Účinnost spalovacích zařízení

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Účinnost spalovacích zařízení"

Transkript

1 Účnnost saloacích zařízení o ředmět Saloání a saloací zařízení of. Ing. ael Noskeč, CSc Saloací zařízení slouží k tansfomac chemcky ázané enege al na teelnou eneg méda, hodného k žádoucí dstbuc tela o ytáění (kotle o ytáění, lokální toenště), nebo o další tansfomac na jné fomy enege (aní kotle). aconím médem je e ětšně říadů oda (šechny duhy kotlů), nebo zduch (lokální toenště). Účnnost tansfomace enege je nejýznamnějším techncko-ekonomckým aametem uedených zařízení, neboť udáá míu yužtí enege ala a je logcké, že neyužtá enege ředstauje ztáty, ať už e fomě tela, nebo nesáleného ala. Obecně je defnoána účnnost jako omě ýkonu ku říkonu, lze tedy zasat η = ýkon = [-] () říkon a uažoaných říadech bude říkonem ždy množstí enege, dodané do zařízení alu, zatímco ýkonem bude množstí tela, obsaženého e yobené áře, hoké odě, nebo ohřátém zduchu. Stanoení účnnost kotle, č kamen zdaleka není jednoduchou záležtostí. Vyžaduje oedení náočných měření a analýz a otože musí být získané ýsledky nazájem sonatelné, také oužtí jednotné metodky ýočtu. Celý ostu je odobně stanoen říslušných nomách a řestože mají nomy obecně chaakte dooučení, je ýhodné a užtečné nomatní metodku oužíat. o kotle je to noma ČSN Hodnocení kotloých ztát a o lokální toenště nař. ČSN EN 3229 Vestané sotřebče k ytáění a kboé ložky na ená ala ožadaky a zkušení metody. Další ýklad má za cíl objasnt a ysětlt oužíaný zůsob stanoení účnnost a je oto oněkud zjednodušený. Tam, kde to bylo zaotřebí, jsou jednotlá zjednodušení zdůazněna a objasněna tak, aby bylo snazší ochot ostu nomatního ýočtu. oužjeme-l ke stanoení účnnost defnčního ýazu (), musíme znát říkon alu a teelný ýkon zařízení, zoll jsme zdánlě nejjednodušší (a oto také nejřesnější) ostu. Hooříme tomto říadě o římé metodě stanoení účnnost. říkon alu bude dán množstím a ýhřeností ala, takže = m. Q [kw], (2) al okud bude yjádřeno množstí ala m al [kg.s - ] a jeho ýhřenost Q [kj.kg - ]. V říadě kotlů bude teelný ýkon snadné yjádřt jako množstí tela, obsaženého e yobené hoké odě, nebo áře. Je šak nutné zít na ědomí, že oda jž ř stuu do kotle obsahuje jsté množstí tela a očítat oto s telotním ozdílem stu-ýstu. Teelný ýkon hokoodního kotle jednoduše učíme ztahem = m. c. t [kw], (3)

2 když yjádříme množstí ody m [kg.s - ], měnou telotou kaactu c [kj.kg -. C - ] a říslušné teloty (t 2 t ) = t e [ C]. V říadě aního kotle je samozřejmě aktčtější yjádřt telený obsah áy entalí a bude = m. [kw]. (4) řtom yjádříme množstí áy m [kg.s - ] a říslušné entale stuní ody a ýstuní áy ( 2 ) = [kj.kg - ]. Z uedeného je zřejmé, že osaný ostu nelze oužít o stanoení účnnost lokálních toenšť, otože není eálně možné učt teelný ýkon, tj. množstí tela ředáaného do místnost. Stejně tak je často obtížné učt, zejména ř aloání tuhých al, sotřebu ala o stanoení teelného říkonu alu. Učt účnnost zařízení z defnčního ztahu (), tj. římou metodou, tedy na ní ohled yadá jako nejjednodušší ostu, nelze ho šak ždy oužít a naíc, což je nejdůležtější, nemá takoý ostu dostatečnou yoídací hodnotu. Zjstíme sce hodnotu účnnost, ale neíme na říklad oč je tak nízká, kde se enege ztácí. oto byla ynuta metoda stanoení účnnost ze ztát, tz. metoda neřímá. Ta ychází z jednoznačné skutečnost, yjádřené blancí říkon = ýkon + ztáty a jestlže označíme jednotlé ztáty jako Z, můžeme zasat ztah = + Z [kw]. (5) S oužtím defnce účnnost () lze snadno yjádřt Z Z η = = = [-] (6) a otože zlomek Z ředstauje oměné ztáty, řadající na jednotku říkonu, yjadřujeme jednoduše účnnost ztahem η = ξ [-] (6a) Nejjednodušším a také neaktčtějším zůsobem, jak yjádřt jednotku říkonu e jmenoatel zlomku ztahem (6), je zolt říkon, odoídající jednomu klogamu ala, tedy jeho ýhřenost. Je to jednoduché a naíc se šechny blanční ýočty saloání oněž ždy oádí o klogam ala. 2

