Nové zbraně v boji s hlukem. Potřebujeme funkční železnici. Hora jako ementál 2 / kolem tratí ubude betonu. říká šéf SŽDC Jiří Kolář

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nové zbraně v boji s hlukem. Potřebujeme funkční železnici. Hora jako ementál 2 / 2013. kolem tratí ubude betonu. říká šéf SŽDC Jiří Kolář"

Transkript

1 2 / 2013 Potřebujeme funkční železnici říká šéf SŽDC Jiří Kolář Hora jako ementál tunel napříč Gotthardem Nové zbraně v boji s hlukem kolem tratí ubude betonu

2 POVODNĚ 2013

3 1 Editorial Editorial obvykle čerpá z hlavních témat. Tím nejaktuálnějším v době redakční přípravy bylo samozřejmě hodnocení průběhu a následků záplav. Už před lety jsem z pozice vedoucího pracovníka televizního zpravodajství sledoval nový fenomén ničivých povodní. Bylo to v době, kdy se přívaly vod překvapení novináři elektronických médií setkali se zcela novým úkolem přinášet dlouhodobé kontinuální povodňové zpravodajství a poskytovat informace televizním divákům v celé zemi a z celé země. Už tehdy, stejně jako letos, železnice předvedla svou odolnost a nezastupitelnou úlohu v dopravě. Snad to konečně docení i čelní volení představitelé státu a podpoří výstavbu tolik potřebných nových tratí a rekonstrukcí stávajících. Představa, že železnici budujeme jen podle výkonnosti hospodářství a aktuální poptávky po železniční dopravě, je stejně naivní jako začít kovat meče až poté, co k nám vtrhne nepřítel. Ničivá voda nás nepoložila jenom proto, že železnice má ve své staleté historii důležitý prvek předvídavosti delší než jedno jepičí volební období. Byl jsem během povodní přítomen jednání krizového štábu generálního ředitele SŽDC. Mohl jsem nad mapou přijímat informace řídicích pracovníků o stavu železniční dopravy. S velkým obdivem a hrdostí jsem sledoval, jak naši lidé z provozu zvládají udržovat provoz. Však také na mnoha místech Čech byl vlak a koleje jedinou spojnicí se suchozemci. Nezklamali naši hasiči, kteří znovu dokázali svou nenahraditelnou úlohu při zvládání krizových situací. Souběžně s tím, jak se dařilo dopravu na železnici zvládat, rostlo i zásadní mediální poselství z novin, internetu a hlavně z televizního zpravodajství: Auta stojí, vlaky jedou... A za to patří dík všem, kteří se na zvládnutí záplav podíleli. Jen jedna myšlenka mě trápí. Ukazuje se, že se povodně stanou součástí naší práce. Na levém břehu Labe, konkrétně v úseku mezi Mělníkem a Liběchovem, se pro nákladní dopravu zastavila i železnice. Nestálo by za to s vizí dalších sta let odpovědnosti za železnici zkusit přijít s perspektivním řešením i tady? Zbyněk Honys ředitel odboru komunikace Správy železniční dopravní cesty

4 2 OBSAH AKTUÁLNÍ TÉMA JAK VYPADÁ ŽELEZNICE 21. STOLETÍ? ROZHOVOR JIŘÍ KOLÁŘ: JEN PLNĚ FUNKČNÍ ŽELEZNICE MŮŽE BÝT KONKURENCESCHOPNÁ MODERNIZACE KOLEJE POD ORLICKÝMI HORAMI PRO VÍC VLAKŮ 01 Editorial 07 Velká voda opět ukázala svou sílu 08 Kolem kolejí 14 Kdysi / Nyní 16 Smělé plány v Moravskoslezském kraji 20 Železniční trať zachraňuje letiště 24 Nakládka nových aut v Solnici 26 Interoperabilita - cesta k propojení železnic Populárně-technický magazín Vydavatel: SŽDC, s. o., Manažer projektu: Václav Šmerák Layout a sazba: Colmo Ročník 1/2013, číslo 2 Adresa redakce: Správa železniční Tisk: Tiskárna VS Tisk Praha-Pankrác Fota na obálce: Ing. Radek Filip, Zbyněk Honys, dopravní cesty, státní organizace, výtisků, vychází čtvrtletně Eurovia ředitel odboru komunikace Dlážděná 1003/7, Praha 1 Distribuce: Obchodní partneři SŽDC Šéfredaktor: Pavel Tesař Mobil: a odborná veřejnost ISSN

5 MODERNÍ TECHNOLOGIE NOVÉ ZBRANĚ V BOJI S HLUKEM ZAHRANIČÍ GOTTHARD JAKO EMENTÁL CESTUJEME PORTUGALSKO, ROMANTIKA NA KONCI EVROPY 36 Investice směřují tam, kde chtějí železnici rozvíjet 40 Z osudů bubenského nádraží 44 Vzpomínky mladého pamětníka (2) 54 Čínský rychlovlak nezastavuje 56 Jak jsem přiložil ruku k dílu Staňte se spoluautory časopisu Zaujal vás nějaký článek nebo máte tip, jakému tématu bychom se měli příště věnovat? Napište nám na adresu:

6 4 AKTUÁLNÍ TÉMA JAK VYPADÁ ŽELEZNICE 21. STOLETÍ? Železniční doprava má budoucnost. Stále však nehraje roli, kterou by si zasloužila. text Pavel Tesař Pokud Česká republika dokončí modernizaci koridorů a významných uzlů, zvýší kapacitu a traťové rychlosti pro nákladní dopravu a následně zahájí výstavbu nových rychlých spojení pro dálkovou a rychlou meziregionální osobní dopravu, neocitne se na periferii zájmu evropských železničních dopravců. Takto zásadně definoval priority rozvoje drážní infrastruktury v naší zemi generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jiří Kolář na mezinárodní konferenci Železnice 21. století. Ta se uskutečnila 22. května na pražském Žofíně. SŽDC se hodlá zaměřit na zlepšování parametrů jednotlivých tratí, například jejich elektrizací, zdvoukolejňováním nebo budováním nových zastávek. Na řadě míst je třeba zvýšit kapacitu pro stále se rozvíjející příměstskou dopravu. Důležitým úkolem pro následující léta bude vybudovat kolejové napojení na Letiště Václava Havla v Praze a současně zajistit kvalitní a kapacitní spojení mezi Prahou a Kladnem, uvedl Jiří Kolář další významné úkoly pro manažera drážní infrastruktury. Jak dodal, SŽDC bude i nadále pokračovat ve využívání nových technologií, jako je dálkové řízení provozu nebo automatické vedení vlaku. Jedním z hlavních impulzů k uspořádání konference bylo desáté výročí vzniku SŽDC; Jiří Kolář proto během svého vystoupení přiblížil více než třem stovkám přítomných významné mezníky v její relativně krátké historii. V další části svého vystoupení zdůraznil důležitost komunikace s regiony. Vůči svým partnerům chceme uplatňovat prozákaznický přístup. To například znamená ptát se dopravců, co potřebují. Když si pořídí nová vozidla, je důležité vědět, kde je bude chtít kraj nasadit, abychom mohli naplánovat úpravy infrastruktury, které budou potřeba, uvedl konkrétní příklad Jiří Kolář. Zajímavý pohled na cestování vlakem v roce 2025 nabídla ve svém příspěvku ředitelka Projektové kanceláře Českých drah Martina Mannová. Náš cestující nebude vůbec potřebovat jízdenku, cestu si bude elektronicky registrovat předem, na mobil mu pak přijde SMS se všemi potřebnými údaji. Na sedadle už bude mít svoje noviny a oblíbenou snídani, v cílové stanici jen přesedne do přistaveného elektromobilu. Cena jízdného se mu strhne až na konci měsíce z celkového balíčku využívaných služeb, popsala Martina Mannová s tím, že se její vize možná naplní ještě před zmiňovaným rokem. Noví dopravci nepřebírají zboží ze silnic Nikdo z přibližně dvou desítek drážních odborníků, kteří vystoupili během celého dne na pódiu, nezpochybnil postavení železnice jako perspektivního druhu dopravy. Stále se však nedaří dosáhnout toho, aby na evropském kontinentu hrála

