Projekty Fondu soudržnosti

Transkript

1 Projekty Fondu soudržnosti Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení operačních programů, řídící orgán Fondu soudržnosti

2 Úvodní slovo Publikace, kterou právě držíte v ruce, završuje významnou etapu příjmu pomoci z evropských fondů. Jejím cílem je prezentace projektů podporovaných z Fondu soudržnosti z programovacího období 2004 až 2006 a z předvstupního nástroje ISPA. Rok 2011 je milníkem jak pro Českou republiku, tak pro ostatní členské země, kdy se ukončují poslední projekty z tohoto období. Publikace se tak stává jedním z kamínků mozaiky, která naplňuje obecný cíl stanovený v nařízení k Fondu soudržnosti, a to zajistit propagaci přínosů a pomoci z Fondu soudržnosti. Zřízení Fondu soudržnosti předpokládala již Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství, fond samotný byl založen v roce Poskytuje finanční příspěvky na projekty, které přispívají k dosahování cílů stanovených ve Smlouvě o Evropské unii pro oblast životního prostředí a transevropských dopravních infrastrukturních sítí v členských státech s hrubým národním produktem (HNP) na obyvatele, měřeným paritou kupní síly, nižším než 90 % průměru Společenství, které uskutečňují program pro splnění podmínek hospodářské konvergence. Česká republika se stala příjemcem fondu vstupem do EU (rok 2004), přitom v souladu s přístupovou smlouvou v tu chvíli do režimu Fondu soudržnosti přešly i projekty zahájené v rámci předvstupní pomoci ISPA. Objem prostředků určených ve fondu pro Českou republiku, byl 936 milionů EUR. Spolu s podporou, kterou jsme obdrželi v rámci předvstupní pomoci ISPA ve výši 294 milionů EUR, tak celková suma z prostředků EU obhospodařovaná Fondem soudržnosti dosáhla 1,230 mld. EUR. To v průběhu celého období realizace projektů představuje zhruba 33 miliard Kč. V České republice byly prostředky fondu rovnoměrně rozděleny na projekty v sektoru dopravy (13 projektů) a v sektoru životního prostředí (38 projektů). Jejich velikost kolísala od nejmenších s podporou okolo 10 milionů EUR až po největší, u kterých podpora činila téměř 80 milionů EUR. K hlavním oblastem pomoci v sektoru dopravy patřila podpora rozvoje dálnic a rychlostních komunikací a železničních koridorů. Prioritami sektoru životního prostředí byla výstavba a rekonstrukce ČOV, výstavba a rekonstrukce kanalizací, rekonstrukce úpraven vod a vodovodů a v oblasti nakládání s odpady to byla renovace spalovny odpadů. Pro období se základní smysl podpory z Fondu soudržnosti a principy jejího použití příliš nemění. Jsem přesvědčen, že tato publikace všem čtenářům poskytne inspiraci pro další konání a v neposlední řadě Vás bude informovat o reálném příspěvku Fondu soudržnosti pro rozvoj infrastruktury v České republice. Ing. Daniel Braun, MA 1. náměstek ministra místního rozvoje 2 1

3 Právní rámce Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti v článku 14 stanoví, že členský stát musí zajistit přiměřenou propagaci pomoci z Fondu soudržnosti. Propagace se potom uskutečňuje na různých úrovních a nejrůznějšími formami. V rovině projektů jde o prezentaci projektu na webovských stránkách, prezentace v médiích, na konferencích a v řadě případů i filmem. Na úrovni subjektů implementačního systému pomoci a zejména na úrovni Řídícího orgánu jde o konference a semináře, prezentaci na webu ( filmové dokumenty a publikace. Předkládaná publikace je poslední z řady těch, které se věnovaly projektům Fondu soudržnosti. Příprava publikace byla po technické stránce zajišťována z prostředků Technické pomoci Řídícího orgánu Fondu soudržnosti. (Kromě této technické pomoci pro plnění průřezových úkolů existovaly ještě technické pomoci sektoru dopravy a sektoru životního prostředí, jejichž cílem bylo podporovat přípravu návrhů projektů a jejich hodnocení.) Právní rámce Specifikem projektů Fondu soudržnosti v tomto programovacím období bylo, že na rozdíl od strukturálních fondů, kde o podpoře projektu rozhodovaly národní orgány, u Fondu soudržnosti o přijetí každého projektu rozhodovala Evropská komise. Kromě samozřejmé povinnosti řídit se při realizaci projektů FS domácí legislativou, byl rámec podpory vymezen následujícími nařízeními: Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti, toto nařízení bylo doplněno Nařízením Rady (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 a Nařízením Rady (ES) č. 1265/1999 ze dne 21. června 1999 Nařízení Komise (ES) č. 1386/2002 ze dne 29.