Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. Katedra pedagogické a školní psychologie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. Katedra pedagogické a školní psychologie"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie Dětská kresba, její vývoj mezi šestým a osmým rokem věku a úvod do její hlubinné interpretace (kazuistika) Eva Kadlecová psychologie speciální pedagogika 3. ročník, 2005/2006

2 OBSAH 1. Úvod 2 2. Teoretická část Teorie dětské kresby Historie zkoumání dětské kresby Ontogeneze dětské kresby Specifika dětské kresby Diagnostické a arteterapeutické využití dětské kresby Vstup písma do vývoje dítěte Dosavadní výsledky Historie práce Zkoumané oblasti Četnost zobrazení lidské postavy Vývoj kresby a vývoj dítěte Zobrazení lidské postavy Zobrazení domečků Nástup do školy a změny v kresbě Používání písma Volba témat a četnost zobrazovaných objektů Způsob interpretace a kritika vlastních výtvorů Používání žánrů a forem Pokus o hlubinnou interpretaci obrázků Agátka s maminkou na procházce v lese Domek na cestě Dvě princezny Král, královna a princezna Červená Karkulka a vlk Závěr..33 Přílohy

3 1. ÚVOD Dlouhou dobu jsem pracovala na své postupové práci, která se týká dětské kresby. Během jejího vzniku jsem musela přemýšlet nad řadou problémů, z nichž první a největší byl ten, jak dětskou kresbu uchopit, roztřídit, klasifikovat, jak s ní vůbec zacházet. Jedná se o oblast nesmírně širokou a komplikovanou. Během popisu obrázků a jejich zkoumání z věcného hlediska mě velmi zaujaly některé obrázky. Bylo mi líto vyčerpat toto téma jen popisem jednotlivých prvků a vývoje dětské kresby jako takové (v souvislosti se vstupem do školy). Začala jsem se proto zajímat také o hlubinnou interpretaci dětské kresby, která podle mého názoru nabízí nedozírné možnosti, se kterými je však nutno zacházet velmi opatrně. Při svém seznamování s dětskou kresbou jsem použila řadu pramenů, ale pro tuto práci bylo nejdůležitějších několik textů, zabývajících se hlubší interpretací dětské kresby. Case a Dalley uvádějí čtenáře do hloubky dětské kresby a jejího arteterapeutického využití (s řadou konkrétních příkladů rozboru dětské kresby). Podobně Slavík a Rusová ve svém textu Poselství výtvarného projevu v arteterapii ukazují možnosti hloubkového rozboru dětské kresby. Riedelové práce mě oslovila spíše co do budoucí práce s Aniččinými kresbami. Pojednává o jungiánské interpretaci symbolů ve výtvarných dílech a manifestuje své myšlenky na řadě příkladů z křesťanského umění i výtvorů vlastních klientů. Pojďme se tedy podívat na několik vybraných obrázků z Aniččina díla, shromážděného během období mezi prosincem 2004 a červencem Většina obrázků vybraných pro tuto práci náleží do druhé poloviny mého materiálu jsou to tedy kresby vzniklé již během školní docházky. Hlubinná interpretace ve smyslu polemiky o psychice autora kreseb je oblastí poněkud nebezpečnou a eticky spornou. Přesto jsem se o ni v této práci pokusila, snad proto, že to byla jedna z věcí, na které se v postupové práci nedostalo, a která oslovila mou zvědavost. Popíšu zde nejprve stručně teorii dětské kresby, diagnostické a arteterapeutické možnosti s ní spojené, dále seznámím čtenáře se základními výsledky své postupové práce a poté se pokusím podrobněji rozebrat obrázky, jejichž seznam a popis uvádím v přílohách. 2

4 2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Teorie dětské kresby Historie zkoumání dětské kresby Podívejme se nyní na různé úhly pohledu, pod kterými viděly dětskou kresbu různé generace a různé přístupy. Měli bychom se také stručně seznámit s ontogenetickým vývojem dětské kresby a popsat si některá její specifika. Zajímavé bude snad i krátké pojednání o písmu a jeho vztahu k obrazu, které uvedu na závěr této kapitoly. Pro psychology, pedagogy, výtvarníky a teoretiky výtvarného umění představovala dětská kresba v historii svého zkoumání postupně nepovedenou kopií výtvorů dospělých, nekriticky obdivované dětské výtvarné umění, a konečně i prostě výtvor kvalitativně odlišný, specifický, nesrovnatelný s výtvory dospělých. Václav Příhoda o vývoji dětské kresby říká:...v prvé polovině 20. století se literatura o spontánní dětské kresbě rozrostla skoro do nepřehlednosti. (Příhoda, 1977) Z hlediska výtvarného umění lze říct, že v 19. století, kdy malířství prošlo cestou od popisného realismu k expresionistickému znázornění světa, se někteří umělci obraceli k dětskému výrazu a čerpali z něj (Josef Čapek, Paul Klee aj.). Hledalo se spojení mezi dětským projevem a uměním, které ale podle Uždila (1978, 2002) prostě neexistuje. Dítě se ve svém výrazu tolik nevidí jako umělec; hodnotí své projevy spíše po stránce věcné, z hlediska úplnosti a názornosti. Barevná sounáležitost, plošná kompozice, tvarová zkratka jsou jejich přirozenými schopnostmi, a tak o nich neuvažují. V obraze dospělých vidí děti jako cenné to, co sami neumí shodu se skutečností. Přesto je podle Uždila dobré, když lidstvo čas od času objevuje ve vývojových fázích svého individuálního života inspiraci pro svůj život dospělý. (Uždil, 2002) Nesmíme zapomenout na fakt, o kterém mluví Klusák a Slavík (2005), a sice že jakékoliv psychologické zkoumání a výklady dětské kresby jsou vždy zasazeny do kulturních souvislostí, referenčního kulturního rámce. Až s rozvojem psychologie na počátku 20. století se objevil skutečně vědecký zájem o dětskou kresbu a s ním i snaha odhalit pravou přirozenost a původní zdroje tvůrčího projevu. A tak až 20. století věnovalo dětské kresbě zvýšenou pozornost a přiznalo uměleckou legitimitu samotnému gestu tvorby. Rané čáranice, dříve opomíjené, začaly být chápány jako zárodečný příznak ontogenetického vývoje kresby. 3

