Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 4) Kontaktní centra. Služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách. Terapeutické komunity

Transkript

1 Závěrečná zpráva (pracovní skupina č. 4) Kontaktní centra Služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Terapeutické komunity Terénní programy pro uživatele návykových látek projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A

2 Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Pracovní skupina č. 4 (zahrnovala zástupce služeb kontaktní centra, služby následné péče, terapeutické komunity, terénní programy pro uživatele návykových látek) Vedoucí skupiny: Mgr. Jana Kupková Garant skupiny: Mgr. Petr Hýl Datum:

3 Obsah 1. Úvod Kontaktní centra Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba kontaktních center v Moravskoslezském kraji Pracovník v přímé práci Uživatelé kontaktních center podle místa bydliště Zájemci o službu kontaktní centra v Moravskoslezském kraji Mapa poskytovatelů kontaktních center v Moravskoslezském kraji Odkud uživatelé kontaktních center přicházejí Kam uživatelé kontaktních center odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Potřeby uživatelů kontaktních center v Moravskoslezském kraji Činnosti a úkony služby kontaktní centrum Personální zajištění kontaktních center v Moravskoslezském kraji Náklady na personální zajištění služby kontaktní centra Spoluúčast obcí na financování služeb kontaktních center v Moravskoslezském kraji Model sociální služby kontaktní centrum Příklad dobré praxe služby kontaktní centrum Návrh rozvoje služby kontaktní centrum Služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách v Moravskoslezském kraji Pracovník v přímé práci ve službách následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Uživatelé služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách podle místa bydliště Zájemci o služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách v Moravskoslezském kraji Mapa poskytovatelů služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Odkud uživatelé služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách přicházejí Kam uživatelé služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Potřeby uživatelů služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Činnosti a úkony služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Personální zajištění služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách

4 3.12 Náklady na personální zajištění služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Spoluúčast obcí na financování služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách v Moravskoslezském kraji Model sociální služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Příklad dobré praxe služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Návrh rozvoje služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Terapeutické komunity Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba terapeutické komunity Pracovník v přímé práci v terapeutické komunitě Klienti terapeutických komunit podle místa bydliště Zájemci o službu terapeutická komunita Mapa poskytovatelů terapeutických komunit Odkud klienti terapeutických komunit přicházejí Kam klienti terapeutické komunity odcházejí, začleňování klientů do běžného společenského prostředí Potřeby klientů terapeutické komunity Činnosti a úkony služby terapeutická komunita Personální zajištění služby terapeutická komunita Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služeb terapeutické komunity Model sociální služby terapeutické komunity Příklad dobré praxe služby terapeutické komunity Návrh rozvoje služby terapeutické komunity Terénní programy pro uživatele návykových látek Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba terénních programů pro uživatele návykových látek v Moravskoslezském kraji Pracovník v přímé práci terénního programu pro uživatele návykových látek Klienti terénních programů pro uživatele návykových látek podle místa bydliště Zájemci o službu terénní programy pro uživatele návykových látek Mapa poskytovatelů terénních programů pro uživatele návykových látek v Moravskoslezském kraji Odkud klienti terénních programů pro uživatele návykových látek přicházejí Kam klienti terénních programů pro uživatele návykových látek odcházejí, začleňování klientů do běžného společenského prostředí Potřeby klientů terénních programů pro uživatele návykových látek

5 5.10 Činnosti a úkony terénních programů pro uživatele návykových látek Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služeb terénní programy pro uživatele návykových látek Model sociální služby terénní programy pro uživatele návykových látek Příklad dobré praxe služby terénní programy pro uživatele návykových látek Návrh rozvoje služby terénní programy pro uživatele návykových látek

6 1. Úvod Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje je dosáhnout transparentního a efektivního rozdělování finančních prostředků pro sociální služby a optimalizace sítě služeb z územního hlediska v návaznosti na proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Odbor sociálních věcí krajského úřadu Moravskoslezského kraje připravil individuální projekt kraje s názvem Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/A , který je podpořen z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu je získat první nástroj pro transparentní a efektivní rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb. V období června září 2014 proběhla první klíčová aktivita projektu - dotazování v místě poskytování sociálních služeb, jejíž výstupy jsou nezbytným podkladem pro navazující klíčovou aktivitu 2. Data, získaná v klíčové aktivitě č. 1 byla zpracována do tabulek, grafů a map. Nicméně samotná data nemají vždy potřebnou vypovídací hodnotu, proto byly pracovními skupinami analyzovány a komentovány. Analyzována a okomentovaná data jsou podkladem pro zpracování této závěrečné zprávy. Každý druh sociální služby je popsán zvlášť. Východiska pro zpracování Závěrečné zprávy: Sociální služba by měla být poskytována jen tomu, kdo ji potřebuje a jen do takové míry do jaké ji člověk potřebuje. Efektivní sociální služba nenahrazuje v rámci svého působení přirozené zdroje (školství, jiné veřejné služby, rodinu, neformální zdroje apod.), ale naopak vede a podporuje uživatele k tomu, aby je využíval (zprostředkovává jejich využití). Předpokladem je, že sociální služby pomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemohou ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou. Sociální služby musí být součástí širšího systémového řešení nepříznivé sociální situace. Závěrečná zpráva je prvním podkladem pro nastavení modelu sociální služby dle daného druhu sociální služby, s ohledem na potřeby uživatelů a realizaci činností za účelem jejich naplnění. To vše v návaznosti na efektivitu a personální zajištění. Závěrečná zpráva obsahuje mj. informace o specifikaci jednotlivých druhů sociálních služeb včetně popisu výjimek a okolností, které je nutné v daném kontextu (tj. financování personálního zajištění 6

7 služby) zohlednit a nastavuje parametry personálního zajištění služeb v základním, krizovém a optimálním modelu. Podklady pro zpracování závěrečné zprávy - počet služeb a dotazníků: Počet registrovaných sociálních služeb zařazených do dotazníkového šetření Počet vyplněných dotazníků Procentuální návratnost dotazníků Kontaktní centra % Služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách % Terapeutické komunity % Terénní programy pro uživatele návykových látek % 7

8 2. Kontaktní centra 2.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Kontaktní centra jsou služby sociální prevence, které zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) definuje takto: Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodněné prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Kontaktní centra 59 zákona (1) Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužívám návykových látek. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) (b) (c) sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. 24 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v kontaktních centrech se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) sociálně terapeutické činnosti: 1. socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, 2. poskytování informací o rizicích spojených se současným způsobem života a jejich snižování prostřednictvím metod založených na přístupu minimalizace škod, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, c) poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. zajištění podmínek pro běžné úkony osobní hygieny, 2. zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla. 8

9 2.2 Provozní doba kontaktních center v Moravskoslezském kraji Provozní doba K-center v Moravskoslezském kraji adekvátně reaguje na reálné potřeby klientů. Všechny existující služby splňují požadavek na časovou dostupnost. Ambulantní formy K-center jsou přístupné v podstatě po dobu celého dne, pět dní v týdnu, průměrná doba poskytování služby je 40 hod/týdně. V případě, že je služba doplněna o formu terénní, potom je poskytována i ve večerních hodinách. Drogové služby v MSK prošly mnohaletým vývojem, v současnosti praktikovaná provozní doba je výsledek ověřený několika lety praxe a reflektuje také vývoj drogové populace v čase. Často diskutovanou otázkou je omezení pobytu v zařízení klienta na jednu hodinu, což je běžná praxe v jiných krajích. Pracovní skupina shledala toto jako nerelevantní, pokud to není nutností vzhledem k nedostatečné kapacitě. Naopak toto opatření může být kontraproduktivní v oblasti práce s motivací klienta k využití dalších návazných služeb. 2.3 Pracovník v přímé práci Pracovníci v přímé práci ve službě kontaktní centrum jsou tito: - sociální pracovník - pracovník v sociálních službách - terapeut - psycholog - adiktolog - zdravotnický pracovník (zdravotní sestra) V rámci přímé práce provádějí výše uvedení pracovníci zejména tyto činnosti: - kontaktní práce - základní poradenství - individuální poradenství - skupinová terapie a poradenství - sociální práce - výměnný program - testování - doplňkové služby: hygienický, potravinový, vitaminový servis - základní zdravotní ošetření (zdravotnický pracovník) Při personálním zabezpečení centra z hlediska přímé práce s klienty služby vychází ze Standardů odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog (dále jen standardy OZ), které uvádí, že tým má být multidisciplinární s ohledem na bio-psycho-sociální model závislostí a poskytované služby. Služby se řídí rovněž zákonem o sociálních službách. Doporučení: Požadavky na pracovníka v přímé práci musí vycházet z potřeb klientů. Členové pracovní skupiny se tedy shodli na nutnosti přítomnosti sociálního pracovníka na směně. 9

10 2.4 Uživatelé kontaktních center podle místa bydliště Kontaktní centrum je anonymní nízkoprahová služba, trvalé bydliště se u klientů nezjišťuje. Výše uvedený graf je kvalifikovaným odhadem poskytovatelů služeb, předpokládáme, že v 48% nezjistitelných je většina z Ostravska a Frýdecko-Místecka (služby působící v těchto oblastech vedou své klienty zcela anonymně a neuvedly ani kvalifikovaný odhad). Můžeme však říct, že služby využívá zejména místní drogová populace a uživatelé z nejbližšího okolí. U cílové populace se setkáváme také s reciproční migrací uživatelé cestují, proto se zde někdy objevují i uživatelé drog z jiného kraje, kteří zde po určitou dobu zůstanou. Dle zpráv od poskytovatelů se na Krnovsku objevují Polští uživatelé drog. 10

11 2.5 Zájemci o službu kontaktní centra v Moravskoslezském kraji Důvody odmítnutí zájemců o službu: absolutní četnost podíl % absolut ní četnost podíl % A Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá % 31 66% B Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. 8 22% 16 34% Počet odmítnutých zájemců je nízký (2% z celkového počtu zájemců). Tato skutečnost je dána charakterem a způsobem poskytování služby a poukazuje na nízkoprahovost služby. Zájemci byli odmítnuti jen ze dvou důvodů (nejednalo se o uživatele návykových látek, anebo měli zájem o jinou službu než K-centrum.) Nízký počet odmítnutých zájemců neukazuje na nízkou potřebnost služby, naopak v tomto případě prezentuje kvalitní způsob poskytování služby. 11

12 2.6 Mapa poskytovatelů kontaktních center v Moravskoslezském kraji Mapa ukazuje rozložení služby v rámci kraje. V Krnově, Ostravě a Frýdku-Místku je služba poskytována pouze ambulantní formou, v Havířově a Orlové ambulantní i terénní formou (co se týká hodin poskytování/týden převažuje ambulantní forma). Pracovní skupina se shodla na tom, že pokrytí v rámci kraje je touto službou dostačující (kromě města Karviná viz kapitola 2.16), neboť služba kontaktní centrum je potřebná a nejefektivněji (i ekonomicky) využitá hlavně ve větších obcích. Ostatní nezabezpečené oblasti pokrývají terénní programy pro uživatele návykových látek. 12

13 2.7 Odkud uživatelé kontaktních center přicházejí Pořadí Odkud uživatelé přišli rok 2012 Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 2% B.1 Terénní program 20% B.2 Azylový dům 6% B.3 Noclehárna 7% C. Z domácnosti (rodiny) 18% D. 1 Z psychiatrické ambulance 3% D. 2 Z ambulance praktického lékaře 1% E. Z ulice 39% F.1 OSPOD 0,4% F.2 Probační a mediační služba 1,0% F.3 Výkon trestu 0,4% F.4 Školská zařízení 0,4% CELKEM 100% 13

14 Pořadí Odkud uživatelé přišli rok 2013 Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 2% B.1 Terénní program 20% B.2 Azylový dům 6% B.3 Noclehárna 6% C. Z domácnosti (rodiny) 18% D. 1 Z psychiatrické ambulance 3% D. 2 Z ambulance praktického lékaře 1% E. Z ulice 39% F.1 OSPOD 0,6% F.2 Probační a mediační služba 1,0% F.3 Výkon trestu 1,0% F.4 Školská zařízení 0,6% CELKEM 100% Uvedená data jsou z větší míry kvalifikovaným odhadem dotazovaných poskytovatelů. Tato data se primárně u dotčeného druhu služby nezjišťují. 14

15 Dotazníkové šetření potvrdilo předpoklad pracovní skupiny, že nejvíce uživatelů přichází do služby z domácnosti, ulice a z terénních programů, což ukazuje na dobrou propagaci služeb a dobře fungující systém předávání informací i mezi samotnými uživateli. Důležitou informací je rovněž, že 20% uživatelů přichází z terénních programů, což ukazuje na propojenost služeb. 15

16 2.8 Kam uživatelé kontaktních center odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Pořadí Kam uživatelé odešli2012 Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 4% B.1 Terapeutická komunita 8% B.2 Odborné sociální poradenství 7% B. 3 Noclehárna a ubytovna; Azylový dům 4% C. Do domácnosti (rodiny) 26% D. 1 Psychiatrická nemocnice 12% D. 2 Ambulantní zdravotnické služby 5% E. Úmrtí 0% F. Ulice 21% G.1 Výkon trestu 9% G.2 Nelze zjistit 3% CELKEM 100 % 16

17 Pořadí Kam uživatelé odešli 2013 Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 4% B.1 Terapeutická komunita 8% B.2 Odborné sociální poradenství 7% B. 3 Noclehárna a ubytovna; Azylový dům 4% C. Do domácnosti (rodiny) 28% D. 1 Psychiatrická nemocnice 13% D. 2 Ambulantní zdravotnické služby 5% E. Úmrtí 1% F. Ulice 20% G.1 Výkon trestu 9% G.2 Nezjištěno 2% Uvedená data jsou z větší míry kvalifikovaným odhadem dotazovaných poskytovatelů. Tato data se primárně u dotčeného druhu služby nezjišťují, z části jsou však evidovatelná (odchod do léčby, nástup výkonu trestu odnětí svobody). Musíme vzít v úvahu, že služby K-center jsou služby krátkodobého charakteru, mnohdy jsou poskytovány jednorázově. Proto v případě K-center nemá velký smysl zabývat se otázkou začlenění 17

