Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. Katedra pedagogické a školní psychologie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. Katedra pedagogické a školní psychologie"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie Dětská kresba, její vývoj mezi šestým a osmým rokem věku a úvod do její hlubinné interpretace (kazuistika) Eva Kadlecová psychologie speciální pedagogika 3. ročník, 2005/2006

2 OBSAH 1. Úvod 2 2. Teoretická část Teorie dětské kresby Historie zkoumání dětské kresby Ontogeneze dětské kresby Specifika dětské kresby Diagnostické a arteterapeutické využití dětské kresby Vstup písma do vývoje dítěte Dosavadní výsledky Historie práce Zkoumané oblasti Četnost zobrazení lidské postavy Vývoj kresby a vývoj dítěte Zobrazení lidské postavy Zobrazení domečků Nástup do školy a změny v kresbě Používání písma Volba témat a četnost zobrazovaných objektů Způsob interpretace a kritika vlastních výtvorů Používání žánrů a forem Pokus o hlubinnou interpretaci obrázků Agátka s maminkou na procházce v lese Domek na cestě Dvě princezny Král, královna a princezna Červená Karkulka a vlk Závěr..33 Přílohy

3 1. ÚVOD Dlouhou dobu jsem pracovala na své postupové práci, která se týká dětské kresby. Během jejího vzniku jsem musela přemýšlet nad řadou problémů, z nichž první a největší byl ten, jak dětskou kresbu uchopit, roztřídit, klasifikovat, jak s ní vůbec zacházet. Jedná se o oblast nesmírně širokou a komplikovanou. Během popisu obrázků a jejich zkoumání z věcného hlediska mě velmi zaujaly některé obrázky. Bylo mi líto vyčerpat toto téma jen popisem jednotlivých prvků a vývoje dětské kresby jako takové (v souvislosti se vstupem do školy). Začala jsem se proto zajímat také o hlubinnou interpretaci dětské kresby, která podle mého názoru nabízí nedozírné možnosti, se kterými je však nutno zacházet velmi opatrně. Při svém seznamování s dětskou kresbou jsem použila řadu pramenů, ale pro tuto práci bylo nejdůležitějších několik textů, zabývajících se hlubší interpretací dětské kresby. Case a Dalley uvádějí čtenáře do hloubky dětské kresby a jejího arteterapeutického využití (s řadou konkrétních příkladů rozboru dětské kresby). Podobně Slavík a Rusová ve svém textu Poselství výtvarného projevu v arteterapii ukazují možnosti hloubkového rozboru dětské kresby. Riedelové práce mě oslovila spíše co do budoucí práce s Aniččinými kresbami. Pojednává o jungiánské interpretaci symbolů ve výtvarných dílech a manifestuje své myšlenky na řadě příkladů z křesťanského umění i výtvorů vlastních klientů. Pojďme se tedy podívat na několik vybraných obrázků z Aniččina díla, shromážděného během období mezi prosincem 2004 a červencem Většina obrázků vybraných pro tuto práci náleží do druhé poloviny mého materiálu jsou to tedy kresby vzniklé již během školní docházky. Hlubinná interpretace ve smyslu polemiky o psychice autora kreseb je oblastí poněkud nebezpečnou a eticky spornou. Přesto jsem se o ni v této práci pokusila, snad proto, že to byla jedna z věcí, na které se v postupové práci nedostalo, a která oslovila mou zvědavost. Popíšu zde nejprve stručně teorii dětské kresby, diagnostické a arteterapeutické možnosti s ní spojené, dále seznámím čtenáře se základními výsledky své postupové práce a poté se pokusím podrobněji rozebrat obrázky, jejichž seznam a popis uvádím v přílohách. 2

