měsíčník pro firmy a veřejnou správu prosinec 2010

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "měsíčník pro firmy a veřejnou správu prosinec 2010"

Transkript

1 Hlavní téma PPP PR0jekty Zaměřeno na Rok 2011 měsíčník pro firmy a veřejnou správu prosinec 2010 PPP projekty na vzestupu? 4 Závěry konference Moravské obce a města 8 Rozhovor s ředitelem Povodí Moravy 12 Přes obce a města příští rok proteče 152 miliard korun vtipy o tom, že v den stávky úředníků budou muset na budovách vyvěsit vysvětlující transparent, aby si toho lidé všimli, nejsou moc reálné. na radnicích okresních měst prožívají kvůli přípravě rozpočtů perné dny. veronika Hrdá Okresní města Většina zastupitelů okresních měst chce schválit rozpočet na rok 2011 ještě před Vánocemi. Přestože se musí rozpočtáři přizpůsobit prioritám nového vedení, mají optimističtější práci než loni. Obce a města totiž letos nemusí tolik škrtat. Navíc jim ministerstvo financí vzkázalo, že si rozpočty můžou navýšit až o dvě procenta. Většina měst si také může do pokladny nasypat více peněz z letošních úspor. Obce a města v Česku tak budou hospodařit částkou kolem 152 miliard korun. Loni to bylo 132,8 miliardy korun. Pro příští rok očekáváme zhruba dvouprocentní nárůst daňových příjmů města oproti aktuálnímu období, potvrzuje Andrea Vojkovská z ostravského magistrátu. To je přitom více než 133 milionů korun. Pro představu: za tuto sumu se dá postavit jedna z největších ostravských staveb příštího roku, protipovodňová ochrana části Žabník. )) investice měst Investiční akce měst v roce 2011 Bruntál: zateplení školy v Jesenické ulici, rekonstrukce čistírny odpadních vod, rekonstrukce mostu v Kavalcově ulici a vybudování egon centra Přerov: zateplení škol, výstavba kompostárny Frýdek-Místek: zateplení a výměna oken na 17 školkách a školách Znojmo: Nový pavilon domova pro seniory, revitalizace přímětického sídliště a rekonstrukce úpravny vody. Jihlava: Rozšíření čistírny odpadních vod, vybudování kompostárny Ve Vietnamu musíte mít trpělivost Seriál Nebudeme si nic nalhávat: V množství dovezeného zboží Vietnam Česko šestinásobně válcuje. Čeští podnikatelé ale už také pochopili, že i pro jejich výrobky je ve Vietnamu místo. Klišé číslo jedna: Vietnam je chudá země. Klišé číslo dvě: Čeští podnikatelé nemůžou Asiatům konkurovat. Tato tvrzení podle odborníků už dnes neplatí. V této zemi podle nich vyhraje ten, kdo si na obchod s Vietnamem vyhradí čas, obrní se trpělivostí a začne si všechny dohody psát na papír. Vietnam je třináctou nejlidnatější zemí světa a málokdo si uvědomuje, že to již není chudá země. Rychle rostoucí domácí poptávka, mizerný stav infrastruktury, nedostatek kapacit ve zdravotnictví nebo nedostatek elektrické energie. To vše jsou velké šance pro firmy, které jsou schopné se prosadit na mezinárodních trzích, myslí si ředitel kanceláře CzechTrade ve Vietnamu Luboš Marek. nejlepší podnikatelské prostředí na světě Možná také proto zařadila Světová banka Vietnam mezi pět zemí světa, ve kterých se za poslední dva roky zlepšilo podnikatelského prostředí nejvíc. Zní to jako paradox, zvlášť když si uvědomíte, že v zemi může fungovat pouze Podobnou částku navíc má také Brno. Na jeho účtech se do října objevilo o sto milionů korun více, než vedení města v původním rozpočtu předpokládalo. Pozitivní vývoj proto motivuje vedení radnic k tomu, aby pokračovala s plánovanými investičními akcemi. Města budou nejčastěji zateplovat budovy škol, rekonstruovat parky nebo opravovat ulice. Rozjedou se také projekty podpořené z unijních dotací. V příštím roce nás čeká rekonstrukce Výstaviště Flora Olomouc, nakoupíme nové tramvaje a autobusy a opravíme Olomoucký hrad, jehož součástí je letní kino a Dómské návrší, vyjmenovala například tisková mluvčí Olomouce Jana Urbaníková. Podobně na tom budou i ostatní města. Například v Novém Jičíně nakoupí nové autobusy na plyn, v Šumperku začnou budovat metropolitní síť a v Karviné budou revitalizovat dvě sídliště. V Brně se spustí stavba kanalizace a podzemního kolektoru. V Ostravě-Svinově zase odstartují druhou etapu revitalizace přednádražního prostoru za téměř půl miliardy korun. Nové přednádraží budou mít také v Šumperku. V Jeseníku se zase chystají stavět cyklostezky po celém regionu. Obří akcí pak bude wellness centrum za 270 miliónů korun. jediná politická strana komunistická. Ani tento fakt nic nemění na tom, že ve Vietnamu jsou obrovské sociální rozdíly. V podstatě stejné jako v kterékoli jiné rozvíjející se kapitalistické zemi. Je to země nepůsobící místy příliš blahobytně. Zejména na venkově a v horských oblastech středního a severního Vietnamu. Na druhé straně velká průmyslová města v nížinách a na pobřeží mají mnohem vyšší životní úroveň. Pro nové podnikatele není problém mít honosný dům a u něj několik luxusních aut jako BMW, Lexus, Bentley, popisuje český velvyslanec v Hanoji Michal Král. Pokračování na straně 17 Dva miliony lahví denně MoravSkÉ Sklo podívejte se, jak se na moravě vyrábějí skleněné lahve na coca colu, pivo, víno i dětské přesnídávky. v kyjovské sklárně vetropack jich denně vzniknou téměř dva miliony. redaktoři moravského hospodářství byli při tom, když se z rozžhavené kapky o teplotě 1560 stupňů celsia stala pivní lahev. chvíle zrození byla tak rychlá, že si toho ani nevšimli. foto: jiří sláma Sloučení obcí je stále tabu Obecní záležitosti Peněz je stále méně, obcí stále hodně. Starostové zatím ale nechtějí o slučování ani slyšet. Variantu spojení se s větší obcí připouští pouze 1,5 procenta zástupců. Podle Svazu měst a obcí by přitom obce nemusely přijít o svou samostatnost. Některé obce si už nutnost takového opatření uvědomují, snaží se proto fungovat co nejlépe, aby se v případě nevyhnutelnosti mohly stát mateřskými obcemi. Více na straně 2 Společenská odpovědnost firem Štědré firmy Na jednu stranu daly české firmy letos méně peněz do veřejně prospěšných aktivit, na druhou stranu ale věnovaly mnohem více času. Více na straně 13 Vzdělávání nemusí být nuda Celoživotní vzdělávání Pokud si i tento Nový rok chcete dát předsevzetí, že se budete v roce 2011 vzdělávat, budete to mít jednodušší než loni. Moravské vysoké školy se totiž stále více zaměřují na zaměstnané. Praktické kurzy nebo specializované cykly můžou být krokem k požadovanému titulu. Podívejte se na přehled center celoživotního vzdělávání. Více na straně 14 Karvinská spalovna je zpátky ve hře Energie z odpadů Před volbami se o projektu výstavby karvinské spalovny příliš nemluvilo. Teď je projekt zpátky ve hře. Více na straně listopad 2010 alokace otevřených výzev 57,0 mld. Kč objem podaných žádostí 29,0 mld. Kč objem schválených projektů 10,2 mld. Kč počet otevřených výzev 57 počet podaných žádostí počet schválených projektů 592 konzultací KB EU Point 129 Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc. Pošlete noviny do dalšího kola! )) )) )) )) Sledujeme kraje: Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2 STRANA 2 prosinec 2010 SlučováN í obcí Více papírování, míň peněz. Hrozí obcím zánik? počet obcí NA MoRAvě Může v budoucnu drasticky klesnout. NáRůST AdMiNiSTRATivy NA úřadech A problémy s financováním Mohou podle SvAzu MěST A obcí i řady STARoSTů vést Až ke SlučováNí MeNších obcí. Hana nečasová Spolupráce je nutná, tvrdí Svaz měst a obcí, výrazu slučování se ale brání. Doporučuje, aby se kvůli narůstající administrativě a složitosti některých úkolů vytvořil systém podpory dobrovolného sdružování obcí. Ty by pak mohly společně vykonávat některé agendy, čímž by obce mohly ušetřit. Každá obec by si přitom zachovala svou samostatnost. Účelem takového slučování má být snížení zatížení malých obcí velkým množstvím administrativy, kterou po nich, ovšem bez patřičné finanční kompenzace, vyžaduje stát, uvedla mluvčí Svazu měst a obcí Ingrid Štegmannová. Meziobecní spolupráce podle Svazu běžně funguje v řadě vyspělých evropských zemí. A to za nemalé podpory státu. U nás meziobecní spolupráce souvisí s dlouholetým problémem nedokončené reformy veřejné správy. V první fázi vznikly kraje, v druhé zanikly okresní úřady a jejich úředníci přešli na větší obce, ovšem s nedostatečným množstvím peněz. A plánovaná třetí fáze, kdy mělo dojít k redukci ministerstev a zeštíhlení jejich aparátů, je v nedohlednu. V zájmu občanů a rozvoje malých obcí by proto i český stát měl tuto cestu podpořit, dodala Štegmannová. STRAch o MíSTNí kulturu To se ale nelíbí Spolku pro obnovu venkova. Malé obce a jejich obyvatelé by totiž případným slučováním více ztratily, než získaly. A to nejen samosprávu, ale postupem času by mohly přijít bez vlastní rozpočtové samostatnosti a investiční odpovědnosti také o místní kulturu, společenský život a mohly by tak ztratit vlastní identitu, míní předseda Spolku Eduard Kavala. Na Moravě je v současné době obcí, v Česku existuje celkem obcí. To je extrémně rozdrobená sídelní struktura a struktura veřejné správy. Například ve Velké Británii jsou obce o velikosti našich okresů, říká Radim Perlín z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jak se proměnil počet obcí za posledních 30 let Pelhřimov Havlíčkův Brod Jihlava VYSOČINA Třebíč počet obcí v roce 1980 počet obcí v roce 2007 Boom v počtu obcí nastal po roce Komunistický režim prosazoval politiku jednotného venkova a malé obce slučoval do obcí střediskových. Po sametové revoluci pak velký počet obcí využilo možnost opět se osamostatnit. Dnes o sloučení s jinou obcí uvažuje jen malé procento starostů. Podle výsledků průzkumu Sociologické laboratoře České zemědělské univerzity z roku 2004 by s variantou připojení menší obce souhlasilo 20,7 procent starostů, o připojení k jiné větší obci uvažovalo ale jen 1,5 procenta. Přesto starostové připouští, že ke sloučení či užší formě spolupráce může dojít. Systém, který v současné době funguje, je výhodněji nastaven pro větší obce a nepřímo navozuje myšlenku, že kdybychom byli sloučení s větším městem, byli bychom na tom lépe, připouští například starosta Úvalna Vítězslav Odložilík. Souhlasí také Ladislav Stalmach, starosta obce Vír. Uvědomujeme si, že to může přijít. Je to pro nás ale také motivace, abychom správně fungovali a případně se stali mateřskou obcí, míní Stalmach. O připojení mohou mít zájem ale také Znojmo Žďár n. Sáz Blansko Brno Břeclav Šumperk Vyškov Prostějov JIHOMORAVSKÝ Jeseník OLOMOUCKÝ Kroměříž Bruntál Olomouc Přerov Uherské Hradiště Hodonín 44 77Opava MORAVSKOSLEZSKÝ Proměny městských hranic 2006 v Jihomoravském kraji vznikla nová obec Ladná oddělením od města Břeclav. V Olomouckém kraji vznikla nová obec Držovice oddělením od města Prostějov v kraji Vysočina došlo ke změně hranic městysu Strážek a obce Moravské Pavlovice ve Zlínském kraji vznikla nová obec Želechovice nad Dřevnicí oddělením od statutárního města Zlín v Olomouckém kraji vznikla nová obec Petrov nad Desnou oddělením od obce Sobotín. velká města, jako je tomu v případě Brna a jeho malého souseda, obce Ostopovice s čtrnácti sty obyvateli a lukrativními pozemky. I když se mezi občany objevují názory, že by bylo dobré se připojit, hlavně kvůli levnějšímu jízdnému, sloučení by pro nás nemělo žádnou výhodu. Ztratili bychom možnost rozhodovat o svém rozvoji a své budoucnosti. A to, co bychom Zlín ZLÍNSKÝ ušetřili na jízdném, bychom Brnu vrátili prostřednictvím různých daní a poplatků, které jsou ve městě na jiné úrovni, říká ostopovický starosta Jan Symon. Podle Radima Perlína by sloučení mohlo být teoreticky vhodné jak pro obec, která přijala jinou obec, tak i pro obec, která se slučuje. Ale to právě jen za předpokladu, že by byl garantován územní rozvoj i pro sloučenou obec. Pochopitelně větší Nový Jičín Vsetín Ostrava Karviná Frýdek-Místek Zdroj: ČSÚ obec získá více finančních prostředků, má tedy větší příjmy plynoucí z rozpočtového určení daní, může snadněji dosáhnout na některé dotace, může mít větší profesionálnější aparát, říká Perlín. V roce 2009 dluh malých obcí v přepočtu na jednoho obyvatele zadlužených obcí přesáhl hodnoty statutárních měst, jejichž dluh tvoří podstatnou část obecního dluhu. Zároveň ale platí, že mezi malými obcemi existují značné rozdíly, najdeme zde obce chudé i bohaté, obce bez dluhu i velmi zadlužené, upozorňuje Věra Kameníčková ze společnosti Czech Credit Bureau. Slučování doporučuje jen tam, kde o to obyvatelé projeví zájem. V České republice neexistuje systém, kterým by stát tento proces podporoval. To, že malým obcím rostly v uplynulém období příjmy rychleji než u obcí jako celku, z nich možná činí lákavou nabídku, ale zase u nich nevytváří stimul ke sloučení. Mám za to, že pro slučování obcí v masovějším měřítku stále chybí základní předpoklady ze strany vlády, například řádný rozbor výhod a nevýhod, dodává Kameníčková. Dolní Heršpice zůstávají v Brně, Libhošť bude samostatná Referenda Diskuze o slučování se jich netýká, jejich cílem je samostatnost. Řeč je například o Petrovu nad Desnou, Libhošti nebo Dolních Heršpicích. 353 lidí pro, proti 249. Tak dopadlo v září referendum o osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic. Přestože příznivců odtržení od Brna přišlo tehdy k urnám více, Dolní Heršpice a Přízřenice zůstávají i nadále součástí městské části Brno-jih. Vznik nové obce by totiž musela podpořit alespoň polovina registrovaných voličů, tedy 445 lidí. Šlo o první referendum, kde se o samostatnost pokoušela část územně členěného statutárního města. Vzhledem k rozložení sil a síle kalibru slibů, se kterými město Brno v poslední chvíli přišlo, považuji výsledek za velmi solidní, uvedl Pavel Reich ze sdružení Samostatný jih. Sdružení se nelíbila například plánovaná bytová výstavba na Slunné louce nebo způsob financování městské části. Zohledňuje pouze to, co městská část potřebuje, ale nebere do úvahy, co městu přináší. Klíčový příjem, který by z nás udělal bohatou obec, je daň z nemovitosti. Ta je stoprocentním příjmem obce, zatímco Brno se o ni s městskými částmi nedělí, říká Reich. Snahy sdružení podle něj ale nekončí. Referendum nebylo prvoplánovým cílem, ale prostředkem jak dosáhnout změn v plánované výstavbě a rozumném rozvoji naší lokality, dodává Reich s tím, že jsou za určitých podmínek ochotni ke kompromisu. Po volbách se snažíme s novou reprezentací na toto téma jednat. Pokud dojde k dohodě, rádi setrváme v Brně, ale jako nová samostatná městská část Dolní Heršpice-Přízřenice. Nižší rozpočet městské části než samostatné obce dokáží vykompenzovat investice na městské úrovni, které nám byly přislíbeny, míní Reich. Osamostatnit se naopak v referendu podařilo obci Petrov nad Desnou, která existuje jako samostatná obec od ledna tohoto roku. Hlavním důvodem, proč se chtěl Petrov oddělit od sousedního Sobotína, byla podle současného petrovského starosty nespokojenost obyvatel s řízením a péčí pod společnou obcí. Starosta téměř roční existenci obce hodnotí kladně. Žádné nevýhody nevnímám, zatím nám to přineslo samá pozitiva. Zařídili jsme si po svém spoustu věcí, například systém třídění odpadu, říká starosta Petrova Jan Vaníček. Osamostatnění si v referendu vyžádali také obyvatelé Libhoště. Ta je dnes místní části Nového Jičína, od Nového roku však bude novou moravskou obcí. Volby do místního zastupitelstva se tam uskuteční 8. ledna. (haa) Starostové jsou hrdí, do diskuzí o slučování se jim nechce Rozhovor Sloučit, či nesloučit? To podle odborníka na regionální rozvoj Radima Perlína z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy není pro starosty tématem číslo jedna. Především u představitelů malých obcí nevidím jakoukoliv ochotu diskutovat o výhodách či problémech slučování obcí. Hrdost na vlastní samostatnost převažuje nad problémy, které výkon samosprávy přináší, říká. Je možné vyčíslit ideální počet obcí pro Českou republiku? Ideální počet je vždy nutné hodnotit podle různých hledisek. Jinak vypadá pro výkon státní správy, a stát by jistě považoval za ideální snížit počet spravovaných jednotek, jinak vypadají požadavky obcí, které nemají ke slučování vůli. Jak může takové slučování probíhat? Cesta ke snížení počtu obcí je dvojí. Buď malé obce sami usoudí, že je pro ně výhodné se spojit s další obcí, nebo stát administrativně a direktivně rozhodne o postupu, pravidlech a výkonu slučování obcí. Dobrovolné slučování je jistě ideální, ale zatím k němu nedochází, administrativní rozhodnutí připomíná odmítnutou střediskovou soustavu. Teoreticky je možné uvažovat o kombinovaném modelu, kdy na základě vůle obcí stát upraví pravidla a dokončí slučování v regionech, kde nedošlo ke spontánní iniciativě. Mluví se také o dvouúrovňové místní samosprávě. Co by obnášela? Všechny obce včetně těch nejmenších by vykonávaly základní činnosti samosprávy, měly by své volené představitele a vyšší úroveň samosprávy by zajišťovala složitější nebo náročnější činnosti spojené s investicemi, správou obecního majetku a podobně. Radim Perlín Přírodovědecká fakulta UK