7 5 Pražský palác Žofín dějiště mezinárodní konference Železnice 21. století (Foto ČTK)

8 6 AKTUÁLNÍ TÉMA roli, kterou by si zasloužila. Přestože je interní železniční legislativa téměř kompletní, stále máme těžkosti v intermodální konkurenci, poznamenal výkonný ředitel Společenství evropských železničních a infrastrukturních společností (CER) Libor Lochman. Trh nákladní dopravy na železnici byl zcela otevřen a v některých zemích nyní zajišťují privátní dopravci přes polovinu přepravy zboží. Bohužel však většinou nepřebírají přepravy ze silnic, ale získávají je na úkor národních železničních dopravců. Podíl železnice na celkovém objemu přepraveného zboží tak v meziročním srovnání i nadále klesá, upozornil Libor Lochman. Jak dále uvedl, problémy způsobuje především skutečnost, že současná evropská legislativa nenastavuje srovnatené podmínky pro podnikání na silnici a na železnici. K tomu dále přistupuje fakt, že zejména v nových zemích EU je železniční infrastruktura stále podfinancovaná: Rozdíly v kvalitě sítě mezi západní a východní Evropou se bohužel nezmenšují, ale naopak prohlubují. Pro větší konkurenceschopnost železnice je také důležité investovat do interoperability celého systému, tedy harmonizace technických podmínek v jednotlivých zemích. Jako klíčové pro následující roky považuje šéf CER najít ve státních rozpočtech dostatek peněz na investice do modernizace železnic. Z fondu pro propojování Evropy (CEF) pro období se bude rozdělovat 20 miliard eur. K tomu bude Jak se vyvíjela SŽDC Za vznikem Správy železniční dopravní cesty stál zákon č. 77/2002, na jehož základě se stala jedním z nástupců státní organizace České dráhy. Její historie se datuje od 1. ledna Přesně po roce převzala investorsko-inženýrskou činnost na dráze, přičemž se rozrostla také o stavební správy, které do té doby působily pod hlavičkou Českých drah. Od 1. května téhož roku zodpovídá rovněž za přidělování kapacity dopravní cesty. Od roku 2008 plní SŽDC funkci provozovatele dráhy; se vznikem takzvané mrtvé dopravní cesty dostala nově na starosti i zpracování jízdních řádů. Posledním důležitým datem bylo 1. září 2011, odkdy je SŽDC zodpovědná také za obsluhu dráhy a řízení železničního provozu. V souvislosti s tím k ní přešlo od ČD několik tisíc výpravčích, dispečerů a zástupců dalších provozních profesí. Drážní státní organizace se tak stala plnohodnotným manažerem železniční infrastruktury u nás, přesně v souladu s evropskou legislativou. V jejích řadách nyní působí více než 17 tisíc zaměstnanců.

9 7 ovšem potřeba vyhradit mnohonásobně větší prostředky z národních zdrojů, upozornil Libor Lochman. O dotace z EU se bude soutěžit Na téma financování staveb v následujících letech hovořil také náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Petr Šlegr: V příštím finančním období OPD budeme mít jako kohezní stát určitý příděl finančních prostředků jistý, o další část se ale bude soutěžit. Šanci na úspěch budou mít jen projekty s nějakou přidanou hodnotou. Stavby navržené ke spolufinancování Evropskou unií tak bude třeba vybírat ještě pečlivěji než dnes. Petr Šlegr dále apeloval na přípravu harmonogramu staveb v delším časovém horizontu. Zatímco u nás se tvoří plán investic vždy na jeden rok, v sousedním Rakousku je to kupříkladu šest let. Navíc máme trochu strach z velkých projektů, jako je výstavba více než padesátikilometrového Gotthardského tunelu ve Švýcarsku nebo vybudování zcela nového hlavního nádraží ve Vídni, poznamenal náměstek Šlegr. Podle Jindřicha Kušníra z Ministerstva dopravy je hlavním úkolem pro českou železnici dokončení modernizace koridorů a zahájení výstavby vysokorychlostních tratí. Z hlediska nákladní dopravy bude třeba zajistit interoperabilní, konkurenceschopný průjezd naší republikou a podporovat rozvoj intermodální dopravy, uvedl Kušnír, který působí na ministerstvu ve funkci ředitele odboru drah, železniční a kombinované dopravy. Jako pozitivní označil skutečnost, že už v 90. letech minulého století se v naší republice stalo zvykem financovat investiční akce na železnici. Švýcarský model jako inspirace pro ostatní Bývalý prezident Mezinárodní železniční unie (UIC) Benedikt Weibel se jako správný Švýcar pochlubil tím, co jeho zemi právem závidí celý svět bezkonkurenčním modelem fungování osobní železniční dopravy. Strategie nazvaná Bahn 2000 stála od roku 2004 už 6 miliard švýcarských franků. Díky tomu se ale dostanete vlakem prakticky odevšad všude, a to v půlhodinovém, v horším případě hodinovém intervalu od rána až do pozdních večerních hodin. To se také projevilo podstatným zvýšením zájmu o cestování po železnici, konstatoval Benedikt Weibel. Podle něj se v zemi Helvétského kříže snaží co nejvíce využívat síť kolejí, což doložil na srovnání obsluhy dvou osmnáctitisícových měst ve Švýcarsku a ve Francii: Zatímco ve francouzském městě Lons-le-Saunier mohou lidé využít od rána do poledne 8 vlaků, v podobně velkém Solothurnu to je 96 spojů. Švýcarským systémem pravidelné dopravy se nechali inspirovat také v Rakousku. Výsledkem je strategie tamního správce infrastruktury nazvaná Cílová síť Stále se musíme potýkat s faktem, že 70 procent našich železnic pochází z doby Rakousko-uherské monarchie. Proto investujeme do výstavby nových tratí, například v loňském roce jsme dokončili čtyřkolejné napojení na budoucí Brennerský tunel, který výrazně zlepší spojení do Itálie, prozradil vedoucí mezinárodních vztahů ÖBB Infrastruktur Rudolf Koller. Ve svém vystoupení mimo jiné uvedl, že na takzvané Západní dráze (německy Westbahn) z Vídně do Salcburku jezdí v současnosti příliš mnoho vlaků. Tím fakticky potvrdil předchozí slova svého krajana Herberta Kassera, generálního sekretáře spolkového ministerstva dopravy, který označil Rakousko jako stát s pokročilým otevíráním železničního trhu a volným přístupem k sítím. Jako příklad uvedl působení soukromé společnosti Westbahn, která se před několika lety rozhodla konkurovat národnímu dopravci ÖBB právě na nejfrekventovanější trati v zemi. Rusko to myslí se širokým rozchodem přes Slovensko vážně Konference na Žofíně se nakonec kvůli pracovním povinnostem nemohl zúčastnit prezident Ruských železnic a současně i celé Mezinárodní železniční unie Vladimir Jakunin. V Praze jej více než dobře zastoupil odborný poradce pro Česko a Slovensko Michail Gončarov. Zástupce dopravce, v jehož řadách působí plný milion zaměstnanců, hovořil především o možnostech nákladní přepravy napříč Ruskem. Většina zboží z Asie putuje do Evropy stále po moři. Narážíme na řadu problémů, které je zapotřebí vyřešit, aby byla železnice dostatečně využita. Ve chvíli, kdy přeprava po moři trvá 20 až 30 dní, musíme my nabídnout dobu maximálně 10 až 12 dnů, zdůraznil Michail Gončarov. Ve svém vystoupení se pochopitelně věnoval také záměru prodloužit širokorozchodnou trať z východního Slovenska až do Vídně. Tato železnice bude přínosem nejen pro země, kterými bude procházet, ale také pro Česko, Polsko i Německo. Nyní se připravují tendry, vše bude probíhat podle standardů Evropské unie, potvrdil, že to Rusko myslí s mnohamiliardovou investicí vážně. Na toto téma se živě debatovalo i v následné diskuzi. Michail Gončarov v ní vyjádřil přesvědčení, že realizace projektu nepřinese nárůst kamionové dopravy v Rakousku, ale naopak se zvýší přeprava po železnici. Stejně tak odmítl názor, že nová trať sníží význam překladiště v Čierne nad Tisou. Předpokládáme, že díky uskutečnění našeho záměru se zde do roku 2025 zvedne objem překládky o dva až tři miliony tun, podložil své přesvědčení konkrétními čísly.