5 Na přelomu 19. a 20. století byl Franz Cizek jeden z prvních, pro koho kresba dítěte neznamenala nedokonalou nápodobu projevu dospělých, ale ani předmět nekritického obdivu k dětskému umění (který ústil ve strach z přílišného zasahování do vývoje přirozeného dětského projevu, a tak často vedl až k absenci nároků a rezignaci učitelů). Cizek hovořil o dětském vytváření a jako jeden z mála se zabýval většinou dětí těmi, kdo nemají nějaký zvláštní talent. Gustav Britsch poté zaměřil pozornost na obecně výtvarné kvality dětského výtvarného projevu. Dětské kresby nazval prasvědectvím o prvním poznávacím zpracování zrakových zážitků (in: Hazuková, Šamšula, 2005). V tomto prvním poznávacím zpracování spatřoval společného jmenovatele výtvarných činností dětí a výtvarných umělců. Přepečlivá analýza jednotlivých prvků tvorby (např. u Günthera Otta či Reindharta Pfenniga) vyústila poté až v učebnice plné bezmyšlenkovitých, formalistických cvičení, jež chtěla dovést žáky krok za krokem k takovému ovládnutí výtvarné gramotnosti, jako hodiny psaní dovedou žáka k písemnému ovládnutí jazyka (in: Hazuková, Šamšula, 2005). Výsledkem však bylo umrtvování vnímací a objevovací schopnosti, emoční inteligence atd. Jiný přístup ukázal čelní představitel druhé vlny tvarové psychologie Rudolf Arnheim, jenž se s týmem kolegů pokusil analyzovat psychologické zákonitosti vizuálního vnímání s hlubokým respektem k jeho celistvosti. Proč vlastně dítě kreslí? Odpovědi na tuto otázku se velmi liší. Je to jen hra? Obrázková řeč, druh vyprávění nebo napodobování grafické činnosti dospělých? Pro Piageta představovala dětská kresba formu sémiotické funkce, kdy kresba má cíl sama v sobě, stejně jako hra. Luquet uvádí, že dítě kreslí, aby se bavilo (proto to dělá někdy víc, někdy méně). Kreslení je hra, která nevyžaduje partnera, zaměstnává ruce a zrak, uvádí v pohyb i vnitřní zkušenost dítěte a zklidňuje i jinak až nepříjemně temperamentní děti. Také Sully či Huizinga uvádí první kreslení do souvislosti s hrou, jejíž princip je obsažen v celé lidské kultuře. Uždil chápe kresbu jako prostředek spontánní manifestace duševních obsahů a jako potenciální sdělení. Začátky kreslení spojuje s vývojem dítěte a vznikem osobnosti: mají spojitost s oddělením se od primárního vztahu, kde objektivní zcela splývá se subjektivním. Zjištění, že v našem okolí lze působit změny, které mají trvalý charakter, je pro dítě zvlášť příjemné. Po čase se výtvarný projev ztrácí, protože dítě najde pro své afekty adekvátní výraz slovo. 4

6 2.1.2 Ontogeneze dětské kresby I přes všechny spory mezi badateli zjišťujeme, že děti na celém světě začínají kreslit zhruba stejným způsobem. První čárání mívá tvar klenutého oblouku a spočívá v kyvadlovém pohybu paže. Kolem třetího roku na základní prvky čárání navazují první obrysové tvary (např. Baker, Kelloggová, 1967, in: Švancara a kol., 1980). Prvním tvarem bývá kruh. Jako důvod uvádějí autoři strukturu či funkci nervové soustavy nebo také vyjádření vrozené tendence k dobrému tvaru. Současně se vyvíjí protikladný kresebný prvek úsečka, nejprve horizontální, poté vertikální. Nejčastější zobrazení, které vzniká spojením těchto dvou tvarů, bývá něco, co označujeme jako sluníčko. Kelloggová je na pochybách, zda tvaru nepřisuzují slunce jen dospělí a zda ve skutečnosti nejde o uskutečnění tendence k rytmicitě. První zobrazovanou realitou bývá člověk. To je důkaz, že v elementární kresbě dochází k odrazu dominantní zkušenosti dítěte, kterou zůstávají postavy matky a otce. Existuje mnoho rozdělení vývoje výtvarného projevu do etap; uvědomme si však, že vývoj neprobíhá ani rovnoměrně, ani stejně u všech dětí. Pro ilustraci uvádím dělení Hazukové a Šamšuly, které autoři vypracovali v návaznosti na práce J. Uždila a s použitím Piagetových stadií vývoje myšlenkových operací (Hazuková, Šamšula, 2005): 1. Stadium čáranic (přibližně do 2 let) Čáranice představuje projev schopnosti spojit části situace ve strukturní celek. Dochází ke zdokonalení motoriky a schopnosti inhibice pohybu se zpětnou vazbou do psychiky dítěte. Je patrná radost z trvalého produktu. 2. a) Přechod ze stadia čáranic do stadia prvotního obrazu Kolem druhého roku se probouzejí asociace a dochází ke spojení kresby s představou. Během čárání dojde k náhlému poznání, což se projeví v dodatečné interpretaci produktu. Proto můžeme nazvat kresbu obsahovou až tehdy, když je záměr totožný s interpretací. 2. b) Vytváření grafických typů V této době se také vytvářejí grafické typy s dominantním znakem, který se spojuje 5

7 s představou konkrétního předmětu i předmětů podobných. Grafických typů není mnoho a jsou dosti stálé dítě na nich potom nějaký čas ulpívá. 3. Stadium názorného myšlení je ve výtvarném projevu již polosymbolické. Objevuje se již odklon od stereotypního symbolu a jeho ožívání. Znaky se významově diferencují. 4. Stadium konkrétních operací Po 7., 8. roce věku se projev dítěte mění, neboť dochází ke změně struktury dětského myšlení. Dítě se pokouší o zachycení pohybu, vybírá si sugestivnější situace, jejich nové konfigurace a členění. 5. Období formálních operací Vstup do tohoto období představuje krizi dětského výtvarného projevu. Co vlastně dítě kreslí? Podle Uždila (1978, 2002) je dítě, hlavně v předškolním věku, výrazně antropocentrické, a tak kreslí především osoby ("paňáky"), to, co s člověkem souvisí (prostředí, dopravní prostředky, zvířata a užitečné věcí např. nábytek), a dále předměty zvláště trvalého, neměnného a obecného významu (slunce, které znázorňuje svět a jeho otevřenost). Chybí krajiny, zátiší apod. i studie detailů: dítě volí podle Uždila úplnost i za cenu povšechnosti. Při relativní stálosti principů, které regulují obsah dětské kresby (např. antropocentrismus), je tu však i místo pro prosazování soudobých životních hodnot. Vývoj zobrazení nečastějších objektů Člověk se rodí z čáranic oválné formy. První zobrazení člověka (oválná hlava, připojené linie, které se později redukují na dvě vedoucí svisle dolů, někdy s postranními trny - nohy") bývá tradičně nazýváno hlavonožec, ačkoliv, a v tom se shodnou prakticky všichni použití autoři, jde o označení chybné. Pro dospělého působí kresba dojmem, že z hlavy vyrůstají rovnou nohy, a tedy postavě chybí trup. V kruhu však není obsažena jen hlava, nýbrž celá postava jako ve strukturálním ekvivalentu reality; je to jakási hranice a uzavřenost významového pole oproti okolí. Do hlavy se shrnuje lidský výraz a její podobnost s obličejem je náhodná. 6

