MZDOVÉ VÝPOČTY V ROCE 2013

Transkript

1 MZDOVÉ VÝPOČTY V ROCE 2013 Obsah 1 Úvod do problematiky 2 Základní pojmy rozdíly mezi mzdou, platem, právní předpisy 2.1 Kdo je odměňován mzdou, informace o výši mzdy 2.2 Kdo je odměňován platem, informace o výši tarifního platu 2.3 Právní předpisy o mzdě, platu 2.4 Formy mzdy 2.5 Co není mzdou, platem 3 Zařazování zaměstnanců odměňovaných mzdou 3.1 Minimální mzda 3.2 Zaručená mzda nejnižší úroveň zaručené mzdy 4 Zařazování zaměstnanců odměňovaných platem 4.1 Nejnižší úroveň zaručeného tarifního platu 4.2 Způsoby zařazování zaměstnanců odměňovaných platem 5 Společná ustanovení o mzdě, platu a odměnách z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - obsluha mzdy, platu nebo odměny. 6 Výpočty příplatkové nárokové složky ke mzdě, platu, odměna za pracovní pohotovost 6.1 Příplatek za přesčas 6.2 Příplatek za svátek 6.3 Příplatek za sobotu a neděli 6.4 Příplatek v noci 6.5 Příplatek ve ztíženém pracovním prostředí 6.6 Zvláštní příplatek 6.7 Příplatek za vedení 6.8 Příplatek za dělenou směnu 6.9 Odměna za pracovní pohotovost 6.10 Smluvní mzda sjednaná s přihlédnutím k práci přesčas 7 Nenárokové složky ke mzdě, platu 7.1 Prémie, odměny 7.2 Osobní příplatek osobní ohodnocení

2 ~ 2 ~ 1 Úvod do problematiky Každý zaměstnavatel zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance, musí dodržovat základní principy rovného zacházení a spravedlivého odměňování za práci svých zaměstnanců. Správná mzdová politika každého zaměstnavatele je pak základním nástrojem dobré atmosféry ve firmách a zárukou stabilizace pracovních míst. Tyto zásady, které bohužel v mnohých případech nejsou dodržovány, jsou zakotveny především v 13, 16 a 17 Zákoníku práce. 2 Základní pojmy - rozdíly mezi mzdou, platem, právní předpisy 2.1 Kdo je odměňován mzdou Mzda je charakterizována jako peněžité plnění, poskytované zaměstnavatelem, který je podnikatelským subjektem, svému zaměstnanci za výkon práce v rámci sjednaného pracovního poměru. Zde je zapotřebí připomenout, že zaměstnavatel je povinen své zaměstnance ohodnotit mzdou za vykonanou práci podle p ř e d e m stanovených podmínek mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Podmínky pro řádné zařazení zaměstnance z hlediska výše zaručené základní mzdy by měly být pro zaměstnavatele především: složitost práce odpovědnost zastávané pracovní pozice namáhavost prováděné práce obtížnost pracovních podmínek Jak z uvedeného vyplývá, musí se zaměstnavatel řídit při určování mzdy podle nejnižší úrovní zaručené mzdy, a dále v neposlední řadě podle pravidel, která si určí nejčastěji ve vnitřním předpise - viz. odkaz na 305 Zákoníku práce - vnitřní předpis. Při sestavování vnitřního firemního předpisu pak musí dodržet podmínky dané v Obecné ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohody. Poznámka autora U zaměstnavatele může vnitřní předpis stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec.

3 ~ 3 ~ Vnitřní předpis může nahradit kolektivní smlouva viz Zákoníku práce. (Vnitřní předpis má např. obsahovat sdělení o pobídkových složkách mzdy v rámci dalšího odměňování, výplatní termín, způsob provádění výplaty hotově, převodem na účet, event.. i jinou formou předání odměny za výkon práce naturální mzdou viz. 119 Zákoníku práce. Tato pravidla pro určování mzdy zaměstnance mají být jednoznačná a zaměstnanci srozumitelná tak, aby každý zaměstnanec věděl, jakou mzdu za svojí práci obdrží). Informace o sjednané výši mzdy Podle 113 Zákoníku práce se mzda sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě jí zaměstnavatel stanoví vnitřním firemním předpisem nebo mzdovým výměrem. Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, event.. další ujednání, ( výplatní termín, místo výplaty, atd.,) pokud tyto nebudou uvedeny v pracovní smlouvě nebo vnitřním firemním předpisu či kolektivní smlouvě. Poznámka autora Mzdový výměr je projevem vůle zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci mzdu v určité formě a výši a dává tak právo zaměstnance takto určenou mzdu za výkon práce obdržet. Povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci mzdový výměr tak posiluje zaměstnanci právní jistotu a i jeho pozici v případných pracovněprávních sporech se zaměstnavatelem. 2.2 Kdo je odměňován platem Obecně řečeno, na otázku kdo je odměňován platem si můžeme odpovědět : Ti ostatní zaměstnanci, jejichž zaměstnavatel je stát. Odpověď nalezneme v 109 odst. 3 a 122 Zákoníku práce. Platem jsou tedy odměňováni zaměstnanci, kteří vykonávají práci na základě pracovního poměru pro zaměstnavatelé, kteří pro odměňování svých zaměstnanců využívají z převážné většiny nebo zcela prostředky ze státního rozpočtu. Tímto zaměstnavatelem pak je : stát, územní samosprávný celek tj. obce, kraje, státní fond, příspěvkové organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvků na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele,

