Vyučované kurzy. Zakončení kurzu a hodnocení. Závěrečný test (Test II.) jindy po osobní dohodě + soboty. Kurz je zakončen zápočtem ve formě

Transkript

1 Konzultační hodny Meznárodní obchod I. Renata Mudrová Renata Mudrová Po: 11:3 13:2 jndy po osobní dohodě + soboty Místnost 24 Žžkov Emal: renata.mudrova mudrova@mup.czmup.cz Web: renata.jngjxue.net Vyučované kurzy Meznárodní obchod I. (MO) Po 9: 1:3 Žžkov 11 Po 1:45 11:3 Žžkov 11 Meznárodní obchod (RSMO) Po 13:2 14:5 Žžkov 22 Kombnovaná forma Meznárodní obchod I Lteratura Přednášky a cvčení Materály rozdané vyučujícím na přednáškách/semnářích Krugman, Obsfeld: Internatonal Economcs: Theory and Polcy Doplňková lteratura Kubšta a kol.: Meznárodní ekonomcké vztahy, HZ Edto 1999 Kubšta a kol.: Meznárodní ekonomcké vztahy, Nakl. A.Čapek 29 Benáček V.: Ekonome meznárodního obchodu, VŠE Praha 1997 Marková J.: Meznárodní měnové nsttuce, Oeconomca 22 Němeček E.: Meznárodní měnový systém, Karolnum 2 Zakončení kurzu a hodnocení Kurz je zakončen zápočtem ve formě zaškrtávacího testu Úspěšný zápočet 7% Závěrečný test (Test II.) konec semestru (13. přednáška x zkouškové) budou náhradní termíny 25 otázek a) b) c) d) maxmální počet bodů = 1 mnmální počet bodů = každá otázka má mnmálně jednu správnou odpověď špatná odpověď ruší dobrou odpověď v rámc otázky (nkolv mez otázkam) maxmální počet bodů z jedné otázky = 4 1

2 Test na zkoušku (Test I.) v polovně semestru (6 č 7 přednáška) DOBROVOLNÝ neexstuje na něj an náhradní an opravný termín v případě úspěšného závěrečného testu (tj. mn.7 bodů) nemá vlv na konečné hodnocení nedá se nenapsat maxmální počet bodů je 1, mnmální jeho cílem je pomoc studentům, kterým by se nepodařl závěrečný test tento test bude opraven až na konc semestru pouze u těch studentů, kteří by nesplnl podmínky zkoušky dané závěrečným testem Dobrovolné domácí úkoly Dobrovolné domácí úkoly mohou v případě nedosažení 7% hrance přdat pár bodů, podobně jako test I. Dobrovolné domácí úkoly se berou v úvahu jen v případě nedosažení hrance 7% Pravdla pro testy Zakázáno opsovat Zakázáno používat jakékolv jné pomocné materály kromě tužky a testovacího archu Tendence k opsování budou hodnoceny okamžtě jako nesplnění podmínek zápočtu Nkdo neodchází z místnost, dokud všchn nedopíší test renata.jngjxue.net Hromadný způsob komunkace se studenty Materály k přednáškám/semnářům (ve formátu pdf) Konzultační hodny a jejch případná nenadálá změna Výsledky závěrečného testu Rozložení přednášek/semnářů 1. P Obecný úvod do studa 2. P Teore MO, Merkantlsmus, Klascká teore MO 3. S Klascká teore 4. S Klascká teore 5. P+S 6. P+S Neoklascká teore Alternatvní teore 7. P Moderní teore 8. P+S 9. P Kurz 1. P+S Test I. (mdterm), Makroekonomcké teore Kurz a kurzová poltka 11. S Kurz a kurzová poltka 12. S Opakování 13. TEST II. 1.TERMÍN Otázky? 2

3 Obsah přednášky Meznárodní obchod Lecture 1 Obecný úvod do studa MO Renata Mudrová Základní pojmy Role MO Zdroje dat o MO Základní ukazatele MO Komodtní struktura Tertorální struktura Zahranční obchod ČR a Československa Vývoj meznárodního obchodu Základní pojmy HDP, HNP, HNI HDP defnce dle ČSÚ Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčový ukazatel vývoje ekonomky. Představuje souhrn hodnot přdaných zpracováním ve všech odvětvích v čnnostech považovaných v systému národního účetnctví za produktvní (tj. včetně služeb tržní netržní povahy) (zdroj: ČSÚ) Jným slovy, vyjadřuje celkovou hodnotu toho, co bylo na území ČR za dané období vyprodukováno HDP Je hodnota fnální produkce jednotlvých sektorů ekonomky v daném roce na území určtého státu Nomnální HDP Běžné ceny Reálný HDP Stálé ceny Domácí výrobní faktory Zahranční výrobní faktory O čem vypovídá úroveň HDP (absolutně, relatvně)? Výkonnost dané ekonomky 3

