením SAP v ČR. Jedná se o Centrum sdílených služeb, zaměstnává téměř 700 zaměstnanců a poskytuje podporu v oblasti financí a lidských zdrojů pro pobočky v Evropě a Africe Produkty SAP Produkty firmy SAP se zaměřují na všechny velikosti podniků od těch největších až po malé a středně velké podniky. Stejně jako většina ERP systémů pracuje systém SAP transakčně, tj. vytváří řadu transakcí sloužících k podpoře obchodních procesů Přitom transakcemi se míní logicky ukončené operace sestávající z jednotlivých akcí. Platí, že každá akce musí být zcela dokončena; v opačném případě nesmí být vůbec provedena. 45 Každý uživatel SAP vlastní jedinečné uživatelské jméno, ke kterému jsou přiřazena práva k transakcím, které jsou danému uživateli zpřístupněny. Každý uživatel smí mít přístup pouze k těm datům, která ke své práci potřebuje. 46 Důležité také je, že žádný uživatel nesmí mít tak vysoká oprávnění, aby mohl sám sobě svoji práci schvalovat, a že změny v systému může provádět jen omezený okruh osob. Jednotlivá oprávnění jsou obvykle slučována do profilů a vlastně popisují dané pracovní místo a tím i okruh působnosti zaměstnance, který na daném místě pracuje. 47 Transakce lze také vytvářet. Nové transakce vytváří specializované IT oddělení a lze je od ostatních rozeznat počátečním písmenem tyto transakce začínají písmeny Y nebo Z. Využívají se hlavně pro shrnutí několika transakcí či dat z nich do jedné transakce. Tím odpadá nutnost data složitě vyhledávat a usnadňuje se jejich následné zpracování. Důležité také je, že uživatel může mít najednou otevřeno několik transakcí a v každé z nich může samostatně pracovat. Není tedy nutné počkat na ukončení jedné transakce. Více uživatelů může zároveň pracovat ve stejných transakcích. Jestliže ale jeden uživatel mění nebo upravuje v transakci data, nemůže v daný moment to samé činit nikdo jiný. Systém SAP lze propojit i s jinými systémy, ať už hovoříme o aplikacích jiných dodavatelů nebo o vlastních, specifických podnikových řešení. Propojit lze i dva aplikační systémy v rámci jednoho podniku. K přenosu dat z jednoho systému 44 SAP ČR. SAP [online]. c2014 [cit ]. 45 MAASSEN, André et al. SAP R/3: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007., str MAASSEN, André et al., op. cit., str MAASSEN, André et al., op. cit., str

31 do druhého se používá tzv. IDoc (Master-Intermediate Document). IDoc se vytvoří spuštěním dané aplikace, dalším krokem se odešle na propojený systém, kde je IDoc načten, zpracován a zaúčtován. Existují i webové varianty propojení systémů, mezi něž patří například WebEDI. K systému SAP je možné se také vzdáleně připojit. Uživatel tedy nemusí být nutně připojený pouze k místní síti. Vzdálený přístup vyžaduje připojení na Internet a je chráněný mnoha prvky. Jedním z dodavatelů síťových služeb, s kterými firma SAP spolupracuje, je společnosti Cisco. Pro uživatele produktů SAP je důležitá také možnost propojení s kancelářskými aplikacemi. Patří mezi ně především textové editory, tabulkové kalkulátory nebo lokální databáze. Propojení je možné jak zvenčí dovnitř ( kancelářská aplikace načítá data ze systému SAP a případně je do tohoto systému i předává 48 ), tak zevnitř ven (aplikace se spustí přímo ze systému SAP). Mezi takto podporované aplikace patří např. Microsoft Office, Corel Office či Lotus SmartSuite. Základním produktem společnosti je SAP Enterprise Resource Planning (SAP ERP), který patří do sady integrovaných podnikových řešení nazvané Business Suite. Součástí této sady jsou ještě komponenty SAP CRM (Customer Relationship Management), SAP SCM (Supply Chain Management), SAP PLM (Product Lifecycle Management) a SAP SRM (Supplier Relationship Management). Řešení Business Suite, též označované jako mysap Business Suite, je upřednostňováno především velkými společnostmi. Názorně jej zobrazuje Obrázek č. 4. Je nutné upozornit, že jednotlivé komponenty jsou volitelné. Firma si může vybrat, jaké komponenty si pořídí a jaké ne. Je také možné si komponenty později dokoupit a přiřadit je tak ke stávajícímu systému. A v neposlední řadě existuje možnost jednotlivé komponenty rozšiřovat. Firma si může pořídit například pouze tzv. očesaný ERP, který nemá možnost komunikace přes EDI (takový systém má jen základní transakce, nemá žádné přidané aplikace a komponenty). Poté je možné systém ERP o tuto možnost rozšířit. Stejně tak se chovají i ostatní komponenty a aplikace. 48 MAASSEN, André et al. SAP R/3: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007., str

32 Obr. 4 Řešení mysap Business Suite Zdroj: Produkt SAP ERP se postupně vyvinul z prapůvodní aplikace R/1. Tato aplikace byla následně nahrazena systémem R/2 a ten zase systémem R/3. Produkt SAP R/3 je typickým představitelem ERP systémů. Obsahoval základní podnikové moduly z oblasti financí, logistiky, personalistiky a procesních řešení. Blíže tento modul specifikuje Obrázek č. 5. SAP R/3 fungoval na systému klientserver a byl orientovaný spíše vertikálně, což se změnilo s příchodem Internetu. Společnost SAP uvedla na trh webový aplikační server WebAS (Web Application Server), který byl počátečním krokem k tomu, aby mohla nabídnout samostatný technologický produkt, který by mohl být nainstalován samostatně, tj. nezávisle na podnikových modulech SAP. 49 V roce 2004 byla na trh uvedena platforma NetWeaver, do které byly postupně převáděny všechny produkty společnosti a byly přidány i komponenty nové (např. SAP Business Warehouse výkaznictví a základní Business Intelligence či integrační technologie Exchange Infrastructure propojení SAP s jinými systémy). Produkt SAP R/3 Enterprise se změnil na SAP ERP Central Component (ECC). Na rozdíl od R/3 je ECC orientován spíše 49 ANDERSON, George W. Naučte se SAP za 24 hodin. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012., str

33 horizontálně a dá se tedy označit za představitele systémů ERP II. Historický vývoj od SAP R/3 v souvislosti s příslušnou platformou je uveden na Obrázku č. 6. Obr. 5 Základní moduly SAP R/3 Zdroj: Obr. 6 Vývoj aplikace SAP a technologie Aplikace SAP R/3 SAP R/3 Enterprise SAP ECC mysap ERP Technologie SAP Basis SAP WebAS SAP NetWeaver Zdroj: vlastní ilustrace Na závěr ještě krátce k ostatním produktům společnosti SAP. Pro menší podniky vyvinula společnost SAP tři řešení SAP Business One, SAP BusinessByDesign a SAP Business All-In-One. Srovnání těchto produktů je uvedeno v Tabulce č

34 Tab. 2 Porovnání řešení společnosti SAP pro malé a středně velké podniky Řešení SAP Business One SAP BusinessByDesign SAP Business All-In- One Stručný popis Jediná, integrovaná aplikace k řízení celého podniku To nejlepší ze SAPu, dodávané na vyžádání (on-demand) Komplexní, integrované a snadno nakonfigurovatelné jako služba (Software-as-as- Service, SaaS) Počet zaměstnanců / uživatelů v podniku Dostupné pro země Typ či způsob nasazení Do Do zemí Vlastní zařízení zákazníka (onpremises) Dostupnost omezena na USA, Velkou Británii, Německo, Francii, Indii a Čínu Na vyžádání (ondemand) 50 zemí Doba nasazení 2-8 týdnů 4-8 týdnů 8-16 týdnů Objem transakcí Nízký Střední Vysoký Odvětvová řešení Několik Málo Mnoho Vlastní zařízení zákazníka (onpremises) či hostované nasazení Zdroj: ANDERSON, George W. Naučte se SAP za 24 hodin. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012., str

