UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií. Jana Sigmundová. Politická korupce

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií Jana Sigmundová Politická korupce Stav korupce v R na lokální úrovni Bakaláská diplomová práce Vedoucí bakaláské práce: Doc. Mgr. Pavel Šaradín, Ph.D. Olomouc 2009

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakaláskou práci vypracovala samostatn na základ uvedených pramen a literatury. V Olomouci dne 29. bezna 2009

3 Obsah Úvod Problematika definování korupce Korupce jako deviantní chování Korupce jako patologické chování Korupce jako chování maximalizující zisk Korupce jako sociální dezintegrace Institucionalizace korupce Definice korupce Korupce a její aktéi Píiny korupce Prokorupní faktory Druhy korupce Dlení podle výskytu Dlení podle závažnosti Mení korupce Druhy index Složené indexy Situace v R Odhalování korupce Role médií Význam skandálu Vztahy médií a policie Nezávislost médií Vlastnictví médií v R Regionální média Vývoj regionálních médií Regionální tisk Regionální vysílání Postavení regionálních reportér Korupce na komunální úrovni Pípad Tebí Obecní majetek...44

4 4.1.2 Vyšetování Média Obanská aktivita...48 Závr...50 Prameny a literatura...56 Prameny...56 Literatura...59 Abstrakt...65

5 Úvod Korupce pedstavuje dlouhodobý celosvtový spoleenský problém a týká se každého státu. Provází spolenost od poátku lidské civilizace, první opatení proti korupci obsahoval již Chammurapiho zákoník. Jednoduchá strategie k jejímu potírání neexistuje a ani není možné korupci odstranit úpln. Nejobtížnjším krokem v boji proti korupci je její odhalování a posléze dokazování. Utajenost korupce spoívá pedevším v tom, že je výhodná pro ob strany, tedy korumpujícího i korumpovaného, a proto mají malý zájem na tom, aby byl tento vztah odhalen a potrestán. Postižené korupcí pedstavuje obvykle vtší skupina lidí (a nebo celá spolenost), kteí si nemusí ani uvdomit, že k jejich poškozování dochází. Protože má negativní dopady na ekonomiku, kulturu a morálku, je nutné korupci omezovat. Kvli jejímu globálnímu rozsahu probíhají snahy o koordinaci protikorupních strategií i na mezinárodní úrovni nap. v OSN, OECD, Rad Evropy a EU. Ve své bakaláské práci se budu zabývat tématem politické korupce na komunální úrovni v eské republice. Podle Indexu vnímání korupce (CPI), který každoron sestavuje Transparency International, je R v roce 2008 na 45. míst s hodnotou 5,2. Pestože se hodnocení R od roku 2002 zlepšuje, její hodnoty se pohybují pod prmrem zemí EU. Ve své práci se vnuji pedevším korupci na komunální úrovni, protože celý proces korupce se odehrává blíže obanm a ml by být pod jejich vtší kontrolou. I pesto se zde vyskytuje korupce ve velké míe a asto i bez zájmu oban. Cílem bakaláské práce je popsat a analyzovat stav korupce v R a zhodnotit možnosti a metody boje proti korupci obecn. Zamím se na velkou korupci ve veejné sfée a aféry pedstavitel politických stran na komunální úrovni, která na rozdíl od státní úrovn není tak prozkoumaná. To však neznamená, že je mén nebezpená pro spolenost než korupce na úrovni státní. Aby 5