4 ~ 4 ~ školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo veřejně neziskové ústavní zdravotnické zařízení. I plat se určuje, tak jako mzda podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, a v neposlední řadě podle pracovní výkonosti a dosahovaných pracovních výkonů. Na rozdíl od zařazování zaměstnanců odměňovaných mzdou v podnikatelské sféře se zařazování zaměstnanců odměňovaných platem řídí jednoznačně zvláštní právní normou Katalogem prací :, viz. podrobně v kapitole 4). Informace o sjednání výše tarifního platu Podle 136 Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vydat svému zaměstnanci v den nástupu do práce písemný platový výměr. V platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést: údaje o platové třídě - kvalifikační předpoklady (vzdělání pro danou pozici), údaje o platovém stupni - uznatelná (započitatelná) praxe pro výkon dané pozice, výši platového tarifu, ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Pokud by platový výměr plnil i funkci o ostatních ujednáních, je zaměstnavatel do platového výměru povinen ještě uvést i údaje o termínu výplatu a místu výplaty. Poznámka autora V praxi jsou však tyto údaje o výplatním termínu event. místu výplaty či další zvláštní ujednání o platu, zakotveny v kolektivní smlouvě, nebo v příloze k pracovní smlouvě či vnitřním předpisu. Opět tak, jako mzdový výměr, tak i platový výměr je opět projevem vůle zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci plat, podle však stanovené struktury ( uspořádání ) pro danou pozici, a dává zaměstnanci záruku takovýto určený tarifní plat od zaměstnavatele pobírat. Ostatní pravidelně měsíčně poskytované složky platu mají v platebním výměru pouze charakter informativní ( jedná se o např. osobní příplatek, příplatek za vedení, zvláštní pedagogický příplatek, atd.).

5 ~ 5 ~ 2.3 Právní předpisy o mzdě, platu Mzdové předpisy Právní předpisy, které upravují odměňování zaměstnanců mzdou: - Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně 109 odst. 1,2, a 4, Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 249/2007 Sb. a NV č. 452/2009 Sb. Platové předpisy Právní předpisy, které upravují platové poměry zaměstnanců: - Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně 109 odst. 3), Nařízení vlády 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č.74/2009 Sb., nařízení vlády č. 130/2009 Sb. a nařízení vlády č. 201/2009 Sb. - Nařízení vlády č.222/2010 Sb., katalog prací ve veřejných službách a správě, s účinností od 1. října Formy mzdy Na rozdíl od platu, kde se jasně hovoří o měsíčním tarifním platu rozlišujeme u mzdy několik forem odměňování zaměstnance za vykonanou práci. Jsou to: Časová mzda se používá tam, kde je možno určit výkon práce za určitý časový úsek. Jedná se o nejpřesnější odměnu za výkon práce, neboť zaměstnanci náleží mzda i za zlomky hodiny. Nejčastěji se vyskytující ve výrobní sféře. Měsíční mzda se nejčastěji vyskytuje u technickoadministrativních zaměstnanců.

6 ~ 6 ~ Úkolová mzda je využívána ve výrobní sféře, kdy zaměstnavatel určí normu spotřeby práce, ze které se stanoví úkolová sazba (jednotka výkonu) výrobek. Podílová mzda - použití především u obchodně provozních zaměstnanců - službách. Jedná se o pevnou složku mzdy (nejčastěji měsíční ) + % z dosažené tržby. Provizní mzda se aplikuje u druhů činností, kdy je určeno % ze zrealizované zakázky viz. např. realitní makléři, pojišťovací agenti, prodejci. Naturální mzda. Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci pouze s jeho písemným souhlasem. Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel odmění zaměstnance za výkon práce povinně v korunách ve výši nejméně minimální mzdy, a zbývající část formou naturálního plnění tj. výrobky, výkony či službami. Tato naturální mzda musí být poskytována v ceně, kterou by účtoval zaměstnavatel jiným odběratelům ceně obvyklé. Zásadně nelze formou naturální mzdy poskytovat lihoviny, tabákové výrobky a jiné návykové látky viz. odkaz na 119 Zákoníku práce. 2.5 Co není mzdou, platem V předešlém bodě byly uvedeny formy mzdy, kterými může být zaměstnanec odměňován za výkon práce. Pokud však zaměstnanci obdrží od svého zaměstnavatele ještě jiné požitky benefity, které jsou zaměstnanci předány v peněžní či jiné podobě pouze v souvislosti se zaměstnáním, nejedná se o mzdu či plat. Jedná se např. o situace, kdy jsou zaměstnanci předávány v jeho prospěch odměny např. k životním jubileím, firemním výročím, příspěvek na vánoce, dovolenou, atd. Dále pak jsou to odměny věrnostní a stabilizační povahy, a to především při dovršení životního jubilea, k prvnímu odchodu do důchodu ( starobního důchodu, invalidního důchodu III. stupně ), pracovní výročí zaměstnance ( např. po každých odpracovaných 2 letech ve společnosti odměna ve výši Kč 2 000,-- atd.). Také tyto formy nemají povahu mzdy nebo platu neboť nesouvisí přímo z výkonem práce. Přesné pojmenování těchto benefitů má samozřejmě význam pro správné rozpočtování prostředků na mzdy či platy, a dále pak mají dopady na stanovení průměrného výdělku zaměstnanců v rámci započitatelnosti příjmů, které se do průměrného výdělku zahrnují.

7 ~ 7 ~ 3 Zařazování zaměstnanců odměňovaných mzdou 3.1 Minimální mzda Zákoník práce v 111 určuje pojem minimální mzdy jako částku, která je za výkon práce částkou nejnižší přípustnou. V roce 2011 činila měsíční minimální mzda Kč 8000,-- a hodinová minimální mzda Kč 48,10. Poskytnutá mzda při plném úvazku nesmí být nižší. Nedosáhne-li mzda zaměstnance za odvedenou práci ani výše minimální mzdy, přísluší zaměstnanci doplatek rozdílu mezi jeho dosaženou mzdou a výší minimální mzdy. Zaměstnanci, který má sjednanou kratší pracovní dobu ( úvazek ) nebo který neodpracoval v příslušném měsíci stanovenou týdenní pracovní dobu, se s a z b a minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době. Nedosáhne-li však celková mzda zaměstnance výše minimální mzdy, bude mít nárok na doplatek mzdy do výše minimální mzdy. Do minimální mzdy se nezapočítává: - mzda za práci přesčas, - příplatek za práci ve svátek, - příplatek za práci v noci, - příplatek ve ztíženém pracovním prostředí, - příplatek za práci v sobotu a neděli, - další příplatky vyplácené zaměstnavatelem. Minimální mzda v roce 2013 Nařízení vlády 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, činí minimální mzda i pro rok 2013 : Kč 8 000,-- / měsíc, Kč 48,10 / hodina. Zaručená mzda - nejnižší úroveň zaručené mzdy. Zákoník práce v 112 uvádí pojem zaručená mzda, kdy zaručenou mzdou nebo platem je částka, na kterou zaměstnanci vzniklo právo za výkon práce. Podstata tohoto institutu zaručené mzdy je především povinnost poskytnutí základní nejnižší částky zaměstnanci zaměstnavatelem, kdy tato zaručená mzda nesmí dosáhnout méně než je částka minimální mzdy - viz. bod 3.1.

