Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti P-D Refractories CZ a.s.

Transkript

1 Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti P-D Refractories CZ a.s. V Praze,

2 Zadavatel: Krajský úřad Pardubického kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Komenského nám. 125, Pardubice IČ: Kontakt: posta@pardubickykraj.cz, Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnosti Kodaňská 10, Praha 10 IČ: Kontakt: info@cenia.cz, Č.j.: 8177/CEN/06 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti Kontrolovala: Ing. Milena Drašťáková, vedoucí oddělení AIP Odborný garant: RNDr. Jan Prášek Vypracoval: Bc. Jiří Valta Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2006

3 Obsah 1 PŘEDMĚT VYJÁDŘENÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE POPIS ZAŘÍZENÍ A PŘÍMO SPOJENÝCH ČINNOSTÍ STANOVISKO K ŽÁDOSTI NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU EMISNÍ LIMITY OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK MOŽNÉHO ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZAŘÍZENÍ PO UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI PODMÍNKY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY PODMÍNKY ZAJIŠŤUJÍCÍ OCHRANU ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PODMÍNKY PRO HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ SUROVIN A ENERGIE OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM A OMEZOVÁNÍ JEJICH PŘÍPADNÝCH NÁSLEDKŮ OPATŘENÍ PRO PROVOZ TÝKAJÍCÍ SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ EMISÍ A PŘENOSŮ, PŘÍPADNĚ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ (METODIKA MĚŘENÍ, FREKVENCE, VEDENÍ ZÁZNAMŮ) OPATŘENÍ K MINIMALIZACI DÁLKOVÉHO PŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ ČI ZNEČIŠTĚNÍ PŘEKRAČUJÍCÍHO HRANICE STÁTŮ POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ PODMÍNKY PROVOZU VYCHÁZEJÍCÍ Z POSOUZENÍ VLIVU ZAŘÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OSTATNÍ UJEDNÁNÍ VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ POROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT) DOKUMENTY POUŽITÉ K POROVNÁNÍ ZAŘÍZENÍ S BAT SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ S BAT ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM ZKRATEK strana 1 (celkem 22)

4 1 Předmět vyjádření 1.1 Identifikační údaje Provozovatel zařízení Adresa sídla P-D Refractories CZ a.s. Nádražní 218, Velké Opatovice IČ Název provozovny P-D Refractories CZ a.s., Velké Opatovice, Divize 05- Skládka Březinka Adresa Obec Slatina, Jevíčko 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 tun denně nebo mají Kategorie dle přílohy č. 1 zákona celkovou kapacitu větší než tun, s výjimkou skládek č. 76/2002 Sb. inertního odpadu Umístění zařízení kraj Pardubický katastrální území Slatina parcelní čísla viz. kapitola 3.1 žádosti o vydání integrovaného povolení Zařízení ve smyslu 42 zákona č. 76/2002 Sb. 1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností Skládka Březinka podskupiny S-OO3 je určena pro odstraňování uložením komunálního odpadu a průmyslového odpadu kategorie ostatní. Je umístěna ve stěnovém zahloubeném lomu po těžbě žáruvzdorných jílovců ložiska Březinka. V místě dnešního tělesa skládky byly vytěžovány zbytkové zásoby jílovců po důlní těžbě. 1.3 Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č.76/2002 Sb. P-D Refractories CZ a.s., Velké Opatovice, Divize 05- Skládka Březinka. Projektovaná kapacita m 3 (cca t při míře zhutnění 1,35 t.m -3 ). Skládka odpadů skupiny S-OO3 dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. Kategorie 5.4 dle zákona č. 76/2002 Sb. Kód D1 dle přílohy č. 4 zákona č. 185/2001 Sb. Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a nařízení vlády č. 353/2002 Sb. Etapa je provozována. Předpoklad zaplnění a uzavření Celková kapacita zařízení m 3, cca t při míře zhutnění 1,35 t.m -3. Průměrné roční množství ukládaného odpadu t. strana 2 (celkem 21)

5 1.3.1 Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Centrální jímka průsakových vod. Železobetonová jímka o objemu 170 m 3, určená pro zachycení průsakových vod ze skládky před jejich přečerpáním do ČOV. Železná nádrž průsakových vod slouží k akumulaci průsakových vod a jejich dávkování do ČOV o objemu 6 m 3 umístěná v přístřešku ČOV. Čistírna výluhových vod slouží k čištění průsakových vod na principu fluidního mraku vybavená nitrifikační a denitrifikační částí s celkovou kapacitou 30 m 3.den -1. Vyčištěná odpadní voda je předávána betonovou kanalizací do kanalizace divize 12 (areál dolu Březina). Biologická čistírna splaškových vod - Domácí čistírna splaškových odpadních vod DC-8, výrobce Sekerka-Antošovský ADOS Jevíčko, pro 6-8 EO, množství odpadních vod 1-2 m 3.den -1. Mostová váha 16 m fy Schenk slouží k vážení množství odpadu přijímaného do zařízení. Výstup z vážení je předáván do počítače, ve kterém je prováděna centrální evidence ukládaných odpadů. Odstavná plocha pro kontejnery slouží k manipulaci s kontejnery dovozců odpadu. Plocha je zpevněna štěrkem. Poznámka: Zařízení je vybaveno aktivním systémem jímání skládkového plynu s využitím jeho energetického potenciálu v kogeneračních jednotkách. Systém jímání skládkového plynu a energetického využití není v majetku provozovatele ani jej neprovozuje. Emisní limity a závazné podmínky provozu se proto nenavrhují Přímo spojené činnosti příjem, evidence, kontrola a odstraňování odpadů shromažďování odpadu, který není možné odstranit v zařízení uložením hutnění odpadu doprava odpadu v areálu zařízení zabezpečení a údržba zařízení nakládání s vodami nakládání se skládkovým plynem monitoring rekultivace 2 Stanovisko k žádosti Na základě Vašeho požadavku, č.j /2006/OŽPZ, ze dne , jsme posoudili žádost o vydání IP (dále jen žádost) společnosti P-D Refractories CZ a.s., a doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. strana 3 (celkem 21)