3 Nomatní ýočet také olí jako jednotku říkonu množstí enege, ředené jedním klogamem ala, nemůže šak oomenout současně s ním řáděné fyzcké telo ala, an fyzcké telo říslušného množstí saloacího zduchu. Jak jž bylo řečeno, jsou ztáty zůsobeny nedokonalostí saloání a nemožností yužít eškeé saloáním ala uolněné telo. Základní ozdělení kotloých ztát ředstauje následující ýčet: - ztáta komínoá (ztáta ctelným telem saln), kteá yjadřuje ztátu tela e salnách za kotlem (řesněj za oslední telosměnnou lochou), kteé jž není dále yužto a odchází komínem do ozduší, - ztáta nedoalem (ztáta nesálenou hořlanou), udáající jakou část z ůodní hořlany se neodařlo sált a tato část ůodní hořlany oouští kotel e fomě tuhých a lynných hořlaých složek, - ztáta fyzckým telem tuhých zbytků, esektující skutečnost, že také zbytky o saloání ( deálním říadě oelona) oouštějí kotel s nezanedbatelnou telotou a odádějí tak značné množstí neyužtého tela, - ztáta sdílením tela do okolí, yjadřující množstí tela, ředaného do okolí z nějšího ochu kotle. V zjednodušeném, a tedy méně řesném, ýkladu lze yjádřt zůsob stanoení jednotlých ztát oměně snadno a sozumtelně. Chceme-l yjádřt komínoou ztátu, musíme stanot množstí tela e salnách za kotlem, což je fomálně snadné Q = V. c. t [J] (7) s s s s a oonat ho s množstím enege, ředeným alem. A otože ztahujeme ýočet k jednomu klogamu ala, abychom ředenou eneg mohl yjádřt ýhřeností, musí množstí saln yjadřoat takoé množstí, kteé znkne sálením jednoho klogamu ala. Tedy skutečné množstí saln V s,sk [m 3.kg - ]. Je také zaotřebí zít do úahy stuní telotu saloacího zduchu, ze kteého salny znkly, tedy telotu okolí t z a očítat s telotním ozdílem. Komínoou ztátu ak yjádříme K ( t t ) Vs, sk. C. z ξ = [-] (8) s s Q ř stanoení ztáty nedoalem je nutné s uědomt, že nesálené zbytky e fomě uhlíku se yskytují oelu, kteý oouští kotel dílem jako škáa (stuska) a dílem jako oílek. Toto ozdělení je nezbytné znát. Naíc se nesálená hořlana objeuje e salnách také lynné fáz, ředeším jako oxd uhelnatý odukt nedokonalého saloání uhlíku. Musíme tedy ozlšoat mez tuhým a lynným nedoalem a dále ještě mez tuhým nedoalem e stusce (škáře) a úletu. V tuhých zbytcích o saloání nalezneme jako odukt nedokonalého saloání ouze uhlík, otože další saltelné složky hořlany (sía a odík) obykle úsěšně shoří. Tento uhlík je obsažen oelu, jehož obsah jednom klogamu ala známe jako obsah oelony A [kg.kg - ]. Z laboatoního ozbou oela, oedeného zlášť o stusku a o oílek (úlet), známe obsah uhlíku jednotlých tuhých zbytcích a íme-l jaká část oela oadne oštem a jaká část uletí komínem, snadno učíme tomu odoídající množstí neyužté enege. 3

4 Není ošem snadné učt ozdělení oela na škáu a úlet. Lze s sce ředstat oozní měření, kteým by bylo možné toto ozdělení učt, nejčastěj se šak ychází z dlouhodobých zkušeností. Udáá se tz. stuněm zachycení říslušné složky, tj. stueň zachycení škáy X s a stueň zachycení úletu X u a samozřejmě latí, že X X =. [-] (9) s + u Ztátu tuhým nedoalem e stusce (škáře) můžeme yjádřt jednoduchým a logckým ztahem A. X. C. Q s s c ξ NS = [-], (0) Q kteý čtatel říká, že jedním klogamem ala bylo do kotle ředeno A kg oelony, z tohoto množstí část X s oadla oštem a bylo ní C s uhlíku, kteý má ýhřenost Q c. Analogcky se ostuuje ř stanoení ztáty tuhým nedoalem úletu ξ NU. odobně snadno lze yjádřt ztátu lynným nedoalem. Za ředokladu, že jednou hořlaou složkou e salnách bude oxd uhelnatý a jeho koncentace e salnách bude C co bude tato ztáta dána ýazem V s, sk. C. Qco ξ Nl = [-], () Q co kteý odobně jako (0) uádí, že e salnách V s,sk znklých sálením jednoho klogamu ala je obsaženo C co oxdu uhelnatého, kteý má ýhřenost Q co a ýaz čtatel udáá množstí enege neyužté oto, že tento oxd uhelnatý neshořel. Celkoá ztáta nedoalem je ak učena součtem dílčích ztát ξ = ξ + ξ + ξ [-] (2) N NS NU Nl odobně jako u stanoení ztáty tuhým nedoalem lze ostuoat ř yjádření ztáty fyzckým telem tuhých zbytků. S yužtím znalost ozdělení oela do stusky a úletu (stueň zachycení) je snadné yjádřt množstí tela, odedeného z kotle hokou stuskou a úletoým oílkem. K ýočtu je nutné znát měnou teelnou kaactu c říslušného tuhého zbytku a jeho telotu t, se kteou oouští kotel. Ztátu fyzckým telem stusky ak učíme ztahem A. X c. t s s s ξ fs = Q [-] (3) obdobně ztátu fyzckým telem úletu a celkoá ztáta fyzckým telem tuhých zbytků bude ξ = ξ + ξ [-]. (4) f fs fu Zbýá už jen ztáta sdílením tela do okolí ( ) o ξ. Telo je z ochu kotle ředááno do okolí šem známým mechansmy řenosu tela a římým měřením, dostatečně řesným 4

5 a solehlým, není možné tuto ztátu učt. Využíá se oto zkušeností a dlouhodobých oznatků. o učení šech eleantních dílčích ztát je snadné yočíst účnnost kotle, otože odle (6a) latí ( ξ + ξ + ξ ) η = ξ = K N f + ξo [-] (5) Naznačený ostu stanoení účnnost je zjednodušením nomatního ýočtu a má sloužt k jeho snazšímu ochoení. Je nutné uozont, že zájmu objektního hodnocení jednotlých ztát uřesňuje nomatní ýočet jednotlé ztáty tím, že bee do úahy množstí skutečně sálení hořlany (z členy tyu (00 - C ), (00 - ξ ) a další). Uedený ostu ýočtu je obecně oužtelný o šechny tyy kotlů a šechny duhy ala. V jednotlých říadech je nutné ýočet řzůsobt odmínkám. Naříklad u lynoých kotlů ztácí ýznam ztáta nedoalem tuhých zbytcích, stejně jako ztáta fyzckým telem tuhých zbytků. ř stanoení účnnost lokálního toenště (kamen) je sdílení tela do okolí základní funkcí zařízení a nelze jej samozřejmě hodnott jako ztátu. Vždy šak bude mít nejětší l na účnnost komínoá ztáta. Je domnantní a o řblžné stanoení účnnost lze oužít ztahu η ξ K. [-] (6) Z uedeného lyne, že ř hledání možností zýšení účnnost kotlů je nejefektnější zaměřt se na snížení komínoé ztáty. Vztah (8) ukazuje, že snížt hodnotu čtatele uedeného ýazu je možné snížením množstí saln V s,sk a snížením teloty saln t s. otože je skutečné množstí saln jednoznačně dáno složením ala, kteé učuje teoetcké množstí saln a součntelem řebytku zduchu n, V ( n ) V, s, sk Vs, t + z, t = [m 3. kg - ] (7) lze snížt množstí saln snížením řebytku zduchu. Takoé oatření je šak dost omezené, otože snžoání řebytku zduchu ede k nedokonalému saloání, odukc oxdu uhelnatého a ůstu ztáty nedoalem. aktčtějším řešením je snížení teloty saln za kotlem. I toto oatření má sůj lmt: telota saln musí být solehlě yšší, než telota osného bodu, aby nedošlo ke kondenzac ody e salnách. Ne šak za kotlem, ale na celé tase kouřoodu, četně komína. Telota osného bodu je záslá na duhu a složení ala a také na kaltě saloacího ocesu. Ve salnách, znklých saloáním zemního lynu je to cca 40 C, říadě saloání uhlí zhuba 20 C. Uedené hodnoty naznačují, že jž z tohoto důodu nemůže soutěž o nejyšší účnnost zítězt uhelný kotel. Většna oozoaných kotlů esektuje telotu osného bodu s elkou ezeou, což často sádí k úahám o dodatečném ýměníku o snížení teloty saln. Každé takoé řešení, jakkol je žádoucí, musí ycházet z kalfkoané analýzy oozních odmínek, aby skutečně řneslo užtek. Je řozené, že nejnžší kotloé ztáty nabízí kotle, salující zemní lyn. Ztáta fyzckým telem tuhých zbytků neexstuje, ztáta nedoalem se edukuje na ztátu 5