35 2 Analytická část V této části se budu věnovat analýze informačního systému SAP ECC 6.0. Analýzu provedu metodou komparace, tedy zjištěním shodných a rozdílných stránek. V rámci této práce se bude jednat o porovnání teoretických požadavků na komunikaci s praktickými možnostmi SAP. Porovnání bude rozděleno na dvě části na porovnání vnitřní a následně vnější komunikace. Pro porovnání budu předpokládat, že informační systém SAP ECC 6.0 má všechny základní moduly, rozšířený skladový systém (EWM Extended Warehouse Management) a aplikaci Business Warehouse. Vzhledem k mým dosavadním praktickým zkušenostem bude analýza prováděna především z hlediska logistiky, nicméně ostatní moduly budou také zmíněny. Před samotnou analýzou vnitřní a vnější firemní komunikace zmíním ještě problematiku oprávnění, jelikož správné nastavení oprávnění uživatelů je pro výsledný efekt klíčové. V systému SAP nastavuje oprávnění a profily specializované oddělení podniku (buď podřízené IT oddělení, nebo fungující jako samostatné oddělení). Nikdo jiný nemá právo přidělit či odebrat uživatelské oprávnění. Nastavením jednotlivých oprávnění se ve společnosti vytváří určitá síť, ne nepodobná komunikační síti. Uživatelé pracují se společnými daty, mnohdy dokonce ve stejných transakcích, k nimž mají ale rozdílná práva. Příklady těchto rozdílných nastavení uvádím níže: uživatel se může na data pouze podívat, ale nemůže se již přepnout do jiné transakce, aby data upravil; uživatel může zkontrolovat vyplánované objednávky, ale nemůže je odeslat dodavateli; uživatel může zkontrolovat naskenované Kanban karty, ale nemůže vyskladnit materiál ze skladu do výroby. Na výše uvedených příkladech dokazuji, že je dodržen jistý princip vzájemné spolupráce a tím také komunikace. V SAPu platí, že pokud jeden uživatel provede nějaký úkon (transakci), na který je třeba navázat dalším úkonem, musí se o této povinnosti druhý uživatel nějakým způsobem dozvědět. Tento přenos dat z jedné transakce do druhé je jakousi formou komunikace mezi 35

36 uživateli. Není možné, aby měl jeden uživatel tak vysoká práva, aby mohl sám dokončit všechny kroky dané operace. Oprávnění ke všem transakcím má pouze specializované IT oddělení, které tedy v této hierarchii stojí nejvýše. Neplatí zde klasická pyramida komunikační sítě, kde na vrcholu stojí manažer. V SAPu řídí nastavení profilů a oprávnění pracovník či pracovníci IT oddělení, kteří tak ale činí na základě požadavků od manažerů. Nastavení práv uživatelů určuje, kdo uvidí jaká data, kdo je bude mít možnost zpracovat a kdo bude s kým přímo spolupracovat a skrz data v SAP komunikovat. Příklad nastavení uživatele v SAP ilustruje Obrázek č. 7. Obr. 7 Nastavení uživatele v SAP Zdroj: vlastní 36

37 2.1 Analýza vnitřní komunikace V analýze vnitřní firemní komunikace se zaměřím na spolupráci mezi odděleními za použití nástrojů SAP, tj. bez nutnosti zapojení dalšího nástroje komunikace (bez použití u, telefonu apod.). V SAPu existuje mnoho transakcí, které na sebe vzájemně navazují. Jedná se většinou o určité požadavky, kdy jeden uživatel požaduje úkon po jiném uživateli, nebo o propojení mezi jednotlivými odděleními, kdy informace od jednoho uživatele vyústí v akci jiného. Níže uvádím několik příkladů. Požadavek na vystavení materiálové objednávky o Za vystavení objednávky, ať už jednorázové či rámcové smlouvy, zodpovídá oddělení nákupu. Oddělení nákupu ale nezná potřeby výroby. Za zajištění materiálu pro výrobu je zodpovědné oddělení logistiky, respektive jeho část, která se často nazývá oddělením dispozic. Pracovník oddělení dispozic (disponent) musí včas upozornit oddělení nákupu o potřebě vystavit novou objednávku nebo novou rámcovou smlouvu. o Disponent zadá požadavek na vystavení objednávky v SAP v transakci MD43 a následně tento požadavek upraví přidá doplňující text, upraví požadované datum splnění, může si dokonce vybrat příslušného nákupčího. Jakmile je vše vyplněno, disponent svůj požadavek uvolní, čímž se tento požadavek zobrazí v SAP příslušnému nákupčímu v seznamu otevřených požadavků na objednávku, viz Obrázek č. 8. Obr. 8 Požadavky na vystavení objednávky Zdroj: vlastní 37

38 o SAP tedy předá požadavek disponenta nákupčímu. Ovšem nákupčí si musí sám svůj seznam kontrolovat. Neexistuje žádné automatické upozornění, že byl zadán nový požadavek. Chybí také zpětná vazba mezi nákupem a disponentem. Zpětnou vazbou je pouze to, že disponent v SAP vidí buď čekající požadavek, nebo vystavenou objednávku. Požadavek na vyskladnění o Ve výrobních firmách je běžné použití skenerů a čárových kódů. A také systému KANBAN 50. Pokud ve výrobě dochází materiál a je třeba dovézt další ze skladu, pověřený pracovník výroby naskenuje prázdnou kanbanovou kartu a tím odešle požadavek do skladu. Požadavek na vyskladnění může být zadán i ručně v SAP, je ale nutné přesně zadat místo dodání. V aplikaci EWM si tento požadavek zpracuje pracovník skladu tak zvanou vlnou. Vlnu lze nastavit automaticky (např. spuštění každých 30 minut) nebo ji lze vygenerovat i manuálně. Ve vlně se nashromáždí veškeré požadavky výroby, které ještě nejsou zpracované. Jakmile požadavky skladník vygeneruje, automaticky se z vlny odstraní. Skladník v požadavku vidí, odkud má materiál vyskladnit a kam ho má zavést. Na Obrázku č. 9 je příklad naplněných kanbanových karet a Obrázek č. 10 ukazuje připravenou vlnu v aplikaci EWM. o KANBAN je naplněn v okamžiku, kdy skladník doveze materiál ze skladu a naskenuje ho proti kanbanové kartě. o Problém nastává v okamžiku, kdy není požadovaný materiál skladem. Skladník nemůže vyskladnit materiál a naplnit kanbanovou kartu. Ta zůstává v nesplněných požadavcích, ale výroba o této skutečnosti není automaticky upozorněna. V tomto případě opět chybí zpětná vazba v komunikaci. 50 Systém KANBAN byl vyvinutý firmou Toyota. Tento systém využívá při řízení produkce princip výroby na výzvu, někdy také nazývaný jako tahový systém řízení. materiálový okruh vytváří objednávka (Kanban karta) dodaná dodavateli a následné vrácení objednávky spolu s materiálem odběrateli. Systém KANBAN využívá signalizaci poklesu zásob pod stanovenou hladinu. Zdroj: KANBAN. DF: Dynamic Future s.r.o. [online]. c2010 [cit ]. 38