10 8 KOLEM KOLEJÍ POVODNĚ 2013 Velká voda opět ukázala svou sílu Češi si pomalu začínají zvykat na to, že přírodní katastrofy přestávají být výhradní záležitostí vzdálených zemí a řádění živlů zažívají stále častěji i na vlastní kůži. Posledním případem byly povodně, které na samém počátku června ochromily prakticky celou západní část naší republiky jako následek několikadenních silných dešťů. Problémy se nevyhnuly ani železničním tratím, provoz vlaků komplikovaly kromě záplav také vyvrácené stromy a sesuvy rozmáčené půdy na tratě. První problémy přišly v neděli 2. června. Od ranních hodin musel být postupně zastaven provoz na více než desítce převážně regionálních tratí na různých místech v Čechách. Značné problémy vznikly na hlavní trati z Plzně do Českých Budějovic, kde se nedalo jezdit hned na několika místech, připomíná náměstek generálního ředitele SŽDC pro provozuschopnost dráhy Bohuslav Navrátil. Největší komplikace ale nastaly v Kolíně. Jak bylo pro první dny záplav příznačné, nezpůsobila je žádná z velkých řek, ale jindy zcela neškodný potok Polepka, který se společně s další vodou splavenou z okolí rozlil po kolínské stanici. Provoz zde musel být úplně zastaven, což prakticky paralyzovalo veškerou vlakovou dopravu na Moravu. Pro alespoň omezené obnovení provozu museli drážní hasiči ve spolupráci s provozními zaměstnanci vykopat odvodňovací strouhy, kterými se voda odvedla pryč z kolejiště, popisuje Bohuslav Navrátil. Už v neděli večer se také poprvé sešel krizový štáb SŽDC. Řešil jednak pohotovosti drážních hasičských sborů na jednotlivých místech a jednak připravoval krizový scénář pro následující hodiny a dny. Kromě samotných tratí hrozilo i zaplavení našich budov v Ústí nad Labem a v pražském Karlíně. I na tuto variantu jsme se proto připravovali, a jak se nakonec ukázalo v případě Ústí, oprávněně, prozrazuje náměstek pro provozuschopnost. Následující den, tedy v pondělí 3. června, se stále stoupající voda dostala i do kabelů zabezpečovacího zařízení na trati z Prahy do Ústí nad Labem, technika se tak musela vypnut a provoz na trati začali řídit výpravčí. Celá stanice Kralupy nad Vltavou byla navíc odpojena od elektrické sítě, o její napájení se nějaký čas staral naftový agregát. K tomu všemu se přidala opakovaná stržení troleje na této koridorové trati. Vlaky tak stále jezdily, ale kvůli různým omezením nabíraly i více než hodinová zpoždění. Úterý 4. června přineslo uzavření staniční budovy na hlavním nádraží v Ústí nad Labem, kterou zaplavila voda z Labe. Řada spojů proto byla odkloněna do stanice Ústí nad Labem západ, kam navíc zajížděly i náhradní spoje s cestujícími z vlaků mezi Děčínem a Prahou. Jak voda v Labi stoupala, postupně zaplavila i přístup na oba silniční mosty v Ústí nad Labem, železnice tak opět po 11 letech nabídla jedinou možnost přístupu z oblasti Střekova na druhý břeh, náhradní dopravu zajistila i do městské části Vaňova. Podobná situace nastala i v Děčíně, kde vlaky zajišťovaly spojení mezi hlavním a východním nádražím. Problémy následně nastaly i na dráze po druhém břehu Labe, kde se voda rozlila po obou kolejích v úseku Mělník Liběchov. To mělo vliv především na nákladní dopravu. Škody na železničních tratích dosáhly podle prvotních odhadů téměř 800 milionů korun; v této částce však nejsou uvedeny náklady na zprovoznění trati Teplice v Čechách Lovosice v úseku Úpořiny Chotiměř (na snímku), které v současnosti nelze ani odhadnout. Pravděpodobně nejrychleji se vrátí vlaky na středočeskou trať z Peček do Kouřimi. V dalších dvou případech si opravy vyžádají několik měsíců. To platí o již zmiňovaném traťovém úseku Úpořiny Chotiměř, který padl za oběť obrovskému sesuvu půdy poblíž zastávky Dobkovičky. Vzal s sebou kus drážního tělesa i s kolejí a zastavil se až po několika desítkách metrů na právě budované dálnici D8, přibližuje sílu obrovského množství zeminy Bohuslav Navrátil. Pro změnu zcela ve vzduchu se ocitla kolejnice i s pražci mezi stanicemi Rynoltice a Křižany na Liberecku. Tato místa musí nejprve důkladně ohledat geologové a na základě jejich závěrů se vybere stavební řešení následné opravy. (pt) Jiří Kolář, generální ředitel SŽDC S povodněmi bojovalo každý den až našich zaměstnanců. V maximální pohotovosti byly po celou dobu jednotky drážních hasičů i s těžkou technikou. Pomáhaly i mimo dráhu, například s evakuací, čerpáním vody nebo stavěním zátarasů. Nejen hasiči, kteří opět prokázali své ohromné profesní kvality a přínos pro naši společnost, ale i další naši pracovníci nehleděli na čas, počasí, únavu a běžnou pracovní náplň a dělali, co bylo právě potřeba. A za to si zaslouží náš velký dík. Železnice dokázala fungovat i během povodní, i když někdy jen za cenu různých omezení a provozních provizorií. Teď přichází čas, kdy je potřeba dát všechno do pořádku.