července 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1164/94, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy pro pomoc poskytovanou z Fondu soudržnosti a o postupu provádění finančních oprav Nařízení Komise (ES) č. 1831/94 ze dne 26.července 1994 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování Fondu soudržnosti a organizaci informačního systému v této oblasti Nařízení Komise (ES) č. 16/2003 ze dne 6.ledna 2003, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ve spojitosti s oprávněností výdajů souvisejících s opatřeními částečně financovanými Fondem soudržnosti Nařízení Komise (ES) č. 621/2004 ze dne 1.dubna 2004, kterým se stanoví pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1164/94, pokud jde o informační a propagační opatření v souvislosti s činnostmi Fondu soudržnosti Z předchozího je zjevné, že podpora z Fondu soudržnosti byla poskytována již v předchozím programovacím období Zároveň data, kdy byla zveřejňována jednotlivá nařízení, ilustrují vývoj, kterými pravidla pomoci procházela. Sluší se poznamenat, že v současném programovacím období ( ) již Fond soudržnosti nemá samostatnou právní úpravu, řídí se obecně platnými ustanoveními pro evropské fondy, projekty Fondu soudržnosti nejsou řízeny odděleně od strukturálních fondů a jsou začleněny do příslušných operačních programů. V případě České republiky se nyní jedná o Operační program doprava a Operační program životní prostředí. Evropský kontext podpory z Fondu soudržnosti V letech 2000 až 2006 byly zeměmi přijímajícími podporu z Fondu soudržnosti Irsko (do roku 2003), Portugalsko, Řecko a Španělsko. Po rozšíření EU v roce 2004 k nim přibyly následující země - Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. 2 3

4 Životní cyklus projektu Implementační systém a jeho rámce Vláda ČR svým usnesením č. 102/2004 jmenovala Ministerstvo pro místní rozvoj Řídícím orgánem Fondu soudržnosti. Systémový rámec pro příjem pomoci byl vytvořen Implementačním systémem Fondu soudržnosti (akceptovaným vládou ČR jejím usnesením č.125/2004) a dvěma národními strategiemi: Strategií fondu soudržnosti sektoru životního prostředí a Strategií Fondu soudržnosti sektoru dopravy. Citované usnesení vlády zároveň schválilo statuty Meziresortního řídícího výboru Fondu soudržnosti a Monitorovacího výboru Fondu soudržnosti. Tyto orgány a dokumenty spolu se Zprostředkujícími subjekty, kterými jsou Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy tvoří základní kostru implementačního systému. Vedle nich při řízení a kontrole projektů a zúčastněných subjektů působí Platební a certifikační orgán Ministerstva financí a Auditní orgán Centrální harmonizační jednotka Ministerstva financí. Po technické stránce byly hlavními dokumenty řízení Operační manuál Fondu soudržnosti, Manuály pracovních postupů jednotlivých subjektů a dokumenty Ministerstva financí - Metodika finančních toků a jejich kontroly a Metodika certifikace. Finanční memorandum, Rozhodnutí Komise V období před vstupem České republiky do EU nám byla podpora v rámci ISPA pro každý projekt individuálně přidělována formou tzv. Finančního memoranda smlouvou mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Po vstupu do EU je podpora přiznávána formou Rozhodnutí Komise. Oba dva dokumenty definovaly závazek, že Evropská komise poskytne podporu projektu ve stanovené výši, pokud