39 Obr. 9 Naplněné Kanbanové karty Zdroj: vlastní Obr. 10 Připravená vlna v EWM Zdroj: vlastní Uvolnění materiálu vstupní kontrolou o Některé materiály procházejí při dodání vstupní kontrolou, za kterou zodpovídá oddělení kvality. Pracovník kvality si u materiálu nastaví, aby se automaticky po příjmu na sklad zablokoval. S takovým materiálem není možné disponovat, dokud ho pracovník kvality neuvolní. Zablokovaný materiál se zobrazí v Q- modulu, takže oddělení vstupní kontroly vidí, kdy byl materiál přijat na sklad, viz příklad na Obrázku č. 11. Dle interních předpisů musí pak pracovník kvality do určité doby materiál zkontrolovat a uvolnit. Po uvolnění se materiál odblokuje a je možné s ním dál manipulovat. o SAP bohužel nijak nekontroluje dobu určenou na uvolnění materiálu. Pokud tedy pracovník kvality zapomene, může být materiál zablokován až do doby, kdy chybí ve výrobě a skladníci či disponenti kontrolují jeho dostupnost. Není také zajištěno potvrzení o uvolnění. Skladníci si tedy musí uvolnění kontrolovat sami. 39

40 Obr. 11 Neuvolněný materiál v transakci QA32 Zdroj: vlastní Expedice mimořádných dodávek o V SAPu je možné rozlišit pravidelné dodávky od mimořádných nastavením priority dodávky. Mimořádné dodávky jsou zpravidla urgencí, proto je potřeba připravit je odděleně. Musí zde proběhnout správná komunikace mezi oddělením dispozic a expedicí. o Disponent nastaví prioritu při zakládání dodacího listu. Dále musí správně vyplnit požadované datum expedice a prioritu blíže specifikovat pro účely reportingu a pro finanční oddělení. Ve specifikaci uvede důvod mimořádné expedice, plátce nákladů za přepravu a poměr těchto nákladů (např. 100% hradí zákazník, 50% hradí dodavatel atd.). Expedice si pak vygeneruje pouze dodávky s mimořádnou prioritou a připraví je k nakládce a odbavení. Finanční oddělení si zase vygeneruje report všech prioritních dodávek a přeúčtuje náklady, pokud to tak bylo disponentem nastaveno. o Tento systém funguje velmi dobře. Jediné úskalí vidím v lidském faktoru při změnách priority dodávky. Pokud se například mimořádná dodávka doloží dalšími výrobky, které mají dodací list s normální prioritou, a nikdo tuto prioritu nezmění, pak finanční oddělení nevidí tyto dodací listy ve výsledném reportu. Nebo dojde ke změně priority naopak, z mimořádné na normální, a dodací listy zůstanou nezměněné, takže finanční oddělení vidí tyto dodávky v reportu pro mimořádné vyúčtování. 40

41 Reklamace vůči dodavatelům o Pokud dodavatel nebo přepravce dodá poškozené zboží (logistická reklamace) nebo je zboží nepoužitelné z hlediska nevyhovující kvality (kvalitativní reklamace), je možné v SAPu vystavit reklamaci. Takto reklamace slouží nejen jako podklad pro následnou komunikaci s dodavatelem, ale také jako základní informační zdroj pro finanční oddělení, které v posledním kroku reklamaci zpracuje. o Pracovník logistiky nebo kvality uvede v reklamaci do textu veškeré informace (datum, stav zboží, následné kroky) a přidá také informace o řešení (např. dodavateli budou účtovány extra náklady, nebude účtováno nic, bude vyřešeno výměnou atd.). Jakmile je reklamace uzavřena, finanční oddělení dle uvedených informací uzavře reklamaci i z jejich strany. o Reklamace využívá pro komunikaci i další oddělení oddělení nákupu, a to při zpracování hodnocení dodavatelů. Založené reklamace toto hodnocení automaticky ovlivňují. Informace obsažené v reklamacích mohou tedy využívat až čtyři oddělení najednou logistika, kvalita, nákup a finance. Na druhou stranu existuje v SAPu také mnoho transakcí, které jedna bez druhé nemůžou fungovat, ale neexistuje mezi nimi žádné spojení. Příkladem je nastavení nebo úprava kmenových dat materiálů. Pokud jsou data nastavena chybně nebo zcela chybí, příslušné oddělení se o tom nedozví ze SAPu, ale musí být kontaktováno uživatelem, který na tuto chybu přijde. Podobné je to také s nastavením zákaznických nebo dodavatelských dat. V případě založení objednávky na dodavatele se sice nákupčímu vygeneruje nový požadavek, jak bylo popsáno výše, ale mnohdy je třeba také založit cenu, což spadá pod jiné oddělení. Toto oddělení musí nákupčí kontaktovat telefonicky nebo em, protože v SAPu neexistuje možnost, jak systémově zažádat o založení ceny. Jak již bylo naznačeno na výše uvedených příkladech, velmi často chybí v SAPu zpětná vazba. Jako příklad jsem již uvedla chybějící reakci skladu, když není materiál skladem a kanbanový požadavek nemůže být tedy naplněn. Dalším příkladem může být expedice zboží. Pokud zboží není z nějakého důvodu naloženo na příslušný kamión, SAP na to nijak neupozorní. Dodací list prostě 41

42 zůstane v systému bez odbavení. Expedient na tento fakt musí upozornit disponenta jinou formou. SAP také automaticky neupozorňuje uživatele o ukončení platnosti dokladů. Například u nákupních dokladů je třeba stanovit platnost. Pokud je tato platnost překročena, na první pohled vypadá vše stále stejně, ale dodavateli nejsou odesílány aktualizované požadavky. Prodejní ceny mají také nastavenou dobu platnosti a ani zde neexistuje žádné automatické upozornění, pokud tato doba vyprší. Jestliže se vrátím zpět k tomu, jak SAP umožňuje interní komunikaci ve firmě, musím zmínit možnost vkládání vysvětlujících poznámek nebo komentářů. Tato možnost existuje u některých transakcí. Uživatel vloží poznámku a podle informace v textu se pak může řídit jiné oddělení a není potřeba dodatečného dotazování. Za velmi praktické považuji vkládání textu v transakci MB1B, která slouží k přeúčtování materiálu (ze skladu na sklad, z čísla materiálu na jiné apod.). Text je sice omezený počtem znaků, ale lze v něm krátce shrnout, proč se přeúčtování provádí a kdo přeúčtování povolil. Tento text je viditelný při následném zobrazení materiálového dokladu. Příklad takového textu v dokumentu ilustruje Obrázek č. 12. Obr. 12 Text v dokumentu Zdroj: vlastní 42

43 Jedna transakce v SAP vyniká tím, že ji nezávisle na sobě používá mnoho uživatelů z různých oddělení. Jedná se o transakci MD04, která přehledně zobrazuje materiál (jeho disponibilní stav a budoucí rozplánování) a ze které se lze jednoduše proklikat do jiných transakcí (detailní přehled skladových zásob, kmenová data materiálu, plánování, zákaznická objednávka, objednávka u dodavatele atd.). V této transakci je možné vložit komentář k danému materiálu. Často se tento komentář týká problémů s dodávkou od dodavatele, nastavení pojistné zásoby nebo inventurního rozdílu, viz Obrázek č. 13. Komentář si může přečíst kdokoliv. Není tedy třeba kontaktovat příslušného disponenta, protože komunikace je tímto komentářem zajištěna, respektive základní informace je předána. Obr. 13 Komentář v transakci MD04 Zdroj: vlastní Další praktickou transakcí, která usnadňuje komunikaci, je transakce MB51. Touto transakcí lze zobrazit přehled všech materiálových dokladů. Z materiálových dokladů je možné zjistit, kdy a kdo zaúčtoval pohyb materiálu a o jaký pohyb konkrétně šlo (včetně zablokování či spotřeby). Není tedy třeba např. telefonovat do oddělení kvality a shánět informace o zablokování. Vše podstatné je v SAPu. Ještě detailněji zobrazí pohyby materiálu aplikace EWM, ta se ale týká pouze skladu. Za velmi užitečné u EWM považuji, že zobrazí veškeré pohyby materiálu včetně jména toho, kdo s materiálem manipuloval. Při zpětném dohledávání tak nemusí vedoucí skladu kontrolovat s personálním oddělením, kdo měl kdy směnu, ale může se jednoduše podívat do historie EWM a kontaktovat přímo dotyčného 43

