Účinnost spalovacích zařízení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Účinnost spalovacích zařízení"

Transkript

1 Účnnost saloacích zařízení o ředmět Saloání a saloací zařízení of. Ing. ael Noskeč, CSc Saloací zařízení slouží k tansfomac chemcky ázané enege al na teelnou eneg méda, hodného k žádoucí dstbuc tela o ytáění (kotle o ytáění, lokální toenště), nebo o další tansfomac na jné fomy enege (aní kotle). aconím médem je e ětšně říadů oda (šechny duhy kotlů), nebo zduch (lokální toenště). Účnnost tansfomace enege je nejýznamnějším techncko-ekonomckým aametem uedených zařízení, neboť udáá míu yužtí enege ala a je logcké, že neyužtá enege ředstauje ztáty, ať už e fomě tela, nebo nesáleného ala. Obecně je defnoána účnnost jako omě ýkonu ku říkonu, lze tedy zasat η = ýkon = [-] () říkon a uažoaných říadech bude říkonem ždy množstí enege, dodané do zařízení alu, zatímco ýkonem bude množstí tela, obsaženého e yobené áře, hoké odě, nebo ohřátém zduchu. Stanoení účnnost kotle, č kamen zdaleka není jednoduchou záležtostí. Vyžaduje oedení náočných měření a analýz a otože musí být získané ýsledky nazájem sonatelné, také oužtí jednotné metodky ýočtu. Celý ostu je odobně stanoen říslušných nomách a řestože mají nomy obecně chaakte dooučení, je ýhodné a užtečné nomatní metodku oužíat. o kotle je to noma ČSN Hodnocení kotloých ztát a o lokální toenště nař. ČSN EN 3229 Vestané sotřebče k ytáění a kboé ložky na ená ala ožadaky a zkušení metody. Další ýklad má za cíl objasnt a ysětlt oužíaný zůsob stanoení účnnost a je oto oněkud zjednodušený. Tam, kde to bylo zaotřebí, jsou jednotlá zjednodušení zdůazněna a objasněna tak, aby bylo snazší ochot ostu nomatního ýočtu. oužjeme-l ke stanoení účnnost defnčního ýazu (), musíme znát říkon alu a teelný ýkon zařízení, zoll jsme zdánlě nejjednodušší (a oto také nejřesnější) ostu. Hooříme tomto říadě o římé metodě stanoení účnnost. říkon alu bude dán množstím a ýhřeností ala, takže = m. Q [kw], (2) al okud bude yjádřeno množstí ala m al [kg.s - ] a jeho ýhřenost Q [kj.kg - ]. V říadě kotlů bude teelný ýkon snadné yjádřt jako množstí tela, obsaženého e yobené hoké odě, nebo áře. Je šak nutné zít na ědomí, že oda jž ř stuu do kotle obsahuje jsté množstí tela a očítat oto s telotním ozdílem stu-ýstu. Teelný ýkon hokoodního kotle jednoduše učíme ztahem = m. c. t [kw], (3)

2 když yjádříme množstí ody m [kg.s - ], měnou telotou kaactu c [kj.kg -. C - ] a říslušné teloty (t 2 t ) = t e [ C]. V říadě aního kotle je samozřejmě aktčtější yjádřt telený obsah áy entalí a bude = m. [kw]. (4) řtom yjádříme množstí áy m [kg.s - ] a říslušné entale stuní ody a ýstuní áy ( 2 ) = [kj.kg - ]. Z uedeného je zřejmé, že osaný ostu nelze oužít o stanoení účnnost lokálních toenšť, otože není eálně možné učt teelný ýkon, tj. množstí tela ředáaného do místnost. Stejně tak je často obtížné učt, zejména ř aloání tuhých al, sotřebu ala o stanoení teelného říkonu alu. Učt účnnost zařízení z defnčního ztahu (), tj. římou metodou, tedy na ní ohled yadá jako nejjednodušší ostu, nelze ho šak ždy oužít a naíc, což je nejdůležtější, nemá takoý ostu dostatečnou yoídací hodnotu. Zjstíme sce hodnotu účnnost, ale neíme na říklad oč je tak nízká, kde se enege ztácí. oto byla ynuta metoda stanoení účnnost ze ztát, tz. metoda neřímá. Ta ychází z jednoznačné skutečnost, yjádřené blancí říkon = ýkon + ztáty a jestlže označíme jednotlé ztáty jako Z, můžeme zasat ztah = + Z [kw]. (5) S oužtím defnce účnnost () lze snadno yjádřt Z Z η = = = [-] (6) a otože zlomek Z ředstauje oměné ztáty, řadající na jednotku říkonu, yjadřujeme jednoduše účnnost ztahem η = ξ [-] (6a) Nejjednodušším a také neaktčtějším zůsobem, jak yjádřt jednotku říkonu e jmenoatel zlomku ztahem (6), je zolt říkon, odoídající jednomu klogamu ala, tedy jeho ýhřenost. Je to jednoduché a naíc se šechny blanční ýočty saloání oněž ždy oádí o klogam ala. 2