18 uživatelů služeb do běžného společenského prostředí, jak je obecně chápáno, neboť toto není základním cílem služby. (viz. kapitola 2.14) Co se týká místa, kam klienti po ukončení poskytování služby odcházejí, dle logického předpokladu jich nejvíce směřuje zpět na ulici nebo do domácnosti, tedy původního prostředí. Na základě údajů ve výše uvedené tabulce a grafu můžeme zhodnotit, že funguje systém a návaznost služeb, a to jak zdravotních, tak sociálních, zejména potom služeb adiktologických napříč oběma uvedenými obory. Dle výsledků dotazníkového šetření celkem 20% klientů KC odchází do další léčby závislostí (terapeutická komunita, ústavní zdravotní léčba), což je pozitivní výsledek. 18

19 2.9 Potřeby uživatelů kontaktních center v Moravskoslezském kraji Pracovní skupina definovala následující oblasti potřeb klientů kontaktních center: Osobní hygiena Specifikace potřeb Sprcha, holení, stříhání Praní prádla Čistý zdravotnický materiál Další materiál (vitamíny, obvazový materiál, atd..) Péče o zdraví Možnost řešit akutní zdravotní komplikace Informovanost o zdravotních rizicích Testování Poradenství Stravování Příležitostné stravování Mluvit s někým normálním Komunikace Mluvit s odborníkem Kontakt s ostatními uživateli Využití sociálních dávek a jiných výhod Sociální servis Využití veřejně dostupných služeb (sociální, zdravotní, aj.) Doprovod Zajištění platných osobních dokladů Schopnost při obstarávání osobních záležitostí Doručení písemností (pošta) Orientace a řešení v soudních řízeních Sepsání právních podání Nehodnotící přístup Respekt Úcta Svoboda rozhodnutí (respekt k vlastní volbě) Režim dne Sounáležitost Vyplnit volný časový prostor Potřeba někam patřit 19

20 Oblasti potřeb uživatelů kontkatních center byly nadefinovány zástupci poskytovatelů služeb KC na základě jejich dlouhodobé zkušenosti s prací s cílovou skupinou. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejvíce registrovanou a řešenou oblastí potřeb klientů kontaktních center byla oblast péče o zdraví, dále potom osobní hygiena, komunikace a sociální servis (viz. připojená tabulka). Stravování je uváděno jako jedna z nezanedbatelných potřeb klientů, nicméně poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy mezi základní činnosti služby kontaktní centrum nespadá. Vzhledem k hlavním cílům a poslání tohoto druhu služeb (viz. kapitola 2.14) můžeme objektivně říci, že služba řeší a reaguje na potřeby, které u dané cílové skupiny reálně existují Oblasti potřeb uživatelů Podíl procent % Podíl procent % Osobní hygiena 14% 14% Péče o zdraví 47% 47% Stravování 10% 10% Komunikace 10% 10% Sociální servis 8% 8% Schopnost při obstarávání osobních záležitostí 6% 6% Respekt 3% 3% Režim dne 1% 1% Sounáležitost 2% 2% CELKEM 100% 100% 20

21 2.10 Činnosti a úkony služby kontaktní centrum Činnosti a úkony služeb jsou v základu stanoveny podle zákona o sociálních službách. Podrobnější specifikace vychází z reálně prováděných úkonů a dále potom z metodiky Seznam a definice výkonů drogových služeb vydané Úřadem vlády České republiky. Definitivní podobu činností a úkonů služby kontaktní centrum stanovila pracovní skupina, a to v následující podobě: Základní činnosti Úkony / specifikace úkonu Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Sociálně terapeutické činnosti: Poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob Poskytování informací o rizicích spojených se současným způsobem života a jejich snižování prostřednictvím metod založených na přístupu minimalizace škod, Zajištění podmínek pro běžné úkony osobní hygieny, Zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla. Asistence při jednání s úřady Informovanost v různých oblastech (dávky, příspěvky, zdravotnická péče, ostatní veřejně dostupné služby) Zprostředkování návazných služeb Doprovod Další sociálně-právní servis Individuální poradenství pro rodiče a osoby blízké Rodinné poradenství Kontaktní práce Individuální poradenství Skupinové poradenství Krizová intervence Výměnný program Testy (gravidity, infekčních chorob, přítomnost drog) Poskytnutí hygienických potřeb Poskytnutí umyvadla a zajištění jeho úklidu Poskytnutí hygienických potřeb, sprchy Praní, sušení a skladování prádla V připojené tabulce je uveden procentuální podíl jednotlivých úkonů provedených ve službě v roce 2013 (výsledek z roku 2012 byl velmi podobný). Uvedené hodnoty můžeme považovat za vysoce validní, neboť většina poskytovatelů služby K- centrum (přesně řečeno 4 z 5 dotazovaných) má udělen certifikát odborné způsobilosti služeb pro 21

22 uživatele drog a vzhledem k čerpání prostředků z rozpočtu Úřadu vlády jsou každoročně povinováni výkaznictvím výše uvedených výkonů. Když porovnáme oblasti potřeb klientů služby a vykázané úkony, můžeme konstatovat, že služby reagují provedenými výkony adekvátně na reálné potřeby klientů v souladu se zákonem o sociálních službách i standardy odborné způsobilosti drogových služeb. Péče o zdraví v KC kromě klasického výměnného programu zahrnuje také péči o duševní zdraví a intenzivní práci s motivací klienta, což je v souladu se standardy OZ, které ve speciální části v bodě uvádí, že v KC program nabízí určitý rozsah a frekvenci terapeutických úkonů skupinových či individuálních, které jsou součástí individuálního plánu, případně nabízí doplňkové aktivity. Úkony jsou potom jasně vyspecifikované, jejich vykonávání a vykazování je transparentní, služby jsou poskytovány ve shodě s hlavními principy poskytování sociálních služeb. Základní činnosti Úkony 2013 Podíl % Sociálněterapeutické činnosti Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, 38% Poskytování informací o rizicích spojených se současným způsobem života a jejich snižování prostřednictvím metod založených na přístupu minimalizace škod. 30% Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Poskytnutí podmínek pro osobní hygienu Pomoc při vyřizování běžných záležitostí. 7% Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, Zajištění podmínek pro běžné úkony osobní hygieny, 10% Zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla. 5% 7% Fakultativní služby Potravinový servis 3% 22

23 Fakultativní činnosti a další specifické činnosti kontaktních center Jako fakultativní činnost uvedla v rámci proběhlého monitoringu jedna služba potravinový servis. Na základě diskuse pracovní skupina dospěla k závěru, že i ostatní služby nabízejí potravinový servis, ale jistě ne v takové podobě, jak ho známe z doby před účinností zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, kdy byl potravinový servis běžnou součástí nabídky KC, a byl financován z veřejných dotací. Pokud je tedy potravinový servis nyní v rámci kontaktních center poskytován, jde většinou o dary (např. potravinová banka, sponzorské dary ). 23

24 2.11 Personální zajištění kontaktních center v Moravskoslezském kraji Přímá práce V dotazníkovém šetření bylo zjištěno, že průměrný počet pracovníků kontaktních center v přímé práci byl v roce 2012 i 2013: 3,2 úvazku (v rozptylu od 2,0 do 4,8 úvazku). Průměrný počet pracovníků nemá vypovídající hodnotu, neboť musíme vzít v úvahu, jak rozdíl mezi ambulantní a terénní formou, tak velikost spádové oblasti konkrétního kontaktního centra a jeho kapacitu. Terénní programy pro uživatele návykových látek jsou samostatně řešeny v kapitole 5. této zprávy, v této kapitole se zaměřujeme na ambulantní formu kontaktního centra. Doporučení: Z diskuse pracovní skupiny vyplývá, že vzhledem k povaze práce a její bezpečnosti, by služba kontaktního centra, nehledě na výše uvedené proměnné, měla být v krizové variantě zabezpečena dvěma pracovníky na směně, kteří zajišťují příjem klientů, kontaktní práci, výměnu materiálu, dále potom sociální práci a další individuální práci. Z toho vyplývá následující: Krizová varianta 3 úvazky pracovníků v přímé práci Tato varianta nedovoluje adekvátní zástup za dovolené a nemocenské a není podpůrná k zajištění bezpečí při poskytování služeb a udržení odpovídající kvality služby. Dlouhodobě je neudržitelná. Základní varianta 4 úvazky pracovníků v přímé práci Varianta, která by měla zajistit možnost adekvátních zástupů a přítomnost alespoň tří pracovníků na směně, kteří zajišťují efektivní chod kontaktního centra. Optimální varianta 5 úvazků pracovníků v přímé práci Tato varianta umožňuje maximální možné efektivní poskytování služby kontaktního centra vzhledem k jejímu poslání a cílům. Poměry pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem. Při určování poměru pracovníků v přímé práci k pracovníkům v nepřímé práci je nutné akceptovat několik skutečností. Významná proměnná je různý statut a velikost poskytovatelů služeb. Z praxe víme, že v závislosti na velikosti organizace dochází k různému poměru přímé a nepřímé práce. Pracovní skupina definovala tyto pracovní pozice pracovníků, kteří se nepodílejí na přímé práci s klientem: Supervizor Management vedoucí služby, účetní, ekonom, ředitel, metodik 24

25 Podíl těchto pracovníků ke službě jsme stanovili na základě odborné diskuse následujícím způsobem a platí pro krizovou a základní variantu. Supervizor 30 hodin supervize ročně (vychází ze standardů odborné způsobilosti RVKPP) Vedoucí služby 0,4 úvazku Metodik 0,2 úvazku Účetní 0,2 úvazku Ekonom 0,2 úvazku Ředitel organizace 0,2 úvazku V případě optimální varianty, je adekvátní nárůst úvazku vedoucího služby na 0,5 a účetní na 0,3 úvazku. Administrativní zátěž spojená s poskytnutím služby uživateli Většina poskytovatelů služby kontaktní centrum se shodla na tom, že na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli 30%, což považujeme za reálné a adekvátní vzhledem k pravidlům spisové dokumentace, kontrolám, monitoringu a vykazování. Doporučení: Doporučením, které by vedlo ke snížení administrativní zátěže, je obecně již několik let prosazovaný záměr sjednotit výkaznictví pro všechny donátory (MSK, města a obce, RVKPP), což se nedaří. 25

26 2.12 Náklady na personální zajištění služby kontaktní centra Z dotazníkového šetření nelze vyčíst relevantní validní data, služby se pohybují v markantním rozptylu, co se týká nákladů na personální zajištění kontaktních center. Doporučení: Vzhledem k povaze práce s vysoce rizikovými uživateli by se dle našeho názoru měla mzdy pracovníka v přímé práci pohybovat v pásmu Kč (super hrubá mzda) Náklady na pracovníky v přímé práci by měly tvořit 70-80% personálních nákladů, 26

27 2.13 Spoluúčast obcí na financování služeb kontaktních center v Moravskoslezském kraji V níže uvedeném grafu vidíme rozložení finanční spoluúčasti obcí. Upozorňujeme, že v grafu chybí město Orlová, které taktéž dotuje službu K-centra na svém území. Výše finanční spoluúčasti se u jednotlivých obcí liší, K-centra s největší spoluúčastí domovského města jsou jeho příspěvkovými organizacemi (Havířov, Orlová). Obecně, ale můžeme říci, že evidentní finanční spoluúčast jednotlivých obcí deklaruje potřebnost služby a její akceptaci v místní síti služeb. V roce 2013 vzrostla výše dotací služeb KC ve městech Ostrava, Frýdek-Místek a Krnov Obec Částka Kvantifikov aná nepřímá podpora Obec Částka Kvantifi kovaná nepřímá podpora Ostrava ,- Kč x Ostrava ,- Kč x Havířov ,- Kč x Havířov ,- Kč x Krnov ,- Kč x Krnov ,- Kč x Frýdek - Místek ,- Kč x Frýdek Místek ,- Kč X 27

28 Níže uvedená tabulka je převzata z Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2013,str. 26, kterou zpracovává Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Částky jsou uváděny v tisících. Můžeme si povšimnout, že u služeb harm reduction, do kterých spadají KC, jsou obce v kraji výši poskytnutých financí jednoznačně na 1. místě z celé ČR. 28

29 2.14 Model sociální služby kontaktní centrum Definice a cíle kontaktního centra Kontaktní centra jsou zařízení pro uživatele návykových látek, která se vyznačují snadným přístupem ke službě, nízkoprahovostí, zachování anonymity klienta a tím, že pro využití služby nevyžaduje abstinenci klienta. Kontaktní centra jsou službami sociální prevence, jejichž cílem je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Cílovou populaci kontaktních center tvoří uživatelé drog většinou od 15 let v různém stadiu motivace ke změně a v různé fázi rozvoji závislosti či stadiu užívání. Další cílovou skupinou jsou rodinní příslušníci a blízcí uživatelů, kteří potřebují podporu, provázení a pomoc. Základní cíle kontaktních center jsou: - minimalizace zdravotních a sociálních rizik u populace uživatelů drog, - motivace klientů ke změně životního stylu - ochrana společnosti před možnými negativními důsledky zneužívání návykových látek Mezi specifické cíle patří: - navázání kontaktu se skrytou populací uživatelů drog - prohloubení navázaného kontaktu a vytvoření vzájemné důvěry - motivace a podpora klienta při změně životního stylu - sociální stabilizace klienta - zajištění podmínek potřebných k přežití (možnost základního zdravotního a hygienického servisu atd.) - pomoc v krizi - příprava klienta na spolupráci s dalšími návaznými institucemi léčebné péče - zvýšení informovanosti klientů i odborné a laické veřejnosti Používané metody práce přímá práce s klientem Kontaktní práce Základním cílem kontaktní práce je navázání kontaktu s uživatelem, dále prohloubení tohoto kontaktu a budování důvěry klienta v odbornou instituci. V rámci kontaktní práce zjišťujeme základní potřeby a problémy klienta. Výměnný program a další aktivity harm reduction Stěžejní činnost K-centra, jejímž cílem je prevence výskytu infekčních chorob, zejména hepatitid a infekce HIV. Tyto aktivity zahrnují výměnu injekčního materiálu, informace o bezpečnějším užívání a jeho nácvik, distribuci zdravotnického materiálu. 29