11 9 OCENĚNÍ Dvě stavby SŽDC uspěly mezi nejlepšími Hned dvě akce, jejichž investorem byla SŽDC, uspěly v klání o nejlepší českou dopravní stavbu loňského roku. Slavnostní vyhlášení výsledků jubilejního 10. ročníku se uskutečnilo 6. června v pražské Betlémské kapli. V kategorii staveb získala nejvyšší ocenění optimalizace trati Beroun Zbiroh, mezi dopravními technologiemi uspěla rekonstrukce železniční stanice Stará Paka. Prvně jmenovanou stavbu provedlo v letech 2008 až 2012 sdružení firem Skanska, Eurovia CS a Viamont DSP. Díky rekonstrukci kolejí a několika přeložkám došlo ke zvýšení rychlosti vlaků, a tím zkrácení jejich jízdních dob až o 10 minut. Rok trvající rekonstrukci důležitého přestupního uzlu Stará Paka zajišťovaly společnosti AŽD Praha a Elektrizace železnic Praha. Stejně jako v prvním případě je výsledkem prací vyšší bezpečnost a lepší podmínky pro cestující na nástupištích. CVIČENÍ Hasiči předvedli zásah u nehody na přejezdu a při požáru auta Mezinárodní den bezpečnosti na železničních přejezdech v rámci celosvětové kampaně ILCAD (International Level Crossing Awereness Day) se stal vhodnou příležitostí pro cvičení Hasičského záchranného sboru SŽDC. Akce se uskutečnila 2. května na Odstavném nádraží Praha-jih za účasti generálního ředitele SŽDC, který je současně vrchním velitelem drážních hasičů, což dokládala také jeho slavnostní uniforma. Přítomní novináři mohli zhlédnout ukázku zásahu u simulované srážky osobního automobilu a železničního vagonu na improvizovaném přejezdu a také hašení hořícího auta. SŽDC svým aktivním připojením k mezinárodní kampani vyslala signál nejen o bezchybně fungujícím hasičském záchranném sboru, ale i o skutečném zájmu o záchranu lidských životů a neustálé zvyšování bezpečnosti na české železnici. REKONSTRUKCE Zastávka v Domažlicích je připravena na žraloky Slavnostní jízdou nové motorové jednotky RegioShark byla 5. června otevřena pro cestující zrekonstruovaná zastávka Domažlice město. Právě tyto vlaky sem začnou už během léta zajíždět a díky tomu nabídnou přímé spojení z centra Domažlic až na plzeňské hlavní nádraží. Během jarních měsíců proto SŽDC zřídila čtyři nová návěstidla a rekonstruovala přejezdová zabezpečovací zařízení před i za zastávkou. Kromě toho se upravilo zabezpečovací zařízení ve stanici Domažlice tak, aby byl zajištěn návrat vlakové soupravy bez spuštění nežádoucí výstrahy na přejezdu. Pro bezpečný pohyb cestujících se vybudovalo 110 metrů dlouhé zvýšené nástupiště umožňující bezbariérový přístup z ulice až do vlaku. Na nástupišti vznikl přístřešek pro cestující, informace jim zprostředkovává rozhlas, který se dálkově ovládá ze stanice Domažlice.

12 10 PŘEDSTAVUJEME foto Štěpán Látal

13 11 Jiří Kolář JEN PLNĚ FUNKČNÍ ŽELEZNICE MŮŽE BÝT KONKURENCESCHOPNÁ Rozhovor s generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty nejen o čerpání evropských peněz, ale i dalších aktuálních tématech. text Pavel Tesař Pro Jiřího Koláře je tento rok ve znamení kulatých výročí. Kromě toho, že před nedávnem oslavil významné životní jubileum, si připomíná také třicet let působení na železnici, kde začínal jako výpravčí. Správa železniční dopravní cesty, v jejímž čele stanul vloni v dubnu, navíc letos vstoupila do druhé dekády své existence. Jak prozrazuje v rozhovoru, aktuálně nejdůležitějším úkolem pro celou státní organizaci je maximální připravenost nových projektů, určených pro spolufinancování z Evropské unie. Současně se ale také chystá několik významných změn v majetkové oblasti. Ve funkci generálního ředitele působíte již více než rok. Co se během vašeho působení v čele SŽDC ukázalo jako nejpalčivější problém? Asi se už budu opakovat, ale prioritním úkolem je pro nás v tuto chvíli vyčerpat veškeré evropské dotace, které jsou určeny na investice do železniční infrastruktury. Přestože bychom měli mít k dispozici dostatek projektů, u některých dochází k nepříjemným průtahům, kvůli kterým hrozí, že je nestihneme dokončit v požadovaném termínu, tedy do konce roku Na svědomí to mají jednak protesty různých sdružení jako v případě elektrifikace tratě z Brna do Zastávky u Brna, jednak obstrukce neúspěšných uchazečů. To se týká zejména zajímavé zakázky na modernizaci 3. koridoru mezi Rokycany a Plzní, jež zahrnuje také výstavbu několikakilometrového tunelu u Ejpovic. Přestože jsme zhotovitele stavby vybrali již vloni v září, stále se nestaví a celou věcí se zabývá antimonopolní úřad. Co naopak považujete za svůj největší úspěch? Jsem rád, že už došlo ke stabilizaci managementu SŽDC, což umožňuje jasné rozdělení kompetencí mezi jednotlivé členy vedení. Za velký úspěch ale považuji fakt, že jsme navzdory všem problémům, které jsem uvedl v první odpovědi, nastavili proces získávání evropských peněz tak, aby nepřišel ani cent nazmar. Čas pro využití těchto financí se ale krátí, zbývá přibližně dva a půl roku. Jak konkrétně váš plán vypadá? Prvním předpokladem bylo připravit více projektů, než na kolik je připravený rozpočet. Například na ose 3, která zahrnuje tratě