8 ~ 8 ~ Vláda svým nařízením č. 567/2006 Sb. v 3 s t a n o v i l a nejnižší úrovně zaručené mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin odstupňovanou podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací rozčleněnou do 8 skupin následujícím způsobem: Skupina prací: (tarifní skupiny): Nejnižší úroveň zaručené mzdy platná i k Kvalifikace: V Kč za hodinu V Kč za měsíc 1 Základní vzdělání 48, Základní vzdělání, střední 53, Střední s výučním listem 58, Střední vzdělání s 64, maturitou 5 Střední maturita, vyšší 71, odborné 6 Vysoká škola, bakalář 78, Vysoká škola, magister 87, Vysoká škola, magister 96, Od roku 2013 se RUŠÍ 4, kterým zaměstnavatel mohl podkročit shora uvedenou tabulku!! 90 % u zaměstnanců ve věku od 18 až 21 let, jde-li o 1. pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah, a to po dobu 6. měsíců ode dne jeho vzniku. ( např. 90% z Kč 48,10 = Kč 43,30 / hod. ) 80 % u zaměstnance, který je m l a d i s t v í tj. od 16 do 18 let. ( např. 80% z Kč 48,10 = Kč 38,50 / hod. ) 75 % u zaměstnance, poživatele invalidity I. a II. Stupně (např. 75% z Kč 48,10 = Kč 36,00/ hod. ) 50 % u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu III. stupně a u mladistvého invalidního důchodce ( invalidita z mládí ), který tento důchod nepobírá ( např. 50% z Kč 48,10 = Kč 24,00/ hod. ) Závěrečná rekapitulace Jak uvedeno z tabulky o nejnižší úrovni zaručené mzdy je zařazení zaměstnance a jeho následná výše mzdy výslovně v kompetenci zaměstnavatele při povinnosti dodržet nejnižší úroveň zaručené mzdy, a ohodnotit zaměstnance podle míry odpovědnosti, složitosti a náročnosti vykonávané práce

9 ~ 9 ~ s přihlédnutím též k době odborné praxe pro danou pracovní pozici a rovnosti zařazení. V praxi je pak běžně používán termín smluvní mzda. 4 Zařazování zaměstnanců odměňovaných platem 4.1 Zaručený platový tarif - nejnižší úroveň zaručeného platového tarifu Jak bylo uvedeno v kapitole 2 Kdo je odměňován platem je i pro zaměstnance, který má plat, určena v 123 Zákoníku práce Platové tarify nejnižší úroveň platového tarifu do platových tříd 1 16, které se odvozují z minimální nejnižší úrovně zaručené mzdy, tak jak uvedeno v předchozí kapitole, s tím rozdílem, že pro každou z osmi mzdových skupin jsou přiřazeny práce které jsou zařazeny v jednotlivých třídách a to vždy po dvou třídách do každé skupiny, počínaje třídou 1 a konče třídou 16, tzn.: A 1. skupina prací zahrnuje práce v B 2. skupina prací zahrnuje práce ve C 3. skupina prací zahrnuje práce v D 4. skupina prací zahrnuje práce v E 5. skupina prací zahrnuje práce v F 6. skupina prací zahrnuje práce v G 7. skupina prací zahrnuje práce ve H 8. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě. 3. a 4. platové třídě. 5. a 6. platové třídě. 7. a 8. platové třídě. 9. a 10. platové třídě. 11. a 12. platové třídě. 13. a 14. platové třídě. 15. a 16. platové třídě. Stupnice nejnižší úrovně zaručeného platového tarifu platná od roku 2012 Platová třída Nejnižší úroveň zaručeného platového tarifu pro rok 2012 : , , ,-

10 ~ 10 ~ , , , , , , , , , , , , ,- Tato nejnižší úroveň zaručeného platového tarifu má pro zaměstnavatele pouze informativní charakter, neboť zásadní platové tarify (stupnice platových tarifů) stanoví vláda nařízením. Ty jsou uvedeny pro rok 2011 v přílohách č. 1 5 k Nařízení vlády 564/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. K datu nejsou zatím navrženy kromě shora uvedené tabulky další změny v zařazování zaměstnanců odměňovaných platem. Viz. podrobně v další části Způsoby zařazování zaměstnanců odměňovaných platem Od vstoupilo v platnost Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., O katalogu prací ve veřejných službách a správě. Katalog prací je v podstatě základní norma, která slouží jako výchozí ukazatel z pohledu pracovních pozic podle nejsložitějšího druhu vykonávané práce pro tu, kterou pracovní pozici uvedenou v pracovní smlouvě zaměstnance. Podle těchto zásad, kdy hlavní kritérium pro zařazení zaměstnance je kvalifikační předpoklad zaměstnance, pak zaměstnavatel určí danou platovou třídu. Jen pro informaci uvádím nejzásadnější změny, které nastaly v posledním katalogu práce oproti starému katalogu práce, který byl zrušen k Katalog práce od : - Reaguje na odlišný způsob provádění některých prací zpravidla související se změnami prováděnými ve veřejných službách a správě v širších souvislostech, např. s elektronizací veřejné správy, novými pracemi prováděnými v dopravně správních agendách, v oblasti občanských a cestovních dokladů, živnostenského podnikání, čerpání prostředků z evropských strukturálních fondů, ve zdůraznění projektového