3 prosinec 2010 strana 3 inz erce KB Municip MoravHosp 268x374.indd :58

4 STRANA 4 prosinec 2010 co přin e S l R ok 2010 Zájem o PPP projekty stoupá, ale jen na papíře přestože je podle odborníků hospodářská krize ideální dobou pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru, plány NA TAkzvANé ppp projekty zatím většinou leží jen NA STolech RAdNic A ministerstev. hana nečasová Jedním z mála projektů, který se podařilo dotáhnout do konce, je výstavba horkovodu v Bohumíně. Do bohumínských domácností napojených na nový systém centrálního vytápění začalo proudit teplo z dětmarovické elektrárny v polovině září. Výběr dodavatele tepla formou koncesního řízení byl pro Bohumín výhodný. Investice byly a jsou na straně koncesionáře, tedy skupiny ČEZ. Město má zajištěnu dodávku tepla za stabilní cenu, která může být upravována pouze za předem daných podmínek, vysvětlila bohumínská tisková mluvčí Lucie Balcarová. Výstavba horkovodu si vyžádá celkem 500 milionů korun a bude hotová do konce roku Naši nájemníci ušetří jednu pětinu nákladů na teplo a teplou vodu, řekl starosta Bohumína Petr Vícha. Průměrná domácnost tak podle něj po dokončení teplovodu při roční platbě 23 tisíc korun ušetří 20 procent, tedy 4,6 tisíce korun. Bohumín je zatím ve spolupráci mezi městy a soukromou sférou jednou z mála bílých vran. O financování dalších projektů formou PPP ale zatím neuvažuje. Je to metoda administrativně náročná a vyplatí se opravdu jen u velkých projektů. Město si ale přínosy pečlivě vyhodnotí a zváží, zda uplatní podobný postup i u jiných projektů, dodala mluvčí Balcarová. Že je příprava PPP projektu náročná, potvrzuje také Vladimír Sloup, ředitel Asociace PPP. Rozběhnuté PPP projekty Název zadavatel objem Průmyslová zóna Třinec Baliny město Třinec mil. Kč Dodávka tepla v Bohumíně město Bohumín mil. Kč Vodohospodářství, Bruntál město Bruntál 199 mil. Kč Vodárenství v Mošnově, Ostrava město Ostrava 174 mil. Kč Ozdravné centrum, Ostrava město Ostrava 48 mil. Kč Zdroj: Asociace PPP V krátkodobém horizontu se jeví PPP projekty jako časově a administrativně náročnější a investice jako vyšší, z dlouhodobého pohledu se to ale vrátí, tvrdí. Zájem o PPP projekty se podle něj výrazně zvýšil už v roce 2009, v letošním roce to bylo ještě víc. V Česku ale stále chybí politická odvaha a zodpovědnost tyto projekty prosazovat, i když už určitý posun patrný je. Důležité je, aby lidé ve vedení měst či ministerstev měli zájem uspokojovat veřejné potřeby dlouhodobě, nikoliv v čtyřletých volebních cyklech, míní Sloup. Rok 2010 tak přinesl řadu plánů a projektů. Množství z nich ale zůstalo jen na papíře. Například v Kopřivnici chtělo město vybudovat ve spolupráci se soukromými firmami centrální zásobování teplem i sportovně-rekreační areál. Z obou plánů ale nakonec sešlo. Koncesní řízení k projektu centrálního zásobování teplem bylo v polovině tohoto roku zrušeno, protože potencionální koncesionář nebyl schopný doložit závazný příslib financování projektů. Město pozastavilo také plán na výstavbu Sportovně-rekreačního areálu Pod červeným Kamenem. Vzhledem k ekonomické krizi jsme se báli, že se městu nepodaří v současné době získat vhodného partnera, vysvětlila tisková mluvčí kopřivnické radnice Lucie Petříčková. Velký PPP projekt na výstavbu městského fotbalového stadionu pozastavili také v Ostravě. Z analýzy, kterou jsme nechali provést, vyplývá, že bychom ušetřili 83 milionů, což jsou 4,5 procenta. To pro město není vhodné, ani ekonomicky výhodné, uvedla tisková mluvčí Ostravy Andrea Vojkovská. Ostrava má ale další plány, je partnerem mezinárodního projektu AcT4PPP. Každý ze sedmnácti partnerů ze sedmi zemí vstoupil do projektu se svým pilotním programem. Česká republika je zastoupena projektem revitalizace brownfieldu, rozvojové zóny Hrušov v Ostravě. V současné době se již intenzivně pracuje na modelování vhodného schématu spolupráce města a soukromého investora, dodala Vojkovská. Plány s PPP projekty mají ale například také v Brně. Na magistrátu dokonce zaměstnávají tým lidí, který PPP projekty řeší. V letošním roce radní již schválili nominaci projektu Aquapark Brno do seznamu pilotních projektů PPP, potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. PPP projekt se zatím nejasnou budoucností vzniká také v Jihlavě, kde chce město vybudovat parkovací dům. Předchozí vedení města přípravy pozastavila, na začátku roku 2011 bude ale projekt a jeho varianty představen novému vedení a zastupitelstvu města. SoukRomá věznice v RApoTicích je u ledu Během roku 2012 by se měla podepsat smlouva a v roce 2013 by měl parkovací dům stát a sloužit řidičům, uvedl Radek Tulis, tiskový mluvčí Jihlavy. Ani spolupráce ministerstev se soukromým sektorem není dále. Netajíme se tím, že pokračování v realizaci PPP projektu výstavby věznice v Rapoticích není kvůli finanční situaci v rezortu nikterak žádoucí. Ministerstvo teď k projektu výstavby věznice připravuje souhrnný materiál, jenž má být do konce roku předložen vládě k projednání, uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková. Naopak ministerstvo dopravy PPP projekty prosazuje. Měly by hrát velkou roli v takzvané dopravní superkoncepci, kterou chce ministr Bárta ještě před Vánoci představit. Podmínky, za kterých by PPP projekty probíhaly, se teprve připravují, stejně jako pilotní projekt, kterým je dálnice D3. Ta by se měla začít stavět na podzim příštího roku, potvrdil mluvčí z ministerstva dopravy Jakub Ptačínský. Největším kandidátem z Moravy, který by mohl být v nejbližší době zařazen mezi PPP projekty, je podle něj úsek R35 mezi Opatovicemi a Mohelnicí. Zájem na straně firem je veliký. Teď čekáme, jak dopadne pilot a jaká bude spokojenost na straně ministerstva i těch, kteří budou stavbu realizovat, dodal Ptačínský. Regionální operační programy budou příští rok chudé Evropské peníze Ti, kteří chtějí příští rok získat peníze z regionálních operačních programů, budou mít těžký úkol. Jedny z nejštědřejších programů rozdělující evropské dotace totiž už příští rok vypíšou minimum výzev. Peníze už totiž pomalu docházejí. Žadatelé navíc musí počítat s další komplikací: Zatímco doposud evropské projekty museli spolufinancovat 7,5 procenty, od příštího roku to bude patnáct procent. jihovýchod zaplatí STRATegické projekty Například Regionální operační program Jihovýchod nabídne žadatelům jen zlomek peněz, na které byli doposud zvyklí. Ze svého téměř devatenáctimiliardového balíku už rozdělil a přislíbil téměř 13,5 miliard. Po třetím roce fungování tak Jihovýchod vyčerpal už více než sedmdesát procent ze svého rozpočtu. Vypíšeme zlomek výzev oproti minulému období. Zbývající peníze jsou určené na strategické projekty, uvedla tisková mluvčí ROP Jihovýchod Kateřina Kurková. Mezi strategické projekty patří například výstavba Lázní Pasohlávky. Tam má kromě kongresového centra s pomocí evropských peněz vzniknout také aquapark, archeologické centrum Římský vrch nebo nové silnice a chodníky v celém areálu. ROP Jihovýchod tak v příštím roce vypíše pouze čtyři výzvy, ve kterých rozdělí 335 milionů korun. I nadále budeme podporovat rozvoj dopravní obslužnosti. Šanci mají také projekty využívající potenciálu brownfieldů a rozvíjejících sociální a zdravotní péči. Část peněz bude také určená na podporu projektů vzniklých formou PPP. Ve výzvě s názvem Rozvoj a stabilizace venkovských sídel chceme také podpořit rozšíření vysokorychlostního internetu zejména na Vysočině, prozradila Kurková. Přestože Regionální operační program Moravskoslezsko patří mezi ty, které jsou v čerpání nejpomalejší, ani on už příští rok nenabídne mnoho peněz. Pro podnikatele, obce a města vypíše dokonce pouze jednu výzvu s objemem 124 milionů korun, a to v oblasti podpory brownfields. Zbylých 877 milionů poputuje na projekty krajských organizací a na napojení mošnovského letiště na koleje. Přesně 192 milionů korun rozdělených do tří výzev: podpora využívání brownfields, další infrastruktura pro cestovní ruch a oborová centra ve školách. Regionální rada vypíše výzvy většinou na začátku příštího roku. Ukončí je v průběhu března a dubna. Nejvíce peněz zbývá v regionálním operačním programu Střední Morava. Z původního osmnáctimiliardového balíku má k dispozici téměř tři miliardy korun. I tady chtějí příští rok podpořit zejména podnikatelské projekty využívající opuštěné tovární haly a budovy. Zatím ale nevíme, které výzvy budeme vypisovat. Vše bude záviset na aktualizaci finančního plánu a na vyhodnocení některých výzev, dodala mluvčí ROP Střední Morava Renata Škrobálková. Podle ní totiž Střední Morava přišla o téměř 1,3 miliardy korun vlivem odebrání 7,5procentního státního příspěvku a posilování koruny vůči euru. (hrd) Fond Jessica: co kraj, to jiný model Evropské půjčky Když už všichni mluví o spolupráci veřejného a soukromého sektoru, založme fond, který tyto projekty bude podporovat. S takovou myšlenkou vznikla JESSIcA. Dalo by se ale říci, že jiný kraj, jiná JESSIcA. Pojďme si nejdřív vysvětlit, jak tento fond funguje: Regionální operační programy vloží do fondu několik stovek milionů. Ty pak půjčí instituci založené městem a soukromým investorem na podporu takzvaných strategických městských projektů. Slibují si od toho, že za pár let dostanou půjčku zpět. Recyklované peníze pak vloží do dalšího veřejně prospěšného projektu. Každá regionální rada se rozhodla pro zavádění tohoto nového nástroje financování po svém. Zatímco v Moravskoslezském kraji chtějí dávat podnikatelům a městům na obnovu brownfieldů půjčky s nízkým úvěrem přes Evropskou investiční banku, v Jihomoravském kraji chtějí ušetřit peníze z ROPu, které půjčí Brnu ve chvíli, kdy si o ně řekne. V regionu střední Moravy o JESSIcE teprve uvažují a nechávají si zpracovávat analýzu. Asi nejdále jsou se zaváděním JES- SIcy v Moravskolezském kraji. Výzvu pro předkládání projektů chtějí vypsat už v lednu příštího roku. Do holdingového fondu, který jsme založili spolu s Evropskou investiční bankou, jsme vložili více než 500 milionů korun. Podpoříme projekty, které se zaměří na proměnu brownfieldů. Podmínkou je, aby předložený projekt byl zařazený do takzvaného Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM), uvedl Daniel Foltýnek z Regionální rady Moravskoslezsko. ideálním projektem pro JessicU je například Nová Karolina v Ostravě Ideálním projektem, který by se dal z JESSIcy podpořit, je například proměna Nové Karoliny. Byznys plán mají vypracovaný i v Opavě, kde by chtěli vybudovat rekreační park u Stříbrného jezera. Podle soukromých investorů jsou ale některé plány měst často nereálné. Počítají s návratností až za třicet let, což soukromníkům zní spíše jako vtip. NěkTeRé plány zní jako vtip Zatím nevíme, jaké projekty budeme posuzovat. To se dozvíme až na jaře, kdy bude výzva ukončená. Odhaduji, že vznikne univerzální fond založený některou z bank, který bude financovat více projektů ve více městech, myslí si Foltýnek. O tom, které projekty nakonec budou z JESSIcy podpořené, se rozhodne ve výběrovém řízení. V podmínkách je splnění sedmi okruhů jako například zkušenosti klíčových manažerů, nebo míra spolufinancování. Předkladatel projektu si může například stanovit i výši úroku i dobu splatnosti, prozradil Foltýnek. Přestože podle Foltýnka je o tento nový nástroj zájem, investoři tak optimističtí nejsou. V současné době JESSIcA nepředstavuje pro soukromé firmy,velký byznys. Jde spíše o investici do budoucnosti. Dnes si totiž mnoho měst uvědomuje, že je pro ně výhodnější získat na podobné projekty dotace, říká Jan Hanuš z EU POINTu Komerční banky. S ním souhlasí i Richard Hubl, metodik z Regionální rady Jihovýchod, který má JESSIcU na starost. Podle něj je JESSIcA spíš příprava na další programové období. Tento model financování bude v příštím programovém období hodně protežovaný. Podle některých informací to bude možná jediný systém, jak se budou rozdělovat evropské peníze do městských projektů, vysvětluje Hubl. Také proto Regionální rada Jihovýchod nechce dávat do JESSIcy tak velký balík peněz jako v Moravskoslezském kraji. Do fondu vloží v podstatě tolik, kolik jí zbude z kurzových rezerv. Nyní to vypadá na téměř 250 milionů korun, které jsou všechny určené pro Brno. Rada navíc nebude, podobně jako v Moravskoslezském kraji, zakládat s Evropskou investiční bankou holdingový fond. Jednoduše převede Brnu zbylé peníze a za pár let je bude chtít s domluveným úrokem vrátit. Při zpracování studie pro posouzení JESSIcy v Jihomoravském kraji jsme vypracovali modelové typy projektů. Je to například domov pro seniory, Janáčkovo kulturní centrum, nádraží v Králově Poli, parkovací domy kolem vnitřního okruhu města nebo multifunkční hřiště, vysvětlil Hubl. Město podle něj nejspíš předloží plán na vybudování parkovacího domu. (hrd)

5 prosinec 2010 strana 5 ppp V praxi Developerské projekty a veřejné peníze Běžným způsobem zajištění potřeb zadavatele (obce, kraje, příspěvkové organizace apod.) při budování nebo správě jejich nemovitostí je zadání veřejné zakázky, např. na vybudování parkoviště, podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Další již obecně tradovanou možností je v případě některých projektů využít i forem PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru), ať již formou koncese podle koncesního zákona (v našem příkladě by tedy zadavatel stavbu parkoviště neplatil, ale koncesionář by vybíral parkovné od uživatelů) nebo veřejné zakázky, v níž zadavatel rozloží platby v čase (parkovné vybírá sám a dodavateli platí po určitou dobu tzv. poplatek za dostupnost). Zadavatel však může realizovat svou snahu o minimalizaci vlastních výdajů i jinak. Obec např. vlastní objekt bývalého kina, který nevyužívá a do nějž nehodlá investovat vlastní prostředky, objekt však chátrá a ztrácí na hodnotě. Nemá-li pro něj obec v daný moment využití a nemá zájem jej prodat, může pro ni být nejlepším řešením budovu pronajmout. Přitom však nechce objekt sama zrekonstruovat, tíhu rekonstrukce hodlá ponechat na nájemci. Odměnou za rekonstrukci získá nájemce slevu na nájemném. Na samotný pronájem se ZVZ nevztahuje (obec nevydává prostředky). V situaci, kdy však obec prostřednictvím nájemního vztahu dosáhne rekonstrukce svého objektu, za kterou zaplatí slevou na nájemném, výsledek této rekonstrukce připadne jí. Přestože obec nevydá vlastní prostředky, připraví se o část zisku z nájemného, které by jinak získala (pokud by předtím realizovala veřejnou zakázku na rekonstrukci objektu a pronajímala objekt zrekonstruovaný). Tím je ovšem naplněn znak úplatnosti a v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i Soudního dvora ES (ESD) jsou naplněny znaky veřejné zakázky. V takovém případě musí obec nájemce vybrat v zadávacím řízení podle zákona, protože součástí tohoto kombinovaného vztahu je i veřejná zakázka na stavební práce (rekonstrukci objektu), které pro ni zajistí nájemce. Ještě komplikovanější situace může nastat tehdy, když zadavatel sám nevyvíjí počáteční aktivitu k výstavbě, ale impuls přichází od soukromého subjektu. Např. obec vlastní nevyužité pozemky, ale v budoucnu by chtěla oblast kultivovat jako volnočasovou zónu. Soukromý developer má zájem o pozemky, na nichž chce postavit volnočasové centrum, což je v souladu se záměry obce. Obec přitom požaduje v rámci projektu vybudovat parkovací dům pro veřejnost, který bude v jejím vlastnictví. Zbývající část pozemků prodá developerovi. Na parkovací dům nemusí obec vydat vlastní prostředky, vložené investice může získat developer zpět z provozování placených stání. Přestože výstavba je přímo iniciována developerem, který sleduje vlastní obchodní zájmy, obec na těchto zájmech participuje. Část projektu (parkoviště) se stane jejím vlastnictvím a bude plnit účely pro obec, za nabytý majetek obec zaplatí (nebo dá právo developerovi vybírat parkovné). Koupě existujících nemovitostí nepodléhá pravidlům ZVZ, v tomto případě však obec participuje od počátku na výstavbě projektu, jehož část se stane jejím vlastnictvím. V takovém případě však už podle ZVZ postupovat musí, protože tato situace naplní znaky veřejné zakázky na stavební práce, jejíž výsledek získá obec prostřednictvím developera. I když je tato situace pro obec vysoce nepraktická, zadávacímu řízení se dle rozhodovací praxe ESD nelze vyhnout a povinnost jeho realizace přenést na developera. Není přitom důležité, že parkovací dům může představovat z hlediska celého projektu jen určitou část. Navíc předpokládanou hodnotu takové veřejné zakázky (resp. koncese, pokud obec developerovi neplatí a nechá jej vybírat parkovné) je nutno počítat z hodnoty celého projektu (tedy optikou možného developera), nikoli jen z hodnoty toho, co má vzniknout v zájmu obce. I u poměrně malých projektů tak může mít obec povinnost zadávat nadlimitní veřejnou zakázku, resp. koncesi. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru může být oboustranně výhodná, zadavatel si však musí vždy předem uvědomit své povinnosti. Soukromá iniciativa vedoucí k projektu, který je částečně v zájmu zadavatele, je tak sice možná, obecně však nemůže vést k přímému zadání developerovi, který s ní přišel. Má-li zadavatel zájem spolupracovat se soukromými developery, musí proto již od počátku nastavit jasná pravidla, aby se sám nechytil do pasti a neporušil své zákonné povinnosti. Obdobně je třeba přistupovat například i k zakládání společných podniků se soukromým subjektem pro realizaci záměrů v zájmu zadavatele, ale o tom zase někdy příště. revoluční ŘeŠení v oblasti výtahové techniky nový bezpřevodový výtahový stroj řady nl 24 s vyměnitelnou lanovnicí ø 240 mm, ø 180 mm, ø 160 mm, nosnost kg. Pasivní veřejné budovy zatím nestojí. Od roku 2020 to bude povinnost Pasivní domy Úřad, škola, ale i výstaviště či kostel. Zatímco pasivní veřejné budovy jsou ve světě běžné, v Česku by se dal jejich počet spočítat na prstech jedné ruky. První veřejnou pasivní budovou v České republice a zatím jedinou stojící na Moravě je Centrum Veronica v Hostětíně. To slouží jako vzdělávací středisko a zájemce informuje o udržitelném regionálním rozvoji a ochraně přírody. pasivní může být i kostel Pracujeme metodou praktických příkladů, nechtěli jsme o tom tedy jen mluvit, ale chtěli jsme ukázat, že to jde, vysvětluje ředitelka hostětínského Centra Veronica Jana Tesaříková. Dům, který vznikl v roce 2006, ročně navštíví až šest tisíc lidí. Náklady na výstavbu byly 23 milionů korun. Pokud by dům nebyl pasivní, stál by jen o osm procent víc. Návratnost pasivních domů se přitom pohybuje kolem patnácti let, říká Tesařová. Poptávka po veřejných pasivních budovách se tak v poslední době zvyšuje. V Ostravě se připravuje Dům služeb a školicí středisko energetických úspor Intoza, Nadace Partnerství chce zase v centru moravské metropole vybudovat hravou zahradu pro ekologické vzdělávání propojenou s poradenským centrem, které bude první českou administrativní budovou v pasivním standardu. Jílkova 124, Brno Výrazně menší hmotnost malé zástavbové rozměry bezhlučný provoz ruční vyprošťování bezkonkurenční cena Chceme prolomit nedůvěru ve funkčnost pasivních nízkoenergetických veřejných staveb a přesvědčit, že se nejedná o zbytečný luxus. Dům bude sloužit ke vzdělávacím účelům a neziskovým organizacím jako zázemí pro jejich práci, uvedl Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství. Průkopníkem ve stavbě veřejných pasivních budov v Česku se staly také Modřice, kde se plánuje pasivní bytový dům pro seniory. Na radnici teď shromažďují doklady, aby mohli v zimě požádat o stavební povolení. Provozní náklady na vytápění a energie budou mnohem nižší, seniorům tak budeme moci dát nižší nájem, slibuje si od pasivního domu místostarostka Modřic Hana Chybíková. Stavět chce začít město v létě, dům by měl stát asi devadesát milionů korun. V zahraničí jsou veřejné stavby politickým rozhodnutím. Mají inspirovat zbytek populace a ukázat jim, že se s jejich penězi nemrhá. To u nás chybí, říká Juraj Hazucha z Centra pasivního domu. To se však může brzy změnit. Evropská unie letos schválila směrnici o energetické náročnosti budov. Ta přináší přelomovou změnu ve stavebnictví od roku 2020 se budou moci stavět jen budovy s téměř nulovými emisemi, tedy většinou domy pasivní. Lidé by měli zbystřit a začít si o těchto stavbách zjišťovat více informací, éra pasivních domů nás totiž nemine. Například v Německu nebo Rakousku je stavba veřejných budov, které jsou pasivní, prakticky povinná, upozorňuje Hazucha. HANA NEČASOVá Plzeň Zatímco v jiných městech se o PPP projektech pouze mluví, v Plzni bude na tomto principu už od příštího roku fungovat první parkovací dům. Pro město jej postaví společnost Hermosa. Dvacet let pak bude dům provozovat, město jí bude platit poplatek, kterým si stavbu splatí. Zní to jednoduše, ale za spuštěním tohoto unikátního projektu je několik let práce. PPP projekty jsou vzhledem ke své dlouhodobosti a komplexnímu přístupu dodávky náročnější na přípravu a znalosti na straně veřejných zadavatelů. Města proto často raději volí cestu klasické veřejné zakázky, uznává jeden ze zakladatelů společnosti Hermosa Parking Plzeň Martin Král. Můžete prosím ve stručnosti představit vaši společnost a kdo za ní stojí? Společnost HERMOSA Real Estate, dnes už HERMOSA Parking Plzeň vlastníme společně s Ing. Vojtěchem Ryvolou, který má dlouholeté zkušenosti na poli výstavby komerčních projektů a zejména pak jejich správy. Naše společné podnikání se datuje od roku Vlastníme například projekt obchodního centra v Děčíně, připravujeme bytové projekty v Praze a nepochybně se zajímáme o další možnosti v rámci PPP projektů. představujeme firmu PPP už funguje. Hermosa staví pro Plzeň první parkovací dům Co všechno předcházelo slavnostnímu položení základního kamene letos v červenci? Do projektu jsme se aktivně zapojili vyhlášením soutěže na konci loňského roku. Proběhlo posouzení projektu, příprava nabídky a podání. Soutěž proběhla standardně a na konci května jsme podepsali smlouvu. Vzhledem k tomu, že město mělo pravomocné stavební povolení, ihned po položení základního kamene jsme začali stavět. Nutno podotknout, že město společně s vedoucím poradcem společností Newton Business Development odvedlo perfektní práci a projekt byl dokonale připravený. Na jakých principech je založená spolupráce mezi vaší firmou a městem Plzeň? Spolupráce mezi námi a Plzní je postavena na dlouhodobém vztahu, kdy my pro město dlouhodobě dvacet let zajišťujeme výstavbu, financování a údržbu parkovacího domu a oproti tomu nám město pravidelně platí poplatek. Ten byl předmětem veřejné soutěže. Výhodnost pro město je v přenosu rizik spojených s výstavbou a dlouhodobou dostupností parkovacího domu na nás. V případě, že námi poskytované služby a dostupná parkovací místa nejsou v dohodnuté kvalitě a kvantitě, tak se městem placený poplatek automaticky snižuje. Město tak od začátku projektu zná maximální cenu, kterou ho bude projekt po dobu dvaceti let maximálně stát. Naopak pro nás je výhodou dlouhodobý kontrakt s kredibilním zákazníkem městem. O PPP projektech se v Česku hodně mluví, reálně však zatím moc staveb nestojí. V čem je podle Vás zakopaný pes? PPP projekty jsou vzhledem k své dlouhodobosti a komplexnímu přístupu dodávky náročnější na přípravu a znalosti na straně veřejných zadavatelů. Proto se velmi často stane, že raději volí známou a pro ně odzkoušenou cestu klasické veřejné zakázky, která však v sobě neobsahuje takový přenos rizik na soukromníka jako PPP projekty. Jaké zkušenosti si z přípravy parkovacího domu Rychtářka odnášíte? Máte chuť se pouštět do dalších? Samozřejmě záleží na konkrétním projektu, jaké má parametry, jak je připraven a podobně. Obecně nás oblast PPP projektů zajímá a čekáme na další příležitosti. Jednáte již o podobných projektech v jiných městech? Pro jaké samosprávy je takový model vhodný? Kontaktují nás zástupci měst a obcí, abychom se s nimi podělili o naše zkušenosti. Snažíme se těmito diskuzemi PPP projekty podpořit, ale z naší pozice jsme spíš odkázáni na vyčkávání, zda se některý z možných zadavatelů pro PPP projekt rozhodne a my se budeme moci přihlásit do soutěže. Vyhodnotili jsme si, že PPP projekty jsou vhodné pro města nad padesát tisíc obyvatel. (pr)