14 12 ROZHOVOR foto Stanislav Pecháček národního významu, nám přitom ještě zbývá vyčerpat kolem šesti miliard korun. Proto jsme připravili koncept takzvaných malých projektů, které přinesou výrazné zlepšení parametrů řady našich tratí, investované finanční prostředky navíc umožní zvýšit bezpečnost provozu. Dáváme přednost takovým projektům, které nevyžadují územní rozhodnutí, což výrazně zkracuje proces jejich přípravy. V tuto chvíli nám paradoxně napomáhá dlouhodobé podfinancování naší infrastruktury, takže máme z čeho vybírat. Ohledně prioritní osy 1, tedy především koridorových staveb, jednáme s ministerstvem dopravy o rozfázování těch projektů, které se nepodaří dokončit do roku Chceme, aby se práce, které se nestihnou do tohoto termínu, financovaly z Operačního programu Doprava pro období 2014 až Nemusíme se kvůli opravám desítek tratí obávat intenzivní výlukové činnosti? Především od jara do podzimu se jich po celé síti koná velké množství, což se pak projevuje ve zpožďování vlaků Je fakt, že především od jara do podzimu se každoročně na našich tratích koná celá řada výluk. Souvisí to mimo jiné s faktem, že jen pětina našich tratí má více než jednu kolej. V případě jakékoliv opravy proto musí cestující přesedat do Chceme, aby se práce, které se nestihnou dokončit do roku 2015, financovaly z Operačního programu Doprava pro období 2014 až autobusů. Vzhledem k tomu, že se k současným modernizacím koridorů přidají i úpravy na dalších tratích, chceme více spolupracovat se zhotoviteli tak, aby docházelo k přerušení provozu jen po nezbytnou dobu. V této oblasti totiž vidíme určité rezervy. Máme co zlepšovat i v oblasti přípravy výluk na jednotlivých tratích. To bude hlavní úkol pro náš nový odbor plánování a koordinace výluk, který vznikl letos v dubnu. Občas zbytečným provozním komplikacím by měla zabránit revoluční dohoda o spolupráci mezi jednotlivými dopravci. Jak bude její naplňování vypadat v praxi? Výsledkem liberalizace české železnice je fakt, že se v současné době pohybují po našich kolejích vlaky několika desítek různých dopravců. Kapacita páteřních tratí je už téměř vyčerpána a jakákoliv provozní mimořádnost působí problémy. Proto jsme se chopili příležitosti a začali jednat o vzájemné pomoci dopravců v případě poruchy soupravy na trati. Snažíme se tu sehrát roli prostředníka a eliminovat tak možné jednotlivé spory. Musím říct, že jsem se hodně bál reakce, ale jednání s dopravci mě velmi mile překvapila. Všichni pochopili základní fakt, že železnice má dnes šanci být konkurenceschopná, jen když na sto procent funguje pro všechny. Zablokovat trať na hodiny je ke škodě všech. Ještě v letošním roce by tak mohlo dojít k průlomové dohodě mezi klíčovými dopravci o povinné vzájemné pomoci. Změny se chystají také v majetkové oblasti. Na jedné straně má dojít k prodeji tratí, na kterých není objednána pravidelná doprava Vypracovali jsme seznam více než dvacítky tratí, na kterých není pravidelný provoz a které jsou připravené

15 13 k prodeji. Na základě nařízení vlády jsme oslovili kraje a obce, zda je chtějí koupit. Čekáme na odpovědi. Obvyklá reakce ale je, že je chtějí jedině zadarmo. To my ale bohužel udělat nemůžeme. Musí se na ně vytvořit znalecký posudek. Pokud je nebudou chtít kraje a obce za cenu danou posudkem ani Ministerstvo obrany, kterému musíme tratě nabídnout z vojenských důvodů, nabídneme je ve veřejné soutěži komukoliv. Teprve v případě nezájmu o koupi přijde na řadu možný převod zadarmo, nebo dokonce rozdání po částech. Je to smutné, ale na řadě tratí je konec bohužel nevyhnutelný. Zvláště na takových, kde není pravidelná osobní ani nákladní doprava. Udržování takových tratí je pro nás neúnosné, nyní bude záležet na rozhodnutí krajů. ale na straně druhé se plánuje převod staničních budov, které stále ještě patří Českým drahám České dráhy vlastní nejen nemalé množství staničních budov, ale i přilehlá první nástupiště. Přitom zbylá nástupiště patří SŽDC. Plánovaný převod by měl tuto nestandardní situaci vyřešit. Záležet teď bude na rozhodnutí vlády. Pro cestující by se každopádně nic zásadního změnit nemělo, a pokud ano, tak jen k lepšímu. Díky tomu, že nádraží přejdou pod SŽDC, bude možné získat na jejich opravy i evropské dotace. To České dráhy dosud nemohly. Přispěje to samozřejmě i k uklidnění některých zbytečně vyhrocených debat a umožní nastavit nové, a hlavně spravedlivější principy jejich fungování. V této oblasti očekáváme ještě jeden důležitý krok, který se má stát faktickým zakončením deset let trvající transformace někdejší státní organizace České dráhy. Změnou zákona by se mohl vyřešit převod pozemků pod kolejemi, které nám patří již nyní. Nejen cestující vítají návrat výpravčích v červených čepicích, který jste vy sám již delší dobu prosazoval. Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo a co přesně bude jejich úkolem? Jako výpravčí jsem pracoval deset let a po celou dobu jsem nosil červenou čepici. Určitě nejen mě mrzí, že jeden ze symbolů železnice pomalu mizí z našich nádraží. Chápu, že pokrok nejde zastavit a se zaváděním nové techniky už není nutné, aby každý vlak vypravoval výpravčí. Nicméně jsme na SŽDC hledali možnost, jak návrat červených čepic umožnit. Příležitostí byla aktualizace našeho předpisu D1, jehož nová verze začala platit 1. července. Cestující ve stanicích tak nyní budou vědět, že se pro získání potřebných informací o jízdě vlaku mohou obrátit právě na výpravčího v červené čepici. Příliš se neví, že vloni v září jste byl zvolen do funkce viceprezidenta organizace CER, tedy Společenství evropských železničních a infrastrukturních podniků. Co pro vás působení na takto významném postu znamená? Zvolení do funkce viceprezidenta považuji za potvrzení toho, že se otevíráme světu. Mně osobně to přináší možnost komunikovat v rámci Evropy a aktivně se podílet na tvorbě koncepce evropské dopravní politiky. Naše republika musí být součástí páteřních tras a my nesmíme tuto příležitost promarnit. Jak se projeví naplnění tohoto záměru na počtu zaměstnanců SŽDC? Počet našich zaměstnanců, kterých máme v současnosti přibližně , by se zmíněným převodem měl zvýšit přibližně o šest set. Nepůjde tedy o žádný dramatický nárůst, už nyní jsme pátým největším zaměstnavatelem v republice. Dalším stále aktuálním tématem je bezpečnost na železničních přejezdech. Do jaké míry může SŽDC ovlivnit, abychom se pravidelně nedočítali v černé kronice o další nehodě s tragickými následky? Je třeba zdůraznit, že ve více než 99 procentech případů mohou za nehody na přejezdech řidiči. Právě jim hrozí největší riziko zranění, či dokonce smrti, ale každá taková srážka ohrožuje také strojvedoucí či cestující ve vlaku. Nejlepší by samozřejmě bylo nemít na síti žádný železniční přejezd, to je však jen zbožné přání. Naopak jich máme ve správě více než osm tisíc. Především na regionálních tratích se snažíme rušit ty, které se využívají jen výjimečně. Jde o poměrně složitý administrativní proces, díky němuž zmizí ročně jen o málo víc než deset přejezdů. Druhou, i když finančně velmi náročnou variantou je budování mimoúrovňových křížení, což se děje především v rámci modernizace koridorů. Podstatné zlepšení umožní až využití dotací z Evropské unie. Díky dvěma miliardám korun zvýšíme zabezpečení téměř 400 přejezdů, což ocení nejen řidiči, ale také dopravci, kteří nebudou muset na lokálkách přibržďovat před každým přejezdem. Ing. Jiří Kolář, Ph.D. generální ředitel SŽDC Narodil se 19. dubna Absolvoval Fakultu provozu a ekonomiky Vysoké školy dopravní v Žilině, obor provoz a ekonomika dopravy. V roce 1999 získal doktorát na Univerzitě Pardubice. V roce 1983 nastoupil k tehdejším Československým státním drahám, kde zastával různé funkce v rámci železničního provozu. V letech 1993 až 1999 pracoval jako přednosta železniční stanice Kladno. Od roku 1999 do roku 2004 působil ve funkci ředitele Obchodně-provozního ředitelství v Ústí nad Labem. Následujících sedm let byl členem představenstva Českých drah, naposledy jako náměstek generálního ředitele pro provoz. Od dubna loňského roku stojí v čele SŽDC jako její generální ředitel. Je ženatý, má tři děti. K jeho koníčkům patří sport, rybolov a cestování.