6 3 Návrh závazných podmínek provozu 3.1 Emisní limity Není-li uvedeno jinak platí termín od data nabytí právní moci integrovaného povolení Ovzduší Emisní limity nenavrhujeme Voda Emisní limity pro vypouštění vyčištěných odpadních vod z čistírny výluhových vod Tabulka č Emisní limity pro vyčištěné průsakové vody Látka nebo ukazatel Jednotka Emisní limit m CHSK Cr mg.l BSK 5 mg.l NEL mg.l -1 1,0 + NH 4 - NO 2 mg.l mg.l -1 0,1 Fe celk. mg.l -1 2,0 Zn mg.l -1 0,5 Pb mg.l -1 0,1 Cr celk. mg.l -1 0,3 Cd mg.l -1 0,015 CN - mg.l -1 0,2 Hg mg.l -1 0,001 AOX mg.l -1 0,05 ph Q rok m Q den m 3 35 Q max l.s -1 0,7 Q prům. l.s -1 0,4 strana 4 (celkem 21)

7 Emisní limity pro vyčištěné splaškové vody z čistírny DC-8 Tabulka č Emisní limity pro vyčištěné splaškové vody Látka nebo ukazatel Jednotka Emisní limit m CHSK Cr mg.l BSK 5 mg.l NL mg.l Q rok m Q den m 3 1,0 Q max l.s -1 0,04 Q prům. l.s -1 0, Hluk, vibrace a neionizující záření 1) Dodržovat hodnoty venkovních hygienických limitů v chráněném prostoru nejbližší obytné zástavby stanovených v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění, tj. L Aeq,T = 50 db ve dne a L Aeq, r = 40 db v noci. Poznámka: Emise vibrací a neionizujícího záření nejsou relevantní. 3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 1) Bezprostředně po ukončení ukládání odpadů do skládky (dovršení maximální kóty) uzavřít těleso. Celkovou rekultivaci skládky zahájit nejpozději do 3 let po ukončení skládkování. 2) Technická opatření, bezprostředně následující ukončení skládkování na skládce nebo její části, jsou: - úprava tvaru tělesa skládky, - překrytí povrchu vyrovnávací vrstvou z odpadu k TZS nebo jiného vhodného materiálu, - provozování uzavřené skládky včetně monitorování. 3) Rekultivaci provádět dle schválené projektové dokumentace a v souladu s ČSN v aktuálním znění. 4) Technologická zařízení vybudovaná pro provoz skládky (drenážní systém, monitorovací vrty, zařízení k jímání skládkových plynů apod.) udržovat i po uzavření skládky v činnosti minimálně po dobu určenou ve schváleném provozní řádu uzavřené skládky. 5) Po ukončení provozu skládky zabezpečit její uzavření, rekultivaci, následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na ŽP. Tyto činnosti zajistit z vlastních prostředků a prostředků finanční rezervy nejméně po dobu 30 let. strana 5 (celkem 21)

8 3.3 Podmínky při nakládání s odpady 1) Provoz zařízení vést v souladu s odsouhlaseným Provozním řádem (dále jen PŘ) a k odstranění přijímat pouze odpady uvedené v přílohách PŘ. 2) S ohledem na nedostatečné technické zabezpečení tělesa skládky ukončit provoz zařízení jako skládky skupiny S-OO, podskupiny S-OO3 do 16. července ) Dodržovat postupy přejímky odpadů do zařízení v souladu s přílohou č. 1, vyhlášky č. 294/2005 Sb. a podmínky mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky v souladu s přílohou č. 3 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. 4) V zařízení odstraňovat uložením pouze odpady v pevném stavu, barvy vytvrzené, kaly pouze odvodněné na tzv. rypný stav. 5) Odpadu katalogového čísla Pneumatiky používat pouze jako technologický materiál k zajištění tvorby ochranné vrstvy těsnícího prvku skládky. 6) Při příjímání odpadů do zařízení činit taková opatření, aby v nejvyšší možné míře předcházela negativním účinkům na lidské zdraví a životní prostředí nebo tyto negativní účinky omezila, zejména pokud jde o znečišťování ovzduší, geologického prostředí, povrchových i podzemních vod a hluk. 7) O každé dodávce odpadu přijaté do zařízení vystavit písemné potvrzení. 8) Evidenci uložených odpadů archivovat po celou dobu provozu skládky a období následné péče. 9) Pokud i po vstupní kontrole je do zařízení přijat odpad, který nelze v zařízení odstraňovat, musí být vytříděn a shromažďován ve vhodném shromažďovacím prostředku tak, aby nedošlo k úniku závadných látek, a to do doby převzetí oprávněnou osobou (zejména N složky SKO). 10) Při shromažďování O i N odpadů postupovat v souladu s 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 11) Pro ukládání odpadů využívat co nejmenší (aktivní) plochu složiště na tělese skládky. Maximální velikost aktivní plochy je s ohledem k možnosti manipulace s ukládanými odpady stanovena na m 2. Složené odpady, s výjimkou odpadů k TZS, průběžně hutnit kompaktorem a zapracovávat do skládkového tělesa. 12) Pro překryv uloženého a zhutněného odpadu zajistit dostatečné množství inertního materiálu/odpadu k TZS. Vrstva odpadu o mocnosti cca 2 m bude překryta vrstvou cca 0,15 m materiálu k TZS tak, aby byla zajištěna maximální ochrana ŽP před negativními vlivy ze skládky. V případě potřeby (odpady podléhající rychlému rozkladu, odpady se zvýšeným rizikem úletů, apod.) překrývat i menší vrstvy ukládaných odpadů. Překryv není nutný, má-li uložený odpad takové vlastnosti, že účinně brání vzniku negativních vlivů ze skládky, zejména prašnosti, úletům, šíření zápachu, omezení přítomnosti hlodavců a ptáků. Kromě aktivní plochy musí být ostatní plochy tělesa skládky překryté materiálem/odpadem k TZS, případně inertním materiálem, o mocnosti cca 0,15 m. 13) Maximální množství odpadů k TZS pro překryv uloženého a zhutněného odpadu činí 25 % objemu celkového množství přijatých odpadů v daném roce. 14) Skládkování musí probíhat takovým způsobem, aby byla zaručena stabilita skládkového tělesa a s ním spojených konstrukcí, zejména aby se zabránilo sesuvům. strana 6 (celkem 21)

