Projekty Fondu soudržnosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Projekty Fondu soudržnosti"

Transkript

1 Projekty Fondu soudržnosti Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení operačních programů, řídící orgán Fondu soudržnosti

2 Úvodní slovo Publikace, kterou právě držíte v ruce, završuje významnou etapu příjmu pomoci z evropských fondů. Jejím cílem je prezentace projektů podporovaných z Fondu soudržnosti z programovacího období 2004 až 2006 a z předvstupního nástroje ISPA. Rok 2011 je milníkem jak pro Českou republiku, tak pro ostatní členské země, kdy se ukončují poslední projekty z tohoto období. Publikace se tak stává jedním z kamínků mozaiky, která naplňuje obecný cíl stanovený v nařízení k Fondu soudržnosti, a to zajistit propagaci přínosů a pomoci z Fondu soudržnosti. Zřízení Fondu soudržnosti předpokládala již Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství, fond samotný byl založen v roce Poskytuje finanční příspěvky na projekty, které přispívají k dosahování cílů stanovených ve Smlouvě o Evropské unii pro oblast životního prostředí a transevropských dopravních infrastrukturních sítí v členských státech s hrubým národním produktem (HNP) na obyvatele, měřeným paritou kupní síly, nižším než 90 % průměru Společenství, které uskutečňují program pro splnění podmínek hospodářské konvergence. Česká republika se stala příjemcem fondu vstupem do EU (rok 2004), přitom v souladu s přístupovou smlouvou v tu chvíli do režimu Fondu soudržnosti přešly i projekty zahájené v rámci předvstupní pomoci ISPA. Objem prostředků určených ve fondu pro Českou republiku, byl 936 milionů EUR. Spolu s podporou, kterou jsme obdrželi v rámci předvstupní pomoci ISPA ve výši 294 milionů EUR, tak celková suma z prostředků EU obhospodařovaná Fondem soudržnosti dosáhla 1,230 mld. EUR. To v průběhu celého období realizace projektů představuje zhruba 33 miliard Kč. V České republice byly prostředky fondu rovnoměrně rozděleny na projekty v sektoru dopravy (13 projektů) a v sektoru životního prostředí (38 projektů). Jejich velikost kolísala od nejmenších s podporou okolo 10 milionů EUR až po největší, u kterých podpora činila téměř 80 milionů EUR. K hlavním oblastem pomoci v sektoru dopravy patřila podpora rozvoje dálnic a rychlostních komunikací a železničních koridorů. Prioritami sektoru životního prostředí byla výstavba a rekonstrukce ČOV, výstavba a rekonstrukce kanalizací, rekonstrukce úpraven vod a vodovodů a v oblasti nakládání s odpady to byla renovace spalovny odpadů. Pro období se základní smysl podpory z Fondu soudržnosti a principy jejího použití příliš nemění. Jsem přesvědčen, že tato publikace všem čtenářům poskytne inspiraci pro další konání a v neposlední řadě Vás bude informovat o reálném příspěvku Fondu soudržnosti pro rozvoj infrastruktury v České republice. Ing. Daniel Braun, MA 1. náměstek ministra místního rozvoje 2 1

3 Právní rámce Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti v článku 14 stanoví, že členský stát musí zajistit přiměřenou propagaci pomoci z Fondu soudržnosti. Propagace se potom uskutečňuje na různých úrovních a nejrůznějšími formami. V rovině projektů jde o prezentaci projektu na webovských stránkách, prezentace v médiích, na konferencích a v řadě případů i filmem. Na úrovni subjektů implementačního systému pomoci a zejména na úrovni Řídícího orgánu jde o konference a semináře, prezentaci na webu (www.strukturalnifondy.cz), filmové dokumenty a publikace. Předkládaná publikace je poslední z řady těch, které se věnovaly projektům Fondu soudržnosti. Příprava publikace byla po technické stránce zajišťována z prostředků Technické pomoci Řídícího orgánu Fondu soudržnosti. (Kromě této technické pomoci pro plnění průřezových úkolů existovaly ještě technické pomoci sektoru dopravy a sektoru životního prostředí, jejichž cílem bylo podporovat přípravu návrhů projektů a jejich hodnocení.) Právní rámce Specifikem projektů Fondu soudržnosti v tomto programovacím období bylo, že na rozdíl od strukturálních fondů, kde o podpoře projektu rozhodovaly národní orgány, u Fondu soudržnosti o přijetí každého projektu rozhodovala Evropská komise. Kromě samozřejmé povinnosti řídit se při realizaci projektů FS domácí legislativou, byl rámec podpory vymezen následujícími nařízeními: Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti, toto nařízení bylo doplněno Nařízením Rady (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 a Nařízením Rady (ES) č. 1265/1999 ze dne 21. června 1999 Nařízení Komise (ES) č. 1386/2002 ze dne 29.července 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1164/94, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy pro pomoc poskytovanou z Fondu soudržnosti a o postupu provádění finančních oprav Nařízení Komise (ES) č. 1831/94 ze dne 26.července 1994 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování Fondu soudržnosti a organizaci informačního systému v této oblasti Nařízení Komise (ES) č. 16/2003 ze dne 6.ledna 2003, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ve spojitosti s oprávněností výdajů souvisejících s opatřeními částečně financovanými Fondem soudržnosti Nařízení Komise (ES) č. 621/2004 ze dne 1.dubna 2004, kterým se stanoví pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1164/94, pokud jde o informační a propagační opatření v souvislosti s činnostmi Fondu soudržnosti Z předchozího je zjevné, že podpora z Fondu soudržnosti byla poskytována již v předchozím programovacím období Zároveň data, kdy byla zveřejňována jednotlivá nařízení, ilustrují vývoj, kterými pravidla pomoci procházela. Sluší se poznamenat, že v současném programovacím období ( ) již Fond soudržnosti nemá samostatnou právní úpravu, řídí se obecně platnými ustanoveními pro evropské fondy, projekty Fondu soudržnosti nejsou řízeny odděleně od strukturálních fondů a jsou začleněny do příslušných operačních programů. V případě České republiky se nyní jedná o Operační program doprava a Operační program životní prostředí. Evropský kontext podpory z Fondu soudržnosti V letech 2000 až 2006 byly zeměmi přijímajícími podporu z Fondu soudržnosti Irsko (do roku 2003), Portugalsko, Řecko a Španělsko. Po rozšíření EU v roce 2004 k nim přibyly následující země - Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. 2 3