4 Problémy s HDP HDP je pouze o vyrobeném množství zboží a služeb za daný rok, nkolv celkové bohatství ekonomky Agregátní HDP nám nedává nformace o dstrbuc příjmu/bohatství Nezahrnuje netržní zboží (služby domácností) a šedou ekonomku Žádná ocenění volného času, efektů na žvotní prostředí a jných aspektů souvsejících s kvaltou žvota. HNP Co je to HNP? je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu resp. HNP je výsledkem používání výrobních faktorů ve vlastnctví občanů dané země Oprot HDP zahrnuje zahranční produkc z výrobních faktorů vlastněných rezdenty a naopak nezahrnuje domácí produkc z výrobních faktorů vlastněných czozemc. HDP v. HNP HDP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na území daného státu HNP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v czně). Vztah HDP a HNP O čem svědčí skutečnost, že exstují otevřené nůžky mez HDP a HNP? Zahranční nvestce HNI Co je to HNI? Součet všech příjmů a důchodů vydělaných občany za daný rok Národní důchod = HDP znehodnocení nepřímé daně čstý důchod z výrobních faktorů v zahrančí Ekonomcký růst Co je ekonomcký růst? Tempo růstu reálného hrubého domácího produktu Jaké má vláda, potažmo stát nástroje k ovlvňování ekonomckého růstu (HDP)? Fskální poltka Monetární poltka Hospodářská poltka 4

5 Měření příjmového rozdělení Gn koefcent Pokud chc porovnávat příjmová rozdělení v různých zemích, potřebuj jednoduché ndkátory Co použít? Rozdíl mez průměrným příjmem mez určtým procentem ldí s nejvyšším a nejnžším příjmem Podíl celkového příjmu například v top 5% ldí s nejvyšším příjmem Nebo více komplexní Gn Koefcent 1 Lorenzova křvka Ideálníl Lorenzova křvka Absolutní rovnost Lorenzova křvka a Gn koefcent Gn koefcent měří odchylku od deální Lorenzovy křvky 1 % příjmů 5 Absolutní nerovnost Více realstcká Lorenzova křvka % of ncomes 5 A A-B A B G = 1 A B G = absolutní rovnost G = 1 absolutní nerovnost 5 % domácností Gn koefcent Šrší srovnání WDI 215 = absolutní rovnost Všchn mají stejný příjem 1 = absolutní nerovnost Jeden má vše, ostatní nemají nc Rozvojové země Velm šroké spektrum, od,25 po,71 Rozvnuté ekonomky Všeobecně nžší (pod,4) 5

6 Platební blance Platební blance Systematcký statstcký výkaz č záznam všech účetních transakcí (operací) za určté období (zpravdla jeden rok) mez národní ekonomkou a zahrančím, přesněj mez devzovým tuzemc a devzovým czozemc. Horzontální struktura Členění PB na zboží, služby, prvotní důchody, druhotné důchody atd. Vertkální struktura Členění PB na kredtní a debetní položky Obchodní blance Export zboží Import zboží Blance zboží Výkonová blance Export zboží a služeb Import zboží a služeb Součet obchodní blance a blance služeb Úvod do studa meznárodního obchodu Role meznárodního obchodu Proč má tolk ekonomů na obchod (a otevřenost ekonomk) tak poztvní pohled? Obchod umožňuje specalzac! Dodatečné poztvní dopady rostoucích výnosů z rozsahu Obchod zmírňuje č elmnuje nedostatečné vybavení výrobním faktory a zdroj Obchod rozšřuje spotřebtelům možnost volby Obchod vede k ntenzvnější konkurenc Proč s ekonomy naopak nesouhlasí vládní úředníc a podnkatelé? Obchod vede k ntenzvnější konkurenc Některé sektory ekonomky tím mohou trpět ( nezaměstnanost) Mohou zde nastat tržní selhání např. toho typu, že by obchod motvoval ekonomku k dlouhodobě neefektvní specalzac? Zdroje dat o MO Teore MO byla jedním z průkopníků používání emprckých testů v ekonomcké teor Obchodní data zdánlvě hojná a snadno dostupná, ale přesto obsahují mnoho skrytých problémů Hlavní zdroje: WTO Internatonal trade statstcs Trade profles, tarff data Světová banka WDI (World Development Indcators) IMF Drectons of Trade (DOTS) statstcs (dostupné v knhovně CERGE-EI) EI) Internatonal Fnancal Statstcs časové řady (dostupné v knhovně CERGE-EI) Eurostat zejména databáze COMEXT COMEXT: U.N. COMTRADE: ČSÚ (obchod ČR) 6