4 2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Teorie dětské kresby Historie zkoumání dětské kresby Podívejme se nyní na různé úhly pohledu, pod kterými viděly dětskou kresbu různé generace a různé přístupy. Měli bychom se také stručně seznámit s ontogenetickým vývojem dětské kresby a popsat si některá její specifika. Zajímavé bude snad i krátké pojednání o písmu a jeho vztahu k obrazu, které uvedu na závěr této kapitoly. Pro psychology, pedagogy, výtvarníky a teoretiky výtvarného umění představovala dětská kresba v historii svého zkoumání postupně nepovedenou kopií výtvorů dospělých, nekriticky obdivované dětské výtvarné umění, a konečně i prostě výtvor kvalitativně odlišný, specifický, nesrovnatelný s výtvory dospělých. Václav Příhoda o vývoji dětské kresby říká:...v prvé polovině 20. století se literatura o spontánní dětské kresbě rozrostla skoro do nepřehlednosti. (Příhoda, 1977) Z hlediska výtvarného umění lze říct, že v 19. století, kdy malířství prošlo cestou od popisného realismu k expresionistickému znázornění světa, se někteří umělci obraceli k dětskému výrazu a čerpali z něj (Josef Čapek, Paul Klee aj.). Hledalo se spojení mezi dětským projevem a uměním, které ale podle Uždila (1978, 2002) prostě neexistuje. Dítě se ve svém výrazu tolik nevidí jako umělec; hodnotí své projevy spíše po stránce věcné, z hlediska úplnosti a názornosti. Barevná sounáležitost, plošná kompozice, tvarová zkratka jsou jejich přirozenými schopnostmi, a tak o nich neuvažují. V obraze dospělých vidí děti jako cenné to, co sami neumí shodu se skutečností. Přesto je podle Uždila dobré, když lidstvo čas od času objevuje ve vývojových fázích svého individuálního života inspiraci pro svůj život dospělý. (Uždil, 2002) Nesmíme zapomenout na fakt, o kterém mluví Klusák a Slavík (2005), a sice že jakékoliv psychologické zkoumání a výklady dětské kresby jsou vždy zasazeny do kulturních souvislostí, referenčního kulturního rámce. Až s rozvojem psychologie na počátku 20. století se objevil skutečně vědecký zájem o dětskou kresbu a s ním i snaha odhalit pravou přirozenost a původní zdroje tvůrčího projevu. A tak až 20. století věnovalo dětské kresbě zvýšenou pozornost a přiznalo uměleckou legitimitu samotnému gestu tvorby. Rané čáranice, dříve opomíjené, začaly být chápány jako zárodečný příznak ontogenetického vývoje kresby. 3

5 Na přelomu 19. a 20. století byl Franz Cizek jeden z prvních, pro koho kresba dítěte neznamenala nedokonalou nápodobu projevu dospělých, ale ani předmět nekritického obdivu k dětskému umění (který ústil ve strach z přílišného zasahování do vývoje přirozeného dětského projevu, a tak často vedl až k absenci nároků a rezignaci učitelů). Cizek hovořil o dětském vytváření a jako jeden z mála se zabýval většinou dětí těmi, kdo nemají nějaký zvláštní talent. Gustav Britsch poté zaměřil pozornost na obecně výtvarné kvality dětského výtvarného projevu. Dětské kresby nazval prasvědectvím o prvním poznávacím zpracování zrakových zážitků (in: Hazuková, Šamšula, 2005). V tomto prvním poznávacím zpracování spatřoval společného jmenovatele výtvarných činností dětí a výtvarných umělců. Přepečlivá analýza jednotlivých prvků tvorby (např. u Günthera Otta či Reindharta Pfenniga) vyústila poté až v učebnice plné bezmyšlenkovitých, formalistických cvičení, jež chtěla dovést žáky krok za krokem k takovému ovládnutí výtvarné gramotnosti, jako hodiny psaní dovedou žáka k písemnému ovládnutí jazyka (in: Hazuková, Šamšula, 2005). Výsledkem však bylo umrtvování vnímací a objevovací schopnosti, emoční inteligence atd. Jiný přístup ukázal čelní představitel druhé vlny tvarové psychologie Rudolf Arnheim, jenž se s týmem kolegů pokusil analyzovat psychologické zákonitosti vizuálního vnímání s hlubokým respektem k jeho celistvosti. Proč vlastně dítě kreslí? Odpovědi na tuto otázku se velmi liší. Je to jen hra? Obrázková řeč, druh vyprávění nebo napodobování grafické činnosti dospělých? Pro Piageta představovala dětská kresba formu sémiotické funkce, kdy kresba má cíl sama v sobě, stejně jako hra. Luquet uvádí, že dítě kreslí, aby se bavilo (proto to dělá někdy víc, někdy méně). Kreslení je hra, která nevyžaduje partnera, zaměstnává ruce a zrak, uvádí v pohyb i vnitřní zkušenost dítěte a zklidňuje i jinak až nepříjemně temperamentní děti. Také Sully či Huizinga uvádí první kreslení do souvislosti s hrou, jejíž princip je obsažen v celé lidské kultuře. Uždil chápe kresbu jako prostředek spontánní manifestace duševních obsahů a jako potenciální sdělení. Začátky kreslení spojuje s vývojem dítěte a vznikem osobnosti: mají spojitost s oddělením se od primárního vztahu, kde objektivní zcela splývá se subjektivním. Zjištění, že v našem okolí lze působit změny, které mají trvalý charakter, je pro dítě zvlášť příjemné. Po čase se výtvarný projev ztrácí, protože dítě najde pro své afekty adekvátní výraz slovo. 4

