Vývoj italštiny I, II A/B (AIT500001,2)

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj italštiny I, II A/B (AIT500001,2)"

Lenka Marková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Vývoj italštiny I, II A/B (AIT500001,2) 1) Program a úvodní informace 2) Proces romanizace

2 Program zimní semestr (vývoj italštiny I) Proces romanizace. Latina klasická a lidová. Fonologická rekonstrukce vývoje obecná charakteristika Vývoj vokalického systému Vývoj konsonantického systému Morfosyntaktická rekonstrukce obecná charakteristika Vývoj jmenných kategorií Vznik a vývoj členu určitého a neurčitého Utváření pronominálního systému Vývoj slovesných kategorií Adjektivum, adverbium, předložky a spojky v latině a v italštině Slovotvorné postupy (derivace a kompozice ve vývoji) Stručná charakteristika vývoje syntaxe

3 Program letní semestr Vývoj italštiny II A/B 1 hod. + Jazykový rozbor starých textů 1 hod. Přednáška 1. hodina, četba textů 2. hodina Dějiny italského jazyka úvod Duecento a Trecento Dante Quattrocento a Cinquecento Seicento a Settecento Ottocento Novecento

4 Literatura ta starší... Castellani, A. (2000) Grammatica storica della lingua italiana. I. Introduzione, Bologna: il Mulino Coletti, V. (1993) Storia dell italiano letterario. Dalle origini al Novecento, Torino: Einaudi De Mauro, T. (1963) Storia linguistica dell Italia unita, Bari: Laterza Hamplová, S. (2002) Nástin vývoje italského jazyka, Praha: Karolinum Maiden, M. (1995) A Linguistic History of Italian, Longman: London and New York (it. překlad Storia linguistica dell italiano, Bologna: il Mulino) Migliorini, B. (1960) Storia della lingua italiana, Milano: Bompiani Rohlfs, G. (1966): Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti (vol. I: Fonetica, vol. II: Morfologia, vol. III.: Sintassi e formazione delle parole), Torino: Einaudi Tekavčić, P. (1972): Grammatica storica dell italiano (vol. I: Fonematica, vol. II.: Morfosintassi, vol. III. Lessico), Bologna: il Mulino Tesi, R. (2001) Storia dell italiano. Dalle origini alla formazione della lingua comune. Bari-Roma: Laterza.

5 Literatura novinky :) Salvi Renzi (eds.),grammatica dell italiano antico, Bologna: il Mulino 2010 Ledgeway, A. From Latin to Romance, Oxford: OUP 2012

6 Další materiály a informace Handouty ke každé přednášce (nejpozději vždy v pondělí) Texty ke stažení v LS Požadavky ke zkoušce V ZS zápočet - písemný test na základní fakta dle okruhů V LS Písemná zkouška (20 otázek vztahujících se ke krátkému textu z počátků lit. jazyka).

7 Proces romanizace 1. Latina a italické jazyky 2. Jazyky Apeninského poloostrova v 1. tis. př. Kr. 3. Romanizace 4. Expanze říše 1. etapa 5. Expanze říše 2. etapa 6. Vulgární latina úvod

8 1. Latina a italické jazyky Apeninský polostrov v 1. tis. př. Kr různorodé osídlení a různé jazyky; nejdůležitější prerománské osídlení (důležité pro tzv. substrátové teorie): Řecké (od 6. st. př. kr.): Taras (Tarento), Sybaris (Sibari), Rhégion (Reggio di Calabria), Syrakusai, Katané, Akragas (Agrigento), Messana, Gela. Etruské (okolo 600 př. Kr.): od Říma k Mantově; centrem dnešní Toskánsko (dnešní Volterra, Arezzo, + Perugia, + Elba) + města okolo Neapole (Cumae, Capua). (více srov. Bouzek, J. Etruskové jiní než všechny ostatní národy, Praha, Karolinum 2003)

9 2. Jazyky Apeninského poloostrova v 1. tis. př. Kr. jazyky neindoevropské (tzv. autochthonní): etruština, rétština, kamunština, severopikénština, ligurština, sikánština, stará sardština, punština (semitské jazyky) jazyky indoevropské dvě větve: osko-umberská: oština, umberština, jihopikénština a menší sabelské jazyky latino-faliská: LATINA, faliština, venetština, sikulština jazyky indoevropské neitalické: řečtina, lepontština, messapština, elymština