Česká republika splní podmínky v nich stanovené. Přenos těchto závazků na konečného příjemce se již, jak je popsáno dále, děje v rámcích české legislativy. Projekty příprava, realizace a ukončování Smyslem následujícího, relativně podrobného popisu je shrnout a okomentovat klíčové okamžiky v životě projektu. I když systém podpory z programovacího období do roku 2006 je již minulostí, řada situací, ve kterých se projekt, resp. koneční příjemci nacházely, má svoje analogie i dnes a bude je mít i v připravovaném programovacím období Životní cyklus projektu Fondu soudržnosti začínal výběrem potenciálních kandidátů přípravou žádosti. U tak rozsáhlých investičních projektů, jaké se zde vyskytovaly, je extrémně nákladná již příprava tzv. projektové žádosti. Proto, aby se minimalizovalo podnikatelské riziko, byl výběr kandidátů postupný v několika úrovních podrobnosti vyžadovaných podkladů. Až ve finále dostal potenciální kandidát návrh, aby zpracoval komplexní projektovou žádost. Ta byla po konzultacích s Evropskou komisí projednána na Meziresortním řídícím výboru a na základě jeho schválení postoupena Evropské komisi. Je nutné podotknout, že v případě dopravních projektů (na transevropských sítích), kde je řada akcí tak jako tak dostatečně investičně připravena, se místo eliminace spíše jednalo o ryze ekonomickou úlohu o alokaci zdrojů v systému. V okamžiku přípravy projektové žádosti v podrobnosti požadované nařízením byly pro konkrétní projekt zafixovány dva významné předpoklady, které poté měly zásadní vliv na ekonomiku celého projektu. Jednalo se o kurz koruny k EURO a jeho předpokládaný vývoj. Podrobnější rozbor důsledků vývoje kurzu koruny je uveden v závěru publikace. Je však zcela zřejmé, že čas, který plynul v etapách od podání žádosti, přes vydání rozhodnutí, vyhlášení veřejné zakázky, uzavření smluv s dodavateli, realizaci staveb a finanční vypořádání, se počítal v letech. Za tu dobu v případě smluv s dodavateli uzavřených v korunách kurz koruny projevil bezprostředně a v případě smluv s dodavateli uzavřených v EURO se tak jako tak projevil zprostředkovaně přes ceny zdrojů a subdodavatelů. Projektová žádost, kterou Řídící orgán Fondu soudržnosti na základě rozhodnutí Meziresortního řídícího výboru oficiálně předal Evropské komisi, byl rozsáhlý dokument čítající spolu s přílohami stovky stránek. Klíčovým datem pro realizaci projektů se stalo datum předání žádosti Evropské komisi. Výdaje vynaložené od tohoto data již byly uznatelnými výdaji projektu. Prakticky ve všech případech došlo (i k opakovanému) vyjasňování doplňujících otázek ze strany Komise a rozhodnutí Komise vydala až po řadě měsíců. Rozhodnutí komise, kterým se konkrétnímu projektu přiznává podpora z Fondu soudržnosti, je dvoustranný akt mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Práva a povinnosti v něm obsažené byly na žadatele o projekt (konečného příjemce) přeneseny akty národní legislativy, aktuálně to bylo formou rozhodnutí o poskytnutí dotace podle zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. 4 5

5 Životní cyklus projektu V obvyklém případě konečný příjemce zahájil práce na realizaci projektu tím, že veřejnou zakázkou vybral zpracovatele projektové dokumentace nezbytné pro vyhlášení veřejné zakázky na zhotovitele projektu. Vedle toho vyhlásil veřejnou zakázku na správce stavby (v případě dopravních projektů Ministerstvo dopravy vyhlásilo veřejnou zakázku na supervizora). Poté co byla zpracována projektová dokumentace, konečný příjemce vyhlásil veřejnou zakázku (veřejné zakázky) na zhotovitele. V mnoha případech nebyla veřejná zakázka ukončena a smlouva se zhotovitelem uzavřena bez intermezza odvolávání soutěžitelů a posuzování zakázky na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Doba, po kterou trvala tato etapa realizace projektu, zabrala nejvíce času z celého projektu, v některých případech trvala i tři roky. Vlastní stavba