6 STRANA 6 prosinec 2010 J A k S e vyr ábí V Kyjově se denně zrodí dva miliony lahví co má SpolečNého láhev pro plzneňský Prazdroj, CoCa Colu, NA víno Nebo SkleNičkA NA DěTSkou přesnídávku? vyrábí Je lidé z kyjovské SkláRNy vetropack. DeNNě Jich TAm vzniknou DvA miliony. Veronika Hrdá Kyjov Když se rodí pivní lahev, skoro si toho nevšimnete. Z výšky asi tří metrů sjíždí žlabem zlatá rozžhavená kapka do formy, kde získá lahev svůj tvar. Trvá to jen několik vteřin. Takových kapek sjedou do forem ve tvarovacích strojích v kyjovské sklárně denně dva miliony. Ročně to je sedm set milionů kapek. Skleněné obaly prodáváme jak v Česku, tak v zahraničí. Našimi nejvýznamnějšími zákazníky jsou firmy jako Hamé Babice, Rudolf Jelínek, Jan Becher Karlovarská Becherovka, Stock Plzeň- Božkov a mnoho dalších, dále pak nadnárodní koncerny Coca Cola, Heineken, SABMiller nebo StarBev, prozradil ředitel jakosti Svatopluk Kudláč. Za vznikem takového množství lahví a sklenic stojí stovky a tisíce tun písku, dolomitu, sody, střepů a dalších surovin. V Kyjově používají český i slovenský písek, v závislosti na barvě vyráběné skloviny. Ročně spotřebujeme více než sedmdesát tisíc tun, tvrdí Kudláč a otvírá bránu haly, za kterou se skrývá obří hromada bílého písku. zrození v kyjově se denně vyrobí dva miliony lahví. Na počátku je rozžhavená kapka, které si návštěvník ani nevšimne. FoTo: Jiří Sláma Do vedlejší asi dvanáct metrů vysoké haly zase kamiony sváží skleněné střepy. Firma je nakupuje od odpadových společností a sama je upravuje na třídicí lince. Ročně sem svezou více než osmdesát tisíc tun použitého skla. Na začátku třídění dělají zaměstnanci asi nejméně příjemnou práci. Z dodaných střepů odstraňují všechny hrubé nečistoty, které tam nepatří. Je s podivem, co všechno se ve střepech občas dá najít: zdechliny zvířat i zubní protézy STupňů celsia Následně se ze střepů odstraní organické příměsi, magnetické i nemagnetické kovy, keramika a kameny či střepy jiné barvy a na závěr se rozemelou na zrnitost jednoho milimetru. Takto upravené střepy se spolu s dalšími surovinami naváží v přesném poměru, smíchají a tím vznikne takzvaný sklářský kmen, popisuje Kudláč. Ten se pak dopravními pásy dopraví k tavícím agregátům o objemu 450 tun. Uvnitř je teplota stupňů Celsia. Ta přemění směs surovin a střepů na kapalinu, která připomíná hustý med. V kyjovské sklárně jsou pak v provozu dvě vany. Jedna na bílé, druhá na barevné sklo. Letos byla dokončena přestavba tavicí vany na barevné sklo. Její rekonstrukce trvala tři měsíce a vyžádala si celkem 612 milionů korun, říká PR manažerka sklárny Elena Krišlová. Roztavená směs surovin se v tvarovacích strojích mění na lahve a sklenice. Od této chvíle už na výrobu lahví lidé pouze dohlížejí, hlavní práci za ně udělají stroje. Ve výrobní hale je i přes sychravé podzimní počasí horko. Všichni pracovníci i návštěvy musí kvůli hlučnosti používat špunty do uší. Na páse se pak už začnou řadit pivní lahve rozžhavené do ruda. Zchladí je až pásová chladicí pec, ve které jejich teplota klesne z počátečních 450 stupňů až na 50 stupňů Celsia. Potom se postříkají polyetylenem, který zamezí jejich poškrábání. Následuje několik přístrojových kontrol, při kterých se vyřazují vadné lahve. Ty pak putují znovu mezi střepy. Nakonec stroje naskládají lahve na palety, které se potom obalí smršťovací folií. Tím vznikne hotová jednotka, která sjede výtahem do přízemí výrobní haly a uloží se do skladu nebo přímo na kamion. Vetropack Moravia Glass vyrábí stovky druhů skleněných obalů. Klienti se často chtějí odlišit, a proto mají velké nároky na individuální design svých výrobků. Jsme na to ale zvyklí. Vždyť v Kyjově se vyrábí sklo už více než 120 let, dodává Kudláč. Vetropack Moravia Glass Kyjov vlastní švýcarská skupina Vetropack Holding AG. V závodě pracuje 470 zaměstnanců. Minulý rok firma vykázala zisk po zdanění téměř 176 milionů korun při obratu 2,1 miliardy korun. O rok dříve vydělala 240 milionů. Sklárna v Kyjově spotřebuje ročně osmdesát tisíc tun použitého skla. Na výrobu lahví se používá český a slovenský písek. Ne všechno oddělí stroje. Nepříjemná práce zůstává lidem. V tavicí vaně je 1560 stupňů Celsia. Procesy uvnitř se proto musí řídit ve velínu. Rozžhavené lahve se musí zchladit. V chladící peci je i 450 C. V Kyjově pracuje 470 zaměstnanců. V době, kdy nebyla tak automatizovaná výroba, obsluhovalo výrobu až 1500 lidí. Sklárna se musí předzásobit. Zelené a hnědé sklo totiž nelze vyrábět současně. )) ve zkratce )) D1 je o 18,5 kilometru delší Zlínský kraj Hulín si může oddechnout. Kolony aut, které projížděly přes centrum města, se odklonily na dálnici D1. Na začátku prosince totiž ministr Vít Bárta slavnostně otevřel 18,5 kilometrů nových úseků D1 a R55 mezi Kroměříží, Hulínem a Otrokovicemi. Nejen pro Zlínský kraj, ale i pro celou Moravu je zprovoznění nových úseků dálniční sítě zcela zásadní. Rozsahem jde o druhou největší letos dokončenou silniční stavbu, která svým významem pro Českou republiku v ničem nezaostává za jihozápadní částí pražského okruhu, uvedl Bárta. Otevřením nových úseků D1 mezi Kroměříží a Hulínem a R55 mezi Hulínem a Otrokovicemi vznikne největší tuzemská mimoúrovňová takzvaná Moravská křižovatka. )) Starostové se bouří kvůli snížení příspěvku Obce Rozhodnutí vlády o snížení příspěvku na výkon přenesené působnosti starosty rozhořčil. Podle nich se jedná o velmi pochybnou formu úspory, na kterou doplatí především obce s rozšířenou působností. Shodli se na tom účastníci celostátní finanční konference pořádanou Svazem města a obcí. Autovraky: Někde za jejich likvidaci platí, jinde na nich vydělávají Problémy měst a obcí Potýká se s tím každá větší obec nebo město. Na kraji silnice nebo na parkovišti stojí staré auto, často s rozbitými okny a vypuštěnými pneumatikami. Už na první pohled je jasné, že jeho majitel porušuje zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. Autovrak totiž musí projít ekologickou likvidací. Největším ekologickým problémem autovraků jsou provozní náplně, ať je to chladicí kapalina, oleje, pohonné hmoty nebo autobaterie. Ty mohou okamžitě znečistit půdu a spodní vody. A druhý problém je sociální, protože stará auta prostě hyzdí krajinu a ve městech navíc zabírají parkovací místa, kterých je obecně málo, říká Jiří Fiedor z katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU Ostrava. Přitom likvidace pro obce a města není moc jednoduchá. Pokud je vozidlo dlouhodobě zaparkované a je viditelně nepojízdné, informuje o něm většinou městská policie odbor dopravy. Auto označí a vyzve majitele, aby ho odklidil. Pokud vozidlo nemá registrační značky, je výzva umístěná na vývěsku, kde musí viset po dobu dvou měsíců. Pokud ani do té doby majitel vozidlo neodklidí, může obec nebo město vrak odklidit. Při likvidaci se dá většinou zjistit VIN, podle kterého je ještě možné dohledat majitele, takže likvidace probíhá na jeho náklady. Pokud se však majitele dohledat nepodaří, vozidlo se zlikviduje na náklady města. Produkce autovraků v Moravskoslezském kraji (t) (t) (t) (t) Produkce autovraků Likvidace jednoho vraku stojí asi tři tisíce korun, ročně vyjde město Olomouc likvidování takových vozidel přibližně na sto tisíc korun. Městská policie za rok 2010 zatím označila 85 automobilů, z toho 32 jich bylo zlikvidováno na náklady města. Zbylá vozidla odstranili majitelé na vlastní náklady, vypočítává tisková olomoucká mluvčí Jana Urbaníková. karviná: účet 33 TiSíc V Karviné v listopadu evidovali v ulicích města 69 autovraků. Někteří majitelé odstavují nepojízdná auta dokonce i na chodníky nebo travnaté plochy. Vozidla jsou ve špatném technickém stavu a mnohdy i bez registrační značky, majitelé mají zřejmě pocit, že jsou nedohledatelní. Ale dříve nebo později budou muset za případný odtah a likvidaci svého vozu zaplatit a za přestupek jim navíc hrozí pokuta až 300 tisíc korun. V tomto roce jsme nechali odtáhnout osm vozidel, ostatní majitelé uposlechli výzvy a své auto odstranili v předepsaném termínu. Pokud majitel výzvu neuposlechne a zjistí, že mu bylo auto odtaženo, měl by se neprodleně hlásit na Odboru dopravy Magistrátu města Karviné, kde dostane instrukce jak dále postupovat. Z rozpočtu města pro rok 2010 už šlo na práce s vraky více než 33 tisíc korun. Majitelé zatím z toho uhradili necelých osm tisíc, vypočítává ztráty městské pokladny mluvčí karvinského magistrátu Šárka Swiderová. Právě kvůli nákladům zatěžujícím rozpočet přišli v ostravském městském obvodu se zajímavým řešením. Letos se totiž mohli Porubané v srpnu a září zbavit svých nepojízdných vozidel zdarma. V minulosti majitelé autovraků zaplatili za odvoz a likvidaci nefunkčního vozidla částku v rozmezí zhruba dvě stě až tisíc korun podle stavu automobilu a vzdálenosti odvozu. Letos pro ně zajistil úřad ve spolupráci s bohumínskou firmou ŽDB GROUP tuto službu zdarma. Touto cestou vycházíme vstříc lidem, kteří nevědí jak naložit s nepojízdným vozidlem, a zároveň doufáme, že alespoň částečně předejdeme anonymnímu odstavování vraků v ulicích. V loňském roce byla z porubských ulic takto odtažena a následně ekologicky zlikvidována téměř stovka autovraků, říká porubský místostarosta Petr Mihálik. Nejhodnotnější na autovraku je železo z karoserie a jiné kovy získané například z motoru nebo jeho součástí. Od roku 2004, kdy vstoupila v platnost novela zákona o autovracích, úzce spolupracujeme s městskými a obecními úřady nejen v okolí Bohumína, ale i v Bruntále a Rýmařově. Ve spolupráci s nimi zabezpečujeme pro občany i firmy službu bezplatného odtahu a likvidace ojetých vozidel, tvrdí ředitel závodu Recyklace ŽDB Jiří Gelnar. Díky tomu mizí z ulic měst ročně stovky vraků. Navíc na takovém systému může ŽDB vydělat. Jelikož k hlavním činnostem provozu Recyklace patří zpracování kovového odpadu, nejzajímavější na vraku je šrot, který vzniká při jeho likvidaci. Provoz rovněž vlastní povolení i k prodeji použitelných náhradních dílů, dodal Gelnar Navíc podnik prošel kontrolou Státního fondu životního prostředí a může tak získat dotaci za každé vozidlo ve výši čtyř stovek korun. (mž)

7 PROSINEC 2010 STRANA 7 INZERCE BorsodChem MCHZ: Chemie může patřit k životu SPOLEČNOST BORSODCHEM MCHZ, S.R.O., OSTRAVA, JAKO ČLEN MEZINÁRODNÍ SKUPINY BORSODCHEM, JE CHEMICKOU FIRMOU PŮSOBÍCÍ V REGIONU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. BorsodChem MCHZ, s.r.o., již několik let investuje do technologií šetrných k životnímu prostředí. Jedním z důkazů je i fakt, že příští rok podnik sníží díky investicím do stáčecího zařízení emise benzenu o 90 % oproti roku Generálním ředitelem chemičky sídlící v Ostravě Mariánských Horách je od září 2009 Ing. Přemysl Antecký, MBA. V posledních pěti letech investovala naše společnost do šetrnějších technologií 196 milionů korun. Vždy tyto investice činily více než polovinu ročního investičního rozpočtu, prozrazuje Ing. Antecký v rozhovoru pro Moravské hospodářství. Pro laickou veřejnost je vaše chemička možná tak trochu tajemná neznámá, kdo tedy jste a co vlastně vyrábíte? Jestli tajemná, nevím, možná, asi jako chemie obecně, ale neznámá určitě ne. Naše společnost v dnešní podobě navazuje na tradiční chemické výroby, jejichž vznik se datuje již od roku Záměrem bylo tehdy využít blízkého zdroje koksárenského plynu pro zabezpečení předválečného hospodářství čpavkem, kyselinou dusičnou a umělými hnojivy podobně jako v okolní Evropě. Dnešní nosné výrobky anilin a cyklohexylamin mají svůj počátek v roce Dá se říci, že ve firmě byly dokončeny zásadní technologické a surovinové změny, které si vynutily tržní změny po roce 1990 a postupně byly některé výroby, jako například výroba sorbitu, dusíkatých solí, izopropylaminu nebo hnojiv, zastaveny. Dnešní výrobkové portfolio zahrnuje především anilin, který se také největší měrou podílí na tržbách společnosti, dále cyklohexylamin, dicyklohexylamin, speciální aminy, kyselinu dusičnou a dietyloxalát. S chemickou výrobou v regionu je spojena obava občanů o vlastní zdraví. Mají se obyvatelé Moravskoslezského kraje čeho bát? Občané se opravdu nemají čeho bát, všechny naše technologie jsou totiž srovnatelné s nejlepšími dostupnými technikami a máme pro všechny platná integrovaná povolení. Dodržujeme přísné emisní limity pro ochranu ovzduší a povrchových vod a při výrobě všech produktů klademe trvalý důraz na komplexní ochranu životního prostředí a bezpečnost. Od roku 1998 jsme držitelem osvědčení Evropské rady svazu chemického průmyslu Responsible Care Odpovědné podnikání v chemii. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví splňujeme od roku 2005 požadavky programu Bezpečný podnik. Není to o nás příliš známo, ale jako první chemická společnost v České republice jsme díky dlouhodobé snaze o zajištění rovnováhy mezi rovinou ekonomickou, environmentální a sociální získali od Svazu chemického průmyslu ČR již v roce 2006 Cenu udržitelného rozvoje. Jakou měrou se vaše společnost podílí na znečišťování životního prostředí přímo v Ostravě? Patříme k firmám, které se na znečišťování podílí minimálně. Jak víte, Ostravu trápí především polétavý prach, který má na svědomí nedýchatelné ovzduší, ale v případě naší firmy jde o emise těchto látek do výše pouhé jedné tuny ročně. Vaše firma se ale v Integrovaném registru znečišťovatelů objevuje na nelichotivých předních místech s benzenem. Samozřejmě, že při zpracování asi sto tisíc tun benzenu ročně docházelo k emisím do ovzduší při jeho stáčení ze železničních cisteren do výrobního zařízení. Například v roce 2009 to bylo asi kilogramů, což odpovídá 0,02 z celkového množství. Již v roce 2008 jsme stanovili postupné kroky k minimalizaci emisí a během loňského a letošního roku jsme provedli celkovou rekonstrukci stáčecího zařízení. Tato ekologická investice za více než dva miliony korun se projevila již v tomto roce snížením emisí benzenu do ovzduší o více než patnáct procent. V roce 2011 to bude o více než devadesát procent proti roku Co dělá vaše společnost pro udržení tak pozitivního trendu v oblasti životního prostředí a zvýšení bezpečnosti. Kolik do péče o ně investovala v uplynulých letech? Jak jsem již naznačil, na zvyšování spolehlivosti výrobního zařízení se zaměřujeme dlouhodobě a trvale. V posledních pěti letech investovala naše společnost do této oblasti 196 milionů korun a vždy tyto investice činily více než polovinu investičního rozpočtu. Dokonce i v krizovém roce 2009 se podařilo tento trend udržet a do ekologických projektů a akcí s příznivým dopadem do životního prostředí jsme vložili 77 procent z celkových investičních prostředků. A obdobně je tomu i letos. Mezi nejvýznamnější investice v posledních letech z mého pohledu patří: instalace zařízení na využití čpavkových odplynů, zvýšení požárního zabezpečení ve skladu hořlavin a zahájení komplexní modernizace čističky odpadních vod. V předchozích týdnech se nový ministr životního prostředí setkal se zástupci průmyslových podniků a vyzval je k jakési dobrovolné dohodě. Jaký je její smysl a bude ji vaše společnost schopna uzavřít? Ano, máte pravdu. Byli jsme jako jedna z osmi firem Moravskoslezského kraje osloveni a musím říci, že je to vůbec poprvé, kdy máme možnost problémy životního prostředí diskutovat takto napřímo. V tuto chvíli probíhá finalizace dohody, ale již teď mohu říci, že naše společnost pětiletou dohodu uzavře a naplní všechny stanovené cíle. Jaké další plány má vaše společnost v oblasti ochrany životního prostředí v nejbližší budoucnosti? V tomto roce, přestože ještě doznívaly následky recese, se začal projevovat nárůst )) o firmě BorsodChem Zrt, se sídlem v Maďarsku je přední evropský výrobce MDI, TDI, PVC pryskyřic, základních chemikálií, speciálních chemikálií a petrochemikálií. Dceřiné firmy a pobočky jsou v dalších sedmi zemích světa. Čisté tržby společnosti za rok 2009 dosáhly 627 milionů eur. Více informací lze získat na webové adrese prodejů našich produktů a díky prozíravě realizovaným ekonomickým opatřením v oblastech prodeje našich výrobků, nákupu surovin a energií, ale také ve všech ostatních činnostech, skončí tento rok pro naši společnost velice dobrým hospodářským výsledkem. Ačkoliv v příštím roce budeme čelit negativním dopadům z nárůstu cen energií, např. jen u elektřiny bude tento dopad činit zhruba dvacet milionů korun, udrží naše společnost objem investic i v roce 2011 v podobné výši, tedy do devadesáti milionů korun. Klíčovou investicí, která byla zahájena v letošním roce a bude dokončena v roce 2012, je rozsáhlá modernizace biologické čistírny odpadních vod. Tato více než sedmdesátimilionová investice výrazně ovlivní kvalitu vypouštěných odpadních vod a její pozitivní přínos pro životní prostředí je neoddiskutovatelný. Je tedy zřejmé, že se veškerou svou činností snažíme beze zbytku naplnit náš tradiční firemní slogan Chemie patří k životu. 15. LEDEN 2011 Mahenovo divadlo v Brně REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA BRNA Večerem provází: MAREK EBEN Hvězdy večera: EVA URBANOVÁ MIRO ŽBIRKA LOU BEGA společně s jeho hitem Mambo No. 5 SANDRA a její hity Maria Magdalena, Hi Hi Hi, Hiroshima účastníci letošní STAR DANCE když hvězdy tančí K tanci a poslechu hraje orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno pod vedením mexického dirigenta José Areána. Zatančí sólisté a soubor Baletu NDB Změna programu vyhrazena. organizátoři plesu Akci podporuje statutární město Brno Vstupenky již v předprodeji Národního divadla Brno. Partneři: Hlavní partner: Mediální partneři: elektřina ze Slunce pro Vás ADK_MH_132x185.indd 1 12/1/10 10:49 AM

8 STRANA 8 PROSINEC 2010 KONFERENCE MOM Rok 2011: Málo dotací, hodně nových projektů EVROPSKÉ DOTACE BUDOU PŘÍŠTÍ ROK CHUDÉ. V OBCÍCH A MĚSTECH TO ALE NEBUDE VIDĚT, PROTOŽE ODSTARTUJE SPOUSTA PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ. Veronika Hrdá Konference MOM S takovým závěrem odcházeli účastníci konference Moravské obce a města 2010, která se uskutečnila 2. prosince v brněnském hotelu Voroněž. Obce a města nemusejí v příštím roce pokračovat v razantních škrtech, které udělaly na začátku tohoto roku. Ekonomická situace se totiž uklidnila a oproti propadům v loňském roce zaznamenávají veřejné rozpočty opět nárůst. V roce 2009 se propadly rozpočty měst a obcí o 4,4 procenta, tedy na 132,8 miliardy. Letos obce zaznamenají nárůst příjmů na 152,8 miliardy. Dostáváme se tak téměř na úroveň z roku 2008, uvedl vedoucí odboru regionálního rozvoje Jihomoravského kraje Ivo Minařík. Pozitivní zprávu ale hned vystřídala negativní, regiony totiž pocítí dopady vládní škrtů. Jen několik příkladů: Žadatelé o poslední evropské peníze se například musí připravit na spolufinancování patnácti procenty. Doposud to bylo 7,5. Zruší se obvodní oddělení policie. Sníží se o 8,7 procent příspěvku na výkon státní správy krajů a kvůli zvýšení dálničních poplatků naroste kamionová doprava na silnicích nižších tříd. Podle ekonomického analytika Komerční banky Jana Vejmělka ale změna vlády a její strategie pomohla k oživení Mezi přednášejícími vystoupili jak zástupci zaštiťujících ministerstev, tak partnerů v čele se Státním fondem životního prostředí a Komerční banky. ekonomiky v letošním roce. Má to však jedno ale: Vláda musí začít co nejdříve informovat o reformách, které chce uskutečnit. Investoři začínají být nervózní, protože neví, jaké reformy vláda udělá. Pokud ministři nezačnou informovat o svých plánech, může trpělivost podnikatelů vyprchat. Optimismus jim vydrží maximálně do jara příštího roku, upozornil Vejmělek. VYHRAJÍ ZKUŠENÍ Podle něj ani toto riziko ale pro obce neznamená nutnost připravit se na další propady. V příštím roce předpokládáme růst DPH o dvě procenta. Průmysl má totiž už to nejhorší za sebou, dodal Vejmělek. Příští rok bude podle ředitele Národního orgánu pro koordinaci Víta Šumpely ve znamení proplácení dotací a zúročení zkušeností při sepisování žádostí z minulých let. Obce mají již odsouhlaseny dotace v hodnotě 48,5 miliardy korun. Proplaceno je 26 miliard, vypočítal Šumpela. Podle něj se budou muset žadatelé o dotace z nových výzev připravit na konkurenční boj. Vyhraje ten, kdo se bude orientovat v programových dokumentech, účastnit se seminářů pro žadatele, vyvaruje se nejčastějším chybám a bude aktivně spolupracovat s řídicími orgány, upozornil Šumpela. Přestože nové vedení obcí a měst už na evropské peníze jen tak nedosáhne, neznamená to, že samosprávy nemají jiné možnosti jak uspořit peníze z obecního rozpočtu a použít je na investice. Za řečnickým pultem totiž vystoupili také lidé z firem, které se na optimalizaci veřejných rozpočtů specializují. Posluchači se tak mohli dozvědět, jak funguje systém elektronických aukcí na nákup energií a služeb. Zjistili, že v některých moravských obcích ušetřili 28 procent za tisk dokumentů. Dostali informace o tom, jak můžou pomocí PPP financování zmodernizovat veřejné osvětlení, aniž by to jejich pokladna pocítila. Akce se i přes sněhovou kalamitu zúčastnilo 120 lidí. Za mikrofon se postavil i Josef Bartoněk, předseda Svazu místních samospráv. )) peníze v SFŽP 5,3 miliardy korun, tedy 86 % alokace, zbývá v oblasti podpory 1.3 Omezování rizika povodní. Suma se může změnit podle toho, zda Praha začne stavět ústřední čistírnu odpadních vod. Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí: k rozdělení je přichystáno 14,5 miliardy korun, tedy 92 % alokace 5,3 miliardy, tedy 86 % alokace zbývá v oblasti podpory 3.1 Výstavba zařízení s cílem využívání obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří také spalovny komunálního odpadu. Ještě 6,5 miliardy zbývá v oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady. Závěry konference MOM 2010 Přes rozdělování dotací do regionů se propast mezi Prahou a zbytkem republiky stále zvětšuje. Růst HDP České republiky analytiky zaskočil: aktuální prognóza Komerční banky pro letošní rok je 2,1 %. Příští rok tento bankovní ústav očekává růst 1,7 %, ministerstvo financí 2 % Vláda musí rychle informovat o svých plánech s reformami. Investorům totiž dochází trpělivost. Jejich optimismus vydrží do jara příštího roku. V příštím roce se zostří konkurenční boj mezi žadateli o evropské dotace. Vyhraje ten, kdo se vyzná v jednotlivých dotačních programech, strategických dokumentech, vyvaruje se nejčastějších chyb. Ministerstvo pro místní rozvoj a příslušné operační programy budou i v příštím roce pořádat semináře pro žadatele. Od roku 2013 by měla vstoupit v účinnost novela zákona o rozpočtovém určení daní. Zástupci obcí (Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv) nyní projednávají konkrétní znění s ministerstvem financí. Nově by měla být zavedena kritéria jako počet žáků ve školách. Diskutuje se i o zohlednění nadmořské výšky a věkové struktury obyvatelstva. Změní se také podmínky výpočtu podílu podle rozlohy a přejde se z katastrální výměry na rezidenční. Díky takzvanému systému sdružených nákupů prostřednictvím elektronických aukcí můžou instituce ušetřit 20 až 45 % nákladů. LED technologie postoupily do další úrovně. Některé firmy nabízí zaváděcí ceny i kolem korun za lampu. Při velkých obnovách veřejného osvětlení nabízí některé společnosti formu financování PPP, kdy se modernizace světel splácí z dosažených úspor. Ze státního fondu životního prostředí se stane zelená banka Životní prostředí Už nebudeme dávat dotace na studie a podkladové materiály. Zajímají nás pouze projekty před spuštěním. Už nemáme peníze na budování kanalizací a zateplování. Naopak můžeme podpořit projekty omezující emise a zlepšující čistý vzduch. S takovými zprávami přijel na konferenci Moravské obce a města Radek Lintymer, tajemník prvního náměstka Státního fondu životního prostředí. 90 % PRO FIRMY Z OSTRAVSKA Šedesát procent peněz už našlo své adresáty. Nejpozději do roku 2012 už na účtech Státního fondu životního prostředí nebudou téměř žádné evropské peníze, nastínil vývoj Lintymer. Velké šance o podporu SFŽP tak příští rok mají zejména průmyslové podni- ky v Moravskoslezském kraji, které chtějí instalovat nové technologie. Pro Moravskoslezský kraj vyjednáváme nadstandardní míru podpory pro firmy. Chtěli bychom některé projekty financovat až z devadesáti procent, naznačil Lintymer. Peníze ze SFŽP příští rok poputují také na výstavbu spaloven komunálního odpadu. Jednu z největších šancí o podporu má karvinský projekt Krajského integrovaného centra nakládání s odpady. Podle Lintymera žadatelé nemají v příštím období už počítat s pouhým poskytováním dotací. Ministr životního prostředí Pavel Drobil totiž uložil vedení fondu, aby jej přetransformovalo na takzvaný revolvingový fond. Budeme omezovat dotace tam, kde nejsou nevyhnutelné. Dotace totiž pokřivují účetnictví a nevytvářejí prostředky na reinvestice, vysvětlil Lintymer. (hrd) KONFERENCE MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2010 SE KONALA DÍKY PODPOŘE GENERÁLNÍ PARTNEŘI HLAVNÍ PARTNEŘI PARTNEŘI ZÁŠTITY ODBORNÍ GARANTI OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu MEDIÁLNÍ PARTNER ORGANIZÁTOR