8 Záhy se objevují ústa i oči, někdy také řada podrobností. Časem se k tělu připojují ruce, a to různým způsobem. Mezi nohama někdy najdeme knoflíky a trny, prostor mezi nohama je tedy podle potřeby chápán jako plný. Tak se vyvíjí tělo. Hlavonožec bývá zobrazován zásadně en face. Má již schopnost nést určitý výraz, významným znakem jsou vlasy, často zdůrazněné. Objevuje se i nejbližší okolí postavy a pohyb, o němž se domníváme nejprve ze vzájemné blízkosti a souvztažnosti věcí. Potřeba zobrazit pohyb, chůzi, ústí do zobrazení postavy z profilu. To se děje postupně někdy vidíme natočená jen chodidla, někdy vidíme na tváři zachycené z profilu obě oči kreslené en face (smíšený profil)... Jak uvádí Uždil (2002), hlavonožec profil nemá a už proto musí vymizet nelze jím zachytit pohyb. Mnohem později přibývá další ovál: trup, menší než hlava (souvisí s představou významnosti). Někdy se objevuje také lahvovitý trup, pozorujeme již náznaky znázornění objemu (začárání, zdvojení). Ruce jsou připojovány k trupu nebo ke spojení trupu a hlavy. Krk se objevuje jako poslední. Muž a žena jsou zpočátku zobrazováni stejně. V další fázi nastává snaha o odlišení mužské a ženské postavy (účesem, oblečením), snaha uvést postavy do vzájemných vztahů. Vývoj kresby lidské postavy směřuje k diferenciaci nejprve do délky, pak do šířky. V rozmisťování vertikálních a horizontálních linií vidíme tendenci k symetrii. Často se objevující knoflíky jsou spíše snahou o pročlenění a jsou podmíněny tendencí k rytmickému opakování. Výraznou vývojovou změnou je dvojdimenzionální znázornění končetin. Dítě kreslí nejprve postavu po částech ( montovaná kresba ), nohy jsou paralelní, ruce trčí do stran nebo vzhůru. Podle Uždila (2002) se mezi pátým a šestým rokem rozdvojí obrys nohou. Podle Hazukové a Šamšuly (2005) se až okolo 8 let paže lokalizují podél těla, objevuje se trend k integraci podél vertiální osy, tvarovaná linie plynulý přechod mezi obrysem hlavy, krku a trupu, nohy se sbíhají v rozkroku. V dalším vývoji (kolem 10 let) se dítě snaží o vystižení pohybu nebo činnosti, nejčastěji znázorněním postavy z profilu. Dítě se snaží o zachycení gesta a situace. V tomto období se objevují také pokusy o zachycení duševního hnutí. Objevujeme snahu vystihnout plastičnost, světlo a stín, v kresbách postav odhalíme zejména v pubertě idetifikaci se vzory a často i karikatury. Podoba zvířete se rodí z kresby člověka a může zobrazení člověka nápadně připomínat; objevují se nezřídka i zvířecí hlavonožci. Předškolní dítě většinou kreslí zvíře z profilu, je to 7

9 tedy na rozdíl od lidské postavy nesymetrický tvar, pro nějž je určující vodorovná osa. O to je úloha těžší. Hlava bývá kreslena en face. Později převládá u zvířat horizontální trup, ačkoli hlava zůstává dlouho ovlivněna antropomorfismem. K rozlišení zvířat poslouží uplatnění nápadného znaku (např. lví hříva) a také použití typické (resp. tradované) barvy. Dům je podle Uždila v kresbě dítěte vždy vybaven vlastnostmi spojenými s bydlením okna, komín, dveře s klikou. Někdy je přední stěna zamlčena a je zobrazeno dění uvnitř domu. Mnohaposchoďové domy se objevují zpočátku málo, typičtější jsou venkovské stavby s trojúhelníkovým štítem, ale grafický typ se vyvíjí s dobou a kulturou, která v okolí dítěte převládá. Strom se v kresbě objevuje záhy a ještě dlouho se vyvíjí v dokonalejší tvar. Logika vývoje kresby stromu připomíná lidskou figuru. Vzhůru trčící linka, z ní vedou v pravém úhlu a pravidelných intervalech vodorovné čáry či chomáče. Pak se větvení komplikuje, až později se dělí jehličnan (nejčastěji spojen se symbolikou Vánoc) a listnáč (spojen s představou ovoce). Děti mají podle Uždila rády také dopravní prostředky, mají zájem o pohyb a technické idoly naší doby. Často umí nakreslit vozidla velmi zevrubně, např. obrázek tramvaje obsahuje i to, co je uvnitř vozu, a někdy nacházíme věcnost skoro konstruktérskou (Uždil, 2002). Práce s prostorem Snaha o plošné uspořádání všech prvků vede u dítěte často ke smíšení mnoha hledisek, různých pohledů současně (ortoskopie). Výtvor se tak často ocitá v rozporu se zrakovou zkušeností. Již v tomto věku se objevují prvky perspektivního zobrazení, nelze však vždy rozlišit spontánní vývoj od výchovného působení. Prvky kresby jsou zpočátku volně rozptýleny po celé ploše. Brzy se však figury řadí do zhuštěných celků, přemisťují se k dolnímu okraji, který začne být chápán jako země. Vzdálenější okraj se stává nebem. Toto zobrazení je podpořeno základní čarou, která se stává závaznou. Co na ní nestojí, to lítá, co stojí na ní, je k ní obvykle kolmé, i když není vodorovná (R-princip). Zvyk základní čáry se někdy dostane do konfliktu s potřebou zobrazit množství předmětů; pokud délka čáry nestačí, nachází někdy dítě nové řešení otáčí papírem a základní čáru vede podél více stran čtvrtky ( otáčivé obrazy ). Základní čára je solidní základnou pro zřetelnou organizaci obrazové plochy, ale zanedlouho se stává brzdou a důvodem stereotypního vyjadřování. Dítě ji nepřekoná snadno, nechává větší část papíru nevyužitou, ztrácí smysl pro celistvou kompozici plochy a jeho charakeristika prostorových 8

10 vztahů se dost nevyvíjí. Pokud v tom není utvrzováno, neustrne však dítě na tomto schématu. Brzy nad základní čárou najdeme rovnoběžku, čímž vzniká zřetelný obrazový plán. Rovnoběžka se postupně vzdaluje od spodního okraje papíru, vzniklý pás je vyplněn zelenou (trávou) nebo barvou cesty, objekty se ještě vyskytují na linii. Později se začínají přesouvat do prostoru onoho zeleného pásu mezi okrajem papíru a základní linií. Tak se objevuje tzv. intelektuální horizont, pás považovaný za zem, který ale stále ještě není skutečným horizontem. Již poměrně vyspělé je překrývání tvarů zde už asi působila vizuální vzpomínka. Dítě se překrývání dlouho vyhýbá i za cenu deformací v kresbě Specifika dětské kresby Jak uvádějí Hazuková a Šamšula, charakteristické znaky jsou jinými slovy to, co bylo dříve nazýváno u kresby dítěte projevem nedokonalosti. Nacházíme je nejvíce v předškolním a mladším školním věku, a jak se objeví, tak také postupně mizí. Mezi projevy intuitivního, názorného myšlení dítěte předškolního věku patří, že (Hazuková, Šamšula, 2005): - nerespektuje plně všechny podstatné znaky reality, bývá velmi subjektivně zkresleno - nerespektuje plně zákony logiky - je útržkovité, nekoordinované, nepropojené a postrádá komplexní přístup K manifestaci konkrétních znaků dětské kresby použiji výklad Hazukové a Šamšuly, nepatrně doplněný postřehy jiných autorů (zejména Uždila). Hazuková a Šamšula dělí typické znaky dětské kresby takto: 1) důsledky egocentrismu Jde o tendenci zkreslovat úsudky preferencí subjektivního přístupu a z toho plynoucí vázanost na jevové složky reality (fenomenismus), na aktuálně vnímanou podobu světa (prezentismus) a na konkrétní místo, prostředí (topismus). Sem také patří preference nápadných vlastností objektu a artificialistický pohled na svět (všechny objekty světa vznikly uměle tak, že je někdo udělal). 2) důsledky dětské fantazie V dětské kresbě nacházíme fantazijní modifikaci reality jako výraz magičnosti dětského myšlení. Prožitky a fantazie vstupují do reality proto, aby byla přijatelná a srozumitelná. Fantazie 9