44 pracovníka. Odpadá tím komunikace s personálním oddělením a celý proces se výrazně urychlí. Efektivní interní komunikace je také spojena s reportingem a výkaznictvím. Nashromáždit data bývá někdy problém, a proto je snahou alespoň základní reporty nějak automatizovat. Při práci se SAPem jsem tuto problematiku řešila velmi často. V samotném systému ERP existuje transakce SA38, která slouží k reportingu, je ale nutné nejprve vytvořit program, kterým se report spouští. Vytvořit takový program je ale složité a de facto ho vytváří pouze specializované oddělení IT. U výsledných reportů existuje možnost nastavit si zasílání v pravidelných intervalech na . SAP dle příslušného nastavení vygeneruje report a pošle ho na zadanou ovou adresu ve formě webové stránky. Reporty je možné také upravit změnou layoutu. Každý uživatel si může uložit vlastní layout a v něm si report spustit. Nicméně platí, že každá firma si tvoří reporty sama. Možná právě proto se stále často využívá kompatibility s Microsoft Office a data se ze SAPu pouze vygenerují a následně se zpracovávají mimo SAP. Praktické je, že data lze exportovat do textového souboru, tabulky nebo kontingenční tabulky. Ze SAPu je možné exportovat data z téměř každé transakce. Jakmile transakce připomíná svým uspořádáním tabulku, je export vždy zaručen. Většina uživatelů raději pracuje s Excelem než se SAPem, nicméně já bych na druhou stranu jako uživatel informačního systému uvítala, abych mohla data jednoduše zpracovat rovnou v SAPu, a pak si jen vytisknout výsledný report. Pro vylepšení výkaznictví vytvořil SAP aplikaci Business Warehouse. Tato aplikace si stahuje data ze SAPu a vytváří z nich přehledné tabulky a grafy. Jedná se vlastně o slabou verzi Business Intelligence. Bohužel ale nedosahuje kvalit BI. Data se do BW importují jednou denně, nejsou tedy zcela aktuální. Je také opět nutný zásah IT oddělení k synchronizaci dat mezi SAPem a BW. V praxi to znamená, že přehledné grafy a výkazy se nezobrazí, pokud předtím někdo nezanese kmenová data ze SAPu do aplikace BW a reporty nenastaví. Tato aplikace tedy neumí zcela komunikovat se základní platformou SAP ERP. Dokáže z ní sice stáhnout data, ale ve formě grafu vyhodnotí jen předem nastavené reporty. Ostatní data lze zpracovávat pouze do přehledových tabulek, ale orientace v Business Warehouse není nejjednodušší a dopracovat se k požadovanému výsledku je mnohdy složité. Příklad BW je zobrazen na Obrázku č

45 Obr. 14 Business Warehouse Zdroj: vlastní 2.2 Analýza vnější komunikace Vnější firemní komunikace zahrnuje použití další prostředků komunikace. Analýza porovná, do jaké míry lze těchto prostředků využít použitím pouze systému SAP, respektive do jaké míry se dokáže SAP propojit s těmito prostředky a docílit tak kontaktu s externím okolím firmy. Velmi populárním prostředkem externí komunikace je elektronická výměna dat, tzv. EDI. EDI se používá jak ke kontaktu s dodavateli, tak se zákazníky. Zpracování dat na obou stranách je jednoduché a rychlé, ale předpokládá se, že před první zprávou zaslanou přes EDI budou všechna data nastavena. Pokud tomu tak není, nelze data přijmout do systému nebo je ze systému odeslat. Zprávy jsou odesílány a přijímány ve formě tzv. IDocu, který jsem vysvětlila v teoretické části. 45

46 V případě zákaznických EDI (např. přijaté objednávky, odeslaná avíza) je nutné nastavit především kmenová data samotného zákazníka a prodejní data. Tato zodpovědnost spadá pod prodejní oddělení. Pokud nejsou data nastavena, není možné objednávku zpracovat. Bohužel ale neexistuje v SAPu žádná funkce, která by upozornila prodejní oddělení, že k došlé objednávce nejsou nastavena všechna data. Na tento fakt musí upozornit prodejní oddělení disponent, který je za daného zákazníka zodpovědný po stránce logistiky. Jakmile jsou všechna data nastavena, funguje komunikace bez problémů. To samé platí u odesílání avíz, která se generují automaticky po odbavení zboží. Zde je jediným potenciálním problémem pouze lidský faktor (např. chyba při systémovém zabalení, opomenutí odbavit zboží atd.). Co se týče dodavatelských EDI (např. odeslané objednávky, přijatá avíza), je princip velmi podobný. Veškerá data musí být nastavena před prvním odesláním objednávky a ani zde neexistuje žádný systémový požadavek na zadání těchto dat. Je nutné vypsat požadavky do u a odeslat jej na příslušné oddělení. Velmi praktické je, že u odesílaných objednávek je možné nastavit odeslání pouze přes EDI, nebo odeslání přes EDI a zároveň na . lze nastavit bohužel jen jeden, ale i přesto tuto možnost využívá mnoho dodavatelů. Je také možné nastavit, aby se objednávky odeslaly pouze v případě změny a jen v určitý den. V případě přijatých avíz od dodavatelů odpadá nutnost dotazování, kdy bude zboží odesláno. Jakmile dodavatel odešle zboží, odešle zároveň avízo, IDoc se zpracuje v systému a vygeneruje zprávu o avízu do SAPu. Pro lepší ilustraci přikládám níže Obrázky č. 15 a 16, kde je zobrazen monitor příchozích IDoců a EDI zpráva z archivu zachycující příchozí avízo. Obr. 15 Monitor příchozích avíz (IDoců) Zdroj: vlastní 46

47 Obr. 16 EDI zpráva z archivu (avízo od dodavatele) Zdroj: vlastní Další příkladem externí komunikace je komunikace s finančními orgány. Za příklad k ilustraci jsem si vybrala komunikaci s bankou. Finanční oddělení, které s bankou komunikuje, si dokáže v SAPu vygenerovat automatický soubor (po založení požadavků na platbu), který se pak pošle do internetového bankovnictví. Jak jsem již uvedla, není možné, aby celou platební operaci vykonal pouze jeden člověk (tj. aby si například účetní sám zadal platební příkazy, schválil je a zaplatil). Schválení plateb musí být vždy provedeno jiným uživatelem. Prakticky platby tedy většinou probíhají tak, že se vygenerovaný soubor ze SAPu odešle do internetového bankovnictví, kde ho příslušní uživatelé schválí a až poté je možné platby odeslat. Schválení tedy neprobíhá v SAPu, ale v aplikaci dané banky. Zaúčtování všech plateb, odchozích či příchozích, funguje elektronicky. Firma si stáhne z banky výpis z účtu, naimportuje ho do SAPu a SAP si podle kódů rozdělí, co je příjem peněz, platba dodavateli, co jsou bankovní poplatky apod. SAP pak automaticky spáruje platby s transakcemi a dojde k finálnímu zaúčtování. Problém nastává v okamžiku, kdy banky firmy neumí k platbám přiřadit kódy. Bez těchto kódů si SAP nedokáže platby spárovat. 2.3 Výsledky analýzy Po provedené analýze systému SAP vyhodnotím níže základní aktivity firemní komunikace, jak byly uvedeny v teoretické části v kapitole První aktivitu, monitorování, splňuje SAP ve všech ohledech. Data zachycuje v okamžiku jejich vzniku v podobě provedených transakcí. Veškerá data jsou uchována a jakákoli změna je dohledatelná. Zaznamenaná data lze zpětně vyhledat. Vyhledávání je částečně omezeno pouze nastavením uživatelských 47