9 prosinec 2010 strana 9 F enomén Y ZÍTŘKA KOMERČNÍ PREZENTACE Bioproject: V bioplynových stanicích je budoucnost na počátku stál sňatek jednoho Z předních ostravských dodavatelů A provozovatelů bioplynových stanic, FirMY ToMášeK servis, s významnou investiční skupinou. na půdorysu TohoTo spojení vznikla FirMA bioproject, KTerá nyní dobývá v pozici silného hráče středoevropský Trh dodavatelů bioplynových stanic. Trh s alternativními zdroji elektřiny zažívá raketový vzestup. V případě bioplynových stanic však nejde pouze o elektřinu. Bioplynové stanice nemusí totiž vždy vyrábět pouze elektřinu, ale také biometan. A to je v době případné plynové krize hodně silný argument pro mnohem větší výstavbu, říká ředitel společnosti Bioproject Jan Kos. Proč jste zvolili název Bioproject? Název má v sobě odrážet nejenom podstatu našeho podnikání, ale současně má sloužit i k podpoře naší expanze do středoevropského regionu. Se změnou názvu korespondovala i změna vizuální prezentace naší společnosti. Hovoříte o mezinárodní expanzi. Kam až sahají v tomto ohledu vaše ambice? Hlavním trhem současnosti je pro společnost Bioproject Slovensko, které představuje až dvě třetiny obratových plánů pro letošní a příští rok. Úspěšně pracujeme na projektech v Maďarsku a připravujeme Jan Kos ředitel společnosti BIOPROJECT se na vstup do Polska. Máme za sebou také referenční projekty v Litvě a Itálii. I zde jednáme o dalších zakázkách. Velkou výzvou je určitě Ukrajina. Expanze by neměla zastínit naše domácí plány. Do roku 2009 jsme u nás postavili 19 bioplynových stanic a v tomto ohledu patříme k domácí špičce. Tuto pozici si rozhodně hodláme udržet. Země v západní Evropě už nepotřebují bioplynové stanice? Státy na západ od Aše mají náskok. V Německu je dnes v provozu téměř šest tisíc bioplynových stanic, zatímco u nás je počet stanic přes 100. Ve srovnání se západní Evropou představují středoevropské země, balkánské státy a země bývalého Sovětského svazu značný prostor k expanzi. Ve většině těchto zemí je nicméně nutná úprava současné legislativy. Kolik projektů máte v současné době v provozu a kolik jich plánujete? Jedná se o devatenáct realizací v Čechách, jedna běží na Slovensku, celkově o výkonu 14 megawatt. Aktuálně jsou ve výstavbě další tři stanice na Slovensku a jedna v Čechách. Do jaké míry může boom bioplynových stanic ohrozit rozvodovou soustavu, podobně jako se stalo nyní u fotovoltaických elektráren? Určitě ne. Provoz bioplynových stanic není rizikový. Jejich výhodou je produkce o stabilním výkonu, bez výkyvů. S jejich provozem lze uvažovat i při zpracování biologického odpadu. Především v návaznosti na výrobu a produkci v lihovarech, pivovarech, mlékárnách, čistírnách odpadních vod, jídelnách a restauracích. Zkrátka ve většině případů, kde lidská společnost produkuje biologický odpad. U rozvoje kotlů na biomasu už odborná veřejnost není zajedno. Biomasa bude ještě nějakou dobu hlavním zdrojem zelené energie, ale ne na dlouho. Dodavatelé biomasy si uvědomují svůj budoucí význam a začínají licitovat o dlouhodobých kontraktech. Dobře vědí, že za pár let cena za biomasu vzroste a poptávka zdaleka převýší nabídku. Kolik bioplynových stanic může v Česku fungovat? To je těžké odhadnout. Dnes jich funguje přes 100. Letošek byl rekordní co do počtu přidělených dotací, které získalo 74 projektů. Odhaduji, že je zde prostor ještě pro pár set. Konečná kapacita se bude pohybovat přibližně v rozmezí fungujících stanic. Hlavně bude záležet na přístupu jednotlivých obcí a krajů k těmto projektům. Co má klient od společnosti Bioproject očekávat? Co všechno nabízíte? Naší obrovskou výhodou je odborně zdatné a finančně stabilní zázemí. Díky němu jsme schopní dodat bioplynovou stanici na klíč. Navíc umíme dotáhnout do konce všechny fáze: od kalkulace a vytvoření finančního modelu, vyřízení všech potřebných povolení, samotné stavby, tak následného zajištění servisu a provozu. Zajistíme i pomoc s administrativou při žádosti o dotace. Samozřejmostí je kvalitní technický dozor na samotné stavbě. V Pardubicích sídlí náš vlastní tým projektantů. Nepodceňujeme ani výzkum a vývoj nových technologií. Máme svoji laboratoř, kde zkoumáme vstupy, které chtějí naši klienti použít. Vlastníme také experimentální bioplynovou stanici, která ve zmenšené podobě simuluje ostrý provoz. Zajímá vás co se děje s vašimi bioplynovými stanicemi i po uvedení do provozu? Samozřejmě. Nabízíme pravidelný servis a nově zavádíme dálkový monitoring. V ostravské centrále sledují naši zaměstnanci na obrazovkách děje v každé bioplynové stanici. Naše schopnost reagovat na jakékoli vzniklé problémy je okamžitá. Nově také nabízíme obstarávání provozu stanice. K tomuto kroku nás vedly dva důvody: Za prvé jsme zjistili, že většina provozovatelů bioplynových stanic má problémy se zařízením zejména proto, že nedodržují technologické postupy. Nepoužívali schválené vstupní suroviny či obsluha zanedbávala svoji práci - míchali vše, co jim přišlo pod ruku. Stává se nám, že občas vytáhneme pneumatiku, kámen Takové věci pak dokážou zařízení rychle zničit. Za druhé se o bioplynové stanice pomalu začínají zajímat i finanční investoři, mimo jiné i z řad investorů do fotovoltaiky. Bioplynové stanice jsou pro mnohé symbolem nepříjemného zápachu. Jak chcete bojovat s tímto problémem? Zápach není symbolem provozu bioplynových stanic. Naše zkušenost je jiná. Přísně dbáme na dodržování předepsaných technologických postupů. To se nám doposud dařilo a já věřím, že to tak bude i nadále. Materiál, který procesuje výstupem z bioplynové stanice takzvaný digestát by totiž neměl téměř zapáchat. Pokud se )) o společnosti Bioproject zaměstnává přes 50 expertů V příštím roce firma spustí tři bioplynové stanice v Čechách, šest až osm na Slovensku, jednu až tři v Maďarsku. někde objevily problémy, bylo to proto, že provozovatelé byli neukáznění nebo vstupní materiál špatně skladovali. Jak se vypořádáváte s nechutí energetických distributorů, kteří nechtějí vydávat licence pro připojení do sítí? To je v současné době velký problém a velká brzda na českém trhu. Tento stav způsobila hlavně fotovoltaika. Některé zdroje uvádějí, že se tento stav změní po novém roce, jsou to však neověřené informace. Máme seznam desítek zájemců, kteří chtějí začít stavět a na tomto stop stavu jejich odhodlanost ztroskotává. To zní skoro jako neřešitelný problém Není to pro nás zásadní problém. Nemusíte se totiž vždy orientovat pouze na výrobu elektrické energie. Dnes už totiž lze bioplyn dočistit na biometan, který se může tlačit do sítě zemního plynu. V tomto jsou na Slovensku oproti nám napřed. Hodně tento směr nastavila hrozba další plynové krize. Tam by od dubna 2011 měl platit nový zákon a mimo jiné by měla být stanovena výkupní cena biometanu. I firmy šetří své peníze, čas a nervy s elektronickou spisovou službou Nejčastějšími uživateli elektronické spisové služby, v současnosti také nazývané jako DRMS (Document Record Management Systém), jsou logicky subjekty, jimž vedení spisové služby v elektronické podobě ukládá zákon, tedy především organizace státní správy a samosprávy. Zároveň však roste počet organizací, kterým současná legislativa nic takového nenařizuje, a přesto se rozhodly spravovat své dokumenty právě pomocí této aplikace, například komerční společnosti. Jaké k tomu mají důvody? Firmy, stejně jako úřady, chtějí především zarazit zbytečné výdaje. Správa dokumentů v listinné podobě je plýtváním finančními i lidskými zdroji. Je zastaralá, namáhavá, zbytečně nákladná a nešetrná k přírodě. Elektronizací správy svých dokumentů firmy ušetří značné sumy, a to hned v několika různých oblastech. ÚsporA, ÚsporA, ÚsporA Díky elektronické spisové službě společnosti GORDIC už podniky nemusejí své dokumenty zbytečně tisknout. Šetří tak nejen naše lesy, ale také svoje peníze. Totéž platí o kopírování. Kopírování dokumentů v elektronické podobě nic nestojí. Dalším z důvodů, proč organizace aplikaci používají, je potřeba spolehlivé a pohodlné komunikace prostřednictvím datových schránek. Se spisovkou nejenže nepřijdou o jedinou datovou zprávu, ale nemusejí se při každém vstupu do datové či ové schránky opakovaně přihlašovat. Komunikace prostřednictvím datových schránek a elektronické pošty jim přináší úsporu na poštovném. Elektronická spisová služba usnadňuje a urychluje práci s dokumenty natolik, že činnosti, které dříve zaměstnávaly řadu lidí, nyní zastane jeden člověk. Častým argumentem pro pořízení programu proto bývá zeštíhlení počtu zaměstnanců a z toho plynoucí úspora na mzdách anebo jejich přeřazení na důležitější práci. Metody eliminace rizik díky systému elektronické spisové služby GORDIC GINIS Základní uživatelský modul spisové služby GINIS SSL Univerzální spisový uzel )) soumrak lejster Nejenže je elektronický dokument okamžitě dohledatelný, ale navíc nezabírá žádné místo. Systém DRMS tak pomáhá zastavit na úřadech a ve firmách nárůst počtu papírů. Modul Elektronická podpisová kniha informačního systému GINIS usnadňuje proces schvalování a podepisování elektronických dokumentů Aplikace navíc zaznamenává, kdo a kdy provádí s dokumentem jaký úkon. To zaručuje osobní odpovědnost za provedené činnosti. i čas jsou peníze Zásadní úsporou, kterou privátní sféra dovede ocenit, je úspora času. V DRMS je každý dokument okamžitě přístupný, dohledatelný během několika vteřin na základě prakticky jakéhokoli parametru, dokonce i neúplného. Pravidelné úkony s dokumenty jsou výrazně urychleny. Jiné, jako jsou např. vedení podacího deníku, přidělování čísel jednacích, kontrola a doplňování elektronických značek a časových razítek, evidence doručenek z datové schránky atd., se dokonce provádějí zcela automaticky. Při předávání a odesílání dokumentů není potřeba ani vstávat ze židle. Propojení s dalšími agendami informačního systému odstraňuje duplicitu činností (dvojí evidenci). Podniky si pořizují elektronickou spisovou službu, aby zkrátily dobu strávenou papírováním a měly více času na aktivity, které vydělávají. V momentě, kdy se organizace odhodlá nechat zastaralou a těžkopádnou správu dokumentů za sebou a pořídí si elektronickou spisovou službu, jsou její zaměstnanci proškoleni, aby s programem pracovali efektivně. Je jim k dispozici plná servisní podpora včetně hotline, na kterou se mohou telefonicky obracet s jakýmkoli problémem, dotazem či přáním. I tato péče přispívá k tomu, že počet úřadů a firem, které se k této malé elektronické revoluci osmělí, měsíc od měsíce roste. sečteno A podtrženo Každá firma nebo úřad si může pořídit variantu elektronickou službu podle svých potřeb a finančních možností, od komplexního informačního systému GORDIC GINIS SSL, až po menší aplikaci WESS (Elektronická spisová služba), která nabízí výrazně nižší cenu při zachování plné funkčnosti a je tak řešením pro organizace menší velikosti. I to je důvod, proč stále více organizací (přestože nemají ze zákona povinnost vést spisovou službu) objevuje přednosti elektronické spisové služby a pořizuje si ji z vlastní vůle. Jednoduše proto, že chtějí zlevnit, zjednodušit, zefektivnit a zmodernizovat správu svých dokumentů a být před konkurencí o krok napřed. DRMS Document Record Management System Systémy DRMS integrují všechny přednosti RMS (Record Management System) a DMS (Document Management System). Řídí tedy nejen samotné dokumenty, ale i záznamy o nich (metadata). Představují tak komplexní řešení správy dokumentů a jejich popisných záznamů. Jsou určeny organizacím, které chtějí účinně evidovat a řídit externí a interní dokumentaci. Tyto systémy pracují naprosto rovnocenně s analogovými i elektronickými dokumenty. Údaje o jednotlivých dokumentech se do systému pořizují ručním zadáváním, elektronickým vstupem (například i z datové schránky) nebo lze načíst data z jiných programů (specializovaných agend). Jednotlivé komponenty těchto systémů umožňují splnit požadavky na řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení.

10 PROSINEC 2010 STRANA NETRADIČNÍ VÁNOCE Na vánoční stůl patří jen to nejlepší Na vánoční stůl patří jen to nejlepší Získejte DÁRKOVÝ poukaz. Projděte se vinařskými sklepy a vyzkoušejte, ze které země roste nejlahodnější z vín. Sklepy všech tří vinařství jsou pro zájemce otevřeny denně kromě neděle od 8 do 18 hod. Náš tip na vánoční dárek Nechte si od nás připravit dárek podle Vašich přání a představ. Rádi vám sestavíme originální dárek šitý na míru právě pro Vás! Na vánoční stůl patří jen to nejlepší. Svíčky, bramborový salát a vůně smaženého kapra. Kromě toho by na žádné vánoční tabuli neměla chybět láhev dobrého vína. Nabízíme vám výběr vín hned ze tří vinařství, a to díky projektu LGL. Záměrem projektu LGL je nabídnout bohatou paletu různých stylů vín ovlivněných odlišným způsobem výroby a rozdílnými podmínkami terroir, z nichž vína pochází. LGL proto propojila tři vinařství, vinařství REISTEN, Nové Vinařství a Vinařství rodiny Špalkovy, aby svým zákazníkům mohla nabídnout co nejširší škálu vín, a každý si tak přišel na své. Vinice každého z vinařství se rozkládají na jiném půdním podloží. REISTEN díky vápencovým půdám nabízí spíše plnější vína s výraznou minerální chutí. Vinice Špalků v Novém Šaldorfu dodává vínům jemnou kořenitost. Nové Vinařství ze svých vinic vyrábí lehčí vína se svěží kyselinou. Všechny tři značky nabízí společně nevšední zážitky. Stanete-li se členem LGL, čekají na vás nejrůznější akce a ochutnávky, cenové výhody i dárkové poukazy. Díky vysoké různorodosti můžete nakombinovat velmi odlišná vína do jedné dárkové kazety a získáte dokonalý dárek i pro ty nejnáročnější. Infinit den pro dvě osoby: 2x wellness (bazén + saunový svět) 120 min 2 x 60 min. masáž (probíhá současně ve dvou oddělených masážních místnostech) privátní whirlpool 50 min. pro dvě osoby a navíc láhev sektu a 2 x nealko nápoj dle vlastního výběru I tak obyčejné věci, jako je třeba psací pero nebo diář, mohou zaujmout svým neokoukaným a nápaditým designem. Mnoho firem už došlo na myšlenku oslovit při tvorbě designu a návrhů studenty výtvarných oborů vysokých i středních škol. Spokojenost je na obou stranách. Studenti pak mají větší možnost prosadit se po skončení studia na trhu práce a výrobce zase získá nadmíru neotřelé a svěží nápady. NÁŠ TIP Svěží mladý vítr Svěží mladý vítr NEBUĎTE NUDNÍ! Darujte dárek, který nejen potěší, ale hlavně: Stane se praktickým klenotem pro každý den. Ačkoli ne všechny návrhy dospějí až do zdárného konce, tedy že se z papíru přenesou do výroby, přesto mnohé z nich dostanou ve výrobě zelenou. Sami posuďte, zda by se vám líbil některý z nich. Společnost ADK, český výrobce manažerského kancelářského a cestovního vybavení, spolupracuje mimo jiné s mladými designéry z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. O tom, jak by takový pomocník do kanceláře měl vypadat, mají vlastní představu. Na realizaci návrhů studentů VŠUP si budeme muset ale ještě chvíli počkat. Diáře nové generace Na tento diář je možné jako materiál použít plast i kov, který je odolnější a slibuje exkluzivnější vzhled. Plast zase nabízí větší barevnou variabilitu. Součástí desek je trubičkový otvor, do kterého se po zavření diáře zasune tužka, propiska nebo pero, a tím diář zamkneme. Autor: VÁCLAV MLYNÁŘ Young line ADK Tento diář je určen spíše pro mladé lidi. Je uzavíratelný zipem, který je kolem dokola, nebo zip můžeme nahradit magnetem a manipulace s diářem je tak rychlejší. Tvrdé desky jsou vyrobeny z plastu, který umožňuje použít širokou škálu barev. Vnitřek diáře má hned několik variant, podle potřeby zákazníka. Nabízí se varianta s dotykovým displejem a plánovačem času nebo platforma na mobilní telefon či kapsy na vizitky a různé drobnosti. Autor: PETR POLÁK Hotel Vista oblékl nový kabát Hotel Vista oblékl nový kabát Nápadná, dříve bílá budova deset minut od brněnského centra se během jednoho roku proměnila na nově zrekonstruovaný tříhvězdičkový HOTEL VISTA. Vznikl tak další prostor pro obchodní jednání, akce a ubytování s nabídkou nadstandardních služeb v moderním designu a osobitém střihu. Přesvědčte se sami při nejbližší cestě do moravské metropole. Čeká vás služební cesta? HOTEL VISTA nabízí 55 plně zařízených apartmánů, kde se budete cítit jako doma. Při kratších cestách využijte jednoho ze stylových moderně vybavených pokojů. Celkem je k dispozici 65 dvoulůžkových pokojů zajišťujících absolutní pohodlí. pokoj New York pokoj Tulipán Infinit relax den pro dva Kokosová masáž Omlazující zábal plný moře Kofeinový zábal na hubnutí Aroma masáž svíčkou na tělo Wellness pobyt pro zamilované Dárkový poukaz na privátní wirpool se sektem Po práci si zasloužíte odpočinek pro ŽENY KOKOSOVÝ DEN PLNÝ EXOTIKY Vstup do wellness (bazén + saunový svět) 90 min Vanilkovo-kokosový peeling / 30 min Povznášející masáž kokosovým olejem / 30 min Zábal kokosovým máslem s kousky kokosu / 20 min Vlasový zábal extra panenským kokosovým olejem Nealkoholický nápoj dle výběru Odměňte se lázněmi pro MUŽE PIVNÍ DEN PRO MUŽE Hodina ve fitness s trenérem Vstup do wellness 90 min (bazén + saunový svět) Infinit masáž 60 min Lahev piva dle výběru Aktovka Adante Kožená aktovka Andante s diářem ve stejném vzoru krokodýl. Aktovka má rozměry vhodné pro nošení desek a jiných dokumentů formátu A4. Pořídit si ji můžete hned v několika barvách, a to v černé, červené, hnědé nebo béžové barvě. Zakoupit ji můžete u ADK za Kč. K aktovce vám doporučujeme také diář formátu A6 ve stejném provedení, který pořídíte za 2330 Kč. Autor: ADK Dataprojektor 21. století Takto si představuje dataprojektor nové generace mladý designer z Ústavu konstruování FSI VUT Brno. Návrh vznikl jako semestrální práce na zadání společnosti Phillips, s níž VUT dlouhodobě spolupracuje. Autor: PAVEL ČOUPEK Doporučujeme pobytový balíček Balíček Za tekutým zlatem zahrnuje 2x noc v luxusním apartmánu 2x večeře v hotelové restauraci na střešní terase 1x exkurze pivovaru Černá Hora 1x exkurze sklepů vína Pavlovín Večer můžete strávit v restauraci u sklenky vína nebo si raději vychutnat masáž ve wellness centru. Využijte také široké škály speciálních pobytových balíčků pro zpříjemnění na vašich cestách. Zapomeňte na předvánoční stres. Zpříjemněte si adventní čas a užijte si pohodu lázní, která umí pohladit tělo i duši. Dopřejte si koupele, masáže či silvestrovskou zábavu. Přinášíme nabídku, se kterou před Vánoci přichází moravské lázně. 4 dny plné relaxace koupel Champagne aroma masáž rozšířená Amma masáž Lázně Lednice celotělový zábal z mořských řas koupel se solí z Mrtvého moře peloidní obklad volný vstup do bazénu SILVESTROVSKÉ HODOVÁNÍ Nechte zimu za dveřmi a užijte si na konci roku příjemné pobytové balíčky. Lázně Lednice pro vás připravily zvýhodněnou nabídku na Silvestrovské hodování nebo Hřejivá vánoční relaxace, Tři dny pohody a mnoho dalších. Vybíráme jeden z nich. Cena pobytu: polopenze Kč plná penze Kč Priessnitzovy léčebné lázně RELAXAČNÍ POBYT S LYŽOVÁNÍM v srdci Jeseníků. Lázně pro vás v termínu od do připravily sportovně relaxační pobyt s možností využití lázeňských procedur a služeb. aromamasáž hydromasážní vanu (masáž celého těla pomocí 130 trysek) saunový svět aroma, finská a parní sauna, Priessnitzův chodníček, whirlpool bazén s protiproudem a vodopádem skipas 3x 4hodinový skipas s občerstvením 4x ubytování ve dvoulůžkovém pokoji v lázeňských domech Priessnitz***, Bezruč***, J. Ripper*** snídani formou švédských stolů Cena pobytu: Kč Koupíte-li pobyt svým blízkým jako dárek, získáte 40% slevu. Na děti se vztahují další možnosti slev a výhod. Lázně Luhačovice SILVESTROVSKÝ POBYT I zima v Lázních Luhačovice má své nezapomenutelné kouzlo. V zimní atmosféře Luhačovic, s příjemnými lidmi a s relaxačními procedurami můžete ukončit starý a začít nový rok. Termín: Silvestrovský balíček služeb: uvítací drink 6x ubytování 6x polopenze bufetová snídaně, 4x večeře, 1x silvestrovská večeře, 1x slavnostní novoroční večeře silvestrovská oslava s programem a živou hudbou relaxační program novoroční koncert Cena pobytu: od do Kč HOTEL VISTA disponuje širokou variabilitou prostorů určených pro školení, semináře, konference a další setkání. Kompletní vybavení, jako je dataprojektor, ozvučení, wi-fi a další, je pro VISTU samozřejmostí. Vedle kompletního konferenčního servisu Vám hotel nabízí profesionální gastronomické služby s řadou nevšedních kulinářských specialit. Střešní restaurace s výhledem na celé Brno je pak ideálním místem pro obchodní setkání. Něco pro business