11 ~ 11 ~ řízení, ve zvýšené odpovědnosti zaměstnavatelů v zaměstnanecké agendě a v jiných oblastech. - Reaguje na zvyšování požadavků na kvalifikační náročnost prací. Nejmarkantněji se tato změna týká náročnosti prací v oblasti stavebního řádu a územního plánu a dále pak v celé oblasti zdravotnictví. - Má snahu zpřehlednit a spravedlivěji určit tento předpis z pohledu jednotlivých povolání na všech stupních správních a samosprávných činností do platových tříd, a rozdělit do samostatných povolání jednotlivé specifické oblasti státní správy a samosprávy s vlastním číselným označením. ( Viz. např. obecné povolání kontrol se mění na povolání interní auditor, z analytika diagnostika na odborný pracovník v laboratorních metodách, apod. ). - Díky rozšíření některých specifických povolání zareagoval na aktuální právní úpravy v jednotlivých oblastech veřejné správy a služeb. Základní principy zařazování zaměstnanců ve veřejných službách a správě do jednotlivých platových tříd a platových stupňů Samotná struktura tarifního platu zaměstnance ve veřejných službách a správě se jednoznačně řídí Zákoníkem práce ve svém 122 odst. 1, kde určení platu není možné určit jiným způsobem a v jiném složení a jiné výši, než stanoví zákoník práce a další právní předpisy, především pak Nařízení vlády 564/2006 Sb. a již zmiňovaný katalog prací. Zaměstnanci podle ustanovení 123 odst. 1 Zákoníku práce přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen a to podle kritérií: a) do platové třídy, podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací, ( viz. katalog prací ) a b) do platového stupně, podle doby dosažené praxe, doby výkonu vojenské základní nebo náhradní služby, event. civilní služby. Dále pak péče o dítě. Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich ve 12 platových stupních. A. Platové třídy Zařazení zaměstnance do platové třídy je podmíněno plnění stanoveného kvalifikačního předpokladu vzdělání. Tyto kvalifikační předpoklady pro

12 ~ 12 ~ výkon prací v jednotlivých platových třídách jsou uvedeny v 2 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. takto: 1. platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání 2. platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání 3. platová třída: střední vzdělání 4. platová třída: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání 5. platová třída: střední vzdělání s výučním listem 6. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední s výučním listem 7. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou 8. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou 9. platová třída: vyšší odborné vzdělání nebo střední s maturitní zkouškou 10. platová třída: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborná škola 11. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo VŠ v bakalářském studijním programu 12. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo VŠ v bakalářském studijním programu 13. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu 14. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu 15. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu 16. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu O zařazení zaměstnance do platové třídy se rozhoduje při jeho přijetí do pracovního poměru. Dojde-li za trvání pracovního poměru ke změně druhu práce, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do té platové třídy, která odpovídá nově sjednanému druhu práce, tzn. zaměstnavatel zaměstnance znovu zařadí do

13 ~ 13 ~ platové třídy, jako kdyby zaměstnance znovu přijímal do pracovního poměru a to podle nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje, s odkazem na katalog prací a shora uvedenou 16ti. třídní tabulku o kvalifikačních předpokladech pro vykonávanou pozici. Zařazování zaměstnance do platových tříd 1. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. 2. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání. 3. Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebné vzdělání, a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání a) až na dobu 4 roků, b) na dobu delší, jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení podle písmene a) prokázal schopnost k výkonu požadované práce viz. odkaz na ust. 3 Nařízení vlády 564/2006 Sb. ve znění č. 381/2010 a č. 44/2011 Sb. B. Platové stupně Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe podle 123 odst. 4 zákoníku práce, s odkazem na ustanovení 4 odst. 2-9 nařízení vlády 564/2006 Sb., kdy míra započitatelné praxe se určuje následujícím způsobem : 1. V plném rozsahu pokud zaměstnanec doloží dobu praxe v požadovaném oboru. Požadovanou praxí v oboru se rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

14 ~ 14 ~ 2. V rozsahu nejvýše dvou třetin započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu jiné praxe, a to v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované práce. 3. V plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby. 4. V plném rozsahu, nejvýše však celkovém rozsahu 6 let, započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu: a) skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovského příspěvku b) osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě 5. Z doby, kterou zaměstnanci započetl podle předchozích odstavců, odečte zaměstnavatel zaměstnanci zařazenému do: a) šesté až osmé platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s výučním listem dobu 1 roku, nebo dobu 2 roků, pokud dosáhl jen středního vzdělání, anebo dobu 4 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, b) deváté platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s maturitou dobu 2 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 3 roků, nebo středního vzdělání dobu 4 roků, anebo dobu 6 roků pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, c) desáté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání dobu 1 roku, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 4 roků, nebo jen středního vzdělání dobu 5 roků, anebo dobu 7 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, d) jedenácté až šestnácté platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, dobu 2 roků, nebo jen vyššího odborného vzdělání, dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s maturitou dobu 5 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 6 roků, nebo jen středního vzdělání dobu 7 roků, anebo dobu 9 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání. Jestliže zaměstnanec dosáhne v průběhu pracovního poměru vyššího vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe, přičte mu zaměstnavatel dobu odpovídající dosaženému vzdělání, kterou mu podle předcházejících odstavců odečetl.

15 ~ 15 ~ Platový tarif ve vyšším platovém stupni náleží zaměstnanci od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl započitatelné praxe stanovené pro jednotlivé platové stupně. Poznámka V příloze tohoto materiálu jsou pro ilustraci uvedeny tabulky 1 5 z přílohy Nařízení vlády 564/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy od byla zrušena tabulka 6) pro zařazení pedagogických zaměstnanců. Tito zaměstnanci jsou od roku 2012 přeřazení do tabulky č. 5) Nařízení vlády 564/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tím se ruší v 5 Platový tarif odst. 5) a odst. 6), kdy v odstavci 5 je pouze ponechána věta : Zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení. 5 Společná ustanovení o mzdě, platu a odměnách z dohod konaných mimo pracovní poměr obsluha mzdy, platu nebo odměny. Zaměstnavatel má ve smyslu ustanovení Zákoníku práce vůči svému zaměstnanci několik povinností při provádění výplaty zaměstnanci za výkon jeho práce pro zaměstnavatele. Od roku 2012 došlo k několika změnám v právní úpravě. Změny jsou zvýrazněny tučně kurzivou. Společná ustanovení o mzdě, platu a) Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. b) Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje. c) Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci a). d) Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu nebo plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestli-že to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo

16 ~ 16 ~ platů, je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy nebo platu je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dovolené. e) Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestli-že to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. f) Mzdu nebo plat je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet v zákonných penězích. g) Mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. h) Mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak - bod ch). Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty. i) Zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu mzdy nebo platu, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat mzdu nebo plat na své náklady a nebezpečí, a to nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu. j) Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci p í s e m n ý d o k l a d obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl. k) Jiné osobě než zaměstnanci je možné vyplatit mzdu nebo plat jen na základě písemné plné moci, to platí i pro manžela nebo partnera (registrované partnerství) zaměstnance. l) Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy nebo platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení event. srážek ze mzdy nebo platu podle tohoto

17 ~ 17 ~ zákona, z a p l a t i t č á s t k u u r č e n o u zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na j e d e n platební ú č e t u r č e n ý zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. m) Zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí je možné s j e j i c h s o u h l a s e m poskytovat mzdu nebo plat nebo jejich část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz. Pro přepočet mzdy nebo platu nebo jejich části se použije kurz ČNB platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty mzdy nebo platu. Odměny z dohody o provedení práce a pracovní činnosti Jestli-že se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost a výplatu odměny z dohody, s t e j n ý princip splatnosti jako u mzdy nebo platu. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení c e l é h o pracovního úkolu, vyplatí zaměstnavatel odměnu z dohody v n e j b l i ž š í m výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce. 6 Výpočty příplatkové nárokové složky ke mzdě, platu V této kapitole si podrobně objasníme postupy výpočtů u nárokových příplatků ke mzdě nebo platu, které je zaměstnavatel povinen vždy řešit a to buď formou příplatku nebo poskytnutím náhradního volna. Jedná se o výkony práce: 6.1 p ř e s č a s, 6.2 ve s v á t e k, 6.3 v s o b o t u a n e d ě l i, 6.4 v n o c i, 6.5 ve z t í ž e n é m p r a c o v n í m p r o s t ř e d í, dále pak u platu 6.6 z v l á š t n í p ř í p l a t e k, 6.7 p ř í p l a t e k z a v e d e n í, a 6.8 o d m ě n u z a p r a c o v n í p o h o t o v o s t - u mzdy i u platu.

18 ~ 18 ~ 6.1 Příplatek za přesčas Příplatek za práci přesčas mzda V úvodu je třeba připomenout povinnost, seznámit zaměstnance při u z a v í r á n í pracovního poměru s možností nařízení práce přesčas v rámci povoleného limitu 150 hodin v roce a maximálně 8 hodin v týdnu, ( viz. ust. 78 písm.i, a 93 odst. 2 a 4 Zákoníku práce ), v období, které může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. Každému zaměstnanci, který pracuje s vědomím zaměstnavatele přes obecný rozvrh pracovní doby tj. pracuje p ř e s č a s, náleží mu za tuto práci přesčas mzda a příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku, ( viz. ust. 114 odst. 1. a 2. Zákoníku práce ), pokud zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem poskytování náhradního volna v rozsahu práce přesčas. Jestli-že neposkytne zaměstnavatel zaměstnanci toto náhradní volno do 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší mu výplata příplatku za práci přesčas. Změna od roku 2012 U vedoucích zaměstnanců tak jako v uplynulých letech může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Rozšířil se u nich však celkový počet přesčasových hodin z původních maximálních 150 hodin až na možnost celkového rozsahu práce přesčas uvedeného v prvním odstavci tj. 8hodin týdně x 52 týdnů. K zásadní změně však došlo i u běžného zaměstnance. I zde může zaměstnavatel sjednat výši mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok. Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud zaměstnavatel se zaměstnancem sjedná výši mzdy k přihlédnutí k případné práci přesčas, nebude mu náležet dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno za práci nad svůj nominální fond. Poznámka autora Z uvedeného vyplývá, že sjednání mzdy k případné práci přesčas bude moci zaměstnavatel učinit poté, co sjedná se zaměstnancem předem rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Je zřejmé, že této možnosti bude moci využít zaměstnavatel pro zaměstnance, který je odměňován měsíční mzdou a z charakteru jeho práce vyplývá určitá periodicita práce přesčas. U zaměstnance, který je odměňován hodinovou mzdou, a pracuje přesčas nárazově podle momentálních zakázek sjednaných zaměstnavatelem by takovéto sjednání hodinové mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas

19 ~ 19 ~ jednoznačně zaměstnance znevýhodňovalo. Proto u zaměstnanců odměňovaných hodinovou mzdou bude i nadále převážně postupováno v souladu s 114 odst. 1 a 2 Zákoníku práce. Příplatek za práci přesčas - plat Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25% průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50% průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu náhradního volna se plat n e k r á t í. I zde platí podmínka poskytnutí náhradního volna nejpozději v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, nebo v jinak dohodnuté době. Změna od roku 2012 Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To n e p l a t í o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je v ž d y přihlédnuto k v e š k e r é práci přesčas a to až do maximálního možného rozsahu v kalendářním roce. Modelové názorné příklady Příklad c. 1 - Zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou s nárokem na příplatek. Zaměstnanec v březnu odpracoval plný fond tj. 168 hodin a dále pracoval přesčas v tomto měsíci 15 hodin. Jeho hodinová mzda činí Kč 120/hod. Jeho průměrný hodinový výdělek činí Kč 145/hod. Příplatek za přesčas činí 25% z průměrného výdělku. Vypočtěte jeho hrubou mzdu. Celkem odpracováno: = 183 hod. x Kč 120/hod. = Kč ,- mzda za odpracovanou dobu 15 hod. x Kč 145/hod. x 25% = Kč 544,- příplatek za přesčas Celkem vyměřovací základ (hrubá mzda) Kč ,-