6 byly snahy o omezení korupce úspšné, musí probíhat v rámci celé spolenosti. Pi sledování tohoto cíle budu zkoumat i vliv médií na odhalování korupce s drazem na postavení a roli regionálních médií. Média mají velký vliv na veejné mínní a mají schopnost mobilizovat veejnost. Obecn je tlak obanské spolenosti na politickou sféru v R slabý a to napomáhá korupnímu klimatu. Tlak oban by ml být jedním z nástroj omezování korupce, protože práv obané si volí své zástupce, kteí jim jsou politicky odpovdní. Ve své práci budu pracovat s hypotézou, že boj s korupcí je úspšný tehdy, pokud funguje obanská kontrola veejných initel a pokud se vytvoí obanský tlak na vyšetování; v obou pípadech mají zásadní roli média. Vtšina politik se dostane do vrcholné politiky díky svému psobení v krajích a obcích. Proto je dležité, aby se na komunální úrovni nevytváely korupní sít a vazby, které by se penesly i do státní politiky. V této práci se budu zabývat situací v Tebíi, ovšem podobných píklad najdeme v R celou adu. Tato práce však nemá být výtem ady korupních pípad ale spíše jednou hlubší sondou, která poukáže na nesrovnalosti a nejasnosti pi hledání viníka i pokud se na první pohled jedná o celkem jasný pípad. Zamení na lokální úrove jsem si vybrala pedevším proto, že se komunální politikou a korupcí v ní tém nikdo odborn nezabývá. Tato bakaláská práce pedstavuje pípadovou studii o stavu korupce v R na komunální úrovni. Používám empirickoanalytický pístup, prostednictvím njž hodnotím a analyzuji fakta a informace. Protože korupce pedstavuje spoleenský jev, je nutné její analýzu provádt interdisciplinárn. Korupcí se zabývá i literatura sociologická, právnická a ekonomická. Bakaláská práce je rozdlena do ty kapitol. První kapitola pedstavuje teoretický úvod do problematiky korupce. Je nutné objasnit pojmy a korupci definovat, oznait její aktéry a urit dvody pro korupní chování. Korupce je široký pojem a proto 6

7 existuje i nkolik rzných typologií a definicí, kterým se v této kapitole budu vnovat. Ve druhé kapitole se zamím na problematiku mení korupce a druhy index, pedevším na Index vnímání korupce. V této kapitole také zhodnotím situaci v R v mezinárodním kontextu. Objasním základní problémy a vlivy, které se vztahují k boji s korupcí, mezi nž patí napíklad komunistická minulost zem a pesouvání zodpovdnosti za korupci na stát. Zhodnotím, jaké nástroje R pro boj s korupcí využívá. Tématem tetí kapitoly jsou média, jejich role pi odhalování korupce a to, jaké vlivy na média psobí. Chtla bych poukázat i na vztahy, které vznikají mezi médii a policií. Protože tématem práce je korupce na komunální úrovni, budu se vnovat i tomu, jak psobí regionální média a kdo má možnost je ovlivovat. V poslední kapitole budu analyzovat konkrétní pípad korupce v R, které jsem pro svou bakaláskou práci vybrala pípad tebíské radnice. Situace v Tebíi poukazuje na neprhlednost veejných zakázek a provázanost vztah. O tento pípad se zajímala média celostátní i regionální a je možné rovnž zhodnotit jejich roli. Jak již bylo eeno výše, na korupci na komunální úrovni se zamuje zatím málo prací a výzkum. Užiteným zdrojem informací je pedevším sborník Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii, 1 který vydal Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v roce Je to sbírka píspvk z konference z listopadu 2005 a proto reaguje na souasné problémy a témata korupce v eské republice. Výhodou je rznorodost informací a autor, píspvky se vnují korupci jako spoleenskovdnímu fenoménu, prostedkm k jejímu potírání, médiím a veejným zakázkám. Podkladem pro mou bakaláskou práci jsou pedevším píspvky Milana Podhrázského, který se 1 Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili Betislav Danák, Vít Hloušek a Vojtch Šimíek. Brno