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

Efektivnější systém pro vyřizování požadavků na IT v ČMSS

Efektivnější systém pro vyřizování požadavků na IT v ČMSS 2 Shared Experience Technologická řešení Efektivnější systém pro vyřizování požadavků na IT v ČMSS Efektivnější systém pro vyřizování požadavků na IT v ČMSS přinesl procesní zpracování požadavků všech

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení)

Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení) Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení) Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky Ekonomická fakulta VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY. 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz

INFORMAČNÍ SYSTÉMY. 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz INFORMAČNÍ SYSTÉMY 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz PŘEDNÁŠEJÍCÍ Jiří Mráz Production Coordinator UNICORN jiri.mraz@unicorn.cz AGENDA Informační a komunikační technologie (ICT) podniku Informační systémy Zakázkový

Více

Od klasického reportingu k SAP BO Design studio na BW power by HANA Pavel Strnad

Od klasického reportingu k SAP BO Design studio na BW power by HANA Pavel Strnad Od klasického reportingu k SAP BO Design studio na BW power by HANA Pavel Strnad CIO PIA5 NSC Prague Obsah Představení firmy Migrace BW to HANA BI architektura ve Wincor Nixdorf Migrační varianty z BW

Více

Řízení podniku a elektronické obchodování

Řízení podniku a elektronické obchodování Řízení podniku a elektronické obchodování Elektronické podnikání Všechny podnikové procesy ovlivněné internetem Elektronický obchod Řízení dodavatelských sítí Řízení zdrojů podniku Řízení vztahů se zákazníky

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005

INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 AGENDA definice IS, zavedení pojmů možnosti a rozdělení typická struktura technologie nasazení praktická ukázka

Více

Projektová dokumentace pro tvorbu internetových aplikací

Projektová dokumentace pro tvorbu internetových aplikací Projektová dokumentace pro tvorbu internetových aplikací Tomáš Kuthan PhDr. Milan Novák, Ph.D. Školní rok: 2008-09 Abstrakt Bakalářská práce stanovuje vzor pro vytváření projektové dokumentace internetových

Více

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Architektury Informačních systémů Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Nutné pojmy Co je to informační systém? Jaké oblasti zahrnuje? Jaká je vazba IS na podnikovou strategii?

Více

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ Podle toho, zda informační systém funguje na operativní, taktické nebo strategické řídicí úrovni, můžeme systémy rozdělit do skupin. Tuto pyramidu

Více

Helios Easy. integrované řešení pro řízení

Helios Easy. integrované řešení pro řízení integrované řešení pro řízení Skupina ASSECO je jedním z nejvýznamnějších softwarových domů ve střední Evropě. Chcete držet své náklady více pod kontrolou? Potřebujete, aby vaše investice měly rychlou

Více

ERP: Integrační platforma ve výrobní společnosti. Ing. Tomáš Hanáček Dynamica, a.s.

ERP: Integrační platforma ve výrobní společnosti. Ing. Tomáš Hanáček Dynamica, a.s. ERP: Integrační platforma ve výrobní společnosti Ing. Tomáš Hanáček Dynamica, a.s. Něco málo historie Terminálové sítě PC sítě Sálové počítače centrální zpracování dat Počet uživatelů podnikového IS v

Více

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Říjen 2009 Ing. Stanislav Richtar Ředitel společnosti 1 OBSAH PREZENTACE 1. Outsourcing - obecně 2. Výchozí stav projektu 3. Model poskytovaných služeb

Více

Leady & MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK

Leady & MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK Strana 1 z 12 Obsah 1. Leady... 3 a. Shrnutí... 3 b. Popis modulu... 3 c. Technické podrobnosti o modulu... 5 2. MERK... 6 a. Shrnutí... 6 b.

Více

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Bakalářský studijní obor hospodářská informatika nabízí fundované vědecké a praktické vzdělání v oblasti

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. VERONIKA VLČKOVÁ Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích Diplomová práce 2013 Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích

Více

CLOUD COMPUTING PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY

CLOUD COMPUTING PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY 1 CLOUD COMPUTING PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY Ing. Martin Pochyla, Ph.D. VŠB TU Ostrava, Ekonomická fakulta Katedra Aplikovaná informatika martin.pochyla@vsb.cz Informační technologie pro praxi 2010 Definice

Více

Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová

Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová Bakalářská práce 2008 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá analýzou marketingové komunikace firmy GOTECH s.r.o. Rozbor probíhá

Více

Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration

Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration Ing. Petr Škvařil, Pardubický kraj Dipl. Ing.Zdeněk Havelka PhD. A-21 s.r.o. 1 Nepříjemné dotazy Jsme efektivní v provozování veřejné správy?

Více

EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE. Luhačovice 24.10.2013

EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE. Luhačovice 24.10.2013 EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE Luhačovice 24.10.2013 CRM řízení vztahů se zákazníky CRM - je zkratka z anglického Customer Relationship Management a označují se tak systémy pro řízení vztahů se zákazníky.crm

Více

Business Intelligence

Business Intelligence Business Intelligence Josef Mlnařík ISSS Hradec Králové 7.4.2008 Obsah Co je Oracle Business Intelligence? Definice, Od dat k informacím, Nástroj pro operativní řízení, Integrace informací, Jednotná platforma

Více

GINIS na KrÚ Středočeského kraje

GINIS na KrÚ Středočeského kraje 9.4.2014 GINIS na KrÚ Středočeského kraje Informační systém GINIS na Krajském úřadu Středočeského kraje GINIS na KrÚ Středočeského kraje, Václav Pávek, www.gordic.cz GORDIC Specialista v oblasti veřejné

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Markéta Turicová Profesní příprava pracovníků pro obor hotelnictví Diplomová práce 2014 Profesní příprava pracovníků pro obor hotelnictví Diplomová práce

Více

MIS. Manažerský informační systém. pro. Ekonomický informační systém EIS JASU CS. Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů 15 110 00 Praha 1

MIS. Manažerský informační systém. pro. Ekonomický informační systém EIS JASU CS. Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů 15 110 00 Praha 1 MIS Manažerský informační systém pro Ekonomický informační systém EIS JASU CS Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů 15 110 00 Praha 1 Poslední aktualizace dne 5.8.2014 MÚZO Praha s.r.o. je certifikováno

Více

UNIVERZITA PRO OBCHODNÍ PARTNERY. Úvod do Midmarket, BP Cloud programy Miroslav Černík, Midmarket Manager

UNIVERZITA PRO OBCHODNÍ PARTNERY. Úvod do Midmarket, BP Cloud programy Miroslav Černík, Midmarket Manager Miroslav Černík Segment středních a malých firem, Business Partner Cloud 10.03.2011 UNIVERZITA PRO OBCHODNÍ PARTNERY Úvod do Midmarket, BP Cloud programy Miroslav Černík, Midmarket Manager Co je Midmarket?