20 ~ 20 ~ Příklad č. 2 - Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou s nárokem na příplatek. Zaměstnanec s měsíční mzdou v březnu odpracoval plný fond tj. 21 dnů ( 168 hodin ) a dále pracoval 3 dny přesčas ( 24 hodin ). Jeho mzda činí Kč ,--. Jeho průměrný hodinový výdělek činí Kč 113,64, --. Příplatek za práci přesčas je stanoven ve výši 25% z průměrného výdělku. Vypočtěte jeho vyměřovací základ (hrubou mzdu). Celkem odpracováno: = 192 hod. Kč :168 x192 hod. = Kč ,- měsíční mzda za odprac. dobu 24 hod. x 113,64 x 25% = Kč 682,- příplatek za práci přesčas Celkem vyměřovací základ (hrubá mzda) Kč ,- Příklad č. 3 - Tentýž zaměstnanec uvedený v příkladu 2. pracoval přesčas a čerpal si v témže měsíci volno za hodiny práce přesčas. Vypočtěte jeho vyměřovací základ (hrubou mzdu). Celkem odpracováno: hod. (práce přesčas) 24 hod. (čerpání náhradního volna) = 160 hod. Kč : 168 x 168 = Kč ,- vyměřovací základ (hrubá mzda) Příklad č. 4 - Zaměstnanec uvedený v příkladu 3. pracoval přesčas a čerpal si v následujícím měsíci za hodiny práce přesčas náhradní volno. Stanovte jeho vyměřovací základ (hrubou mzdu) za měsíce III. a VI U zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou ( platem ) lze postupovat při výpočtu mzdy (platu) dvěma možnými způsoby. První způsob: V měsíci březnu 2013 bylo odpracováno 168 hod. (21 dnů) + 24 hod. přesčas = 192 hodin. V měsíci červnu 2013 odpracoval 136 hod. (17 dnů) z nominálního fondu 160 hod. (20 dnů), neboť si čerpal náhradní volno za práci přesčas z březnu. Mzda za březen: Kč : 168 x 192 = Kč ,- VZ (hrubá mzda) Mzda za červen: Kč : 160 x 136 = Kč ,- VZ (hrubá mzda)

21 ~ 21 ~ Druhý způsob výpočtu: Mzda za březen: Kč : 168 x 168 = Kč ,- VZ (hrubá mzda) Mzda za červen: Kč : 160 x 160 = Kč ,- VZ (hrubá mzda) Příklad č. 5 - Zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou a čerpá si následující měsíc náhradní volno. Zaměstnanec odměňovaný hodinovou mzdou Kč 250,-- odpracoval v měsíci únoru 168 hodin a navíc pracoval ještě 24 hodin. V měsíci březnu si čerpal za dny výkonu práce přesčas náhradní volno. Jeho průměrný výdělek z rozhodného období činí Kč 210,30. Měsíc březen 2013 nominální fond 168 hodin: = 192 hodin x Kč 250/h. = Kč ,- celkem mzda za odpracovanou dobu Měsíc červen 2013 nominální fond 160 hodin : hod. náhradní volno = 136 hod. x Kč 250,- = Kč ,- mzda za odpr. dobu Celkem vyměřovací základ (hrubá mzda) Kč ,- Příklad č. 6 - Zaměstnanec odměňovaný tarifním platem a osobním příplatkem s nárokem na příplatek za přesčas. Státní zaměstnanec má tarifní plat Kč ,-. Dále má přiznán osobní příplatek (ohodnocení) ve výši Kč 3 000,-. V měsíci březnu odpracoval 21 dnů (168 hod.) a dále s nařízením zaměstnavatele pracoval přesčas 24 hodin. Těchto 24 hodin odpracoval přesčas v pracovní dny. Za tuto práci přesčas nečerpal náhradní volno. Průměrný výdělek z rozhodného období IV/Q je stanoven na Kč 112,86 /hod. Stanovte jeho vyměřovací základ (hrubý plat). Tarifní plat Kč : 168 x 192 = Kč ,- navýšení tarifu o odpracované hodiny Osob. ohod. Kč : 168 x192 = Kč 3 429,- navýšení OO o odpracované hodiny Kč 112,86 x 24 hod. x 25% = Kč 677,- příplatek za přesčas. Vyměřovací základ (hrubý plat) Kč ,-

22 ~ 22 ~ 6.2 Výkon práce ve svátek mzda, plat náhrada mzdy, příplatek Výkon práce ve svátek mzda U práce ve svátek náleží zaměstnanci dosažená mzda a přednostně náhradní volno za dobu práce ve svátek, kdy po d o b u čerpání náhradního volna n á l e ž í zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, (viz. ust. 115 Zákoníku práce ). (U příplatku za práci přesčas je pořadí opačné Pozn. autora). Je zřejmé, že se zaměstnavatel může domluvit se zaměstnancem na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. (Tento způsob se vyskytuje v praxi nejčastěji - pozn. autora). Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Výkon práce ve svátek plat Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. V případě, že zaměstnanec odměňovaný platem pracuje ve svátek, poskytne mu zaměstnavatel náhradní volno za dobu práce ve svátek, kdy za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí, ( viz. ust. 135 Zákoníku práce ). Je zřejmé, že se opět m ů ž e zaměstnavatel d o m l u v i t se zaměstnancem na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. Příklad č. 7 - Zaměstnanec ve svátek pracoval, zaměstnavatel mu poskytl příplatek. Zaměstnanec v měsíci dubnu 2013 odpracoval plný fond včetně 1 dne ve svátek tj Jeho hodinová mzda činí Kč 120,-. Průměrný výdělek z rozhodného období I/Q 2013 činil Kč 145/hod. Je domluven se zaměstnavatelem, že si nebude čerpat náhradní volno. Vypočtěte jeho vyměřovací základ (hrubou mzdu) SV = 176 nominální fond x Kč 120/hod = Kč ,- mzda za odpracovanou. dobu 8 hod. práce SV x Kč 145/hod = Kč 1 160,- příplatek za svátek Celkem vyměřovací základ (hrubá mzda) Kč ,-