30 Vzdělávání a předávání informací Zahrnuje poskytování ústních i písemných informací o účincích drog, závislosti, rizicích spojených s užíváním, informace o bezpečnějších způsobech užívání drog, bezpečném sexu, infekčních chorobách i navazujících službách. Dále jsou poskytovány informace o možnostech další léčby, sociálních službách, ubytování, atd.. Základní zdravotní servis Bazální ošetření v případech výskytu typických komplikací spojených s užíváním nealkoholových drog, v závažnějších případech zprostředkování kontaktu do návazných zdravotnických zařízení v regionu (interní, zubní, gynekologické ambulance, ).Dále je v kontaktních centrech zajištěno testování na HIV/AIDS, hepatitidu C, graviditu. Základní poradenství, informační servis Týká se zdravotního stavu klienta, zdravotních a sociálních rizik spojených s užíváním drog, informací o možnostech léčby atd. Strukturované poradenství a motivační trénink Jedná se již o strukturovaný proces, který je zaštítěn kontraktem a zaměřuje se na rozvoj motivace klienta ke změně a na samotný proces změny směřující k abstinenci. Poradenství pro rodinné příslušníky a blízké Může mít charakter jednorázového kontaktu za účelem podání základních informací nebo může jít o dlouhodobější provázení rodiče při řešení problému závislosti jeho dítěte. Toto poradenství může být individuální, ale i skupinové. Sociální práce Pomoc při hledání zaměstnání, vyřizování dokladů, evidence na úřadu práce, asistence při vyřizování úředních záležitostí, doprovod, řešení dluhů, exekucí, právních podání, pomoc s vyřízením nástupu na detox, do ústavní léčby, komunity Další činnosti související s poskytováním služby Dalšími činnostmi souvisejícími s poskytováním služby jsou: - vzdělávání pracovníků - supervize a intervize - odborné a organizační porady - zpracování a aktualizace metodik, standardů - zajištění informovanosti o službě - spolupráce s jinými institucemi a organizacemi (komunitní plánování, konference, semináře atd. ) 30

31 Legislativní a koncepční rámec služby Kromě zákona o sociálních službách nalezneme legislativní ukotvení služby rovněž v Zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, kde je služba definována v 20 jako kontaktní a poradenská služba. V r byl po předchozích 10 letech vývoje (pracovní skupina připravující první verzi standardů vznikla v roce 1995) usnesením vlády ze dne č. 300 schválen systém certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog, který slouží k zajištění kvality služeb poskytovaných v oblasti harm reduction, léčby a následné péče. Systém je v činnosti od r a certifikace je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí dotace NNO ze státního rozpočtu od r Kvalita služeb se ověřuje pomoci Standardů odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog, které mají část obecnou a pro každý typ služeb i část speciální. V Moravskoslezském kraji má výše uvedený certifikát 5 z 6 poskytovatelů služby kontaktní centrum Personální zajištění služby Pracovníci v přímé práci viz. kapitola 2.3. Pracovníci v nepřímé práci: - vedoucí pracovník - metodik - účetní, ekonom, administrativní pracovník 31

32 2.15 Příklad dobré praxe služby kontaktní centrum Case management ve službě kontaktní centrum V kontaktních centrech se pracovníci velmi často setkávají s klienty, kteří mají problémy, které je nutné řešit v mnoha oblastech, tj. zdravotní, sociální, vztahové. Tyto problémy jsou většinou dlouhodobě neřešeny. Důležité je při práci s klientem zmapovat tyto oblasti, zjistit, které problémy klient chce řešit, které umí řešit sám, kde potřebuje pomoct a jakým způsobem. Zároveň se mnoho problémů týká dalších navazujících služeb zdravotnického nebo sociálního charakteru. Dobrou praxí je, pokud má kontaktní centrum vypracovanou síť pomoci pro všechny oblasti, které klient řeší. Tato síť pomoci je tvořena institucemi a odborníky, se kterými může pracovník centra řešit konkrétní dotazy nebo zajistit další navazující spolupráci s klientem. Důležité je aktivní vyhledávání odborníků, kteří umí pracovat i se specifickou cílovou skupinou dotčené služby. Pracovník kontaktního centra se stává case manažerem případu a společně s klientem vyhodnocují, kdo a jak může v dané oblasti pomoci. Důležitou složkou, kterou může pracovník centra nabídnout je budování důvěry při práci s klientem a zvyšování motivace klienta chtít tyto problémy řešit. Pokud problém přesahuje možnosti centra, klienta naváže do další služby. Při navazování do další služby klientovi může nabídnout také asistenci. Společně s klientem pracuje na cílech spolupráce, vyhodnocují, ve kterých oblastech došlo ke změně a jaké další kroky je třeba udělat. 32

33 2.16 Návrh rozvoje služby kontaktní centrum Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, služby kontaktních center podléhají systému certifikací, který je v činnosti od r a certifikace je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí dotace NNO ze státního rozpočtu (od r. 2007) v rámci dotačního řízení Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Kvalitu služeb zajišťují certifikační standardy, služby jsou pravidelně monitorovány a kontrolovány. V MSK splňuje podmínku certifikací 5 z 6 poskytovatelů kontaktních center. Co se týká kvality, je tedy služba poskytována na vysoké úrovni a provozovatelé jsou povinni danou úroveň kvality minimálně udržovat. Co se týká pokrytí touto služnou v území MSK, považuje pracovní skupina aktuální stav za přiměřený, vyjma akutní nedostatek těchto služeb ve městě Karviná, kde v loňském roce ukončilo poskytování služeb kontaktní centrum poskytované občanským sdružením Net. Vzhledem k tomu, že Karviná je třetí největší město MSK a drogová populace je zde početná, vnímáme velkou potřebnost existence diskutované sociální služby a považujeme za nezbytné poskytování služby kontaktního centra v městě Karviné obnovit alespoň v terénní formě, zvláště pokud si uvědomíme, že ve městě nefunguje ani terénní program pro cílovou skupinu uživatelů drog. Doporučení V rámci doporučení pro zadavatele služeb (kraj, města, obce) je potřeba zmínit důležitost relevantního zjišťování potřebnosti služeb, které by nemělo být úkolem či povinností poskytovatelů jednotlivých služeb. Doporučujeme, aby zadavatelé více využívali i jiných zdrojů, než služeb samotných. V současné době jsou všechny služby pro uživatele NL realizovány při výrazném podfinancování a to již minimálně od roku Je potřeba zmínit fakt, že ve zprávě hovoříme o krizových variantách ty jsou v současnosti bohužel skutečností již několik let. Pro stabilitu služeb a kvalitní poskytování práce pro klienty je potřeba navýšit finanční prostředky na služby. Pro stabilní zajištění služeb je více než vhodné hledat způsoby jejich zajištění a stability například formou víceletého financování, deklarací zadavatelů o dlouhodobé podpoře apod. 33

34 3. Služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách 3.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Služby následné péče 64 zákona (1) Služby následné péče jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly lůžkovou péči ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) sociálně terapeutické činnosti, (b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, (c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. (3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v zařízeních následné péče obsahuje vedle základních činností uvedených v odstavci 2 tyto základní činnosti: (a) poskytnutí ubytování, (b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy. 29 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování služeb následné péče se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k trvalé abstinenci, prevenci relapsu, rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, d) poskytnutí ubytování, jde-li o pobytovou formu služby: 1. ubytování, 2. zajištění podmínek pro úklid, praní ložního prádla a žehlení, 3. zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla, e) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, jde-li o pobytovou formu služby: 1. vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu stravy, nebo, 2. zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování. (2) Maximální výše úhrady za poskytování následné péče činí a) 180 Kč denně celkem za úkony uvedené v odstavci 1 písm. d), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování, b) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. e) bodě Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy. 34

35 3.2 Provozní doba služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách v Moravskoslezském kraji Služby následné péče (dále jen SNP) jsou v Moravskoslezském kraji poskytovány jak ambulantní tak pobytovou formou. Pobytová forma je poskytována nepřetržitě, 24 hodin. Provozní doba ambulantních SNP je poskytována od 20hod/týdne do 26 hod/týdně. Poskytování je přizpůsobeno potřebám klientů, je rovnoměrně rozloženo v týdnu, služby jsou přístupné do odpoledních až podvečerních hodin. To koresponduje také se standardy OZ, které uvádí, že těžiště strukturovaných aktivit má být v odpoledních a večerních hodinách, případně o víkendech, s ohledem na studium či zaměstnání klientů. 3.3 Pracovník v přímé práci ve službách následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Pracovníci v přímé práci ve službě jsou tito (v souladu se zákonem o soc. službách): - sociální pracovník - pracovník v sociálních službách - terapeut - psycholog - adiktolog - pracovní terapeut V rámci přímé práce provádějí výše uvedení pracovníci zejména tyto činnosti: - individuální poradenství - individuální terapie - skupinové poradenství - skupinová terapie - práce s rodinou - informační servis - sociální práce - socioterapie - pracovní terapie - další specifické programy Dle standardů odborné způsobilosti RVKPP je vhodným typem vzdělání lékařské, psychologické, psychoterapeutické, speciálně pedagogické nebo v oblasti sociální práce. Terapeutický tým má být multidisciplinární vzhledem k povaze problému, včetně ex-userů. V bodě se pak uvádí počet pracovníků na počet uživatelů. Kapacita klientů na jednoho kvalifikovaného pracovníka, který poskytuje odbornou péči ve strukturovaných programech je max.12 klientů. 35

36 3.4 Uživatelé služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách podle místa bydliště V roce 2012 využilo SNP 229 klientů, z toho 75% obyvatel Moravskoslezského kraje. V roce 2013 potom 260 klientů, 77% obyvatel Moravskoslezského kraje (viz. výše uvedený graf). Pobytové služby SNP mají celorepublikovou působnost. Jsou často službami návaznými na terapeutickou komunitu nebo střednědobou či dlouhodobou ústavní léčbu. V roce 2012 využilo pobytovou formu služby 85 klientů (z toho 51 s trvalým bydlištěm v MSK), ambulantní formu využilo potom 144 klientů. V roce 2013 pobytovou formu využilo 101 klientů (66 s trvalým pobytem v MSK) a 159 klientů využilo službu ambulantně. Nárůst klientů v pobytové formě je způsobený vznikem nové pobytové služby v Havířově sloužící výhradně ženám závislým na alkoholu a patologickém hráčství. Ambulantní formu služby využili v obou letech pouze obyvatelé Moravskoslezského kraje s trvalým pobytem ve spádové oblasti místa poskytování služby. 36

37 3.5 Zájemci o služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách v Moravskoslezském kraji Odmítnuté zájemce uvádí v dotazníkovém šetření pouze jedna služba, a to 15 osob v roce 2012 a 63 osob v roce Zájemci byli odmítnuti z důvodu naplněné kapacity nebo z důvodu, že zájemce nespadal do vymezeného okruhu osob dle registru poskytovatelů sociálních služeb. Nízký počet odmítnutých zájemců neukazuje na předimenzovanost služeb. Cílová skupina SNP je velmi specifická. Procentuální zastoupení zástupců cílové skupiny v populaci není velké, přesto však spolupráce s nimi je velmi individuální, dlouhodobá a společensky cenná. Ústavní léčba závislosti je značně nákladná (okolo ,-Kč/jedna komplexní tříměsíční léčba). Po léčbě se člověk vrací do svého přirozeného prostředí, a v tomto okamžiku by měl nastat proces doléčování, který je mu v léčebně doporučován, neboť podporuje efektivitu léčby a předchází recidivě a následným opakovaným pobytům v psychiatrických léčebnách. Proces zotavování po léčbě by měl potom podle odborníků z řad adiktologie trvat ještě minimálně rok a půl. Závislým však člověk zůstává na celý život. Je dokázáno, že osoby, které nevyužijí služeb následné péče, mnohem častěji zrecidivují a dostávají se tak opět na začátek. Jsou ohroženi ztrátou zaměstnání, zhoršením zdravotního stavu, rozpadem rodiny, sociální exkluzí. Klienti i potencionální klienti této služby jsou skupinou velmi ohroženou, využívání SNP má pro ně zásadní význam. 37

38 3.6 Mapa poskytovatelů služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Na mapě je zaznamenáno pokrytí kraje v rámci SNP. Pobytová forma služeb následné péče je poskytována v Ostravě a Havířově. V Ostravě je doléčovací program poskytován uživatelům nelegálních návykových látek, v Havířově potom závislým na alkoholu a patologickém hráčství. Ambulantní programy určené pro obě výše uvedené skupiny nalezneme v Ostravě, Karviné, Frýdku- Místku a Českém Těšíně. Ve srovnání s ostatními kraji můžeme říct, že co se týká objemu služeb a jejich kapacity existuje v MSK největší síť služeb následné péče. Z celkem 35 registrovaných služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách v celé ČR jich je 8 poskytováno v MSK. Z mapy i z diskusí pracovní skupiny však vyplývá, že všechny registrované služby jsou poskytovány ve větších městech a centrovány blízko sebe. Dostupnost služeb následné péče je pro obyvatele kraje z oblasti Opavska, Krnovska, Bruntálska je de facto nulová. 38

39 3.7 Odkud uživatelé služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách přicházejí 2012 Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 1% B.1 Terapeutická komunita 10,7% B.2 Odborné sociální poradenství 9,1% B.3 Azylový dům 2,4% B.4 Noclehárna 0% B.5 Nízkoprahové denní centrum 0% C. Z domácnosti (rodiny) 14% D. 1 Psychiatrická nemocnice 44,3% D. 2 Psychiatrická ambulance 15,7% D. 3 Nemocnice 1,3% E.1 Výkon trestu 0,4% E.2 Z ulice, PMS (probační a mediační služba) 0,3% E.3 Z komerční ubytovny 0,7% CELKEM 100% 39

40 2013 Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby % 1,3% B.1 Terapeutická komunita 7,7% B.2 Odborné sociální poradenství 9,3% B.3 Azylový dům 2% B.4 Noclehárna 0,9% C. Z domácnosti (rodiny) 11,8% D. 1 Psychiatrická nemocnice 35,3% D. 2 Psychiatrická ambulance 27% D. 3 Nemocnice 2,3% E.1 Výkon trestu 2,1% E.2 Z ulice, PMS (probační a mediační služba) 0,3% E.3 Z komerční ubytovny 0% CELKEM 100% Služby následné péče jsou určeny abstinujícím osobám s anamnézou závislosti na návykových látkách s doporučenou minimální dobou abstinence 3 měsíce. Jsou určeny klientům, kteří absolvovali minimálně krátkodobou léčbu (ambulantní či residenční), s náhledem na svou závislost a motivací k dlouhodobé abstinenci. Dle předpokladu - nejčastější místem, odkud uživatelé do SNP přicházejí, je psychiatrická nemocnice, psychiatrická ambulance a terapeutická komunita, nebo odborné sociální poradenství (adiktologického zaměření). Z těchto institucí přišlo do SNP 80% klientů. 40