8 vnuje projevm a potírání korupce v krajích, a Kateiny Šimákové, která píše o hospodaení s majetkem obce. Povaze eské korupce se vnuje Aleš Pachmann. Dává ji do širšího kontextu a srovnává ji s korupcí ve svt. Vysvtluje použití a vypovídací hodnotu indexu CPI, protože pro zem s nízkou hodnotou indexu automaticky neplatí, že patí mezi nejzkorumpovanjší. Mark D. Cole rozebírá roli médií z obecného hlediska. lánek upozoruje hlavn na problém ne/závislosti médií. Vzájemným vztahm médií a policie se vnuje Tomáš Nmeek, který analyzuje i problémy získávání exkluzivních informací pomocí skryté kamery i odposlechu. Transparency International je hlavní nevládní organizací, která se zabývá korupcí a jejím potíráním ve svt i u nás. Její výzkumy, tabulky a tiskové zprávy jsou cenným zdrojem pro zkoumání korupce, i když míra korupce se dá tžko odhalit a zmit. Vtšina index je vypoítána na základ vnímání korupce spoleností, a už odbornou nebo širokou. Pestože používání podobných index mže být problematické a je nutné si uvdomovat jejich nedostatky a širší souvislosti, jsou vhodné pedevším pro statistické srovnávání rzných zemí. Kniha Korupce: boj proti korupci ve veejné správ 2 se zabývá obecn fenoménem korupce a strategiemi potírání. Tato kniha slouží jako podrobnjší pehled, rozebírá více právní aspekty korupce. Tuto knihu sepsali lidé, kteí mají s výzkumem korupce zkušenosti podíleli se na vládním programu boje proti korupci v roce Pavol Fri je vbec jedním z prvních autor, kteí se vnovali korupci. V roce 1999 vydal knihu Korupce na eský zpsob, 3 která se zabývá obecn píinami a definicemi korupce, rozebírá prbh privatizace a srovnává eskou zkušenost se zahraniím. Tém 2 ROUDNÝ, Radim ZILVAR, Josef s kol.: Korupce. Boj proti korupci ve veejné správ. Praha FRI, Pavol a kol.: Korupce na eský zpsob. Praha

9 každá kapitola je doplnna praktickým píkladem z eského prostedí. To pispívá k lepšímu pochopení problematiky. Pínosným zahraniním zdrojem je sborník Political Corruption. 4 Tento sborník je velmi obsáhlý a pokrývá širokou problematiku spojenou s korupcí. Užitenou ástí pro mou práci byly píspvky zamené na politické korupní skandály, které také hrají roli v potírání korupce. Nedostatkem tohoto sborníku je neaktuálnost, protože byl vydán v roce 1993 a další vydání se zatím nechystá. Pesto pedstavuje dobrý teoretický základ pro výzkum korupce. Na problematiku regionálních médií neexistuje dostatek literatury. Hlavní zdroj informací pro mou práci pedstavuje sborník Regionální média v evropském kontextu. 5 Je to úvod do problematiky regionálních médií a mže sloužit jako základ pro další jejich výzkum. Závrem bych ráda podkovala Doc. Mgr. Pavlu Šaradínovi, Ph.D. za cenné rady a pipomínky pi vedení mé bakaláské práce. 4 Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císaová. Brno

10 1. Problematika definování korupce Korupce je závažný celosvtový problém, žádný stát ani žádná spolenost nefunguje bohužel úpln bez korupce. Malá míra se dá tolerovat, ale problém nastává, když její etnost pekroí uritou hranici. Proto je dležité se snažit ji alespo omezit na co nejmenší míru, protože poskytuje výhody pouze úastníkm korupního jednání, ale v rámci celé spolenosti má negativní dopad pedevším na ekonomiku a demokracii. I pes její globální charakter existuje rozdíl v pístupu ke korupci v zemích s delší demokratickou tradicí (nap. zem západní Evropy nebo USA) a v zemích s kratší demokratickou tradicí (nap. postkomunistické zem). Tyto rozdíly v chápání korupce vyplývají ze tí faktor: sociální prostedí posuzovatele, regionální teritorium a historický faktor (vývoj vnímání korupce probíhá i z asového hlediska, co bylo dív považováno za normální, se nyní posuzuje jako korupní jednání). 6 Tyto rozdíly ve vnímání korupce vedou k tomu, že neexistuje jednotná definice korupce. Shoda mezi odborníky panuje pouze v tom, že korupce se týká veejných funkcí a úad. Pvod slova korupce je z latiny a základem je sloveso rumpere, které znamená zlomit nebo petrhnout. Peklad slova corruptus znamená následek zlomu a tedy mravní zvrácenost, zvrhlost nebo být podplacen. 7 Existují tyi základní pístupy ke korupci: jako k deviantnímu chování, k patologickému chování, k chování maximalizující zisk a jako k sociální dezorganizace. 8 6 CHMELÍK, Jan a kol.: Pozornost, úplatek a korupce. Praha 2003, s PETROVSKÝ, Karel: Korupce po esku aneb korupce oima prmrného echa. Praha 2007, s FRI, P. a kol.: c. d., s