4 Životní cyklus projektu Implementační systém a jeho rámce Vláda ČR svým usnesením č. 102/2004 jmenovala Ministerstvo pro místní rozvoj Řídícím orgánem Fondu soudržnosti. Systémový rámec pro příjem pomoci byl vytvořen Implementačním systémem Fondu soudržnosti (akceptovaným vládou ČR jejím usnesením č.125/2004) a dvěma národními strategiemi: Strategií fondu soudržnosti sektoru životního prostředí a Strategií Fondu soudržnosti sektoru dopravy. Citované usnesení vlády zároveň schválilo statuty Meziresortního řídícího výboru Fondu soudržnosti a Monitorovacího výboru Fondu soudržnosti. Tyto orgány a dokumenty spolu se Zprostředkujícími subjekty, kterými jsou Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy tvoří základní kostru implementačního systému. Vedle nich při řízení a kontrole projektů a zúčastněných subjektů působí Platební a certifikační orgán Ministerstva financí a Auditní orgán Centrální harmonizační jednotka Ministerstva financí. Po technické stránce byly hlavními dokumenty řízení Operační manuál Fondu soudržnosti, Manuály pracovních postupů jednotlivých subjektů a dokumenty Ministerstva financí - Metodika finančních toků a jejich kontroly a Metodika certifikace. Finanční memorandum, Rozhodnutí Komise V období před vstupem České republiky do EU nám byla podpora v rámci ISPA pro každý projekt individuálně přidělována formou tzv. Finančního memoranda smlouvou mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Po vstupu do EU je podpora přiznávána formou Rozhodnutí Komise. Oba dva dokumenty definovaly závazek, že Evropská komise poskytne podporu projektu ve stanovené výši, pokud Česká republika splní podmínky v nich stanovené. Přenos těchto závazků na konečného příjemce se již, jak je popsáno dále, děje v rámcích české legislativy. Projekty příprava, realizace a ukončování Smyslem následujícího, relativně podrobného popisu je shrnout a okomentovat klíčové okamžiky v životě projektu. I když systém podpory z programovacího období do roku 2006 je již minulostí, řada situací, ve kterých se projekt, resp. koneční příjemci nacházely, má svoje analogie i dnes a bude je mít i v připravovaném programovacím období Životní cyklus projektu Fondu soudržnosti začínal výběrem potenciálních kandidátů přípravou žádosti. U tak rozsáhlých investičních projektů, jaké se zde vyskytovaly, je extrémně nákladná již příprava tzv. projektové žádosti. Proto, aby se minimalizovalo podnikatelské riziko, byl výběr kandidátů postupný v několika úrovních podrobnosti vyžadovaných podkladů. Až ve finále dostal potenciální kandidát návrh, aby zpracoval komplexní projektovou žádost. Ta byla po konzultacích s Evropskou komisí projednána na Meziresortním řídícím výboru a na základě jeho schválení postoupena Evropské komisi. Je nutné podotknout, že v případě dopravních projektů (na transevropských sítích), kde je řada akcí tak jako tak dostatečně investičně připravena, se místo eliminace spíše jednalo o ryze ekonomickou úlohu o alokaci zdrojů v systému. V okamžiku přípravy projektové žádosti v podrobnosti požadované nařízením byly pro konkrétní projekt zafixovány dva významné předpoklady, které poté měly zásadní vliv na ekonomiku celého projektu. Jednalo se o kurz koruny k EURO a jeho předpokládaný vývoj. Podrobnější rozbor důsledků vývoje kurzu koruny je uveden v závěru publikace. Je však zcela zřejmé, že čas, který plynul v etapách od podání žádosti, přes vydání rozhodnutí, vyhlášení veřejné zakázky, uzavření smluv s dodavateli, realizaci staveb a finanční vypořádání, se počítal v letech. Za tu dobu v případě smluv s dodavateli uzavřených v korunách kurz koruny projevil bezprostředně a v případě smluv s dodavateli uzavřených v EURO se tak jako tak projevil zprostředkovaně přes ceny zdrojů a subdodavatelů. Projektová žádost, kterou Řídící orgán Fondu soudržnosti na základě rozhodnutí Meziresortního řídícího výboru oficiálně předal Evropské komisi, byl rozsáhlý dokument čítající spolu s přílohami stovky stránek. Klíčovým datem pro realizaci projektů se stalo datum předání žádosti Evropské komisi. Výdaje vynaložené od tohoto data již byly uznatelnými výdaji projektu. Prakticky ve všech případech došlo (i k opakovanému) vyjasňování doplňujících otázek ze strany Komise a rozhodnutí Komise vydala až po řadě měsíců. Rozhodnutí komise, kterým se konkrétnímu projektu přiznává podpora z Fondu soudržnosti, je dvoustranný akt mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Práva a povinnosti v něm obsažené byly na žadatele o projekt (konečného příjemce) přeneseny akty národní legislativy, aktuálně to bylo formou rozhodnutí o poskytnutí dotace podle zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. 4 5