11 STRANA 12 PROSINEC 2010 ROZHOVOR MĚSÍCE Bývalý ředitel podal trestní oznámení i na sebe MĚL BY TO BÝT PODNIK, KTERÝ ČISTÍ A SPRAVUJE VODU. ZATÍM TO ALE VYPADÁ, ŽE JE POVODÍ MORAVY ZANESENÉ BAHNEM. POLICIE ŠETŘÍ, ZDA PŘEDMINULÉ VEDENÍ NEZPRONEVĚŘILO 41 MILIONŮ KORUN. ČIŠTĚNÍ BRNĚNSKÉ I PLUMLOVSKÉ PŘEHRADY PROVÁZÍ POCHYBNOSTI. Veronika Hrdá Nový ředitel Radim Světlík chce kromě vod očistit i jméno podniku. Kauza s podezřením na zpronevěru peněz vrhla na naši firmu velmi negativní světlo. Samotné trestní oznámení bylo podáno na neznámého pachatele, respektive na předchozí vedení státního podniku, kde jeho součástí byl mimo jiné i ten, který trestní oznámení podal, diví se Světlík. Jedním z vašich cílů je změnit mediální obraz Povodí Moravy. Proč myslíte, že je tak špatný? Problém je v tom, že se dost často měnili generální ředitelé. To nepůsobí dobře ani navenek, ani uvnitř. Zaměstnanci jsou pak dezorientovaní. Není ani správné, aby si vedení podniku vyřizovalo své účty bez pádných důkazů přes média. Povodí je také často očerňované během povodní. Ta problematika ale není nikdy tak černobílá. Jen málokdo si uvědomuje, že lidé začali stavět na místech, kde by naši dědové nikdy nestavěli. Všichni chtějí bydlet u řeky, dívat se na pěknou vodu. Když se ale tento živel zvedne, hledá se viník, za kterého je nejčastěji označováno Povodí. Povodí má velké problémy s vykupováním pozemků pro stavbu protipovodňových opatření. Proč to trvá tak dlouho? Krátce po povodních jsou majitelé ochotní všechny pozemky prodat. Pak uplyne několik měsíců a oni si někde přečtou, že se dá na prodeji pozemků zbohatnout. Jednání s takovými majiteli je pak velmi obtížné. Povodí totiž nemůže zvyšovat ceny. Jedná podle zákona. Navíc je důležité připomenout, že za protipovodňová opatření nesou odpovědnost obce. Často se tak stává, že starosta vydá nemalé prostředky za vypracování studie, ty jsou ale nereálné a v mnoha případech zcela nepoužitelné. Pojďme k projektu čištění Brněnské přehrady. Nedávno kvůli špatné komunikaci s Povodím odešel konzultant Jan Hodovský. Máme čekat další výměnu firem a novou strategii? Historie je bohužel nešťastná a kostrbatá. Smlouva s firmou pana Hodovského byla uzavřena ještě mým předchůdcem, Liborem Dostálem. Nebudu se pouštět do spekulací za jakých okolností, protože jsem u toho nebyl. Přiznám se ale, že jsem tam cítil snahu postavit celý projekt na jinou úroveň. Realita byla ale někde jinde a nakonec se toho tolik nezměnilo. Když jsem se tedy seznámil s výsledky, usoudil jsem, že peníze za jeho služby raději vynaložím jiným způsobem. Necítil jsem potřebu, aby se za tak vysokých nákladů pan Hodovský účastnil všech jednání. Pokud on to vyjádřil jako ŠÉF MORAVY Chystáme se prodat některé nepotřebné budovy, pozemky, rybníky Neděláme to jen proto, že se to teď,tak dělá, ale protože musíme. FOTO: Jiří Sláma Povodí Moravy v číslech V roce 2009 vykázal státní podnik zisk více než 15 milionů korun. Kromě státních a krajských dotací získává peníze také za prodej povrchové vody a elektřiny. Povodí spolupracuje s rakouskou stranou na vybudování předpovědního povodňového systému Morava Dyje. Ten by měl být hotový příští rok. Stát bude téměř miliardu eur. zhoršení způsobu komunikace, pak jde o velmi levný způsob vyjádření odchodu z tohoto projektu. Máme tedy čekat další změny firem nebo strategie? Ne zásadně. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že zbavení vody od sinic není stejné, jako když si koupíte stroj nebo začnete stavět dům. Když zasahujete do přírody, vždycky musíte počítat s tím, že nepůjde všechno podle vašich představ. Navíc si musíme uvědomit, že přehrada nebude nikdy úplně bez sinic, pokud nezamezíme přítoku fosforečnanů z obcí v povodí řeky Svratky. Do konce listopadu chci mít na stole analýzu z Povodí Moravy, která tento problém popíše, a my pak budeme dělat všechny kroky pro zlepšení. Pak se musíme postarat o to, aby byly přítoky živin pro sinice zmírněny. Kolik už čištění přehrady stálo? K dnešnímu dni padesát milionů korun. Celkové náklady na tento projekt by se měly vyšplhat k dvěma stovkám milionů korun podle původního rozpočtu. Troufám si ale říci, že to nakonec nebude tolik. Další miliardy ale bude stát vybudování čistíren odpadních vod v obcích v povodí Svratky Nejsem přesvědčen o tom, že to budou takové objemy finančních prostředků. Zabývejme se i tím, zda budeme budovat úplně všechny čističky, nebo jsme schopní to částečně řešit i jinou formou. Státní fond životního prostředí už nemá evropské peníze na stavbu čistíren a kanalizací. Proč se začíná s obcemi v povodí Svratky jednat až nyní, kdy už nemají šanci získat na stavbu čistíren tolik peněz z jiných zdrojů? Tak, jak jste to nyní podala, to vypadá, že nikdo nic nedělal a všichni jen čekali. A to není zcela pravda. Obce se samozřejmě rozmýšlely, zda podají žádost o přispění na kanalizaci, a často to tak také udělaly. Ne vždy ale dotaci dostaly. Ne vždy si také mohou dovolit tak velkou stavbu spolufinancovat. Čistírny navíc nejsou všechno. Většinu škodlivého materiálu máme na polích. Je potřeba změnit i tento způsob hospodaření. Proto strategie musí být jasná: nejdřív se vypořádat s největšími znečišťovateli a pak postupovat k těm menším. Vybudování čistíren ve velkých obcích je už za námi, teď musíme pokračovat postupně. Jedno ale uznávám: O slučování některých obcí pro podání žádostí jsme mohli jednat mnohem dříve. Udělalo by se toho více než dnes, kdy už na kanalizace došly dotace. Věřím ale, že se s tím vypořádáme. Už také kvůli tomu, že na prospěšnosti tohoto projektu se shodnou všichni, kterým záleží na výsledku. Bývalé vedení podalo trestní oznámení kvůli podezření ze zpronevěry údajných 41 milionů korun ze zakázek podepsaných předchozím vedením v čele s Miroslavem Dudou. Máte informace o tom, jak to vypadá s případnou obžalobou? Tato kauza vrhla na náš podnik velmi negativní světlo. Samotné trestní oznámení bylo podáno na neznámého pachatele, respektive na předchozí vedení státního podniku, kde jeho součástí byl mimo jiné INZERCE i ten, který trestní oznámení podal. Sám byl v podniku zaměstnaný devět let, z toho čtyři roky na vrcholných pozicích. Nicméně s policií spolupracujeme, vydáváme jí veškeré podklady, které si vyžádá. Já osobně ale mám informace takové, že v mnoha přídech zákon porušen nebyl. To ale musí posoudit jiní. Budete vytahovat i vy kostlivce ze skříně? Netuším, jestli tam nějací jsou. Každopádně očekávám, že po poradě s dozorčí radou necháme zpracovat nestranný audit. Vyžádám si také kontrolu ze strany ministerstva. Zatím však vyčkáváme, až skončí vyšetřování policie, abychom jim nevstupovali do práce. Do jaké míry přichází s vaším nástupem nová éra? Otázkou je, co můžeme chápat jako novou éru. Je jasné, že uzavřít se do své kanceláře je hrozně málo. Zatím se mi daří dávat dohromady tým lidí, který ví, co chce. Život kolem vody jim není lhostejný a leží jim na srdci stejně jako mně. Ptám se na to i proto, že otevřenost Povodí Moravy nebyla nikdy moc velká. Dokonce jsem se nedopátrala informací o tom, kolik stály významné investiční akce jako například protipovodňová opatření Třebíče. Máte pravdu. To se mi moc nelíbí. Pokud si totiž budeme hrát na tajnůstkáře, tak nám nikdo věřit nebude. Přitom zrovna v tomto případě není co tajit. Udělal jste i vy na Povodí škrty po vzoru ministrů? Je jasné, že hledáme možnosti úspor. Například teď přemýšlíme jak se zbavit toho, co nám nic nepřináší. Chystáme se prodat některé nepotřebné budovy, pozemky, rybníky Neděláme to jen proto, že se to teď tak dělá, ale protože musíme. Od příštího roku totiž dostaneme do správy část majetku Zemědělské vodohospodářské správy, a to nás bude také stát dost peněz. Sice to bude vypadat, že se nám navýší i rozpočet, na druhou stranu ale budeme mít mnohem vyšší náklady. Jaké největší investice vás v příštím roce čekají? Mnohé budou pokračovat: dokončí se odbahnění Plumlovské a Luhačovické přehrady, vypořádáme se i s otázkou protipovodňových opatření ve Slavkově, Velkém Meziříčí, Valašském Meziříčí, Olomouci či Uherském Hradišti, nesmíme zapomínat ani na opatření pro město Znojmo. Hodně se chceme zaměřit na komplexní řešení, například i nadále je pro nás prioritní vybudování teplického poldru a komplexní řešení protipovodňových opatření na řece Bečvě. Je možné, že tímto krokem nakonec ještě ušetříme. Podobně chceme postupovat i v dalších projektech, jako je například soubor opatření na řece Jihlavě. Dočkají se protipovodňových opatření i Troubky? To právě souvisí s projektem Pobečví, kde hodláme zadat studii. V Troubkách se připravuje částečné opatření, které by mělo obci pomoci v případě povodňových stavů, avšak i obec sama nečekala na větší opatření a zrealizovala si již sama své drobné opatření. Už znáte rozpočet na příští rok? Předpokládám, že do konce listopadu budeme mít vše zpracováno k předložení dozorčí radě a následně ministerstvu zemědělství v lednu Hovořme však přesně nejedná se o rozpočet, ale o finanční plán podniku. Jak moc se bude lišit od toho letošního? Bude určitě vyšší. Přejde k nám totiž Zemědělská vodohospodářská správa. S jakou částkou budete spokojený? Byl bych spokojený, kdybychom nemuseli ministerstvo zemědělství žádat o příspěvek na naše hospodaření. Na druhou stranu bych byl spokojený, kdybychom dostali nad rámec našeho plánu 1,5miliardovou dotaci, za kterou bychom opravili všechno nejnutnější, co potřebujeme. Ale vážně: Příští rok budeme hospodařit s částkou asi 700 milionů korun, oproti letošním 600 milionům. Mnoho lidí si myslí, že máme k dispozici mnohem více peněz, ale všechno jsou to chiméry. Jsme Povodí s nejmenšími příjmy ve vztahu k obhospodařovanému území a množství toků. )) kdo je Ing. Radim Světlík Radim Světlík je od poloviny září novým šéfem Povodí Moravy. V letech 1995 až 1997 působil ve společnosti ABB PBS jako ředitel nákupu a do roku 2001 pracoval ve firmě Image Group, která se zabývala správou pohledávek IPB. Od roku 2002 až 2005 působil ve firmě PBS Třebíč. Od roku 2008 působí v Povodí Moravy jako ředitel závodu Dyje. Zde nastartoval a připravil mimo jiné studie Přítlucko-břeclavského poldru nebo rozpracoval možnosti zlepšení povodňových stavů v obci Vranov nad Dyjí. V letech 2009 až 2010 pracoval na Povodí Moravy ve funkci technicko-provozního ředitele. Založte si u nás blog! Žijte na našem webu

12 prosinec 2010 strana 13 s polečenská odpovědnost firem Největší dárci dávají na projekty stále více peněz platit pouze daně Už není in. firmy chtějí vidět, že jejich peníze UdělAjí RAdOsT konkrétním LIdem. potřebují si svou investici do společnosti doslova osahat. Veronika Hrdá Podle údajů ministerstva financí daly vloni firmy na charitu 2,33 miliardy korun. Přestože je to o 90 milionů méně než v předchozím roce, nedá se říci, že firmy pro veřejně prospěšné projekty udělaly méně. Společenská odpovědnost už totiž neznamená pouze rozdělování peněz na charitu nebo mezi sportovní kluby. Firmy více zapojují do rozhodování o svých penězích neziskové organizace a své zaměstnance. Ti se často po pracovní době proměňují v dobrovolníky. Místo do práce k počítačům chodí zaměstnanci učit seniory, koučovat lidi z neziskových organizací nebo čistit les. Zaměstnavatel jim poskytuje vzdělávání, korektní vztahy, slušné zacházení i plné zázemí pro rozvoj i pro nadstavbovou práci pro potřebné, vysvětluje šéfredaktor časopisu CSR Fórum Martin Růžička. Přestože statistiky zaznamenávají mírný pokles, největší dárci naopak hlásí nárůst příspěvků. Účastníci soutěže vyhlašované v polovině listopadu Fórem dárců, TOP Filantrop 2010, dali na charitu 818 milionů korun, což je o 69 milionů víc než před rokem. Průměrná výše daru dokonce vzrostla o čtyři tisíce na korun. TOP FILANTROP 2010 foto: csr fórum 1. řada ZlEVa: Vladimír Zábranský První chodská stavební společnost lubor Žalman Raiffeisenbank Miroslava Němcová předsedkyně Poslanecké Sněmovny PČR Šimon Pánek Člověk v tísni Muriel anton Vodafone Czech Republic Pavlína Kalousová platforma Byznys pro společnost Petra Pavičová T-Mobile Czech Republic Rut Bízková - Ministerstvo životního prostředí ČR Veronika Špachtová - lmc 2. řada ZlEVa: lenka Kohoutová poslankyně PS PČR Radek Špicar Škoda auto Pavel Závitovský KPMG Česká republika Tony aksich RPG RE Pavel Kavánek ČSOB Jiří Zouhar PwC Česká republika Ivan Balogh Plzeňský Prazdroj 3. řada ZlEVa: Stuart Schaag US Embassy Tomáš Jindříšek OgilvyInteractive Jakub Unger aktuálně.cz Ondřej Šuch Skupina ČEZ Reda Rahma Dalkia Česká republika Jiří Šuchman Telefónica O2 Czech Republic V roce 2010 jsme podpořili 256 projektů, průměrná částka na jeden projekt je korun. Bez sponzorství fotbalového týmu MFK OKD Karviná a házenkářského klubu HCB OKD Karviná, které tvoří nejvyšší částku v rámci sponzoringu, je průměrná částka na jeden,běžný projekt korun, potvrzuje mluvčí OKD Vladislav Sobol. Jedna z nejvýznamnějších ostravských firem také potvrdila, že po tříletém fungování se Nadace OKD stala největším filantropem v zemi. V žebříčku největších dárců se po ČEZu umístila na druhém místě. Letošní ročník TOP Filantrop také upozornil na fakt, že téměř každá firma investující peníze do veřejných projektů zakládá nadace s vlastními pravidly. )) největší dárci Výsledky soutěže Top Filantrop 1. ČEZ 374,5 mil. Kč 2. OKD 134 mil. Kč 3. Česká spořitelna 53,1 mil. Kč 4. Česká pojišťovna 46,4 mil. Kč 5. ČEPS 31,7 mil. Kč 6. Johnson & Johnson 30,7 mil. Kč 7. Telefónica O 2 29,8 mil. Kč 8. ČSOB 29,7 mil. Kč 9. Nestlé Česko 17,4 mil. Kč 10. Vodafone 17 mil. Kč Projekty mají podle nás smysl, pokud jsou dlouhodobější, proto jen zřídka jdeme do ad hoc projektů. V zásadě klademe důraz na rozvíjení stávajících projektů a na spolupráci s našimi partnery. Rozdělení finančních prostředků na projekty Nadace České spořitelny schvaluje správní rada, projekty banky pak filantropická rada, přibližuje Klára Pačesová z tiskového centra České spořitelny. Přestože české firmy k otázce společenské odpovědnosti přistupují stále vážněji, jen pomalu dohání Západ, hlavně Velkou Británii, Irsko a USA. Podle odborníků totiž nejsou v daných zemích výjimkou firmy, které darují procento ze svého obratu. V Česku drží rekord KPMG s 0,55 procenta. Důvodem může být i nižší podpora ze strany státu, jenž dovoluje z daňového základu odečíst jen pět procent, myslí si daňová poradkyně Marie Slámová. )) anketa Mění se styl veřejně prospěšných aktivit českých firem? Jak se tento trend projevuje ve vaší firmě. Bohdana HORáČKOVá ředitelka komunikace ČEZ Vladislav SOBOL tiskový mluvčí OKD Richard KAPSA předseda správní rady Česká pojišťovna Kristýna HAVLIGEROVá tisková mluvčí Česká spořitelna Petr HANDL tiskový mluvčí RPG Real Estate Naše aktivity se mimo jiné odvíjí i od potřeb samotné společnosti ČEZ. V budoucnu budeme potřebovat tisíce technicky vzdělaných zaměstnanců, proto se logicky soustředíme na podporu technických škol. Snažíme se také s lidmi více komunikovat a být jim blíž. Zároveň se necháváme lidmi inspirovat, jaké projekty a aktivity máme podpořit. V rámci letošní Vaše volba jsme získali přes devět tisíc námětů, které vyhodnotíme a v příštím roce některé z nich uskutečníme. Letos jsme také umožnili veřejnosti hlasovat, které školy získají peníze na moderní vybavení učeben. Hlasování se zúčastnilo půl milionu lidí. Stále více firem se snaží prostředky vynaložit co nejúčelněji. Postupně ztrácí na důležitosti prvoplánové PR, kdy protihodnotou sponzorství nebo i daru (ač to není zrovna v souladu se zákonem) bylo velké logo dárce na dresech, na nástěnce Pro mnoho firem je teď mnohem důležitější, komu a jak jejich dar pomůže. V OKD se to projevilo právě založením firemní nadace, přes kterou financujeme většinu našich veřejně prospěšných aktivit. Má přesná pravidla, je transparentní a na jejím fungování se podílejí lidé se zkušenostmi z neziskového sektoru, kteří jsou zárukou odbornosti a nezávislosti. Ačkoli podle dostupných dat v průběhu finanční krize aktivita (počet) firemních dárců mírně klesala, přesto došlo k navýšení průměrné výše darů. U velkých a etablovaných firem je vidět stále propracovanější a efektivnější systém podpory veřejně prospěšných aktivit. Firmy se více než v minulosti věnují i tématům, která nejsou tak společensky oblíbená, například oblast boje s drogovou závislostí či podpora kvality života seniorů. Česká pojišťovna v loňském roce založila svou nadaci (Nadace České pojišťovny), která má za cíl zastřešit a dlouhodobě podporovat veškeré její veřejně prospěšné aktivity. V souvislosti s finanční krizí donátoři mnohem více přemýšlejí, kam peníze na veřejně prospěšné účely směřují, a snaží se, aby byla každá koruna investována maximálně efektivně. Současně se ke společenské odpovědnosti snaží vést i své zaměstnance a klienty. Podobný trend zastáváme také my preferujeme pokračování v našich dlouhodobých partnerstvích, pro navazování nové spolupráce partnery pečlivě vybíráme a jejich projekty detailně posuzujeme především z hlediska jejich efektivity pro společnost. V realitní skupině RPG Real Estate přistupujeme k těmto aktivitám ze dvou pohledů. Jedním je klasické dárcovství, kdy každoročně přispíváme částkou dva miliony korun Nadaci OKD. Díky ní můžeme podporovat řadu prospěšných projektů. Stejně velký důraz ale klademe na zapojení zaměstnanců naší realitní skupiny do dobrovolnických projektů, při nichž mohou pomoci zlepšení života lidí v sociálně vyloučených lokalitách nebo při programech zaměřených na seniory. Většinou se přitom jedná o projekty, při nichž investujeme stovky milionů korun do zvyšování úrovně celých městských částí. Firemní dobrovolnictví v Česku reprezentuje také RPG a Dalkia Dárci V žebříčku Top Filantrop zabodovaly i další moravské firmy, které razí myšlenku, že pouhé darování peněz nestačí. Na slavnostním večeru TOP filantrop 2010 byly dekorovány čtyři firmy, které postoupily do finále soutěže Evropská cena za firemní dobrovolnictví: RPG Real Estate, Dalkia ČR, První chodská stavební společnost a Česká spořitelna, zdůraznil Martin Růžička, šéfredaktor časopisu CSR Fórum. Tyto firmy posunuly ideu darování práce zaměstnanců ještě na vyšší úroveň. Čas a energii dobrovolníků zaměřují na nejpalčivější problémy v dané komunitě a na nejpotřebnější cílové skupiny. Například RPG Real Estate se díky této strategii daří zvelebovat své bytové domy, a to i v problematických lokalitách. Perlička navíc: na opravách se podílí i samotní obyvatelé, kteří se k okolí, jež si sami uklidili, chovají mnohem zodpovědněji. Zaměstnanci RPG Real Estate při komunitní akci v Orlové. Impulzem pro zahájení našeho projektu byla skutečnost, že některé domy patřící naší společnosti se nacházejí v sociálně znevýhodněných lokalitách, říká Petr Handl, ředitel vnějších vztahů skupiny RPG Real Estate, která byla nominována do Bruselu v kategorii Nováček. FOTO: RPG Real Estate Dospěli jsme k závěru, že má-li se kvalita života v těchto lokalitách změnit k lepšímu, nestačí pouze opravit domy, ale je nutné dlouhodobě pracovat i se zdejšími nájemníky. Právě oni jsou totiž často těmi, kdo si své vlastní bydlení ničí. Proto jsme jim nabídli pomocnou ruku v tom smyslu, že v nich společnou prací postupně budujeme pocit spoluzodpovědnosti za to, v jakém prostředí žijí, vysvětlil Handl. do dobrovolnické práce se zapojila polovina zaměstnanců Program zapojování zaměstnanců do veřejně prospěšných projektů v RPG RE je propojen s podnikáním firmy a je zaměřen na naléhavé lokální společenské problémy sociální vyloučení a nezaměstnanost sociálně slabých skupin místního obyvatelstva. RPG RE ve spolupráci s místními veřejně prospěšnými organizacemi, které se dlouhodobě věnují problematice sociálního vyloučení, realizovala v sociálně vyloučených lokalitách s převážně romskou populací a zvýšenou koncentrací nezaměstnaných komunitní akce, do nichž se na dobrovolnické bázi zapojila více než polovina zaměstnanců realitní skupiny RPG Real Estate tedy asi 200 lidí. K nim se přidal přibližně stejný počet místních obyvatel. Cílem byl úklid společných prostor domů i veřejných prostranství, opravy domů, výsadba stromů a povzbuzení komunikace napříč komunitou prostřednictvím kulturního programu. Zaměstnanci pomáhali v osadách ve svém volném čase. Firma zase investovala prostředky do pomůcek, potřebného vybavení, přípravy a komunikace. Tyto akce byly první svého druhu v dané ostravské lokalitě. Přínosem projektu je i rozvoj zaměstnanců v oblasti měkkých dovedností, jako je komunikace s klienty se specifickými potřebami, posílení týmové spolupráce a integrace do života v komunitě, dodal Handl. (hrd)