6 2.1.2 Ontogeneze dětské kresby I přes všechny spory mezi badateli zjišťujeme, že děti na celém světě začínají kreslit zhruba stejným způsobem. První čárání mívá tvar klenutého oblouku a spočívá v kyvadlovém pohybu paže. Kolem třetího roku na základní prvky čárání navazují první obrysové tvary (např. Baker, Kelloggová, 1967, in: Švancara a kol., 1980). Prvním tvarem bývá kruh. Jako důvod uvádějí autoři strukturu či funkci nervové soustavy nebo také vyjádření vrozené tendence k dobrému tvaru. Současně se vyvíjí protikladný kresebný prvek úsečka, nejprve horizontální, poté vertikální. Nejčastější zobrazení, které vzniká spojením těchto dvou tvarů, bývá něco, co označujeme jako sluníčko. Kelloggová je na pochybách, zda tvaru nepřisuzují slunce jen dospělí a zda ve skutečnosti nejde o uskutečnění tendence k rytmicitě. První zobrazovanou realitou bývá člověk. To je důkaz, že v elementární kresbě dochází k odrazu dominantní zkušenosti dítěte, kterou zůstávají postavy matky a otce. Existuje mnoho rozdělení vývoje výtvarného projevu do etap; uvědomme si však, že vývoj neprobíhá ani rovnoměrně, ani stejně u všech dětí. Pro ilustraci uvádím dělení Hazukové a Šamšuly, které autoři vypracovali v návaznosti na práce J. Uždila a s použitím Piagetových stadií vývoje myšlenkových operací (Hazuková, Šamšula, 2005): 1. Stadium čáranic (přibližně do 2 let) Čáranice představuje projev schopnosti spojit části situace ve strukturní celek. Dochází ke zdokonalení motoriky a schopnosti inhibice pohybu se zpětnou vazbou do psychiky dítěte. Je patrná radost z trvalého produktu. 2. a) Přechod ze stadia čáranic do stadia prvotního obrazu Kolem druhého roku se probouzejí asociace a dochází ke spojení kresby s představou. Během čárání dojde k náhlému poznání, což se projeví v dodatečné interpretaci produktu. Proto můžeme nazvat kresbu obsahovou až tehdy, když je záměr totožný s interpretací. 2. b) Vytváření grafických typů V této době se také vytvářejí grafické typy s dominantním znakem, který se spojuje 5

7 s představou konkrétního předmětu i předmětů podobných. Grafických typů není mnoho a jsou dosti stálé dítě na nich potom nějaký čas ulpívá. 3. Stadium názorného myšlení je ve výtvarném projevu již polosymbolické. Objevuje se již odklon od stereotypního symbolu a jeho ožívání. Znaky se významově diferencují. 4. Stadium konkrétních operací Po 7., 8. roce věku se projev dítěte mění, neboť dochází ke změně struktury dětského myšlení. Dítě se pokouší o zachycení pohybu, vybírá si sugestivnější situace, jejich nové konfigurace a členění. 5. Období formálních operací Vstup do tohoto období představuje krizi dětského výtvarného projevu. Co vlastně dítě kreslí? Podle Uždila (1978, 2002) je dítě, hlavně v předškolním věku, výrazně antropocentrické, a tak kreslí především osoby ("paňáky"), to, co s člověkem souvisí (prostředí, dopravní prostředky, zvířata a užitečné věcí např. nábytek), a dále předměty zvláště trvalého, neměnného a obecného významu (slunce, které znázorňuje svět a jeho otevřenost). Chybí krajiny, zátiší apod. i studie detailů: dítě volí podle Uždila úplnost i za cenu povšechnosti. Při relativní stálosti principů, které regulují obsah dětské kresby (např. antropocentrismus), je tu však i místo pro prosazování soudobých životních hodnot. Vývoj zobrazení nečastějších objektů Člověk se rodí z čáranic oválné formy. První zobrazení člověka (oválná hlava, připojené linie, které se později redukují na dvě vedoucí svisle dolů, někdy s postranními trny - nohy") bývá tradičně nazýváno hlavonožec, ačkoliv, a v tom se shodnou prakticky všichni použití autoři, jde o označení chybné. Pro dospělého působí kresba dojmem, že z hlavy vyrůstají rovnou nohy, a tedy postavě chybí trup. V kruhu však není obsažena jen hlava, nýbrž celá postava jako ve strukturálním ekvivalentu reality; je to jakási hranice a uzavřenost významového pole oproti okolí. Do hlavy se shrnuje lidský výraz a její podobnost s obličejem je náhodná. 6