5 Životní cyklus projektu V obvyklém případě konečný příjemce zahájil práce na realizaci projektu tím, že veřejnou zakázkou vybral zpracovatele projektové dokumentace nezbytné pro vyhlášení veřejné zakázky na zhotovitele projektu. Vedle toho vyhlásil veřejnou zakázku na správce stavby (v případě dopravních projektů Ministerstvo dopravy vyhlásilo veřejnou zakázku na supervizora). Poté co byla zpracována projektová dokumentace, konečný příjemce vyhlásil veřejnou zakázku (veřejné zakázky) na zhotovitele. V mnoha případech nebyla veřejná zakázka ukončena a smlouva se zhotovitelem uzavřena bez intermezza odvolávání soutěžitelů a posuzování zakázky na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Doba, po kterou trvala tato etapa realizace projektu, zabrala nejvíce času z celého projektu, v některých případech trvala i tři roky. Vlastní stavba potom až na výjimky netrvala déle než dvě stavební sezóny. Významnou roli při ní hrál dohled správce stavby nad zhotovitelem, nad vlastní realizací stavby, nad vedením veškeré stavební dokumentace, nad bezpečností při práci, nad ochranou životného prostředí při stavební činností a nad plněním řady dalších při rozsáhlých stavbách nezbytných povinností. Dozor nad fyzickým a finančním pokrokem projektu a jeho souladem s předpisy a rozhodnutím Komise vykonával Monitorovací výbor FS. Ten se scházel dvakrát ročně a pokrok v realizaci projednával pro každý projekt individuálně. Podkladem jeho jednání byl především tzv. monitorovací list projektu. Závěry jednání Monitorovacího výboru byly pro projekt závazné. Dalšími liniemi kontroly projektu ze strany národních a evropských orgánů byly: Kontroly ze strany realizačních orgánů a zprostředkujících orgánů implementačního systému Fondu soudržnosti, NKÚ, finančních úřadů a audity Evropské komise. Prokazování plnění a splnění tzv, specifických podmínek, které Evropská komise stanovila v rozhodnutí. Prověřování žádostí o platbu, na základě kterých byl konečnému příjemci předfinancován podíl výdajů odpovídající pomoci z Fondu soudržnosti ze Státního rozpočtu, jejich certifikace a následná refundace vynaložených výdajů z evropských zdrojů do Státního rozpočtu. Vedle toho byly konečnému příjemci uhrazeny i podíly odpovídající závazkům veřejných rozpočtů vůči projektu. Tyto prostředky byly propláceny až do výše 80 % celkových závazků, zbývajících 20 % zádržného bylo proplaceno až po schválení ukončovacích dokumentů projektu v Evropské komisi. Závěrečnou fází realizace projektu potom bylo zpracování závěrečné zprávy (do Evropské komise ji konečný příjemce předkládal cestou implementačního systému), provedení závěrečné certifikace výdajů a příprava žádosti o závěrečnou platbu (do Evropské komise ji předkládal Platební a certifikační orgán) a provedení tzv. windig-up u projektu a vypracování Prohlášení k ukončení projektu (do Evropské komise ji předkládal Auditní orgán). Poslední etapou je schválení závěrečné dokumentace ze strany Evropské komise a proplacení zádržného. V rámci této etapy se vyjasňovaly dodatečné dotazy ze strany Komise a hlavně vypořádávaly všechny nálezy a zjištění, jež se daného projektu dotkly nebo mohly dotknout. Tato etapa trvá řadu měsíců. V rozhodnutích o poskytnutí pomoci, resp. v nařízeních k Fondu soudržnosti je stanovena výhrada, že podpora je poskytována za podmínky, že předpoklady, za kterých byla poskytnuta, se po určitou dobu nezmění. Pokud by došlo k jejich změně, je povinností české strany o tom informovat Evropskou komisi a jednat o nezbytnosti případných změn ve výši podpory. Kontrola této tzv. udržitelnosti projektů je po stanovenou dobu povinností Řídícího orgánu. U projektů z předvstupního období je termín stanoven individuálně ve finančním memorandu, u projektů s rozhodnutím Komise to jsou tři roky od poslední finanční operace Evropské komise spojené s projektem. 6 7

6 Seznam projektů Monitorovací listy sektor dopravy 2000/CZ/16/P/PT/001 Rychlostní silnice R48 Bělotín obchvat 2000/CZ/16/P/PT/003 Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek Místek Dobrá 2000/CZ/16/P/PT/006 Modernizace traťového úseku Záboří Přelouč 2001/CZ/16/P/PT/009 Dálnice D8 : Praha Ústí nad Labem státní hranice ČR/SRN, úsek 0807 Trmice státní hranice 2001/CZ/16/P/PT/012 Rychlostní silnice R48 Dobrá Tošanovice Žukov, Etapa 1 Dobrá Tošanovice 2002/CZ/16/P/PT/013 Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě Krasíkov 2002/CZ/16/P/PT/015 Evropský vlakový zabezpečovací systém Pilotní projekt Poříčany Kolín 2004/CZ/16/C/PT/001 Rychlostní silnice R48 Dobrá Tošanovice Žukov, Etapa 2 Tošanovice Žukov 2004/CZ/16/C/PT/002 Modernizace traťového úseku Červenka Zábřeh na Moravě 2004/CZ/16/C/PT/004 Dálnice D1 úsek 0134 Mořice Kojetín Kroměříž východ 2004/CZ/16/C/PT/005 Rychlostní komunikace R1 Silniční okruh kolem Prahy, úsek 514 Lahovice - Slivenec 2005/CZ/16/C/PT/001 Optimalizace trati Plzeň Stříbro Monitorovací listy sektor životního prostředí 2000/CZ/16/P/PE/001 Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy 2000/CZ/16/P/PE/002 Stoková síť města Brna 2000/CZ/16/P/PE/003 Monitorování a hodnocení hydrosféry v ČR v souladu se směrnicemi EK o životním prostředí 2001/CZ/16/P/PE/004 Rekonstrukce systému zásobování pitnou vodou, výstavba kanalizačních sběračů, rekonstrukce úpravny vody a čistíren odpadních vod v Podkrušnohoří 2001/CZ/16/P/PE/005 Intenzifikace a rekonstrukce čističky odpadních vod a kanalizační sítě Jihlava 2001/CZ/16/P/PE/008 Rekonstrukce a dobudování stokové sítě města Olomouc 2001/CZ/16/P/PE/009 Ochrana vod v povodí řeky Dyje 2002/CZ/16/P/PE/010 Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka 2002/CZ/16/P/PE/012 Čistá řeka Bečva 2002/CZ/16/P/PE/013 Zajištění standardů Evropské Unie ve vodárenské soustavě Jižní Čechy 2002/CZ/16/P/PE/014 Rekonstrukce stokové sítě ve Žďáru nad Sázavou 2003/CZ/16/P/PE/016 Odpadové hospodářství města Brna 2003/CZ/16/P/PE/017 Rekonstrukce kanalizace města Znojmo 2004/CZ/16/C/PE/001 Karviná Rozšíření kanalizace 2004/CZ/16/C/PE/002 Úprava čističky odpadních vod města Příbram 2004/CZ/16/C/PE/003 Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzeň 2004/CZ/16/C/PE/004 Rekonstrukce úpravny vody a čistírny odpadních vod a rekonstrukce a dokončení kanalizace v povodí Lužické Nisy 2004/CZ/16/C/PE/005 Regionální vodohospodářský projekt Karlovy Vary 2004/CZ/16/C/PE/007 Klatovy Čisté město 2004/CZ/16/C/PE/008 Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun 2004/CZ/16/C/PE/014 Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy I. etapa 2004/CZ/16/C/PE/015 Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy 2004/CZ/16/C/PE/016 Břeclavsko rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje 2004/CZ/16/C/PE/017 Rekonstrukce a dobudování stokové sítě města Olomouc II. etapa 2005/CZ/16/C/PE/001 Střední Pomoraví / Hodonínsko 2005/CZ/16/C/PE/002 Šlapanicko Čistá Říčka a Rakovec 2005/CZ/16/C/PE/004 Novostavba veřejné splaškové kanalizace a objektu ČOV v Kravařích 2005/CZ/16/C/PE/006 Labe Loučná 2005/CZ/16/C/PE/008 Zajištění kvality pitné vody ve vodárenské soustavě jihozápadní Moravy region Třebíčsko 2005/CZ/16/C/PE/010 Mladoboleslavsko čištění a odkanalizování odpadních vod 2005/CZ/16/C/PE/014 Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese Vyškov 2005/CZ/16/C/PE/016 Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Moravy a Bečvy 2005/CZ/16/C/PE/020 Čistá horní Úpa 2005/CZ/16/C/PE/021 Cidlina 2005/CZ/16/C/PE/003 Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko (při opakovaném projednávání odvolání účastníka výběrového řízení včetně několika soudních řízení nabrala příprava projektu takové zpoždění, že nemohl být realizován) 2005/CZ/16/C/PE/011 Revitalizace povodí Olše 2005/CZ/16/C/PE/012 Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko 2005/CZ/16/C/PE/022 Čisté horní Labe 8 9