13 STRANA 14 prosinec 2010 celoživotní vzděláván í Studujte! Univerzity jsou vstřícné i k zaměstnaným vysoké školy STále častěji lákají ke STudiu zaměstnané lidi. proto, Aby Se mohli ve volném čase NAdále vzdělávat, jim TAké poskytují dostatečné zázemí. moravské hospodářství přináší přehled těch nejzajímavějších kurzů a oborů pro pracovníky veřejné a státní správy a pro firemní manažery. TAkzvANá centra celoživotního vzdělávání dnes už fungují v každém krajském městě. STAčí Si jen vybrat, co vás bude bavit. )) instituty celoživotního vzdělávání Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Vzdělávací programy na nejrůznější témata. Od klasických rekvalifikačních kurzů z oblasti zemědělství až po ekonomická studia, jako je Oceňování podniku, Exportní manažer, Technické znalectví a likvidace pojistných událostí nebo Krizový manažer. Institut nabízí také bakalářský program s názvem Specializace v pedagogice a magisterský program Technické znalectví a expertní inženýrství. Institut vypisuje také jazykové kurzy. Od druhé poloviny ledna začíná kurz Odpadové hospodářství a environmentální management obcí. Tento obor se studuje v pěti dvoudenních blocích (76 hodin) od ledna do května. Poplatek činí korun. vysoké učení technické v Brně Kurzy pro zástupce státní a veřejné správy a pro manažery vypisuje také Institut celoživotního vzdělávání Vysokého učení v Brně. V současné době jsou aktuální zejména kurzy pro letce, Institut však programy průběžně aktualizuje. Pro manažery vypisují semináře jako Krizový management, Řízení mezinárodních projektů, v nabídce jsou také dvousemestrální studia Studium jakosti či Studium managementu. Ceny za dvoudenní semináře se pohybují kolem sedmi tisíc korun. Dvousemestrální programy stojí 22 tisíc korun. vysoká škola Báňská technická univerzita ostrava Vysoká škola Báňská Technická univerzita Ostrava také nabízí možnost studia při zaměstnání. Na stránkách Regionálního centra celoživotního vzdělávání je přehled všech kurzů. Zajímavé jsou například obory jako Ekonomika cestovního ruchu, Management a Marketing, Podniková ekonomika a management, Účetnictví a daně, Oceňování podniku, studijní program Hospodářská politika a správa obor Veřejná ekonomika a správa, Regionální ekonomika, Eurospráva nebo Finance. Pro zápis do těchto oborů stačí mít maturitu. Většinou se jedná o dvouleté studijní programy ukončené bakalářským titulem. Cena je 23 tisíc s DPH. Termín podání přihlášek je do 31. srpna univerzita palackého v olomouci cdv.upol.cz Také Univerzita Palackého nabízí kurzy pro státní a veřejnou správu. Průběžně vypisuje kurzy s názvem Vstupní vzdělávání úředníků územní samosprávy a kurzy zaměřené na správní řízení a na angličtinu v úředním styku. Studovat je lze dvěma způsoby: distanční formou, tedy plněním úkolů z domova, nebo kombinovanou formou, která obsahuje dvě setkání. Cena za kurzy je korun v distanční formě a korun v kombinované. Jazykový kurz stojí 2100 korun slezská univerzita v opavě a obchodně podnikatelská fakulta v karviné Studovat při práci můžete také v Opavě nebo Karviné. V Karviné například vypisují dálkové bakalářské programy Ekonomika a management, Hospodářská politika a správa. Můžete se zapsat také do kurzů Základy účetnictví nebo například do jednodenního kurzu o odlišnostech komunikace v zahraničí. V příštím roce fakulta Veřejných politik opět vypíše čtyřsemestrální kurz Veřejná správa a regionální politika. Páteční soustředění se konají jednou za čtrnáct dní v Opavě, Úpici a v Táboře. Absolventi získají předpoklady k uplatnění na místech referentů odborných pracovníků, zdokonalí se také v komunikačních dovednostech. Cena kurzu za jeden semestr je 18 tisíc korun. V případě, že se budou chtít absolventi přihlásit do bakalářského studia, můžou uplatnit získané kredity z tohoto kurzu. Termíny pro podání přihlášek vypíše katedra na jaře. další kurzy v krnově Slezská univerzita pořádá kurzy také v Krnově. Tamní pobočka vypisuje přímo kurzy pro pracovníky ve veřejné správě. Tajemníci úřadů můžou například využít čtyř soustředění, při kterých se dozví informace nutné pro jejich práci. Za cyklus zaplatí korun bez DPH. Specifický je například kurz Polština ve veřejné správě nebo Šikana na pracovišti či Syndrom vyhoření. Vzdělávat se zde můžou například sociální a pedagogičtí pracovníci. Nabízí také jazykové, počítačové a rekvalifikační kurzy. Lidé z firem se můžou naučit také základy účetnictví. )) kombinovaná dálková forma studia Masarykova univerzita v Brně Většina fakult MU nabízí možnost studia kombinovanou formou. Obory pro veřejnou a státní správu naleznete například na stránkách Ekonomicko-správní fakulty nebo Fakulty sociálních studií univerzita tomáše Bati ve zlíně Univerzita Tomáše Bati zase nabízí velké množství studijních programů, které lze studovat dálkově, tedy kombinovaně. Zajímavé jsou například obory na Fakultě managementu a ekonomiky. Tady můžete získat bakalářský titul v oboru Ekonomika a management Podniková sféra nebo Veřejná správa a regionální rozvoj. V kombinované formě lze také vystudovat marketing nebo finanční řízení podniku. Studium je tříleté a bezplatné. Zájemci musí podat přihlášku do 28. února. Příjimací zkoušky se skládají z testu z matematiky a cizího jazyka. vysoká škola polytechnická v Jihlavě Kombinovanou formu studia nabízí i Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Pro zaměstnané nabízí obory jako Ekonomika a management Cestovní ruch nebo Finance a řízení. Studium ukončené bakalářským titulem trvá tři roky školné se neplatí. Předběžný termín pro podání přihlášek je 30. dubna Přijímací řízení na obor Finance a řízení se skládá z testu všeobecných studijních předpokladů, cizího jazyka (AJ nebo NJ). Pro obor Cestovní ruch je nutné zvládnout test ze všeobecných znalostí a cizího jazyka (AJ nebo NJ). )) MBA (MASTERS OF BUSINESS ADMINISTRATION) MBa v ostravě na vysoké škole podnikání a na vysoké škole Báňské a Titul MBA můžou získat zájemci také v Ostravě. Od příštího roku jej bude nově nabízet Vysoká škola podnikání. Ta letos v březnu uzavřela písemnou dohodu s rakouskou vysokou školou Management Center Innsbruck (MCI). Přihlášky je možné zasílat ihned, prostřednictvím elektronické přihlášky na webu školy. Kurzy pro manažery nabízí také Vysoká škola báňská. Školné stojí 72 tisíc korun. Zájemci musí absolvovat motivační pohovor a test z angličtiny. Brno Business school Studium MBA na Vysokém učení technickém v Brně poskytuje vzdělávací programy ekonomicko-manažerského typu s důrazem na strategické řízení, rozvíjení a udržování kvality celoživotního vzdělávaní rozšiřováním a prohlubováním znalostí nezbytných pro vykonávání manažerského povolání v podmínkách tržní ekonomiky. Výuka probíhá v kombinované formě a je organizována formou víkendových studijních modulů po dobu dvou let. Brno international Business school Výuka manažerského programu MBA Senior Executive je organizována jako víkendová-modulární. Program je rozdělen do tří na sebe navazujících ročníků/ etap. Výuka je doplněna o tematické semináře, osobní konzultace a kvalitní on-line elektronickou podporu. Pro zájemce jsou k dispozici specializační nadstavby (např. Management zdravotnických zařízení). Studium trvá dva a půl roku s možností individuálního zkrácení či prodloužení o jeden semestr. Absurdita? Nosit na úřad dokumenty, které jsou online Anketa Česká byrokracie má svou Absurditu roku Ve čtvrtém ročníku soutěže, která upozorňuje na absurdní povinnosti ukládané úřady podnikatelům, zvítězila povinnost chodit na státní úřad s online aktualizovanými dokumenty. Když si vás ze správy sociálního zabezpečení pozvou k provedení kontroly pojistného na sociální zabezpečení, musíte přinést s sebou výpis z obchodního rejstříku, a to i přesto, že jsou tyto informace online aktualizované ministerstvem financí. Mělo by být samozřejmostí, pokud by tyto informace nebyly veřejnosti přístupné, že si úřad dokumenty a osvědčení jiným úřadem obstará sám, uvedl podnikatel, který tuto povinnost do soutěže nominoval. V anketě hlasovaly čtyři tisíce lidí, vítězná absurdita získala celkem 38 procent hlasů. Na druhém místě se s 21 procenty umístila povinnost nechat si úředně ověřit pravost dokumentu z datové schránky. Pomyslnou bronzovou medaili získala s 18 procenty povinnost vozů na údržbu silnice platit mýtné. )) top absurdity Nominované absurdity: Zbytečné prokazování finanční způsobilosti Vozy na údržbu silnice musí platit mýtné Plátcem DPH už od obratu 1 Kč Formality, které nikdo nesleduje S dokumentem z datové schránky na úřad pro ověření Vláda určuje firmám, kdy si mají vymalovat Na státní úřad s dokumenty, které jsou úřadem online aktualizované Hospodářská prosperita nemůže fungovat tam, kde stát hází podnikatelům klacky pod nohy. Proto je potřeba si na předpisy pořádně posvítit a zamyslet se nad tím, jestli je všechny opravdu potřebujeme, řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, který se podle svých slov rozhodl zrušit každý rok tři desítky paragrafů, které podnikání zbytečně komplikují. Největším zatěžovatelem firem je kromě správy sociálního zabezpečení Český statistický úřad, zdravotní pojišťovny a finanční úřady. Přes proklamace všech vlád podnikatelé nepociťují významnější snížení administrativní zátěže. Z tohoto hlediska Česká republika dokonce obsadila 168. místo ze 178 zkoumaných zemí, dodala Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků. Některé z absurdit minulých ročníků už přitom byly odstraněny. Například Absurditu roku 2009, kterou získala povinnost fyzioterapeutů mít v ordinaci velké zrcadlo, ledničku a dvě nášlapné váhy, letos vyhláška ministerstva zdravotnictví podstatně zjednodušila a odstranila povinnost mít ve fyzioterapeutické ordinaci ledničku. (haa) Nejúspěšnější průmyslové zóny jsou na Moravě Průmyslové zóny Ocenění pro nejúspěšnější průmyslovou zónu loňského roku získal CTPark Ostrava. V této kategorii soutěže o Podnikatelskou nemovitost roku 2009, kterou již po desáté uspořádala agentura CzechInvest spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu a sdružením AFI, uspěla také uherskohradišťská Průmyslová zóna Jaktáře, která se umístila na druhém místě. Vítězný CTPark se v roce 2009 významně rozrostl, noví nájemníci si tu pronajali přes 33 tisíc metrů čtverečních. Zamířili sem například výrobci autodílů, dopravci, poskytovatelé IT služeb nebo finančního poradenství, kteří tu dohromady plánují vytvořit přes 800 pracovních míst. Největší investice byla pro americko-italskou společnost ITT, pro kterou jsme postavili nový výrobní areál na ploše 23 tisíc metrů čtvereč- ních, uvedl generální ředitel společnosti CTP Invest Remon Vos. Mezi nedávné úspěchy CTP patří také kontrakt, který společnost uzavřela ve spolupráci s ostravským magistrátem s dodavatelem brzdových destiček, italskou společností Brembo. Do svého závodu v Ostravě hodlá Brembo investovat 35 milionů eur, potvrdila mluvčí CTP Jana Bakešová. CTPark Ostrava vznikl v lokalitě Ostrava-Hrabová v roce 2005 na ploše 110 hektarů. Dnes zde sídlí 44 firem, ve kterých pracuje tři a půl tisíce zaměstnanců. Druhé místo v soutěži získala Průmyslová zóna Jaktáře. Má rozlohu 135 tisíc metrů čtverečních a je budována od roku V roce 2009 uzavřela developerská společnost ILFO kontrakt na pronájem nemovitostí v uherskohradišťské zóně se společností FORSCHER, která působí jako dodavatel pro společnosti z automobilového a farmaceutického průmyslu. (haa)

14 prosinec 2010 strana 15 inz erce Nemocniční informační systémy v T-Systems ČR Globální ekonomická krize nám ukázala, že je TřebA hledat stále nové příležitosti A ZAměřiT se i na nové oblasti. Integrované řešení Minimum rozhraní Zpřístupnění informací zdravotnickému personálu dle potřeby jeho role v léčebném procesu Informační podpora vazeb mezi nemocničními zdravotníky a okolními navázanými specialisty Zdravotnictví nejen v České republice je výrazně ovlivňováno vlivy ekonomické krize. Důsledky výpadku výběru zdravotního pojištění i úspor administrativy státu se projevují dopady do hospodaření zdravotnických zařízení. Tím nabývá na váze provázanost ryze odborně profesních aplikací s aplikacemi umožňující ekonomické a manažerské hodnocení léčebného procesu a změna řízení zdravotnických zařízení z pohledu čistě medicínského na medicínsko-ekonomický. Z těchto požadavků vychází řešení, které bylo v letošním roce úspěšně za účinné podpory T-Systems - představeno v lokalizované verzi společností SAP ČR. Oborové řešení SAP for Healthcare, doplněné do jádra SAP integrovanou klinickou částí i.s.h. med (vyvinuta společně kolegy z T-Systems Rakousko a Siemens), poskytuje: Mezinárodně má T-Systems více než dvacetiletou historii spolupráce se zdravotnickým sektorem. Mezinárodní kompetenční centrum pro zdravotnictví podporuje lokální zastoupení v jednotlivých zemích předáváním zkušeností v oblasti služeb pro zdravotnictví: od návrhu řešení a potřebné infrastruktury, přes realizační a integrační služby, řízení projektů, až po provoz a podporu informačních systémů. Toto řešení je určeno především pro zdravotnická zařízení (nemocnice, ve kterých jsou zastoupeny základní obory chirurgie, interní oddělení, gynekologické a porodní oddělení s laboratorním a radiologickým komplementem od cca 600 lůžek) krajů a měst i fakultní nemocnice. Řešení je vhodné i pro implementaci v řetězcích zdravotnických zařízení, kde umožňuje efektivní řízení celku i jednotlivých subjektů, včetně podpory spolupráce (předávání pacientů) mezi spolupracujícími pracovišti. Zavedení jednotného informačního a komunikačního systému umožňuje optimalizovat procesy v systému poskytování lékařské péče. Implementované řešení pak poskytuje jednotný (elektronický) zdravotní záznam pacienta, komunikuje v rámci jednotné sítě, poskytuje možnost nahlédnutí do dokumentace pacienta ze všech sdružených nemocnic, předávání pacientů na specializovaná pracoviště, automatizované vyúčtování výkonů zdravotním pojišťovnám, controlling a obsahuje i manažerské nadstavby pro rozhodovací procesy řízení, jakož i speciální funkce jako například výzkum a výuka. Pro menší zařízení T-Systems ČR jako významný poskytovatel dynamických ICT služeb nabízí pro své zákazníky řešení SAP IS-H/i.s.h.med v konceptu SaaS (Software as a Service) technologicky postavené na bázi cloud )) zdravotnictví Jak je na tom české zdravotnictví z pohledu srovnání se zeměmi OECD? +37% akutních lůžek vůči průměru OECD Využití akutních lůžek je jen 72% Pobyt v nemocnici je o 18% delší než průměr OECD Máme o 22% méně praktických lékařů a o 61% více specialistů Návštěv u lékaře je o 85% více než průměr v OECD Česká zdravotnická zařízení potřebují zvýšit kvalitu a snížit náklady Aktivním řízením svých procesů Využíváním informací pro rychlou reakci při řízení nemocnice Využíváním externích partnerů lékařů, rehabilitací Zdroj: OECD a Haas:consult computingu poskytování IT infrastruktury včetně zajištění informační bezpečnosti. Nabídneme tak svým zákazníkům řešení pomocí dynamických služeb jako odpověď na tlak po snížení nákladů na IT služby nejen snížením investiční náročnosti, ale i schopnost IT infrastruktury pružně reagovat na změnu potřeb IT musí nejen umět rychle růst spolu s podnikáním, ale také se v případě potřeby i dynamicky redukovat. JOSEf filip T-Systems Czech Republic Unikátní vzdělávací kurz pro nové starosty, tajemníky a zastupitele CEVRO Institut vysoká škola právních a sociálních studií se, kromě jiného, zaměřuje také na vzdělávání pracovníků státní správy. Nově zvolení starostové, tajemníci a zastupitelé mohou nyní využít nabídky unikátního jednodenního vzdělávacího kursu Konšel, který je uzpůsoben právě jejich potřebám. Ředitelce vysoké školy CEVRO Institut JUDr. Markétě Štalmachové jsme proto položili několik otázek. Co přesně Konšel je? Konšel je jednodenní až jeden a půl denní kurs, který je postaven na základě zkušeností a poptávky osob činných v obecních a městských úřadech a zastupitelstvech. Je rozdělen do jednotlivých bloků, z nichž lze absolvovat buď všechny, nebo jen vybrané. Komu všemu je kurs určen? Konšel je určen zejména pro nově zvolené starosty, místostarosty, tajemníky a uvolněné i neuvolněné radní všech obcí, měst, statutárních městech i jejich městských částí. Zúčastnit se ale samozřejmě může každý, koho daná problematika zajímá. JUDr. Markéta Štalmachová, ředitelka vysoké školy CEVRO Institut Jakým tématům se Konšel věnuje? Nabízených okruhů je opravdu mnoho, uvedu tedy pouze některé: Právní úprava samosprávy a státní správy; Smlouvy uzavírané obcí; Rozpočet měst a obcí; Správa obecního majetku a zásady hospodaření; Veřejné zakázky hlavní principy zákonné úpravy; Obce a jejich územní plány; a řada dalších. Kdo v programu Konšel přednáší? Lektory jsou lidé zkušení v záležitostech obcí, právníci, vysokoškolští pedagogové a další odborníci. Nemohu každého jmenovat, za všechny uvedu tedy alespoň: prof. JUDr. Dušana Hendrycha, CSc., JUDr. PhDr. Petra Koláře, Ph.D. a JUDr. PhDr. Karla Šimku, LL.M., Ph.D. Jaké další typy vzdělávání může CEVRO Institut zaměstnancům veřejné sféry nabídnout? Pro pracovníky veřejného sektoru máme celou paletu vysokoškolských studijních programů. Myslíme si, že naše nabídka je v této oblasti opravdu komplexní. Prvním v řadě je tříletý bakalářský program Právní specializace Veřejná správa, který lze studovat jak prezenčně, tak i formou kombinovanou, vhodnou při zaměstnání. Po úspěšném absolvování bakalářského stupně mohou zájemci pokračovat v navazujícím magisterském programu Veřejná správa, který máme rovněž akreditován jak v prezenční, tak i v kombinované formě. Naši nabídku programů pro veřejný sektor pak uzavírá prestižní postgraduální studium MPA (Master of Public Administration), které je určeno zejména střednímu a vyššímu managementu v oblasti veřejné správy a NGOs. (pr) 10_10_inzerce_Moravske Hospodarstvi 132 x 185_011_k.indd 1 Nej kačka z Evropy putuje ke skautům do Kopřivnice Kopřivnice Nejzajímavějším projektem podpořeným z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko je kopřivnické skautské centrum VANAIVAN. Rozhodlo o tom 1644 hlasů, které centrum získalo prostřednictvím internetu v hlasovací soutěži Nej kačka z Evropy. Lidé mohli vybírat mezi patnácti ukončenými investicemi různého zaměření za více než deset milionů korun, které podpořil ROP Moravskoslezsko. Chtěli jsme lidem ukázat, že se jich dotace bezprostředně týkají, a jak mohou být v našem kraji užitečné. Lidé se mohli rozhodovat subjektivně podle vlastních kritérií a dát hlas projektu, který znají, navštěvují a využívají nebo se jim prostě jen líbí, uvedl David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Do hlasování, které probíhalo od 11. října do 10. listopadu, se na internetu zapojilo téměř devět tisíc lidí. Na druhém místě se s 1260 hlasy umístila nová sportovní hala při základní škole Žákovská v Havířově, třetí skončil s 947 hlasy opavský Obecní dům. Vítězný projekt v Kopřivnici slouží jako volnočasové a vzdělávací centrum pro skauty i další neziskové organizace nejen z regionu, ale i celé republiky. Získali jsme nový domov, říká Zdeněk Michálek, vůdce skautského střediska. Z přibližně dvacetimilionové investice přišlo z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko 18,7 milionů korun. Výhru jsme tak trochu čekali. Je to dobrá investice, která slouží od prosince, kdy je centrum v provozu, ho využilo několik stovek skautů a skautek. To jsou příznivci, kteří nás v hlasování určitě podpořili, 10/25/ :43:21 AM míní Michálek. Dosáhnout na evropské peníze podle něj ale nebylo snadné. Celý proces od přípravy žádosti až po realizaci byl poměrně těžký. Byla to ale jediná možnost jak získat tak nádherné centrum, říká Michálek. S centrem má ještě velké plány. V dalším kole podobné výzvy jsme získali 5,5 milionů korun na vybudování Areálu zdraví kolem celého centra, dodává. Oficiální vyhlášení soutěže proběhlo na konferenci Evropské příležitosti regionu v Karviné. (haa)

15 STRANA 16 PROSINEC 2010 CO PŘINESE ROK 2011 )) daně 2011 Nejdůležitější daňové změny 2011 Výběr úsporných opatření vlády, která schválil Senát. Po podpisu prezidenta republiky vejde v platnost 1. ledna )) DAŇOVÁ OBLAST Změny v daňové oblasti by měly přinést příští rok státnímu rozpočtu 4,3 miliardy korun a dalším veřejným rozpočtům 1,3 miliardy korun: POVODŇOVÁ DAŇ představuje snížení daňové slevy na poplatníka o 1200 korun ročně. Opatření bude platit jen v roce ZRUŠENÍ SLEV ZA ZAMĚSTNÁVÁNÍ POSTIŽENÝCH ruší se daňová sleva pro firmy a podnikatele, kteří zaměstnávají víc než polovinu zdravotně postižených zaměstnanců. ZRUŠENÍ DAŇOVÉHO OSVOBOZENÍ MALÝCH VODNÍCH ELEKTRÁREN s výkonem do jednoho megawattu, tepelných čerpadel i slunečních zdrojů. Úprava prodlouží dobu daňového odepisování solárních panelů na 20 let. Nově budou platit daň z úroků také KAMPELIČKY. NEZISKOVÝM ORGANIZACÍM, které pro své zaměstnance zřizují fond kulturních a sociálních potřeb, se sníží možnost odečíst si z daňového základu příspěvky do tohoto fondu ze dvou na jedno procento z objemu peněz na platy a náhrady. Dále: Zdanění přivydělávajících si důchodců (nad 840 tisíc ročně), Zdanění výsluh pro vojáky, prezidentská daň, zdanění poslaneckých náhrad )) STAVEBNÍ SPOŘENÍ Státní podpora připsaná v příštím roce za letošní rok bude zdaněna sazbou 50 procent. V dalších letech příspěvek státu klesne ze současných 15 procent na deset procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však 2000 korun ročně. Úprava také zdaňuje výnosy ze stavebního spoření. Vláda plánuje na státní podpoře vyplatit místo plánovaných 11,4 miliardy pouze 6,5 miliardy korun. )) SOCIÁLNÍ OBLAST Nemocenská se bude vyplácet po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent (očekávaná úspora 2,3 miliardy korun). KOMPLETNÍ SEZNAM ZMĚN NA Spalovna v Karviné? Po volební odmlce přípravy pokračují PŘED KOMUNÁLNÍMI VOLBAMI BYLO TOTO TÉMA TABU. TEĎ SE O SPALOVNĚ V KARVINÉ ZASE ZAČÍNÁ MLUVIT JAKO O JISTÉM PROJEKTU, KTERÝ BUDE FUNGOVAT UŽ ZA PĚT LET. Mojmír Žáček Karviná Na skládkách v Moravskoslezském kraji ročně skončí zhruba 400 tisíc tun tuhého komunálního odpadu. Pátým rokem proto usiluje vedení Moravskoslezského kraje, Ostravy, Opavy, Karviné, Havířova a Frýdku-Místku o výstavbu Krajského integrovaného centra nakládání s odpady. Musíme vyřešit odpadovou politiku v regionu. Kapacita místních skládek pomalu dochází. Navíc nám evropská legislativa přikazuje, aby množství uloženého komunálního odpadu do deseti let výrazně kleslo, tvrdí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Výstavba spalovny má hlavně podporu ostravských podnikatelů. Proč bychom měli odpad nespalovat, když hoří. Navíc podmínky jeho využití jsou tak přísné, že emise jsou výrazně nižší než ze spalování uhlí. Je nelogické, abychom těžili z povrchu nebo dokonce z podzemí uhlí, a na druhé straně spalitelné odpady zahrabávali do země, dodává viceprezident Moravskoslezského energetického klastru Pavel Bartoš. Krajské integrované centrum (KIC) na komunální odpady má však i své od- )) TOP producenti ArcelorMittal Evraz Vítkovice Vítkovice Machinery group Ostravskokarvinské koksovny )) co požaduje EU Do roku 2010 musí ČR prokázat, že skládkuje o 25 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce Do roku 2013 musí ČR prokázat, že skládkuje o 50 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce Do roku 2020 musí ČR prokázat, že skládkuje o 65 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce Čistý vzduch v Ostravě: Miliardy nestačily, sypou se další Ostravsko Přestože stát a firmy do ostravského čistého vzduchu nasypaly už miliardy korun, stále to nestačí. Příští rok bude ve znamení dalších investic do šetrnějších technologií. Pomoc chce i Státní fond životního prostředí. Největším producentem jemného polétavého prachu na Ostravsku je ArcelorMittal, následují další hutní podniky jako Evraz Vítkovice, Vítkovice Machinery group a Ostravskokarvinské koksovny. Ti generují asi osmdesát procent polétavého prachu, říká Petr Jančík, vedoucí katedry ochrany životního prostředí Fakulty metalurgie materiálového inženýrství VŠB-TU Ostrava. Podle něj je problém i v tom, že podniky mají příliš nízké komíny. JAKO V BRNĚ Karvinská spalovna bude druhou na Moravě. Bude fungovat podobně, jako ta brněnská. FOTO: Jiří Sláma půrce. Vlnu odporu mezi okolními i vzdálenějšími obcemi zvedla i obava ze zvýšené nákladní dopravy. Lidé se obávají hlavně toho, že jim kolem domů budou jezdit kamiony s odpadem. Podle projektu by totiž spalovna měla ročně zvládnout 200 tisíc tun odpadu, což je polovina množství vyprodukovaného v moravskoslezském regionu. OBAVA Z LÉTAJÍCÍCH ODPADKŮ Samozřejmě stále uvažujeme o tom jak snížit dopady dopravy na veškeré okolí. To znamená velkoobjemové kontejnery a překladiště tak, aby doprava byla co nejúčinnější a pro lidi i životní prostředí Největší znečišťovatel už první kroky udělal. Následují jej i další. Od roku 2004 jsme proinvestovali více než osm miliard korun. Dvě a půl miliardy korun přitom šly na ekologické projekty, připomíná mluvčí ArcelorMittal Věra Breiová. I Mittal počítá příští rok s podporou státu. Například v programu výzvy ministerstva pro životní prostředí počítáme s deseti ekologickými projekty v celkové hodnotě více než čtyři a půl miliardy korun, dodala Breiová. Také teplárenská společnost Dalkia ČR do modernizace svých zařízení jen v letošním roce vložila 590 milionů korun. Vše směřovalo do zkvalitnění kotlů a odsíření nebo denitrifikaci spalin. Například příští rok budeme výrazně investovat v areálu Nová Karolina v Ostravě, prozradil country manager skupiny Dalkia v ČR Laurent Barrieux. Za některé problémy se znečištěným ovzduším si však mohou Ostravané sami: vzduch znečišťují lidé, kteří topí uhlím a dřevem. V Ostravě je navíc předimenzonejbezpečnější. Samozřejmostí je i využití nákladních vlaků, představuje další možné úpravy logistického plánu Josef Tuhý, generální ředitel KIC. Téměř šest tisíc podpisů obyvatel Karvinska získali organizátoři petice, která popisuje obavy z dalšího zhoršení už tak špatného ovzduší v regionu. Argumentuje i tím, že životní prostředí v Moravskoslezském kraji už tak patří mezi nejzatíženější v republice. Máme tu dost továrních komínů, doprava je hustá, z blízké Ostravy nám tu vítr přináší další zplodiny. Manželka si stěžuje, že pořád jen utírá prach. Děti tu mají respirační potíže, vypočítává své obavy pětapadesátiletý obyvatel Karviné Václav Hirkel. Odborníci však obavy místních obyvatel mírní. Podle nich obyvatelé žijící pod komínem pocítí dopady paradoxně nejméně. Spalovna nepředstavuje pro okolí nějaké výrazné nebezpečí. Špatné vlivy na životní prostředí jsou mýty. Paradoxně pokud chcete dýchat čerstvý vzduch tak je spíše právě u spalovny, než v centru Karviné na exponované křižovatce, tvrdí profesor Petr Stehlík, ředitel ústavu procesního inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. Nová spalovna komunálního odpadu by měla vzniknout v karvinské části Doly na území bývalého dolu Barbora. V roce 2014 by měl začít zkušební provoz, o rok později ostrý. Stavba by měla podle předběžných odhadů přijít na pět miliard korun. Teplo ze spalovny bude určeno především pro obyvatele Karviné. V jejím okolí však už stojí dvě teplárny. Provozovatel Dalkia ČR se však nové konkurence neobává. Rozhodně se nebudou bít o život na slunci. Spalovna komunálního odpadu ročně vyrobí zhruba milion dvě stě tisíc gigajoulů tepla. Karviná s nedalekým Havířovem ročně potřebují zhruba 3,5 milionu GJ, tvrdí Zdeněk Duba z teplárenské společnosti Dalkia ČR. vaná doprava. Vedení Ostravy už proto začalo vysazovat zeleň a vypracovalo plán pro smogové situace. V takové situaci chceme umožnit, aby mohli řidiči jezdit po dálnici bez zpoplatnění. Navíc chceme nabídnout bezplatnou přepravu ve vozidlech městské hromadné dopravy, tvrdí mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Odborníci na dopravu také upozorňují na to, že v Ostravě jsou špatně značené silnice. Bloudící řidiči tak dobrému vzduchu nepřispívají. Ať už jde o navádění na mošnovské letiště, jednotlivé průmyslové zóny nebo nádraží. Mimoostravští řidiči tak zbytečně tápou a pálí benzin, upozorňuje ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian. (mž) E-aukce Desítky procent z ceny téměř jakéhokoliv výrobku nebo služeb se dají ušetřit pomocí elektronických nákupů. Přesto je metoda e-aukcí v České republice stále příslovečnou Popelkou. Přitom odborníci spočítali, že elektronická výběrová řízení můžou ušetřit až třicet miliard korun. Ve světě tento systém jede zhruba deset roků. Například v Anglii takto probíhá ve všech sférách už 40 procent obchodů, kdežto u nás necelých sedm procent. Většina velkých českých firem sice už elektronické obchody používá a s nimi zhruba i dvacet státních a veřejných institucí, ale stále je to v plenkách, říká vedoucí projektu PROe.biz Milan Kaplan. Podstatně dále jsou na Slovensku, kde od ledna všechny státní instituce budou muset porovnávat nabídky právě na e-aukci. Tak si totiž u našich východních sousedů představují jeden z článků v boji s korupcí, který navíc přinese i významné úspory veřejných peněz. Jen za letošek jsme ušetřili 15 milionů slovenských korun. Zjišťoval jsem si Propočet: Elektronické aukce můžou Česku ušetřit třicet miliard korun Ostravský primátor Petr Kajnar na konferenci ebiz Vedoucí projektu ebiz Milan Kaplan FOTO: ebiz ceny ve velkoobchodech a poté je srovnal s nabídkou našich dodavatelů. Zjistil jsem, že je tam až třicetiprocentní marže. Dodavatelé si prostě myslí, že jsme dojná kráva. To jim e-aukce zarazila, vypočítává úspory první místostarosta bratislavského městského obvodu Petržalka Juraj Kováč. Podle odborníků, kteří se zúčastnili letos v listopadu konference e-biz v Ostravě, by se stejným modelem jako na Slovensku mohlo ušetřit až třicet miliard korun. JAKO NA SLOVENSKU K zavedení e-aukcí však u nás chybí veřejná podpora. Doba je vulgární a hloupá, dodává Kaplan. Díky elektro- nickým aukcím zatím šetří hlavně firmy. Například společnost ASUS Czech republic si prostřednictvím e-aukce objednala pět aut na leasing na tři roky. Úspora díky elektronickému obchodování dosáhla čtyřiceti procent proti aktuálním nákladům. Za tři roky to znamená milion dvě stě tisíc korun. Než ale ASUS peníze ušetřil, musel se na aukci pořádně připravit. Ukázalo se jako skryté nebezpečí, že někteří dodavatelé nabízeli uzavřenou a jiní otevřenou kalkulaci operativního leasingu. A právě u otevřené kalkulace hrozilo, že vzniknou náklady navíc. Takže jsme během aukce museli podmínky soutěže ještě specifikovat, upozorňuje Michal Kapolka z ASUS Czech republic. Trend následují moravské radnice. Například bruntálská radnice realizuje prostřednictví e-aukcí všechny zakázky od 50 tisíc korun bez DPH. Nakupujeme tak, co se dá, včetně stavebních prací a služeb, tvrdí starosta Petr Rys. Přes elektronické aukce šetří i vysoké školy: Například Vysoká škola báňská- Technická univerzita Ostrava letos dostala na vzdělávací činnost o 108 milionů korun méně, a tak musí o nákladech hodně přemýšlet. Díky nově spuštěným e-aukcím už univerzita nakoupila elektrickou energii na příští dva roky o 35 milionů levněji, což je 55procentní úspora. Na kancelářském papíru ušetřila 400 tisíc korun, za kancelářské potřeby 600 tisíc, za elektromateriál 400 tisíc, a to za jediný rok. (hrd)