10 3. Romanizace Romanizace = expanze Římské říše v makroměřítku: 3. st. př. Kr.: území Itálie + Sardínie, Sicílie, Korsika, Hispánie (východní část Iberského poloostrova). 2. st. př. Kr.: Iberský poloostrov, západní část Balkánského poloostrova (Dalmácie), Řecko, severní část Afriky, část Malé Asie. Konec 2. st. př. Kr.: jih Galie (Gallia Narbonensis). 1. st. př. Kr.: celá Galie, Egypt, část dnešního Švýcarska a Rakouska (provincie Raetia a Noricum). 1. st. po Kr.: Pannonia (dnešní část záp. Maďarska), Britannia (r. 43 Claudius, římská provincie) 2. st. po kr.: Dacia (dnešní Rumunsko) (jen od r. 108 Traianus do r. 270).

11 4. Expanze říše - 1. etapa Řím kolem r. 500 (Ager Romanus) dobytí střední Itálie (Latium a Campania) samnitské války: 1. samnitská válka ( ) Latium, část Kampánie (po Neapol) 2. samnitská válka ( ) další území okolo Latia. 3. samnitská válka ( ) celá střední Itálie dobytí jižní Itálie (řecká města na jejich obranu Pyrrhos, epirský král, ), získání Tarentu. Sicílie 1. punská válka ( ), 241 Sicílie římskou provincií, r. 238 Korsika a Sardinie. Hispánie 2. punská válka ( ) (Kartáginská říše Hannibal se zmocňuje města Saguntum), Řím získává Hispánii a Baleáry.

13 5. Expanze říše - 2. etapa sever Afriky r. 146 Kartágo zničeno území Africa. Galie (58-51 Caesar).

14 Expanze Římské říše - poslední etapa Egypt a Galatie (Augustus), mezi r. 27 př. Kr. 9 po Kr. pokus o ovládnutí Germánie (hlavní tažení 12 př. Kr. 9 po Kr.) Britannia (r. 43 Claudius) Dacia (r. 117 Traianus) po 150 let pak říše neměnná... r. 395 rozdělení Římské říše, vpády a tažení Hunů, Ostrogótů a Visigótů aj. pád Římské říše (více srov. Češka, J. Zánik antického světa, Praha, Vyšehrad 2000).

15 6. Vulgární latina - úvod Jazyková romanizace pozvolná výměna jazyků, nikoli obyvatelstva; pomalý, nezamýšlený proces geograficky velmi variabilní. Klasická latina vs. vulgární (tj. hovorová, lidová) latina. Vulgární latina územní diferenciace. Jak vulgární latina vypadala? Lze popsat jen tendence podle následného vývoje v románských jazycích. Doklady vulgární latiny

16 6. Vulgární latina - úvod Appendix Probi (2. st. po Kr.) seznam nesprávně vyslovovaných slov této formy: VETULUS non VECLUS, VINEA non VINIA, CALIDA non CALDA atd. (a další díla latinských gramatiků) Nápisy (např. náhrobní nápisy) (shromážděné dnes v Corpus Inscriptionum Latinarum), např. jeden pompejský nápis (CIL, IV, 1173): quisquis ama [amat] valia [valeat], peria [pereat] qui nosci [nescit] amare. Různé traktáty a technická či lékařská pojednání. Křesťanské texty (překlady Bible). Klasická díla, která obsahují některé pasáže (mluva některých postav nejznámější Petroniův Satyricon) (více srov. Zavadil, B. Vývoj španělského jazyka I., Praha, Karolinum 1998; Herman, J. Le latin vulgaire, Paris, Presses Universitaires de France 1967; Väänänen, V. Introduction au lating vulgaire, it. překlad: Introduzione al latino volgare, Bologna, Pàtron 1982)

Podobné dokumenty

Jazyková romanizace. Charakteristika vulgární latiny

Jazyková romanizace. Charakteristika vulgární latiny Proces romanizace 1. Romanizace expanze Římské říše: 3. st. př. Kr.: území Itálie + Sardínie, Sicílie, Korsika, Hispánie (východní část Iberského poloostrova). 2. st. př. Kr.: Iberský poloostrov, západní