7 Některé z problémů s daty o obchodu Řada statstk pouze obsahuje data o obchodu zbožím Obchod se službam (nvsble trade) se měří a porovnává podstatně obtížněj (a samozřejmě na něj potřebujeme jnou klasfkac) Problémy s cenam! Ceny FOB (exporty) v. CIF (mporty) obchod s Marsem? Transferová ceny (ntra-company obchod) Záměrná manpulace s celním statstkam Data o obchodu versus data o HDP Obchodní data zahrnují data o výrobcích z druhé ruky a polotovarech Fnální destnace versus ofcální statstka Rotterdam effect a chybějící hrance v Evropě Nepřímý obchod Jak zaúčtovat české výrobky použté ve výrobě německých výrobků exportovaných do Číny? Měnové faktory Než se data octnou ve fnální tabulce, projdou opakovaně konverzí do různých měn často př různé úrovn měnových kurzů. Základní ukazatele obchodu = vývoj obchodu v Vx = Hodnota obchodu = vývoj obchodu v běžných cenách Fyzcký objem = vývoj obchodu ve stálých cenách Cenové ndexy = ndex cen mportu, exportu Reálné směnné relace = ndex ukazující relatvní vývoj exportních a mportních cen, kupní síla exportu Q x = P = x q p 1 q p q1 q 1 p p Px TT = P q p 1 q p M Příklad (export země X): Košle Auta Rok Q P ($) Q P($) Ukazatele otevřenost ekonomky Export na obyvatele Podíl exportu (č exportu + mportu) na HDP Vhodné použít přepočet dle party kupní síly (PPP) = zohlednění rozdílných cenových hladn ve srovnávaných zemích q1 p1 q1 p q p1 Vx =.86 Q = 1. 5 x Px =. 79 q p q p q p = = = Otevřenost obchodu Export zboží a služeb (% HDP) Source of data: WDI Globální obchodní statstky Jaká je hodnota celkového meznárodního obchodu v roce 213? Kdo je byl #1 exportér v roce 213? Kupodvu taková otázka má více jak jednu odpověď Proč? Měl bychom považovat obchod uvntř EU (tzv. ntra-eu trade) za meznárodního obchod? A co například Čína co uděláme s Hongkongem, Macau a Tchajwanem? Co například re-exporty exporty a re-mporty? Měl bychom je zahrnout jak do původních exportů tak do re-exportů? exportů? Jak zacházet se službam? Světové exporty v 213 Hodnota v mld USD Světové exporty zboží (včetně ntra-eu trade) Světové exporty zboží (mmo ntra-eu trade) Světový export komerčních služeb (včetně ntra-eu trade) Světový export komerčních služeb (mmo ntra-eu trade) Zdroj: WTO Trade Statstcs 214 7