16 PROSINEC 2010 STRANA 17 SERIÁL )) události 2010 )) SKLENĚNÁ CHLOUBA OD JIŘIČNÉ Na konci září se veřejnosti otevřela nová polyfunkční budova Kongresového centra ve Zlíně, kterou pro své rodné město navrhla rodačka Eva Jiřičná. Po mnoha desetiletích se tak otvírá nový koncertní sál pro více než 800 lidí. Výstavba zlínského Kongresového centra stála 636,6 milionů korun. )) ELEKTŘINA A TEPLO Z ODPADU Brno má zrekonstruovanou spalovnu. Přestavba trvala více než rok a stála 2,2 miliardy korun. V Brně se tak komunální odpad může využít k výrobě tepla, elektřiny i stavební škváry. Součástí spalovny je nová třídicí linka. )) ACHILLOVA PATA DATOVÝCH SCHRÁNEK Přestože vedení ministerstva vnitra před rokem slibovalo obcím úsporu peněz díky zavedení datových schránek, zatím se tak neděje. Z průzkumu Moravského hospodářství vyplývá, že třiaosmdesáti procentům obcí vzrostly náklady za tisk dokumentů. )) ATAK KAMIONŮ Počet kamionů a dodávek se po letošním rozšíření mýtného v některých obcích zvýšil i o sedmdesát procent. Z ankety Moravského hospodářství mezi stovkou obcí nedaleko dopravních tepen vyplývá, že se od Nového roku zvýšil průjezd kamionů průměrně o třicet procent. )) PĚTIMILIARDOVÝ CHRÁM PRO VĚDCE Masarykova univerzita po osmi letech dostavěla univerzitní kampus v Bohunicích. Moderní areál stál pět miliard korun. Hned vedle mají časem stát i laboratoře patřící Středoevropskému technologickému institutu (CEITEC). Přijde na víc než pět miliard korun. Ve Vietnamu musíte mít trpělivost Ve Vietnamu se staví dálnice i jaderné elektrárny. Čeští podnikatelé mají šanci. Pokračování ze strany 1 Zdejší obyvatelé stále více poptávají kvalitní zboží a nebojí se za něj připlatit. Podnikatelé, kteří zde ale chtějí uspět, musí přistoupit na místní zvyklosti a připravit se na pomalý start. Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera mnoho českých podnikatelů ve Vietnamu pohořelo ve chvíli, kdy této zemi nevěnovali moc času. Ve Vietnamu je stále důležité být viděn na místních veletrzích, které se konají dvakrát do roka na jaře a na podzim. Nestačí se zde prezentovat pouze jednou. Některé firmy uspěly až po několikáté výstavě, zdůrazňuje Winter. Moravské hospodářství oslovilo několik podnikatelů, kteří se snaží na vietnamském trhu prosadit. Mnozí z nich přiznávají, že v tvrdé cenové konkurenci zatím nemůžou obstát. Přesto ale i oni pociťují změnu a po letech pokusů začínají sklízet první ovoce. A potvrzují to i statistiky: Během prvních devíti měsíců letošního roku došlo k více než stoprocentnímu nárůstu exportu do Vietnamu. Navíc si musíme uvědomit, že mluvíme o oficiálních číslech, připomíná Luboš Marek z CzechTrade. Ve Vietnamu tak uspěla například bohumínská firma Bochemie nebo výrobce křišťálového skla a bižuterie Preciosa. Velmi slibné vyhlídky má také brněnská Alta a PPF, vyjmenovává Marek. Dováží zde také zlínský výrobce vitamínů Vitar. Patnáct procent z jejich produkce končí právě v této zemi. Rozhodnete-li se konkurovat místním výrobcům, musíte klienty jasně přesvědčit o výhodách vašeho zboží. To je veliký úkol pro marketing, který se rozhodně nedá dělat z teplé české židle. Musíte tam strávit nějaký čas, potvrzuje ředitel marketingu společnosti Vitar Miroslav Sadílek. O tom, že čeští podnikatelé můžou na místním trhu prorazit právě v oblasti výživy a gastronomie, je přesvědčený také Winter. Chybí tady moravské víno. Mnoho Vietnamců žilo a studovalo v Česku, naše vína si oblíbili a jsou připraveni udělat hodně proto, aby jej mohli pít i doma, je přesvědčený Winter. On i lidé, kteří ve Vietnamu dlouhodobě pobývají, potvrzují, že )) země v číslech ROZVOJ PO VIETNAMSKU Vietnam s 88 miliony obyvatel má největší ložisko nejčistšího antracitu na světě. Je největší světový exportér kávy typu Robusta. V Hanoji se začne stavět největší a nejmodernější letiště v celé Asii za 8 miliard amerických dolarů. Plánuje se výstavba dálnice od hranic Číny až do Ho Či Minova Města. Bude se zde stavět 13 atomových elektráren, z toho osm do roku První dva bloky bude stavět ruský Atomstrojexport. Vietnamci ve své zemi nejsou zpočátku tak spolehliví, jak se může v českých podmínkách zdát. Nejčastějším rizikem při podnikání je přílišná důvěra k vietnamskému obchodnímu partnerovi, upozorňuje velvyslanec Král. Jeho radu doplňuje Sadílek: Vždy si ověřte, že vám váš protějšek dobře rozumí. Na vaši otázku Do you speak English? vám každý ve Vietnamu vždy odpoví Yes, ale často umí jen několik slov či vět. Pokud si nejste jistí, vždy si vezměte překladatele. Podle Krále je nejdůležitější při komunikaci s Vietnamci počítat s nedorozuměním. Ponechejte svému partnerovi vždy nějakou únikovou cestičku výmluvou třeba na vyšší moc nebo že jste si dobře nerozuměli. Pokud jej po českém zvyku,sjedete na čtyři doby za nesplnění něčeho, co slíbil, můžete na obchod s ním jednou provždy zapomenout, říká Král. Podle něj je v obchodě s Vietnamci nejdůležitější písemná smlouva nebo objednávka. VERONIKA HRDÁ INZERCE Dopřejte si zkratku v cestě za kontraktem 2011 V době doznívající krize se podniky snaží rozšiřovat klientelu a hledat nové obchodní příležitosti. Pokud se firmy zajímají o navazování nových obchodních kontaktů, a to nejen s tuzemskými, ale i zahraničními firmami, pak mohou využít účasti na kooperačním setkání KONTAKT KONTRAKT Akce je organizována Regionální hospodářskou komorou Brno (RHK Brno). Setkání KONTAKT KON- TRAKT probíhá ve formátu b2fair (Business to Fairs), který spojuje výhody tradiční veletržní účasti a stále populárnějšího matchmakingu čili dvoustranných obchodních schůzek s přesným časovým harmonogramem. Koncepce b2fair se osvědčila na velkých zahraničních veletrzích jako Hannover Messe. Účastníkům zaručuje dva dny obchodních schůzek s předem vybranými partnery, takže přináší maximální efekt při minimálních nákladech, uvedl ředitel Regionální hospodářské komory Brno Petr Bajer. KONTAKT KONTRAKT se na brněnském výstavišti uskuteční v rámci Mezinárodního stavebního veletrhu (IBF) od 13. do 14. dubna Spolu s RHK Brno se na organizaci podílejí Veletrhy Brno, mezinárodní síť Enterprise Europe Network a partneři Stop4Business zajišťující propagaci ve 12 evropských zemích. Akce je určena především malým a středním podnikům z oblasti stavebnictví a dodavatelských služeb. Účinnost koncepce b2fair potvrzují zkušenosti i z minulých ročníků této akce. Organizace této akce byla perfektní. Přes systém jsem hledal a našel užitečné kontakty na mezinárodní firmy. Máte příležitost setkat se s návštěvníky a ve volném čase můžete navštívit stánky, uvedl Mehrdad Ostovary, manažer firmy Ostocom. Příležitost vybrat si obchodní partnery pro jednání na jednom místě po dobu dvou dnů MSV v Brně, to je pro malé a střední podnikatele hit! Pro naši firmu to znamenalo skvělé rázové posunutí obchodního stylu a injekci do běžné každodenní podnikatelské činnosti, konstatoval Rostislav Bártek, obchodní ředitel společnosti HELP- TEAM, a. s. Výsledkem účasti této firmy byly dvě konkrétní dohody o spolupráci na vývoji a dodávkách dřevozpracujících zařízení, několik poptávek a jedna objednávka. Více informací o akci KONTAKT KONTRAKT 2011 získáte u Oto Hrdličky tel: Salon obchodních příležitostí v rámci Stavebních veletrhů Brno Co můžete očekávat? vyhledání obchodních partnerů efektivní naplánování obchodních schůzek prestižní kontaktní místo na veletrhu pro obchodní jednání přípravu v podobě vzdělávacích aktivit poradenství a asistenci pro Vás Vy budujete stavby, my jednání pro Vás! Čím dříve se přihlásíte, tím déle vás budeme propagovat. European Commission Enterprise and Industry Projekt STOP4Business je podporován Evropskou komisí, DG Enterprise and Industry v rámci Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace. Informace v tomto článku nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. Tento projekt je realizován za podpory Jihomoravského kraje.

17 V tomto prostředí je možné: nahlížet do veřejné databáze nespotřebovaných chemikálií; vkládat, po registraci v Registračním centru ČMKBK, nabídku vlastní nespotřebované chemikálie určené k prodeji; STRANA 18 přihlásit se, po registraci, do vyhlášené elektronické PROSINEC 2010 INZERCE aukce jako zájemce o nákup chemikálie. ožné: atabáze nespotřebovaných chemikálií; v Registračním centru ČMKBK, nabídku vlastní nespotřebované chemikálie určené k prodeji; raci, do vyhlášené elektronické aukce jako zájemce o nákup chemikálie. Co to znamená: ást systému navazuje obchodní část systému NECHELA. Na informační část systému navazuje obchodní část systému NECHELA. Chcete-li nespotřebovanou chemikálii prodat v elektronické aukci, vložíte po registraci a ve spolupráci s makléřem nabídku chemické látky či přípravku do databáze a doplníte ji dalšími obchodními podmínkami a parametry vyhlašované aukce (včetně termínu jejího konání). Systém NECHELA vznikl v roce 2009 jako funkční nástroj pro řešení problému Chcete-li nespotřebovaných nespotřebovanou chemických chemikálii nakoupit, přihlásíte se po registraci ve spolupráci se svým makléřem látek a přípravků. Jeho zadavatelem bylo v souladu s opatřením č. 4 usnesení do vlády zvolené č. 1076/2008 elektronické Ministerstvo aukce. zapojíte Na informační se do ní zadáváním část systému vlastních navazuje cenových obchodní pokynů, část systému tedy ceny, NECHELA. kterou průmyslu a obchodu ČR, jeho zpracovatelem Českomoravská komoditní burza Kladno jste ochotni (ČMKBK). za Komoditní zboží zaplatit. burza se stala i provozovatelem systému. Uvedení systému na počátku roku 2010 do pilotního provozu otevřelo zejména Co to znamená: malým a středním podnikům možnost zbavit se nepotřebných chemických látek a přípravků na burzovním trhu. Chcete-li nespotřebovanou chemikálii prodat v elektronické aukci, vložíte po registraci a ve spolupráci ovanou chemikálii prodat v elektronické aukci, vložíte po registraci Obchodování a ve spolupráci v systému NECHELAs makléřem nabídku chemické látky či přípravku do databáze a doplníte ji dalšími obchodními podmínkami chemické látky či Systém přípravku NECHELA do databáze řeší a problém doplníte ji nespotřebovaných dalšími obchodními Podmínkou chemikálií. podmínkami účasti na burzovní aukci a parametry je čestné vyhlašované prohlášení aukce účastníků (včetně termínu (elektronickou jejího konání). formou), že jsou oprávněni vané aukce (včetně termínu jejího konání). s konkrétní obchodovanou chemikálií Chcete-li nakládat. nespotřebovanou Ve vlastní chemikálii aukci je nakoupit, pak jediným přihlásíte kritériem se po registraci výše ve dosažené spolupráci se ceny. svým makléřem vanou chemikálii JAK VSTOUPIT nakoupit, DO přihlásíte SYSTÉMU? se po registraci ve spolupráci se Po svým skončení makléřem aukce je burzou vystaven do zvolené závěrkový elektronické list, aukce. který Zapojíte má všechny se do ní zadáváním náležitosti vlastních obchodní cenových smlouvy. pokynů, tedy Jeho ceny, kterou ické aukce. zapojíte Systém NECHELA se do ní zadáváním je přístupný na vlastních internetové cenových adrese: pokynů, podpisem tedy ceny, vzniká kterou smluvní vztah o odběru jste ochotni chemikálie za zboží zaplatit. a finančním plnění mezi nabízejícím a zájemcem, který zaplatit. Dostat se do něj lze rovněž z oficiálních webových stránek Českomoravské nabídl komoditní nejvyšší burzy Kladno: cenu. www. cmkbk.cz, sekce Průmyslové komodity, podsekce NECHELA. Tato cesta Vám Všemi umožňuje těmito získat další prvky informace naplňuje systém Obchodování environmentální v systému cíle (zbavuje NECHELAvlastníka budoucí ekologické zátěže) při o systému a způsobu obchodování na burzovním trhu. Podmínkou účasti na burzovní aukci je čestné prohlášení účastníků (elektronickou formou), že jsou u NECHELA respektování standardních tržních mechanismů. oprávněni s konkrétní obchodovanou chemikálií nakládat. Ve vlastní aukci je pak jediným kritériem výše burzovní aukci Co systém je čestné NECHELA prohlášení umožňuje účastníků a (elektronickou nabízí? formou), Jednoduchá že jsou registrace oprávněni dosažené ceny. vanou chemikálií NECHELA nakládat. je systémem Ve vlastní informačním aukci je pak a obchodním. jediným kritériem Informační výše část dosažené systému je ceny. koncipována Po skončení aukce je burzou vystaven závěrkový list, který má všechny náležitosti obchodní smlouvy. Jeho Systém NECHELA ve své obchodní části pracuje jako veřejná databáze nabízených chemických látek a přípravků. podpisem s vzniká registrací smluvní uživatelů, vztah o odběru která chemikálie je nezbytná a finančním pro plnění garanci mezi nabízejícím uzavíraných e burzou vystaven závěrkový list, který má všechny náležitosti a zájemcem, obchodů. obchodní Registrace smlouvy. obchodujících Jeho do systému který nabídl je jednorázový nejvyšší cenu. akt spočívající v doložení výpisu z obchodního rejstříku luvní vztah o odběru chemikálie a finančním plnění mezi nabízejícím či z obdobné a zájemcem, evidence, který který prověří, že Co to znamená: subjekt Všemi je těmito oprávněn prvky naplňuje s chemikáliemi systém environmentální nakládat.. cíle (zbavuje vlastníka budoucí ekologické zátěže) při respektování standardních tržních mechanismů. naplňuje systém Systém environmentální NECHELA umožňuje cíle (zbavuje bezplatně vlastníka zveřejnit budoucí nabídku ekologické nespotřebovaných zátěže) při chemikálií, které jsou v neporušených obalech a v souladu s dalšími požadavky S procesem chemické registrace, legislativy, v Databázi vkládáním nabídky do databáze i samotným obchodováním účastníkům ochotně rdních tržních mechanismů. nespotřebovaných chemických látek a přípravků na internetu. pomohou Nabídku makléři chemické látky (kontakty a přípravku jsou k dispozici Jednoduchá na registrace v sekci Průmyslové komodity, rubrice Manuál do ní mohou vkládat subjekty, které se zaregistrují na burze a získají obchodování). přístup systému. Pomoc Registrací makléřů účastníků je bezplatná. Systém NECHELA ve své obchodní části pracuje s registrací uživatelů, která je nezbytná pro garanci je zajištěna ochrana dat v systému i důvěryhodnost vložené nabídky, která je následně považována za oficiální uzavíraných obchodů. Registrace obchodujících do systému je jednorázový akt spočívající v doložení výpisu bchodní části nabídnutí pracuje chemikálie s registrací k prodeji. uživatelů, Po vložení která všech informací je nezbytná o nabídce pro potvrdí garanci systém uzavíraných NECHELA termín z obchodního rejstříku či z obdobné evidence, který prověří, že subjekt je oprávněn s chemikáliemi nakládat. ujících do systému elektronické je aukce, jednorázový v níž chemikálii akt spočívající mohou nakoupit v doložení registrovaní výpisu klienti Zájemci z obchodního kupující. se mohou rejstříku rovněž obrátit na úsek burzovních obchodů (tel , prověří, že subjekt je oprávněn s chemikáliemi nakládat. případně na Registrační centrum ČMKBK (tel , fax , S procesem registrace, vkládáním nabídky do databáze i samotným obchodováním účastníkům Vzhledem k finanční podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu jsou poplatky ochotně pomohou makléři (kontakty jsou k dispozici na v sekci Průmyslové a registrace v roce 2010 v systému NECHELA zcela ZDARMA ládáním nabídky do databáze i samotným obchodováním účastníkům ochotně komodity, rubrice Manuál obchodování). Pomoc makléřů je bezplatná. ty jsou k dispozici na v sekci Průmyslové komodity, rubrice Manuál Garant projektu: V tomto prostředí je možné: léřů je bezplatná. Zájemci se mohou rovněž obrátit na úsek burzovních obchodů nahlížet do veřejné databáze nespotřebovaných chemikálií; (tel.: , vkládat, po registraci v Registračním centru ČMKBK, nabídku vlastní nespotřebované chemikálie určené k prodeji; případně na Registrační centrum ČMKBK rátit na úsek burzovních obchodů (tel , přihlásit se, po registraci, do vyhlášené elektronické aukce jako zájemce o nákup chemikálie. (tel.: , fax , rum ČMKBK (tel , fax , Česká republika jako první země v Evropské unii otevřela burzu nespotřebovaných chemikálií s názvem NECHELA (NEspotřebované CHEmické LAtky). Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo vznik elektronického aukčního trhu, který pomůže malým a středním podnikům zhodnotit zbytky chemických látek a přípravků, které jim zbyly po změně nebo ukončení výroby. Pro malou firmu bude vždy výhodnější nepoužité chemikálie včas prodat než je mít na skladě a nakonec zaplatit za jejich ekologické odstranění nebo v horším případě za nelegální skladování. MPO se rozhodlo otevřít firmám trh, který pro tyto látky doposud chyběl. Je to unikátní systém, který je v Evropě doposud ojedinělý. Nabídku chemických látek a přípravků do ní mohou vkládat subjekty, které se registrují v Registračním centru ČMKBK a dostanou přístup do systému. Registrace probíhá jednorázově a spočívá v doložení výpisu z obchodního rejstříku či z obdobné evidence, která prověří, že uchazeč je oprávněn s chemikáliemi nakládat. S procesem registrace, vkládáním nabídky do databáze i samotným obchodováním v burzovních aukcích účastníkům pomohou makléři ČMKBK. Zájemci se mohou obrátit přímo na úsek burzovních obchodů tel , nebo na Registrační centrum ČMKBK tel , GARANT PROJEKTU: Garant projektu: PARTNEŘI PROJEKTU: Partneři projektu: Informace a služby jsou pro všechny zájemce ZDARMA. Partneři projektu: ENERGIE ČESKÉHO FILMU Jak se krotí krokodýli, Rafťáci, Účastníci zájezdu, Grandhotel, Bestiář, Gympl, Medvídek, Nejkrásnější hádanka, O rodičích a dětech, Tobruk, Nestyda, Líbáš jako Bůh, Oko ve zdi, 3 sezóny v pekle, Katka, Ženy v pokušení, Kuky se vrací, Nickyho rodina, Román pro muže, HLAVA RUCE SRDCE JMP_inz_ECF_268x185.indd :49:13