41 3.8 Kam uživatelé služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí 2012 Pořadí Kam uživatelé odešli Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 0,9% B.1 Azylový dům 2,9% B.2 Noclehárna 1,9% C. Do domácnosti (rodiny) 71,7% D. 1 Ambulantní zdravotnická zařízení 6,6% D. 2 Psychiatrická nemocnice 2,1% E. Úmrtí 4,0% F. Ulice 0% G.1 Ubytovny 3,6% G.2 Byt; Nezjistitelné 5,6% G. 3 Neuvedli 0,9% CELKEM 100% 41

42 2013 Pořadí Kam uživatelé odešli Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 0% B.1 Azylový dům 3% B.2 Noclehárna 1% C. Do domácnosti (rodiny) 63% D. 1 Ambulantní zdravotnická zařízení 9% D. 2 Psychiatrická nemocnice 4% E. Úmrtí 4% F. Ulice 3% G.1 Ubytovny 6% G.2 Byt 7% G. 3 Neuvedli 1% CELKEM 100% Úspěšným výsledkem poskytování SNP má být reintegrace závislého do společnosti prostřednictvím (znovu) nabytých sociálních a profesních dovedností a podpůrného sociálního prostředí a vztahů. Nejvíce klientů odchází ze služeb zpět do domácnosti, rodiny, bytu (téměř 70%). Hovoříme tedy o vysoké úspěšnosti, vzhledem k charakteristice cílové skupiny. To ukazuje na naplňování cílů služeb následné péče (viz. Kapitola 3.14). 42

43 3.9 Potřeby uživatelů služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Specifikace služeb Denní hygiena čištění zubů, holení, úprava vlasů, líčení Osobní hygiena Pravidelné mytí a koupání Vyměšování Zprostředkování léků a zdravotních služeb Péče o zdraví Zdravý životní styl. Řešení všech zdravotních obtíží. Stravování Celodenní stravování Dietní stravování Komunikace Obnovit komunikaci s rodinou Posílit komunikační schopnosti Kontakt Běžné společenské kontakty Využívání běžně dostupných veřejných služeb Nebýt posuzován za své volby Respekt Přijetí i s prožitou minulostí Úcta Podpora v zajištění zaměstnání a samostatného bydlení Obstarávání osobních záležitostí a uplatňování práv a zájmů (sociálně-právní servis) Zajištění platných osobních dokladů Orientace a řešení v dluhové problematice Orientace a řešení v soudních řízeních Využití sociálních dávek a jiných výhod 43

44 Sepsání právních podání Přijetí Sám sebou Druhými Ze strany odborníků Podpora v abstinenci Ze strany skupiny Sdílení zážitků a problémů Sounáležitost Vzdělávání Rekvalifikace Osobní růst a rozvoj Spirituální rozvoj Posílení kompetencí Rozvoj dovedností a schopností Vztahy Řešit vztahy s původní rodinou.. se současnou rodinou..s partnery..s dětmi..s kamarády, známými Změna životního stylu Využít smysluplně volný čas. Kulturní vyžití, společenský život. Koníčky (objevit nové nebo návrat ke starým). Péče o vzhled. 44

45 Pravidelný režim. Bydlení Bydlet v čistém (bez drog) a bezpečném prostředí Oblasti potřeb uživatelů Podíl % Podíl % Osobní hygiena 1,6% 1,6% Péče o zdraví 4,0% 4,4% Stravování 0,7% 0,7% Komunikace 11,3% 11,9% Kontakt 5,7% 4,1% Respekt 5,2% 5,8% Obstarávání osobních záležitostí a uplatňování práv a zájmů (sociálně-právní servis) 7,3% 8,2% Přijetí 5,8% 6,1% Podpora v abstinenci 21,4% 20,4% Osobní růst a rozvoj 8,4% 8,0% Vztahy 12,4% 12,8% Změna životního stylu 10,1% 10,5% Bydlení 6,1% 5,5% CELKEM 100% 100% Oblasti potřeb, které služby řeší, jsou v souladu s jejich cíli a hlavním posláním. Vidíme, že klienti mají kumulované potřeby a považují za nezbytné řešit je komplexně, dle bio-psycho-socio-spirituálního modelu závislosti. Zmíněné potřeby odrážejí charakter a specifika cílové skupiny služby. 45

46 3.10 Činnosti a úkony služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Základní činnosti Úkony / specifikace úkonu Poskytnutí stravy Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu, nebo pomoc s přípravou stravy Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování Instruktáž k přípravě stravy a obsluze přítomných zařízení. Instruktáž k přípravě specifické stravy Poskytnutí stravy Nutriční poradenství Zajištění podmínek pro úklid, praní ložního prádla a žehlení Instruktáž k úklidu pokoje a společných prostor Instruktáž k použití pračky a žehličky Výdej úklidových prostředků Poskytnutí ubytování Ubytování Kontrola stavu ubytovacích kapacit Zajištění základního vybavení Poskytnutí lůžkovin Zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla Vydání erárních hygienických prostředků Zajištění úklidu prostor Pomoc při uplatňování práv, oprávněných Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Sociálně-právní servis 46

47 zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob Motivace a pomoc při navázání kontaktu s rodinou Individuální poradenství/ terapie Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k trvalé abstinenci, prevenci relapsu, rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, Skupinová terapie Rodinné poradenství/terapie Párové poradenství/terapie Pracovní terapie Arteterapie Muzikoterapie Dramaterapie Prevence relapsu Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí Návštěvy kulturně- společenských akcí a zařízení Návštěvy jiných sociálních služeb (prostředí) Sportovně-rekreační akce Víkendové/zátěžové pobyty 47

48 Základní činnosti Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy Úkony Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu, nebo pomoc s přípravou stravy Zajištění nebo poskytnutí celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování Podíl % Podíl % 3% 3% 0% 0% Poskytnutí ubytování Zajištění podmínek pro úklid, praní ložního prádla a žehlení 2% 2% Ubytování 2% 2% Zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla 2% 2% Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Pomoc při vyřizování běžných záležitostí 13% 14% Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob 20% 19% Sociálně terapeutické činnosti Zprostředkován í kontaktu se společenským prostředím Další specifické činnosti a úkony Sociálně terapeutické činnosti Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k trvalé abstinenci, prevenci relapsu, rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, Aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí 52% 52% 7% 8% 0% 0% 100% 100% Pokud vyjdeme z kruhového modelu změny chování u závislých osob, jedná se u uživatelů služeb následné péče o poslední fázi změny, tudíž sem patří intervence zaměřené na udržení navozených změn v chování závislého. 48

49 Nejvíce deklarovanou potřebou ve službách následné péče je podpora v abstinenci, dále pak potřeba řešit vztahy, komunikaci, změnu životního stylu a osobnostní růst a rozvoj (64% všech potřeb). Nejvíce vykonaných činností (52%) vede k prevenci relapsu, osobnímu růstu a celkově k začlenění zpět do společnosti a prezentuje očekávané nastavení služeb a dále potom pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a podpora při dalších aktivitách podporující další začleňování osob. Výše uvedené srovnání potom potvrzuje, že služby následné péče pro osoby závislé v Moravskoslezském kraji jsou poskytovány efektivně a ve shodě s hlavními principy poskytování sociálních služeb. 49

50 3.11 Personální zajištění služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Ambulantní forma Přímá práce Průměrný počet pracovníků v přímé práci, který vzešel z dotazníkového šetření, nemá vypovídající hodnotu, neboť musíme vzít v úvahu rozdíl mezi ambulantní a pobytovou formou. Doporučení: Z diskuse pracovní skupiny vyplývá, že vzhledem k povaze práce a její bezpečnosti, by služba následné péče pro uživatele návykových látek v ambulantní formě, měla být v optimální variantě zabezpečena dvěma pracovníky na směně při respektování dostupnosti služby pro klienty - provozní doba 40 hodin týdně. Z toho vyplývá následující: Krizová varianta 1-1,5 úvazku pracovníků v přímé práci Tato varianta nedovoluje adekvátní zástup za dovolené a nemocenské a není podpůrná k zajištění bezpečí při poskytování služeb a udržení odpovídající kvality služby. Dlouhodobě je neudržitelná. Základní varianta 2 úvazky pracovníků v přímé práci Varianta, která by měla zajistit možnost adekvátních zástupů a přítomnost alespoň jednoho pracovníka na směně, který zajišťuje fungování služby. Optimální varianta 2,5 úvazků pracovníků v přímé práci Tato varianta umožňuje maximální možné efektivní poskytování služby následné péče vzhledem k jejímu poslání a cílům. Poměry pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem. Při určování poměru pracovníků v přímé práci k pracovníkům v nepřímé práci je nutné akceptovat několik skutečností. Významná proměnná je různý statut a velikost poskytovatelů služeb. Z praxe víme, že v závislosti na velikosti organizace dochází k různému poměru přímé a nepřímé práce. Pracovní skupina definovala tyto pracovní pozice pracovníků, kteří se nepodílejí na přímé práci s klientem: Supervizor Management vedoucí služby, účetní, ekonom, ředitel, metodik 50

51 Podíl těchto pracovníků ke službě jsme stanovili na základě odborné diskuse následujícím způsobem a platí pro všechny tři varianty. Supervizor 30 hodin supervize ročně (vychází ze standardů odborné způsobilosti RVKPP) Vedoucí služby 0,4 úvazku Metodik 0,2 úvazku Účetní 0,2 úvazku Ekonom 0,1 úvazku Ředitel organizace 0,1 úvazku Administrativní zátěž spojená s poskytnutím služby uživateli Většina poskytovatelů ambulantní formy služeb následné péče se shodla na tom, že na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli 30%, což považujeme za reálné a adekvátní vzhledem k pravidlům spisové dokumentace, kontrolám, monitoringu a vykazování. Doporučení: Doporučením, které by vedlo ke snížení administrativní zátěže, je obecně již několik let prosazovaný záměr sjednotit výkaznictví pro všechny donátory (MSK, města a obce, RVKPP), což se nedaří. Návrh maximálního počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci V ambulantní formě služeb následné péče pro uživatele návykových látek nejde počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci přesně určit, jednak vzhledem k různé intenzitě docházení klientů do služby, které se pohybuje od 1x týdně po 1x měsíčně, druhak vzhledem k tomu, zda docházejí na individuální nebo skupinové setkání. Z praxe poskytovatelů a odborné diskuze jsme dospěli k následujícímu: Optimální varianta - 20 Základní varianta - 25 Krizová varianta Pobytová forma Přímá práce Pracovní skupina se shodla na vymezení třech variant služby vzhledem k počtu klientů na úvazek v přímé práci. Návrh počtu klientů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci, při jedné směně (2 pracovníci na směně): Krizová varianta 10 klientů na 1 úvazek v přímé práci 51

52 Základní varianta 7,5 klientů na 1 úvazek v přímé práci Optimální varianta 5 klientů na 1 úvazek v přímé práci Poměry pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem. Při určování poměru pracovníků v přímé práci k pracovníkům v nepřímé práci je nutné akceptovat několik skutečností. Významná proměnná je různý statut a velikost poskytovatelů služeb. Z praxe víme, že v závislosti na velikosti organizace dochází k různému poměru přímé a nepřímé práce. Pracovní skupina definovala tyto pracovní pozice pracovníků, kteří se nepodílejí na přímé práci s klientem: Supervizor Management vedoucí služby, účetní, ekonom, ředitel, metodik Podíl těchto pracovníků ke službě jsme stanovili na základě odborné diskuse následujícím způsobem a platí pro všechny tři varianty. Supervizor 30 hodin supervize ročně (vychází ze standardů odborné způsobilosti RVKPP) Vedoucí služby 0,5 úvazku Metodik 0,2 úvazku Účetní 0,2 úvazku Ekonom 0,1 úvazku Ředitel organizace 0,1 úvazku Administrativní zátěž spojená s poskytnutím služby uživateli Většina poskytovatelů služeb následné péče se shodla na tom, že na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli 30%, což považujeme za reálné a adekvátní vzhledem k pravidlům spisové dokumentace, kontrolám, monitoringu a vykazování. Doporučení: Doporučením, které by vedlo ke snížení administrativní zátěže, je obecně již několik let prosazovaný záměr sjednotit výkaznictví pro všechny donátory (MSK, města a obce, RVKPP), což se nedaří. 52

53 3.12 Náklady na personální zajištění služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Z dotazníkového šetření nelze vyčíst relevantní validní data, neboť vykazované počty pracovníků neodpovídají u některých služeb skutečnosti. Doporučení: Vzhledem k povaze práce se specifickou cílovou skupinou klientů by se dle názoru pracovní skupiny měla mzdy odborného pracovníka v přímé práci (sociální pracovník, terapeut) pohybovat v pásmu Kč (super hrubá mzda), pracovníka v sociálních službách potom Kč (super hrubá mzda). Náklady na pracovníky v přímé práci by měly tvořit 70-80% personálních nákladů. 53

54 3.13 Spoluúčast obcí na financování služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách v Moravskoslezském kraji Obec Částka Kvantifikovaná nepřímá podpora Obec Částka Kvantifiko vaná nepřímá podpora Ostrava Kč x Ostrava Kč x Město Český Těšín Kč x Město Český Těšín Kč x Frýdek- Místek Kč x Frýdek- Místek Kč x Karviná Kč x Služba Částka v roce 2012 Částka v roce 2013 Vyhlídka pro ženy Havířov (pobytová) Služba neexistovala 0,- Kč Dům pod svahem Havířov (pobytová) Modrý kříž v ČR Český Těšín (ambulantní) Modrý kříž v ČR Ostrava (ambulantní) Arka - Ostrava (ambulantní) Modrý kříž v ČR Frýdek-Místek (ambulantní) Modrý kříž v ČR Karviná (ambulantní) Renarkon Doléčovací centrum (kombinovaná forma) 0,- Kč 0,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč 0,- Kč 0,- Kč 0,-Kč ,- Kč ,-Kč ,- 0,-Kč ,- Kč ,- Kč 54