3 Nomatní ýočet také olí jako jednotku říkonu množstí enege, ředené jedním klogamem ala, nemůže šak oomenout současně s ním řáděné fyzcké telo ala, an fyzcké telo říslušného množstí saloacího zduchu. Jak jž bylo řečeno, jsou ztáty zůsobeny nedokonalostí saloání a nemožností yužít eškeé saloáním ala uolněné telo. Základní ozdělení kotloých ztát ředstauje následující ýčet: - ztáta komínoá (ztáta ctelným telem saln), kteá yjadřuje ztátu tela e salnách za kotlem (řesněj za oslední telosměnnou lochou), kteé jž není dále yužto a odchází komínem do ozduší, - ztáta nedoalem (ztáta nesálenou hořlanou), udáající jakou část z ůodní hořlany se neodařlo sált a tato část ůodní hořlany oouští kotel e fomě tuhých a lynných hořlaých složek, - ztáta fyzckým telem tuhých zbytků, esektující skutečnost, že také zbytky o saloání ( deálním říadě oelona) oouštějí kotel s nezanedbatelnou telotou a odádějí tak značné množstí neyužtého tela, - ztáta sdílením tela do okolí, yjadřující množstí tela, ředaného do okolí z nějšího ochu kotle. V zjednodušeném, a tedy méně řesném, ýkladu lze yjádřt zůsob stanoení jednotlých ztát oměně snadno a sozumtelně. Chceme-l yjádřt komínoou ztátu, musíme stanot množstí tela e salnách za kotlem, což je fomálně snadné Q = V. c. t [J] (7) s s s s a oonat ho s množstím enege, ředeným alem. A otože ztahujeme ýočet k jednomu klogamu ala, abychom ředenou eneg mohl yjádřt ýhřeností, musí množstí saln yjadřoat takoé množstí, kteé znkne sálením jednoho klogamu ala. Tedy skutečné množstí saln V s,sk [m 3.kg - ]. Je také zaotřebí zít do úahy stuní telotu saloacího zduchu, ze kteého salny znkly, tedy telotu okolí t z a očítat s telotním ozdílem. Komínoou ztátu ak yjádříme K ( t t ) Vs, sk. C. z ξ = [-] (8) s s Q ř stanoení ztáty nedoalem je nutné s uědomt, že nesálené zbytky e fomě uhlíku se yskytují oelu, kteý oouští kotel dílem jako škáa (stuska) a dílem jako oílek. Toto ozdělení je nezbytné znát. Naíc se nesálená hořlana objeuje e salnách také lynné fáz, ředeším jako oxd uhelnatý odukt nedokonalého saloání uhlíku. Musíme tedy ozlšoat mez tuhým a lynným nedoalem a dále ještě mez tuhým nedoalem e stusce (škáře) a úletu. V tuhých zbytcích o saloání nalezneme jako odukt nedokonalého saloání ouze uhlík, otože další saltelné složky hořlany (sía a odík) obykle úsěšně shoří. Tento uhlík je obsažen oelu, jehož obsah jednom klogamu ala známe jako obsah oelony A [kg.kg - ]. Z laboatoního ozbou oela, oedeného zlášť o stusku a o oílek (úlet), známe obsah uhlíku jednotlých tuhých zbytcích a íme-l jaká část oela oadne oštem a jaká část uletí komínem, snadno učíme tomu odoídající množstí neyužté enege. 3

4 Není ošem snadné učt ozdělení oela na škáu a úlet. Lze s sce ředstat oozní měření, kteým by bylo možné toto ozdělení učt, nejčastěj se šak ychází z dlouhodobých zkušeností. Udáá se tz. stuněm zachycení říslušné složky, tj. stueň zachycení škáy X s a stueň zachycení úletu X u a samozřejmě latí, že X X =. [-] (9) s + u Ztátu tuhým nedoalem e stusce (škáře) můžeme yjádřt jednoduchým a logckým ztahem A. X. C. Q s s c ξ NS = [-], (0) Q kteý čtatel říká, že jedním klogamem ala bylo do kotle ředeno A kg oelony, z tohoto množstí část X s oadla oštem a bylo ní C s uhlíku, kteý má ýhřenost Q c. Analogcky se ostuuje ř stanoení ztáty tuhým nedoalem úletu ξ NU. odobně snadno lze yjádřt ztátu lynným nedoalem. Za ředokladu, že jednou hořlaou složkou e salnách bude oxd uhelnatý a jeho koncentace e salnách bude C co bude tato ztáta dána ýazem V s, sk. C. Qco ξ Nl = [-], () Q co kteý odobně jako (0) uádí, že e salnách V s,sk znklých sálením jednoho klogamu ala je obsaženo C co oxdu uhelnatého, kteý má ýhřenost Q co a ýaz čtatel udáá množstí enege neyužté oto, že tento oxd uhelnatý neshořel. Celkoá ztáta nedoalem je ak učena součtem dílčích ztát ξ = ξ + ξ + ξ [-] (2) N NS NU Nl odobně jako u stanoení ztáty tuhým nedoalem lze ostuoat ř yjádření ztáty fyzckým telem tuhých zbytků. S yužtím znalost ozdělení oela do stusky a úletu (stueň zachycení) je snadné yjádřt množstí tela, odedeného z kotle hokou stuskou a úletoým oílkem. K ýočtu je nutné znát měnou teelnou kaactu c říslušného tuhého zbytku a jeho telotu t, se kteou oouští kotel. Ztátu fyzckým telem stusky ak učíme ztahem A. X c. t s s s ξ fs = Q [-] (3) obdobně ztátu fyzckým telem úletu a celkoá ztáta fyzckým telem tuhých zbytků bude ξ = ξ + ξ [-]. (4) f fs fu Zbýá už jen ztáta sdílením tela do okolí ( ) o ξ. Telo je z ochu kotle ředááno do okolí šem známým mechansmy řenosu tela a římým měřením, dostatečně řesným 4