8 Záhy se objevují ústa i oči, někdy také řada podrobností. Časem se k tělu připojují ruce, a to různým způsobem. Mezi nohama někdy najdeme knoflíky a trny, prostor mezi nohama je tedy podle potřeby chápán jako plný. Tak se vyvíjí tělo. Hlavonožec bývá zobrazován zásadně en face. Má již schopnost nést určitý výraz, významným znakem jsou vlasy, často zdůrazněné. Objevuje se i nejbližší okolí postavy a pohyb, o němž se domníváme nejprve ze vzájemné blízkosti a souvztažnosti věcí. Potřeba zobrazit pohyb, chůzi, ústí do zobrazení postavy z profilu. To se děje postupně někdy vidíme natočená jen chodidla, někdy vidíme na tváři zachycené z profilu obě oči kreslené en face (smíšený profil)... Jak uvádí Uždil (2002), hlavonožec profil nemá a už proto musí vymizet nelze jím zachytit pohyb. Mnohem později přibývá další ovál: trup, menší než hlava (souvisí s představou významnosti). Někdy se objevuje také lahvovitý trup, pozorujeme již náznaky znázornění objemu (začárání, zdvojení). Ruce jsou připojovány k trupu nebo ke spojení trupu a hlavy. Krk se objevuje jako poslední. Muž a žena jsou zpočátku zobrazováni stejně. V další fázi nastává snaha o odlišení mužské a ženské postavy (účesem, oblečením), snaha uvést postavy do vzájemných vztahů. Vývoj kresby lidské postavy směřuje k diferenciaci nejprve do délky, pak do šířky. V rozmisťování vertikálních a horizontálních linií vidíme tendenci k symetrii. Často se objevující knoflíky jsou spíše snahou o pročlenění a jsou podmíněny tendencí k rytmickému opakování. Výraznou vývojovou změnou je dvojdimenzionální znázornění končetin. Dítě kreslí nejprve postavu po částech ( montovaná kresba ), nohy jsou paralelní, ruce trčí do stran nebo vzhůru. Podle Uždila (2002) se mezi pátým a šestým rokem rozdvojí obrys nohou. Podle Hazukové a Šamšuly (2005) se až okolo 8 let paže lokalizují podél těla, objevuje se trend k integraci podél vertiální osy, tvarovaná linie plynulý přechod mezi obrysem hlavy, krku a trupu, nohy se sbíhají v rozkroku. V dalším vývoji (kolem 10 let) se dítě snaží o vystižení pohybu nebo činnosti, nejčastěji znázorněním postavy z profilu. Dítě se snaží o zachycení gesta a situace. V tomto období se objevují také pokusy o zachycení duševního hnutí. Objevujeme snahu vystihnout plastičnost, světlo a stín, v kresbách postav odhalíme zejména v pubertě idetifikaci se vzory a často i karikatury. Podoba zvířete se rodí z kresby člověka a může zobrazení člověka nápadně připomínat; objevují se nezřídka i zvířecí hlavonožci. Předškolní dítě většinou kreslí zvíře z profilu, je to 7