7 Sektor dopravy Rychlostní silnice R48 Bělotín obchvat Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PT/001 Zahájení: 6/2004 Ukončení: 8/2007 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: Podpora z FS: 60 % Obec Bělotín je třetí největší obcí v okrese Přerov a místní projekt je součástí rychlostní silnice R48, která je 86 km dlouhou komunikací sloužící jako napojení na hlavní trasu z Prahy přes Brno k polské hranici. Jedná se o čtyřproudovou vozovku, která umožňuje tranzitní dopravu po obchvatu obce Bělotín. Stavba je součástí komplexního projektu změny silnice 1.třídy č.48 na rychlostní komunikaci R48. Stavbu tvoří rychlostní komunikace v délce m včetně několika nových připojovacích silnic, tři mostních objektů a úprav přilehlých silnic. O náročnosti stavby hovoří i fakt, že silnice je mimo jiné vedena také po 580 m dlouhém viaduktu přes jezero, železniční trať a zemědělskou půdu. Prvořadým cílem projektu bylo vybudovat rychlostní silnici o dostatečné dopravní kapacitě a také usnadnit tranzitní dopravu přijíždějící z dálnice D1 (Praha Brno Vyškov) směrem do Nového Jičína a dále na Slovensko a do Polska. Záměrem bylo také zlepšit neuspokojivou místní dopravní situaci a posílit tak i bezpečnost chodců. Vybudování obchvatu mělo také významný vliv na zlepšení životního prostředí, které bylo zatíženo zejména hlukem, emisemi a vibracemi způsobenými intenzivním provozem. Dokončení rychlostní silnice R48 výrazně příspívá ke komplexnímu řešení stále narůstajících požadavků na vnitrozemskou i mezinárodní dopravu a nenásilně zvyšuje dopravní kapacitu místních komunikací. Projekt je jedním z těch, které byly na rychlostní komunikaci R48 realizovány za podpory Fondu soudržnosti. Celkem čtyři podpořené projekty tak nahradily původní komunikaci v celkové délce více než 31 km. Celá stavba výrazně urychluje průjezd oblastí a v neposlední řadě nezanedbatelně zlepšuje životní prostředí v samotné obci Bělotín. Na základě posouzení hlukové studie byly rovněž vybudovány protihlukové stěny v celkovém rozsahu m 2. V rámci realizace výstavby nové rychlostní komunikace R48 došlo také k řešení vegetačních úprav. Svahy, které jsou nedílnou součástí výstavby byly zatravněny a osázeny skupinami keřů a stromů, dopad výstavby na zelený ráz krajiny byl takovým krokem minimalizován. Další kompenzací ekologické újmy krajiny v údolní nivě Luhy mimo dosah negativních vlivů silničního provozu bylo jako součást projektu založeno společenstvo, které zcela odpovídá biotopu údolní nivy

8 Sektor dopravy Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek-Místek Dobrá dvěma mimoúrovňovými křižovatkami, 11 mosty, jednou lávkou pro pěší a s podchodem a několika přeložkami inženýrských sítí. Projekt obsahoval také výstavbu protihlukových stěn o ploše m 2, devíti opěrných zdí, 18 km svodidel a zábradlí. Stavba si vyžádala demolici 20 objektů. i obchody byly umístěny velice blízko původní komunikace) a v neposlední řadě projekt přispěl k výraznému zlepšení kvality životního prostředí. Odkloněním tranzitní dopravy z Frýdku-Místku a Dobré se zlepšila plynulost provozu a snížila se doba přepravy. Projekt také výrazně zlepšuje podmínky pro těžkou nákladní dopravu mezi Polskem, Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem. Na základě posouzení hlukové studie bylo vybudováno celkem 10 protihlukových stěn o různé délce a výšce. Úroveň hluku byla v každé dotčené oblasti vždy měřena individuálně. Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PT/003 Zahájení: 10/2002 Ukončení: 10/2004 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: Podpora z FS: 60 % Projekt je jedním z těch, které byly na rychlostní komunikaci R48 realizovány za podpory Fondu soudržnosti. Celkem čtyři podpořené projekty tak nahradily původní komunikaci v celkové délce více než 31 km. Stavba je součástí komplexního projektu změny silnice 1.třídy č.48 na rychlostní komunikaci R48, která představuje 86 km dlouhou komunikaci sloužící jako napojení na hlavní trasu z Prahy přes Brno k polské hranici. Projekt je situován na VI.multimodálním koridoru spojujícím Polsko, Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Projekt zahrnoval výstavbu čtyřproudové rychlostní silnice se středním dělícím pruhem v délce 5,24 km, se Cílem projektu bylo umožnit tranzitní dopravě přicházející z dálnice D1 (Praha Vyškov Brno ) a pokračující do Ostravy a Polska projíždět méně obydlenou oblastí města Frýdek-Místek než tomu bylo doposud a zároveň se zcela vyhnout vesnici Dobrá. Zároveň se tak výrazně zlepšila neuspokojivá situace místního dopravního zatížení a došlo ke zvýšení bezpečnosti chodců (domy, školy V rámci realizace výstavby nové rychlostní komunikace R48 došlo také k řešení vegetačních úprav v oblasti Černého potoka, kde byla veškerá dotčená místa znovu zatravněna a osázena. Realizace tohoto projektu již byla úspěšně ukončena