11 má harmonizující význam. Projevuje se nejčastěji antropomorfismem, animismem. 3) projevy naivního realismu Sem můžeme zahrnout jednoduchost a úspornost tahů (výtvarná zjednodušení mají charakter zkratky, někdy je patrná i určitá nadsázka) či vyjádření z pohledu, který je pro rozpoznání objektu nejtypičtější (snaha o úplnost vyjádření). Patří sem ortoskopie (sklápění, střídání pozorovacích hledisek) a smíšený profil. Dítě zobrazuje důsledně vedle sebe a bez překrývání (i za cenu deformací). 4) projevy intelektuálního realismu Dítě se snaží zviditelnit poznané či důležité. Typickými znaky v kresbě jsou tzv. funkčnost (zájem o funkční a zajímavé detaily kliku, kouř, nalakované nehty), nepoměrnosti v proporcích a deformace (strom má být vyšší než papír, a tak ho dítě zahne a pokračuje vodorovně), transparence (rentgenové vidění), výtvarné vyprávění (na jedné ploše se vyskytuje více epizod děje). 5) projevy zosobňujícího dynamismu Dítě ve své kresbě oživuje i neživé předměty. Častá je personifikace (připisování lidských vlastností a jednání věcem či abstraktním pojmům) a antropomorfismus (přenášení lidských znaků na mimolidské skutečnosti). 6) vliv fyziologických faktorů Někdy můžeme narazit na grafoidismus (naklánění obrázků ve směru budoucího písma) a zakulacování úhlů. Patrný je R-princip záliba v odlišení dvou základních směrů. 7) projevy zobrazovacích automatismů Zobrazovací automatismus samotný bývá uváděn jako brzda ve vývoji malého kreslíře. Jde o zmnožení detailů do té míry, že to odporuje skutečnosti. Důvodem může být radost z rytmicky opakované motorické činnosti, která zanechává stopu. Někdy dítě opakuje úplně stejné formy zobrazení bez výraznější obměny, prosazuje nacvičený obrazový typ i tam, kde jeho přítomnost není na místě (nelogické spojování znaků, které k sobě nepatří). Dalším znakem je nepravý ornament (automatismus, kdy dítě zdobí skutečně vše). 8) základy kompozičního cítění Rytmus, opakování a symetrie jsou základní kompoziční principy v dětské tvorbě. Při zobrazení více znaků používá dítě pravidelné intervaly, hlavní motiv je zpravidla umisťován na osu. 10

12 2.1.4 Diagnostické a arteterapeutické využití dětské kresby...výtvarný projev je poselstvím, které vypovídá o životě svého tvůrce... Za každým výtvarným projevem dítěte se skrývá příběh jeho života, který si zaslouží respekt, pochopení a zájem... (Slavík, Rusová, ) Každý výtvarný projev dítěte je výpovědí nejen o svém autorovi, ale i o jeho věcném a sociálním okolí, přičemž obsah a námět nemusí být totožné. Proto se kresba užívá k diagnostice problémů, ale také k podpoře jejich nápravy ve formě arteterapie. Ačkoliv psycholog R. Konečný (1974, in: Slavík, Rusová, ) uvádí, že cit pro interpretaci výtvarného projevu má prakticky každý člověk, existuje pro ni mnoho profesionálních testů svěřených pouze odborníkům. Kresebné testy patří k nejvyužívanějším psychodiagnostickým metodám, nesmí však zůstat pouze jako zajímavé ilustrace psychologické dokumentace nebo klinických chorobopisů (Švancara a kol., 1980). Tím bychom ztratili mnoho cenných diagnostických informací. Zhodnocení obsahu i formy grafických projevů může mít značnou hodnotu vývojově diagnostickou, případně i diferenciálně diagnostickou. Každý kresebný výtvor odráží určitou vývojovou úroveň v organizaci schopností dítěte. Kresba je organizovaný proces a je třeba vidět aktuální genezi kresby a nejen hotový výtvor. Kreslení musíme chápat jako strategii, motivaci a ne jen jako výsledek činnosti. Pokud jde o konkrétní diagnostické testy, nejrozšířenějším kresebným testem je test Goodenaughové, který byl později ostře kritizován jako nedostatečně holistický, protože bere v úvahu jen dokončený výtvor. Je standardizován pro věk 3-15 roků, zvlášť pro dívky a chlapce (což kompenzuje relativně lepší výkon u dívek). Revizí testu je Harrisova škála (1963), která je sice podle Švancary adekvátnějším nástrojem měření než škála Goodenaughové, ale má jedno velké omezení: opírá se pouze o detaily kresby, nikoliv o podstatné změny kresebného znázornění. Koppitzová (1968) použila dva druhy hodnocení téhož znaku kresby co do významnosti vývojové a projektivní. K dalším významným testům patří test Osterriethův (1976), test H. M. Faye (Paní se prochází a prší, 1923), revidovaný Wintschem a Reyem; test kresby stromu (Koch, 1957), test McCartyové (1924) a Bucka (1948) (Strom, dům a postava). Na přechodu mezi písmem a kresbou je Meurisseho test čárání kolem vlastního podpisu (1956). Ve vývoji kresebných testů rozlišuje Švancara tři vyhraněné přístupy: 1) vychází se z komplexního výtvoru, jehož obsah i provedení je měřítkem 11

13 vývojových změn nebo parametrem obsahů vědomí (později s příchodem psychoanalýzy se výkladovým principem nezřídka stala interpretace symbolů) - o takové zkoumání se chci v této práci pokusit 2) základem je reprodukce, doplňování předloh; docílí se jednotnosti podnětového materiálu a omezují se možnosti subjekivního pojetí a interpretace 3) kresba se chápe jako grafický projev z hlediska objektivně zjistitelných, popř. měřitelných znaků (velikost, umístění, tlak na podložku, rychlost, perspektiva, barva, směr pohybu...) Pro arteterapeuty představuje kresba vhled do dynamiky nevědomí, do hloubky zoufalství i zotavování (Case, Dalley, 1995). Například zneužívané dítě je mistrem v uchování tajemství (cítí se špatným, bojí se, chrání násilníka...), konstruuje zcela jinou realitu a teprve v kresbě dá vytrysknout na povrch tomu, čeho se chce zbavit. Pokouší se venku zpracovat vnitřní chaos, vkládá kresbu do rukou terapeuta jako tajemství, které má terapeut střežit. Má potřebu zpracovat naléhavé pocity chaosu, jimiž je zavaleno. Arteterapie pracuje na očišťování, má opravit od základů tělo i duši. Smyslem arteterapie není jen diagnóza, ale především otevření cesty. Terapeutova práce není lehká: musí objevit, co který konkrétní znak říká, ale když upře na znak pozornost příliš ukvapeně, klient se může stáhnout do sebe a popřít souvislost se sebou samým. Pojmenování problému může být bolestivé, navíc slova myšlenku změní a omezí. Tak nám výtvarná tvorba poskytuje cenný a užitečný materiál, plný nedozírných možností využití Vstup písma do vývoje dítěte Písmo se objevuje často ve spojení s kresbou; jeho existence si děti velmi záhy všimnou, začnou se pokoušet o jeho vytváření, ale až kolem čtyř let odliší písmo od obrázku. Od této chvíle se písmo vyvíjí samostatně: nejprve představuje něco zajímavého k prozkoumání, brzy nato dítě pochopí, že něco znamená a dá se číst, interpretovat. Nejprve dítě spojuje písmo s vlastnostmi předmětu, zanedlouho pochopí jeho spojení se zvukem řeči. Viktorová (2005) rozlišuje ve vývoji písma u dítěte: - konfuzní etapu (předškolní věk dítě vytváří první koncepce písma, všímá si vždy určitých charakteristik písma, příp. jejich kombinací) - koncepční etapu (především první třída dítě je soustředěno na základní principy 12