9 15) Na povrchu terénu využívat odpady v souladu s 12 a 13 vyhlášky č. 294/2005 Sb. 16) Vlastní NO katalogových čísel (viz kapitola 10.1 žádosti o vydání integrovaného povolení) shromažďovat ve vhodných shromažďovacích prostředcích a předávat oprávněné osobně k převzetí. Nakládání s těmito odpady je podmíněno souhlasem podle 16 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, resp. tento souhlas bude nahrazen postupem v řízení o vydání IP dle 53 zákona č. 76/2002 Sb. 17) Provozní řád průběžně aktualizovat (dohlížecí orgány, telefonní čísla, apod.) a nejpozději do 5 dnů od aktualizace předložit KÚ PK k odsouhlasení. 3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí A) Voda 1) V termínu do zahájit stavební práce na rekonstrukci, resp. výstavbě nové ČOV. 2) Krátkodobě uzavřít přítok průsakových vod do jímky a zadržet tak vody ve skládce je možné pouze v případě oprav nebo údržby jímky průsakových vod, případně jako prevence před možnou havarijní situací. 3) Drenážní systém průsakových vod jako celek i jeho jednotlivé části a odvodňovací systém dešťových vod chránit proti poškození při výstavbě, v průběhu provozu i po uzavření skládky. Minimální četnost čištění sběrných drénů je 1 x za 2 roky. 4) Veškeré manipulační plochy, kde se nakládá s látkami závadnými zabezpečit tak, aby nedošlo k úniku těchto látek do vod povrchových, podzemních nebo geologického prostředí. 5) Veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky udržovat a provozovat v takovém technickém stavu, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. 6) Odpady shromažďovat v přímém kontaktu s terénem pouze na místech, odpovídajících technickým zabezpečením těsnění příslušných skupin skládek určených k odstraňování odpadů. 1) 7) V zařízení umístit prostředky pro likvidaci případných úniků závadných látek. Použité sanační materiály uskladnit do doby předání osobě oprávněné k převzetí tak, aby bylo zabráněno ohrožení povrchových, podzemních vod nebo geologického prostředí. 8) Vést záznamy o prováděných havarijních opatřeních při zacházení se závadnými látkami, a tyto záznamy uchovávat po dobu alespoň 5 let. B) Ovzduší 1) Průběžně činit opatření vedoucí ke snížení prašnosti a vzniku pevných úletů ve složišti a jeho okolí, zejména: kropit komunikace užitkovou vodou, zpětně rozlévat průsakové vody na těleso skládky, důsledně hutnit odpad, překrývat neaktivní části tělesa skládky biologicky aktivním materiálem nebo odpadem TZS a v případě potřeby instalovat záchytné sítě nebo jiné technické opatření. 1) V souladu s 7 písm. e) vyhlášky č. 383/2001 Sb. strana 7 (celkem 21)

10 2) Pro ukládání odpadů nejprve na vnějším okraji skládky vytvořit hrázku z materiálu k TZS tak, aby nezajištěným okrajem skládky nedocházelo k nekontrolovanému úniku skládkového plynu do ovzduší. 3) V případě vzniku pevných úletů do okolí zařízení bez zbytečného prodlení zajistit jejich odstranění. O provedených opatřeních vést záznamy v provozním deníku zařízení. 4) Mechanizaci v zařízení podrobovat prohlídkám a údržbě dle návodu pro používání daných zařízení. O údržbách vést evidenci, např. zápisem v provozním deníku. 5) Vést pro provozované zdroje znečišťování ovzduší provozní evidenci, která bude v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 356/2002 Sb. Provozní evidence skládky odpadů může být součástí provozního deníku, který je na skládce veden, musí však být takto označen. C) Další 1) V zařízení je zakázáno zejména kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm, volný pohyb zvířat, ukládání odpadů mimo vymezený prostor ve skládce, vynášet uložené odpady mimo areál skládky. 3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie 1) Průběžně činit opatření vedoucí k hospodárnému využívání energie ve všech prostorách zařízení. 2) Pro zvlhčování tělesa skládky přednostně využívat průsakových vod čerpaných z jímky průsakových vod. Teprve při jejich nedostatku a technologické potřebě je možno použít užitkovou vodu. 3) Pro účel technického zabezpečení skládky zajistit úsporu přírodních zdrojů zejména jejich nahrazováním odpady povolenými k přijetí do zařízení pro TZS. 4) Budou-li při uzavírání skládky využívány odpady k vytváření rekultivační vrstvy krycí těsnící vrstvu, musí tyto odpady splňovat podmínky využití odpadů na povrchu terénu dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. 5) Opatření vedoucí k hospodárnému využití energie zaznamenávat do provozního deníku zařízení. 3.6 Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků 1) V prostoru zařízení a v jeho okolí je třeba respektovat, že zde může docházet k nahromadění nebo silnému vyvěrání skládkového plynu. Místa ohrožená výbuchem vybavit příslušnými značkami se symbolem nebezpečí. V místech takto označených je zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm. 2) Při rozšiřování skládky o nové etapy zajistit spolehlivé navázání těsnících systémů jednotlivých etap. To platí jak pro zřizování skládky, tak pro její uzavírání. Celistvost fólie je nutno po položení drenážních nebo krycích vrstev zkontrolovat (například pomocí geoelektrického měření). strana 8 (celkem 21)