5 a solehlým, není možné tuto ztátu učt. Využíá se oto zkušeností a dlouhodobých oznatků. o učení šech eleantních dílčích ztát je snadné yočíst účnnost kotle, otože odle (6a) latí ( ξ + ξ + ξ ) η = ξ = K N f + ξo [-] (5) Naznačený ostu stanoení účnnost je zjednodušením nomatního ýočtu a má sloužt k jeho snazšímu ochoení. Je nutné uozont, že zájmu objektního hodnocení jednotlých ztát uřesňuje nomatní ýočet jednotlé ztáty tím, že bee do úahy množstí skutečně sálení hořlany (z členy tyu (00 - C ), (00 - ξ ) a další). Uedený ostu ýočtu je obecně oužtelný o šechny tyy kotlů a šechny duhy ala. V jednotlých říadech je nutné ýočet řzůsobt odmínkám. Naříklad u lynoých kotlů ztácí ýznam ztáta nedoalem tuhých zbytcích, stejně jako ztáta fyzckým telem tuhých zbytků. ř stanoení účnnost lokálního toenště (kamen) je sdílení tela do okolí základní funkcí zařízení a nelze jej samozřejmě hodnott jako ztátu. Vždy šak bude mít nejětší l na účnnost komínoá ztáta. Je domnantní a o řblžné stanoení účnnost lze oužít ztahu η ξ K. [-] (6) Z uedeného lyne, že ř hledání možností zýšení účnnost kotlů je nejefektnější zaměřt se na snížení komínoé ztáty. Vztah (8) ukazuje, že snížt hodnotu čtatele uedeného ýazu je možné snížením množstí saln V s,sk a snížením teloty saln t s. otože je skutečné množstí saln jednoznačně dáno složením ala, kteé učuje teoetcké množstí saln a součntelem řebytku zduchu n, V ( n ) V, s, sk Vs, t + z, t = [m 3. kg - ] (7) lze snížt množstí saln snížením řebytku zduchu. Takoé oatření je šak dost omezené, otože snžoání řebytku zduchu ede k nedokonalému saloání, odukc oxdu uhelnatého a ůstu ztáty nedoalem. aktčtějším řešením je snížení teloty saln za kotlem. I toto oatření má sůj lmt: telota saln musí být solehlě yšší, než telota osného bodu, aby nedošlo ke kondenzac ody e salnách. Ne šak za kotlem, ale na celé tase kouřoodu, četně komína. Telota osného bodu je záslá na duhu a složení ala a také na kaltě saloacího ocesu. Ve salnách, znklých saloáním zemního lynu je to cca 40 C, říadě saloání uhlí zhuba 20 C. Uedené hodnoty naznačují, že jž z tohoto důodu nemůže soutěž o nejyšší účnnost zítězt uhelný kotel. Většna oozoaných kotlů esektuje telotu osného bodu s elkou ezeou, což často sádí k úahám o dodatečném ýměníku o snížení teloty saln. Každé takoé řešení, jakkol je žádoucí, musí ycházet z kalfkoané analýzy oozních odmínek, aby skutečně řneslo užtek. Je řozené, že nejnžší kotloé ztáty nabízí kotle, salující zemní lyn. Ztáta fyzckým telem tuhých zbytků neexstuje, ztáta nedoalem se edukuje na ztátu 5

6 nesáleným oxdem uhelnatým, kteou lze úsěšně mnmalzoat kaltně edeným saloacím ocesem a oněž ztátu sdílením tela do okolí lze mnmalzoat hodnou teelnou zolací stěn kotle. oslední, komínoá ztáta nebude také řílš ysoká, díky nízké telotě osného bodu t s. Ta je záslá na řebytku zduchu ohnšt a s ostoucím součntelem řebytku zduchu n klesá. Oentačně tuto záslost naznačují údaje Tab.. Součntel řebytku zduchu n [-] Telota osného bodu t s [ C] Tab. Telota osného bodu e salnách Z otože je zemní lyn elm čstým alem s mnmem nežádoucích složek a jeho hořlana je tořena uhloodíky, domnantně metanem, jsou oduktem saloání oxd uhlčtý a oda. Salny ak budou naíc obsahoat dusík (79 % saloacího zduchu) a neyužtý řebytek saloacího zduchu. Složení a čstota saln nabídly ojednělou říležtost extémního ochlazení saln od telotu osného bodu. Vnkly tak kondenzační kotle. Jejch konstukční řešení musí zajstt ntenzní ochlazoání saln a ředání salnám odebaného tela telé odě toném systému. Výměník tela salny/oda musí být odolný ot kooz a musí zajstt odod kyselého kondenzátu do kanalzace. (U ýkonů nad 200 kw je nutná neutalzace kondenzátu.) otože jsou salny extémně ychlazené, ytáří se tah komíně zduchoým, nebo salnoým entlátoem. Výhody kondenzačního kotle lze yužít ouze tehdy, je-l oužt nízkotelotní systém ytáění. otože je chladícím médem toná oda, musí být její atná telota (řed stuem do kolte) dostatečně nžší, než telota osného bodu. Současné zkušenost otzují, že celém eguloaném ozsahu ýkonu kotle lze teoetcky dosáhnout kondenzačního oozu ř telotách toné ody 55/45 C a nžším a nad hodnotam 70/60 C jž acuje kotel zcela bez kondenzace. Je samozřejmé, že se ooz takoého systému bude měnt odle telotních oměů a ndduálních ožadaků, stejně tak se bude měnt telota saln, telota atné ody a také množstí kondenzátu. Sálením m 3 zemního lynu a ochlazením znklých saln (n = ) na 25 C zkondenzuje,36 kg ody. Takoý oozní ežm není ošem eálný, ale můžeme ho oažoat za deální lmt. Oačným lmtem je ooz bez kondenzace, tj. ooz s telotou saln nad telotou osného bodu. oozní ežm kondenzačního kotle lze dobře chaaktezoat tz. stuněm kondenzace, kteý udáá jaká část z celkoého obsahu ody zkondenzoala a stueň kondenzace se odle okamžtých oozních odmínek mění. oužjeme-l ke stanoení účnnost kotle běžně oužíané ztahy (), (2), (3), čeká nás řekaení, otože u kaltních dobře oozoaných kondenzačních kotlů bude účnnost ětší než jedna. Je to řekaení zajímaé, ne šak zneokojé. Výkon kotle se zýšl o uolněné kondenzační telo odní áy e salnách, kteá zkondenzoala. Množstí kondenzačního tela je možné zahnout do celkoé blance zaedením dalšího členu kondenzačního ýkonu k, kteý lze snadno yjádřt ztahem 6