potom až na výjimky netrvala déle než dvě stavební sezóny. Významnou roli při ní hrál dohled správce stavby nad zhotovitelem, nad vlastní realizací stavby, nad vedením veškeré stavební dokumentace, nad bezpečností při práci, nad ochranou životného prostředí při stavební činností a nad plněním řady dalších při rozsáhlých stavbách nezbytných povinností. Dozor nad fyzickým a finančním pokrokem projektu a jeho souladem s předpisy a rozhodnutím Komise vykonával Monitorovací výbor FS. Ten se scházel dvakrát ročně a pokrok v realizaci projednával pro každý projekt individuálně. Podkladem jeho jednání byl především tzv. monitorovací list projektu. Závěry jednání Monitorovacího výboru byly pro projekt závazné. Dalšími liniemi kontroly projektu ze strany národních a evropských orgánů byly: Kontroly ze strany realizačních orgánů a zprostředkujících orgánů implementačního systému Fondu soudržnosti, NKÚ, finančních úřadů a audity Evropské komise. Prokazování plnění a splnění tzv, specifických podmínek, které Evropská komise stanovila v rozhodnutí. Prověřování žádostí o platbu, na základě kterých byl konečnému příjemci předfinancován podíl výdajů odpovídající pomoci z Fondu soudržnosti ze Státního rozpočtu, jejich certifikace a následná refundace vynaložených výdajů z evropských zdrojů do Státního rozpočtu. Vedle toho byly konečnému příjemci uhrazeny i podíly odpovídající závazkům veřejných rozpočtů vůči projektu. Tyto prostředky byly propláceny až do výše 80 % celkových závazků, zbývajících 20 % zádržného bylo proplaceno až po schválení ukončovacích dokumentů projektu v Evropské komisi. Závěrečnou fází realizace projektu potom bylo zpracování závěrečné zprávy (do Evropské komise ji konečný příjemce předkládal cestou implementačního systému), provedení závěrečné certifikace výdajů a příprava žádosti o závěrečnou platbu (do Evropské komise ji předkládal Platební a certifikační orgán) a provedení tzv. windig-up u projektu a vypracování Prohlášení k ukončení projektu (do Evropské komise ji předkládal Auditní orgán). Poslední etapou je schválení závěrečné dokumentace ze strany Evropské komise a proplacení zádržného. V rámci této etapy se vyjasňovaly dodatečné dotazy ze strany Komise a hlavně vypořádávaly všechny nálezy a zjištění, jež se daného projektu dotkly nebo mohly dotknout. Tato etapa trvá řadu měsíců. V rozhodnutích o poskytnutí pomoci, resp. v nařízeních k Fondu soudržnosti je stanovena výhrada, že podpora je poskytována za podmínky, že předpoklady, za kterých byla poskytnuta, se po určitou dobu nezmění. Pokud by došlo k jejich změně, je povinností české strany o tom informovat Evropskou komisi a jednat o nezbytnosti případných změn ve výši podpory. Kontrola této tzv. udržitelnosti projektů je po stanovenou dobu povinností Řídícího orgánu. U projektů z předvstupního období je termín stanoven individuálně ve finančním memorandu, u projektů s rozhodnutím Komise to jsou tři roky od poslední finanční operace Evropské komise spojené s projektem. 6 7

6 Seznam projektů Monitorovací listy sektor dopravy 2000/CZ/16/P/PT/001 Rychlostní silnice R48 Bělotín obchvat 2000/CZ/16/P/PT/003 Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek Místek Dobrá 2000/CZ/16/P/PT/006 Modernizace traťového úseku Záboří Přelouč 2001/CZ/16/P/PT/009 Dálnice D8 : Praha Ústí nad Labem státní hranice ČR/SRN, úsek 0807 Trmice státní hranice 2001/CZ/16/P/PT/012 Rychlostní silnice R48 Dobrá Tošanovice Žukov, Etapa 1 Dobrá Tošanovice 2002/CZ/16/P/PT/013 Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě Krasíkov 2002/CZ/16/P/PT/015 Evropský vlakový zabezpečovací systém Pilotní projekt Poříčany Kolín 2004/CZ/16/C/PT/001 Rychlostní silnice R48 Dobrá Tošanovice Žukov, Etapa 2 Tošanovice Žukov 2004/CZ/16/C/PT/002 Modernizace traťového úseku Červenka Zábřeh na Moravě 2004/CZ/16/C/PT/004 Dálnice D1 úsek 0134 Mořice Kojetín Kroměříž východ 2004/CZ/16/C/PT/005 Rychlostní