55 Ve výše uvedených tabulkách vidíme podíl finanční podpory jednotlivých měst. Dále si můžeme všimnout, že celkový objem finančních prostředků plynoucích na podporu služeb následné péče z rozpočtu měst a obcí se v porovnání let 2012 a 2013 snížil. Vyrovnanou finanční podporu v obou letech vidíme u města Český Těšín a Frýdek-Místek. U města Karviná a Ostrava můžeme u ambulantních služeb následné péče dedukovat, že dotace nebyly poskytnuty z toho důvodu, že služby poskytovatele Modrý kříž v ČR byly podporovány z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Dotace na Doléčovací centrum byly sníženy o ,- Kč. Nefinanční plnění ze strany obcí není uvedeno žádné. Zřizovateli všech SNP jsou NNO, žádná z těchto služeb není příspěvkovou organizací obce ani kraje. Všechny dotčené služby jsou zapojeny do komunitního plánování rozvoje sociálních služeb obce, ve které působí. Dotace poskytnuté od měst a obcí tvoří významnou část v celkovém financování služeb. Doporučení: Doporučujeme proto intenzivní dialog jednotlivých poskytovatelů s politickou reprezentací obce a rovněž podporu kraje v této oblasti (komunikace s jednotlivými obcemi v rámci Strategického plánování). Níže uvedená tabulka je převzata z Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2013, str. 26, kterou zpracovává Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Částky jsou uváděny v tisících. Můžeme si povšimnout, že u služeb následné péče přispívají obce v MSK třetím nejvyšším objemem financí, což je zdánlivě nekorespondující s výše uvedenými informacemi. Z tabulky však také vyplývá, že v jiných krajích finanční potřebu SNP saturují hlavně kraje. 55

56 56

57 3.14 Model sociální služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Definice a cíle služeb následné péče Služby následné péče jsou zařízení, která se zaměřují na udržení změny v chování a životním způsobu klienta, které získal během léčebného procesu či abstinence. Variabilita vnitřní struktury těchto zařízení je velmi pestrá. Doléčování se může nabízet formou ambulantních skupin jednou týdně (nejméně intenzivní varianta) nebo na druhé straně se může jednat o intenzivní strukturovaný program doplněný volnočasovými aktivitami. Úkolem těchto programů je pomoci vytvořit klientovi podmínky pro abstinenci. SNP jsou určeny klientům, kteří absolvovali ambulantní či rezidentní léčbu. Jedná se tedy o osoby závislé, které mají za sebou léčbu a aktuálně abstinují. Druhou skupinou jsou klienti, kteří začali abstinovat sami, jsou motivováni svoji abstinenci udržet, ale potřebují k tomu podporu. Třetí skupinu tvoří rodiče, příbuzní a partneři, kteří v tomto období potřebují podporu. Délka programu je od 6 do 18 měsíců. Základním cílem následné péče je udržet změny v životním stylu a v chování v období po ukončení léčby, kdy je klient ve svém běžném prostředí, bez ochranných křídel léčebné instituce. Další cíle: udržení abstinence klienta získání a prohlubování dovedností, jak předcházet relapsu podpora osobního růstu klienta podpora změn v sebepojetí a sebepřijetí sociální stabilizace klienta v oblasti základních sociálních jistot (bydlení, zaměstnání) Hlavní činnosti přímá práce s klientem Skupinová a individuální psychoterapie Je většinou zaměřena na podporu abstinence klienta a na stabilizaci klientovy emotivity. V období doléčování se vynořují různá traumata či poruchy osobnosti, které předcházely drogovému problému, ale klient se během léčby těchto témat nijak nedotkl nebo měl pocit, že je má vyřešena. V rámci psychoterapie se nemůžeme snažit s klientem vyřešit vše, musíme mít na paměti především hlavní cíl což je stabilizace klienta. V případě potřeby intenzivní psychoterapie je nutné klienta předat do další péče. 57

58 Prevence relapsu Cílem této aktivity je vybavit klienta takovými dovednostmi a vědomostmi, aby byl schopen předcházet relapsu. Za základní pilíře práce v rámci prevence relapsu považujeme pomoc při získání náhledu, nácvik zvládání rizikových situací a pomoc s integrací do normálního života. Sociální práce Je zaměřena na sociální stabilizaci klienta, tj. řešení dluhů, trestně právních záležitostí, zaměstnání, bydlení atd. Socioterapeutické aktivity Pracovní terapie, vzdělávání, volnočasové, sportovní a zátěžové programy. Práce s rodinnými příslušníky Je klíčovou aktivitou, jelikož často po návratu z léčby do rodiny se začínají projevovat rizikové faktory v rodině, rodiče jsou důvěřiví, jelikož byli často zklamáváni. Proto práce s rodinou a rodinná terapie mají významné místo v následné péči. Práce, chráněná pracovní místa, rekvalifikace Část klientů je velmi těžko umístitelná na trhu práce (klienti nemají vzdělání, mají špinavé trestní rejstříky, nemají pracovní dovednosti). Důležitým úkolem je motivovat klienty k dosažení formálního vzdělání, ať formou řádného studia, nebo prostřednictvím rekvalifikací. U klientů se záznamem v trestním rejstříku se osvědčuje klienta umístit v rámci podporovaného zaměstnání, kde klient získá pracovní dovednosti; v případě, že je podporované zaměstnání u spřízněného zaměstnavatele úspěšné, klient se již umísťuje na trhu práce snadněji. U klientů, kteří nemají pracovní návyky, je namístě práce v sociálně-terapeutické dílně, kde mohou návyky a dovednosti postupně získat. Bydlení Součást pobytových služeb. Je indikováno u klientů, kteří nemají samostatné bezpečné bydlení nebo kde návrat k rodičům není možný či žádoucí. Jedná se o přechodné ubytování na základě kontraktu. Klienti si na bydlení přispívají, bydlení je časově omezeno. V rámci bydlení je nezbytné dodržovat základní pravidla a účastnit se doléčovacího programu Další činnosti související s poskytováním služby Dalšími činnostmi souvisejícími s poskytováním služby jsou: - vzdělávání pracovníků - supervize a intervize - odborné a organizační porady - zpracování a aktualizace metodik, standardů - zajištění informovanosti o službě - spolupráce s jinými institucemi a organizacemi (komunitní plánování, konference, semináře atd. ) 58

59 Legislativní a koncepční rámec služby Kromě zákona o sociálních službách nalezneme legislativní ukotvení služby rovněž v Zákoně č. 379/2005 Sb., kde jsou definovány jako programy, které obsahují soubor služeb, jež následují po ukončení základní léčby a pomáhají vytvářet podmínky pro udržení abstinence. V r byl po předchozích 10 letech vývoje (pracovní skupina připravující první verzi standardů vznikla v roce 1995) usnesením vlády ze dne č. 300 schválen systém certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog, který slouží k zajištění kvality služeb poskytovaných v oblasti harm reduction, léčby a následné péče. Systém je v činnosti od r a certifikace je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí dotace NNO ze státního rozpočtu od r Kvalita služeb se ověřuje pomoci Standardů odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog, které mají část obecnou a pro každý typ služeb i část speciální. Jediným držitelem zmíněného certifikátu je Doléčovací centrum Renarkon (viz. Kapitola 3.16) Personální zajištění služby Pracovníci v přímé práci viz. kapitola 3.3. Pracovníci v nepřímé práci: - vedoucí pracovník - metodik - účetní, ekonom, administrativní pracovník 59

60 3.15 Příklad dobré praxe služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Spolupráce se zdravotnickými zařízeními Služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách jsou poměrně mladými službami v rámci Moravskoslezského kraje. Přestože byla vždy deklarována potřebnost těchto služeb ze stran zdravotnických zařízení, zejména pak psychiatrických léčeben a ambulancí, setkávali se z počátku poskytovatelé programů následné péče s jistou nedůvěrou ohledně odborné úrovně a kvality poskytovaných služeb. Na základě toho proběhla intenzivní informační kampaň v rámci výše uvedených zdravotnických zařízení, osobní setkání s pracovníky služeb a zdravotnických zařízeních, nastavení parametrů vzájemné spolupráce, která neustále kontinuálně pokračuje. Pracovníci služeb následné péče mají např. možnost pravidelné prezentace služeb na odděleních léčby závislosti v psychiatrických nemocnicích, pacienti jsou v průběhu léčby k využití služby motivováni, při ukončení léčby je odcházejícímu pacientovi doporučena konkrétní služba v blízkosti jeho bydliště. Dle zkušenosti poskytovatelů také podstatná část psychiatrických ambulancí služby následné péče klientům doporučuje. Vypovídajícím ukazatelem jsou potom údaje, které poskytovatelé služeb následné péče evidují (konkrétně poskytovatel čtyř ambulantních služeb) o tom, odkud klienti dostali doporučení a informace o službě. Před čtyřmi lety přicházeli klienti hlavně na základě osobního doporučení jiného klienta a vyhledání služby na internetu (rok %, rok %), v současné době většina klientů přichází do služby právě na základě doporučení psychiatrických nemocnic a ambulancí (rok %, rok %) Slova klienta služby Absolvoval jsem úspěšnou léčbu závislosti na alkoholu a v brzy to budou přesně dva roky, co jsem neměl ani kapku. Už v Opavě nám připomínali, že alkoholismus je problém na celý život, a proto jej nezvládneme bez další následné péče. Pomoc jsem nalezl ve službě se stejným názvem ve skupinové terapii, která se schází jednou za dva týdny. Bez ní bych to asi nezvládl, motivuje mě do dalšího boje se závislostí. Po léčení v Opavě nebo jiném léčebném zařízení je člověk pozitivně naladěn. Věří, že se mu podaří závislost překonat. Pak ale přichází normální život. Alkohol je k dostání v každé restauraci, obchodě, na každé akci a na benzince je k dostání 24 hodin denně. Když přicházím na setkání naší skupiny, vím, že dělám něco pro sebe. Potkám lidi, kteří mají stejný problém jako já. Vyslechnou mě, já si vyslechnu je a navzájem si předáme zkušenostmi s abstinencí. Pro mne to už není terapeutická skupina, ale skupina dobrých přátel. Člověk se před nimi může otevřít více než před kolegy v práci nebo před rodinou. Mezi přáteli není lež, nelžeme si. Alkoholikovi rozumí nejlépe druhý alkoholik. Kdo si to nezažil, nikdy neuvěří. Na skupině se setkám s přívalem energie, která mi pomůže překonat další dva týdny v boji se závislostí, alkoholem a sama sebou. Protože ten boj se závislostí nikdy nekončí. 60

61 3.16 Návrh rozvoje služeb následné péče pro osoby závislé na návykových látkách Služby následné péče pro uživatele návykových látek jsou v Moravskoslezském kraji službami relativně mladými. Vznik ambulantních služeb se datuje k roku 2010, 2011 a v roce 2012 a 2013 vznikla většina pobytových služeb. I služby následné péče mohou projít certifikací odborných drogových služeb, v MSK má tuto certifikaci pouze jedna služba následné péče (pobytová pro uživatele nelegálních drog). Jelikož většinovou cílovou populací SNP jsou osoby závislé na alkoholu, organizace nemají zájem na získání certifikátu, který neopravňuje k získání finančních prostředků z RVKPP, neboť ty jsou určeny výhradně službám pro uživatele nelegálních návykových látek. Co se týká pokrytí službami následné péče pro osoby se závislostí, je obecně vnímán nedostatek ambulantních adiktologických služeb v rámci celé ČR. Odborníci apelují na rozšíření sítě ambulantních služeb, a to jak poradenských, tak léčebných a doléčovacích. Na mapě vidíme, že většina území kraje těmito službami pokrytá není a pro potenciální zájemce ze vzdálenějších oblastí služby nejsou dostupné. Pracovní skupina doporučuje vznik nové ambulantní SNP v oblasti Krnovska či Bruntálska. Doporučení: Doporučení pro MSK: Legislativní změna - v zákoně 108/2006 Sb. o sociálních službách nejsou v cílové skupině služeb následné péče pro uživatele návykových látek zahrnuti patologičtí hráč přesto, že služba je svou podstatou určena i pro tuto cílovou skupinu a je této cílové skupině poskytována. Doporučujeme připomínkování zákona. V rámci doporučení pro zadavatele služeb (kraj, města, obce) je potřeba zmínit důležitost relevantního zjišťování potřebnosti služeb, které by nemělo být úkolem či povinností poskytovatelů jednotlivých služeb. Doporučujeme, aby zadavatelé více využívali i jiných zdrojů, než služeb samotných. V současné době jsou všechny služby pro uživatele NL realizovány při výrazném podfinancování a to již minimálně od roku Je potřeba zmínit fakt, že ve zprávě hovoříme o krizových variantách ty jsou v současnosti bohužel skutečností již několik let. Pro stabilitu služeb a kvalitní poskytování práce pro klienty je potřeba navýšit finanční prostředky na služby. Pro stabilní zajištění služeb je více než vhodné hledat způsoby jejich zajištění a stability například formou víceletého financování, deklarací zadavatelů o dlouhodobé podpoře apod. 61

62 4. Terapeutické komunity 4.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Terapeutické komunity 68 zákona (1) Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) poskytnutí stravy, (b) poskytnutí ubytování, (c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, (d) sociálně terapeutické činnosti, (e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí 33 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v terapeutických komunitách se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí stravy: 1. vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu nebo pomoc s přípravou stravy, 2. zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, b) poskytnutí ubytování: 1. ubytování, 2. zajištění podmínek pro úklid, praní ložního prádla a žehlení, 3. zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí, d) sociálně terapeutické činnosti: 1. pracovní terapie a další socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k trvalé abstinenci, prevenci relapsu, rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, 2. výchovné, vzdělávací, aktivizační a volnočasové aktivity, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob. (2) Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v terapeutických komunitách činí a) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. a) bodě Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy, b) 180 Kč denně celkem za úkony uvedené v odstavci 1 písm. b), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování. 62