7 K = m.l, [kw] (8) K e kteém ředstauje m K množstí kondenzátu [kg.s - ] a l kondenzační telo [kj.kg - ]. Defnční ztah () ak získá ta K η = [-] (a) a šechno bude ořádku. aktčtějším a běžně užíaným ostuem je yjádření říkonu (2) nkol ýhřeností, ale salným telem, kteé jž kondenzační telo obsahuje (z defnce ýhřenost a salného tela). Skutečnost, že oužtí běžně oužíaného ostuu ýočtu účnnost ede u kondenzačních kotlů k hodnotám, řesahujícím sto ocent, yužíají dodnes ýobc jako osědčeného eklamního tku. V seózních odboných ublkacích by tam, kde mohou znknout ochybnost mělo být ždy uedeno, zda byla účnnost stanoena z ýhřenost, nebo ze salného tela. Jak jž bylo řečeno, lze účnnost lokálních toenšť stanot ouze s oužtím neřímé metody, otože římé měření teelného ýkonu není možné. Nomatní ýočet ychází ze ztahu (5), odlšně šak defnuje jednotlé ztáty. Domnantní ztátou je oět ztáta komínoá, kteou lze jednoduše yjádřt ztahem (8). Vyjádření ztáty nedoalem se omezuje na nesálenou hořlanu e škáře (oelu) a oxd uhelnatý e salnách. Další ztáty není nutné bát úahu, takže latí ( ξ + ξ ) η K = ξ = K NS + ξ Nl [-] (9) Stojí za ozonost, že říadě saloání dřea, kteé osahuje zhuba jedno ocento oelony sušně, bude ztáta nedoalem tuhých zbytcích zanedbatelně malá (e ýazu (0) bude A <0,0), zláště když se oel ze dna ohnště adelně neodstaňuje a zbytkoý uhlík má dostatek času na yhoření. Modení kamna na saloání dřea jsou schoná dosáhnout emsní koncentace oxdu uhelnatého e salnách od 0, %, takže an ztáta lynným nedoalem není ýznamná a tak o účnnost ozhoduje ouze hodnota komínoé ztáty. Zatímco říadě ýočtu účnnost kotlů je osaná zjednodušená metodka elce blízká metodce nomatní je nomatní ostu ýočtu o lokální toenště méně sozumtelný a jeho ochoení yžaduje ětší úslí. V odobných říadech jako je tento je hodné řomenout, že žádná noma není záazná, ale je ouze dooučením. Ncméně jsou zde osané ncy ýočtu zachoány. Účnnost enegetce je ždy zajímaé a ýznamné téma. Zyšoání účnnost snžuje sotřebu al, snžuje enonmentální zátěž a odlužuje žotnost aloých zásob. Hooříme-l o účnnost, nestačí ěnoat ozonost ouze technckým asektům, ale je nutné mít na zřetel také asekty ekonomcké. ouze tak je možné dobat se užtečných záěů. Celkoá účnnost enegetckého systému je yjádřena součnem účnností jednotlých článků řetězce. Můžeme začít účnností (stuněm) yužtí ložsek foslních al a okačoat řes účnnost doay, účnnost kotle, bloku, elektány až o účnnost celého enegetckého systému. Stále íce budeme cítt nedostatečnost čstě technckého ohledu 7

8 (účnnost je omě ýkonu a říkonu) a stále íce budeme ostádat nějakou další eleantní elčnu. Tou elčnou je kouna. A oto okud hodnotíme enegetcký systém státu, neoužíáme jako kteum hodnocení účnnost, ale učujeme enegetckou náočnost ekonomky EN, kteou yjadřujeme jako odíl sotřeby máních enegetckých zdojů EZ a hubého domácího oduktu HD: EZ EN = [J.Kč - ] (20) HD 8

NÁHRADNÍ HORKOVOVDNÍ PLYNOVÁ KOTELNA. Jiří Kropš

NÁHRADNÍ HORKOVOVDNÍ PLYNOVÁ KOTELNA. Jiří Kropš OUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA TUDENTKÝCH A DOKTORANTKÝCH PRACÍ FT 007 NÁHRADNÍ HORKOODNÍ PLYNOÁ KOTELNA Jiří Kroš ABTRAKT Nárh kotelny jako náhradní zdroj o dobu rekonstrukce elektrárny. Předokládaná doba yužíání

Více

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém

Více

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28. Středoeroské centr ro ytáření a realzac nooaných techncko-ekonockých stdjních rograů Regstrační číslo: CZ..07/..00/8.030 CT 07 - Teroechanka VUT, FAST, ústa Technckých zařízení bdo Ka. Základní úlohy z

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná

Více

VLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1.

VLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1. TEZE ka. 5 Vlhký zduch, ychrometrický diagram (i x). Charakteritika lhkých materiálů, lhkot olná, ázaná a ronoážná. Dehydratace otrainářtí. Změny ušicím zduchu komoroé ušárně. Kontrolní otázky a tyy říkladů

Více

Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09

Více

Důležité pojmy, veličiny a symboly

Důležité pojmy, veličiny a symboly FBI ŠB-U Ostraa erodynaka lynů a ar základní ojy Důležté ojy, elčny a syboly Alkoaná fyzka Staoé elčny, staoé zěny elota, tlak, obje a nožstí čsté látky nejsou nezáslé. U hoogenního systéu lze olt lboolné

Více

1 Neoklasický model chování spotřebitele

1 Neoklasický model chování spotřebitele Neoklasický model choání sotřebitele PŘÍKLAD : PRMÁRNÍ A DUÁLNÍ ÚLOHA Užitek sotřebitele je osán užitkoou funkcí e taru U. Vyjádřete: a. Marshalloy otáky b. Neřímou funkci užitku c. Hicksoy otáky d. Přímou

Více

Elektrický proud Q 1 Q 2 Q 3

Elektrický proud Q 1 Q 2 Q 3 Elektrcký proud tomto odstac lastně jž opouštíme elektrostatcké pole, protože elčnu elektrcký proud zaádíme stuac, kdy elektrcké náboje prostoru nejsou nehybné, ale ykazují nějaký pohyb. íme jž, že jednou