11 1.1 Korupce jako deviantní chování Pedstavitel pístupu ke korupci jako deviantnímu chování je profesor Joseph S. Nye, který ji definoval jako chování, které se odchyluje od formálních povinností veejné role kvli soukrom mínným (z hlediska osobního, rodinného, soukromých zájmových skupin) finanním nebo prestižním ziskm nebo na které psobí uritý soukromý vliv a dochází k porušení pravidel. 9 Podle této definice se korupního jednání dopouští ten, kdo zneužívá své pravomoci a porušuje ád, kterým se má jako veejný initel ídit. Problémové v tomto pípad je práv urení tohoto ádu, mže to být právní nebo pracovní ád, oba ale korupci podstatn zužují. Mítkem by mohlo být i veejné mínní, ale jak už bylo nepovažovala dané jednání za korupci, druhá ano a tetí by nevdla, kam pesn toto jednání zaadit. Tomu by odpovídaly i možné tresty nejtvrdší postih zajišuje právní ád, ale ten korupci vymezuje nejúžeji. Nejednotnost veejného mínní by nevedla k efektivnímu potrestání, protože ást spolenosti by s trestem nesouhlasila. I když tento pístup vymezení korupce zužuje, z praktického hlediska nabízí definici, se kterou se dá pracovat i v mezinárodním mítku. I proto vtšina mezinárodních organizací, které se snaží bojovat proti korupci, tento pístup upednostuje Korupce jako patologické chování V rámci tohoto pístupu nejsou pro urování korupce dležité normy, ale pijatý žebíek hodnot a veejný zájem. Korupní 9 NYE, Joseph S.: Corruption and Political Development. A Cost-Benefit Analysis. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s Nap. OSN v Konvenci proti korupci, kapitola III, l

12 chování narušuje pirozený stav a je škodlivé pro spolenost, proto je potírání korupce ve veejném zájmu. Veejný zájem a jeho poškozování slouží jako mítko pro korupci. Draz se klade na fakt, že soukromý zisk vzniká na úkor veejných financí. Podle Carla J. Friedricha mluvíme o korupci kdykoliv držitel moci, který má za úkol dlat urité vci, to znamená zodpovdný funkcioná nebo úedník, je pomocí finanních nebo jiných odmn (jako oekávání pracovní nabídky v budoucnu) pesvden k jednání, které zvýhoduje lovka dávajícího odmnu, a tím poškozuje skupinu nebo organizaci, ke které funkcioná patí. 11 Tímto nedochází k zúžení definice jako u deviantního chování, ale problém spoívá v tom, kdo definuje veejný zájem. Bu autor sám vypracuje vlastní koncept veejného zájmu nebo bude ve shod s njakou zájmovou skupinou. V obou pípadech dochází k dalším komplikacím. Každý autor si mže vytvoit vlastní koncept a tyto koncepty se budou navzájem lišit. Stejn tak neexistuje pouze jedna zájmová skupina a bude docházet ke konfliktm mezi zástupci jednotlivých zájmových skupin. 1.3 Korupce jako chování maximalizující zisk Tento pístup se snaží o odstranní hodnotícího kritéria pro posuzování korupce, které vede k jejímu rozdílnému chápání. Je založen na principu tržního mechanismu. Podle definice Jacoba van Klaverena dochází ke korupnímu jednání, když veejný initel nahlíží na svj úad jako na obchod, na píjem, který se bude snažit maximalizovat. Úad se pak stává maximalizaní jednotkou. Jeho píjem pak nezáleží na etickém ohodnocení jeho užitenosti pro obecné dobro, ale práv na tržní situaci a jeho talentu pro 11 FRIEDRICH, Carl J.: Corrupiton Concepts in Historical Perspective. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s