63 4.2 Provozní doba terapeutické komunity Provozní doba je nepřetržitá 24 hodin denně, 365 dní v roce. Takto nastavená provozní doba zcela odpovídá filosofii, poslání a metodám práce v terapeutické komunitě (dále jen TK). Jiné rozložení je neakceptovatelné, což je ověřeno více jak padesátiletou praxí v zahraničí a více jak dvacetiletou v České Republice (dále jen ČR). V ostatních krajích ČR je provozní doba nastavena totožně. 63

64 4.3 Pracovník v přímé práci v terapeutické komunitě Dle standardů odborné způsobilosti RVKPP je vhodným typem vzdělání lékařské, psychologické, psychoterapeutické, speciálně, pedagogické, v oblasti sociální práce, popř. jiné. V týmu TK mají své místo jak sociální pracovníci na pozici terapeuta (s odpovídajícím terapeutickým vzděláním), pracovníci v sociálních službách na pozici pracovní terapeuti, tak další pracovníci, psychologové a adiktologové. Vzhledem ke komplexnosti péče o klienta v TK, jejímu umístění (většinou v odlehlých lokacích) a také komorbiditě onemocnění klientů (častý souběh duševních a somatických onemocnění) vyžadující i podávání pravidelné medikace, kterou nemohou mít klienti služby u sebe, se pracovní skupina shodla na nutnosti zdravotnického pracovníka v TK. Dle zákona o sociálních službách: a) sociální pracovníci za podmínek stanovených v 109 a 110, b) pracovníci v sociálních službách, c) zdravotničtí pracovníci, d) pedagogičtí pracovníci, e) manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby. Takto pojatá struktura pracovníků je totožná v celé ČR. Stejně jako ve všech drogových službách je důležitým faktorem pro přijetí pracovníka také osobnostní předpoklady a postoje, které někdy mohou převážit nad aktuální kvalifikaci. Doporučení: Tým pracovníků TK by měl být sestaven multidisciplinárně s ohledem na nutné psychoterapeutické a další odborné vzdělání jednotlivých pracovníků. Nezbytným základem pro pracovníka v přímé práci je kurz krizové intervence a další zejména psychoterapeutické vzdělání. 64

65 4.4 Klienti terapeutických komunit podle místa bydliště Počet klientů z Moravskoslezského kraje v roce 2012: 14 klientů = 37% ze všech Počet klientů z Moravskoslezského kraje v roce 2013: 16 klientů = 37% ze všech 65

66 Služby TK jsou nabízeny jako služby, které mají celorepublikový rozsah. Z povahy procesu změny u uživatele drog je pro některé závislé vhodné a také terapeuticky příznivé absolvovat program TK v jiném kraji, než ve kterém užívali návykové látky. Často se rovněž stává, že klient služby zůstane v jiném kraji i při využívání služeb následné péče a poté zůstane v jiném kraji bydlet a pracovat a to buď krátkodobě (1 3 roky) nebo nastálo. Je potvrzeno praxí a zkušenostmi, že v jiných krajích je situace obdobná jako v MSK tj. 35% 50% klientů pochází z domovského kraje a zbytek z ostatních krajů ČR. V ČR existují i výjimky - např. TK Kyjov, která se záměrně soustředí především na klienty z blízkého okolí. 66

67 4.5 Zájemci o službu terapeutická komunita Důvody odmítnutí zájemců o službu: A B C D E Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy Důvody odmítnutí Trvalé bydliště/místo posledního pobytu Kraj/Stát v případě cizince Počet zájemců A B C D E Ostrava Moravskoslezský 2 x 1 1 x X Vsetín Zlínský 1 1 Most Ústecký 1 1 Frenštát pod Radhoštěm Moravskoslezský 1 1 NEZJISTITELNÉ: CELKEM:

68 2013 Důvody odmítnutí Trvalé bydliště/místo posledního pobytu Kraj/Stát v případě cizince Počet zájemců A B C D E Opava Moravskoslezský 2 2 České Budějovice Jihočeský 1 1 Karviná Moravskoslezský 2 2 Havířov Moravskoslezský 1 1 Otrokovice Zlínský 1 1 NEZJISTITELNÉ: CELKEM: V roce 2012 bylo neuspokojených zájemců 13 % a v roce 2013 to bylo 17% ze všech žadatelů. Většina zájemců byla odmítnuta z důvodu nedostatečné kapacity služby. Vzhledem k omezené kapacitě 15 klientů je tento stav přirozený. Větší kapacita zařízení, která by mohla vést k uspokojení těchto zájemců, by sebou přinesla značné náklady personální a také nutnost rozšířit ubytovací kapacity. V TK se pracuje zejména skupinovou formou a maximální počet pro skupinovou práci bývá nejčastěji uváděn 15 klientů. Dále ke kapacitě viz. kapitola 4.6. působení neregistrovaných služeb. 68

69 4.6 Mapa poskytovatelů terapeutických komunit Počet 1 TK pro závislé na nelegálních látkách v kraji se jeví jako dostačující. Otázkou je jestli je tento stav zcela dostačující, neboť v kraji působí také TK Pastor Bonus, která není registrována jako poskytovatel sociálních služeb, přestože je zřejmě poskytuje. Dle dostupných informací je kapacita této TK 46 klientů. TK Pastor Bunus má dle dostupných informací stále naplněnou kapacitu a tudíž uspokojuje zájemce, kteří by při její neexistenci zřejmě poptávali služby řádně registrované sociální služby. V případě, že by nebyly poskytovány služby TK Pastor Bonus je reálná potřeba konstituovat další službu. Na území ČR jsou služby TK pro uživatelé NL v krajích rozloženy nerovnoměrně a je jich 13. (pokud bereme v potaz jen TK, které se hlásí ke standardům odborné způsobilosti a jsou členy Sekce terapeutických komunit při A.N.O) Z tohoto počtu jsou 3 komunity provozovány ve zdravotnickém zařízení Psychiatrické nemocnici Marianny Oranžské v Bílé Vodě. Ostatní TK jsou provozovány nestátními neziskovými organizacemi. 69

70 Kraj Počet TK Olomoucký 3 Jihočeský 3 Jihomoravský 2 Moravskoslezský 1 Plzeňský 1 Ústecký 1 Liberecký 1 Středočeský 1 Doporučení: Zvážit a revidovat poskytování služeb neregistrovanými poskytovateli. Na základě úvahy o přebírání kapacity registrovaných služeb, těmi neregistrovanými, analyzovat možnost konstituování dalších registrovaných služeb TK. 70

71 4.7 Odkud klienti terapeutických komunit přicházejí Jednou z podmínek k přijetí do TK, požadovanou skoro ve všech TK v ČR je absolvování detoxifikačního pobytu. Tyto pobyty je v ČR možné absolvovat pouze ve zdravotnických zařízeních, která mají detoxifikační oddělení pro drogově závislé. Tato specializovaná pracoviště jsou většinou 71

72 součástí oddělení pro léčbu závislostí v psychiatrických nemocnicích, nebo nemocnicích. Proto jsou nejčastějším místem, odkud přicházejí klienti do TK, psychiatrické nemocnice a nemocnice. Klienti, kteří přecházejí z jiných sociálních služeb se stejným programem, nejčastěji nastupují kvůli kontraindikaci pobytu v jiné TK, například kvůli partnerskému či jinému vztahu. Nepřicházejí tedy ze svého přirozeného prostředí, ale ze služby a proto u nich není vyžadována detoxifikace. 72

73 4.8 Kam klienti terapeutické komunity odcházejí, začleňování klientů do běžného společenského prostředí Nejvíce klientů terapeutické komunity odchází do služeb následné péče a to více jak polovina. Pak následují zdravotnická zařízení a domácnost. Rozložení kam klienti odcházejí, ukazuje, že dobře funguje návaznost a propojenost systému služeb pro uživatele NL. Po ukončení rezidenčního pobytu v TK je velmi vhodné, směřovat klienta do služeb následné péče, které mu napomůžou dokončit proces změny a začlenit se zpět do společnosti. 73

74 4.9 Potřeby klientů terapeutické komunity Které oblasti potřeb klientů služba řeší specifikace potřeb Denní hygiena čištění zubů, holení, úprava vlasů, líčení Osobní hygiena Mytí a koupání pravidelné sprchování, pravidelné mytí rukou Vyměšování Zprostředkování léků a zdravotních služeb Péče o zdraví Zdravý životní styl Řešit všechny zdravotní obtíže Stravování Celodenní stravování Dietní stravování Komunikace Obnovit komunikaci s rodinou Posílit komunikační schopnosti Běžné společenské kontakty Kontakt Kontakt na veřejně dostupné služby Nebýt posuzován za své volby Respekt Přijetí i s prožitou minulostí Úcta Schopnost při obstarávání osobních Využití sociálních dávek a jiných výhod 74

75 záležitostí a uplatňování práv a zájmů (sociálně-právní servis) Zajištění platných osobních dokladů Orientace a řešení v dluhové problematice Orientace a řešení v soudních řízeních Sepsání právních podání Zajištění následných služeb Podpora v zajištění zaměstnání a samostatného bydlení Přijetí Sám sebou Druhými Ze strany odborníků Podpora v abstinenci Ze strany skupiny Sdílení zážitků a problémů Vzdělávání Rekvalifikace Osobní růst a rozvoj Spirituální rozvoj Posílení kompetencí Rozvoj schopností a dovedností Řešit vztahy..s původní rodinou...se současnou rodinou s partnery..s dětmi..s kamarády, známými 75

76 Změna životního stylu Využít smysluplně volný čas Kulturní vyžití. Koníčky (najít nové, vrátit se ke starým). Péče o vzhled. Pravidelný režim. Bydlení Bydlet v čistém (bez drog) a bezpečném prostředí Oblasti potřeb klientů 2012 Podíl procent % Osobní hygiena 9,2% Stravování 9,2% Kontakt 9,2% Respekt 9,2% Schopnost při obstarávání osobních záležitostí a uplatňování práv a zájmů (sociálně-právní servis) 9,2% Podpora v abstinenci 9,2% Bydlení 9,2% Přijetí 8,4% Komunikace 6,2% Osobní růst a rozvoj 6,0% Péče o zdraví 5,4% Změna životního stylu 5,3% Řešit vztahy 4,3% Další potřeby (bez %) CELKEM 100% 76

77 Oblasti potřeb klientů 2013 Podíl procent % Osobní hygiena 9,3% Stravování 9,3% Respekt 9,3% Schopnost při obstarávání osobních záležitostí a uplatňování práv a zájmů (sociálně-právní servis) 9,3% Podpora v abstinenci 9,3% Bydlení 9,3% Kontakt 8,6% Přijetí 8,2% Komunikace 6,7% Změna životního stylu 5,9% Osobní růst a rozvoj 5,5% Péče o zdraví 4,8% Řešit vztahy 4,5% Další potřeby (bez %) CELKEM 100% Z uvedených hodnot můžeme vidět, že potřeby klientů služby, jsou dle pracovníků rozloženy rovnoměrně a mezi uvedenými roky se liší marginálně. Z povahy procesu poskytování služby v terapeutické komunitě, který je zaměřen na komplexní změnu klientova života, je náročné specifičtěji kvantifikovat potřeby, které jsou u jednotlivých klientů často odlišné. 77

78 4.10 Činnosti a úkony služby terapeutická komunita Základní činnosti Úkony / specifikace úkonu Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu, nebo pomoc s přípravou stravy Instruktáž k přípravě stravy a obsluze přítomných zařízení. Poskytnutí stravy Instruktáž k přípravě specifické stravy Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování Poskytnutí stravy Nutriční poradenství Zajištění podmínek pro úklid, praní ložního prádla a žehlení Instruktáž k úklidu pokoje a společných prostor Instruktáž k použití pračky a žehličky Výdej úklidových prostředků Kontrola stavu ubytovacích kapacit Poskytnutí ubytování Ubytování Zajištění základního vybavení Poskytnutí lůžkovin Vydání erárních hygienických prostředků Zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla Zajištění úklidu prostor Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání Pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících Sociálně-právní servis 78

79 osobních záležitostí z individuálních plánů Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob Rodičovské skupiny/pobyty Motivace a pomoc při navázání kontaktu s rodinou Autogenní trénink, relaxace Výchovné, vzdělávací, aktivizační a volnočasové aktivity, Režimová terapie Edukační skupiny Strukturované volnočasové aktivity Individuální poradenství/ terapie Sociálně terapeutické činnosti: Pracovní terapie a další socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k trvalé abstinenci, prevenci relapsu, rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, Skupinová terapie Rodinné poradenství/terapie Párové poradenství/terapie Pracovní terapie Arteterapie Muzikoterapie Dramaterapie Prevence relapsu Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí Návštěvy kulturně- společenských akcí a zařízení Návštěvy jiných sociálních služeb (prostředí) Sportovně-rekreační akce Víkendové/zátěžové pobyty 79

80 Hlavní činnosti a úkony Pracovní terapie a další socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k trvalé abstinenci, prevenci relapsu, rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, Výchovné, vzdělávací, aktivizační a volnočasové aktivity, Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování Pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob Aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí 40% 35% 20% 22% 11% 10% 8% 8,5% 8% 8,5% 7% 10,0% Ubytování 2% 2% Zajištění podmínek pro úklid, praní ložního prádla a žehlení Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu, nebo pomoc s přípravou stravy 2% 2% 2% 2% Zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla 0% 0% Proces změny postojů a návyků uživatelů NL v terapeutické komunitě je zaměřen velmi komplexně a vyžaduje především intenzivní socioterapeutické činnosti a výchovně vzdělávací činnosti, což také ilustrují vysoké hodnoty z dotazníku. Zajištění stravy a její příprava je zakomponováno do strukturovaného terapeutického programu a pomáhá klientům učit se hospodařit, spolupracovat a také zdravě se stravovat. Odpovídá tomu také procentuální vyjádření této činnosti v dotazníku. Ostatní hodnoty dokreslují oblasti, na kterých se v programu zaměřuje pozornost. Srovnání s potřebami klientů Potřebám respekt, schopnost při obstarávání osobních zájmů, podpora v abstinenci, kontakt, přijetí, komunikace, změna životního stylu, osobní růst a rozvoj a řešit vztahy (které dohromady odpovídá 66% všech potřeb) odpovídají vysoké hodnoty socioterapeutických a výchovně vzdělávacích činností. Srovnání dalších potřeb klientů je složitější, neboť například potřeba osobní hygieny a 80