komunikace R1 Silniční okruh kolem Prahy, úsek 514 Lahovice - Slivenec 2005/CZ/16/C/PT/001 Optimalizace trati Plzeň Stříbro Monitorovací listy sektor životního prostředí 2000/CZ/16/P/PE/001 Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy 2000/CZ/16/P/PE/002 Stoková síť města Brna 2000/CZ/16/P/PE/003 Monitorování a hodnocení hydrosféry v ČR v souladu se směrnicemi EK o životním prostředí 2001/CZ/16/P/PE/004 Rekonstrukce systému zásobování pitnou vodou, výstavba kanalizačních sběračů, rekonstrukce úpravny vody a čistíren odpadních vod v Podkrušnohoří 2001/CZ/16/P/PE/005 Intenzifikace a rekonstrukce čističky odpadních vod a kanalizační sítě Jihlava 2001/CZ/16/P/PE/008 Rekonstrukce a dobudování stokové sítě města Olomouc 2001/CZ/16/P/PE/009 Ochrana vod v povodí řeky Dyje 2002/CZ/16/P/PE/010 Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka 2002/CZ/16/P/PE/012 Čistá řeka Bečva 2002/CZ/16/P/PE/013 Zajištění standardů Evropské Unie ve vodárenské soustavě Jižní Čechy 2002/CZ/16/P/PE/014 Rekonstrukce stokové sítě ve Žďáru nad Sázavou 2003/CZ/16/P/PE/016 Odpadové hospodářství města Brna 2003/CZ/16/P/PE/017 Rekonstrukce kanalizace města Znojmo 2004/CZ/16/C/PE/001 Karviná Rozšíření kanalizace 2004/CZ/16/C/PE/002 Úprava čističky odpadních vod města Příbram 2004/CZ/16/C/PE/003 Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzeň 2004/CZ/16/C/PE/004 Rekonstrukce úpravny vody a čistírny odpadních vod a rekonstrukce a dokončení kanalizace v povodí Lužické Nisy 2004/CZ/16/C/PE/005 Regionální vodohospodářský projekt Karlovy Vary 2004/CZ/16/C/PE/007 Klatovy Čisté město 2004/CZ/16/C/PE/008 Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun 2004/CZ/16/C/PE/014 Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy I. etapa 2004/CZ/16/C/PE/015 Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy 2004/CZ/16/C/PE/016 Břeclavsko rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje 2004/CZ/16/C/PE/017 Rekonstrukce a dobudování stokové sítě města Olomouc II. etapa 2005/CZ/16/C/PE/001 Střední Pomoraví / Hodonínsko 2005/CZ/16/C/PE/002 Šlapanicko Čistá Říčka a Rakovec 2005/CZ/16/C/PE/004 Novostavba veřejné splaškové kanalizace a objektu ČOV v Kravařích 2005/CZ/16/C/PE/006 Labe Loučná 2005/CZ/16/C/PE/008 Zajištění kvality pitné vody ve vodárenské soustavě jihozápadní Moravy region Třebíčsko 2005/CZ/16/C/PE/010 Mladoboleslavsko čištění a odkanalizování odpadních vod 2005/CZ/16/C/PE/014 Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese Vyškov 2005/CZ/16/C/PE/016 Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Moravy a Bečvy 2005/CZ/16/C/PE/020 Čistá horní Úpa 2005/CZ/16/C/PE/021 Cidlina 2005/CZ/16/C/PE/003 Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko (při opakovaném projednávání odvolání účastníka výběrového řízení včetně několika soudních řízení nabrala příprava projektu takové zpoždění, že nemohl být realizován) 2005/CZ/16/C/PE/011 Revitalizace povodí Olše 2005/CZ/16/C/PE/012 Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko 2005/CZ/16/C/PE/022 Čisté horní Labe 8 9

7 Sektor dopravy Rychlostní silnice R48 Bělotín obchvat Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PT/001 Zahájení: 6/2004 Ukončení: 8/2007 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: Podpora z FS: 60 % Obec Bělotín je třetí největší obcí v okrese Přerov a místní projekt je součástí rychlostní silnice R48, která je 86 km dlouhou komunikací sloužící jako napojení na hlavní trasu z Prahy přes Brno k polské hranici. Jedná se o čtyřproudovou vozovku, která umožňuje tranzitní dopravu po obchvatu obce Bělotín. Stavba je součástí komplexního projektu změny silnice 1.třídy č.48 na rychlostní komunikaci R48. Stavbu tvoří rychlostní komunikace v délce m včetně několika nových připojovacích silnic, tři mostních objektů a úprav přilehlých silnic. O náročnosti stavby hovoří i fakt, že silnice je mimo jiné vedena také po 580 m dlouhém viaduktu