8 Globální obchod 214: Obchod s Marsem Pokud porovnáme celkové celosvětové exporty zboží s celkovým celosvětovým mporty zboží, zjstíme, že se nerovnají Jak je to možné? Světový export 213 Hodnota v mld USD Světový export zboží ( včetně ntra-eu trade ) Světový mport zboží ( včetně ntra-eu trade ) Blance - 74 Zdroj: WTO Trade Statstcs 214 Co nás dále zajímá a proč? Komodtní struktura obchodu = čím se obchoduje Nutné použít nějakou standardní klasfkac výrobků např. členění dle SITC (Standard Internatonal Trade Classfcaton) Tertorální struktura obchodu = kdo s kým obchoduje Gravtační vztah Proč je to důležté? Na tertorální a komodtní struktuře může závset ctlvost ekonomk na různé šoky ve světové ekonomce Příklad: Souvslost tertorální a komodtní struktury obchodu ČR s vhodností přjetí Eura... MO: Používané klasfkace Komodtní struktura Klasfkace podle charakteru výrobku HS (Harmonzed Commodty Descrpton and Codng System) SITC (Standard Internatonal Trade Classfcaton) Klasfkace podle čnností CPA (Classfcaton of Product by Actvtes), dříve též SKP (Standardní klasfkace produkce), Souvsející klasfkace další data o odvětvích (počty zaměstnanců, zsk, aktva ) ISIC (Internatonal Standard Industral Classfcaton of All Economc Actvtes) NACE (Nomenclature statstque des actvtés économques dans la Communauté européenne) u nás dříve OKEČ (Odvětvová klasfkace ekonomckých čnností) Kompatblta mez klasfkacem podle čnností Informace o klasfkacích ČSÚ, U.N. Statstcal Dvson, Eurostat SITC, rev. 4 Potravny a žvá zvířata Food and lve anmals 1 Nápoje a tabák Beverages and tobacco 2 Surovny nepožvatelné, s výjmkou palv Crude materals, nedble, except fuels 3 Mnerální palva, mazva a příbuzné materály Mneral fuels, lubrcants and related materals 4 Žvočšné a rostlnné oleje, tuky a vosky Anmal and vegetable ols, fats and waxes 5 Chemkále a příbuzné výrobky jnde neuvedené Chemcals and related products, n.e.s. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materálu Manufactured goods classfed chefly by materal 7 Stroje a dopravní prostředky Machnery and transport equpment 8 Průmyslové spotřební zboží Mscellaneous manufactured artcles 9 Komodty a předměty obchodu jnde nezatříděné Commodtes and transactons not classfed elsewhere n SITC SITC, rev. 4 Seskupení komodt SITC odráží Materály použté ve výrobě Výrobní stáda Tržní praktky a použtí produkty Důležtost komodt ve světovém obchodu Technologcké změny. Struktura: Sekce (one-dgt codes) Dvze (dgt codes) Skupny (3-dgt codes) Podskupny (4-dgt codes) Položky (5-dgt codes) 8

9 HS Víceúčelová nomenklatura zboží používaná pro celní sazebníky a statstcké klasfkace po celém světě Přes 98% světového obchodu klasfkováno HS Struktura: Level 1: sectons Level 2: chapters (2 místný kód); Level 3: headngs (4 místný kód) Level 3: one-dash or two-dash sub-headngs (6 místný kód); HS headngs and sub-headngs využívané pro více agregované výrobkové klasfkace HS velm detalní, možnost využtí pro vlastní klasfkace CPA Je klasfkace produktů (zboží služeb) na úrovní EU Produktová klasfkace na základě společných charakterstk Charakterstky poskytují základ pro sběr a výpočet statstk produkce, spotřeby, meznárodního obchodu a dopravy produktů CPA je částí ntegrovaného systému statstcké klasfkace rozvnuté především pod záštnou Unted Natons Statstcal Dvson. Struktura: Level 1: 21 sekcí (alfabetcký kód); Level 2: 88 dvzí (2 místný numercký kód); Level 3: 261 skupn (3 místný numercký kód); Level 4: 575 tříd (4 místný numercký kód); Level 5: kategorí (5 místný numercký kód); Level 6: subkategorí (6 místný numercký kód). NACE (OKEČ) Klasfkace ekonomcké aktvty Evropská mplementace ISIC V ČR CZ-NACE (nahradla OKEČ) od 28 Statstcká klasfkace ekonomcké aktvty v Evropských společenstvích Cíl: Založt běžnou klasfkac ekonomcké aktvty mez státy EU Struktura: Level 1: 21 sekcí na základě písmen A až U; Level 2: 88 dvzí 2 místný numercký kód (1 až 99); Level 3: 272 skupn 3 místný numercký kód (1.1 až 99.); Level 4: 615 tříd 4 místný numercký kód (1.11 to 99.). A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U NACE AGRICULTURE, FORESTRY AND FISHING MINING AND QUARRYING MANUFACTURING ELECTRICITY, GAS, STEAM AND AIR CONDITIONING SUPPLY WATER SUPPLY; SEWERAGE, WASTE MANAGEMENT AND REMEDIATION ACTIVITIES CONSTRUCTION WHOLESALE AND RETAIL TRADE; REPAIR OF MOTOR VEHICLES AND MOTORCYCLES TRANSPORTATION AND STORAGE ACCOMMODATION AND FOOD SERVICE ACTIVITIES INFORMATION AND COMMUNICATION FINANCIAL AND INSURANCE ACTIVITIES REAL ESTATE ACTIVITIES PROFESSIONAL, SCIENTIFIC AND TECHNICAL ACTIVITIES ADMINISTRATIVE AND SUPPORT SERVICE ACTIVITIES PUBLIC ADMINISTRATION AND DEFENCE; COMPULSORY SOCIAL SECURITY EDUCATION HUMAN HEALTH AND SOCIAL WORK ACTIVITIES ARTS, ENTERTAINMENT AND RECREATION OTHER SERVICE ACTIVITIES ACTIVITIES OF HOUSEHOLDS AS EMPLOYERS; UNDIFFERENTIATED GOODS- AND SERVICES-PRODUCING ACTIVITIES OF HOUSEHOLDS FOR OWN USE ACTIVITIES OF EXTRATERRITORIAL ORGANISATIONS AND BODIES CZ-NACE A - ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ B - TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL D VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S F - STAVEBNICTVÍ G - VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽB H - DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ I - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ J - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI K - PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ L - ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ M - PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI N - ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI O - VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLN P VZDĚLÁVÁNÍ Q - ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE R - KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI S - OSTATNÍ ČINNOSTI T - ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ JAKO ZAMĚSTNAVATELŮ; U - ČINNOSTI EXTERITORIÁLNÍCH ORGANIZACÍ A O Komodtní struktura V současné době podíly skupn na MO celosvětově z hledska komodtní struktury ztrácí na významu mnohem důležtější je, kdo generuje významnou část přdané hodnoty fnálního výrobku Domnantní postavení výrobků zpracovatelského průmyslu % na vývozech, 197 6%, 26 71,6% Převaha kovozpracujícího průmyslu Nerostné surovny 17% (26) Zemědělské produkty 8% (26) 9