9 Sektor dopravy Modernizace traťového úseku Záboří Přelouč nových železničních mostů, propustků a podchodů pro cestující, výstavbu silničního nadjezdu v Přelouči, rekonstrukci a výstavbu staničních budov v souvislosti s instalací nové moderní technologie, rekonstrukci trakčního vedení, instalaci výhybek včetně elektrického ohřevu, modernizaci nástupiště a kompletní protihluková opatření. Trať byla modernizována od km 338,120 do km 319,552, kde navázala na dokončenou modernizaci železniční zastávky Přelouč. Zahrnuje dvě stanice, a to Záboří nad Labem a Řečany nad Labem, čtyři železniční zastávky Týnec nad Labem, Kojetice, Chvaletice a Lhota před Přeloučí a přeložku trati u Přelouče. času. Jedním z měřitelných přínosů bylo například zkrácení jízdní doby mezi Berlínem a Vídní z 10 hodin na 6 hodin a 35 minut, respektive mezi Brnem a Prahou ze 3 hodin 20 minut na 2 hodiny a 8 minut. Projekt také výrazně umožnil navýšení celkového objemu železniční dopravy a to jak pro osobní vlaky, tak pro nákladní dopravu. V neposlední řadě došlo k výraznému zlepšení bezpečnosti a kultury samotného cestování. Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PT/006 Zahájení: 12/2002 Ukončení: 10/2004 Konečný příjemce podpory: Správa železniční dopravní cesty, s.o. Celkové náklady projektu: Podpora z FS: 74 % Modernizace železničních koridorů I.-IV. na území České republiky je součástí rozsáhlé modernizace transevropské sítě. I.Národní železiční koridor Děčín Praha Břeclav je součástí IV.transevropského koridoru Berlín Praha Vídeň. Projekt modernizace se týkal traťového úseku mezi obcemi Záboří a Přelouč v celkové délce přesahující 18 kilometrů. Úsek je součástí I.Národního tranzitního železničního koridoru České republiky Děčín Praha Břeclav. Projekt zahrnoval úpravy a rekonstrukci železničního spodku v celé délce úseku, nový typ železničního svršku, rekonstrukci a výstavbu Realizovaná modernizace zvýšila traťovou rychlost do 160 km/h, umožnila přepravovat náklady s vyšší hmotností a nová prostorová průchodnost umožnila nově přepravovat širší náklady. Modernizovaná trať rovněž zásadně přispěla ke zlepšení životního prostředí, celkové úpravy radikálně snížily hladinu hluku a dále k celkovému zkvalitnění infrastruktury v dané oblasti a v neposlední řadě ke zkrácení cestovního 14 15

10 Sektor dopravy Dálnice D8 : Praha Ústí nad Labem státní hranice ČR/SRN, úsek 0807 Trmice státní hranice Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/001 Zahájení: 11/2004 Ukončení: 12/2006 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: Podpora z FS: 74 % Projekt byl tvořen třemi technicky a finančně nezávislými stavbami, které se nacházejí na posledním úseku Dálnice D8 Praha Drážďany na českém území v úseku Trmice státní hranice. Most přes železniční tratě v Trmicích je viadukt dlouhý m, členěný do pěti dilatačních celků o 30 resp. 29 polích. Nosná konstrukce mostu je železobetonová mostovka spřažená s ocelovou konstrukcí tvořenou dvěma hlavními plnostěnnými ocelovými nosníky pro každý most. Most Knínice je součástí projektu výstavby trasy dálnice o délce m. Jedná se o dvojitý monolitický předpjatý železobetonový most o délce m o 25 (levý) a 26 (pravý) polích. Projekt také zahrnoval zemní práce, most na přeložce přes dálnici, protihlukové zdi, přeložky silnic II. a III.tř. o délce m a přeložky inženýrských sítí. Hlavním objektem výstavby trasy dálnice o délce m je tunel Libouchec tvořený dvěma samostatnými tunelovými troubami s betonovým ostěním ražený novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM). Součástí prací na tunelu bylo vybudování ventilace, osvětlení a komunikačního vybavení. Hlavním cílem projektu bylo přispět k dokončení dálnice D8 z Prahy do Drážďan, která je budována na základě mezinárodní dohody mezi Českou republikou a Německem. Současně tak došlo ke kompletaci významné části spojení tvořícího součást 4.multimodálního koridoru sítě TEN-T. Účelem projektu bylo především nahradit nevyhovující silniční spojení mezi Českou republikou a Saskem vedené přes stávající hraniční přechody na Cínovci, v Hřensku a Petrovicích, protože původní silnice II. a III.třídy mezi ČR a Saskem neměly dostatečnou kapacitu. Zprovozněním dálnice D8 v úseku 0807 Trmice st.hranice ČR/SRN bylo sledováno odlehčení zejména stávající dvoupruhové silnice I/8 mezi Teplicemi a hraničním přechodem na Cínovci. Převedení dopravy, zejména tranzitní, ze silnice I/8 na dálnici D8 znamená přínosy v podobě zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu a zlepšení životního prostředí v obcích, kterými tato stávající silnice prochází jakož i v celé její dotčené trase. Dalším přínosem bylo zkrácení jízdních dob a zvýšení komfortu dopravy využívající spojení mezi Prahou a Drážďany. Dokončení dálnice D8 má vliv na průmyslový rozvoj a turistický ruch v této části České republiky