přes jezero, železniční trať a zemědělskou půdu. Prvořadým cílem projektu bylo vybudovat rychlostní silnici o dostatečné dopravní kapacitě a také usnadnit tranzitní dopravu přijíždějící z dálnice D1 (Praha Brno Vyškov) směrem do Nového Jičína a dále na Slovensko a do Polska. Záměrem bylo také zlepšit neuspokojivou místní dopravní situaci a posílit tak i bezpečnost chodců. Vybudování obchvatu mělo také významný vliv na zlepšení životního prostředí, které bylo zatíženo zejména hlukem, emisemi a vibracemi způsobenými intenzivním provozem. Dokončení rychlostní silnice R48 výrazně příspívá ke komplexnímu řešení stále narůstajících požadavků na vnitrozemskou i mezinárodní dopravu a nenásilně zvyšuje dopravní kapacitu místních komunikací. Projekt je jedním z těch, které byly na rychlostní komunikaci R48 realizovány za podpory Fondu soudržnosti. Celkem čtyři podpořené projekty tak nahradily původní komunikaci v celkové délce více než 31 km. Celá stavba výrazně urychluje průjezd oblastí a v neposlední řadě nezanedbatelně zlepšuje životní prostředí v samotné obci Bělotín. Na základě posouzení hlukové studie byly rovněž vybudovány protihlukové stěny v celkovém rozsahu m 2. V rámci realizace výstavby nové rychlostní komunikace R48 došlo také k řešení vegetačních úprav. Svahy, které jsou nedílnou součástí výstavby byly zatravněny a osázeny skupinami keřů a stromů, dopad výstavby na zelený ráz krajiny byl takovým krokem minimalizován. Další kompenzací ekologické újmy krajiny v údolní nivě Luhy mimo dosah negativních vlivů silničního provozu bylo jako součást projektu založeno společenstvo, které zcela odpovídá biotopu údolní nivy

8 Sektor dopravy Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek-Místek Dobrá dvěma mimoúrovňovými křižovatkami, 11 mosty, jednou lávkou pro pěší a s podchodem a několika přeložkami inženýrských sítí. Projekt obsahoval také výstavbu protihlukových stěn o ploše m 2, devíti opěrných zdí, 18 km svodidel a zábradlí. Stavba si vyžádala demolici 20 objektů. i obchody byly umístěny velice blízko původní komunikace) a v neposlední řadě projekt přispěl k výraznému zlepšení kvality životního prostředí. Odkloněním tranzitní dopravy z Frýdku-Místku a Dobré se zlepšila plynulost provozu a snížila se doba přepravy. Projekt také výrazně zlepšuje podmínky pro těžkou nákladní dopravu mezi Polskem, Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem. Na základě posouzení hlukové studie bylo vybudováno celkem 10 protihlukových stěn o různé délce a výšce. Úroveň hluku byla v každé dotčené oblasti vždy měřena individuálně. Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PT/003 Zahájení: 10/2002 Ukončení: 10/2004 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: Podpora z FS: 60 % Projekt je jedním z těch, které byly na rychlostní komunikaci R48 realizovány za podpory Fondu soudržnosti. Celkem čtyři podpořené projekty tak nahradily původní komunikaci v celkové délce více než 31 km. Stavba je součástí komplexního projektu změny silnice 1.třídy č.48 na rychlostní komunikaci R48, která představuje 86 km dlouhou komunikaci sloužící jako napojení na hlavní trasu z Prahy přes Brno k polské hranici. Projekt je situován na VI.multimodálním koridoru spojujícím Polsko, Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Projekt zahrnoval výstavbu čtyřproudové rychlostní silnice se středním dělícím pruhem v délce 5,24 km, se Cílem projektu bylo umožnit tranzitní dopravě přicházející z dálnice D1 (Praha Vyškov Brno ) a pokračující do Ostravy a Polska projíždět méně obydlenou oblastí města Frýdek-Místek než tomu bylo doposud a zároveň se zcela vyhnout vesnici Dobrá. Zároveň se tak výrazně zlepšila neuspokojivá situace místního dopravního zatížení a došlo ke zvýšení bezpečnosti chodců (domy, školy V rámci realizace výstavby nové rychlostní komunikace R48 došlo také k řešení vegetačních úprav v oblasti Černého potoka, kde byla veškerá dotčená místa znovu zatravněna a osázena. Realizace tohoto projektu již byla úspěšně ukončena