10 Export průmyslových výrobků % exportů zboží Struktura exportů zboží v roce 213 Každá kategore jako % celkových exportů zboží POZOR: Tento druh dat se stává stále méně a méně relevantním. Mnohem zajímavější: kdo generuje významnou část přdané hodnoty fnálního výrobku? Poznámka: - Chybí data pro low ncome countres - Developed countres mají zvyšující se podíl exportů služeb v porovnání s exportem zboží Zdroj dat: WDI Zdroj dat: WDI Hgh Tech Exporty v 213 % exportu zboží Země s nejvyšším podílem Hgh-Tech Exportů v 213 Hgh-tech Exporty (% exportu zboží) JEŠTĚ JEDNOU: tento druh dat se stává stále méně a méně relevantním! Source of data: WDI Source of data: WDI Tradční měřítko Měřítko přdané hodnoty Příklad: Obchodní blance USA s Phone USD mln, data za 29 Čína Japonsko Korea Německo Zbytek světa Svět celkem -1,91.2-1, ,91.2 Koncentrace obchodu: Exporty Herfndahl-HrschmannHrschmann ndex normalzovaný na hodnoty od do 1 Čím více se ndex blíží 1, tím více se jedná o více koncentrovaný trh. Tradční statstky: Čína exportuje hgh tech produkty do USA, USA mají hluboký defct obchodní blance s Čínou, Realta: jen velm malý zlomek skutečné hodnoty ve skutečnost zůstává v Číně, zbytek je utracen za komponenty a za platby za patenty / technologe do Kore, Japonska č Německa Zdroj: Mroudot, S., Global Forum on Trade Statstcs, 2-4 Aprl 211 Zdroj: UNCTADSTAT 1

11 Index dverzfkace: Exporty Index dverzfkace normalzovaný ovaný na hodnoty od do 1 Index dverzfkace ukazuje, zda se struktura exportů č mportů produktů určté skupny zemí odlšuje od struktury ve světě. Tento ndex odhaluje rozsah rozdílu mez strukturou obchodu skupny zemí a světovým průměrem. Čím více se ndex blíží 1, tím větší je rozdíl od světového průměru. Intra-Industry Industry (Two-Way) Trade Zajímavý aspekt vývoje meznárodního obchodu Čím dál tím vyšší role tzv. vntroodvětvového obchodu v meznárodním obchodu Tj. země vyvážejí a dovážejí de facto podobné výrobky Source: UNCTADSTAT Kdo s kým obchoduje - teore Tertorální struktura Gravtační model obchodu (Gravty Model) Velkost vzájemného obchodu dvou zemí závsí Poztvně na jejch velkost a vyspělost Negatvně na jejch vzdálenost Vzdálenost nejen geografcká, ale kulturní Tertorální struktura Vyspělé země USA, Německo, Japonsko cca 25% Od roku 195 se podíl vyspělých zemí zvýšl z 63% na 73% v roce 1973, následuje pokles na 66% v roce 1981 a následně do 1989 se tento podíl pohybuje kolem 73%. V roce 27 se vyspělé země podílely 6%. Mez průměrné tempo 7,5%. Tertorální struktura Rozvojové ekonomky V roce 27 se podílely 37,5% Čína, Inde Od roku 195 do roku 27 zvýšení o 8% Průměrné tempo růstu dosáhlo 12% 11