16 14 PROMĚNY KDYSI Železniční stanice Jablunkov-Návsí před modernizací Vznik někdejší stanice Jablunkau je spojen s historií Košicko-bohumínské dráhy, na které byl zahájen provoz Od tohoto data zde vznikla i výtopna, která byla postavena naproti tehdejší přijímací budově. Stanice měla původně pouze dvě koleje. V roce 1875 došlo k rozšíření kolejiště, současně se postavilo skladiště a váha. Další koleje postupně přibyly v 80. letech 19. století. Tehdy se také vybudovala nová výtopna s remízou, vodárnou a točnou a nová váha. Současně ve stanici vyrostly obytné budovy pro železničáře. V letech 1891 až 1893 pak následovala nová přijímací budova a skladiště. Zbrojení parních lokomotiv bylo zajištěno postavením hráze na řece Olši, odkud se voda dopravovala pomocí čerpadel do vodárny. V roce 1904 se rozšířilo o přímé napájení vodních jeřábů samostatným vodovodem z blízkého Kostkova. (Zdroj: Železniční muzeum moravskoslezské)

17 15 NYNÍ Železniční stanice Návsí (Nawsie) po modernizaci Na podzim roku 2007 se rozběhla přestavba 3. koridoru také v úseku mezi Bystřicí nad Olší a státní hranicí se Slovenskem. Prvním z míst, kde se začalo se stavebními úpravami, byla stanice Jablunkov- Návsí. V důsledku modernizace došlo k demolici dvou již nepotřebných stavědel z roku Dále se kromě nových kolejí a výhybek vybudovala dvě nástupiště se zvýšenými hranami. První se nachází přímo u staniční budovy, druhé je ostrovní se dvěma kolejemi. Původní lávka přes celé kolejiště byla nahrazena podchodem, který spojuje výpravní budovu a nástupiště s částí obce za železniční stanicí. Bezbariérový přístup z podchodu zajišťují výtahy. Ještě v průběhu stavebních prací došlo k přejmenování stanice, která nese od prosince roku 2009 česko-polský název Návsí (Nawsie). Dokončení modernizace celého úseku se plánuje v letošním roce.

18

19 SMĚLÉ PLÁNY NA SEVERU MORAVY Modernizace koridorů v Moravskoslezském kraji je v plném proudu. Chystají se ale i další projekty. text Moravskoslezský kraj / foto archiv

20 18 ŽELEZNICE V KRAJI Moravskoslezský kraj se nachází v nejvýchodnější části České republiky, ve vnitrozemí sousedí s Olomouckým a Zlínským krajem. Poloha kraje je výhodná i z hlediska celoevropského prostoru, neboť leží v centru hustě osídlené aglomerace na obchodních cestách mezi rakouskou Vídní, polskou Hornoslezskou aglomerací a slovenskou Bratislavou. Sílu polohy celé oblasti zdůrazňuje dlouhodobé úsilí o propojení některých aktivit Moravskoslezského kraje, Žilinského samosprávného kraje a Vojvodství Opolského a Slezského s výhledem na vytvoření významného územního centra v celoevropském pohledu. Stejně jako u jiných regionů i v případě Moravskoslezského kraje je ekonomický rozvoj území podmíněn kvalitním a vzájemně provázaným řešením dopravní infrastruktury. Z dopravního hlediska kraj leží na historické evropské obchodní cestě Sever-Jih, která pohybem zboží, osob i kapitálu mimo centrum státu dlouhodobě ovlivňuje hospodářský i společenský vývoj kraje. Nejdůležitější dopravní tahy evropského významu jsou vedeny ze střední Moravy v ose Moravské brány a pokračují směrem na Polsko tedy koridorem, který znovu nabyl na významu po vstupu České republiky do schengenského prostoru. Kraj potřebuje napojení na hlavní evropské tahy Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje v závěru roku 2001 schválilo Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje na léta jako základní střednědobý programový dokument k podpoře regionálního rozvoje, který se pravidelně vyhodnocuje. Jednou z rozhodujících oblastí rozvoje je kvalitní infrastruktura, jejímž základem je přímé napojení kraje na hlavní evropské dopravní tahy. Na základě analýz byla zpracována strategická vize kraje, konkretizovány strategické cíle a rozvojové aktivity kraje. Základním dokumentem v oblasti dopravní infrastruktury, který vychází ze strategických cílů, je Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Tvorba této koncepce odrážela tehdejší funkční členění území s cílem prosazovat řešení, v němž urbanistická struktura a dopravní síť budou společně s požadavky na kvalitní životní prostředí a zabezpečení příznivých sociálních podmínek ve vzájemně vyváženém vztahu, aniž by zhoršovaly či případně ohrožovaly podmínky života budoucích generací. Dopravní koncepce kraje byla s odstupem vyhodnocena Bruntál a byla potvrzena její platnost i s ohledem na propojování evropských trhů, příchod významných zahraničních investorů a intenzivní rozvoj dopravních sítí, ke kterým došlo v letech Opava Nový Jičín Karviná Ostrava Frýdek-Místek Investovalo se nejen do koridorů Územím Moravskoslezského kraje prochází větev B 6. transevropského multimodálního koridoru, jehož součástí jsou dva mezinárodní železniční tahy. Ty představují kromě významného vnitrostátního také tranzitní spojení mezi Varšavou a Vídní (2. tranzitní železniční koridor) a mezi Norimberkem a Žilinou (3. tranzitní železniční koridor). Modernizace 2. koridoru byla na území Moravskoslezského kraje s výjimkou ostravského uzlu již ukončena, stejně jako se nyní dokončuje modernizace dominantní části 3. koridoru (úsek Český Těšín Bystřice nad Olší Mosty u Jablunkova státní hranice se Slovenskem). Zásadní význam pro dopravní obsluhu území kraje mají i ostatní celostátní a regionální dráhy. Aby byla železniční osobní doprava i na regionálních tratích schopna konkurovat dopravě individuální, je důležité nabídnout pohodlné cestování srovnatelné s komfortem osobního automobilu. Základní podmínkou je samozřejmě kvalitní dopravní infrastruktura. Optimalizace vybraných úseků celostátních a regionálních tratí tak mají klíčový význam pro další rozvoj drážní dopravy na území kraje. V historicky nedávné době byly dokončeny stavby: Výpravní budova Ostrava-Svinov (2005), Elektrizace tratě Opava východ Ostrava-Svinov (2006) a Elektrizace trati Ostrava hl. n. Ostrava-Kunčice, včetně výstavby nové zastávky Ostrava-Stodolní (2007). Plánují se elektrifikace i další koleje Pro naplnění základního požadavku Dopravní koncepce kraje v oblasti železniční dopravy tj. modernizace železniční infrastruktury jako nezbytné podmínky pro efektivní služby nákladní i osobní dopravy na železnici a atraktivní služby veřejné dopravy si kraj vytknul pro nejbližší období následující cíle: dokončit modernizaci tranzitních železničních koridorů a modernizovat významné regionální tratě včetně napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava, obnovit vozový park regionální osobní dopravy a vytvořit podmínky pro perspektivní zavedení vysokorychlostní železnice. V oblasti tranzitních železničních koridorů se jedná zejména o dokončení přípravy a zahájení realizace stavby Optimalizace trati Český Těšín Dětmarovice a o zajištění přípravy stavby Průjezd uzlem Ostrava hl. n.