Více

Wonderware Information Server 4.0 Co je nového

Wonderware Information Server 4.0 Co je nového Wonderware Information Server 4.0 Co je nového Pavel Průša Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Úvod Wonderware Information Server je výrobní analytický a reportní informační portál pro publikaci výrobních dat

Více

Slovenská spořitelna:

Slovenská spořitelna: Případová studie Slovenská spořitelna: Microsoft Dynamics CRM pro správu klientů ze segmentu malých a středních podniků Jak jsme Slovenské spořitelně usnadnily a zefektivnily práci s klienty ze segmentu

Více

In orma I a. O nl Dva. Počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi Technologie informačních systému R1zení a rozvoj podnikové informatiky

In orma I a. O nl Dva. Počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi Technologie informačních systému R1zení a rozvoj podnikové informatiky I Libor Gála Jan Pour Prokop Toman., O nl Dva.. In orma I a Počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi Technologie informačních systému R1zení a rozvoj podnikové informatiky Českó společnost

Více

Produkty třídy BYZNYS

Produkty třídy BYZNYS Produkty třídy BYZNYS - jistota, spolehlivost a dynamika ve Vašich datech Jiří Rákosník, obchodní ředitel ing. Vlastimil Fousek, vedoucí analytického a vývojového oddělení Produkty třídy BYZNYS informační

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

Případová studie. Intranet 2.0 pre. HB Reavis Group. Jak jsme zaměstnancům společnosti HB Reavis Group pomohli zefektivnit práci.

Případová studie. Intranet 2.0 pre. HB Reavis Group. Jak jsme zaměstnancům společnosti HB Reavis Group pomohli zefektivnit práci. Případová studie Intranet 2.0 pre HB Reavis Group Jak jsme zaměstnancům společnosti HB Reavis Group pomohli zefektivnit práci. Intranet 2.0 pre HB Reavis Group Se společností Millennium jsme poprvé vyzkoušeli

Více

Workshop SAP GRC AC - 18.6.2009 Představení SAP GRC Access Control Josef Piňos, CONSIT s.r.o.

Workshop SAP GRC AC - 18.6.2009 Představení SAP GRC Access Control Josef Piňos, CONSIT s.r.o. Workshop SAP GRC AC - 18.6.2009 Představení SAP GRC Access Control Josef Piňos, CONSIT s.r.o. Představení SAP GRC Access Control Aplikace SAP GRC AC se obsluhuje v prostředí SAP Portál. Technicky se jedná

Více

Microsoft Windows Server System

Microsoft Windows Server System Microsoft Windows Server System ČRa spouští jako první telekomunikační operátor v České republice služby pro malé a střední firmy, které požadují kancelářské aplikace, e-mail, sdílený kalendář a kontakty

Více

KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU. Obchodní, organizační, personální plán, IT

KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU. Obchodní, organizační, personální plán, IT Business model KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU Obchodní, organizační, personální plán, IT Mapa cílů Vyšší zisk Vyšší tržby Finanční stabilita image Rozšíření na další trhy Navýšení stávajícíc h tržních podílů Udržení

Více

TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ

TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ Indra je globální společnost, jejíž silnou stránkou jsou technologie, inovace a talent. Jako lídr ve svém odvětví poskytuje prvotřídní řešení s přidanou hodnotou

Více

TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ

TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ Indra je globální společnost, jejíž silnou stránkou jsou technologie, inovace a talent. Jako lídr ve svém odvětví poskytuje prvotřídní řešení s přidanou hodnotou

Více

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS Úvodní přednáška Význam a historie PIS Systémy na podporu rozhodování Manažerský informační systém Manažerské rozhodování Srovnávání, vyhodnocování, kontrola INFORMACE ROZHODOVÁNÍ organizace Rozhodovacích

Více

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Management IS Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Učitelé Přednášející: Cvičící: Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. Ing.Aleš Klusák Kontakt: koch@fbm.vutbr.cz 22/ 2 Literatura Skripta: Koch,M. Dovrtěl,J.:

Více

Informace a znalosti v organizaci

Informace a znalosti v organizaci Informace a znalosti v organizaci Vladimíra Zádová Postavení informací a znalostí z hlediska úspěšnosti firmy Vnitřní faktory Rámec 7S faktorů úspěchu firmy [ Mc Kinsey ] Struktura Strategie Systémy Spolupracovníci

Více

Využití IT nástrojů pro měření a řízení výkonnosti. Michal Kroutil 22.11.2005

Využití IT nástrojů pro měření a řízení výkonnosti. Michal Kroutil 22.11.2005 Využití IT nástrojů pro měření a řízení výkonnosti Michal Kroutil 22.11.2005 1 Obsah 1 2 3 4 5 Představení Ciber Novasoft Klíčové ukazatele výkonnosti Zdroje dat SAP SEM Implementační projekt 2 Představení

Více

Nová dimenze rozhodovacího procesu

Nová dimenze rozhodovacího procesu Nová dimenze rozhodovacího procesu Marek Matoušek Pavel Mašek Data, nebo INFORMACE Využití dostupných firemních dat Několik systémů, mnoho různých dat Různé divize, různé potřeby Potřeba integrace dat

Více

Případová studie. www.softwareone.cz

Případová studie. www.softwareone.cz Případová studie Skupina Metrostav díky SoftwareONE úspěšně prošla změnou multilicenčního programu, migrací na nové produkty i optimalizací procesů v oblasti nakládání se software dle ISO 19770-1 www.softwareone.cz

Více

OBSAH. Nasazení standardního podnikového informačního systému 9. Přehled komponent systému SAP 13. Úvod do používání systému SAP 31

OBSAH. Nasazení standardního podnikového informačního systému 9. Přehled komponent systému SAP 13. Úvod do používání systému SAP 31 3 Kapitola 1 Nasazení standardního podnikového informačního systému 9 Standardní podnikový informační systém 10 Podnikové informační systémy 10 Zavádění systémů ERP 12 Kapitola 2 Přehled komponent systému

Více

KATALOG SLUŽEB NÁSLEDNÉ PODPORY

KATALOG SLUŽEB NÁSLEDNÉ PODPORY KATALOG SLUŽEB NÁSLEDNÉ PODPORY Společnost WEBCOM a. s. Vám nabízí kompletní pokrytí Vašich požadavků na zajištění služeb technické podpory Microsoft Dynamics přesně podle Vašich potřeb a v požadovaném

Více

BUSINESS COMUNICATION IN LOGISTIC FIRMS

BUSINESS COMUNICATION IN LOGISTIC FIRMS BUSINESS COMUNICATION IN LOGISTIC FIRMS Helena Becková 1 ABSTRACT The paper deals with business communication with a focus on logistic firms. It characterises forms of business communication, both classic

Více

Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy

Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy Agenda Představení společnosti Capgemini Aktuální stav implementace služeb veřejné správy Přínosy rozvoje služeb veřejné správy Trendy dalšího vývoje

Více

Projekt informačního systému pro Eklektik PRO S EK. Řešitel: Karolína Kučerová

Projekt informačního systému pro Eklektik PRO S EK. Řešitel: Karolína Kučerová Projekt informačního systému pro Eklektik PRO S EK Řešitel: ÚVODNÍ ZPRÁVA ZADÁNÍ PROJEKTU Zefektivnění komunikace ve firmě Eklektik, a to především v oblasti informací o klientech a o tištěných materiálech

Více

Řízení výkonnosti nemovitostního portfolia. Integrační platforma innosys. Květen 2014

Řízení výkonnosti nemovitostního portfolia. Integrační platforma innosys. Květen 2014 Řízení výkonnosti nemovitostního portfolia Integrační platforma innosys Květen 2014 Technologické trendy 2014 Narušitelé zavedených postupů Kognitivní analýza Industrializace zdrojů mas Blízká setkávání

Více

Elektronické dokumenty - jak efektivně na jejich správu a bezpečnost?