12 Tertorální struktura Evropská une V roce 27 více jak 38% Podíl na vývozu vyspělých zemí %, 27 65% Podíl na dovozu vyspělých zemí %, 27 61% Vzájemný obchod (27) 68% vývoz, 64% dovoz ČR 85% vývoz, 8% dovoz Největší světoví exportéř a mportéř v roce 213 Členové EU jako jednotlvé země, export zboží Exportér Podíl Importér Podíl 1 Chna Unted States Unted States Chna Germany Germany Japan Japan Netherlands France France Unted Kngdom Korea, Republc of 3. 7 Hong Kong, Chna Unted Kngdom 2.9 retaned mports.7 9 Hong Kong, Chna Netherlands 3.1 domestc exports.1 9 Korea, Republc of 2.7 re-exports Russan Federaton Italy 2.5 Zdroj: WTO Trade Statstcs 214 Trade Cloud: Světové exporty v 213 Čím větší jméno země, tím větší role v exportech Největší světoví exportéř a mportéř v roce 213 EU jako celek, export zboží Exportér Podíl Importér Podíl 1 Extra-EU (28) Unted States Chna Extra-EU (28) Unted States Chna Japan Japan Korea, Republc of Hong Kong, Chna Hong Kong, Chna 3.6 retaned mports.9 domestc exports.1 6 Korea, Republc of 3.4 re-exports Russan Federaton Canada a Canada 3. 8 Inda Sngapore Mexco 2.6 domestc exports Sngapore 2.5 Zdroj: Export, World Cloud (213), WITS - UNSD COMTRADE re-exports 1.3 retaned mports Mexco 2.5 Zdroj: WTO Trade Statstcs 214 Globální obchod dle úrovně rozvoje Export zboží a služeb, USD, Klasfkace Světové banky Caveat emptor: the composton of WB aggregates (low/hgh ncome) s not constant! Globální obchod dle úrovně rozvoje Export zboží a služeb, USD, Klasfkace Světové banky Caveat emptor: the composton of WB aggregates (low/hgh ncome) s not constant! Zdroj dat: WDI Zdroj dat: WDI 12

13 Relatvní role rozvíjejících se zemí Role hlavních kategorí zemí v exportu, Low Income Countres Podíl na světovém obchodu, HDP, populac Zdroj: UNCTADSTAT Zdroj dat: WDI Low Income Economes: Současná defnce Země s HNI na obyv menším než $145 Afghanstan Gamba, The Nger Benn Gunea Rwanda Burkna Faso Gunea-Bsau Serra Leone Burund Hat Somala Camboda Korea, Dem Rep. South Sudan Central Afrcan Republc Lbera Tanzana Chad Madagascar Togo Comoros Malaw Uganda Congo, Dem. Rep Mal Zmbabwe Ertrea Mozambque Stylzovaná fakta o obchodu Světovému obchodu domnuje vzájemný obchod RTE RTE jsou domnantním obchodním partnerem RZ Velkost vzájemného obchodu dvou zemí je poztvně spjata s jejch ekonomckou velkostí a vyspělostí, negatvně se vzájemnou vzdáleností Obchoduje se především s průmyslovým výrobky, jejch podíl se zvyšuje na úkor surovn, potravn, palv Míra otevřenost roste s vyspělostí ekonomky Míra otevřenost klesá s velkostí ekonomky Otevřené ekonomky rostou rychlej Ethopa Nepal Zdroj: World Bank Zahranční obchod České republky a Československa Zahranční obchod ČR a Československa Do roku 199 ntenzvní obchodní vztahy s východním blokem Zajímavá komodtní struktura obchodu Vůč RVHP jako vyspělá ekonomka Vůč RTE spíše jako méně rozvnutá země V důsledku rozpadu RVHP a tradčních vztahů mez frmam, recese v zemích SVE Rychlá reorentace na západní trhy Dnešní stuace: Domnuje obchod s vyspělým tržním ekonomkam (zejména s EU) Hlavní exportní artkl: produkty třídy SITC 7 (stroje a zařízení) 13