81 bydlení, která má v dotazníku vysokou hodnotu, je v činnostech zastoupena nízkým koeficientem. Je to zřejmě způsobeno tím, že pracovníci vyplňující dotazník, přikládají vyšší důležitost jiným složkám strukturovaného programu než je ubytování a zajištění podmínek pro hygienu. Fakultativní činnosti a další specifické činnosti terapeutické komunity Fakultativní činnosti nebyly v dotazníku vyplněny. Lze je ale realizovat a může se jednat o různé volnočasové, arte a drama terapeutické, vzdělávací aktivity apod. realizované externími pracovníky po omezenou dobu. 81

82 4.11 Personální zajištění služby terapeutická komunita V uvedené TK bylo v přímé práci celkem 8 pracovníků v roce 2012 a 7 pracovníků v roce V roce 2014 pak znovu 8 pracovníků. Situace v roce 2013 byla zapříčiněna odchodem pracovníka, za kterého se hledala vhodná náhrada. Počet členů Týmu TK je v ČR různý a pohybuje se od 6 až po 11 viz. tabulka. Z praxe víme, že personální obsazení může být ovlivněno mnoha okolnostmi například rozložením směn a požadavkem na počet pracovníků přítomných ve službě během víkendu, nebo také specifickým zaměřením na určitý okruh klientů TK Karlov, matky s dětmi a mladiství. Standardy odborné způsobilosti RVKPP definují ve speciální části, personální pokrytí provozu TK. V bodě se uvádí, že nepřetržitý provoz má být zabezpečen nepřetržitou službou kvalifikovaného pracovníka terapeuta, nebo zdravotní sestrou. V bodě se pak uvádí počet pracovníků na počet klientů. Kapacita pacientů/klientů na jednoho kvalifikovaného pracovníka je v rámci odborného programu max. 10 pacientů/klientů. Terapeutická komunita Počet pracovníků TK Magadaléna 6 TK Němčice Sananim 6 TK Sejřek 8 TK White Light 10 TK Nová Ves 10 TK Karlov Sananim 13 Zpracováno na základě informací z www stránek jednotlivých TK. Stav ke dni Doporučení: Jednoznačně se přikláníme k názoru, že vzhledem k povaze práce v TK a také její vzdálenosti od občanské vybavenosti je vždy nutná přítomnost dvou pracovníků na jedné směně. Z těchto důvodů navrhujeme, při kapacitě 15 klientů, následující varianty počtu pracovníků TK v přímé práci. Krizová varianta 8 úvazků pracovníků v přímé práci, včetně vedoucího pracovníka a pracovního terapeuta Jak vyplývá z dotazníkového šetření, je tato varianta skutečností dnes. Při nutnosti dodržovat zákoník práce a počítat s případnými nemocenskými a výběrem dovolené je tato varianta dlouhodobě těžko udržitelná. Tento počet pracovníků v přímé práci je na hranici udržitelnosti v případě souběhu nemocenské a výběru dovolené, nebo například povinných vzdělávacích aktivit. Otázkou je také zajištění motivace a udržitelnosti kvalifikovaných a zkušených pracovníků, kvůli jejich permanentnímu přetížení. 82

83 Kromě výše zmíněných faktorů je potřeba také akceptovat náročnost odborné práce a odpočinku. Personální zabezpečení je realizováno směnami. Při tomto rozložení, které přináší nabourání cyklu pracovních a volných dnů a také zkracování těchto volných dnů (vzhledem k nutnosti zastupovat kolegy), je potřeba požadavky na personální obsazení vnímat ze širšího pohledu. Základní varianta 9 úvazků pracovníků v přímé práci, včetně vedoucího pracovníka a pracovního terapeuta Tato základní varianta vychází z personálního zajištění ostatních služeb TK v ČR a i z praxe TK v MSK. Základní varianta umožňuje pracovníkům smysluplnou kontinuitu osobního i profesního života a zajištění kvalifikovaných odborných služeb. Optimální varianta - 10 úvazků pracovníků v přímé práci, včetně vedoucího pracovníka a pracovního terapeuta Optimální varianta dovoluje v týmu TK realizovat veškeré činnosti v plném rozsahu a také rozšířit personál o zdravotnického pracovníka. Poměry pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem. Pracovníci v přímé práci jsou popsání výše. Při určování poměru pracovníků v přímé práci k pracovníkům v nepřímé práci je nutné akceptovat několik skutečností. První z nich je, že sociální služby jsou dlouhodobě podfinancovány a tudíž dochází při jejich realizaci ke stírání rolí vedoucích pracovníků a pracovníků v přímé práci. Druhou skutečností je že do nepřímé práce je potřeba zahrnovat i služby supervizora, které jsou poskytovány s cílem udržovat a zlepšovat péči o klienty. Nakonec je potřeba také akceptovat různý statut a organizační velikost služeb, které služby poskytují. Z praxe víme, že v závislosti na velikosti organizace dochází k různému poměru přímé a nepřímé práce. Tyto skutečnosti mají nemalý vliv na poměr pracovníků v přímé práci k pracovníkům k nepřímé práci. Pracovníci v nepřímé práci: Supervizor Management vedoucí služby, účetní, ekonom, ředitel, metodik Podíl těchto pracovníků ke službě jsme stanovili na základě odborné diskuse pracovní skupiny následujícím způsobem: Supervizor 30 hodin supervize ročně (vychází ze standardů odborné způsobilosti RVKPP) 83

84 Vedoucí služby 0,4 úvazku Metodik 0,2 úvazku Účetní 0,3 úvazku Ekonom 0,2 úvazku Administrativní pracovník 0,2 úvazku Ředitel organizace 0,2 úvazku Administrativní zátěž přímé práce s klienty Z praxe víme, že se jen velmi malé procento všech služeb věnuje sledování administrativních úkonů při poskytování služby. Administrativní zátěž proto bývá uváděna kvalifikovaným odhadem. Poměr přímé práce v drogových službách v MSK se pohybuje v rozmezí mezi 12-30%. Doporučení: Vzhledem k tomu, že ne všechny služby dokázaly tuto zátěž relevantně určit, shodli jsme se spolu s dalšími odborníky na poměru 30% administrativy spojené s poskytování pobytové sociální služby. Návrh rozpětí poměru pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem ve třech variantách Z výstupů ze šetření nelze vyvozovat doporučení vhodných podílů pracovníků v přímé práci k ostatním pracovníkům služby. TK je komplexní pobytová služba a počet pracovníků v nepřímé práci, nelze z našeho pohledu redukovat s počtem pracovníků v přímé práci. Rozhodli jsme se proto neuvádět žádné varianty a odkazujeme na výše uvedený podíl pracovníků v nepřímé práci k variantám pracovníků v přímé práci. Návrh počtu klientů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci, při jedné směně (2 pracovníci na směně) Optimální varianta - 5 Základní varianta - 7,5 Krizová varianta

85 4.12 Náklady na personální zajištění služby Celkové personální náklady na zabezpečení TK činily v roce 2012 celkem Kč. V roce 2013 to bylo celkem Kč. Personální náklady na pracovníky v přímé práci činily v roce 2012 celkem Kč. V roce 2013 to bylo celkem Kč. Náklady na zajištění přímé práce tedy v roce 2012 představovaly 100 % z celkových personálních nákladů, což odpovídá poměru úvazků pracovníků v přímé práci. V roce 2013 to bylo znovu 100 %. Z uvedených dat je jasné, že poskytovatel v dotazníku neuvedl náklady s ohledem na pracovníky v nepřímé práci. Náklady na jednoho pracovníka při prostém průměru tedy činily v roce 2012: Kč ročně, což odpovídá Kč (super hrubá mzda) nákladů na jednoho pracovníka měsíčně. Náklady na jednoho pracovníka při prostém průměru tedy činily v roce 2013: Kč ročně, což odpovídá Kč (super hrubá mzda) nákladů na jednoho pracovníka měsíčně. (v roce 2013 fungovala TK ve výrazném personálním podstavu a náklady na pracovníka se tedy snížily). Doporučení: Při požadavcích na vysokou kvalifikovanost na pracovníky TK a směnnost provozu je dle našeho názoru optimální hladina finančních prostředků v pásmu Kč měsíčně (vyjádřeno v super hrubé mzdě) měsíčně. Toto pásmo vychází ze zkušeností finančního ohodnocení pracovníků TK v ostatních TK v ČR. 85

86 4.13 Spoluúčast obcí na financování služeb terapeutické komunity Obec Finanční částka Nepřím á podpor a Kvantifikovan ý odhad nepřímé podpory Obec Finanční částka Nepřímá podpora Kvantifi kovaný odhad nepřím é podpor y Ostrava ,00 Kč X x Ostrava ,00 Kč X x Spoluúčast obcí je v případě TK omezena pouze na město Ostravu. Vzhledem k tomu, že byl provozovatel Renarkon o.p.s. zřízen městem Ostrava, je také významně dotován program TK. Ostatní obce na provoz nepřispívají, přestože podíl klientů z Moravskoslezského kraje je 37% z čehož z Ostravy bylo v roce 2012 jen 10% a v roce 2013 jen 13%. Nepřímá podpora není uváděna. Doporučení: Vzhledem k tomu, že klienti služby přicházejí i z jiných obcí MSK viz. kapitola 4.7, je na místě zvážit příspěvek i ostatních obcí MSK (vzhledem k celorepublikové působnosti i dalších obcí ve vztahu k TK v příslušných krajích) do rozpočtu TK. 86

87 4.14 Model sociální služby terapeutické komunity Definice a cíle terapeutické komunity pro uživatele NL Terapeutické komunity jsou pobytové služby pro uživatele návykových látek, které se zaměřují na změnu klienta této služby, tak aby byl schopen abstinovat a plně se začlenit do společnosti. Cílovou populací jsou uživatele drog, kteří se rozhodnou pro abstinenci od NL a změnu svého dosavadního života. Terapeutický program je založen na skupinové terapii s důrazem na terapii režimovou a pracovní. Klient prostřednictvím skupiny získává náhled na vlastní problémy, učí se porozumět jejich kořenům, odhaluje míru vlastního podílu na jejich vzniku. Skupina mu umožňuje prožít si korektivní zkušenost a poskytuje návod, jak hledat nová adaptivní řešení a nové způsoby chování. V tomto procesu dochází ke změně hodnotového systému a k fixování nových, pozitivních stereotypů chování. Nedílnou součástí programu TK je detailní popis průběhu služby zahrnující rozdělení do několika fází programu (obvykle 3 4 fáze), které umožňují klientovi korektivní zkušenost při plnění požadavků jednotlivých fází a postupu do další fáze programu. Součástí programu je také soubor pravidel pro společné spolužití klientů a pracovníků. Mezi klíčová pravidla patří: 1. Zákaz držení či užívání návykových látek v prostředí komunity. 2. Zákaz zjevného násilí či agrese a vyhrožování. 3. Zákaz erotických a sexuálních vztahů. Délka pobytového programu je obvykle 6 12 měsíců. Základní prvky filosofie terapeutických komunit Neformální a otevřená atmosféra Veškeré záležitosti mezi klienty a terapeuty a klienty navzájem jsou probírány na společných setkáních všech členů komunity, která se konají každodenně. Na těchto setkáních jsou řešeny technické záležitosti chodu komunity, vzájemné interakce i hlubší problémy klientů. Všichni jsou tak v obraze už díky své přítomnosti na setkání. Centrální místo skupinových setkání v terapeutickém programu V každé TK je tzv. terapeutická místnost, která bývá nejposvátnějším místem společenství, kde se členové TK scházejí ke společným setkáním. Většina věcí je řešena ve skupině a také těžiště socioterapeutických procesů je ve skupinové terapii. Sdílená práce v rámci udržování a chodu komunity Všichni členové komunity jsou zainteresováni na provozu zařízení i terapeutickém procesu. Klienti se podílejí na každodenních úkolech spojených s chodem zařízení a to jim pomáhá cítit se 87

88 platnými členy komunity. Každý nese za svůj úkol odpovědnost a z jeho splnění se zodpovídá jasně určenému členu komunity. Při takovéto spolupráci se vynořuje mnoho problémů, které měli klienti v obdobných situacích v běžném životě. S těmi se dále pracuje na skupinách a v terapeutickém procesu. Terapeutická úloha klientů Služebně starší a zodpovědnější klienti jsou vedeni k tomu, aby nepřebírali odpovědnost pouze sami za sebe, ale i za pokroky nováčků v léčbě. Tento neformální vrstevnický tlak je v procesu změny velice účinný. Hlavní terapeutickou metodou používanou v komunitě je skupinová terapie, při které klienti nejsou v podřízené roli, jak tomu někdy bývá v terapii individuální, ale jsou aktivními členy terapeutického procesu. Terapeuti na skupinách nevystupují jako experti na život, ale vytváří prostor pro aktivitu samotných klientů. Podíl klientů na moci O mnoho záležitostech týkajících se jednotlivých klientů i komunity jako celku je rozhodováno společně. Děje se tak hlasováním a každý člen má jeden hlas. Tím je na klienty delegována značná moc a odpovědnost v rozhodování, jelikož díky poměru hlasů mohou pracovníky přehlasovat. Z tohoto důvodu má personál právo veta. Tohoto práva se ale využívá jen výjimečně. O některých záležitostech samozřejmě rozhoduje terapeutický tým, nebo pouze vedoucí komunity, který má právo veta nad rozhodnutími terapeutického týmu. Společné hodnoty a myšlenky Každá z TK formuluje určitá přesvědčení o společných hodnotách a základních myšlenkách, které bývá čteno buďto denně, nebo při příležitostech setkání celé komunity Hlavní činnosti přímá práce s klientem Skupinová setkání Skupinová setkání zaujímají ve strukturovaném programu TK centrální pozici. Vše co se v TK odehrává je směřováno na tato setkání. Komunitní setkání jsou společným znakem všech TK. V českých TK jsou tato setkání dvě denně a jsou nazývána ranní komunita a večerní komunita. Skupinová terapie a poradenství Za základní používanou metodu práce v TK je považována skupinová terapie. K procesu změny je využívána skupinová dynamika - vztahy a interakce jak mezi členy a pracovníky, tak mezi členy navzájem. Individuální poradenství a terapie Individuální péče o klienty probíhá paralelně se skupinovým programem s cílem věnovat se individuálním potřebám klientů TK a umožňuje: 88