6 nesáleným oxdem uhelnatým, kteou lze úsěšně mnmalzoat kaltně edeným saloacím ocesem a oněž ztátu sdílením tela do okolí lze mnmalzoat hodnou teelnou zolací stěn kotle. oslední, komínoá ztáta nebude také řílš ysoká, díky nízké telotě osného bodu t s. Ta je záslá na řebytku zduchu ohnšt a s ostoucím součntelem řebytku zduchu n klesá. Oentačně tuto záslost naznačují údaje Tab.. Součntel řebytku zduchu n [-] Telota osného bodu t s [ C] Tab. Telota osného bodu e salnách Z otože je zemní lyn elm čstým alem s mnmem nežádoucích složek a jeho hořlana je tořena uhloodíky, domnantně metanem, jsou oduktem saloání oxd uhlčtý a oda. Salny ak budou naíc obsahoat dusík (79 % saloacího zduchu) a neyužtý řebytek saloacího zduchu. Složení a čstota saln nabídly ojednělou říležtost extémního ochlazení saln od telotu osného bodu. Vnkly tak kondenzační kotle. Jejch konstukční řešení musí zajstt ntenzní ochlazoání saln a ředání salnám odebaného tela telé odě toném systému. Výměník tela salny/oda musí být odolný ot kooz a musí zajstt odod kyselého kondenzátu do kanalzace. (U ýkonů nad 200 kw je nutná neutalzace kondenzátu.) otože jsou salny extémně ychlazené, ytáří se tah komíně zduchoým, nebo salnoým entlátoem. Výhody kondenzačního kotle lze yužít ouze tehdy, je-l oužt nízkotelotní systém ytáění. otože je chladícím médem toná oda, musí být její atná telota (řed stuem do kolte) dostatečně nžší, než telota osného bodu. Současné zkušenost otzují, že celém eguloaném ozsahu ýkonu kotle lze teoetcky dosáhnout kondenzačního oozu ř telotách toné ody 55/45 C a nžším a nad hodnotam 70/60 C jž acuje kotel zcela bez kondenzace. Je samozřejmé, že se ooz takoého systému bude měnt odle telotních oměů a ndduálních ožadaků, stejně tak se bude měnt telota saln, telota atné ody a také množstí kondenzátu. Sálením m 3 zemního lynu a ochlazením znklých saln (n = ) na 25 C zkondenzuje,36 kg ody. Takoý oozní ežm není ošem eálný, ale můžeme ho oažoat za deální lmt. Oačným lmtem je ooz bez kondenzace, tj. ooz s telotou saln nad telotou osného bodu. oozní ežm kondenzačního kotle lze dobře chaaktezoat tz. stuněm kondenzace, kteý udáá jaká část z celkoého obsahu ody zkondenzoala a stueň kondenzace se odle okamžtých oozních odmínek mění. oužjeme-l ke stanoení účnnost kotle běžně oužíané ztahy (), (2), (3), čeká nás řekaení, otože u kaltních dobře oozoaných kondenzačních kotlů bude účnnost ětší než jedna. Je to řekaení zajímaé, ne šak zneokojé. Výkon kotle se zýšl o uolněné kondenzační telo odní áy e salnách, kteá zkondenzoala. Množstí kondenzačního tela je možné zahnout do celkoé blance zaedením dalšího členu kondenzačního ýkonu k, kteý lze snadno yjádřt ztahem 6

7 K = m.l, [kw] (8) K e kteém ředstauje m K množstí kondenzátu [kg.s - ] a l kondenzační telo [kj.kg - ]. Defnční ztah () ak získá ta K η = [-] (a) a šechno bude ořádku. aktčtějším a běžně užíaným ostuem je yjádření říkonu (2) nkol ýhřeností, ale salným telem, kteé jž kondenzační telo obsahuje (z defnce ýhřenost a salného tela). Skutečnost, že oužtí běžně oužíaného ostuu ýočtu účnnost ede u kondenzačních kotlů k hodnotám, řesahujícím sto ocent, yužíají dodnes ýobc jako osědčeného eklamního tku. V seózních odboných ublkacích by tam, kde mohou znknout ochybnost mělo být ždy uedeno, zda byla účnnost stanoena z ýhřenost, nebo ze salného tela. Jak jž bylo řečeno, lze účnnost lokálních toenšť stanot ouze s oužtím neřímé metody, otože římé měření teelného ýkonu není možné. Nomatní ýočet ychází ze ztahu (5), odlšně šak defnuje jednotlé ztáty. Domnantní ztátou je oět ztáta komínoá, kteou lze jednoduše yjádřt ztahem (8). Vyjádření ztáty nedoalem se omezuje na nesálenou hořlanu e škáře (oelu) a oxd uhelnatý e salnách. Další ztáty není nutné bát úahu, takže latí ( ξ + ξ ) η K = ξ = K NS + ξ Nl [-] (9) Stojí za ozonost, že říadě saloání dřea, kteé osahuje zhuba jedno ocento oelony sušně, bude ztáta nedoalem tuhých zbytcích zanedbatelně malá (e ýazu (0) bude A <0,0), zláště když se oel ze dna ohnště adelně neodstaňuje a zbytkoý uhlík má dostatek času na yhoření. Modení kamna na saloání dřea jsou schoná dosáhnout emsní koncentace oxdu uhelnatého e salnách od 0, %, takže an ztáta lynným nedoalem není ýznamná a tak o účnnost ozhoduje ouze hodnota komínoé ztáty. Zatímco říadě ýočtu účnnost kotlů je osaná zjednodušená metodka elce blízká metodce nomatní je nomatní ostu ýočtu o lokální toenště méně sozumtelný a jeho ochoení yžaduje ětší úslí. V odobných říadech jako je tento je hodné řomenout, že žádná noma není záazná, ale je ouze dooučením. Ncméně jsou zde osané ncy ýočtu zachoány. Účnnost enegetce je ždy zajímaé a ýznamné téma. Zyšoání účnnost snžuje sotřebu al, snžuje enonmentální zátěž a odlužuje žotnost aloých zásob. Hooříme-l o účnnost, nestačí ěnoat ozonost ouze technckým asektům, ale je nutné mít na zřetel také asekty ekonomcké. ouze tak je možné dobat se užtečných záěů. Celkoá účnnost enegetckého systému je yjádřena součnem účnností jednotlých článků řetězce. Můžeme začít účnností (stuněm) yužtí ložsek foslních al a okačoat řes účnnost doay, účnnost kotle, bloku, elektány až o účnnost celého enegetckého systému. Stále íce budeme cítt nedostatečnost čstě technckého ohledu 7