18 PROSINEC 2010 STRANA 19 AKTUÁLNĚ Moderní firmou je břeclavská Freebone Soutěž Moravského hospodářští Soutěž Moderní firma 2010 zná svého vítěze. Titul získala společnost Freebone. Její internetové stránky a propracovanou image ocenilo 511 hlasujících na webu Moravského hospodářství. Přečtete si, v čem spočívá tajemství moderní prezentace. Odpovídá jednatel společnosti Zdeněk Švarc. Jak dlouho funguje vaše firma a odkdy ji spojujete se současným logem? Společnost vznikla v roce Po deseti letech působení jsme dospěli k přesvědčení, že je třeba provést radikální změnu firemní identity včetně obchodního názvu, což jsme také uskutečnili. Nynější podobu tedy používáme od roku Jaké priority jste si kladli při tvorbě vašeho corporate identity design? Naší jednoznačnou prioritou bylo, aby nové logo společnosti působilo nadčasově, ale přitom dostatečně moderně. Jak jsme záhy zjistili, pro kreativce to není zrovna lehký úkol, neboť jsme vybírali z několika desítek logotypů, které sice splňovaly požadavky na jedno nebo druhé kritérium, málokdy však obě zároveň. Jsem přesvědčen, že se nám to nakonec přeci jen povedlo. Prezentované myšlenky bych shrnul do třech slov. Prostor, odvaha, směr. Jaké zásady dodržujete při vaší prezentaci navenek? Čeho se chcete vyvarovat? Zásady jsou definovány grafickým manuálem, který je nedílnou součástí každého logotypu. Definice barev, dovolené pozadí, dovolená minimální velikost loga a podobné náležitosti jsou základní informace, které jakýkoliv grafik při práci se svěřeným logem musí respektovat. Za nejnešťastnější počin v oblasti firemní prezentace považuji užití fosilních klipartů a 3D písma. Naopak moderní komerční kliparty, pokud se s nimi nepřehání, jsou příjemným zpestřením. Používáte grafický manuál. Zpracovávali jste si jej sami, nebo jste jej zadali jiné firmě? S naším zadáním jsme oslovili tři grafická studia a po dvou měsících práce a vybírání jsme zvolili návrh studia Bytegang Project pana Pavla Řehulka. Tomu se podařilo dokonale přetavit myšlenku letících stíhaček opouštějících formaci do grafické podoby. Grafický manuál, který z logotypu vyšel, je dostatečně přehledný pro kohokoliv, kdo s naším logem pracuje. Náklady na tvorbu logotypu a grafického manuálu dosáhly téměř padesáti tisíc korun. V částce jsou zahrnuty i platby za nevybrané návrhy všech oslovených studií. Vynaložené náklady nebyly malé, avšak ospravedlnitelné. Prokazuje se nám to rok od roku více. Jakými jinými než grafickými prostředky prezentujete svoji firmu? Jinými než grafickými? Jednoznačně reklama od ucha k uchu. To je vůbec nejúčinější marketingový prostředek, který znám. Každopádně jeho specifické použití ve formě virálního marketingu nevyužíváme, a ani v budoucnu na tom nehodláme nic měnit. Opravdu povedených kampaní na bázi virálního marketingu je velmi málo, zatímco většinu můžeme bez nadsázky označit jako neetickou. Zůstaneme jen u těch zmiňovaných uší. (hrd) UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, Brno, telefon: JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová ASISTENTKA: Věra Dačevová, tel: , gsm: , REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: , redaktoři: Mgr. Hana Nečasová, a Ing. Mojmír Žáček, foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: , gsm: , Buďte s námi i v roce 2011 pf 2011 OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: , gsm: obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: gsm: , Milan Slanina jun., tel: , gsm: MARKETING: Ing. Petra Hanzalová, tel: , gsm: , SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, Brno, TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, Brno, REGISTRACE: MK ČR E REJSTŘÍK FIREM ADK 9 Alta 17 ArcelorMittal 16 Asociace PPP 4 ASUS Czech Republik 16 Bochemie 17 Brno Bussines School 14 Brno International Bussines school 14 Centrum pasivního domu 5 Centrum Veronica 5 CSR Fórum 13 Czech Credit Bureau 2 CzechTrade 1, 17 ČEPS 13 Česká pojišťovna 13 Česká spořitelna 13 Česko-Vietnamská společnost 17 ČEZ 4, 13 ČSOB 13 Dalkia ČR 16, 13, 16 Evraz Vítkovice 16 Freebone 19 Johnson&Johnson 13 Komerční banka 4, 8 KPMG 13 Krajské integrované centrum na komunální odpady 16 Lázně Lednice 9 Lázně Luhačovice 10 Masarykova univerzita v Brně 14, 17 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita 14 MT Legal 5 Nadace OKD 13 Nestlé Česko 13 OKD 13 Ostravskokarvinské koksovny 16 Phillips 10 Povodí Moravy 1, 12 PPF 17 Preciosa 17 Priessnicovy léčebné lázně 9 PROe.biz 16 ROP Jihovýchod 4 ROP Moravskoslezsko 4, 15 ROP Střední Morava 4 RPG Real Estate 13 Slezská univerzita v Opavě 14 Spolek pro obnovu venkova 2 Státní fond životního prostředí 8.16 Svaz měst a obcí ČR 1, 2 Telefónica O2 13 Univerzita Palackého v Olomouci 14 Univerzta Tomáše Bati ve Zlíně 14 Vetropack Moravia Glass Kyjov 6 Vitar 17 Vítkovice Machinery Group 16 Vodafone 13 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 14 Vysoká škola polytechnická v Jihlavě 14 Vysoké učení technické 10, 16 ŽDB Group 6 SEZNAM INZERENTŮ Komerční banka, a.s. 3 MT Legal 5 MEZ Brno, s.r.o. 5 Hermosa Parking Plzeň 5 BorsodChem MCHZ 7 ADK s.r.o. 7 Národní divadlo Brno 7 BIOPROJECT 9 GORDIC spol. s r.o. 9 Vinařství REISTEN 10 Infinit 10 IMOS facility, a.s. 11 RPG RE Management, s.r.o. 13 T-Systems Czech Republic a.s. 15 CEVRO Institut 15 RHK Brno 17 Ministerstvo průmyslu a obchodu 18 RWE Distribuční služby, s.r.o. 18 Eveco Brno, s.r.o. 20 V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Zjistíte, jak třídí obyvatelé v jednotlivých krajích. Kde se třídí nejvíce a proč )) Podíváme se na možnosti financování odpadového hospodářství. Dočtete se nejen o dotacích, ale také o příspěvcích od obalových firem )) Přiblížíme novátorské systémy s nakládáním s odpady. Podíváme se na třídění biologického odpadu )) Navštívíme továrnu, kde se vyrábí netkané textilie pro výrobu plen )) Zanalyzujeme rozpočty měst a obcí v roce Zaměříme se na nejdůležitější investice )) Pomůžeme s plněním předsevzetí. Zaměříme se na zdravý životní styl Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: Únorové dvojčíslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 8. února Business snídaně Konference Dopravní infrastruktura Březen Ostrava Odpadové hospodářství Brno Dopravní infrastruktura (Velký městský okruh, železniční uzel) Brno Rozvoj holešovské průmyslové zóny Květen Zlín Protipovodňová opatření Květen Olomouc Budování technologických center a spisových služeb Brno Dotace, strukturální fondy Brno Moravské obce a města MOM Brno Kontakty OBCHODNÍ ODDĚLENÍ tel.: GSM Magnus Regio s. r. o. Dvořákova Brno PPP projekty na Moravě Červen Jihlava Společenské akce GOLF CUP Moravského hospodářství Květen Jinačovice Galavečer Magnus Regio Listopad Brno

19

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Financování investičních záměrů Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Investiční poradenství je standardním produktem finanční skupiny Erste Bank Největší

Více

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů KRAJ II. třídy v km III.třídy v km Celkem Podíl silnic v rámci ČR v % Pořadí Rozloha v km2 Počet obyvatel Počet obyvatel na km2

Více

Financování výstavby parkovacích domů

Financování výstavby parkovacích domů Možnosti mimorozpočtového financování (z pohledu veřejného zadavatele) Investiční úvěr Leasing Soukromý investor PPP projekt Dodavatelský úvěr (EU nebo jiné fondy?) 2 Investiční úvěr Popis Výhody Nevýhody

Více

18. května 2010, Praha. Cíle silniční infrastruktury

18. května 2010, Praha. Cíle silniční infrastruktury 18. května 2010, Praha Cíle silniční infrastruktury Představení Ředitelství silnic a dálnic ČR Státní příspěvková organizace Investor a správce dálnic (727 km), rychlostních silnic (386 km) a silnic I.

Více

Parkovací domy. Ing. David Kotajný, KOMA Parking. Konference REM 2010, 14.10.2010, Praha

Parkovací domy. Ing. David Kotajný, KOMA Parking. Konference REM 2010, 14.10.2010, Praha Parkovací domy Ing. David Kotajný, KOMA Parking Konference REM 2010, 14.10.2010, Praha Způsoby parkování Parkování na volné ploše Parkování v parkovacích domech s pohybem automobilů Parkování v automatizovaných

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Stavebnictví v roce 2007 a 2008

Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Jaké bylo české stavebnictví v roce 2007? Celková čísla vyznívají příznivě růst celkové produkce + 6,7 % stavební práce přesáhly poprvé 500 miliard Kč průměrná mzda vzrostla

Více

Stručné představení Asociace PPP. Přehled PPP trhu v ČR. pilotní projekty municipální projekty

Stručné představení Asociace PPP. Přehled PPP trhu v ČR. pilotní projekty municipální projekty Slovak PPP Forum 2009 PPP projekty v České republice Vladimír Sloup výkonný ředitel Asociace PPP 1 Obsah přednášky Stručné představení Asociace PPP Přehled PPP trhu v ČR pilotní projekty municipální projekty

Více

PODPORY BYDLENÍ SFRB. Ing. Jiří Koliba, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení. 5. března 2013 Dny malých obcí, Praha

PODPORY BYDLENÍ SFRB. Ing. Jiří Koliba, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení. 5. března 2013 Dny malých obcí, Praha PODPORY BYDLENÍ SFRB Ing. Jiří Koliba, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení 5. března 2013 Dny malých obcí, Praha Koncepce bydlení zdroje a přístupy Programy podpory pro realizaci Koncepce bydlení Výstavba

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Hospodaření obcí a nové investice

Hospodaření obcí a nové investice Hospodaření obcí a nové investice Komerční banka, a.s. 41. Den malých obcí 27.2. 2014 Prostějov 4.3. 2014 Praha Vývoj ekonomiky ČR a hospodaření obcí Do roku 2008 stabilní prostředí - ekonomický růst,

Více

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007 JJ Mois Année Nové nástroje KB pro financování municipáln lních projektů III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje Hotel Praha, 11. 12. 2007 Ing. Květoslava Botková vedoucí KB EU POINT

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE Rozpočet a finanční vize měst a krajů 2009 Praha, 24.9.2009 Jan Hanuš Municipality a programy veřejné podpory Komerční banka AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ

Více

Otevření první veřejné CNG stanice v Brně

Otevření první veřejné CNG stanice v Brně Otevření první veřejné CNG stanice v Brně V Brně dne 3. 4. 2007 - Společnost Jihomoravská plynárenská, a.s., zahájila provoz nové plnicí stanice CNG, určené pro automobilovou dopravu a pro užitková vozidla

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Státní fond rozvoje bydlení

Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení Realizace finančního nástroje JESSICA 11. září 2012 BYTOVÝ FOND ČR kde jsme výchozí situace ZANEDBANOST BYTOVÉHO FONDU CELKOVÁ INVESTIČNÍ POTŘEBA PRO SEKTOR BYDLENÍ NUTNÁ ROČNÍ

Více

Funkce PPP Centra a jeho projekty. Stavební fórum, Ostrava únor 2008

Funkce PPP Centra a jeho projekty. Stavební fórum, Ostrava únor 2008 Funkce PPP Centra a jeho projekty Stavební fórum, Ostrava únor 2008 PPP Centrum a.s. Akciová společnost vlastněná ze 100 % MF ČR. Poskytování úplatné asistence výhradně veřejnému sektoru. Jediná společnost

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí. Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí. Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011 Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011 Faktory úspěšného územního rozvoje Právní prostředí, politické prostředí,

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů

Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů Page 1 of 5 2. 5. 2013 poslední aktualizace: 2. 5. 2013 02:06 Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů Jan Sochor Editor HN V odměňování šéfů českých firem hraje stále větší roli to, jak se

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA k 2. AKTUALIZACI SPRM

USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA k 2. AKTUALIZACI SPRM USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA k 2. AKTUALIZACI SPRM I. NÁVRH NA USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ZM- OR 19/08 MĚSTO KUTNÁ HORA odbor regionálního rozvoje a územního plánování Zpráva pro jednání Zastupitelstva

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Národní dotační programy

Národní dotační programy Národní dotační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Odbor regionální politiky 23. září 2015, Ostrožská Nová Ves Regionální politika Cestovní ruch Bytová politika Národní dotační programy Podpora

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Státní fond rozvoje bydlení

Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení SFRB dnes a zítra Podpora bydlení 2012 + 7. února 2012 PROGRAMY FONDU ÚVĚRY ZÁRUKY DOTACE z 2011 Úvěry na výstavbu nájemních bytů (NV 284/2011 Sb.,) Úvěry obcím na opravy a

Více

Rozvoj. Informace o programu podpory

Rozvoj. Informace o programu podpory Rozvoj Informace o programu podpory Program Rozvoj Program Rozvoj, který již využilo několik set význačných podnikatelských subjektů, dotuje investice primárně do strojního a technologického vybavení výrobních

Více

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Minulé a nové dotační programy pro oblast brownfields v ČR Původní program (2004-2006) Program na podporu rozvoje průmyslových zón OP Průmysl a

Více

Národní programy podpory regionálního rozvoje ve výhledu na rok 2012

Národní programy podpory regionálního rozvoje ve výhledu na rok 2012 Národní programy podpory regionálního rozvoje ve výhledu na rok 2012 RNDr.Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Národní programy v roce 2011 Program obnovy a rozvoje venkova Podpora revitalizace

Více

ČEZ PROTI KRIZI. Praha, 17. února 2009

ČEZ PROTI KRIZI. Praha, 17. února 2009 ČEZ PROTI KRIZI Praha, 17. února 2009 PŘICHÁZÍME S INICIATIVOU: ČEZ PROTI KRIZI ČEZ PROTI KRIZI více práce zaměstnavatelům uvolnění peněz živnostníkům pomoc lidem postiženým krizí Prosperovat můžeme jen

Více

Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně

Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Infrastrukturní projekty. Jan Šnajdr

Infrastrukturní projekty. Jan Šnajdr Infrastrukturní projekty Jan Šnajdr Náš tým poskytující infrastrukturní poradenství je kompetenčním centrem finanční skupiny Erste Group Kdo jsme Největší poskytovatel finančních služeb ve střední Evropě

Více

Komplexní vzdělávací program pro. technologií ve výstavbě a provozování budov

Komplexní vzdělávací program pro. technologií ve výstavbě a provozování budov Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně ě šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov 1 EPC principy py a příklady Možnosti financování a příklady projektů Ing. Vladimír Sochor

Více

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 V letech 2005 2006, tedy v době, kdy byl Jiří Paroubek předsedou české vlády, získal díky jeho aktivitám Ústecký kraj cca 11 mld. Kč Peníze

Více

ROP Jihovýchod. Prezentace vybraných projektů Plány do dalších let Ing. Artur Zatloukal

ROP Jihovýchod. Prezentace vybraných projektů Plány do dalších let Ing. Artur Zatloukal ROP Jihovýchod Prezentace vybraných projektů Plány do dalších let Ing. Artur Zatloukal Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti 1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury

Více

Samá voda, přihořívá!

Samá voda, přihořívá! Samá voda, přihořívá! Problematika čištění odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel Petr Skokan petrskokan@petrskokan.cz Oblast čistění odpadních vod Vstup do EU sebou přinesl i přijetí celé řady závazků

Více

BROWNFIELD TŘEBÍČ 2015

BROWNFIELD TŘEBÍČ 2015 BROWNFIELD TŘEBÍČ 2015 Petr Ullmann 22. října 2015 Obsah Brownfield x Greenfield Operační Program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Program Nemovitosti (zpracováno podle materiálů Agentury pro

Více

KB EU POINT. Konference Regionservis Mariánské Lázně

KB EU POINT. Konference Regionservis Mariánské Lázně KB EU POINT Konference Regionservis Mariánské Lázně 13.3.20083 Obsah Služby KB EU POINT Úsporné způsoby financování projektů, granty k úvěrům Diskuze 2 Regionservis, Mariánské Lázně, 13.3.2008 3 Regionservis,

Více

dotované z EU III. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů Hotel Artemis, Praha

dotované z EU III. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů Hotel Artemis, Praha Financování a poradenství pro projekty dotované z EU III. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů Hotel Artemis, Praha 10.6.2008 Obsah Co C mohu od banky vyžadovat? Jak sladit dotaci s úvěrem? Jak

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ II. část Ing. arch. Jan Fibiger, CSc Předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství I. Územní plánování je právně kodifikovaný systém: poznávání

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

Nevyužitá absorpční kapacita venkovských obcí

Nevyužitá absorpční kapacita venkovských obcí Nevyužitá absorpční kapacita venkovských obcí Analýza venkova: nové otazníky a výzvy Partnerství LEADER 2011 20. října 2011 Arcidiecézní muzeu, Olomouc Obsah prezentace Program rozvoje územního obvodu

Více

FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A OZE V MUNICIPÁLNÍM SEKTORU

FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A OZE V MUNICIPÁLNÍM SEKTORU FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A OZE V MUNICIPÁLNÍM SEKTORU ENERGETIKA A DOPRAVA VE MĚSTECH FINANCE A CHYTRÁ ŘEŠENÍ Národní síť zdravých měst Praha, 25. května 2010 2 FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

EPC v českých podmínkách vývoj a současný stav

EPC v českých podmínkách vývoj a současný stav Mezinárodní konference o úsporách energie Úspory energie a EPC 27.11.2012, Praha EPC v českých podmínkách vývoj a současný stav Vladimír SOCHOR APES Energetické služby a EPC v ČR již dlouhá doba existence

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Podpora inovací v elektronické výrobě

Podpora inovací v elektronické výrobě Podpora inovací v elektronické výrobě Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 13. března 2012 Český elektrotechnický průmysl: Jak jsme na tom? Agenda 1. Operační program Podnikání

Více

www.modrapyramida.cz Bezplatná infolinka Modré pyramidy 800 101 554 Veškeré detaily o produktech s vámi rád projedná náš finanční poradce.

www.modrapyramida.cz Bezplatná infolinka Modré pyramidy 800 101 554 Veškeré detaily o produktech s vámi rád projedná náš finanční poradce. www.modrapyramida.cz Bezplatná infolinka Modré pyramidy 800 101 554 Veškeré detaily o produktech s vámi rád projedná náš finanční poradce. POTŘEBUJI BYDLET Nabízíme vám produkty stabilních a silných partnerů:

Více

Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji

Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji PPP Partnerství veřejného a soukromého sektoru PPP partnerství veřejného a soukromého sektoru OBECNÁ ČÁST PRAKTICKÁ ČÁST PRÁVNÍ POJETÍ DAŇOVĚ ÚČETNÍ

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 20. 2. 2014. Ing. Radka Ondriášová

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 20. 2. 2014. Ing. Radka Ondriášová MĚSTO HRANICE MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 20. 2. 2014 Bod programu: 20 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Ing. Radka Ondriášová Odbor finanční; Odbor správy majetku; Odbor

Více

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011 Nabídka zajištění dotací z EU XXIV.výzva OPŽP Březen 2011 Operační program životního prostředí 2007 2013 OPŽP je financován ze dvou fondů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Druhý

Více

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2 0 0 1 O L T E R M & T D O L O M O U C

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2 0 0 1 O L T E R M & T D O L O M O U C V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2 0 0 1 OLTERM & TD OLOMOUC Obsah 5 Úvodní slovo předsedy představenstva 6 Obchod 8Plavecký stadion Olomouc Finanční část (v příloze) Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

Více

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových

Více

Podpora regenerace brownfields v Moravskoslezském kraji

Podpora regenerace brownfields v Moravskoslezském kraji Podpora regenerace brownfields v Moravskoslezském kraji Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Brno, 18. 2. 2015 Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj Založena v roce 1993 Stoprocentní vlastník Moravskoslezský

Více

LÁZEŇSKÝ SENIOR PARK TOUŠEŇ

LÁZEŇSKÝ SENIOR PARK TOUŠEŇ Gerstnerova 7, 170 00 Praha 7 LÁZEŇSKÝ SENIOR PARK TOUŠEŇ Popis projektu Společnost SENIOR INVESTMENT a.s. je vlastníkem pozemků v katastru obce Lázně Toušeň v okrese Praha - východ (cca 10 km severně

Více

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011 Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel Praha, 1.3.2011 OHLÉDNUTÍ ZPĚT Vývoj stavebnictví v roce 2010 potvrzuje pokračování trendu roku 2009 Celoroční výsledek 2010 je nejhorší od

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Rekonstrukce místních komunikací v Lenoře

Rekonstrukce místních komunikací v Lenoře Rekonstrukce místních komunikací v Lenoře Počátkem července byly zahájeny práce na rekonstrukci místních komunikací v Lenoře. Na níž obec získal finanční prostředky ve výši 92,5 % z Regionálního operačního

Více

2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ 2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ Tab. 1 - OTEVŘENÉ VÝZVY V OP DOPRAVA Řídící orgán OP Doprava harmonogram naleznete na http://www.opd.cz/cz/informace-pro-zadatele Tab. 2 - OTEVŘENÉ VÝZVY

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Programové období 2014 2020. Nové příležitosti financování projektů municipalit

Programové období 2014 2020. Nové příležitosti financování projektů municipalit Programové období 2014 2020 Nové příležitosti financování projektů municipalit OPŽP 2014+ příležitosti pro obce částečně zúžené zaměření (nebude např. podporováno environmentální vzdělávání, oproti očekávání

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Svaz měst a obcí ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a

Více

Mgr. František Lukl, MPA

Mgr. František Lukl, MPA Čerpání EU fondů Zkrácení vázací doby u dotovaného bydlení Program JESSICA, program Panel 2013+ Technická novela zákona o veřejných zakázkách MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ministr pro místní rozvoj

Více

Rozpočet města Holešova na rok 2013

Rozpočet města Holešova na rok 2013 Rozpočet města Holešova na rok 2013 Příjmy ODDPA 11 - Odbor finanční Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 23 200 Daň z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti 1 100 Daň z

Více

Budoucnost evropských dotací 2014 2020

Budoucnost evropských dotací 2014 2020 Budoucnost evropských dotací 2014 2020 Tomáš Vacenovský GRANTIKA České spořitelny, a.s. Den malých obcí, Vyškov, 1. března 2012 Osnova prezentace 1. VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY 1.1. Časový harmonogram 1.2. Návrh

Více

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad Závěrečná zpráva 1. 3. 2013 1 Manažerské shrnutí Projekt Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad byl realizován společností RegioPartner, s.r.o. Cílem realizovaného

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o. Přehled mediálních výstupů ČERVEN 2013

Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o. Přehled mediálních výstupů ČERVEN 2013 Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o. Přehled mediálních výstupů ČERVEN 2013 1. TISKOVÉ ZPRÁVY Téma měsíce června: Mediace - zprostředkování dohody Jako červnové téma byla zvolena

Více

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PERSONÁLNÍCH PROCESŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH PŘÍLOHA 1 Přehled služebních úřadů a termínů jimi dodaných dotazníků

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PERSONÁLNÍCH PROCESŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH PŘÍLOHA 1 Přehled služebních úřadů a termínů jimi dodaných dotazníků ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PERSONÁLNÍCH PROCESŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH PŘÍLOHA 1 Přehled služebních úřadů a termínů jimi dodaných dotazníků SEZNAM SLUŽEBNÍCH ÚŘADŮ Datum odevzdání 1 Úřad vlády ČR 10.7.2015

Více

1. 7. 2015. 3. 8. 2015 30.9.2015, do 14.00 hod. 7.330.000,- Kč

1. 7. 2015. 3. 8. 2015 30.9.2015, do 14.00 hod. 7.330.000,- Kč Po projednání Program č. 2.1 Program obnovy venkova Vyhlášení programu k předkládání žádostí o dotaci Číslo a název oblasti podpory: 2 regionální rozvoj Číslo a název programu: 2.1 Program obnovy venkova

Více

FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS. Praha, 21. 6. 2011

FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS. Praha, 21. 6. 2011 FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS Praha, 21. 6. 2011 VÝHODY (PŘEDPOKLADY) SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO SEKTORU JAKO INVESTORŮ Množství energeticky

Více

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala Z á p i s z 23. jednání výboru pro dopravu Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 3. 11. 2011 od 9hod. v zasedací místnosti Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje, a.s. Přítomni:

Více

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu Královéhradecký kraj: Rozvojové plány a investiční příležitosti Aktivity agentury CzechInvest v rámci lokalizace investic a rozvoje trhu nemovitostí Mgr. Martina Chamasová Ředitelka regionální kanceláře

Více

Strategie rozvoje bydlení. v k. ú. Smiřice a k. ú. Rodov

Strategie rozvoje bydlení. v k. ú. Smiřice a k. ú. Rodov Strategie rozvoje bydlení v k. ú. Smiřice a k. ú. Rodov Schválením nového územního plánu se městu otevřely nové možnosti rozvojových lokalit pro bydlení. Z předchozího územního plánu byla převzata lokalita

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice

Více

Výroční zpráva místní akční skupiny RÝMAŘOVSKO, o.p.s. za kalendářní rok 2011

Výroční zpráva místní akční skupiny RÝMAŘOVSKO, o.p.s. za kalendářní rok 2011 Výroční zpráva místní akční skupiny RÝMAŘOVSKO, o.p.s. za kalendářní rok 2011 Činnost společnosti RÝMAŘOVSKO, o.p.s. je zaměřena na podporu rozvoje regionu naplňovaném pomocí dotačního titulu Programu

Více

CCS FLEET MANAGEMENT. Nabídka pro zákazníky CCS. Věnujte se svému podnikání a starosti s vozovým parkem nechte na nás! CCS FLEET MANAGEMENT

CCS FLEET MANAGEMENT. Nabídka pro zákazníky CCS. Věnujte se svému podnikání a starosti s vozovým parkem nechte na nás! CCS FLEET MANAGEMENT Nabídka pro zákazníky CCS Věnujte se svému podnikání a starosti s vozovým parkem nechte na nás! Není univerzální řešení pro kaţdý vozový park. Pozvěte si odborníky, kteří Vám toto řešení pro právě Váš

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1990 Vyhlásené: 29.12.1990 Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 594 Z Á K O N České národní

Více

Pohled UniCredit Bank na financování brownfields

Pohled UniCredit Bank na financování brownfields Pohled UniCredit Bank na financování brownfields Únor 2011 Martin Horák, úvěrový specialista, Firemní klientela, Regionální centrum Brno III Martin Potůček, konzultant Evropského kompetenčního centra Brno

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více