23 ~ 23 ~ Příklad č. 8 - Zaměstnanec ve svátek pracoval a čerpal si náhradní volno. Tentýž zaměstnanec uvedený v příkladu 7) se domluvil se zaměstnavatelem na čerpání náhradního volna za odpracovaný svátek 1. dubna 2013 s tím, že si vyčerpá náhradní volno 3.června Jak budeme postupovat. Duben 2013: SV = 176 nominální fond x Kč 120/hod = Kč ,-- mzda za odpracovanou dobu Červen 2013: 160 nominální fond 8 hodin čerpání náhradního volna. Odpracováno celkem 152 hod x Kč 120/hod. = Kč ,- mzda za odpracovanou dobu + 8 hod x Kč 145/hod = Kč 1160,- náhrada mzdy Celkem vyměřovací základ ( hrubá mzda ) Kč ,- Příklad č. 9 - Zaměstnanec ve svátek nepracoval. Tentýž zaměstnanec uvedený v příkladu 7) odpracoval v měsíci dubnu 2013 z celkového fondu hodin pouze 176 hodin, neboť 1. dubna byl svátek, kdy nepracoval. Tento svátek připadl na jeho jinak obvyklý pracovní den pondělí. Vypočtěte jeho hrubou mzdu za dubne Duben 2013 : 168 hod. odpracovaná doba x Kč 120/hod. = Kč ,- mzda za odpracovanou dobu 8 hod. x Kč 145/hod. = Kč 1160,- náhrada mzdy Celkem vyměřovací základ (hrubá mzda) Kč ,- Příklad č Zaměstnanec ve státní správě ve svátek nepracoval. Státní zaměstnanec odpracoval v měsíci dubnu 22 dnů ( kdy fond činil 21+1den svátek). Jeho tarifní plat činí Kč ,- a osobní ohodnocení Kč 1 200,-. Kolik činí jeho hrubý plat v měsíci dubnu 2013, když ve svátek nepracoval. Tarifní plat Kč ,- nekrácený + Osobní ohodnocení Kč 1 200,- nekrácený Vyměřovací základ (hrubý plat) Kč ,-

24 ~ 24 ~ Příklad č Zaměstnanec ve státní správě ve svátek pracoval a zaměstnavatel mu poskytl za práci ve svátek příplatek. Tentýž státní zaměstnanec uvedený v příkladu č. 10) v měsíci dubnu 2013 s vědomím zaměstnavatele pracoval i ve svátek 1.4. V tomto měsíci odpracoval plný fond tj den ve svátek. (176 hodin). Jeho průměrný hodinový výdělek z rozhodného období I/Q činí Kč 104/hod. Stanovte jeho hrubý plat za měsíc duben Tarifní plat Kč ,- + Osobní ohodnocení Kč 1 200,- + Příplatek za svátek Kč 832,- tj. 8 hod x Kč 104,- Vyměřovací základ Kč ,- Příklad č Zaměstnanec ve státní správě ve svátek pracoval a za práci ve svátek si čerpal v měsíci červnu náhradní volno. Tentýž státní zaměstnanec uvedený v příkladu 11) v měsíci dubnu 2013 s vědomím zaměstnavatele pracoval i ve svátek V tomto měsíci tak odpracoval plný fond tj den ve svátek (176hodin). Za tento svátek, kdy pracoval si čerpal náhradní volno v měsíci červnu a to 3.6. Stanovte jeho vyměřovací základ (hrubý plat) za měsíc duben a červen. Měsíc duben: Tarifní plat Kč ,- + Osobní ohodnocení Kč 1 200,- Vyměřovací základ (hrubý plat) Kč ,- Měsíc červen: Tarifní plat Kč ,- nekrácený o den čerpání náhradního volna + Osobní ohodnocení Kč 1 200,- nekrácený o den čerpání náhradního volna. Vyměřovací základ (hrubý plat) Kč ,-

25 ~ 25 ~ 6.3 Příplatek za práci o sobotách a nedělích mzda Příplatek za sobotu a neděli - mzda Jedná se jednoznačně o nárokový příplatek, kdy za dobu výkonu práce o sobotě a neděli spolu k dosažené mzdě zaměstnance náleží příplatek ve v ý š i nejméně 10% průměrného hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu v sobotu a neděli, ( viz. ust. 118 Zákoníku práce ). Změna od roku 2012 V 118 došlo pouze k úpravě v poslední druhé větě, kdy tento 118 od roku 2012 zní: Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. S ohledem na poskytování tohoto příplatku za odpracovanou hodinu, je třeba brát v úvahu a posuzovat sobotu a neděli za kalendářní dny od hod do hod. Příplatek za práci o sobotách a nedělích plat U zaměstnanců odměňovaných měsíčním platem se příplatek poskytne ve stejném časovém režimu, s tím rozdílem, že zaměstnanci náleží příplatek za každou odpracovanou hodinu ve výši 25% průměrného hodinového výdělku. ( Viz. ust. 126 Zákoníku práce ). I zde platí poskytování tohoto příplatku za odpracovanou hodinu a je třeba brát v úvahu a posuzovat sobotu a neděli za kalendářní dny od hod. do hod. Příklad č Zaměstnanec pracoval mimořádně o víkendu. Zaměstnanec odměňovaný hodinovou mzdou odpracoval v únoru 2013 plný fond tj. 160 hodin a ještě navíc pracoval v sobotu 9.a a ještě pak v neděli Jeho hodinová mzda činí Kč 120,--. Průměrný hodinový výdělek z rozhodného období IV/Q 2012 činí Kč 145,-. Zaměstnavatel poskytuje dle interního předpisu příplatek za práci o sobotě a neděli ve výši 20% průměrného hodinového výdělku a za práci přesčas 25%. Zaměstnanec si nečerpal náhradní volno za práci v sobotu a neděli. Vypočtěte jeho hrubou mzdu (vyměřovací základ).