14 Tertorální struktura ZO ČSSR v roce ,8 CPE 54,9 39,2 31,2 RVHP Země s tržní Rozvnuté ekonomkou země 18,2 EHS 8 Rozvojové země Zdroj: Facts on Czechoslovak Foregn Trade Součet je vyšší než 1 všechny jednotlvé kategore zemí nejsou dsjunktní Komodtní struktura vývozu v roce , ,5 6, ,7 1 RVHP Vyspělé země Zdroj: Facts on Czechoslovak Foregn Trade ČR: Změny struktury exportu po r. 199 Obchod ČR se světem Hodnota obchodu, tsíce USD Zdroj dat: CSU - STAZO Obchod ČR se světem Hlavní exportní partneř 214 Podíl EU28: 82.2% Obchod ČR se světem Komodtní struktura exportu: : SITC, 214 Code Stat. Hodnota (ts. USD) Podíl (%) Food and lve anmals Beverages and tobacco Crude materals, nedble, except fuels Mneral fuels, lubrcants and related materals Anmal and vegetable ols, fats and waxes Chemcals and related products, n.e.s Manufactured goods classfed chefly by materal Machnery and transport equpment Zdroj dat: CSU - STAZO 8 Mscellaneous manufactured artcles Commodtes and transactons n.e.c. n the SITC Zdroj: CSU - STAZO 14

15 Obchod ČR se světem Komodtní struktura mportu: : SITC, 214 Český export zboží dle sektorů, 214 Obchodní data v CPA(28) klasfkac, mln Euro Code Stat. Hodnota (ts USD) Podíl (%) Food and lve anmals Beverages and tobacco Crude materals, nedble, except fuels Mneral fuels, lubrcants and related materals Anmal and vegetable ols, fats and waxes Chemcals and related products, n.e.s Manufactured goods classfed chefly by materal Machnery and transport equpment Mscellaneous manufactured artcles Commodtes and transactons n.e.c. n the SITC Zdroj dat: CSU - STAZO Zdroj: Eurostat COMEXT Hlavní obchodní partneř ČR (213, export) Hlavní obchodní partneř ČR (213, mport) Zdroj: WTO 215 Zdroj: WTO 215 Co vyvodt z gravtačního modelu? Naše současná struktura zahrančního obchodu se zdá být přrozenou Dramatcká reorentace obchodu v 9. letech tak byla spíše návratem k normálu a kompenzací předchozích pokřvení Současná tertorální struktura exportu bude patrně převládat nadále, ke změně bude docházet jen v dlouhém období Vývoj meznárodního obchodu 15

16 Vývoj MO a růst průmyslové produkce před první světovou válkou MO UK Německ o France USA Základní charakterstky dynamky MO Období mez dvěma světovým válkam 2. léta růst objemu MO následovaná poklesem ve 3. letech V hodnotovém vyjádření jako stejný, jako před první světovou válkou, ve fyzckém vyjádření vzrostl o 15% Dochází k uzavírání ekonomk (klesá podíl ZO na HDP) snaha řešt vlastní problémy protekconsmem Poválečné období Vysoká dynamka růst hodnoty exportu 9,8%, reálné tempo růstu MO 6,2% Meznárodní obchod se rozvíjí mnohem rychlej, než-l HDP Zdroj: Kubšta a kol.: Meznárodní ekonomcké vztahy 2 Hlavní příčny rychlého růstu MO po druhé světové válce Rychlý růst HDP Průměrně rostl kolem 4% Intenzvní otevírání ekonomk Růst podílu zahrančního obchodu na HDP Prohlubování meznárodní dělby práce Růst komplementárnost národních ekonomk Globalzace ekonomckého rozvoje Růst významu multnaconálních korporací Vývoj meznárodního obchodu I. Období MO (fyz.objem) MO (hodnota) HDP ,6 7,8 4, ,3 9,2 5, ,6 2,4 3, ,2 5,7 5, ,3 9,8 3, , 8,2 1, ,8 4,5 4, ,7 4,6 4, ,7.. 2, , , , 21 Dynamka globálního obchodu Vhodnota světového exportu a mportu, roční změna v % Dynamka globálního obchodu Vhodnota a objem světového exportu, roční změna v %, Unt Value Index Velká recese Fnanční krze Zdroj dat: WTO Zdroj dat: WTO 16