13 nacházení bodu maximálního zisku na kivce veejné poptávky. 12 Upuštním od hodnotícího kritéria však dochází k nejasné pedstav o korupci. Není zde uvedeno ani žádné jiné kritérium a proto by se každé chování maximalizující zisk dalo považovat za korupci. 1.4 Korupce jako sociální dezintegrace Všechny ti výše zmínné definice kladou draz na selhání veejného initele. Ale korupce neznamená pouze soubor selhání jedinc. Je nutné se na ni dívat v širších souvislostech. Tam, kde je slabá spoleenská organizace, se daí korupci vytváet si svj vlastní a pevný sociální systém, ve kterém platí korupní normy, mechanismy a pravidla hry. Tím vzniká korupní klima psobící na jedince a se zásadním vlivem na jeho jednání. Z toho dvodu nestaí nahradit zkorumpované jedince bezúhonnými veejnými initeli, protože i na ty zane psobit korupní klima a zane opt docházet ke korupci. 13 V rámci korupního klimatu je korupní jednání považováno za vyhovující a naopak jeho odmítnutí ohrožuje ostatní, kteí se na korupci podílí. Vytvoí se skryté korupní normy, které zajišují praktický chod systému. Jsou v rozporu s formálními pravidly spolenosti, ale lidé si zvyknou na to, že systém funguje jinak, než má ve skutenosti fungovat, pedevším když formální pravidla nevedou k požadovaným a oprávnným výsledkm KLAVEREN, Jacob van: The Concept of Corruption. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick s FRI, P. a kol.: c. d., s Tuto problematiku zkoumá na píkladu financování stran ve Francii a v USA Jeanne Becquart-Leclercq. BECQUART-LECLERCQ, Jeanne: Paradoxes of Political Corruption: A French View. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s

14 1.4.1 Institucionalizace korupce Celý proces pak funguje jakoby v zaarovaném kruhu, který se dá tžko perušit. Utajovaná a astá korupce se asem stane veejným tajemstvím, které se státní moc snaží pekazit. Tato snaha je v mála pípadech úspšná, ímž se vytvoí veejný dojem o beztrestnosti korupce. To korupní klima ješt posílí a dochází k dalšímu korupnímu chování. 15 Nejproblematitjším lánkem je zásah státní moci proti korupci. ím více jsou tyto zásahy úspšné, tím vtší riziko vzniká pro úastníky korupce a klesá užitenost korupce pro širokou veejnost, když se poškození mohou úinn bránit. Aby se úastníci korupce ped prozrazením ochránili, dochází k její institucionalizaci. 16 Vytvoí se pevné vztahy a organizaní struktura, do které je tžké se zvení dostat a proto ji i odhalit. Klasickým píkladem institucionalizace korupce je klientelismus. Vytváení klientských sítí v politice a státní správ znamená prnik píbuzenských a pátelských vztah do sféry právní univerzality a odosobnlých pravidel výkonu funkce veejného initele. 17 To zajišuje kontrolu úastník korupce a sníží možnost prozrazení na minimum. Další výhodou institucionalizace korupce je navazování klientelistických vztah s píslušníky policie a s lidmi z politické sféry. Ti mohou výmnou za jiné výhody ovlivovat vyšetování korupních pípad nebo vznik a pijímání protikorupní legislativy. Z klientelistických vztah se mže postupn vyvinout monopolizace. Danou oblast kontroluje pouze uritý poet spíznných lidí, kteí nikoho cizího do svého okruh nepustí. V tom nejhorším pípad pak dochází k etatizaci korupce. 18 Je pímo 15 CHMELÍK, J. a kol.: c. d., s FRI, P. a kol.: c. d., s Tamtéž, s Pedevším v autoritativních režimech. Tamtéž, s