Více

Sbírka A - Př. 1.1.5.3

Sbírka A - Př. 1.1.5.3 ..5 Ronoměrný ohyb říklady nejnižší obtížnosti Sbírka A - ř...5. Kolik hodin normální chůze (rychlost 5 km/h) je od rahy zdálen Řím? Kolik dní by tuto zdálenost šel rekreační chodec, který je schoen ujít

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

nebo její linearizovaný tvar a T

nebo její linearizovaný tvar a T lk syté áry záislost n telotě Úod: Měření záislosti tlku syté áry n telotě má ýznm ro zjišťoání telot ru klin jejich směsí ři různých tlcích nok k ýočtu složení r jejich směsí ři různých telotách ru, okud

Více

1.3.6 Dynamika pohybu po kružnici II

1.3.6 Dynamika pohybu po kružnici II .3.6 Dynamika ohybu o kužnici II Pedaoická oznámka: Sočítat šechny uedené říklady jedné hodině není eálné. Př. : Vysětli, oč se čloěk ři jízdě na kole (motocyklu) musí ři ůjezdu zatáčkou naklonit. Podobná

Více

KONSTRUKCE LICHOBŽNÍKU UŽITÍM MNOŽINY BOD 3 HODINY

KONSTRUKCE LICHOBŽNÍKU UŽITÍM MNOŽINY BOD 3 HODINY KONSTRUKE LIHOBŽNÍKU UŽITÍM MNOŽINY BO 3 HOINY Než istouíš samotným onstucím, zoauj si nejdíe še, co íš o lichobžnících co to lastn lichobžní je, záladní duhy lichobžní a jejich lastnosti. K disozici Ti

Více

TECHNICKÁ EKOLOGIE. Stanovení účinnosti horkovodního roštového kotle

TECHNICKÁ EKOLOGIE. Stanovení účinnosti horkovodního roštového kotle Fakulta elektotechnická Kateda ELEKTROENERGETIKY Technika ochany ovzduší TECHNICKÁ EKOLOGIE úkol: Stanovení účinnoti hokovodního oštového kotle v Plzni dne 14.12.2006 Václav Laxa, E04263 1. Cíl: Stanovení

Více

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2 Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním

Více

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305 .3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram

Více

MMEE cv Určení energetického obsahu zboží plynná paliva

MMEE cv Určení energetického obsahu zboží plynná paliva MMEE c.2-2011 Určení energetického obsahu zboží lynná alia Cíl: Procičit ýočtu energetického obsahu lynných ali 1. Proč je nutné řeočítáat energetický obsah (ýhřenost, salné telo) lynných ali? 2. Jak řejít

Více

Obr. č. IV-1 Práce tepelného stroje

Obr. č. IV-1 Práce tepelného stroje IV. ERMOMECHANIKA EPELNÝCH SROJŮ V teelných strojích dochází k řeměně tela mechanickou ráci rostřednictím raconí látky (lynu, áry), která je nositelem teelné energie. Praconí látce je telo řiáděno buď

Více

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.

Více

Vzorové příklady - 4.cvičení

Vzorové příklady - 4.cvičení Vzoroé říklady -.cičení Vzoroý říklad.. V kruhoém řiaděči e mění růřez z hodnoty = m na = m (obrázek ). Ve tuním růřezu byla ři utáleném roudění změřena růřezoá rychlot = m. -. Vyočítejte růtok a růřezoou

Více

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá

Více

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla. říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním

Více

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ZPŮSOBY ODLUČOVÁNÍ VLHKOSTI METHODS OF MOISTURE

Více

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu

Více

Náhodným (stochastickým) procesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou veličinu X ( t)

Náhodným (stochastickým) procesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou veličinu X ( t) MARKOVOVY PROCESY JAKO APARÁT PRO ŘEŠENÍ SPOLEHLIVOSTI VÍCESTAVOVÝCH SYSTÉMŮ Náhodné rocesy Náhodným (stochastckým) rocesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou velčnu X ( t). Proměnná t má

Více

Fázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě

Fázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě Fázoé řechody Složky soustay s: nazáje nezáislé cheicky čisté látky obsažené terod.soustaě Fáze látky f: hoogenní soubor olekul, který je akroskoické ěřítku ostře ohraničen od jiných souborů olekul, které

Více

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky , "Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly

Více

TRANSPORT VLHKOSTI VE VZORCÍCH IZOLAČNÍCH MATERIÁLŮ

TRANSPORT VLHKOSTI VE VZORCÍCH IZOLAČNÍCH MATERIÁLŮ TRANSPORT VLHKOSTI VE VZORCÍCH IZOLAČNÍCH MATERIÁLŮ Gunnar Kűnzel, Mlosla Lnda Abstract V příspěku jsou uedeny analoge elčn a parametrů př transportu lhkost zorkem materálu e formě desky a elektrckém obodu.

Více

Termodynamika pro +EE1

Termodynamika pro +EE1 ermodynamka ro +EE Možné zůsoby výroby elektrcké energe v současnost: termodynamcká řeměna energe jaderného alva a salování foslních alv v mechanckou energ a následně elektrckou - jaderné a klascké teelné

Více

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou ÚČINNOST KOTLE 1. Cíl páce: Roštový kotel o jmenovtém výkonu 100 kw, vybavený automatckým podáváním palva, je učen po spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okuhu je předáváno do chladícího okuhu pomocí

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní

Více

Tlak plynu a stavová rovnice podle kinetické teorie

Tlak plynu a stavová rovnice podle kinetické teorie lak lynu a staoá onice odle kinetické teoie této kaitole ozkouáe zájené ůsobení ideálního lynu (za teodynaické onoáhy) s oche ené látky, kteá ho obklouje (stěny nádoby) a ysětlíe (a yočítáe) tlak lynu

Více

1.8.9 Bernoulliho rovnice

1.8.9 Bernoulliho rovnice 89 Bernoulliho ronice Předpoklady: 00808 Pomůcky: da papíry, přicucáadlo, fixírka Konec minulé hodiny: Pokud se tekutina proudí trubicí s různými průměry, mění se rychlost jejího proudění mění se její