9 Sektor dopravy Modernizace traťového úseku Záboří Přelouč nových železničních mostů, propustků a podchodů pro cestující, výstavbu silničního nadjezdu v Přelouči, rekonstrukci a výstavbu staničních budov v souvislosti s instalací nové moderní technologie, rekonstrukci trakčního vedení, instalaci výhybek včetně elektrického ohřevu, modernizaci nástupiště a kompletní protihluková opatření. Trať byla modernizována od km 338,120 do km 319,552, kde navázala na dokončenou modernizaci železniční zastávky Přelouč. Zahrnuje dvě stanice, a to Záboří nad Labem a Řečany nad Labem, čtyři železniční zastávky Týnec nad Labem, Kojetice, Chvaletice a Lhota před Přeloučí a přeložku trati u Přelouče. času. Jedním z měřitelných přínosů bylo například zkrácení jízdní doby mezi Berlínem a Vídní z 10 hodin na 6 hodin a 35 minut, respektive mezi Brnem a Prahou ze 3 hodin 20 minut na 2 hodiny a 8 minut. Projekt také výrazně umožnil navýšení celkového objemu železniční dopravy a to jak pro osobní vlaky, tak pro nákladní dopravu. V neposlední řadě došlo k výraznému zlepšení bezpečnosti a kultury samotného cestování. Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PT/006 Zahájení: 12/2002 Ukončení: 10/2004 Konečný příjemce podpory: Správa železniční dopravní cesty, s.o. Celkové náklady projektu: Podpora z FS: 74 % Modernizace železničních koridorů I.-IV. na území České republiky je součástí rozsáhlé modernizace transevropské sítě. I.Národní železiční koridor Děčín Praha Břeclav je součástí IV.transevropského koridoru Berlín Praha Vídeň. Projekt modernizace se týkal traťového úseku mezi obcemi Záboří a Přelouč v celkové délce přesahující 18 kilometrů. Úsek je součástí I.Národního tranzitního železničního koridoru České republiky Děčín Praha Břeclav. Projekt zahrnoval úpravy a rekonstrukci železničního spodku v celé délce úseku, nový typ železničního svršku, rekonstrukci a výstavbu Realizovaná modernizace zvýšila traťovou rychlost do 160 km/h, umožnila přepravovat náklady s vyšší hmotností a nová prostorová průchodnost umožnila nově přepravovat širší náklady. Modernizovaná trať rovněž zásadně přispěla ke zlepšení životního prostředí, celkové úpravy radikálně snížily hladinu hluku a dále k celkovému zkvalitnění infrastruktury v dané oblasti a v neposlední řadě ke zkrácení cestovního 14 15

10 Sektor dopravy Dálnice D8 : Praha Ústí nad Labem státní hranice ČR/SRN, úsek 0807 Trmice státní hranice Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/001 Zahájení: 11/2004 Ukončení: 12/2006 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: Podpora z FS: 74 % Projekt byl tvořen třemi technicky a finančně nezávislými stavbami, které se nacházejí na posledním úseku Dálnice D8 Praha Drážďany na českém území v úseku Trmice státní hranice. Most přes železniční tratě v Trmicích je viadukt dlouhý m, členěný do pěti dilatačních celků o 30 resp. 29 polích. Nosná konstrukce mostu je železobetonová mostovka spřažená s ocelovou konstrukcí tvořenou dvěma hlavními plnostěnnými ocelovými nosníky pro každý most. Most Knínice je součástí projektu výstavby trasy dálnice o délce m. Jedná se o dvojitý monolitický předpjatý železobetonový most o délce m o 25 (levý) a 26 (pravý) polích. Projekt také zahrnoval zemní práce, most na přeložce přes dálnici, protihlukové zdi, přeložky silnic II. a III.tř. o délce m a přeložky inženýrských sítí. Hlavním objektem výstavby trasy dálnice o délce m je tunel Libouchec tvořený dvěma samostatnými tunelovými troubami s betonovým ostěním ražený novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM). Součástí prací na tunelu bylo vybudování ventilace, osvětlení a komunikačního vybavení. Hlavním cílem projektu bylo přispět k dokončení dálnice D8 z Prahy do Drážďan, která je budována na základě mezinárodní dohody mezi Českou republikou a