15 ízená státem a spolenost by bez ní už nemohla fungovat, tím vzniká korupní stát. 1.5 Definice korupce Všechny výše zmínné pístupy kladou draz na veejný sektor a nechávají v pozadí sektor soukromý. To neznamená, že by se v soukromé sfée korupce nevyskytovala. Vhodná definice je v knize Radima Roudného a Josefa Zilvara: Korupce je jednání, kdy fyzická i právnická osoba v souvislosti se svým postavením obstará za výhodu jiné fyzické i právnické osob výhodu jinou a pi tom porušuje tržní, zákonná i etická pravidla. Poškozován je tetí subjekt. 19 Nejastji se korupce projevuje úplatky a podplácením. Korupce má ale širší význam. Nejvtší pozornost se zpravidla vnuje korupci na státní úrovni, což mže budit dojem, že na krajské i obecní úrovni se nevyskytuje nebo má menší dležitost. Korupce se vyskytuje na všech úrovních veejné správy. Navíc s posilováním pravomocí kraj a obcí zde dochází zárove i k zvyšování míry korupce Korupce a její aktéi Definice stanovuje ti aktéry korupce korumpující, korumpovaný a poškozený. Korumpující poskytuje výhody korumpovanému. Oba dva vystupují aktivn a tží z korupce. Poškozený se liší podle pípadu a nemusí si uvdomovat, že vbec k njakému poškozování dochází. Je to nap. úastník, který se nesnaží nikoho zkorumpovat, a tím je znevýhodnn. Mže to však být také uritá skupina i celá spolenost. 19 ROUDNÝ, R. ZILVAR, J. s kol.: c. d., s

16 V rámci potírání korupce je nutné se zamovat na oba aktivní aktéry korupce. Vtšinou se kladl draz pouze na veejného initele, který neoprávnnou odmnu požadoval a nebo ji pijal, aniž by na to upozornil bezpenostní orgány. To je opodstatnné, protože on je ten, který disponuje veejnými pravomocemi a má sloužit zájmm státu a ne svým soukromým. Je nutné se ale stejn kriticky dívat i na druhou stranu korupního jednání tedy obana i zástupce firmy apod. Nejen korumpovaný veejný initel ale i korumpující oban mže iniciovat korupní vyjednávání a vícemén pimt veejného initele ke korupnímu chování. Také se aktivn podílí na poškozování veejného zájmu a na oslabování demokracie Píiny korupce Aleš Pachmann ve svém lánku polemizuje s Martinem Jahnem o tom, zda korupce vyplývá z lidské pirozenosti. 20 Podle A. Pachmanna urit ne a jako píklad udává, že jinak se zachová mnich vychovaný v kláštee a jinak mafiánský syn. Tyto píklady však nejsou úpln vhodné, protože zde záleží hodn na prostedí a pedevším na výchov. Mnich by jednal proti svému pesvdení, kdyby se zapletl do korupce. Na druhou stranu nelze íct, že by všichni píslušníci církve vždy jednali estn a nebylo by možné je zaplést do korupce. Také fakt, že korupce provází lidskou spolenost od jejího vzniku, pispívá spíše k tomu, že korupce vyplývá z lidské pirozenosti. A. Pachmann podporuje spíše názor, že korupce je ovlivnna globalizací, která s sebou pináší snahu o maximalizaci zisku. Ale korupce existuje už od prvních civilizací, 21 je spojena s hierarchií 20 PACHMANN, Aleš: Povaha korupce v eské republice. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili Betislav Danák, Vít Hloušek a Vojtch Šimíek. Brno 2006, s DUFKOVÁ, Ivana ZLÁMAL, Jií: Korupce. Praha 2005, s