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje STAVEBNÍ FÓRUM OSTRAVA 12. listopadu 2008 obsah situování kraje v Evropském prostoru potenciál rozvoje a vazby na dopravní infrastrukturu dopravní

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti

Více

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - - Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - Návrh kvalitního systému regionální železniční dopravy v MS kraji Úvod, význam železnice pro Moravskoslezský kraj. Stručné představení Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

Výhled investic SŽDC

Výhled investic SŽDC Výhled investic SŽDC Železniční dopravní cesta 2014 8. 10. 4.2014 Celková alokace OPD (obě prioritní osy v mld. Kč) Stav čerpání OPD 1 (stav ke 28. 2. 2014) 68,7 70,0 60,0 39,7 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0

Více

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost

Více

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Integrovaná doprava mobilita měst i regionů Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie SŽDC 22. 11. 2013 Železniční uzel Praha 2 Železniční uzel Praha délka

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Současný stav Kladno je největší město Středočeského kraje a do Prahy z něj směřuje vůbec nejvíce

Více

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země

Více

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

Priority rozvoje železniční

Priority rozvoje železniční Priority rozvoje železniční dopravní cesty Ing. Petr Šlegr Dopravní komise Asociace krajů Poslání a vize SŽDC Poslání SŽDC plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve

Více

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

Dopravní terminál v Českém Brodě

Dopravní terminál v Českém Brodě Dopravní terminál v Českém Brodě V Českém Brodě je dlouhodobým záměrem vybudovat přestupní terminál Pražské integrované dopravy (PID). Obrat cestujících je cca 5 000 za pracovní den, což je nejvíce v rámci

Více

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Prioritní cíle Ministerstva dopravy Zajištění dočerpání OPD Pokračování v přípravě

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť Mgr. Pavel Dobeš ministr dopravy 1 Teorie ekonomického

Více

DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření

DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření PŘÍLOHA Č. P4-02-03 DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření rychlé spojení Liberec Turnov Železný Brod

Více

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice Dálniční obchvat Plzně je součástí stavby dálnice D5 0510 v úseku Ejpovice Sulkov, km 67,941-88,377 Historie Ještě v roce 1988 se předpokládalo, že dálnice D5 bude do roku 2000 dobudována od Prahy pouze

Více

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz

Více

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy Koncepce železniční dopravy v ČR Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy Dopravní politika ČR Dopravní politika pro léta 2014-2020 s výhledem do roku 2050: vrcholový strategický dokument v sektoru dopravy

Více

SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK. Zahraniční projekty VLC. Materiálové toky Doplňkový průzkum

SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK. Zahraniční projekty VLC. Materiálové toky Doplňkový průzkum SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK Zahraniční projekty VLC Materiálové toky Doplňkový průzkum Co je Veřejné logistické centrum? Veřejné logistické centrum (VLC) je definováno jako ohraničený prostor,

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Investice SŽDC 2010. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Investice SŽDC 2010. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investice SŽDC 2010 Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investiční priority SŽDC Modernizace čtyř železničních koridorů Modernizace vybraných železničních uzlů Interoperabilita vybrané železniční sítě Pokračování

Více

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD

Více

INFORMACE PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PŘESTANOV LISTOPAD 2010

INFORMACE PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PŘESTANOV LISTOPAD 2010 INFORMACE PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PŘESTANOV LISTOPAD 2010 Investorsko Inženýrská a.s., Gorkého 658/15, 460 01 Liberec Tel. +420 485 253 333, fax +420 485 253 344, www.iias.cz, e-mail ii@iias.cz Průmyslová zóna

Více

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá

Více

Dopravní fórum Praha. Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o.

Dopravní fórum Praha. Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o. Dopravní fórum Praha Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o. 5. 1. 2012 Reorganizace SŽDC od 1. 1. 2012 Organizační jednotka Původní počet organizačních jednotek Počet org. jednotek

Více

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY. a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY. a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR Stavební správa západ Sokolovská 278/1955 190 00 PRAHA 9 ŽELEZNIČNÍ KORIDORY a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR pracoviště Plzeň Sušická 25 304 88 Plzeň Ing. Pavel

Více

8. České dopravní fórum

8. České dopravní fórum AŽD Praha s.r.o. 8. České dopravní fórum Kolejová doprava v městských aglomeracích Ing. Zdeněk Chrdle, AŽD Praha 27. dubna 2012 Osnova Současný stav Vyšší využití železniční infrastruktury pro přepravu

Více

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt

Více

Stavebnictví v roce 2007 a 2008

Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Jaké bylo české stavebnictví v roce 2007? Celková čísla vyznívají příznivě růst celkové produkce + 6,7 % stavební práce přesáhly poprvé 500 miliard Kč průměrná mzda vzrostla

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015

PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 Přehled územních stop Cíle projektu Obsluha Kladna a Středočeského kraje Spojení největšího města kraje s Prahou

Více

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální

Více

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí Ing. Jiří Prokel Konference Czech Raildays 2013 18.6.2013 Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové

Více

Silnicei/11. Oldřichovice Bystřice T57. informační leták, stav k 08/2014

Silnicei/11. Oldřichovice Bystřice T57. informační leták, stav k 08/2014 Silnicei/11 Oldřichovice Bystřice informační leták, stav k 08/2014 T57 Dopravní význam stavby Stavba I/11 Oldřichovice Bystřice navazuje na přímo související stavbu I/11 Nebory Oldřichovice a je tedy součástí

Více

Integrace řešení pro mobilitu zítřka

Integrace řešení pro mobilitu zítřka Integrace řešení pro mobilitu zítřka Konference: Inteligence procesní infrastruktury jako podpora čisté mobility ve městech Dr. Martina Mannová Praha, 20. září 2012 Integrace řešení pro mobilitu zítřka_0001-2012

Více

Dopravní sektorové strategie. Ing. Zbyněk Stanjura. Ministr dopravy. 5. 3. 2013 Praha Fórum českého stavebnictví 2013

Dopravní sektorové strategie. Ing. Zbyněk Stanjura. Ministr dopravy. 5. 3. 2013 Praha Fórum českého stavebnictví 2013 Dopravní sektorové strategie Ing. Zbyněk Stanjura Ministr dopravy 5. 3. 2013 Praha Fórum českého stavebnictví 2013 Dopravní sektorové strategie, 2. fáze - Střednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Co chceme fungující systém příměstské a městské železnice jako integrovanou součást systému veřejné dopravy osob dopravu, která svou kvalitou

Více

Změny v regionální železniční dopravě v Olomouckém kraji od 14. 12. 2014

Změny v regionální železniční dopravě v Olomouckém kraji od 14. 12. 2014 Změny v regionální železniční dopravě v Olomouckém kraji od 14. 12. 2014 Trať 017 Česká Třebová Dzbel - nová objednávka vlaků Dzbel Moravská Třebová v rozsahu 4 páry denně v pracovní dny a 2 páry denně

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Mgr. Michal Roubík. Ústav hospodářských a sociálních dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Institut pro památky a kulturu, o.p.s.