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv

Více

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov Termo realizaci inooaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústa Technických zařízen zení budo GG . Úod Cykly lze cháat jako oběhy dějůd ři i kterých sledoaný objekt měním sůj j sta cestami, jež mají

Více

TERMOMECHANIKA 11. Termodynamika proudění

TERMOMECHANIKA 11. Termodynamika proudění FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA. Termodynamika roudění OSNOVA. KAPITOLY -rozměrné adiabatické roudění Ronice kontinuity

Více

OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV

OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV Jindřiška Svobodová Úvod Otimalizace je ostu, jímž se snažíme dosět k co nejlešímu řešení uvažovaného konkrétního roblému. Mnohé raktické otimalizace vycházejí z tak jednoduché

Více

CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY

CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY Na úvod řehled Jak vyočítat množství řiváděného vzduchu - ouze řiomenutí a ár dolňkových informací Množství řiváděného vzduchu V : Standardně:

Více

Metoda datových obalů DEA

Metoda datových obalů DEA Metoda datoých obalů DEA Model datoých obalů složí ro hodoceí techické efektiit rodkčích jedotek ssté a základě elosti stů a ýstů. Protože stů a ýstů ůže být íce drhů, řadí se DEA ezi etod icekriteriálího

Více

Větrání hromadných garáží

Větrání hromadných garáží ětrání hromadných garáží Domácí ředis: ČSN 73 6058 Hromadné garáže, základní ustanovení, latná od r. 1987 Zahraniční ředisy: ÖNORM H 6003 Lüftungstechnische Anlagen für Garagen. Grundlagen, Planung, Dimensionierung,

Více

Výsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku

Výsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku ýsledky úloh C R, C R, κ 0, 0,088 0, 0,8 KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku 6 η 0,8 ( ){ { Obsah Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových

Více

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv

Více

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení

V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení V. Soustavy s chemckou eakcí dokončení Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1 5.5 Chemcká ovnováha vatných eakcí c A c R c B c S c A(t) c B(t) c R(t) c S(t) c AEQ c BEQ c REQ c SEQ c

Více

Příklady z přednášek Statistické srovnávání

Příklady z přednášek Statistické srovnávání říklad z řednášek Statstcké srovnávání Jednoduché ndvduální ndex říklad V následující tabulce jsou uveden údaje o očtu závažných závad v areálu určté frm zjštěných a oravených v letech 9-998. Závažná závada

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2 . Do dou sejných nádob nalijeme odu a ruť o sejných objemech a eploách. Jaký bude poměr přírůsků eplo kapalin, jesliže obě kapaliny přijmou při zahříání sejné eplo? V = V 2 =V, T = T 2, Q =Q 2 c = 9 J

Více

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7. Výrobní činnost odniku Ekonomika odniku - 2009 7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7.1. Produkční funkce teoretický základ ekonomiky výroby 7.2. Výrobní kaacita Výrobní činnost je tou činností odniku, která

Více

Další velmi užitečné výsledky kinetické teorie

Další velmi užitečné výsledky kinetické teorie Daší emi užitečné ýsedky kinetické teorie Kinetická teorie nám umožní definoat a yočítat daší zajímaé eičiny, které jsou emi řínosné e akuoé fyzice a technice :. Částicoý déšť Veičina částicoý déšť určuje

Více

ze dne 2016, Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití

ze dne 2016, Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití I I I. N á v r h N A Ř Í Z E N Í V L Á D Y ze dne 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách říustného znečištění ovrchových vod a odadních vod, náležitech ovolení k

Více

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve

Více

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1 Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci

Více

VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA VĚTRANÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE

VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA VĚTRANÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ N VĚTRNÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE ZÁKLDNÍ PŘEDPOKLDY Konstrukce douplášťoých ětraných střech i fasád ke sé spráné funkci yžadují tralé ětrání, ale případě, že proedeme, zjistíme, že ne

Více

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout? 2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Vysoká škola báňská Technická univezita Ostava FS Konstukce stojních částí tekutinových systémů Jiří Havlík Ostava 007 Skitum je učeno o. očník bakalářského studia obou Hydaulické a neumatické stoje a

Více

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství 2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led ) = 2000 J kg K, l =

Více

Slovní úlohy o pohybu

Slovní úlohy o pohybu 6 Sloní úlohy o ohybu Předoklady: 005 Př : Zaiš zoec, keý oiuje dáhu onoměného ohybu Vyjádři ze zoce i oaní eličiny, keé něm yuují, zoce zkonoluj úahou = : čím delší dobu a čím ěší ychloí jdu, ím ěší zdáleno

Více

Minia D14 SVODIČE PŘEPĚTÍ SVC, SVM SVC, SVM. Výměnné moduly

Minia D14 SVODIČE PŘEPĚTÍ SVC, SVM SVC, SVM. Výměnné moduly SVC, SVM SVODIČE PŘEPĚTÍ SVC, SVM K ochraně elektrických sítí a zařízení řed řeětím vzniklým neřímým úderem blesku. K ochraně řed řeětím vzniklým atmosferickými oruchami a od sínacích ochodů v sítích.