26 ~ 26 ~ Nom. Fond hod práce v SO+Ne x Kč 120,- = Kč ,- mzda za odpr. dobu + 24 hod práce přesčas x Kč 145,- x 25% = Kč 870,- příplatek za přesčas + 24 hod práce So+Ne x Kč 145,- x 20% = Kč 696,- příplatek za So+Ne Celkem hrubá mzda (vyměřovací základ) Kč ,- Příklad č Zaměstnanec pracoval mimořádně o víkendu a za tuto práci si čerpal náhradní volno v následujícím měsíci. Tentýž zaměstnanec uvedený v příkladu č. 13 si za dny 9., 16. a 17.2., kdy měl mimořádné směny, čerpal v měsíci březnu náhradní volno. Stanovte jeho vyměřovací základ (hrubou mzdu) za měsíce únor a březen Mzda za měsíc únor: Nom. fond hod. práce SO+Ne x Kč 120 = Kč mzda za odpr. dobu + 24 hod. práce SO+Ne x Kč 145x 20% = Kč 696 přípl za So+Ne Celkem hrubá mzda (vyměřovací základ) Kč ,- Mzda za měsíc březen : Nom. fond hod náhr. volno = 144 hod. x Kč 120 = ,- mzda za odpr. dobu Celkem hrubá mzda (vyměřovací základ) Kč ,- Příklad č Zaměstnanec pracoval mimořádně o víkendu, kdy tento víkendový den byl zároveň státem uznaný svátek. Zaměstnavatel mu poskytl zákonné příplatky. Zaměstnanec odměňovaný hodinovou mzdou Kč 120,- pracoval v září 2013 plný nominální fond tj přesčas. Tento den byla sobota státem uznaný svátek. Jeho průměrný výdělek z rozhodného období II/Q činí Kč 145,-. Stanovte jeho vyměřovací základ (hrubou mzdu) za měsíc leden. Nominální fond je 168 hodin + 8 hodin práce přesčas = 176 hodin, kdy 176 hodin x Kč 120 = Kč ,- mzda za odpracovanou dobu + 8 hodin x Kč 145 = Kč 1 160,- příplatek za svátek + 8 hodin x Kč 145 x 25% = Kč 290,- příplatek za přesčas + 8 hodin x Kč 145 x 10% = Kč 116,- příplatek za sobotu Celkem hrubá mzda (vyměřovací základ) Kč ,-

27 ~ 27 ~ Příklad č Zaměstnanec pracoval mimořádně o víkendu, kdy tento víkendový den byl zároveň státem uznaný svátek. Dohodl se se zaměstnavatelem, že si bude čerpat náhradní volno. Zaměstnanec uvedený v příkladu č. 15 si čerpal náhradní volno za výkon práce v sobotu, kdy byl státem uznaný svátek. Náhradní volno si čerpal v listopadu Vypočtěte jeho vyměřovací základ (hrubou mzdu) za měsíc září a listopad, kdy si čerpal náhradní volno. Průměrný výdělek na IV/Q činí Kč 143,50. Září 2013: Nominální fond je v lednu 168 hodin + 8 hodin práce přesčas = 176 hodin, kdy: 176 hodin x Kč 120 = Kč ,- mzda za odpracovanou dobu + 8 hodin x Kč 145 x 10% = Kč 116,- příplatek za sobotu Celkem hrubá mzda (vyměřovací základ) Kč ,- Listopad 2013: Nominální fond je náhradní volno 16 hodin (8 h. za svátek + 8 h. za přesčas) = 152 hodin x Kč 120 = Kč ,- mzda za odpracovanou dobu + 8 hodin x Kč 143,50 = Kč 1 148,- náhrada mzdy za svátek Celkem hrubá mzda (vyměřovací základ) Kč ,- Příklad č Státní zaměstnanec pracoval mimořádně 3 soboty. Zaměstnavatel mu poskytl místo náhradního volna zákonné příplatky. Státní zaměstnanec má tarif Kč ,- + osobní ohodnocení Kč 1 200,-. V měsíci únoru odpracoval plný fond tj. 20 dnů ( 160 hodin) a ještě navíc z rozhodnutí zaměstnavatele 3 soboty ( 2.9. a 23.2.). Jeho průměrný výdělek činí Kč 104/hod. Vypočtěte jeho hrubý plat za měsíc únor Tarifní plat Kč : 160 h. x 184 h. = Kč ,- plat za odpracovanou dobu + Kč 1 200: 160 h. x 184 h. = Kč 1 380,- osobní ohodnocení Kč 104,- x 24 h. x 50% = Kč 1 248,- příplatek přesčas + Kč 104,- x 24 h. x 25% = Kč 624,- příplatek za So Celkem vyměřovací základ Kč ,-

28 ~ 28 ~ 6.4 Příplatek za práci v noci - mzda, plat Příplatek za práci v noci - mzda V rámci poskytování příplatku za práci v noci je zapotřebí opět připomenout časové ohraničení výkonu práce v noci, kdy za práci v noční směně se považuje odpracovaná doba od hod do 6.00 hodin. V této době pak zaměstnanci odměňovanému hodinovou mzdou náleží k dosažené mzdě ještě příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku, (viz. ust. 116 Zákoníku práce). Změna od roku 2012 V 116 došlo pouze ke změně v druhé větě, kdy : Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze jen v kolektivní smlouvě. Příplatek za práci v noci - plat Zaměstnanci náleží příplatek za práci v noci za stejného časového režimu s tím, že zaměstnanci náleží příplatek za práci v noci příplatek ve výši 20% průměrného hodinového výdělku. Poskytování náhradního volna místo příplatku za práci v noci nelze připustit! ( viz. ust. 125 Zákoníku práce ).! Všeobecná změna definice zaměstnance pracujícího v noci od roku 2012! V roce 2011 platilo, že za zaměstnance pracujícího v noci se považoval ten, který během noční doby ( od hod do 6.00 hod) pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Pokud tomu tak bylo plně se na tohoto zaměstnance vztahovalo ustanovení 94 Zákoníku práce o noční práci, které mimo jiné ukládá pravidelné lékařské prohlídky a omezuje průměrnou délku směny. Od roku 2012 platí nové znění v 78 odst. 1) písm. k), který vymezuje, jako zaměstnance pracujícího v noci takového, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně ve vyrovnávacím období až 26 týdnů. Poznámka Tato změna definice práce v noci přinese povinnost zaměstnavatele zkoumat daný průměr odpracování doby v noci zaměstnancem alespoň 1 x za 26 týdnů