11 3) Pro ochranu těsnění skládky zamezit, aby vozidla přivážející odpady a mechanismy pro jejich rozhrnování a hutnění pojížděla přímo po povrchu těsnícího nebo vnitřního drenážního systému. 4) Hladinu průsakové vody v jímkách udržovat nejvýše do úrovně vyznačené maximální výšky hladiny pro zachování dostatečné retenční kapacity pro případ zvýšené produkce průsakových vod v důsledku přívalových srážek nebo dlouhotrvajícího deště. 5) Pohonné hmoty, oleje a další látky pro provoz a údržbu mechanismů na skládce zabezpečit proti nežádoucím únikům, které by mohly ohrozit kvalitu podzemních, povrchových vod nebo geologického prostředí. 3.7 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu 1) Při poruše vážního a evidenčního systému nebo výpadku elektrické energie pro jeho provoz, je obsluha skládky povinna vést evidenci v rozsahu a souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcími předpisy. Po opětovném zprovoznění vážního a evidenčního systému do něj obsluha neprodleně doplní chybějící data. 2) V případě neočekávaného výpadku elektrické energie zajistit kontrolu zaplnění jímek průsakových vod a případně včas zajistit odvoz do ČOV. 3) V případě havarijní situace bude postupováno dle schváleného PŘ. 4) Všechny vzniklé havarijní situace musí být zaznamenány v provozním deníku skládky s uvedením: - místa havárie; - časových údajů o vzniku a době trvání havárie; - informované instituce a osoby; - data a způsobu provedeného řešení dané havárie; - přijatých konkrétních opatření k zamezení vzniku dalších případů havárií. 5) Každá havárie bude nejpozději do 24 hodin ohlášena místnímu úřadu, KÚ PK a ČIŽP OI Hradec Králové, resp. ČIŽP OI Olomouc. 3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) Během provozování skládky probíhá sledování podle programu kontroly a monitorování. Program kontroly je navržen v následujících parametrech: - sledování jakosti a množství průsakových vod, - sledování podzemních vod v okolí skládky, - sledování množství a složení skládkového plynu, - sledování tělesa skládky, - kontrola souladu přijímání odpadů s kritérii stanovenými pro zařízení, - kontrola funkčnosti všech opatření určených k ochraně životního prostředí, strana 9 (celkem 21)

12 - kontrola plnění podmínek stanovených v integrovaném povolení. 1) Jakost a množství průsakových vod - monitoring průsakové vody bude realizován odběrem bodového vzorku ze sběrné jímky průsakových vod. Tabulka č Parametry a četnost měření průsakových vod Parametr výška hladiny průsakové vody v jímce množství předaných průsakových vod [m 3 ] teplota, ph, Zn, Pb, Cd, Hg, Cr celk, fenoly, PAU, NEL, PCB, celková mineralizace, fluoridy, CN -, AOX Četnost měření během provozu denně při předání na externí ČOV 2 x ročně (jaro, podzim) - podmínky a způsob odběru vzorků průsakové vody - vzorky budou odebírány oprávněnou osobou. - metoda a podmínky měření, autorizace - analýza vzorků bude prováděna akreditovanou laboratoří. 2) Jakost podzemních vod - monitoring jakosti podzemní vody bude realizován dynamickým odběrem vzorku z monitorovacích vrtů MV1, MV2, MV3, MV4. Tabulka č Parametry a četnost měření podzemních vod Základní rozbor: Parametr výška hladiny v monitorovacích vrtech ph, vodivost, celková mineralizace, celková tvrdost, KNK, ZNK, Na, K, Li, NH 4 +, volný amoniak, Ca, Mg, Mn, Fe, Cl -, SO 4 2-, NO 3 -, HCO 3 -,CHSK Cr, NEL, P Rozšířený rozbor: ph, vodivost, celková mineralizace, celková tvrdost, KNK, ZNK, Na, K, Li, NH 4 +, volný amoniak, Ca, Mg, Mn, Fe, Cl -, SO 4 2-, NO 3 -, HCO 3 -, CHSK Cr, NEL, P, NO 2 -, As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn, CN celk., aniontové tenzory, jednosytné fenoly, suma PAU Četnost měření během provozu 1 x měsíčně 2 x ročně (I. a III. čtvrtletí) 2 x ročně (II. a IV. čtvrtletí) - výška hladiny v monitorovacích vrtech bude zjišťována zaškoleným pracovníkem provozovatele vhodným zařízením - podmínky a způsob odběru vzorků podzemní vody - vzorky budou odebírány oprávněnou osobou - metoda a podmínky měření, autorizace - analýza vzorků bude prováděna akreditovanou laboratoří strana 10 (celkem 21)