Více

1. Ukazatele primární: - jsou přímo zjišťované, neodvozené - např. stav zásob, počet pracovníků k 31. 12., atd.

1. Ukazatele primární: - jsou přímo zjišťované, neodvozené - např. stav zásob, počet pracovníků k 31. 12., atd. SROVNÁVÁNÍ HODNOT STATSTCÝCH UKAZATELŮ - oisem a analýzou ekonomikýh jevů a roesů omoí statistikýh ukazatelů se zabývá hosodářská statistika - ílem je nalézt zůsoby měření ekonomiké skutečnosti (ve formě

Více

Zkoušení a dimenzování chladicích stropů

Zkoušení a dimenzování chladicích stropů Větrání klimatizace Ing. Vladimír ZMRHAL, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky rostředí Zkoušení a dimenzování chladicích stroů Ústav techniky rostředí Chilled Ceilings Testing and Dimensioning

Více

IV. Fázové rovnováhy dokončení

IV. Fázové rovnováhy dokončení IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený

Více

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu. 7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta

Více

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány

Více

čerpadla přednáška 9

čerpadla přednáška 9 HYDROMECHANIKA HYDRODYNAMIKA hyralcké stroje, čerala řenáška 9 Lteratra : Otakar Maštoský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskječ, MECHANIKA TEKUTIN Frantšek Šob; HYDROMECHANIKA Nechleba Mrosla, Hšek Josef, Hyralcké

Více

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I 5.. Objemy orchy mnohostěnů I Předokldy: 51 Význm slo objem i orch je intuitině jsný. Mtemtická definice musí být oněkud řesnější. Okoání z lnimetrie: Obsh obrzce je kldné číslo, řiřzené obrzci tk, že

Více

Třídění a významné hodnoty

Třídění a významné hodnoty Lekce Třídění a významné hodnoty Ponechme nyní oněkud stranou různorodé oznatky rvní lekce týkající se zjšťování a tyů dat a omezme se jen na nejjednodušší říad datových souborů tvořených hodnotam kardnálních

Více

Minia D18 SVODIČE PŘEPĚTÍ SVD SVD

Minia D18 SVODIČE PŘEPĚTÍ SVD SVD SVD SVODIČE PŘEPĚTÍ SVD K ochraně elektrických sítí a zařízení řed řeětím vzniklým neřímým úderem blesku. K ochraně řed řeětím vzniklým atmosférickými oruchami a od sínacích ochodů v sítích. K ochraně

Více

. 7 ÍPRAVA TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TV) 1 TV

. 7 ÍPRAVA TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TV) 1 TV ŘÍRAA RAA TELÉ ODY (T) ŘEDNÁŠKA Č.. 7 ŘÍRAA RAA TELÉ UŽITKOÉ ODY (T) 1 T určená k mytí, koupání, praní, umývání, k úklidu OHŘÍÁNÍ: - ze studené nejčastěji pitné vody s teplotou 8-12 C - v ohřívači na teplotu

Více

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy 6. Vliv zůsobu rovozu uzlu transformátoru na zemní oruchy Zemní oruchou se rozumí sojení jedné nebo více fází se zemí. Zemní orucha může být zůsobena řeskokem na izolátoru, růrazem evné izolace, ádem řetrženého

Více

1. série. Různá čísla < 1 44.

1. série. Různá čísla < 1 44. série Téma: Termínodeslání: Různá čísla ½ º Ò ½ ½º ÐÓ je řirozené q9+9 q 6+ 9 9 6 ¾º ÐÓ `5+ 6 998 není řirozené º ÐÓ Nechť c je řirozené číslo Rozhodněte, které z čísel c+ c a c c je větší a své tvrzení

Více

345674 3456.4 789:;< 38;?@;5A3 %$(%&*%,!%$(%-# #)!! +#$!! 5$%3 3%!!%5$% 33% % %%!3 % ++ ++!+3%!5++! 9 /0%%! 3%5$% +$%,++!"! $(!#$% $!&63 )! & )%$#-&*%!)$!,!$ $)) 3&43$3% )& $%3% &'$! &/%$3 +!$+ $!&45$

Více

ZKOUŠENÍ A DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH STROPŮ

ZKOUŠENÍ A DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH STROPŮ ZKOUŠENÍ A DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH STROPŮ Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta ojní, Ústav techniky rostředí Technická 4, 166 07 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz ANOTACE Článek učně oisuje

Více

Termodynamika ideálního plynu

Termodynamika ideálního plynu Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu

Více

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem DVOUSLOŽKOVÉ SYSTÉMY lkace Gbbsova zákona fází v f s 2 3 1 4 2 2 4 mamálně 3 roměnné, ro fázový dagram bchom otřeboval trojrozměrný 1 3 4 graf, oužíváme lošné graf, kd volíme buď konstantní telotu (zotermcký

Více

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 04/2016 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro

Více

Třetí Dušan Hložanka 16. 12. 2013. Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody

Třetí Dušan Hložanka 16. 12. 2013. Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Stavba a rovoz strojů Třetí Dušan Hložanka 6.. 03 Název zracovaného celku: Řetězové řevody Řetězové řevody A. Pois řevodů Převody jsou mechanismy s tuhými členy, které

Více

Stanovení závislosti měrné energie čerpadla Y s na objemovém průtoku Q v

Stanovení závislosti měrné energie čerpadla Y s na objemovém průtoku Q v LS2007 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TU OSTRAVA MĚŘENÍ Č.1 ČERPACÍ TECHNIKA A POTRUBÍ Stanoení záislosti měrné energie čerpadla Y s na objemoém průtoku Q Skupina G442 Jan Noák Zadání: Stanote měřením záislost měrné

Více

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE LABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) B Měření secifického ovrchu sorbentů Vedoucí ráce: Doc. Ing. Bohumír Dvořák, CSc. Umístění ráce: S31 1 MĚŘENÍ SPECIFICKÉHO POVRCHU SORBENTŮ 1. CÍL PRÁCE

Více

1141 HYA (Hydraulika)

1141 HYA (Hydraulika) ČVUT Praze, Fakulta staební Katedra hydrauliky a hydroloie (K4) Přednáškoé slidy ředmětu 4 HYA (Hydraulika) erze: /04 K4 FS ČVUT Tato weboá stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu df souborů složených

Více

č Ť č Ž ď ž Č ě ě ž ž Ť Ť č ž Č ž č š š ě Ť č Ť ž ěťš š ě č Ť Ť Ť š č ě š Ť ě šť č Ť Č Ť ě ž Ť ž Ť Ť ě ě Ť ě ž Ž ě š Č ž Ž ž Ť ě ě Ž Žš š ě č ě š ěť Ť č č š č ě ž ěž č ž Č š ě ě č č Ť ě Ť ě Č ě č Ť ň ž

Více

Teplovzdušné motory motory budoucnosti

Teplovzdušné motory motory budoucnosti Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Telovzdušné motory motory budoucnosti Text byl vyracován s odorou rojektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání

Více

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké

Více

Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru III

Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru III Zjednodušený návrh lnícího systéu řelňovaného vznětového otoru III Zadání: e = 300 kw (ři n = 000 1/in) D = 115 Z = 135 Výočet: lnicí systé s dvoustuňový stlačování oocí BD a chladiči lnicího vzduchu:

Více

7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.