Elektronické dokumenty - jak efektivně na jejich správu a bezpečnost? 2008 aplis.cz, a.s. All rights reserved. 6.11.2007 Elektronické dokumenty - jak efektivně na jejich správu a bezpečnost? Ing. Jiří Bříza, CSc. 9.4.2008 str. 2 Informace pro úřad Informace a jejich zhmotnění

Více

Vnitřní integrace úřadu Středočeského kraje

Vnitřní integrace úřadu Středočeského kraje VIÚ Středočeského kraje, Mgr. Jan Drnovský, Mgr. Václav Pávek 09/11/15 Vnitřní integrace úřadu Středočeského kraje Vnitřní integrace úřadu KUSK Krajský úřad Středočeského kraje 2 Obecné předpoklady řešení

Více

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena.

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. 2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. GEOVAP, spol. s r. o. Čechovo nábřeží 1790 530 03 Pardubice Česká republika +420 466 024 618 http://www.geovap.cz V dokumentu použité názvy programových

Více

Cloudové řešení pro ŠKODA AUTO

Cloudové řešení pro ŠKODA AUTO Cloudové řešení pro ŠKODA AUTO Automobilový výrobce společnost ŠKODA AUTO, která působí na více než 100 trzích v rámci celého světa, implementovala cloudové řešení MS Azure. Nahrazením původního řešení

Více

financnasprava.sk Portál Technologie Microsoft zjednodušují komunikaci občanů s Finanční správou SR a činí výběr daní transparentnějším.

financnasprava.sk Portál Technologie Microsoft zjednodušují komunikaci občanů s Finanční správou SR a činí výběr daní transparentnějším. Případová studie Portál financnasprava.sk Technologie Microsoft zjednodušují komunikaci občanů s Finanční správou SR a činí výběr daní transparentnějším. Portál financnasprava.sk Uvedení portálu do života

Více

Ochranný svaz autorský zefektivnil svou činnost s produktem Webtica HelpDesk na platformě Microsoft

Ochranný svaz autorský zefektivnil svou činnost s produktem Webtica HelpDesk na platformě Microsoft Microsoft Windows Server System Ochranný svaz autorský zefektivnil svou činnost s produktem Webtica HelpDesk na platformě Microsoft Přehled Země: Česká republika Odvětví: Služby, zábavní průmysl Vedení

Více

Case Study. google apps jako nástroj personální politiky pro centrum holdings

Case Study. google apps jako nástroj personální politiky pro centrum holdings Case Study google apps jako nástroj personální politiky pro centrum holdings Kdo je centrum holdings Původně jeden z prvních internetových portálů v Česku, dnes mediální společnost působící také na Slovensku

Více

Business Suite for Notes

Business Suite for Notes Business Suite for Notes Systém BSFN byl vytvořen na základě zkušeností s podporou a řízením procesů v obchodní firmě. Během několika let existence na trhu se osvědčil u mnoha zákazníků. Z nejvýznamnějších

Více

Strategie rozvoje ICT resortu MPSV v souvislosti s novými technologiemi a trendy. Bc. Vladimír Šiška, MBA, I. NM, MPSV

Strategie rozvoje ICT resortu MPSV v souvislosti s novými technologiemi a trendy. Bc. Vladimír Šiška, MBA, I. NM, MPSV Strategie rozvoje ICT resortu MPSV v souvislosti s novými technologiemi a trendy. Bc. Vladimír Šiška, MBA, I. NM, MPSV Cíle Zefektivnění provozu ICT v resortu (MPSV, ČSSZ, ÚP, SUIP) jednu službu (funkci)

Více

Výklad pojmů. Kapitola 1 DEF. 1.1 Outsourcing. Outsourcing

Výklad pojmů. Kapitola 1 DEF. 1.1 Outsourcing. Outsourcing Pro pochopení textu publikace je důležité sjednocení terminologie popisované problematiky. Kapitola výklad pojmů je proto jakýmsi glosářem k tématu outsourcingu. Vedle definování pojmů jako outsourcing,

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová

Více

Vývoj moderních technologií při vyhledávání. Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz

Vývoj moderních technologií při vyhledávání. Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz Vývoj moderních technologií při vyhledávání Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz INFORUM 2007: 13. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 22. - 24.5. 2007 Abstrakt Vzhledem

Více

POMŮŽEME VÁM VYUŽÍT NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI ZALOŽENÉ NA TALENTECH PRO ROZVOJ VAŠEHO BYZNYSU

POMŮŽEME VÁM VYUŽÍT NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI ZALOŽENÉ NA TALENTECH PRO ROZVOJ VAŠEHO BYZNYSU 2 3 POMŮŽEME VÁM VYUŽÍT NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI ZALOŽENÉ NA TALENTECH PRO ROZVOJ VAŠEHO BYZNYSU ManpowerGroup je světovým lídrem v poskytování inovativních služeb a řešení na míru, které pokrývají životní cyklus

Více

1. Dostupné řešení CRM

1. Dostupné řešení CRM 1. Dostupné řešení CRM 1.1. Popis řešení Kompaktní CRM řešení s garantovaným časem zavedení! Komunikační systémy společnosti Siemens ve spojení se speciálním startovacím balíčkem osvědčeného evropského

Více

Výhody a rizika outsourcingu formou cloud computingu

Výhody a rizika outsourcingu formou cloud computingu Výhody a rizika outsourcingu formou cloud computingu Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz 1 Výchozí model MMDIS pro identifikaci možností outsourcingu

Více

IT Outsourcing COMPLUS CZ a.s. Petr Taševský 21. 10. 2011

IT Outsourcing COMPLUS CZ a.s. Petr Taševský 21. 10. 2011 IT Outsourcing COMPLUS CZ a.s. Petr Taševský 21. 10. 2011 Definice - outsourcing Outside resource using Termín outsourcing se všeobecně používá pro dlouhodobé převedení určité oblasti služeb na poskytovatele

Více

Přednáška 6 B104KRM Krizový management. Ing. Roman Maroušek, Ph.D.

Přednáška 6 B104KRM Krizový management. Ing. Roman Maroušek, Ph.D. Přednáška 6 B104KRM Krizový management Ing. Roman Maroušek, Ph.D. Téma KRIZOVÁ KOMUNIKACE Krizová komunikace -shrnutí Významnost veřejného mínění Riziko ztráty dobré pověsti má vysokou pravděpodobnost

Více

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS Vývoj informačních systémů Obecně o IS Informační systém Informační systém je propojení informačních technologií a lidských aktivit směřující k zajištění podpory procesů v organizaci. V širším slova smyslu

Více

PŘÍLOHA Č. 2 RÁMCOVÉ SMLOUVY SEZNAM SLUŽEB A JEJICH CEN 1. Rozložení subjektů Počet počítačů Počet organizací % malé subjekty 100 6200 97 střední subjekty 1000 180 2.5 velké subjekty 10000 30 0.5 Úroveň

Více

TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE

TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE Tel. +420 543426329 TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE Autor: Vít Chvál Verze dokumentu: 1.0 Datum poslední změny: 18.2.2013 Obsah: 1 Pracovník 3 2 Pracovní činnosti (Náplň práce)

Více

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 30 Téma: INFORMAČNÍ SYSTÉMY A ARCHITEKTURA IT V PODNIKU Lektor: Ing. Michal Beránek Třída/y:

Více

Kronika projektu OPPA

Kronika projektu OPPA Kronika projektu OPPA Základní informace o projektu Název Projektu: společnostech Casablanca Registrační číslo projektu: V rámci programu: Operační program Praha Adaptabilita Prioritní osa: 1 - Podpora

Více

Inovace CRM systémů využitím internetových zdrojů dat pro malé a střední podniky. Ing. Jan Ministr, Ph.D.

Inovace CRM systémů využitím internetových zdrojů dat pro malé a střední podniky. Ing. Jan Ministr, Ph.D. Inovace CRM systémů využitím internetových zdrojů dat pro malé a střední podniky Ing. Jan Ministr, Ph.D. I. Úvod Agenda II. Customer Intelligence (CI),zpracování dat z Internetu III. Analýza obsahu IV.