13 3) Účinnost ČOV výluhových vod Odběr bodového vzorku vyčištěných výluhových vod bude prováděn na měřícím místě vybudovaném v místě před výpustí do kanalizace. Tabulka č Parametry a četnost měření účinnosti ČOV výluhových vod Parametr Četnost měření během provozu množství předávaných vyčištěných vod [m 3 ] kontinuálně * teplota, ph, vodivost, CHSK Cr, BSK 5, NEL, Zn, Cd, Pb, Cr celk., CN -, Hg, AOX, NH 4 +, Fe celk., N celk. 2 x ročně (jaro, podzim) * o množství předaných vyčištěných odpadních vod do kanalizace 1 x denně provést záznam do provozního deníku skládky. 4) Účinnost biologické ČOV splaškových vod Odběr bodového vzorku vyčištěných splaškových vod bude prováděn na měřícím místě vybudovaném v místě před výpustí do kanalizace. Tabulka č Parametry a četnost měření účinnosti biologické ČOV DC-8 Parametr Četnost měření během provozu množství předávaných vyčištěných vod [m 3 ] kontinuálně * teplota, ph, CHSK Cr, BSK 5, NL 2 x ročně (jaro, podzim) * o množství předaných vyčištěných odpadních vod do kanalizace 1 x týdně provést záznam do provozního deníku skládky. 5) Jakost a množství skládkového plynu Tabulka č Parametry a četnost měření skládkového plynu Ukazatel Množství čerpaného skládkového plynu a jeho složení Zjišťování povrchové migrace skládkového plynu na tělese skládky Parametr Množství čerpaného skládkového plynu, CH 4, O 2 CH 4, CO 2, O 2, N 2 (dopočítáním do 100%), atmosférický tlak, H2S a CO Četnost měření během provozu kontinuálně (*) 2x ročně (jaro, podzim) (**) (*) Jako záznam o měření množství a složení skládkového plynu budou sloužit záznamy předávané provozovatelem kogenerační jednotky. (**) Monitorování povrchové migrace skládkového plynu bude probíhat na všech sekcích skládky, které nejsou připojeny do sběrného systému čerpací stanice skládkového plynu za následujících podmínek: a) Monitorování musí být prováděno kompetentní zaškolenou osobu nebo odbornou firmou. strana 11 (celkem 21)

14 b) Kontrola složení skládkového plynu bude prováděna: - zjišťováním povrchové migrace plynu metodou flux-box (CH 4 ). c) Monitorování provádět v jarním a podzimním období, tj. v období, kdy existují pro mikroorganismy vhodné podmínky k tvorbě skládkového plynu. Venkovní teplota nesmí klesnout pod 5 C. 6) Pachové látky - Účelem monitorování je stanovení koncentrace pachových látek. - Měření bude provedeno autorizovanou osobou v souladu s požadavky vyhlášky č. 362/2006 Sb., a to nejpozději do 1. srpna 2009.Metoda měření: dle ČSN EN ) Další monitoring Níže popsaný monitoring zařízení bude realizován provozovatelem, případně smluvně zajištěnou odbornou firmou. a) Denně sledované ukazatele: sledování meteorologických ukazatelů (teplota vzduchu, počasí); úroveň hladiny průsakové vody v jímkách; množství recirkulované průsakové vody na těleso skládky (zápisem doby čerpání); množství předaných vyčištěných odpadních vod; funkčnost technického vybavení skládky vizuálně. b) Ročně sledované ukazatele: - množství odpadů na skládce, dodržování schválené figury skládky (zejména sklon svahů), sesedání a změny tvaru skládkového tělesa dle ČSN , kap. 9. c) Ukazatele sledované 1x za dva roky: kontrola konstrukce jímek průsakových vod. První kontrola proběhne do roku, ve kterém došlo k nabytí právní moci integrovaného povolení. d) Ukazatele sledované 1 x za 5 let kontrola nepropustnosti jímek průsakových vod. První kontrola proběhne nejpozději do dvou let od data nabytí právní moci integrovaného povolení. 8) Vyhodnocení monitoringu Výsledky provedených měření zaznamenávat do provozního deníku, s výjimkou monitoringu zajišťovaného externími dodavateli, jejichž výsledky budou uloženy v sídle provozovatele zařízení k případné kontrole. Zaznamenány budou časové údaje o provedených pozorováních a měřeních, výsledky pozorování a měření, okolnosti, které mohou výsledky ovlivnit (např. údaje o teplotě, srážkách), a také mimořádné okolnosti, které nastaly v průběhu pozorování nebo měření nebo v období od posledního předchozího pozorování nebo měření. Výsledky sledování výšky hladiny podzemních vod v monitorovacích vod budou vyhodnocovány vždy za období daného hydrogeologického roku. Po provedené analýze budou oprávněnou osobou porovnány výsledky rozborů podzemních a průsakových s hodnotami získanými měřením před započetím skládkování a předchozím sledováním. Bude-li zjištěna významná změna naměřených hodnot, bude neprodleně posouzena a vyhodnocena. Bude-li příčinou zhoršení jakosti vod havarijní stav, budou neprodleně provedena nápravná opatření. strana 12 (celkem 21)