11 Sektor dopravy Rychlostní silnice R48 Dobrá Tošanovice Žukov, Etapa 1 Dobrá Tošanovice objektů na silnici a šesti na objektech křižujících hlavní trasu. Silnice I/48 tvoří páteřní komunikaci na severní Moravě, spojující Bělotín a hranici České republiky s Polskem v Českém Těšíně. Nově vybudovaný úsek rychlostní komunikace v kategorii R 22,5/100 je součástí celkového záměru výstavby rychlostní komunikace R48 mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. Z dopravního hlediska má komunikace význam jako dálková komunikace mezinárodního charakteru ve vazbě na hraniční přechod v Chotěbuzi (ČR/ Polsko) a ve výhledu propojení se silnicí I/11 ve vazbě na hraniční přechod v Mostech u Jablunkova (ČR/Slovensko). Komunikace I/48 je součástí mezinárodního tahu E462. prostředí. V neposlední řadě bylo cílem zdokonalit spojení mezi sítěmi TEN-T a TINA a zlepšit tak podmínky pro dopravu, tranzit a bezpečnost na VI.evropském multimodálním dopravním koridoru a zároveň snížit cestovní čas mezi severní a jižní Moravou a zlepšit přímé spojení do Polska, na Slovensko a do Rakouska. Dokončení rychlostní silnice R48 významně přispělo k řešení narůstajících požadavků na vnitrozemskou i mezinárodní dopravu a dopravní kapacitu. Číslo projektu: 2001/CZ/16/P/PT/012 Zahájení: 4/2004 Ukončení: 10/2006 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: Podpora z FS: 60 % Projekt je jedním z těch, které byly na rychlostní komunikaci R48 realizovány za podpory Fondu soudržnosti. Celkem čtyři podpořené projekty tak nahradily původní komunikaci v celkové délce více než 31 km. Silnice R48 představuje 86 km dlouhou komunikaci situovanou na VI.multimodálním koridoru spojujícím Polsko, Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Projekt zahrnoval výstavbu rychlostní silnice o délce km v kategorii R22,5/100 a zajistil rozdělení dopravního zatížení, snížení počtu nehod a zlepšení životního prostředí pro obyvatele podél existující silnice I/48. Navržení trasy vyvolalo nutnost vybudování dvanácti mostních Prvořadým cílem projektu bylo vybudovat rychlostní silnici o dostatečné dopravní kapacitě a také umožnit tranzitní dopravě přijíždějící z dálnice D1 (Praha Brno Vyškov) směrem do Českého Těšína, na Slovensko a do Polska projíždět méně obydlenými oblastmi. Záměrem projektu bylo zlepšit neuspokojivou místní dopravní situaci a posílit bezpečnost chodců a ochranu životního V rámci výstavby nové komunikace R48 byly řešeny vegetační úpravy zemního tělesa předmětné komunikace a souvisejících stavebních objektů. Jednalo se zejména o skupinovou výsadbu keřů a stromů buď s podsadbou nebo jako zalesnění, dále výsadbu kombinovanou, obnovu výsadby biokoridoru v místech navazujících na lesní porost nebo podél vodotečí. Svahy byly zatravněny a částečně osázeny. Na základě posouzení hlukové studie byly vybudovány protihlukové stěny v celkovém rozsahu m

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

Trans-evropský koridor č. IV

Trans-evropský koridor č. IV Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Trans-evropský koridor č. IV 1. Číslo multimodálního koridoru TEN a mezinárodní značení: Trans-evropský koridor

Více

Projekty ISPA a Fondu soudržnosti

Projekty ISPA a Fondu soudržnosti Projekty ISPA a Fondu soudržnosti Implementace projektů financovaných z Fondu soudržnosti v sektoru životního prostředí v ČR v období 2000-2006 Ing. Radka Bučilová ředitelka odboru fondů EU, MŽP Ministerstvo

Více

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury

Více

Silnicei/37. Pardubice Trojice E58. informační leták, stav k 05/2014. Silnice I/37. stavba. Pardubice Trojice. MÚK Palackého. MÚK Závodištì Pardubice

Silnicei/37. Pardubice Trojice E58. informační leták, stav k 05/2014. Silnice I/37. stavba. Pardubice Trojice. MÚK Palackého. MÚK Závodištì Pardubice Trojice Silnicei/ Silnice I/ stavba Trojice infografika S--Trojice-110110 Hradec informační leták, stav k 05/2014 stavba I/ MÚK Palackého, dostavba MÚK Palackého 36 MÚK Závodištì 322 E58 2 Kutná Hora Trojice

Více

rychlostní silnice R6

rychlostní silnice R6 rychlostní silnice R6 Praha Pavlov 12/2008 uvedeno do provozu DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Silnice I/6 je zahrnuta do vybrané silniční sítě jako vybraný tah R6 Praha Karlovy Vary státní hranice se Spolkovou

Více

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice 1. Předmět veřejné zakázky 2. Důvod veřejné zakázky 3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Více

Silnicei/11. Oldřichovice Bystřice T57. informační leták, stav k 08/2014

Silnicei/11. Oldřichovice Bystřice T57. informační leták, stav k 08/2014 Silnicei/11 Oldřichovice Bystřice informační leták, stav k 08/2014 T57 Dopravní význam stavby Stavba I/11 Oldřichovice Bystřice navazuje na přímo související stavbu I/11 Nebory Oldřichovice a je tedy součástí

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt

Více

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice Dálniční obchvat Plzně je součástí stavby dálnice D5 0510 v úseku Ejpovice Sulkov, km 67,941-88,377 Historie Ještě v roce 1988 se předpokládalo, že dálnice D5 bude do roku 2000 dobudována od Prahy pouze

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Prioritní cíle Ministerstva dopravy Zajištění dočerpání OPD Pokračování v přípravě

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

A311. I: Podmínky vymezující oblasti podpory a podporovaná opatření v rámci 3. výzvy

A311. I: Podmínky vymezující oblasti podpory a podporovaná opatření v rámci 3. výzvy Kontrolní list specifické přijatelnosti Žadatel: Název projektu: Název prioritní osy: Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. Dostavba kanalizační sítě společně s rekonstrukcí úpravny vody v aglomeraci Kroměříž

Více

VLIV DOPRAVY NA PROST

VLIV DOPRAVY NA PROST Životní prostředí VLIV DOPRAVY NA PROSTŘEDÍ dělení dopravy automobilová železniční vodní konkrétní dopravní problémy vliv na ŽP po složkách Dělení dopravy nejen v ČR podle druhu přepravy osobní x nákladní,

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

Dálnice D11. Osičky Hradec Králové stavba 1105-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) H61. informační leták, stav k 04/2015.