17 moci a snahou získat co nejvtší prospch pro sebe. Je to uritý vzorec chování, který zde funguje po staletí. Navíc korupce je založena na principu, že zkorumpovatelný je každý, záleží pouze na situaci a výši odmny. 22 V každém obanovi je tedy korupní potenciál, ale záleží na jeho etickém a morálním vnímání, zda se korupci podídí anebo ji pjde nahlásit. Vliv však psobí víc, mimo jiné zda se nenachází v njaké špatné životní situaci, zda existuje reálná možnost, že korupce bude potrestána apod. Už jen z tchto dvod je tžké korupci odstranit. K úplnému odstranní korupce bychom museli omezit uritá lidská práva, což není v demokratické spolenosti možné Prokorupní faktory Pro to, aby korupce vbec vznikla, musí existovat urité podnty a píležitost. Tam, kde funguje transparentní proces rozhodování nebo kde je pomrn velké riziko odhalení, korupce se nevyplatí a dochází k ní mén. Existuje mnoho prokorupních faktor. 23 Zde ale uvedu ty hlavní, které mohou platit i pro R. Výše úplatku má nejvtší vliv na rozhodování. Riziko, které aktéi korupce podstupují, se musí vyplatit. S tím souvisí i výše platu veejných initel a úedník. Pokud mají nedostatený plat, je tžké odolat nabídnuté odmn, která jim vylepší jejich finanní situaci. 24 A jak už bylo zmínno výše, princip korupce íká, že zkorumpovatelný je každý, záleží pouze na situaci a odmn. Dalším faktorem je fungování, respektive nefungování administrativy. Pokud nejsou daná jasná pravidla pro byrokracii a dochází ke zdlouhavému procesu v dsledku pemíry byrokracie, vede to žadatele k dávání úplatku za rychlejší postup pi 22 CHMELÍK, J. a kol.: c. d., s FRI, P. a kol.: c. d., s MYRDAL, Gunnar: Corruption: Its Causes and Effects. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s

18 vyizování. 25 S tím souvisí i byrokratická kultura. Nerozvinutá byrokratická kultura nekvalifikovaných a neloajálních úedník spolen s neexistencí etického kodexu pispívá k využívání korupce. Mezi korupní podnty patí i málo funkní systém norem a sankcí. Pokud si spolenost nevytvoila jasný a daný systém norem, který se týká i korupce, nehrozí úastníkm korupce velké nebezpeí. Obdobn to platí i pro systém sankcí. Pokud je úastník korupce potrestán pouze symbolicky a korupní chování se mu stále vyplatí, nemá zájem na zmn svého pístupu. Se systémem sankcí je spojen i problém kontroly. Když úastník korupce ví, že je jen malá šance na odhalení nebo že protikorupní orgány jsou také zkorumpované, mže dále ve svém korupním chování pokraovat. Nemusí se jednat pouze o kontrolu státními orgány, ale i médii. Pedevším investigativní žurnalistika se zamuje na sbírání informací o podobných pípadech a úastníci korupce by neuvítali negativní publicitu, která v uritých pípadech mže vyvolat veejné protesty, a tím i vyšetování korupce. To platí pouze v pípad, že se veejnost dokáže protestními akcemi zapojit do politické participace a tím nap. dosáhnout odstoupení zkorumpovaných politik. Pro úspšné omezování korupce je dležité se zamit na prevenci a omezit tyto a další prokorupní faktory na nejmenší míru. Dležité je zapojení veejnosti do protikorupních reforem, protože je to dlouhodobý proces a je nutné mu zajistit veejnou podporu Tamtéž, s MYRDAL, Gunnar: Corruption: Its Causes and Effects. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s

19 1.6 Druhy korupce Existuje mnoho rzných druh dlení korupce, kritériem mže být centralizovanost korupce, organizovanost, oblast výskytu, etnost, pvod aktér korupce aj. 27 Nejjednodušší lenní korupce se ídí kritériem závažnosti tedy korupce malá a velká. V rámci tohoto lenní se objevuje ješt tetí typ state capture. 28 Korupci lze také rozlišovat podle aktivního a pasivního pístupu aktér nebo podle oblasti výskytu Dlení podle výskytu V rámci tohoto dlení se uruje nejen oblast výskytu, ale pihlíží se i k tomu, kdo jsou aktéi korupce a jak vypadá nezákonná odmna i výhoda. Jolana Volejníková rozdluje korupci do sedmi oblastí. 29 Vnitní korupce probíhá mezi zamstnanci ve veejné správ a jejím úelem je pedevším kariérní postup. Vnitní korupce asto souvisí s politickou korupcí, protože vtšina veejných funkcí je propojena s politickou mocí. Politická korupce pak obsahuje pedevším nestandardní vztahy se soukromým sektorem a dochází k narušení rovnosti oban nebo firem ve vztahu k veejným initelm. K politické korupci patí i neprhledné a nezákonné financování stran. Státní správa je další oblastí, kde dochází ke korupci. Týká se nakládání se státním majetkem, ale objevuje se i v rzných úsecích státní správy, pedevším v úseku celní správy, správy daní nebo úad práce. 27 VOLEJNÍKOVÁ, Jolana: Korupce v ekonomické teorii a praxi. Praha 2007, s VYM TAL, Petr: Typologie korupce. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili Betislav Danák, Vít Hloušek a Vojtch Šimíek. Brno 2006, s VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s. 21,