8 (účnnost je omě ýkonu a říkonu) a stále íce budeme ostádat nějakou další eleantní elčnu. Tou elčnou je kouna. A oto okud hodnotíme enegetcký systém státu, neoužíáme jako kteum hodnocení účnnost, ale učujeme enegetckou náočnost ekonomky EN, kteou yjadřujeme jako odíl sotřeby máních enegetckých zdojů EZ a hubého domácího oduktu HD: EZ EN = [J.Kč - ] (20) HD 8

NÁHRADNÍ HORKOVOVDNÍ PLYNOVÁ KOTELNA. Jiří Kropš

NÁHRADNÍ HORKOVOVDNÍ PLYNOVÁ KOTELNA. Jiří Kropš OUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA TUDENTKÝCH A DOKTORANTKÝCH PRACÍ FT 007 NÁHRADNÍ HORKOODNÍ PLYNOÁ KOTELNA Jiří Kroš ABTRAKT Nárh kotelny jako náhradní zdroj o dobu rekonstrukce elektrárny. Předokládaná doba yužíání

Více

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém

Více

VLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1.

VLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1. TEZE ka. 5 Vlhký zduch, ychrometrický diagram (i x). Charakteritika lhkých materiálů, lhkot olná, ázaná a ronoážná. Dehydratace otrainářtí. Změny ušicím zduchu komoroé ušárně. Kontrolní otázky a tyy říkladů

Více

Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09

Více

Důležité pojmy, veličiny a symboly

Důležité pojmy, veličiny a symboly FBI ŠB-U Ostraa erodynaka lynů a ar základní ojy Důležté ojy, elčny a syboly Alkoaná fyzka Staoé elčny, staoé zěny elota, tlak, obje a nožstí čsté látky nejsou nezáslé. U hoogenního systéu lze olt lboolné

Více

Sbírka A - Př. 1.1.5.3

Sbírka A - Př. 1.1.5.3 ..5 Ronoměrný ohyb říklady nejnižší obtížnosti Sbírka A - ř...5. Kolik hodin normální chůze (rychlost 5 km/h) je od rahy zdálen Řím? Kolik dní by tuto zdálenost šel rekreační chodec, který je schoen ujít

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

nebo její linearizovaný tvar a T

nebo její linearizovaný tvar a T lk syté áry záislost n telotě Úod: Měření záislosti tlku syté áry n telotě má ýznm ro zjišťoání telot ru klin jejich směsí ři různých tlcích nok k ýočtu složení r jejich směsí ři různých telotách ru, okud

Více

1.3.6 Dynamika pohybu po kružnici II

1.3.6 Dynamika pohybu po kružnici II .3.6 Dynamika ohybu o kužnici II Pedaoická oznámka: Sočítat šechny uedené říklady jedné hodině není eálné. Př. : Vysětli, oč se čloěk ři jízdě na kole (motocyklu) musí ři ůjezdu zatáčkou naklonit. Podobná

Více

TECHNICKÁ EKOLOGIE. Stanovení účinnosti horkovodního roštového kotle

TECHNICKÁ EKOLOGIE. Stanovení účinnosti horkovodního roštového kotle Fakulta elektotechnická Kateda ELEKTROENERGETIKY Technika ochany ovzduší TECHNICKÁ EKOLOGIE úkol: Stanovení účinnoti hokovodního oštového kotle v Plzni dne 14.12.2006 Václav Laxa, E04263 1. Cíl: Stanovení

Více

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2 Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním

Více

KONSTRUKCE LICHOBŽNÍKU UŽITÍM MNOŽINY BOD 3 HODINY

KONSTRUKCE LICHOBŽNÍKU UŽITÍM MNOŽINY BOD 3 HODINY KONSTRUKE LIHOBŽNÍKU UŽITÍM MNOŽINY BO 3 HOINY Než istouíš samotným onstucím, zoauj si nejdíe še, co íš o lichobžnících co to lastn lichobžní je, záladní duhy lichobžní a jejich lastnosti. K disozici Ti

Více

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ZPŮSOBY ODLUČOVÁNÍ VLHKOSTI METHODS OF MOISTURE

Více

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá

Více

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky , "Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů

Více

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly

Více

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní

Více

TRANSPORT VLHKOSTI VE VZORCÍCH IZOLAČNÍCH MATERIÁLŮ

TRANSPORT VLHKOSTI VE VZORCÍCH IZOLAČNÍCH MATERIÁLŮ TRANSPORT VLHKOSTI VE VZORCÍCH IZOLAČNÍCH MATERIÁLŮ Gunnar Kűnzel, Mlosla Lnda Abstract V příspěku jsou uedeny analoge elčn a parametrů př transportu lhkost zorkem materálu e formě desky a elektrckém obodu.