Německem. Současně tak došlo ke kompletaci významné části spojení tvořícího součást 4.multimodálního koridoru sítě TEN-T. Účelem projektu bylo především nahradit nevyhovující silniční spojení mezi Českou republikou a Saskem vedené přes stávající hraniční přechody na Cínovci, v Hřensku a Petrovicích, protože původní silnice II. a III.třídy mezi ČR a Saskem neměly dostatečnou kapacitu. Zprovozněním dálnice D8 v úseku 0807 Trmice st.hranice ČR/SRN bylo sledováno odlehčení zejména stávající dvoupruhové silnice I/8 mezi Teplicemi a hraničním přechodem na Cínovci. Převedení dopravy, zejména tranzitní, ze silnice I/8 na dálnici D8 znamená přínosy v podobě zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu a zlepšení životního prostředí v obcích, kterými tato stávající silnice prochází jakož i v celé její dotčené trase. Dalším přínosem bylo zkrácení jízdních dob a zvýšení komfortu dopravy využívající spojení mezi Prahou a Drážďany. Dokončení dálnice D8 má vliv na průmyslový rozvoj a turistický ruch v této části České republiky

11 Sektor dopravy Rychlostní silnice R48 Dobrá Tošanovice Žukov, Etapa 1 Dobrá Tošanovice objektů na silnici a šesti na objektech křižujících hlavní trasu. Silnice I/48 tvoří páteřní komunikaci na severní Moravě, spojující Bělotín a hranici České republiky s Polskem v Českém Těšíně. Nově vybudovaný úsek rychlostní komunikace v kategorii R 22,5/100 je součástí celkového záměru výstavby rychlostní komunikace R48 mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. Z dopravního hlediska má komunikace význam jako dálková komunikace mezinárodního charakteru ve vazbě na hraniční přechod v Chotěbuzi (ČR/ Polsko) a ve výhledu propojení se silnicí I/11 ve vazbě na hraniční přechod v Mostech u Jablunkova (ČR/Slovensko). Komunikace I/48 je součástí mezinárodního tahu E462. prostředí. V neposlední řadě bylo cílem zdokonalit spojení mezi sítěmi TEN-T a TINA a zlepšit tak podmínky pro dopravu, tranzit a bezpečnost na VI.evropském multimodálním dopravním koridoru a zároveň snížit cestovní čas mezi severní a jižní Moravou a zlepšit přímé spojení do Polska, na Slovensko a do Rakouska. Dokončení rychlostní silnice R48 významně přispělo k řešení narůstajících požadavků na vnitrozemskou i mezinárodní dopravu a dopravní kapacitu. Číslo projektu: 2001/CZ/16/P/PT/012 Zahájení: 4/2004 Ukončení: 10/2006 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: Podpora z FS: 60 % Projekt je jedním z těch, které byly na rychlostní komunikaci R48 realizovány za podpory Fondu soudržnosti. Celkem čtyři podpořené projekty tak nahradily původní komunikaci v celkové délce více než 31 km. Silnice R48 představuje 86 km dlouhou komunikaci situovanou na VI.multimodálním koridoru spojujícím Polsko, Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Projekt zahrnoval výstavbu rychlostní silnice o délce km v kategorii R22,5/100 a zajistil rozdělení dopravního zatížení, snížení počtu nehod a zlepšení životního prostředí pro obyvatele podél existující silnice I/48. Navržení trasy vyvolalo nutnost vybudování dvanácti mostních Prvořadým cílem projektu bylo vybudovat rychlostní silnici o dostatečné dopravní kapacitě a také umožnit tranzitní dopravě přijíždějící z dálnice D1 (Praha Brno Vyškov) směrem do Českého Těšína, na Slovensko a do Polska projíždět méně obydlenými oblastmi. Záměrem projektu bylo zlepšit neuspokojivou místní dopravní situaci a posílit bezpečnost chodců a ochranu životního V rámci výstavby nové komunikace R48 byly řešeny vegetační úpravy zemního tělesa předmětné komunikace a souvisejících stavebních objektů. Jednalo se zejména o skupinovou výsadbu keřů a stromů buď s podsadbou nebo jako zalesnění, dále výsadbu kombinovanou, obnovu výsadby biokoridoru v místech navazujících na lesní porost nebo podél vodotečí. Svahy byly zatravněny a částečně osázeny. Na základě posouzení hlukové studie byly vybudovány protihlukové stěny v celkovém rozsahu m