Dálnice D11. Osičky Hradec Králové stavba 1105-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) H61. informační leták, stav k 04/2015. D Dálnice Osičky stavba 05-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) informační leták, stav k 04/2015 Dálnice D stavba 05-2 Osièky nedokonèená èást (km 88,30 km 90,76) infografika D-05-2-Osicky-HK-130406b stavba

Více

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ

Více

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje STAVEBNÍ FÓRUM OSTRAVA 12. listopadu 2008 obsah situování kraje v Evropském prostoru potenciál rozvoje a vazby na dopravní infrastrukturu dopravní

Více

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY. a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY. a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR Stavební správa západ Sokolovská 278/1955 190 00 PRAHA 9 ŽELEZNIČNÍ KORIDORY a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR pracoviště Plzeň Sušická 25 304 88 Plzeň Ing. Pavel

Více

Integrovaný projekt SVS a.s. Lužická Nisa

Integrovaný projekt SVS a.s. Lužická Nisa Integrovaný projekt SVS a.s. Lužická Nisa Mgr. Petr Medřický Severočeská vodárenská společnost a.s. Severočeská vodárenská společnost a.s., Teplice založena v r.1993 akcie v držení 459 měst a obcí Libereckého

Více

silnice I/35 Valašské Meziříčí Lešná, 2. a 3. etapa

silnice I/35 Valašské Meziříčí Lešná, 2. a 3. etapa silnice I/ Valašské Meziříčí Lešná, 2. a 3. etapa informační leták, stav k 11/2009 DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Předmětem staveb I/ Valašské Meziříčí Lešná, 2. a 3. etapa, je přeložka silnice I/ do nové trasy.

Více

Národní implementační plán ERTMS 2014 2020

Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ing. Petr Varadinov Odbor strategie ACRI - Praha, 2. června 2015 Legislativní

Více

Praha - Beroun, nové železniční spojení

Praha - Beroun, nové železniční spojení Praha - Beroun, nové železniční spojení Ing. Miroslav Krsek, SUDOP PRAHA a.s. Stavba "Praha - Beroun, nové železniční spojení" je dopravní stavbou železniční infrastruktury a naplňuje vládní rozhodnutí

Více

Příprava a realizace tunelu Ejpovice z pohledu investora Ing. Milan Majer, SŽDC, Stavební správa západ

Příprava a realizace tunelu Ejpovice z pohledu investora Ing. Milan Majer, SŽDC, Stavební správa západ Ing. Milan Majer, SŽDC, Stavební správa západ Tunelářské odpoledne 3/2013 Organizace a řízení tunelových staveb a stavební dozor Železniční koridory projekty 22 a 23 Železniční spojení Praha Norimberk

Více

MAGISTRÁT MĚ STA OLOM OUCE ODBOR STAVEBNÍ oddělení územně správní Hynaisova 34/10, 779 00 Olomouc

MAGISTRÁT MĚ STA OLOM OUCE ODBOR STAVEBNÍ oddělení územně správní Hynaisova 34/10, 779 00 Olomouc MAGISTRÁT MĚ STA OLOM OUCE ODBOR STAVEBNÍ oddělení územně správní Hynaisova 34/10, 779 00 Olomouc Spisový znak 328, skartační znak/skart. lhůta A/5 Č. j. SMOL/242323/2015/OS/US/Sem V Olomouci 21.12.2015

Více

Projekt Čistá řeka Bečva I

Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt je situován do uceleného povodí řeky Bečvy, které se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční

Více

Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy

Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Pro vodu, vzduch a přírodu Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy II. fáze (2013-2015) Hanušovice / Šumperk / Zábřeh / Mohelnice

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

DRÁŽNÍ ÚŘAD, NERUDOVA 1, 779 00 OLOMOUC stavební sekce - oblast Olomouc

DRÁŽNÍ ÚŘAD, NERUDOVA 1, 779 00 OLOMOUC stavební sekce - oblast Olomouc *CRDUX006NVQJ* CRDUX006NVQJ DRÁŽNÍ ÚŘAD, NERUDOVA 1, 779 00 OLOMOUC stavební sekce - oblast Olomouc Sp. Zn.: MO-SDO0442/13-37/Km V Olomouci dne 8. ledna 2014 Č. j.: DUCR-1033/14/Km Telefon: 972741315,

Více

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory Silnicei/ Oldřichovice Èeský Tìšín Siln informační leták, stav k 08/2014 I/ Tøanovice most pøes Neborùvku most pøes Bystrý potok T56 most pøes Malý Javorový potok Oldřichovice Silnice I/ Dopravní význam

Více

stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu

stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Stavba 4705 Bělotín Hladké Životice je součástí souboru staveb dálnice D47 (po zprovoznění

Více

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Aktuální projekty v železniční dopravě Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Základní východiska Směřování železničního sektoru, stanovení priorit a návrh konkrétních opatření a

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti

Více

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa 13. výzva OPŽP 1.1. Identifikační údaje Název projektu: České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa Zadavatel:

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Obsah Superstrategie Preambule Úvod, vymezení cílů 1. Současný

Více

Usnesení z 75. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 29. dubna 2009

Usnesení z 75. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 29. dubna 2009 Usnesení z 75. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 29. dubna 2009 Usnesení č. 503 předložený návrh na rozpočtové opatření pro příjemce ŘSD ČR, a to: zvýšení finančních prostředků

Více

OPŽP 2014 2020 aktuální informace

OPŽP 2014 2020 aktuální informace OPŽP 2014 2020 aktuální informace Mgr. Ing. Jana Tejkalová Odbor ochrany vod, odd. ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě 29. - 30. 4. 2015 OBSAH

Více

OPŽP programové období 2014+

OPŽP programové období 2014+ OPŽP programové období 2014+ Operační program Životní prostředí 2014+ Usnesením vlády č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 vymezen samostatný operační program pro oblast životního prostředí Řídícím orgánem

Více

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP) Územní plány Obce s rozšířenou působností Pořízení územních plánů a změn územních plánů Max. 90 % ze

Více

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální

Více

Výhled investic SŽDC

Výhled investic SŽDC Výhled investic SŽDC Železniční dopravní cesta 2014 8. 10. 4.2014 Celková alokace OPD (obě prioritní osy v mld. Kč) Stav čerpání OPD 1 (stav ke 28. 2. 2014) 68,7 70,0 60,0 39,7 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Protipovodňová opatření III. etapy Povodí Moravy, s.p.