15 Pokud bude na základě získaných výsledků monitoringu potřeba upravit jeho rozsah a četnost, provozovatel tak učiní po oznámení a odsouhlasení změny KÚ. 3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států 1) Provoz plynového hospodářství a všech zdrojů znečišťování vést tak, aby nedocházelo k nadměrným únikům emisí znečišťujících látek do ovzduší. 2) Průběžně činit opatření k omezení pevných úletů odpadů ze zařízení, a to hutněním odpadů, překrýváním, recirkulací průsakové vody a pravidelným sběrem odpadů, které se dostaly ze složiště nebo svozových vozidel do areálu zařízení a jeho bezprostřední blízkosti. 3) V případě výskytu obtížného hmyzu, hlodavců či nežádoucích rostlin (zejména křídlatky japonské a bolševníku velkolepého) zajistit dezinsekci a deratizaci, resp. jejich odstranění. O provedení těchto opatření vést záznamy do provozního deníku zařízení Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 1) Krajskému úřadu předávat v termínu určeném na ústním jednání výsledky monitoringu včetně komentáře a vyhodnocení, vždy za kalendářní rok. 2) Každou nezbytnou změnu provozního řádu, zejména změnu plynoucí z plnění závazných podmínek rozhodnutí o IP, předem projednat s KÚ, a poté zohlednit v příslušném provozním řádu. 3) V případě zjištění překročení emisního limitu bude do 1 měsíce od obdržení protokolu z měření tento protokol zaslán KÚ, včetně návrhu nápravných opatření Podmínky provozu vycházející z posouzení vlivu zařízení na životní prostředí Poznámka: Relevantní podmínky vycházející z procesu EIA nejsou stanoveny Ostatní ujednání 1) V termínu určeném na ústním jednání o žádosti viditelně vyznačit maximální hladinu v jímkách průsakových vod. 2) V termínu do ústního jednání o žádosti předložit krajskému úřadu zpracovaný provozní řád skládky jako zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší zpracovaný podle přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. 3) V termínu do ústního jednání o žádosti předložit krajskému úřadu plán opatření pro případy havárie zpracovaný dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. 4) V termínu do ústního jednání o žádosti předložit krajskému úřadu aktualizovaný provozní řád čistírny výluhových vod. 5) V termínu do ústního jednání vypracovat a krajskému úřadu ke schválení předložit Plán úprav skládky. strana 13 (celkem 21)

16 18) V PŘ v termínu před vydáním rozhodnutí doplnit/pozměnit tato ustanovení: a) V kapitole A.1.5 a A.1.6 provozního řádu doporučujeme uvést mezi významná telefonní čísla a sídla příslušných dohlížejících orgánů i ČIŽP OI Olomouc. b) Aktualizovat kapitolu monitoring, dle kapitoly 3.8 vyjádření. c) Seznamy odpadů povolených k přijetí do zařízení a seznamy odpadů určených k využití jako materiálu k TZS uvést do souladu s vyhláškou č. 294/2005 Sb., zejména vyjmout odpady na bázi sádry, odpady s vyšším obsahem železa a odpady, které je zakázáno přijímat do skládek všech skupin. Zejména odpad katalogového čísla Piliny a třísky železných kovů. Poznámka: V průběhu zpracování vyjádření provozovatel požádal o doplnění seznamu odpadů povolených k přijetí do zařízení za účelem odstranění uložením o odpady katalogového čísla Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadů neuvedené pod číslem a odpadu katalogového čísla Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem S doplněním výše uvedených odpadů souhlasíme a doporučujeme tuto skutečnost projednat na ústním jednání o žádosti. 4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení KÚ PK byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od: Městského úřadu Moravská Třebová, odboru životního prostředí, č.j. S MUMT 10303/2006/OZP1-209, ze dne bez připomínek Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích, č.j. 1326/06/HOK-Sy/213, ze dne bez připomínek České inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, č.j. 45/S1/ /06/KRC, ze dne ) V kap Porovnání s nejlepší dostupnou technikou, v předmětu porovnání Těsnění skládky" je uvedeno, že skládka je vybavena geologickou a technickou bariérou, a tudíž je hledisko splněno a BAT je realizován. S tímto nelze souhlasit neboť provozovaná skládka nesplňuje požadavky platné ČSN Skládkování odpadů - Těsnění skládek, jelikož nemá technickou bariéru (nemá těsnící folii). V souvislosti s tím uvádíme, že skládky provozované ke dni nabytí účinnosti zákona č. 188/2004 Sb., které nesplňují podmínky provozování skládek stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, lze do 16. července 2009 provozovat na základě plánu úprav skládky, schváleného místně příslušným krajským úřadem po projednání s dotčenými orgány veřejné správy. Plán úprav skládky pro výše uvedenou skládku není zpracován a schválen místně příslušným krajským úřadem a proto (za stávajícího stavu) nemůžeme doporučit integrované povolení vydat. Zohledněno v kapitole 3.3, bod 3) 2) ČIŽP OI Hradec Králové, OOH, doporučuje aby provozovatel zařízení neodkladně zpracoval Plán úprav skládky, a tento se stal součástí žádosti o integrované povolení a následně byl schválen v rámci procesu vydání integrovaného povolení. Zohledněno v kapitole 3.3, bod 4) strana 14 (celkem 21)