Více

The following is intended to outline our general product direction. It is intended for information purposes only, and may not be incorporated into

The following is intended to outline our general product direction. It is intended for information purposes only, and may not be incorporated into The following is intended to outline our general product direction. It is intended for information purposes only, and may not be incorporated into any contract. It is not a commitment to deliver any material,

Více

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Jan Pour, Ota Novotný Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze pour@vse.cz, novotnyo@vse.cz Abstrakt: Kvalita podnikové

Více

Microsoft SharePoint Portal Server 2003. Zvýšená týmová produktivita a úspora času při správě dokumentů ve společnosti Makro Cash & Carry ČR

Microsoft SharePoint Portal Server 2003. Zvýšená týmová produktivita a úspora času při správě dokumentů ve společnosti Makro Cash & Carry ČR Microsoft SharePoint Portal Server 2003 Zvýšená týmová produktivita a úspora času při správě dokumentů ve společnosti Makro Cash & Carry ČR Přehled Země: Česká republika Odvětví: Velkoobchod Profil zákazníka

Více

UDS for ELO. Univerzální datové rozhraní. >> UDS - Universal Data Source

UDS for ELO. Univerzální datové rozhraní. >> UDS - Universal Data Source Univerzální datové rozhraní UDS for ELO UDS pro ELO je univerzální datové rozhraní, schopné napojit systém pro archivaci a správu dokumentů ELO na libovolný datový zdroj a to bez nutnosti programování.

Více

Outsourcing & Cloud. v českých firmách

Outsourcing & Cloud. v českých firmách Outsourcing & Cloud v českých firmách Už jste asi slyšeli: Firmy dnes dávají jen nanejvýš 30 % IT rozpočtu na podporu růstu společnosti a generovaní nového businessu. Bez potřebných investic do nových

Více

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Deutsche Telekom AG Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Investice do zahraničních firem v českých korunách? Deutsche Telekom Deutsche Telekom patří mezi největší světové poskytovatele telekomunikačních

Více

Správa kontaktů Analýza příležitostí. Finanční účetnictví Nákladové účetnictví. řešení po celém světě. Přes 60% všech

Správa kontaktů Analýza příležitostí. Finanční účetnictví Nákladové účetnictví. řešení po celém světě. Přes 60% všech ZVYŠTE SVOJI PRODUKTIVITU PPS One SOFTWARE PRO PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ VÝROBY SPOJENÍ PPS One SE SAP BUSINESS ONE Prodej Nákup Logistika Správa kontaktů Analýza příležitostí Personalistika Finanční účetnictví

Více

SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A

SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A Bakalářský studijní program (B6209) SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A INFORMATIKA Bakalářský studijní obor Informatika v ekonomice STUDIJNÍ OBOR SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A INFORMATIKA Nejstarší obor na VŠB-TUO ( od

Více

Metodologie řízení projektů

Metodologie řízení projektů Metodologie řízení projektů Petr Smetana Vedoucí práce PhDr. Milan Novák, Ph.D. Školní rok: 2008-09 Abstrakt Metodologie řízení projektů se zabývá studiem způsobů řešení problémů a hledání odpovědí v rámci

Více

E-COMMERCE. Elektronické podnikání a koncepce elektronického obchodování. Petr Suchánek

E-COMMERCE. Elektronické podnikání a koncepce elektronického obchodování. Petr Suchánek E-COMMERCE Elektronické podnikání a koncepce elektronického obchodování Petr Suchánek Recenzenti: prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc. prof. Ing. Jindřich Kaluža, CSc. Vydání knihy bylo schváleno vědeckou radou

Více

Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL

Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. e-mail: Jan.Skrbek@tul.cz Pracovní seminář na téma SSME (služby věda, správa a realizace) 18.3.2010 Pracovní seminář na téma

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

powerful SAP-Solutions

powerful SAP-Solutions We deliver powerful SAP-Solutions to the World! Praktický průvodce novými SAP technologiemi Září 2015 Martin Chmelař itelligence, a.s. Milníky: 2002: založení společnosti 2008: společnost členem itelligence

Více

Průzkum PRÁCE NA DÁLKU 2013 v ČR 708 respondentů, leden duben 2013

Průzkum PRÁCE NA DÁLKU 2013 v ČR 708 respondentů, leden duben 2013 Průzkum PRÁCE NA DÁLKU 2013 v ČR 708 respondentů, leden duben 2013 I přes prokazatelné přínosy neumí firmy v ČR pracovat na dálku chybí jim k tomu podmínky i dovednosti! www.pracenadalku.cz 1 ZÁKLADNÍ

Více

Jakým otázkám dnes čelí CIO? Otakar Školoud Chief Information Officer, ALTRON GROUP

Jakým otázkám dnes čelí CIO? Otakar Školoud Chief Information Officer, ALTRON GROUP Jakým otázkám dnes čelí CIO? Otakar Školoud Chief Information Officer, ALTRON GROUP Jakým otázkám dnes čelí CIO? Jaké jsou jejich řešení? Tlak na snižování nákladů Využití nových technologií a rostoucí

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Případové studie a kulatý stůl. Dalibor Kačmář, Microsoft

Případové studie a kulatý stůl. Dalibor Kačmář, Microsoft Případové studie a kulatý stůl Dalibor Kačmář, Microsoft Případová studie využití Microsoft Azure společnosti Ness Akviziční systém společnosti Cofidis Vysoká dostupnost celého řešení Zeštíhlení IT oddělení

Více

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe Oborový portál BOZPinfo.cz - http://www.bozpinfo.cz Tisknete stránku: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-03-04-2013/zavedeni-sypokub.html Články jsou aktuální k datumu jejich vydání. Stránka byla vytvořena/aktualizována:

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

GIS jako důležitá součást BI. Jan Broulík, Petr Panec ARCDATA PRAHA, s.r.o.

GIS jako důležitá součást BI. Jan Broulík, Petr Panec ARCDATA PRAHA, s.r.o. GIS jako důležitá součást BI Jan Broulík, Petr Panec ARCDATA PRAHA, s.r.o. ARCDATA PRAHA, s.r.o. THE GEOGRAPHIC ADVANTAGE Motto Sladit operační taktiku s organizační strategií Strategie bez taktiky je

Více

ECM. Jaroslava Klegová

ECM. Jaroslava Klegová ECM Jaroslava Klegová Obsah přednášky Definice Historie Produkty Komponenty Implementace a rizika Trendy Co pro vás znamená ECM? Co znamená ECM pro mne? Enterprise Content Management = Správa podnikového

Více

Systémy pro podporu. rozhodování. 2. Úvod do problematiky systémů pro podporu. rozhodování

Systémy pro podporu. rozhodování. 2. Úvod do problematiky systémů pro podporu. rozhodování 1 Systémy pro podporu rozhodování 2. Úvod do problematiky systémů pro podporu rozhodování 2 Připomenutí obsahu minulé přednášky Rozhodování a jeho počítačová podpora Manažeři a rozhodování K čemu počítačová

Více

INVESTICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ DO IT Trendy ve využívání ICT

INVESTICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ DO IT Trendy ve využívání ICT 19. nezávislý průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR INVESTICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ DO IT Trendy ve využívání ICT N: 500 MSP (více jak 100 mil. Kč tržeb) Praha, 7.3.2013 Výzkum

Více

Příručka pro nasazení a správu výukového systému edu-learning

Příručka pro nasazení a správu výukového systému edu-learning Příručka pro nasazení a správu výukového systému edu-learning Obsah: Edu-learning pro firmy a organizace... 2 Varianty nasazení... 2 A. Systém umístěný v lokální síti zákazníka... 3 B. Systém umístěný

Více