Protipovodňová opatření III. etapy Povodí Moravy, s.p. Protipovodňová opatření III. etapy Povodí Moravy, s.p. Ing. Libor Dostál investiční ředitel Staré Město, 31. července 2014 Jmenný seznam PPO III.etapy připravovaných k realizaci Pořadové číslo Akce Dílčí

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Úvod Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie Mezi základní cíle Evropského společenství (dále jen ES) patří zajistit volný pohyb osob, zboží

Více

Zpráva. o uplatňování Územního plánu Zblovice

Zpráva. o uplatňování Územního plánu Zblovice Zpráva o uplatňování Územního plánu Zblovice dle ust. 55 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zpracoval : Městský úřad Znojmo,

Více

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025

Více

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost

Více

Operační program Životní prostředí 2014-2020

Operační program Životní prostředí 2014-2020 Operační program Životní prostředí 2014-2020 Ing. Jan Kříž Náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí

Více

ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR)

ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR) ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR) 8. přednáška Vliv dopravy na životní prostředí Životní prostředí VLIV DOPRAVY NA PROSTŘEDÍ dělení

Více

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Ing. Michal Kotus Projektový manažer odboru ochrany přírody, odpadů a ENV Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního

Více

Zadání územního plánu obce DYMOKURY

Zadání územního plánu obce DYMOKURY Zadání územního plánu obce DYMOKURY ( návrh ) Listopad 2007 1 Objednatel: Obec Dymokury (zastoupena p.jaroslavem Červinkou starostou obce ) Revoluční 97 289 01 Dymokury Pořizovatel: Městský úřad Poděbrady

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD Ing. Jan Cihlář, Ing. Jan Plechatý, Ing. František Smrčka Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Praha Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční

Více

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.060.30; 93.030 Duben 2012 ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky Sewer systems and house connections Nahrazení předchozích norem Touto normou se nahrazuje ČSN 75 6101

Více

CZ051.3505.5105.0096 Dlouhý Most.0096.01 Dlouhý Most

CZ051.3505.5105.0096 Dlouhý Most.0096.01 Dlouhý Most CZ051.3505.5105.0096 Dlouhý Most.0096.01 Dlouhý Most Změna 2010 identifikační číslo obce 02666 kód obce 02666 PODKLADY 1. Údaje o počtu obyvatel obce ze sčítání lidu z r. 2001 ze Statistického úřadu 2.

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ V době od 10.9.2009 do 10.12.2009 probíhají hlavní stavební práce spojené s Elektrizací trati Lysá nad Labem - Milovice Od 20.8.2009

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

stavba 4704 dálnice D47 Lipník nad Bečvou Bělotín 11/2008 uvedeno do provozu

stavba 4704 dálnice D47 Lipník nad Bečvou Bělotín 11/2008 uvedeno do provozu stavba 4704 dálnice D47 Lipník nad Bečvou Bělotín 11/2008 uvedeno do provozu DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Stavba 4704 Lipník nad Bečvou Bělotín je součástí souboru staveb D47 (po zprovoznění součást D1) a je

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Odbor ochrany vod michaela.vojtechovska@mzp.cz Vodoprávní úřady Nové Město, 29. 30. 4. 2015 Obsah prezentace Legislativa Co je plánování? Jaké

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 1.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 1.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 1.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.1: Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových a podzemních vod z komunálních zdrojů a

Více

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Ing. Peter Marec MD odbor infrastruktury a ÚP Liberec 19. 20. září 2013 Dopravní plánování Evropská úroveň Bílá kniha Cesta k jednotnému evropskému

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Obsah Superstrategie finanční část Finanční model obsahuje Podrobnou strukturu

Více

ING. IVO VYKYDAL Náměstek ministra dopravy, sekce silniční a letecké dopravy. Doprava

ING. IVO VYKYDAL Náměstek ministra dopravy, sekce silniční a letecké dopravy. Doprava ING. IVO VYKYDAL Náměstek ministra dopravy, sekce silniční a letecké dopravy Doprava Státní fond dopravní infrastruktury vydal Pravidla pro poskytování příspěvků v roce 2007. Finanční příspěvky lze poskytnout

Více

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

Nabídka dotačních titulů pro obce a města v roce 2015

Nabídka dotačních titulů pro obce a města v roce 2015 Nabídka dotačních titulů pro obce a města v roce 2015 Snížení energetické náročnost veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie organizační složky městské části hl. města Prahy školy

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI. Funkce: Podpis: Razítko: A - TEXTOVÁ ČÁST. Institut regionálních informací, s.r.o.

ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI. Funkce: Podpis: Razítko: A - TEXTOVÁ ČÁST. Institut regionálních informací, s.r.o. ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Vnorovy Číslo jednací: 09/Z05/11 Datum vydání: 3. 10. 2011 Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední osoba

Více

Kanalizace, stoka G - informace pro občany

Kanalizace, stoka G - informace pro občany Kanalizace, stoka G - informace pro občany Městské části Praha-Dubeč byla předložena k odsouhlasení změna územního plánu za účelem vybudování hlavní stoky splaškové kanalizace, která bude vedena naší městskou

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel 2015 2020 2025 2030 Rynárec 480 630 630 680 700

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel 2015 2020 2025 2030 Rynárec 480 630 630 680 700 A. OBEC Rynárec Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 420 Kód obce PRVKUK 0613.010.420.00 Kód obce (IČOB) 14464 (562009) Číslo ORP (ČSÚ) 010 (6110) Název ORP Pelhřimov Kód POU (ČSÚ) 61102 Název POU Pelhřimov

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I Postup č Dle stavebních postupů Zahájení stavby 096 dny 4 096 dny 4 0 dny 79 dny 04 4-0 5-0a přpr práce, opěry, kabelová lávka, kabelovod, základy TS 79

Více

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel Doprava a dopravní infrastruktura významný faktor rozvoje regionů Středočeský kraj Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel Středočeský kraj

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

Čl. I. Úvodní ustanovení. Čl. II. Podmínky poskytování dotací

Čl. I. Úvodní ustanovení. Čl. II. Podmínky poskytování dotací Závazná metodika pro hodnocení žádostí a poskytování dotací z rozpočtu Libereckého kraje odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí na realizaci drobných vodohospodářských ekologických akcí

Více

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU: PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2000 2006 V ČESKÉ REPUBLICE

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU: PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2000 2006 V ČESKÉ REPUBLICE STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU: PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2000 2006 V ČESKÉ REPUBLICE Lucie Staroňová Období 2000 2006 bylo pro Českou republiku z pohledu strukturální politiky zásadní. Nejprve byla zahájena fáze příprav

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020

Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura je však odlišná, přidány

Více

Jak získat příspěvek ze SFDI. na opatření zvyšující bezpečnost dopravy Ministerstvo dopravy, 23. října 2015 Ing. Karel Havlíček

Jak získat příspěvek ze SFDI. na opatření zvyšující bezpečnost dopravy Ministerstvo dopravy, 23. října 2015 Ing. Karel Havlíček Jak získat příspěvek ze SFDI na opatření zvyšující bezpečnost dopravy Ministerstvo dopravy, 23. října 2015 Ing. Karel Havlíček Příspěvkové programy I. Příspěvky na zvyšování bezpečnosti II. Příspěvky na

Více