17 3) Vlastní skládka je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 353/2002 Sb. Podle tohoto nařízení vlády platí obecné emisní limity pro pachové látky. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o skládku, která leží uvnitř ochranných pásem přilehlých obcí, nesmí koncentrace fugitivních pachových látek na hranici pozemku stacionárního zdroje překročit dle současně platné legislativy 5 OUER.m3. Měření bude provedeno autorizovanou osobou nejpozději do na hranici pozemku směrem k nejbližší obytné zástavbě v období, kdy je pach intenzivní. Stejné podmínky platí rovněž pro čističku průsakových vod. Výše uvedené podmínky je, dle názoru ČIZP, vhodné upravit v návaznosti na legislativu platnou v době vydání integrovaného povolení. Zohledněno v kapitole ) K žádosti o vydání integrovaného povolení nebyl přiložen provozní řád skládky zpracovaný podle přílohy č. 10 vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb., který se týká úseku ochrany ovzduší. Požadujeme žádost o vydání IP doplnit o tento provozní řád. Zohledněno v kapitole 3.12, bod 2) České inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Olomouc, č.j. 48/OOV/ I/06/OLK, ze dne ) V kapitole A.1.5 a A.1.6 provozního řádu doporučujeme uvést mezi významná telefonní čísla a sídla příslušných dohlížejících orgánů i ČIŽP OI Olomouc. Zohledněno v bodu 20) kapitoly 3.3 2) Vzhledem ke skutečnosti, že společnost nakládá se závadnými látkami ve větším rozsahu (např. bezolovnatý benzín, motorová nafta, oleje uložené ve skladu olejů v množství max. 3 x viz kapitola a 7.3 předložené žádosti), má povinnost dle 39 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), vypracovat plán opatření pro případy havárie a uvést jej do souladu s Vyhláškou č. 450/2005 o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostmi havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodnění a odstraňování jejich škodlivých následků. Zohledněno v bodu 3) kapitoly ) Průsakové odpadní vody z tělesa skládky v Březince jsou čištěny na biologické čistírně průsakových vod (dále jen BČPV"). Vypouštění předtištěných odpadních vod z BČPV je upraveno rozhodnutím OkÚ RŽP Svitavy, č.j. ŽP/VH/2271/201/Pa, ze dne Kontrolou výsledků rozborů vypouštěných odpadních vod do areálové kanalizace za období 4/2003-3/2006 bylo při dozoru ČIŽP OI Olomouc, konaného dne , zjištěno překračování přípustných i maximálních hodnot povolených limitů stanovených vodoprávním rozhodnutím. Dále bylo zjištěno, že předložený provozní řád BČPV z roku 1999 neodpovídá aktuálnímu technologickému vybavení čistírny a jejímu provozu. Zohledněno v bodu 4) kapitoly 3.12 a bodu 1) kapitoly 3.4 A 4) ČIŽP OI Olomouc proto doporučuje přerušit do doby odstranění uvedených nedostatků řízení o vydání integrovaného povolení na zařízení společnosti. Nezohledněno. Provozovatel chybějící doklady doloží v průběhu řízení o vydání IP, nejpozději do termínu ústního jednání o žádosti. strana 15 (celkem 21)

18 5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) 5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT zákon č. 185/2001, o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí právní předpisy zákon č. 86/2002, o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí právní předpisy ČSN Skládkování odpadů Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek ČSN Skládkování odpadů Těsnění skládek ČSN Skládkování odpadů Nakládání s průsakovými vodami ze skládek ČSN Skládkování odpadů Odplynění skládek ČSN Skládkování odpadů Uzavírání a rekultivace skládek ČSN Skládkování odpadů Monitorování skládek Směrnice rady 1999/31/ES o skládkování odpadů Reference dokument on Best Available Techniques for the Waste Treatment Industries, 08/ Souhrnné porovnání s BAT Pro porovnání zařízení s BAT jsme uplatnili hlediska pro určování nejlepších dostupných technik podle přílohy č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb Použití nízkoodpadové technologie. Skládka jako zařízení pro odstraňování odpadů je určena k odstraňování odpadů jiných původců. Provozem zařízení vzniká minimální množství následujících odpadů: - odpad z provozní budovy, včetně jeho N složek; odpady z provozu mechanizace. Zařízení je provozováno s cílem minimalizace vzniku odpadů. Hledisko je plněno Použití látek méně nebezpečných. Mezi nebezpečné látky, které se v zařízení používají, lze zařadit látky závadné pro vody, a to: - motorovou naftu pro provoz mechanizace, - motorové, převodové a hydraulické oleje k témuž účelu. V současné době nelze tyto látky nahradit. Manipulace s těmito prostředky v zařízení je řešena dodavatelsky, a proto je v zařízení k dispozici pouze pohotovostní množství. Hledisko nelze použít. strana 16 (celkem 21)