14 konvenčního písma, zejména na grafo-fonémickou korespondenci) - etapu diferenciace druhů textů (pozornost je upřena na rozdíly mezi texty a na funkce textů) Jak uvádí Viktorová, funkce textů pro děti i sociální dění okolo nich jsou naprosto odlišné od dospělosti. Děti píší častěji a méně stereotypně, vliv má také jistá (ne absolutní) nezávaznost psaných produktů (učení, hra se psaním). Když si děti povšimnou existence písma, začnou ho používat. Buďto si hrají přímo s ním, nebo je používají v dalších hrách. Vytvářejí si vlastní koncepce písma, činnosti psaní nebo jeho fcí. Koncepce textu u dítěte, které se ještě neučí psát a číst, stojí na - existenci značek (ať už jde o figurativní podobu či písmena) - jejich množství (aspoň dva, lépe tři, později přesný počet) - jejich uspořádání do řádků, sloupců apod. Před nástupem do školy již děti bezpečně vědí, že písmo je znakovým systémem, že se dá číst a že něco znamená. Dítě však např. neví, že vše, co se čte, musí být zapsáno, že přečtením se text nezmění apod. Procesy čtení a psaní nejsou zatím pevně provázány, takže dítě věří, že dospělí přečtou i čáranici; pro dítě je možné číst bez psaní a naopak psát bez znalosti číst. S příchodem školy pochopí dítě korespondenci foném grafém, převod mluvené řeči do psané. Vlastní řeč se nyní musí stát předmětem zkoumání, dítě se musí dotknout jazyka na mnoha rovinách, což je velice obtížné. Ještě před příchodem do školy existují u dětí představy o žánru. Žánry poskytují nutný kontext k interpretaci obsahu, slouží jako textové modely, modelové způsoby kompozice textu a jeho funkcí. Vyvíjí se také používání grafiky. Podle Viktorové se písmo produkované dětmi vyvíjí ve třech variantách: - spojité psaní celých stránek (vodorovné čáry, vlnovky, připomínající psací písmo) - samostatné znaky, kde podstatná je hlavně sama existence písmene; tato dovednost vychází ze značky a směřuje např. k podpisu nebo erbu - skupiny nespojitých znaků slov; zde děti využívají odlišnosti tvarů, počtu i kombinace znaků, skupiny směřují k psaní slov a textů a určité představě čtení nebo psaní tiskacího písma Písmena mohou a nemusí mít konvenční charakter. Figurativní znaky mají charakter písma, jednotlivé znaky se mohou lišit ve velikosti (jde také o technickou zručnost tvůrce). Často 13

15 se písmo kombinuje do řádek a plocha papíru bývá využita podle žánru daného textu (knížka, dopis, podpis, slovo...). Jindy dítě použije pouze část plochy a doplní např. obrázek či ornament. Později děti užívají i další grafické prvky: rámeček, vodorovné a svislé linky. Děti rády využívají nabídky předem graficky připravené plochy. Samostatnou kategorií je dětský podpis ten podle Viktorové nesouvisí s úrovní koncepcí psaní, neboť často funguje v předškolním věku jako celostní značka. 14

16 3. DOSAVADNÍ VÝSLEDKY 3.1 Historie práce Tato práce vychází z kazuistiky jednoho dítěte. Opírá se o kresebné a grafické výtvory holčičky Anny, narozené Anička pochází z úplné rodiny. Otec i matka jsou umělci (operní, koncertní, muzikálový, sólový zpěv, hraní v divadle), matce je nyní 38 a otci 58 let. Anička má mladší sestřičku Agátku (narozena v listopadu 2002). Když byly děti malé, žila rodina v malém bytečku, zatímco probíhala stavba jejich domu na kraji města u řeky. V době sbírání prvních obrázků byl již dům hotov a rodina žije po celý rok tam. Vzhledem k zaměstnání rodičů děti často cestují a mají blízko k uměleckému prostředí a jeho aktérům. Anička je živé, dobře vyvinuté dítě. Je velice společenská a nebojácná co do kontaktů s lidmi, nechybí jí asertivita. Jde jí takříkajíc vše, nač sáhne kreslení, zpěv, hra na hudební nástroje. Vždycky jsem ji viděla dobře naloženou a zvědavou na vše nové. Je to dítě, o kterém by člověk řekl, že se ve světě neztratí. V postupové práci, bylo použito celkem 45 Aniččiných povětšinou volnočasových grafických výtvorů, vesměs obrázků, vytvořených v období od prosince 2004 do července Na začátku navštěvovala Anička denně mateřskou školu, v září 2005 nastoupila do základní školy a na konci sbírání obrázků měla úspěšně za sebou 1. třídu. Sbírání obrázků bylo průběžné, v podobě neformálních návštěv (s celou rodinou jsem již delší dobu v přátelském vztahu). Po přivítání mi Anička vždy s radostí předala nové obrázky a řekla mi o nich vše důležité. Potom jsme si buď kreslily dál spolu, nebo přešly k jiným, zajímavějším činnostem. Některé kresby byly vytvořeny doma, jiné v MŠ, některé započaty v MŠ a doma dodělány. Podobně to je s kresbami ze ZŠ. Naprostá většina obrázků je však tvořená ve volném čase. Až na tři sobě podobné grafické experimenty z konce sledovaného období se v našem souboru obrázků jedná výhradně o kresby. Očíslovala jsem je číslicemi a písmenem. Série obrázků A vznikla před nástupem do první třídy ZŠ, série B pak již během školní docházky. Popisy obrázků a okolnosti jejich vzniku Aničkou a její maminkou byly pro mě jedním 15