89 Rovnoměrný monitoring klienta v procesu změny v TK, individuální plánování. Otevření citlivých témat v individuálním sezení před jejich otevřením na skupině. Citlivější práci s klienty, kteří díky komorbiditě vyžadují specifický přístup. Práce s rodinou Pro komplexní pojetí celkové změny, která je pro udržitelnou abstinenci důležitá je nezbytné zahrnovat i práci na vztazích s původní a současnou rodinou. Součástí programu TK tak jsou takto zaměřené aktivity. Častou formou jsou tzv. rodičovské (rodinné) víkendy, kdy se pracuje skupinově i individuálně s rodinami klientů. Pracovní terapie Obsahem pracovní terapie v TK jsou většinou práce spojené se zajištěním chodu domu a svépomocné opravy. Dle podmínek spadá do pracovní terapie i starost o různě velký chov hospodářských zvířat. Kromě toho se pracovní terapie realizuje i mimo území TK a to většinou za účelem výdělku prostředků, které slouží k financování volnočasových a zátěžových programů. Vzdělávání Vzdělávání v různých oblastech zvyšování náhledu na vlastní problémy, prevence relapsu, zdravý životní styl, finanční gramotnost. Volnočasové, sportovní a zátěžové programy Činnosti, které jsou zdrojem pozitivních zážitků a stmelují komunitu. Slouží k odreagování a uvolnění a klienti při nich poznávají nové způsoby trávení volného času, které mohou využít po léčbě. Většinou se jedná o různé sporty, hraní divadelních představení, učení se různým manuálním dovednostem (práce s keramikou, malba), pořádání zátěžových akcí v přírodě a turistiku. Sociální práce Pomoc při hledání zaměstnání, vyřizování dokladů, evidence na úřadu práce, asistence při vyřizování úředních záležitostí, doprovod, řešení dluhů, exekucí, právních podání, pomoc s vyřízením nástupu do doléčovacích programů Další činnosti související s poskytováním služby Dalšími činnostmi souvisejícími s poskytováním služby jsou: - vzdělávání pracovníků - supervize a intervize - odborné a organizační porady - zpracování a aktualizace metodik, standardů - zajištění informovanosti o službě - spolupráce s jinými institucemi a organizacemi (komunitní plánování, konference, semináře atd. ) 89

90 Legislativní a koncepční rámec služby Kromě zákona o sociálních službách nalezneme legislativní ukotvení služby rovněž v Zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, kde je služba definována v 20 písmeno h, jako rezidenční péče v terapeutických komunitách. V r byl po předchozích 10 letech vývoje (pracovní skupina připravující první verzi standardů vznikla v roce 1995) usnesením vlády ze dne č. 300 schválen systém certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog, který slouží k zajištění kvality služeb poskytovaných v oblasti harm reduction, léčby a následné péče. Systém je v činnosti od r a certifikace je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí dotace NNO ze státního rozpočtu od r Kvalita služeb se ověřuje pomoci Standardů odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog, které mají část obecnou a pro každý typ služeb i část speciální. Terapeutická komunita v Moravskoslezském kraji je držitelem tohoto certifikátu Personální zajištění služby Pracovníci v přímé práci viz. kapitola Pracovníci v nepřímé práci: - vedoucí - metodik - účetní, ekonom, ředitel - supervizor 90

91 4.15 Příklad dobré praxe služby terapeutické komunity Příklad dobré praxe služeb TK si můžeme ukázat na modelovém příběhu jednoho z klientů, kterému můžeme říkat Pavel. Než Pavel nastoupil rezidenční pobyt v TK prožil patnáct let závislosti na návykových látkách (dále NL) a to především pervitinu, který začal užívat ve svých patnácti letech. Nejdříve pervitin užíval rekreačně a to nazálně. V sedmnácti letech přešel na nitrožilní užívání a postupně začal pervitin také prodávat. Díky užívání NL nedokončil gymnázium, ale začal pracovat u jedné prodejní firmy, kde se mu zpočátku úspěšně dařilo. Díky užívání NL si ale zaměstnání nedokázal udržet a po roce a půl jej opustil. Jeho pracovní kariéra už pak zahrnovala jen krátkodobé kontrakty, maximálně na půl roku, které vždy nedodržel. Pervitin začal postupně také sám vyrábět. Jeho vztahy s rodinou byly velmi napjaté a po několika pokusech a slibech nakonec dospěly do stavu vzájemného zraňování a obviňování. V jeho životě byly i momenty kdy krátkodobě abstinoval. Jedním z takových byl vztah s partnerkou, se kterou má dítě. Po určité době nedokázal tento vztah udržet a vrátil se zpět k užívání a výrobě NL. Během své drogové kariéry se dostal do kontaktu se službami terénních programů a programů kontaktního centra, ve kterých využíval především výměnný program. Jeho nelegální aktivity spojené s jeho způsobem života vyústili v zatčení a odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody. Po roce a půl výkonu trestu, ve kterém se na vlastní žádost nechal zařadit do bezdrogové zóny se vrátil s pevným přesvědčením, že již bude abstinovat. Našel si nové zaměstnání, ve kterém byl dík svým schopnostem velmi oceňován. Podařilo se mu získat bydlení v pronájmu a navázal vztah s novou partnerkou. Projevil zájem o kontakt se svým dítětem. Po zhruba půlročním snažení, kdy užíval pouze alkohol a marihuanu znovu užil pervitin. Znovu přetrhal všechny navázané vztahy a začal s intenzivním užíváním a výrobou. Během dalšího půlroku žil po různých přechodných bydleních a živil se především nelegálním způsobem. I díky zhoršujícímu fyzickému a zejména psychickému zdraví se po konzultaci v kontaktním centu rozhodl pro léčbu v psychiatrické nemocnici. Tříměsíční pobyt, ale nedokončil a na vlastní žádost jej předčasně ukončil a vrátil se do kolotoče drogové závislosti. Po nějaké době se opět rozhodl pro léčbu své závislosti, znovu nastoupil do psychiatrické nemocnice, kde mu byl doporučen dlouhodobý rezidenční pobyt v TK. Během pobytu v TK měl možnost rekapitulovat všechny své životní kroky, nahlédnout na motivy svého jednání a nalézt zdroje pro život bez NL. Díky pevným součástím terapeutického programu se mu podařilo navázat respektující a přijímající vztah se svou rodinou a začít pracovat na navázání vztahu se svým synem Začal pracovat na splacení svých dluhů a hledání smysluplného uplatnění. Program absolvoval s několika významnými mezníky, mezi něž patřila i ztráta motivace a hledání způsobu jednání s blízkými a kamarády. Nové dovednosti zkoušel na pracovních a volnočasových výjezdech organizovaných TK, kdy měl možnost komunikovat s normálním prostředím. Pracovní terapie byla realizována ve spolupráci s místní obcí na údržbě zeleně, ale také ve spolupráci s komerční sférou při přípravě a úklidu kulturních akcích. Po úspěšném absolvování programu nastoupil do doléčovacího centra, kde se snaží upevnit získané schopnosti a hledá cestu jak realizovat svůj život bez NL ve všech oblastech. 91

92 4.16 Návrh rozvoje služby terapeutické komunity Terapeutická komunita je jako systém dobře propracovaný a léty prověřený účinný program pro drogově závislé na jejich cestě k abstinenci, která je podmíněna osobnostní změnou. Díky certifikacím odborné způsobilosti RVKPP a standardům kvality sociálních služeb je dán pevný rámec služby. V rámci služeb pro drogově závislé je nastaven velmi funkční model předcházejících i návazných služeb. Rozvoj služby spočívá především v zajištění stabilního finančního zázemí a možnost adekvátně odměňovat vysoce kvalifikované pracovníky služby. Výzvou do budoucna tak mohou být TK městského typu, tj. komunita umístěná ve městě, kde by se mohli klienti více setkávat s reálným prostředím, do kterého se vracejí. Velkým tématem, které se objevuje zejména při diskusi s lokálními protidrogovými koordinátory a pracovníky OSPOD, je rezidenční léčba v TK pro děti a mladistvé. Je jisté, že se při výkonu svého zaměstnání často setkávají s mnoha případy užívání NL u dětí a mladistvých a pomoc vidí v rezidenčním odtržení těchto uživatelů od přirozeného prostředí, které je v užívání NL udržuje. Je nutné konstatovat, že TK nejsou svou filozofií na tyto uživatele zacíleny, neboť jsou primárně určeny pro klienty s dlouhodobou závislostí, kteří se opakovaně pokoušeli o abstinenci samostatně i za využití ambulantních služeb a krátkodobých, nebo střednědobých pobytů ve zdravotnických zařízeních. S ohledem na dobrovolnost pobytu v TK a nutnou motivaci pro osobnostní změnu uživatele, je velmi těžké zvažovat rezidenční péči v TK u dětí do 15 let. V ČR fungují 3 TK, kde je možné umístit mladistvé od 15 let a tato situace a kapacita se nám jeví jako zcela dostatečná, neboť u této věkové skupiny většinou nejsou vytvořeny předpoklady pro úspěšné absolvování programu TK pro dospělé, většinou opakovaně recidivující a selhávající klienty. Možnou cestou by mohlo být zařízení na principech TK zaměřené pouze na věkovou skupinu let, která by výrazně akcentovala také specifika krátké drogové kariéry klientů a zaměření na výchovněvzdělávací aktivity. Doporučení V rámci doporučení pro zadavatele služeb (kraj, města, obce) je potřeba zmínit důležitost relevantního zjišťování potřebnosti služeb, které by nemělo být úkolem či povinností poskytovatelů jednotlivých služeb. Doporučujeme, aby zadavatelé více využívali i jiných zdrojů, než služeb samotných. V současné době jsou všechny služby pro uživatele NL realizovány při výrazném podfinancování a to již minimálně od roku Je potřeba zmínit fakt, že ve zprávě hovoříme o krizových variantách ty jsou v současnosti bohužel skutečností již několik let. Pro stabilitu služeb a kvalitní poskytování práce pro klienty je potřeba navýšit finanční prostředky na služby. Pro stabilní zajištění služeb je více než vhodné hledat způsoby jejich zajištění a stability například formou víceletého financování, deklarací zadavatelů o dlouhodobé podpoře apod. 92

93 5. Terénní programy pro uživatele návykových látek 5.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Terénní programy 69 zákona (1) Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, (b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 34 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování terénních programů se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, 3. sociálně terapeutické činností, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních sociálních schopností a dovedností, podporujících sociální začleňování osob, 4. poskytování informací o rizicích, spojených se současným způsobem života a snižování těchto rizik; v případě uživatele návykových nebo omamných a psychotropních látek prostřednictvím metod přístupu minimalizace škod. 93

94 5.2 Provozní doba terénních programů pro uživatele návykových látek v Moravskoslezském kraji DRUH SLUŽBY Průměrný počet hodin týdně Pon dělí Průměrný počet hodin denně Úte rý Stře da Čtvr tek Pát ek Sob ota Neděl e Průměr ný počet hodin za den Terénní programy pro uživatele návykových látek 38 5,7 6,2 5,2 7,7 6,1 5,5 5,5 6,1 Z dotazníkového šetření vyplývá, že provozní doba terénních programů (dále jen TP) je rovnoměrně rozložena do celého týdne, včetně soboty a neděle. Víkendová otevírací doba je v Ostravě, kde pod terénním programem funguje výměnné okno, které slouží klientům ve večerních a nočních hodinách v pátek, sobotu a neděli. Doporučení: Jako dostatečná provozní doba je rozložena rovnoměrně od pondělí do pátku (vzhledem k velkosti drogové populace Ostravy a spádovosti) je žádoucí i provoz nočního výměnného okna o víkendech). Rozložení pracovní doby je dobré stanovovat s ohledem na přirozený způsob života klientů do dopoledních a pozdních odpoledních hodin. 94

95 5.3 Pracovník v přímé práci terénního programu pro uživatele návykových látek Standardy odborné způsobilosti definují v bodě pracovníky terénních programů takto: odborní pracovníci, bývalí uživatelé drog, dobrovolní a externí pracovníci, motivovaní vlastním přesvědčením a posláním terénní práce, mající schopnost přirozené a autentické komunikace s uživateli drog na otevřené drogové scéně, s vhodnou osobnostní strukturou, otevřeností a komunikačními dovednostmi. Přičemž pro pracovníky uvádějí následující vzdělání a požadavky: věk minimálně 21 let, SŠ vzdělání a zkušenosti v oblasti zdravotnické, sociální, speciálně pedagogické apod. Z pohledu zákona o sociálních službách se v terénních programech objevují sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, adiktologové a další pracovníci. Takto pojatá struktura pracovníků je totožná v celé ČR. Stejně jako ve všech drogových službách jsou důležitým faktorem pro přijetí pracovníka také osobnostní předpoklady a postoje, které někdy mohou převážit nad aktuální kvalifikaci. Doporučení: Požadavky na pracovníka v přímé práci musí vycházet z potřeb klientů. Členové pracovní skupiny se tedy shodli na nutnosti přítomnosti sociálního pracovníka v terénu. Nutným kvalifikačním předpokladem je kromě formálního vzdělání minimálně kurz krizové intervence a základy zdravotnických úkonů. Další socioterapeutické a motivační kurzy jsou nutným předpokladem pro výkon práce terénního pracovníka. 95

96 5.4 Klienti terénních programů pro uživatele návykových látek podle místa bydliště Uvedená data mohu být zkreslená, neboť terénní programy většinou pracují s anonymními klienty, kdy pro poskytnutí služby není směrodatné zjišťovat místo trvalého pobytu. To dokládá, i poměrně vysoké procento klientů s nezjistitelným bydlištěm. Ke zkreslení těchto dat došlo také v důsledku nedodání relevantních podkladů ze dvou služeb, kdy všichni klienti byli evidováni přísně anonymně a služby neprovedly ani kvalifikovaný odhad trvalého pobytu klientů. Poměrně vysoké procento klientů z Kopřivnice, koresponduje s dlouhodobě vysokým výskytem problémových klientů v tomto městě a blízkém okolí. 96

97 5.5 Zájemci o službu terénní programy pro uživatele návykových látek Důvody odmítnutí zájemců o službu: absolutní četnost % absolutní četnost % A B Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. 3 60% 5 83% Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. 2 40% 1 17% 97