19 5.2.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu. V zařízení jsou pro překryv ukládaného a hutněného odpadu používány kromě zemin i odpady inertního charakteru a odpady schválené k TZS. V rámci rekultivace budou použity odpady vyhovujícími svými vlastnostmi vyhlášce č. 294/2005 Sb. Odpady jsou využity jako TZS a šetří přírodní zdroje. Vznikající průsaková voda je recirkulována, čímž je zajištěno snížení prašnosti na skládkovém tělese a příznivý průběh metanogenních procesů. Nadbytečné množství průsakových vod je v zařízení vyčištěno v ČOV výluhových vod. Hledisko je plněno Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku. Provoz zařízení je v souladu s běžně používanými technikami v zařízeních tohoto typu v ČR i zahraničí. Jediným nedostatkem je technické zabezpečení tělesa skládky. Hledisko je plněno částečně, opatření jsou stanovena v kapitole 3.3 vyjádření Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace. Přestože v zařízení dochází k energetickému využití skládkového plynu a průsakové vody jsou čištěny v ČOV výluhových vod, nesplňuje zařízení svým technickým zabezpečením nejnovější požadavky dané zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů, a normy ČSN Hledisko není plněno. Opatření jsou stanovena v kapitole Charakter, účinky a množství příslušných emisí. Skládka odpadů je potenciální zdroj emisí do ovzduší, vody i půdy. Proto musí být organizací provozu a technickým zabezpečením tato rizika omezována. 1) Skládka jako zdroj znečišťování ovzduší Zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je skládka charakterizována jako zvláště velký zdroj znečišťování. K nejzávažnějším patří emise skládkového plynu, pachových látek, tuhých znečišťujících látek (TZL) a úletů. a) Skládkový plyn Skládkový plyn je v zařízení jímán a předáván externímu provozovateli kogenerační jednotky k energetickému využití. Hledisko je plněno částečně. strana 17 (celkem 21)

20 i) Pachové látky Omezení emisí pachových látek se dosahuje hutněním, překryvem ukládaného odpadu a dodržováním přísné kontroly na vstupu do zařízení (zejména vyloučení silně zapáchajících látek z přijímaných odpadů). Hledisko nelze použít. c) TZL a pevné úlety Zejména v suchých obdobích a při silném větru hrozí zvýšené emise TZL a pevných úletů ze skládky. Omezení a vyloučení těchto negativních vlivů je docilováno řádným hutněním odpadu, recirkulací průsakové vody na těleso skládky pro snížení prašnosti a pravidelným sběrem ulétlých odpadů. Hledisko je plněno. 2) Skládka jako možný zdroj znečištění vody, půdy a geologického prostředí Skládka není zabezpečena v souladu s ČSN Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek a ČSN Těsnění skládek a nevyhovuje svým technickým zabezpečením skládce skupiny S-OO. Hledisko není plněno. Opatření jsou stanovena v kapitole Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu březen Doba potřebná k zavedení BAT Nejlepší dostupné techniky, s výjimkou požadavků na technické zabezpečení skládky jsou zavedeny. S ohledem na nemožnost dodatečné umělé bariéry, PEHD folie, bude provoz zařízení, jako skládky podskupiny S-OO3 k ukončen Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost Nejedná se o výrobní zařízení. Spotřeba vody pro snížení prašnosti a zajištění optimálního průběhu metanogeneze je zajištěna recirkulací průsakové vody a teprve při jejím nedostatku je použita užitková voda. Hledisko je plněno. strana 18 (celkem 21)

21 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum Emise pachových látek, TZL a pevných úletů jsou a na základě schváleného PŘ i nadále budou omezovány hutněním odpadu, překryvem inertním materiálem a rozlivem průsakové vody. Opatření v tomto smyslu jsou uvedena v kapitole 3 Vyjádření. Skládka je od okolního prostředí izolována systémem bariér, který nesplňuje požadavky ČSN Hledisko je plněno částečně. Opatření jsou stanovena v kapitole Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí. Zařízení nespadá do působnosti zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií. Jsou zpracována opatření pro případ havárie, která jsou součástí provozního řádu. V rámci provozního řádu jsou popsány možnosti vzniku havárie a opatření pro její likvidaci. Předcházení haváriím je docilováno odborným školením pracovníků zařízení, kvalifikovanou údržbou vybavení skládky a pravidelnou kontrolou zařízení. Hledisko je plněno. 6 Závěr Předložená žádost o vydání integrovaného povolení odpovídá rozsahem a obsahem informací požadavkům vyhlášky č. 554/2002 Sb. Předložený návrh provozního řádu je zpracován podle požadavků ČSN , zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 383/2001 Sb.; zákona č. 86/2002 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb. Místní šetření v zařízení proběhlo dne Návrh vyjádření byl projednán s provozovatelem dne strana 19 (celkem 21)

22 7 Použitá literatura vyhláška č. 284/2005 Sb. vyhláška č. 383/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady vyhláška č. 554/2002 Sb. vyhláška č. 356/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování zákon Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v aktuálním znění č. 185/2001 Sb. zákon č. 76/2002 Sb. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci zákon č. 86/2002 Sb. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ČSN Skládkování odpadů Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek ČSN Skládkování odpadů Těsnění skládek ČSN Skládkování odpadů Nakládání s průsakovými vodami ze skládek ČSN Skládkování odpadů Odplynění skládek ČSN Skládkování odpadů Uzavírání a rekultivace skládek ČSN Skládkování odpadů Monitorování skládek 1999/31/ES Směrnice rady o skládkování odpadů nařízení vlády č. 197/2003 o Plánu odpadového hospodářství ČR Reference dokument on Best Available Techniques for the Waste Treatment Industries, 08/2005 STRAKA F. a kol., Bioplyn, GAS, s.r.o., 2003, 520 str. strana 20 (celkem 21)

23 8 Seznam zkratek BAT ČIŽP OI EO IČ IP KHS PK KÚ PK MŽP OO PŘ S-OO TKO TNO TZS ŽP Nejlepší dostupná technika Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ekvivalentní obyvatel Identifikační číslo Integrované povolení Krajská hygienická stanice Pardubického kraje Krajský úřad Pardubického kraje Ministerstvo životního prostředí Ostatní odpad Provozní řád Skládka ostatního odpadu Tuhý komunální odpad (dřívější označení pro dnes užívaný Směsný komunální odpad SKO) Technická norma Technické zabezpečení skládky Životní prostředí strana 21 (celkem 21)