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

1.8.9 Bernoulliho rovnice

1.8.9 Bernoulliho rovnice 89 Bernoulliho ronice Předpoklady: 00808 Pomůcky: da papíry, přicucáadlo, fixírka Konec minulé hodiny: Pokud se tekutina proudí trubicí s různými průměry, mění se rychlost jejího proudění mění se její

Více

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV

OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV Jindřiška Svobodová Úvod Otimalizace je ostu, jímž se snažíme dosět k co nejlešímu řešení uvažovaného konkrétního roblému. Mnohé raktické otimalizace vycházejí z tak jednoduché

Více

Metoda datových obalů DEA

Metoda datových obalů DEA Metoda datoých obalů DEA Model datoých obalů složí ro hodoceí techické efektiit rodkčích jedotek ssté a základě elosti stů a ýstů. Protože stů a ýstů ůže být íce drhů, řadí se DEA ezi etod icekriteriálího

Více

Větrání hromadných garáží

Větrání hromadných garáží ětrání hromadných garáží Domácí ředis: ČSN 73 6058 Hromadné garáže, základní ustanovení, latná od r. 1987 Zahraniční ředisy: ÖNORM H 6003 Lüftungstechnische Anlagen für Garagen. Grundlagen, Planung, Dimensionierung,

Více

Příklady z přednášek Statistické srovnávání

Příklady z přednášek Statistické srovnávání říklad z řednášek Statstcké srovnávání Jednoduché ndvduální ndex říklad V následující tabulce jsou uveden údaje o očtu závažných závad v areálu určté frm zjštěných a oravených v letech 9-998. Závažná závada

Více

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7. Výrobní činnost odniku Ekonomika odniku - 2009 7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7.1. Produkční funkce teoretický základ ekonomiky výroby 7.2. Výrobní kaacita Výrobní činnost je tou činností odniku, která

Více

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Vysoká škola báňská Technická univezita Ostava FS Konstukce stojních částí tekutinových systémů Jiří Havlík Ostava 007 Skitum je učeno o. očník bakalářského studia obou Hydaulické a neumatické stoje a

Více

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1 Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2 . Do dou sejných nádob nalijeme odu a ruť o sejných objemech a eploách. Jaký bude poměr přírůsků eplo kapalin, jesliže obě kapaliny přijmou při zahříání sejné eplo? V = V 2 =V, T = T 2, Q =Q 2 c = 9 J

Více

VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA VĚTRANÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE

VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA VĚTRANÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ N VĚTRNÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE ZÁKLDNÍ PŘEDPOKLDY Konstrukce douplášťoých ětraných střech i fasád ke sé spráné funkci yžadují tralé ětrání, ale případě, že proedeme, zjistíme, že ne

Více

IV. Fázové rovnováhy dokončení

IV. Fázové rovnováhy dokončení IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený

Více

Minia D18 SVODIČE PŘEPĚTÍ SVD SVD

Minia D18 SVODIČE PŘEPĚTÍ SVD SVD SVD SVODIČE PŘEPĚTÍ SVD K ochraně elektrických sítí a zařízení řed řeětím vzniklým neřímým úderem blesku. K ochraně řed řeětím vzniklým atmosférickými oruchami a od sínacích ochodů v sítích. K ochraně

Více

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu. 7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta

Více

345674 3456.4 789:;< 38;?@;5A3 %$(%&*%,!%$(%-# #)!! +#$!! 5$%3 3%!!%5$% 33% % %%!3 % ++ ++!+3%!5++! 9 /0%%! 3%5$% +$%,++!"! $(!#$% $!&63 )! & )%$#-&*%!)$!,!$ $)) 3&43$3% )& $%3% &'$! &/%$3 +!$+ $!&45$

Více

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány

Více

Zkoušení a dimenzování chladicích stropů

Zkoušení a dimenzování chladicích stropů Větrání klimatizace Ing. Vladimír ZMRHAL, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky rostředí Zkoušení a dimenzování chladicích stroů Ústav techniky rostředí Chilled Ceilings Testing and Dimensioning

Více

čerpadla přednáška 9

čerpadla přednáška 9 HYDROMECHANIKA HYDRODYNAMIKA hyralcké stroje, čerala řenáška 9 Lteratra : Otakar Maštoský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskječ, MECHANIKA TEKUTIN Frantšek Šob; HYDROMECHANIKA Nechleba Mrosla, Hšek Josef, Hyralcké

Více

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I 5.. Objemy orchy mnohostěnů I Předokldy: 51 Význm slo objem i orch je intuitině jsný. Mtemtická definice musí být oněkud řesnější. Okoání z lnimetrie: Obsh obrzce je kldné číslo, řiřzené obrzci tk, že

Více

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy 6. Vliv zůsobu rovozu uzlu transformátoru na zemní oruchy Zemní oruchou se rozumí sojení jedné nebo více fází se zemí. Zemní orucha může být zůsobena řeskokem na izolátoru, růrazem evné izolace, ádem řetrženého

Více

. 7 ÍPRAVA TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TV) 1 TV

. 7 ÍPRAVA TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TV) 1 TV ŘÍRAA RAA TELÉ ODY (T) ŘEDNÁŠKA Č.. 7 ŘÍRAA RAA TELÉ UŽITKOÉ ODY (T) 1 T určená k mytí, koupání, praní, umývání, k úklidu OHŘÍÁNÍ: - ze studené nejčastěji pitné vody s teplotou 8-12 C - v ohřívači na teplotu

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA YSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ BRNĚ FAKULA SAEBNÍ PAEL SCHAUER APLIKOANÁ FYZIKA MODUL ERMODYNAMIKA SUDIJNÍ OPORY PRO SUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOANOU FORMOU SUDIA Recenzoval: Prof. RNDr. omáš Ficker, CSc. Pavel Schauer,

Více

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE LABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) B Měření secifického ovrchu sorbentů Vedoucí ráce: Doc. Ing. Bohumír Dvořák, CSc. Umístění ráce: S31 1 MĚŘENÍ SPECIFICKÉHO POVRCHU SORBENTŮ 1. CÍL PRÁCE

Více

Stanovení závislosti měrné energie čerpadla Y s na objemovém průtoku Q v

Stanovení závislosti měrné energie čerpadla Y s na objemovém průtoku Q v LS2007 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TU OSTRAVA MĚŘENÍ Č.1 ČERPACÍ TECHNIKA A POTRUBÍ Stanoení záislosti měrné energie čerpadla Y s na objemoém průtoku Q Skupina G442 Jan Noák Zadání: Stanote měřením záislost měrné

Více

Třetí Dušan Hložanka 16. 12. 2013. Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody

Třetí Dušan Hložanka 16. 12. 2013. Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Stavba a rovoz strojů Třetí Dušan Hložanka 6.. 03 Název zracovaného celku: Řetězové řevody Řetězové řevody A. Pois řevodů Převody jsou mechanismy s tuhými členy, které

Více

Teplovzdušné motory motory budoucnosti

Teplovzdušné motory motory budoucnosti Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Telovzdušné motory motory budoucnosti Text byl vyracován s odorou rojektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

ZÁKLADNÍ TEZE ZJIŠŤOVÁNÍ NEVYVÁHY ČERPADLA, ZPŮSOBENÉ ELEKTROMAGNETICKÝM POLEM ELEKTROMOTORU Ing. Mečislav HUDECZEK, Ph.D.