17 zdrojem informací. Hledala jsem však také možnosti, jak tento autentický materiál interpretovat a jak jej uspořádat. Proto jsem hledala pomoc v literatuře. Po seznámení s ní a v konfrontaci s prozkoumanými kresbami mě napadlo několik otázek a na zlomek z nich jsem se pokusila odpovědět. Výsledkem byla postupová práce, která rozebírala několik témat: byla to četnost výskytu lidské postavy v celém obrazovém materiálu, vývoj kresby z hlediska kvality zobrazení lidských postav a reálnosti zobrazení domků a dále odlišnost kreseb vzniklých před a po nástupu do školy (podle několika kritérií). Na následujících stranách se podíváme na výsledky této práce, abychom získali vhled, který poté využijeme při hlubším nahlédnutí do kreseb. Na počátku práce bylo potřeba najít způsoby, jak vůbec s dětskou kresbou zacházet a jak zacházet s konkrétním materiálem, Aniččinými obrázky. Hledala jsem možnosti, jak vidět, uspořádat a popsat získaná data, případně s čím je porovnat. Vyzkoušela jsem řadu postupů, od detailního rozboru prvků až po celostní intuitivní pohled na vývoj kreseb. Trvalo dosti dlouhou dobu, než jsem si našla cesty, po kterých jsem v této práci procházela. Objevení těchto cest mi dovolilo spojit kresby a odbornou literaturu, která mi však byla inspirací již při jejich hledání. Užitečné bylo, že sběr materiálu a s ním i samotná práce pokrývaly poměrně dlouhý časový úsek, a tak se mi někdy cesta objevila náhle sama. Po seznámení se s výsledky postupové práce se podíváme na několik vybraných obrázků, které mi připadaly mimořádně zajímavé co do svého skrytého významu. Kromě literatury jsem do rozboru obrázků zařadila i interpretace samotné Aničky, které jsou mnohdy překvapující. Uvádím je v popisu jednotlivých obrázků, který je uveden v Příloze Zkoumané oblasti Protože má postupová práce spadala jednoznačně do oblasti výzkumu kvalitativního, vytyčit si hypotézy bylo prakticky nemožné. Celá práce se týká jednoho člověka, a bychom u "hypotéz" nemohli počítat s jejich ověřením či vyvrácením tak, aby to mělo nějakou vědeckou váhu. Navíc u kvalitativního výzkumu často hypotézy předem neexistují, jak tomu bylo i zde. Následující otázky jsem si položila jednak během práce s literaturou, teorií dětské kresby, jednak po prvním prozkoumání empirického materiálu a jeho konfrontaci s literaturou. Byly to okruhy, v nichž jsem spatřovala zajímavý vývoj či pohyb, a tak jsem další bádání zaměřila jejich 16

18 směrem. Nakonec jsem formulovala tyto otázky či předběžná zjištění, jejichž potvrzení nebo vyvrácení se budeme dále věnovat: I.: Zdaleka nejčastějším tématem dětské kresby je lidská postava. (Tento předpoklad vyšel především z literatury, kde je podáván jako jednoznačně pravdivý. Během práce s výzkumným materiálem se však vynořily pochybnosti.) II.: Na obrázcích je během sledovaného období pozorovatelný vývoj dítěte, zejména v těchto oblastech: a) Zlepšuje se zobrazení lidské postavy (z hlediska znaků z testu Goodenoughové) b) U domečků, výrazně antropomorfizovaných, se přechází k reálnějšímu zobrazení (to lidské se přesunuje k lidem, domečky přestávají být živými bytostmi); s tím souvisí, že ubývá specifických znaků dětské kresby (výskyt rentgenového vidění, ortoskopie, personifikace, smíšeného profilu, R-principu). III.: Obrázky před a po nástupu do školy se zřetelně odlišují v těchto znacích: a) mění se četnost používání písma b) mění se volená témata a četnost zobrazení jednotlivých objektů c) mění se používané žánry d) mění se způsob interpretace a míra kritičnosti vůči vlastním výtvorům Toto jsou tedy oblasti, které chci prozkoumat podrobněji. Proto se tři následující kapitoly budou postupně věnovat těmto nastíněným problémům. 17

19 3.3 Četnost zobrazení lidské postavy Odborná literatura, především Uždil (1978, 2002), uvádí jako fakt, že nejčastěji zobrazovaným fenoménem raného dětství je lidská postava. Během prohlížení nasbíraných obrázků mě ale napadla otázka, zda je tomu skutečně tak alespoň u jednoho konkrétního dítěte, u Aničky. Již po prvním pohledu na obrázky jsem o tom totiž zapochybovala. Nyní se budeme zabývat první sérií obrázků, tedy obrázky z předškolního období (série A). Celkově máme v předškolním období pokreslených 28 stran papíru. Z toho se lidská postava objevuje pouze na 7 stranách. Pro srovnání, domky - evidentně velmi důležité (viz dále) - se objevují taktéž na 7 stranách. Lidské postavy bývají jasně ohraničené od okolí, samostatné, zvláště pak princezny. Připomínají tak jakoby nějaký přesouvatelný atribut, jako kdyby šlo o kartu (kterou někdo má a někdo ne). Narozdíl od postav, kresby domků působí celistvě, vždy zaplňují celou dostupnou kreslící plochu, domeček je na obrázku vždycky sám. Je zajímavé, že kde je lidská postava, tam není domeček a naopak, kde je domeček, tam nenajdeme lidskou postavu. U každého domečku je však něco živého (květina nebo strom). Dalšími zvláštnostmi domečků se budeme zabývat dále. Už teď ale mohu říct, že jsem dospěla k závěru, že domečky, zvláště v předškolním období, jaksi suplovaly lidskou postavu. Vyskytují se stejně často jako kresby lidí, ale nápadně je připomínají. Domky tu představují něco oživlého, význam přesunutý z lidských postav. Když si tedy prohlédneme celek kreseb označených A, dovoluji si říct, že lidská postava není nejčastěji zobrazovaným objektem. Zdá se ale, že nechybí že se přesunula do domečků a významově se objevuje v nich. V období po nástupu do školy se objevuje lidská postava na devíti z osmatřiceti pokreslených stránek. Více postav najednou najdeme pouze na třech obrázcích, ale přesto je oproti předškolnímu období patrná změna: i když je postava na obrázku jediným člověkem, téměř vždy jí někdo dělá společnost obvykle nějaké zvíře. Zvířata vůbec se po nástupu do školy objevují mnohonásobně častěji než v předškolním období a jsou výrazně antropomorfizovaná. I proto působí obrázky z tohoto období celkově živěji. Lze říct, že ani v sérii obrázků B není lidská postava nejčastěji zobrazovaným objektem. 18

20 3.4 Vývoj kresby a vývoj dítěte Zobrazení lidské postavy S použitím položek testu Goodenoughové (in: Klusák, Slavík, 2005) jsem došla k těmto závěrům, co se týká zobrazení lidské postavy: Anička v předškolním období zvládla existenci základních prvků lidské postavy; v čem jsou výsledky slabší, je spíše členění a detaily těchto prvků. Hlava je obvykle větší než v realitě, ale téměř vždy je již menší než trup. Postavám nikdy nechybí ústa, nos ani oči, i když očím chybí detaily (panenky, řasy či obočí); nos i oči bývají znázorněny tečkou. Oči jsou různě barevné, ale barvy většinou odpovídají reálným barvám lidských očí (zelená, modrá, hnědá). Nos tvoří většinou různě barevné puntíky. Ústa jsou často složitější než jen zahnutá čára. Vlasy (různých, ale reálných barev) najdeme u každé postavy, jen je většinou obrys hlavy nakreslen tak silnou nebo tmavou linií, že ji vlasy nedovedou překrýt. Krk bývá nepřirozeně široký a dlouhý (má charakteristický zvláštní tvar), ale prakticky nikdy nechybí. Paže bývají upažené, zhruba stejně dlouhé jako Aniččin typický krk. Směrem dolů následuje tělo, které se směrem dolů rozšiřuje. Paže, nohy i trup jsou vždy dvojrozměrné. Na pažích jsou většinou zárodky prstů, ač ty ještě nejsou dokonalé co do počtu a rozměrů. Paže bývají připojeny přibližně ve správném místě, někde trčí do stran (upažení), pak bývají příliš krátké, někde visí podél těla, takže jsou viditelná i ramena, a zde také mívají paže i přibližně správnou délku. Loket ještě není nikde vyznačen a vůbec pokrčení údů v kresbách zatím nikde nenajdeme. Nohy jsou viditelné jen tehdy, má-li postava kalhoty. Délka nohou v poměru k trupu bývá správná a také symetrie nohou je dokonalejší než u paží. U postav v kalhotách vidíme chodidla (boty) správných proporcí, ještě bez vyčlenění paty či podpatku. Také trup je oddělen, má-li postava kalhoty; u postav v dlouhých šatech je oddělen jen v menšině. Nohy u postav v kalhotách jsou nakresleny odděleně, nikoliv jako jeden sloup. Postavy jsou oblečené, jejich šaty neprůhledné. V této sérii kreseb není žádná lidská postava kreslená z profilu. V období po nástupu do školy lze na dalších třinácti postavách konstatovat některé změny. Hlava je stále větší, než je tomu ve skutečnosti, nikdy ale nepřesahuje velikost trupu. Vlasy již tvoří s hlavou jednolitější celek, i když se stále objevuje kresba hlavy silnou linií, kterou vlasy nemohou překrýt. Ústa, nos i oči najdeme u všech kreseb; nos a oči ještě někdy jako 19