17 Globální cenová dynamka: Ropa Brent USD per Barrel, Měsíční průměry Globální cenová dynamka: Zlato USD per Ounce, Měsíční průměry Zdroj: Pacfc Exchange Zdroj: Pacfc Exchange Vývoj meznárodního obchodu II. 5. léta Vysoká tempa MO 6. léta Vysoká tempa MO 7. léta Růst MO v běžných cenách Rozsáhlý vzestup exportních cen, především ropy a následně dalších surovn a průmyslových výrobků (téměř 22%) Pokles MO ve fyzckém objemu Pokles tempa ekonomckého růstu v RTE, surovnová a energetcká krze, měnová krze, platební potíže určtých zemí, protekconsmus atd. Vývoj meznárodního obchodu III. 8. léta Další zpomalení růstu fyzckého objemu MO Pokles v hodnotovém vyjádření Jako celek pokles dynamky Snížení temp růstu hodnoty objemu světového obchodu Detalnější pohled MO rostl podstatně rychlej ve fyzckém vyjádření, než v předchozí dekádě Příčna: dlouhodobá konjunktura v RTE, mplkace vědecko-technckého pokroku a nových technologí Vývoj meznárodního obchodu IV. 9. léta Na počátku dochází k výraznému poklesu MO Recese v Severní Amerce Recese v západní Evropě Slábnoucí nvestční trendy v Japonsku ztlumení světové poptávky Pád komunstckých režmů Rozpad RVHP Transformace zemí SVE Od roku 1994 opět urychlení Zesílená konjunktura v Severní Amerce Ekonomcká obnova Latnské Amerky Impuls vyplývající ze sjednocení Německa Slná poptávka na Středním východě a As 1998 zpomalení Fnanční a hospodářská krze v As, Rusku a Latnské Amerce Vývoj meznárodního obchodu V. Po roce 2 21 přchází další recese 22 opětovná akcelerace způsobená růstem cen ovlvněný změnam kurzových relací (znehodnocování USD) 28 další hospodářská krze, pokles světového vývozu na 5,3% (z 9,3% v roce 26 a 6,5% v roce 27) 17

18 Investce, MNC a obchod Vztah nvestce-obchod nejednoznačný Substtuční vztah nvestce nahrazující obchod Komplementární vztah nvestce podporující obchod 8. a 9. léta prudký rozvoj PZI a multnaconálních korporací Významná část světového obchodu je vlastně obchod vntrofremní (Markusen: cca 3%) Multnaconální korporace jsou významné především v sektorech S vysokým podílem R&D Vyrábějící nové a technologcky náročné výrobky S vysokou dferencací produktů a ntenzvní reklamou Faktory růstu MO Rozhodujícím faktorem byl/je... ekonomcký růst hospodářská poltka rozvoj multnaconálních korporací, přímé zahranční nvestce obchodní poltka...rozvnutých tržních ekonomk. Nejvýrazněj ovlvňují MO Spojené státy Japonsko Evropská Une... ale nyní některé nerozvnuté tržní ekonomky Čína Reference Kubšta a kol.: Meznárodní ekonomcké vztahy, HZ Edto 1999 Kubšta a kol.: Meznárodní ekonomcké vztahy, Nakl. A.Čapek 29 Zdroje dat Czech Statstcal Offce: STAZO database Eurostat: COMEXT trade database Pacfc Exchange Rate Servce UN COMTRADE Database World Bank WITS WDI World Bank World Development Indcators database WTO: Trade Profles WTO: Statstcs Database Tme Seres Použté zkratky a pojmy ROW Rest of World (zbytek světa) Countres classfcaton WB fscal year 216 GNI per capta Low ncome countres Země s nízkým příjmem - $1,45 or less Lower mddle ncome countres Země s nžším středním příjmem more than $1,45 but less than $4,125. Upper mddle ncome countres Země s vyšší středním příjmem more than $4,125 but less than $12,736 Hgh ncome countres non OECD Země s vysokým příjmem nečlenské OECD - $12,736 or more Hgh ncome countres OECD Země s vysokým příjmem členské OECD - $12,736 or more Rotterdam effect znamená, že se zahranční obchodní transakce ohlásí pro statstky EU nejprve jako dovoz ze země mmo EU do členského státu EU, ve kterém zboží překročlo hrance EU a bylo propuštěno do volného oběhu. Tento statstcký záznam tvoří součást systému Extrastat. Další pohyb zboží z tohoto členského státu EU do členského státu EU, který je konečnou skutečnou dovážející zemí, je následně zaznamenán jako odeslání (vývoz) a příchod (dovoz) mez těmto dvěma členským státy EU v rámc Intrastatu. Rotterdamský efekt exstuje v případě vývozů ze Společenství, ovšem v menší míře. Vede k nadhodnocení objemu vývozu a dovozu u členských států EU (vzájemnému obchodu),, které jsou tomuto jevu vystaveny. 18

19 Děkuj za pozornost 19