ZÁKLADNÍ TEZE ZJIŠŤOVÁNÍ NEVYVÁHY ČERPADLA, ZPŮSOBENÉ ELEKTROMAGNETICKÝM POLEM ELEKTROMOTORU Ing. Mečislav HUDECZEK, Ph.D. Anotace ZÁKLADNÍ TEZE ZJIŠŤOVÁNÍ NEVYVÁHY ČEADLA, ZŮSOBENÉ ELEKTOMAGNETICKÝM OLEM ELEKTOMOTOU Ing. Mečila HUDECZEK, h.d. HUDECZEK SEVICE,.. o., Albechtice, ČESKÁ EUBLIKA V této páci je řešena poblematika

Více

č Ť č Ž ď ž Č ě ě ž ž Ť Ť č ž Č ž č š š ě Ť č Ť ž ěťš š ě č Ť Ť Ť š č ě š Ť ě šť č Ť Č Ť ě ž Ť ž Ť Ť ě ě Ť ě ž Ž ě š Č ž Ž ž Ť ě ě Ž Žš š ě č ě š ěť Ť č č š č ě ž ěž č ž Č š ě ě č č Ť ě Ť ě Č ě č Ť ň ž

Více

Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru III

Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru III Zjednodušený návrh lnícího systéu řelňovaného vznětového otoru III Zadání: e = 300 kw (ři n = 000 1/in) D = 115 Z = 135 Výočet: lnicí systé s dvoustuňový stlačování oocí BD a chladiči lnicího vzduchu:

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

CÍL V této kapitole se seznámíte s čerpadly, s jejich účelem, principem činnosti, se základy jejich konstrukce, výpočtu a regulace.

CÍL V této kapitole se seznámíte s čerpadly, s jejich účelem, principem činnosti, se základy jejich konstrukce, výpočtu a regulace. 1 ČERPADLA! čerpadla, tlak, objemoý průtok, ýtlačná ýška, regulace čerpadel, oběžné kolo CÍL této kapitole se seznámíte s čerpadly, s jejich účelem, principem činnosti, se základy jejich konstrukce, ýpočtu

Více

7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.

7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny. 75 Paabola Předoklad: 750, 7507 Pedagogická oznámka: Na všechn říklad je otřeba asi jeden a ůl vučovací hodin Paabolu už známe: matematika: Gafem každé kvadatické funkce = a + b + c je aabola fzika: Předmět,

Více

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE Obsa Energie... 1 Kinetická energie... 1 Potenciální energie... Konzervativní síla... Konzervativníu silovéu oli odovídá dru otenciální

Více

ší ší šířen ší ší ení Modelování Klasifikace modelů podle formy podobnosti Sestavení fyzikálního modelu

ší ší šířen ší ší ení Modelování Klasifikace modelů podle formy podobnosti Sestavení fyzikálního modelu Modelování Modelování, klasifikace a odvozování modelů» áhrada studovaného ojektu modelem na základě odonosti» Smsl» studium originálu rostřednictvím modelu» idealizovaný» jednodušší» dostunější All models

Více

Experimentální identifikace tepelného výměníku. Bc. Michal Brázdil

Experimentální identifikace tepelného výměníku. Bc. Michal Brázdil Exerimentální identifikace teelného výměníku Bc Michal Brádil STOČ 9 UTB ve Zlíně, Fakulta alikované informatiky, 9 ABSTRAKT Cílem této ráce je senámení čtenáře s laboratorním aříením Armfield PCT 4 a

Více

ě ě š é Č ě ě š Š š Č ú ě ě ě ě ó š ě ě š é ě é š ě é é é ě é é ěž ě Ž ě ě ě ů ě š ů ů é Ž ňů ňů Ž Ž é ňů ů ď é ů ď é ů Ý ď é é ňů ňů ě ů ňů ů ů ě é ňů Ý ě Ý ď é é š Ž š š Ž ě Ž ů ě š ě Ž Ž š ě é Ž Ž š

Více

Metody měření rychlosti světla

Metody měření rychlosti světla Metody měření ryhlosti sětla a) metody římé Prní (neúsěšný) okus o změření ryhlosti sětla roedl Galileo s oužitím dou lueren s dířky umístěnýh na dou několik kilometrů zdálenýh ršíh. 1. Roemeroa metoda

Více

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů Základy elektrických ohonů, otelování,ochlazování motorů Určeno ro studenty kombinované formy FS, ředmětu Elektrotechnika II an Dudek únor 2007 Elektrický ohon Definice (dle ČSN 34 5170): Elektrický ohon

Více

1.6.8 Pohyby v centrálním gravitačním poli Země

1.6.8 Pohyby v centrálním gravitačním poli Země 1.6.8 Pohyby centrálním graitačním poli emě Předpoklady: 160 Pedagogická poznámka: Pokud necháte experimentoat s modelem studenty, i případě, že už program odellus znají, stráíte touto hodinou dě yučoací

Více

Termodynamický popis chemicky reagujícího systému

Termodynamický popis chemicky reagujícího systému 5. CHEMICKÉ ROVNOVÁHY Všechny chemcké rekce směřují k dynmcké rovnováze, v níž jsou řítomny jk výchozí látky tk rodukty, které všk nemjí jž tendenc se měnt. V řdě řídů je všk oloh rovnováhy tk osunut ve

Více

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní 4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu

Více

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok. 8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S

Více

AKTIVITY PROJEKTU V KOSTCE

AKTIVITY PROJEKTU V KOSTCE Číslo ydání: 02/2014 Elektronický zpraodaj projektu Prolomit zeď Unitř tohoto ydání: AKTIVITY PROJEKTU V KOSTCE Aktiity projektu kostce 1 Prorodinná politika města Třebíče 1-2 Podnik podporující rodinu

Více

Aleš Lalík Septima A 2003/04 SPALOVACÍ MOTORY SEMINÁRNÍ PRÁCE FYZIKÁLNÍ SEMINÁŘ

Aleš Lalík Septima A 2003/04 SPALOVACÍ MOTORY SEMINÁRNÍ PRÁCE FYZIKÁLNÍ SEMINÁŘ Aleš Lalík Setima A 2003/04 SPALOVACÍ MOTORY SEMINÁRNÍ PRÁCE FYZIKÁLNÍ SEMINÁŘ Obsah. Úvod. Historie... 3 2. Základní ojmy 2. Zdvihový objem válce a zdvihový oměr... 5 2.2 Komresní oměr... 6 2.3 Střední