Učitelství pro mateřské školy Bakalářské studium INTERPRETACE DĚTSKÉ KRESBY

Učitelství pro mateřské školy Bakalářské studium INTERPRETACE DĚTSKÉ KRESBY MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Poříčí 7, 603 00 Brno KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY Učitelství pro mateřské školy Bakalářské studium TÉMA: INTERPRETACE DĚTSKÉ KRESBY Předmět: ZS1BK_IDVP Interpretace

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Tématický plán. Předmět Výtvarná výchova. Vyučující PhDr. Eva Bomerová. Školní rok 2016/2017. hod./týd. 2. Ročník IV. A. Učebnice:

Tématický plán. Předmět Výtvarná výchova. Vyučující PhDr. Eva Bomerová. Školní rok 2016/2017. hod./týd. 2. Ročník IV. A. Učebnice: Tématický plán Předmět Výtvarná výchova Vyučující PhDr. Eva Bomerová Školní rok 2016/2017 Ročník IV. A hod./týd. 2 Učebnice: Doplňkové učebnice: Cikánová, K.: Kreslete si s námi. Aventinum Praha, 1997.

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

Výtvarná výchova - 1. ročník

Výtvarná výchova - 1. ročník Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. III. - rozeznává různé přírodní materiály - seznamuje se s rozličnými technikami přechází od hry k experimentu Experimenty s nástroji - kresba: rukou, tužkou, rudkou, uhlem, dřívkem, fixy, malba

Více

Vývoj kresby podle věku dítěte do 1 roku = Období skvrn

Vývoj kresby podle věku dítěte do 1 roku = Období skvrn POJMENOVANÉ ČMÁRANICE Nejdříve dítě čmárá sem tam, dělá tečky nebo vlnky. Postupně začne tyto již osvědčené prvky kombinovat a dochází do stadia, kterému odborníci na vývoj dětské kresby říkají pojmenované

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

KRESBA POSTAVY II. Věra Semerádová, Alena Škaloudová

KRESBA POSTAVY II. Věra Semerádová, Alena Škaloudová KRESBA POSTAVY II Věra Semerádová, Alena Škaloudová OBSAH Úvod Metodika a sledovaný vzorek Výsledky s diskuse Výsledky ve 2. třídě Srovnání chlapců a dívek ve 2. třídě Srovnání 1. a 2. třídy Závěr Tabulky

Více

Formulář č. 1 - Screeningový dotazník pro dětskou kresbu lidské postavy Formulář č. 2 - Screeningový dotazník pro kinetickou kresbu rodiny

Formulář č. 1 - Screeningový dotazník pro dětskou kresbu lidské postavy Formulář č. 2 - Screeningový dotazník pro kinetickou kresbu rodiny 1 SEZNAM PŘÍLOH Obrázek č. 1 pán (Kateřina, 4 roky) Obrázek č. 2 tatínek (Kristýna, 3,5 roku) Obrázek č. 3 tatínek (Ester, 4 roky) Obrázek č. 4 tatínek (Linda, 3 roky) Obrázek č. 5 pan učitel David (Barbora,

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence

Více

Výtvarná výchova v 5. ročníku

Výtvarná výchova v 5. ročníku Výtvarná výchova v 5. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Řeší úkoly dekorativního charakteru v ploše (symetrická a asymetrická řešení). Místo mých prázdnin Využívá přítlak, odlehčení, šrafování,

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Kompozice digitální fotografie v praxi kniha, která vás naučí kreativně tvořit Marie Němcová Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Typy literárněvýchovného působení v MŠ:

Typy literárněvýchovného působení v MŠ: Typy literárněvýchovného působení v MŠ: Předčítání knih (příběhů) bez navazujících činností (za odměnu, před spaním ). Předčítání jako motivace k jiným než literárněvýchovným aktivitám. setkávání s literárním

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2. Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV-3-1-01 VV-3-1-02 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);

Více

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: (1. období)

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: (1. období) Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. 3. (1. období) Žák: rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty),

Více

II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV)

II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) Charakteristika předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvůrčí činnosti tvorbu, vnímání a interpretaci

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017

PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017 PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017 PONDĚLÍ Sluchové vnímání a paměť kniha: Mezi námi předškoláky (1,2,3) Sluchová paměť Opakování vět s více slovy (básničky ) 1 Vnímání rytmu Napodobování rytmu (dítě

Více

učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými.

učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými. Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení praktické čtení pozorné, plynulé čtení vět a souvětí přednes básní vypravování dramatizace četba uměleckých a naučných textů Žák získává

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

MOŽNÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PRO ROZVOJ ČG

MOŽNÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PRO ROZVOJ ČG MOŽNÉ PRO ROZVOJ ČG Při formulaci očekávaných výstupů pro rozvoj čtenářské gramotnosti jsme vycházeli z praktických poznatků a zkušeností učitelů, kteří dlouhodobě usilují o rozvoj čtenářských dovedností

Více

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. 6.2. II.stupeň Vzdělávací oblast: Umění a kultura 6.2.12. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové vymezení Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A

Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A 13-ŠVP-Výtvarná výchova-p,s,t,k strana 1 (celkem 6) 1. 9. 2014 Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A Charakteristika předmětu: Cílem předmětu je postupně seznamovat žáky s výrazovými výtvarnými, technikami

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření OSV rozvoj schopnosti tvar, objem a prostor poznávání světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura OSV sebepoznání a jejich uspořádání

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Výtvarná výchova ve 4. ročníku

Výtvarná výchova ve 4. ročníku Výtvarná výchova ve 4. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Připomene si zásady bezpečnosti a hygieny při práci. Užívá v plošném vyjádření linie a barevné plochy, kombinuje prvky ve vztahu Místo

Více

INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Aktivity knihovny a spolupráce se školami.

INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Aktivity knihovny a spolupráce se školami. INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Aktivity knihovny a spolupráce se školami. Koncepce iv v knihovně CO? zamýšlím, chci dělat PROČ? to dělám definovat cíl! KDO? bude realizovat / pro koho / kdo jsou partneři zainteresované

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

Cesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha

Cesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha Obor RVP ZV: Ročník: Časový rámec: (tematický okruh: závislosti, vztahy a práce s daty) 4. 7. ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií 45 60 minut METODIKA MATERIÁL

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Náležitosti správné prezentace. Schváleno 1. 9. 2014. PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy

Náležitosti správné prezentace. Schváleno 1. 9. 2014. PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy Náležitosti správné prezentace Schváleno 1. 9. 2014 PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy Obsah 1 Pozadí prezentace... str. 2 2 Titulní stránka... str. 4 3 Písmo prezentace... str. 5 4 Odrážky... str. 7

Více

Dotazník pro urèení typu magické osobnosti

Dotazník pro urèení typu magické osobnosti 4 Dotazník pro urèení typu magické osobnosti D oporučuji, abyste dotazník vyplnili ještě předtím, než si přečtete charakteristiky jednotlivých typů, aby odpovědi nebyly ovlivněné. Rozhodněte se, zda s

Více

Projekt: Škola- informační centrum s environmentálním zaměřením Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.06/03.0019, ZŠ a MŠ Přerov nad Labem 112, 289 16

Projekt: Škola- informační centrum s environmentálním zaměřením Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.06/03.0019, ZŠ a MŠ Přerov nad Labem 112, 289 16 Projekt: Škola- informační centrum s environmentálním zaměřením Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.06/03.0019, ZŠ a MŠ Přerov nad Labem 112, 289 16 Název pracovního listu: Koláž ala Kolář-spirála, proudy Téma:

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Matematika - 1. ročník Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků Rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné

Více

17. Výtvarná výchova

17. Výtvarná výchova 17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího

Více

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.

Více

Nepravidelný občasník MŠ Ukrajinská

Nepravidelný občasník MŠ Ukrajinská Nepravidelný občasník MŠ Ukrajinská www.msukrajinska.cz Únor 2016 Učitel bere za ruce, otevírá mysl a dotýká se srdce. Kresba předškolního dítěte Dětská kresba je jedním z nejvhodnějších přístupů k poznání

Více

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník VÝTVARNÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah Základní škola Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-3-1-01 VV-3-1-02 VV-3-1-03 VV-3-1-04 rozpozná a

Více

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Výtvarná výchova 1. 9. ročník 1. 3. ročník 1 hodina týdně 4. 5. ročník 2 hodiny týdně 6. 7.

Více

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Hůlkové písmo. Alternativa ve výuce psaní

Hůlkové písmo. Alternativa ve výuce psaní Hůlkové písmo Alternativa ve výuce psaní Hůlkové písmo Je určena žákům se středně těžkým, těžkým mentálním postižením Navazuje na První čtení alternativní výuka čtení globální metodou, využívá výhradně

Více

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017 GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a Mgr. Marcela Gajdová Tematické plány pro školní rok 2016/2017 Estetická výchova výtvarná výchova (prima B ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (sekunda - ŠVP)

Více

Umělecké aspekty larpu

Umělecké aspekty larpu Umělecké aspekty larpu Pavel Gotthard Anotace Film i divadlo jsou obecně chápány jako potenciálně umělecké formy. Proč tak nechápeme i larp? Tato přednáška se zaměří na potenciál larpu coby plnohodnotné

Více

Interakce prostorů IIIv 7

Interakce prostorů IIIv 7 Převod bodů diskrétního prostoru do perspektivního zrakového - stručně Interakce prostorů IIIv 7 Bohumír Tichánek Když uděláte ze čtverce kruh, pak naleznete vše tajné * * * George Ripley (1415-1490) Převod

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) Český jazyk a literatura - 6. ročník Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) jazykovými příručkami Odliší spisovný a nespisovný jazykový projev Rozpozná nejdůležitější

Více

Vzdělávací oblast:umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova. Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací oblast:umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova. Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka Vzdělávací oblast:umění a kultura Ročník: 1. - rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je na základě zkušeností a vjemů ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI Prvky vizuálně obrazného

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Realizace modelových kolekcí

Realizace modelových kolekcí Realizace modelových kolekcí výukový modul Renata Pušová HLEDÁNÍ INSPIRACE Inspiraci můžete najít všude kolem vás. Je důležité všechno vnímat. Co se jednomu může zdát hloupé a neuchopitelné, může druhý

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

Předmět: Výtvarná výchova Ročník 7. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Předmět: Výtvarná výchova Ročník 7. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Předmět: Výtvarná výchova Ročník 7. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

NĚKTERÉ VZÁJEMNÉ VAZBY A VZTAHY

NĚKTERÉ VZÁJEMNÉ VAZBY A VZTAHY NĚKTERÉ VZÁJEMNÉ VAZBY A VZTAHY Věra Semerádová - Alena Škaloudová OBSAH TESTOVÉ VÝSLEDKY A PROSPĚCH TESTOVÉ VÝSLEDKY, PROSPĚCH A VZDĚLÁNÍ RODIČŮ Průměrné hodnoty vybraných ukazatelů podle vzdělání otce

Více

VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS. Charakteristika výtvarné řady. Téma: Čas. Cílové zaměření :

VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS. Charakteristika výtvarné řady. Téma: Čas. Cílové zaměření : VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS Charakteristika výtvarné řady Téma: Čas Cílové zaměření : -k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení

Více

Umělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií

Umělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií Umělecká kritika Seminární práce esej, Úvod do uměnovědných studií USK 01 Vypracoval: Zvonek David (UČO :

Více

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu Eva Drgoňová Zápisky z přednášky na waldorfském semináři v Praze na Opatově ze dne 25.září 2010 Obecné seznámení s vývojem

Více

Výtvarná výchova 6. ročník

Výtvarná výchova 6. ročník Výtvarná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura září-červen Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky Žák se učí číst

Více

Obsah, metody a formy polytechnické výchovy v mateřských školách CZ.1.07/1.3.00/ Téma třídního vzdělávacího bloku

Obsah, metody a formy polytechnické výchovy v mateřských školách CZ.1.07/1.3.00/ Téma třídního vzdělávacího bloku Obsah, metody a formy polytechnické výchovy v mateřských školách CZ.1.07/1.3.00/48.0033 Téma třídního vzdělávacího bloku Hádej, hádej, kdo to ví, co nám kniha napoví Videonahrávka zahrnuje několik činností

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura 1 Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální

Více

EXEKUTIVNÍ FUNKCE V POROZUMĚNÍ OBSAHU GRAFICKÉ A TEXTOVÉ INFORMACE

EXEKUTIVNÍ FUNKCE V POROZUMĚNÍ OBSAHU GRAFICKÉ A TEXTOVÉ INFORMACE EXEKUTIVNÍ FUNKCE V POROZUMĚNÍ OBSAHU GRAFICKÉ A TEXTOVÉ INFORMACE Jakub Guziur, Iva Červenková, Martin Malčík, Zuzana Sikorová OBSAH Úvod Metodika výzkumu Zpracování dat Závěr ÚVOD Porozumění - základních

Více

Náš příběh. Od APLA Praha k NAUTISU.

Náš příběh. Od APLA Praha k NAUTISU. Náš příběh Od APLA Praha k NAUTISU. Naše organizace vznikla v roce 2003 na základě dlouhodobé spolupráce odborníků (psychologů, psychiatrů, terapeutů a pedagogů) s rodinami dětí s poruchou autistického

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova. 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova. 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.5

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.5 TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD Přednáška č.5 Řezy a průřezy těles Mnoho součástek - tvarové podrobnosti uvnitř součástky díry, vyfrézované otvory. Lze zobrazit skrytými čarami v mnoha případech na úkor názornosti,

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více