20 Další úrovní je korupce v municipalitách, tedy v oblasti samosprávných orgán. Úastní se jí volení pedstavitelé samospráv, starostové a lenové obecních zastupitelstev. Je úzce spojena s politickou korupcí a korupcí ve státní správ. Veejný a soukromý sektor pedstavují další oblasti, kde korupce psobí a které jsou vzájemn propojeny. Na veejném sektoru má spolenost zvláštní zájem. 30 V soukromém sektoru je korupce souástí konkurenního boje uvnit ekonomických subjekt a mezi nimi, ale perstá i do jiných odvtví nap. do oblasti sportu. 31 Poslední oblastí je korupce v médiích. Souvisí to pedevším se vzrstajícím vlivem médií na veejnost. Korupce se týká pedevším manipulací s informacemi, které mohou ve svém dsledku vést k získání politické moci Dlení podle závažnosti Velká korupce se týká pedevším veejné správy a vrcholných politických pedstavitel. Tento druh korupce je vtšinou dobe organizován a utajován a pináší obma aktérm znané výhody a velké zisky, proto je tžké tyto pípady odhalit. Poškozeným se stává spolenost, zejména po ekonomické a morální stránce. 32 Nejastjší podoby velké korupce jsou zpronevra a nehospodárné užívání veejných zdroj, soukromý prospch z privatizace, zneužívání veejné moci pi udlování veejných zakázek a pidlování monopolních a kvazi-monopolních licencí, 30 Jsou to pedevším zdravotnictví, školství, policie, soudnictví apod. 31 Nejznámjším píkladem v R je rozsáhlá korupní aféra ve fotbalu z roku VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s

21 nepotismus, 33 klientelismus, pípadn i prodej pozic, zisk bžn nedostupných informací a tzv. zloiny bílých límek. 34 Malá korupce se týká obyejných úedník, dopravních policist apod. a je souástí každodenního života oban. Úastní se jí více lidí, ale ástky jsou nepomrn menší a slouží pedevším k usnadnní bžných proces. Malá korupce se nejvíce projevuje v podob podplácení úedník, zámrn nepehledné regulace, zatemování pravidel, špatné organizace a zneužívání pravomocí vyplývajících z kontrolní innosti veejné správy. 35 Nkteré druhy se ani za korupci nepovažují, nap. dávání spropitného. V tomto pípad je dležité, jak velkou ástku spropitné pedstavuje. State capture popisuje jev, kdy je legislativní proces ovládán soukromými subjekty. Tato korupce se nachází zhruba mezi velkou a malou korupcí. 36 State capture se projevuje kontrolou veejných institucí pro soukromý prospch nebo trestnou innost, formováním sítí omezující politickou soutž, podkopáváním svobodných voleb skrytou reklamou a neprhledným financováním kampaní a zneužitím legislativní moci. 37 State capture lze dále rozdlit do tí kategorií 38 ovládnutí státu, kdy soukromý subjekt ovlivuje vznik základních norem pomocí nezákonných plateb veejným initelm; vlivová korupce, pi níž už nejsou platby poteba kvli dležitosti soukromého subjektu nebo dlouhodobjšímu napojení na veejného initele; a administrativní korupce, kde soukromý subjekt platí za zmnu zpsobu realizace norem. Veejný initel dostane zaplaceno bu za nco, co ze 33 Snaha využít svého postavení k podpoe a protžování svých známých i píbuzných. 34 VYM TAL, P.: c. d., s Tamtéž, s Nap. Jolana Volejníková zaazuje state capture do jiné klasifikace podle kritéria využití soukromých prostedk k ovlivování veejných rozhodnutí. VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s VYM TAL, P.: c. d., s VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s