Mgr. Michal Roubík. Ústav hospodářských a sociálních dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Institut pro památky a kulturu, o.p.s. Mgr. Michal Roubík Ústav hospodářských a sociálních dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze - Institut pro památky a kulturu, o.p.s. Nádraží Benešov Kulturní památka mezi minulostí a budoucností

Více

ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ

ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVĚĚ Charakteristika sítě veřejné dopravy v systému PID Druh dopravy Metro Příměstská Městské Příměstské Tramvaje železnice autobusy autobusy Počet linek denní provoz

Více

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,

Více

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice 1. Předmět veřejné zakázky 2. Důvod veřejné zakázky 3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Úvod Při pohledu do mapy současné železniční sítě v okolí Prahy je zřejmá disproporce mezi severozápadním sektorem a zbývajícím územím. Zatímco

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech

Více

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele

Více

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Investor: Správa železniční dopravní cesty s. o., Stavební správa Plzeň Generální projektant: SUDOP Praha a. s. Celkové investiční

Více

Praha olympijská a železnice

Praha olympijská a železnice Praha olympijská a železnice duben 2007 Bc. Marek Binko Budou-li v hlavním městě Praze pořádány olympijské hry, bude to mj. i neopakovatelná příležitost pro realizaci rozsáhlých investic do infrastruktury,

Více

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou

Více

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025

Více

Nevyužit. Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček

Nevyužit. Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček Nevyužit ité potenciály možných řešení v dálkovd lkové a regionáln lní dopravě v ČR, SR a vzájemn jemné dopravě mezi nimi Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček Historie rychlé dálkové dopravy v Československu

Více

Národní implementační plán ERTMS 2014 2020

Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ing. Petr Varadinov Odbor strategie ACRI - Praha, 2. června 2015 Legislativní

Více

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Ladislav Němec náměstek ministra Právní prostředí v oblasti železniční

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ V době od 10.9.2009 do 10.12.2009 probíhají hlavní stavební práce spojené s Elektrizací trati Lysá nad Labem - Milovice Od 20.8.2009

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Aktuální projekty v železniční dopravě Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Základní východiska Směřování železničního sektoru, stanovení priorit a návrh konkrétních opatření a

Více

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha 06.06.2013 Trendy evropské dopravy KOLEJOVÉ NAPOJENÍ 1. Výkony Letiště Václava Havla Praha 2. Spojení letiště se spádovou oblastí 3. Analýza okolních letišť

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Modernizace železniční sítě a její kapacita Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)

Více

Optimalizace trať. úseku Praha Hostivař Praha hl. n., I. část žst. Praha Hostivař

Optimalizace trať. úseku Praha Hostivař Praha hl. n., I. část žst. Praha Hostivař Optimalizace trať. úseku Praha Hostivař Praha hl. n., I. část žst. Praha Hostivař SŽDC s. o. Stavební správa západ a SUDOP PRAHA a. s. Prezentace pro občany Prahy 15 dne 20. 8. 2013 Na základě zákona č.

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Ing. Peter Marec MD odbor infrastruktury a ÚP Liberec 19. 20. září 2013 Dopravní plánování Evropská úroveň Bílá kniha Cesta k jednotnému evropskému

Více

Ing. Jiří Witiska ředitel odboru plánování kapacit (O14) Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn, 1. - 3. 11.

Ing. Jiří Witiska ředitel odboru plánování kapacit (O14) Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn, 1. - 3. 11. Ing. Jiří Witiska ředitel odboru plánování kapacit (O14) Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn, 1. - 3. 11. 2011 1 Obsah prezentace 1. Zásady plánování v rámci EU 2. Proces přípravy

Více

Trans-evropský koridor č. IV

Trans-evropský koridor č. IV Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Trans-evropský koridor č. IV 1. Číslo multimodálního koridoru TEN a mezinárodní značení: Trans-evropský koridor

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train Operation) = zařízení

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPB.9.

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPB.9. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPB.9.17 Autor: Mgr. Tomáš Hradský Vzdělávací

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Obsah Superstrategie Preambule Úvod, vymezení cílů 1. Současný

Více

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ

Více

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala Z á p i s z 23. jednání výboru pro dopravu Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 3. 11. 2011 od 9hod. v zasedací místnosti Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje, a.s. Přítomni:

Více

Praha - Beroun, nové železniční spojení

Praha - Beroun, nové železniční spojení Praha - Beroun, nové železniční spojení Ing. Miroslav Krsek, SUDOP PRAHA a.s. Stavba "Praha - Beroun, nové železniční spojení" je dopravní stavbou železniční infrastruktury a naplňuje vládní rozhodnutí

Více

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory Silnicei/ Oldřichovice Èeský Tìšín Siln informační leták, stav k 08/2014 I/ Tøanovice most pøes Neborùvku most pøes Bystrý potok T56 most pøes Malý Javorový potok Oldřichovice Silnice I/ Dopravní význam

Více

Vysokorychlostní železnice v ČR proč?

Vysokorychlostní železnice v ČR proč? Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Význam dobudování infrastruktury vodních cest pro strojírenství a dopravu České republiky Ing. Jan Skalický pověřen řízením ŘVC ČR Ředitelství vodních cest ČR zřízeno 1. dubna

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 1 Atraktivní, environmentálně příznivá doprava Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu

Více

Zelená a čistá Ostrava 2025

Zelená a čistá Ostrava 2025 Zelená a čistá Ostrava 2025 Strategie ekologizace a modernizace MHD v Ostravě Ing. Roman Kadlučka, Ph.D. září 2013 OSTRAVA metropole Moravskoslezského kraje Počet obyvatel k 31.12.2012 : 305 998 Rozloha:

Více

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě V Moravskoslezském kraji se rodí unikátní projekt operačního a krizového řízení

Více

Veřejná doprava v Libereckém kraji. Ing. Petr Prokeš, KORID LK

Veřejná doprava v Libereckém kraji. Ing. Petr Prokeš, KORID LK Veřejná doprava v Libereckém kraji Ing. Petr Prokeš, KORID LK Veřejná doprava v LK Dálková železniční doprava - Objednatel: stát - MD ČR - Dopravce: České dráhy, a.s. - 4 vozební ramena - Doplnění systému:

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Dálnice D11. Osičky Hradec Králové stavba 1105-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) H61. informační leták, stav k 04/2015.

Dálnice D11. Osičky Hradec Králové stavba 1105-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) H61. informační leták, stav k 04/2015. D Dálnice Osičky stavba 05-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) informační leták, stav k 04/2015 Dálnice D stavba 05-2 Osièky nedokonèená èást (km 88,30 km 90,76) infografika D-05-2-Osicky-HK-130406b stavba

Více