Více

Ročník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 11.10.2012

Ročník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 11.10.2012 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZMAJA_VYTAPENI_11 Název materiálu: Paliva, spalování paliv Tematická oblast: Vytápění 1. ročník Instalatér Anotace: Prezentace uvádí a popisuje význam, druhy a použití

Více

Zkraty v ES Zkrat: příčná porucha, prudká havarijní změna v ES nejrozšířenější porucha v ES při zkratu vznikají přechodné jevy Vznik zkratu:

Zkraty v ES Zkrat: příčná porucha, prudká havarijní změna v ES nejrozšířenější porucha v ES při zkratu vznikají přechodné jevy Vznik zkratu: Zkraty ES Zkrat: příčná porucha, prudká haarijní změna ES nejrozšířenější porucha ES při zkratu znikají přechodné jey Vznik zkratu: poruchoé spojení fází nazájem nebo fáze (fází) se zemí soustaě s uzemněným

Více

POVRCH A OBJEM KOULE A JEJÍCH ČÁSTÍ

POVRCH A OBJEM KOULE A JEJÍCH ČÁSTÍ Pojekt ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí egistační číslo pojektu: CZ..07/.5.00/4.0948 IV- Inoace a zkalitnění ýuky směřující k ozoji matematické gamotnosti žáků středníc škol POVRCH A OBJEM KOULE

Více

MOŽNOSTI TERMOMECHANICKÉHO VÁLCOVÁNÍ DRÁTU NA SPOJITÉ DRÁTOTRATI V TŘINECKÝCH ŽELEZÁRNÁCH

MOŽNOSTI TERMOMECHANICKÉHO VÁLCOVÁNÍ DRÁTU NA SPOJITÉ DRÁTOTRATI V TŘINECKÝCH ŽELEZÁRNÁCH 15. 17. 5. 2001, Ostrava, Czech Reublic MOŽNOSTI TERMOMECHANICKÉHO VÁLCOVÁNÍ DRÁTU NA SPOJITÉ DRÁTOTRATI V TŘINECKÝCH ŽELEZÁRNÁCH Jiří Kliber a Karel Čmiel b a) Katedra tváření materiálu FMMI, VŠB-TU Ostrava,

Více

Teplota a nultý zákon termodynamiky

Teplota a nultý zákon termodynamiky Termodynamika Budeme se zabývat fyzikou oisující děje, ve kterých se telota nebo skuenství látky (obecně - stav systému) mění skrze řenos energie. Tato část fyziky se nazývá termodynamika. Jak záhy uvidíme,

Více

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti. Přírodní a umělá paliva BIOMASA. Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc.

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti. Přírodní a umělá paliva BIOMASA. Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. SPALOVÁNÍ A KOTLE Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. 1 ENERGIE Energie je extensivní veličina definuje se jako schopnost hmoty konat práci vyskytuje se v nejrůznějších formách Z hlediska jejího využití se často

Více

Úvod. 1 Vnější ovzduší

Úvod. 1 Vnější ovzduší Úvod Ovzduší atří mezi základní složky životního rostředí. Pod ojmem ochrana ovzduší roto cháeme nejenom ochranu vnějšího ovzduší řed znečišťujícími látkami, ale i ochranu vnitřního ovzduší (racovního

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční podporou Operačním programu Vzděláání pro konkurenceschopnost Králoéhradeckého kraje Modul 03 - TP ing.jan Šritr Pístoé stroje ing.jan Šritr 1

Více

MODELOVÁNÍ POPTÁVKY, NABÍDKY A TRŽNÍ ROVNOVÁHY

MODELOVÁNÍ POPTÁVKY, NABÍDKY A TRŽNÍ ROVNOVÁHY MODELOVÁÍ POPTÁVKY, ABÍDKY A TRŽÍ ROVOVÁHY Schéma tržní rovnováhy Modely otávky na trhu výrobků a služeb Formulace otávkové funkce Komlexní model Konstrukce modelu otávky Tržní otávka Dynamcké modely otávky

Více

Povrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob

Povrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob Tekutiny Dorava tekutin Filtrace Princi iltrace Povrchová vs. hloubková iltrace» Dělení evných částic od tekutiny na orézní iltrační řeážce Susenze, Aerosol Filtrát Filtrační koláč Filtrační řeážka Tyy

Více

1.5.5 Potenciální energie

1.5.5 Potenciální energie .5.5 Potenciální energie Předoklady: 504 Pedagogická oznámka: Na dosazování do vzorce E = mg není nic obtížnéo. Problém nastává v situacíc, kdy není zcela jasné, jakou odnotu dosadit za. Hlavním smyslem

Více

OVĚŘOVÁNÍ DÉLKY KOTEVNÍCH ŠROUBŮ V MASIVNÍCH KONSTRUKCÍCH ULTRAZVUKOVOU METODOU

OVĚŘOVÁNÍ DÉLKY KOTEVNÍCH ŠROUBŮ V MASIVNÍCH KONSTRUKCÍCH ULTRAZVUKOVOU METODOU XVI. konference absolentů studia technického znalectí s mezinárodní účastí 26. - 27. 1. 2007 Brně OVĚŘOVÁNÍ DÉLKY KOTEVNÍCH ŠROUBŮ V MASIVNÍCH KONSTRUKCÍCH ULTRAZVUKOVOU METODOU Leonard Hobst 1, Lubomír

Více

Zpracování průkazu energetické náročnosti budov

Zpracování průkazu energetické náročnosti budov NEMOCNICE BŘECLAV, příspěkoá organizace U nemocnice 1, 690 74 Břecla telefon: +420 519 315 111, fax +420 519 372 112, www.nemb.cz IČ: 00 390 780, DIČ: CZ00390780, zapsaná Obchodním rejstříku u Krajského

Více

Úloha č. 4 Kapacitní posouzení neřízené průsečné úrovňové křižovatky

Úloha č. 4 Kapacitní posouzení neřízené průsečné úrovňové křižovatky Úloha č. 4 Kaacitní osouzení neřízené růsečné úrovňové křižovatky Pro zjednodušení budeme v úloze očítat s narosto symetrickým zatížením křižovatky, které by v raxi nastalo zřídka. Jelikož zatížení je

Více

1.8.10 Proudění reálné tekutiny

1.8.10 Proudění reálné tekutiny .8.0 Proudění reálné tekutiny Předpoklady: 809 Ideální kapalina: nestlačitelná, dokonale tekutá, bez nitřního tření. Reálná kapalina: zájemné posouání částic brzdí síly nitřního tření. Jaké mají tyto rozdíly

Více

Termomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

Termomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK ermomechanika 2. řenáška Doc. Dr. RNDr. Mirosla HOLEČEK Uozornění: ao rezenace slouží ýhraně ro ýukoé účely Fakuly srojní Záaočeské unierziy Plzni. Byla sesaena auorem s yužiím cioaných zrojů a eřejně

Více

( ) 7.3.3 Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

( ) 7.3.3 Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302 7.. Vzájemná oloha aramericky yjádřených římek I Předoklady: 70 Pedagogická oznámka: Tao hodina neobsahje říliš mnoho říkladů. Pos elké čási sdenů je oměrně omalý a časo nesihno sočía ani obsah éo hodiny.