7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny. 75 Paabola Předoklad: 750, 7507 Pedagogická oznámka: Na všechn říklad je otřeba asi jeden a ůl vučovací hodin Paabolu už známe: matematika: Gafem každé kvadatické funkce = a + b + c je aabola fzika: Předmět,

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

CÍL V této kapitole se seznámíte s čerpadly, s jejich účelem, principem činnosti, se základy jejich konstrukce, výpočtu a regulace.

CÍL V této kapitole se seznámíte s čerpadly, s jejich účelem, principem činnosti, se základy jejich konstrukce, výpočtu a regulace. 1 ČERPADLA! čerpadla, tlak, objemoý průtok, ýtlačná ýška, regulace čerpadel, oběžné kolo CÍL této kapitole se seznámíte s čerpadly, s jejich účelem, principem činnosti, se základy jejich konstrukce, ýpočtu

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA YSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ BRNĚ FAKULA SAEBNÍ PAEL SCHAUER APLIKOANÁ FYZIKA MODUL ERMODYNAMIKA SUDIJNÍ OPORY PRO SUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOANOU FORMOU SUDIA Recenzoval: Prof. RNDr. omáš Ficker, CSc. Pavel Schauer,

Více

ší ší šířen ší ší ení Modelování Klasifikace modelů podle formy podobnosti Sestavení fyzikálního modelu

ší ší šířen ší ší ení Modelování Klasifikace modelů podle formy podobnosti Sestavení fyzikálního modelu Modelování Modelování, klasifikace a odvozování modelů» áhrada studovaného ojektu modelem na základě odonosti» Smsl» studium originálu rostřednictvím modelu» idealizovaný» jednodušší» dostunější All models

Více

ě ě š é Č ě ě š Š š Č ú ě ě ě ě ó š ě ě š é ě é š ě é é é ě é é ěž ě Ž ě ě ě ů ě š ů ů é Ž ňů ňů Ž Ž é ňů ů ď é ů ď é ů Ý ď é é ňů ňů ě ů ňů ů ů ě é ňů Ý ě Ý ď é é š Ž š š Ž ě Ž ů ě š ě Ž Ž š ě é Ž Ž š

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

Ročník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 11.10.2012

Ročník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 11.10.2012 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZMAJA_VYTAPENI_11 Název materiálu: Paliva, spalování paliv Tematická oblast: Vytápění 1. ročník Instalatér Anotace: Prezentace uvádí a popisuje význam, druhy a použití

Více

Experimentální identifikace tepelného výměníku. Bc. Michal Brázdil

Experimentální identifikace tepelného výměníku. Bc. Michal Brázdil Exerimentální identifikace teelného výměníku Bc Michal Brádil STOČ 9 UTB ve Zlíně, Fakulta alikované informatiky, 9 ABSTRAKT Cílem této ráce je senámení čtenáře s laboratorním aříením Armfield PCT 4 a

Více

TERMOMECHANIKA 2. Stavová rovnice ideálních plynů

TERMOMECHANIKA 2. Stavová rovnice ideálních plynů FSI U Brně, Energetický ústa Odbr terechaniky a techniky rstředí rf. Ing. Milan Paelek, CSc. ERMOMECHNIK. Staá rnice ideálních lynů OSNO. KPIOLY gadrů zákn Gay-Lussaců zákn Charlesů zákn Byleů Maritteů

Více

Metody měření rychlosti světla

Metody měření rychlosti světla Metody měření ryhlosti sětla a) metody římé Prní (neúsěšný) okus o změření ryhlosti sětla roedl Galileo s oužitím dou lueren s dířky umístěnýh na dou několik kilometrů zdálenýh ršíh. 1. Roemeroa metoda

Více

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů Základy elektrických ohonů, otelování,ochlazování motorů Určeno ro studenty kombinované formy FS, ředmětu Elektrotechnika II an Dudek únor 2007 Elektrický ohon Definice (dle ČSN 34 5170): Elektrický ohon

Více

ZÁKLADNÍ TEZE ZJIŠŤOVÁNÍ NEVYVÁHY ČERPADLA, ZPŮSOBENÉ ELEKTROMAGNETICKÝM POLEM ELEKTROMOTORU Ing. Mečislav HUDECZEK, Ph.D.

ZÁKLADNÍ TEZE ZJIŠŤOVÁNÍ NEVYVÁHY ČERPADLA, ZPŮSOBENÉ ELEKTROMAGNETICKÝM POLEM ELEKTROMOTORU Ing. Mečislav HUDECZEK, Ph.D. Anotace ZÁKLADNÍ TEZE ZJIŠŤOVÁNÍ NEVYVÁHY ČEADLA, ZŮSOBENÉ ELEKTOMAGNETICKÝM OLEM ELEKTOMOTOU Ing. Mečila HUDECZEK, h.d. HUDECZEK SEVICE,.. o., Albechtice, ČESKÁ EUBLIKA V této páci je řešena poblematika

Více

1.6.8 Pohyby v centrálním gravitačním poli Země

1.6.8 Pohyby v centrálním gravitačním poli Země 1.6.8 Pohyby centrálním graitačním poli emě Předpoklady: 160 Pedagogická poznámka: Pokud necháte experimentoat s modelem studenty, i případě, že už program odellus znají, stráíte touto hodinou dě yučoací

Více