Více

T8OOV 03 STANOVENÍ PLYNNÝCH EMISÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL V ODPADNÍM VZDUCHU

T8OOV 03 STANOVENÍ PLYNNÝCH EMISÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL V ODPADNÍM VZDUCHU ávody na laboratorní cvičení z ředmětu T8OOV Ochrana ovzduší T8OOV 03 STAOVEÍ PLYÝCH EMISÍ ORGAICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL V ODPADÍM VZDUCHU 3.1. ÚVOD Stanovení sočívá v adsorci ar těkavých organických látek na

Více

Obecné informace. Oběhová čerpadla. Typový identifikační klíč. Výkonové křivky GRUNDFOS ALPHA+ GRUNDFOS ALPHA+ Oběhová čerpadla.

Obecné informace. Oběhová čerpadla. Typový identifikační klíč. Výkonové křivky GRUNDFOS ALPHA+ GRUNDFOS ALPHA+ Oběhová čerpadla. Čeradla ředstavují komletní konstrukční řadu oběhových čeradel s integrovaným systémem řízení odle diferenčního tlaku, který umožňuje řizůsobení výkonu čeradla aktuálním rovozním ožadavkům dané soustavy.

Více

Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí

Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí A. Reačí ietia 3/ eatou obíhá eae A + B C. oetae láty A a vstuu do eatou je,3 mol/l a láty B, mol/l. Ja se změí eačí yhlost,

Více

TECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. UPS, UPSD série 200 2.2

TECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. UPS, UPSD série 200 2.2 TECNICKÝ KATALOG GRUNDFOS UPS, UPSD série. Oběhová bezucávková čeradla (mokroběžná) ro toná zařízení Obsah UPS, UPSD série Obecné informace strana Výkonový rozsah Výrobní rogram Tyový klíč Použití 5 Otoné

Více

ς = (R-2) h ztr = ς = v p v = (R-4)

ς = (R-2) h ztr = ς = v p v = (R-4) Stanoení součinitele ooru a relatiní ekialentní élky araturního rku Úo: Potrubí na orau tekutin (kaalin, lynů) jsou ybaena araturníi rky, kterýi se regulují růtoky (entily, šouata), ění sěry toku (kolena,

Více

11. TUHOST TECHNOLOGICKÉ SOUSTAVY A PŘESNOST A KVALITA OBROBENÉHO POVRCHU

11. TUHOST TECHNOLOGICKÉ SOUSTAVY A PŘESNOST A KVALITA OBROBENÉHO POVRCHU 11. TUHOST TECHNOLOGICKÉ SOUSTAVY A PŘESNOST A KVALITA OBROBENÉHO POVRCHU Po úsěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: Vyjmenovat druhy odchylek ři obrábění Posat co zůsobují odchylky zaříčiněné

Více

Hoval IDKM 250 plochý kolektor pro vestavbu do střechy. Popis výrobku ČR 1. 10. 2011. Hoval IDKM 250 plochý kolektor

Hoval IDKM 250 plochý kolektor pro vestavbu do střechy. Popis výrobku ČR 1. 10. 2011. Hoval IDKM 250 plochý kolektor pro estabu do střechy Popis ýrobku ČR. 0. 20 Hoal IDKM 250 plochý kolektor ysoce ýkonný plochý kolektor se skleněnou přední stěnou, určený pro termické yužití sluneční energie sestaením několika kolektorů

Více

K Mechanika styku kolo vozovka

K Mechanika styku kolo vozovka Mechanika styku kolo ozoka Toto téma se zabýá kinematikou a dynamikou kola silničních ozidel. Problematika styku kolo ozoka má zásadní ýznam pro stanoení parametrů jízdy silničních ozidel, neboť má li

Více

6. OBROBITELNOST MATERIÁLŮ

6. OBROBITELNOST MATERIÁLŮ 6. OBROBITELNOST MATERIÁLŮ Po úspěšném a aktiním absoloání této KAPITOLY Budete umět: Obecné pojmy a terminologii obrobitelnosti. Stanoit základní kritéria obrobitelnosti a součinitel obrobitelnosti. Popsat

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Pozorovaný pohyb vlny je pohybem stavu hmoty, a nikoli pohybem hmoty samé.

FYZIKA 2. ROČNÍK. Pozorovaný pohyb vlny je pohybem stavu hmoty, a nikoli pohybem hmoty samé. Poěst, která znikne jednom městě, pronikne elmi brzo do druhého města, i když nikdo z lidí, kteří mají podíl na šíření zprá, neodcestuje z jednoho města do druhého. Účast na tom mají da docela různé pohyby,

Více

7. Fázové přeměny Separace

7. Fázové přeměny Separace 7. Fázové řeměny Searace Fáze Fázové rovnováhy Searace látek Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 7. Fázové řeměny Searace fáze - odlišitelný stav látky v systému; v určité

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

6. Jehlan, kužel, koule

6. Jehlan, kužel, koule 6. Jehlan, kužel, koule 9. ročník 6. Jehlan, kužel, koule 6. Jehlan ( síť, objem, porch ) Jehlan je těleso, které má jednu podstau taru n-úhelníku. Podle počtu rcholů n-úhelníku má jehlan náze. Stěny toří

Více

Šířením elektronické verze testu způsobíte, že na další testování a kvalitní služby nebudeme mít dostatek peněz. Přejeme příjemné počtení.

Šířením elektronické verze testu způsobíte, že na další testování a kvalitní služby nebudeme mít dostatek peněz. Přejeme příjemné počtení. Děkujeme ám, že jste si stáhli informace z www.dtest.cz. I díky Vašim penězům může časopis dtest hradit ysoké náklady na testoání ýrobků a poskytoat protřídní služby spotřebitelům. Šířením elektronické

Více

Statistická analýza dat - Indexní analýza

Statistická analýza dat - Indexní analýza Statistiká analýza dat Indexní analýza Statistiká analýza dat - Indexní analýza Index mohou být:. Stejnorodýh ukazatelů. Nestejnorodýh ukazatelů Index se skládají ze dvou složek:... intenzita (úroveň znaku)...

Více