9 tedy na rozdíl od lidské postavy nesymetrický tvar, pro nějž je určující vodorovná osa. O to je úloha těžší. Hlava bývá kreslena en face. Později převládá u zvířat horizontální trup, ačkoli hlava zůstává dlouho ovlivněna antropomorfismem. K rozlišení zvířat poslouží uplatnění nápadného znaku (např. lví hříva) a také použití typické (resp. tradované) barvy. Dům je podle Uždila v kresbě dítěte vždy vybaven vlastnostmi spojenými s bydlením okna, komín, dveře s klikou. Někdy je přední stěna zamlčena a je zobrazeno dění uvnitř domu. Mnohaposchoďové domy se objevují zpočátku málo, typičtější jsou venkovské stavby s trojúhelníkovým štítem, ale grafický typ se vyvíjí s dobou a kulturou, která v okolí dítěte převládá. Strom se v kresbě objevuje záhy a ještě dlouho se vyvíjí v dokonalejší tvar. Logika vývoje kresby stromu připomíná lidskou figuru. Vzhůru trčící linka, z ní vedou v pravém úhlu a pravidelných intervalech vodorovné čáry či chomáče. Pak se větvení komplikuje, až později se dělí jehličnan (nejčastěji spojen se symbolikou Vánoc) a listnáč (spojen s představou ovoce). Děti mají podle Uždila rády také dopravní prostředky, mají zájem o pohyb a technické idoly naší doby. Často umí nakreslit vozidla velmi zevrubně, např. obrázek tramvaje obsahuje i to, co je uvnitř vozu, a někdy nacházíme věcnost skoro konstruktérskou (Uždil, 2002). Práce s prostorem Snaha o plošné uspořádání všech prvků vede u dítěte často ke smíšení mnoha hledisek, různých pohledů současně (ortoskopie). Výtvor se tak často ocitá v rozporu se zrakovou zkušeností. Již v tomto věku se objevují prvky perspektivního zobrazení, nelze však vždy rozlišit spontánní vývoj od výchovného působení. Prvky kresby jsou zpočátku volně rozptýleny po celé ploše. Brzy se však figury řadí do zhuštěných celků, přemisťují se k dolnímu okraji, který začne být chápán jako země. Vzdálenější okraj se stává nebem. Toto zobrazení je podpořeno základní čarou, která se stává závaznou. Co na ní nestojí, to lítá, co stojí na ní, je k ní obvykle kolmé, i když není vodorovná (R-princip). Zvyk základní čáry se někdy dostane do konfliktu s potřebou zobrazit množství předmětů; pokud délka čáry nestačí, nachází někdy dítě nové řešení otáčí papírem a základní čáru vede podél více stran čtvrtky ( otáčivé obrazy ). Základní čára je solidní základnou pro zřetelnou organizaci obrazové plochy, ale zanedlouho se stává brzdou a důvodem stereotypního vyjadřování. Dítě ji nepřekoná snadno, nechává větší část papíru nevyužitou, ztrácí smysl pro celistvou kompozici plochy a jeho charakeristika prostorových 8

10 vztahů se dost nevyvíjí. Pokud v tom není utvrzováno, neustrne však dítě na tomto schématu. Brzy nad základní čárou najdeme rovnoběžku, čímž vzniká zřetelný obrazový plán. Rovnoběžka se postupně vzdaluje od spodního okraje papíru, vzniklý pás je vyplněn zelenou (trávou) nebo barvou cesty, objekty se ještě vyskytují na linii. Později se začínají přesouvat do prostoru onoho zeleného pásu mezi okrajem papíru a základní linií. Tak se objevuje tzv. intelektuální horizont, pás považovaný za zem, který ale stále ještě není skutečným horizontem. Již poměrně vyspělé je překrývání tvarů zde už asi působila vizuální vzpomínka. Dítě se překrývání dlouho vyhýbá i za cenu deformací v kresbě Specifika dětské kresby Jak uvádějí Hazuková a Šamšula, charakteristické znaky jsou jinými slovy to, co bylo dříve nazýváno u kresby dítěte projevem nedokonalosti. Nacházíme je nejvíce v předškolním a mladším školním věku, a jak se objeví, tak také postupně mizí. Mezi projevy intuitivního, názorného myšlení dítěte předškolního věku patří, že (Hazuková, Šamšula, 2005): - nerespektuje plně všechny podstatné znaky reality, bývá velmi subjektivně zkresleno - nerespektuje plně zákony logiky - je útržkovité, nekoordinované, nepropojené a postrádá komplexní přístup K manifestaci konkrétních znaků dětské kresby použiji výklad Hazukové a Šamšuly, nepatrně doplněný postřehy jiných autorů (zejména Uždila). Hazuková a Šamšula dělí typické znaky dětské kresby takto: 1) důsledky egocentrismu Jde o tendenci zkreslovat úsudky preferencí subjektivního přístupu a z toho plynoucí vázanost na jevové složky reality (fenomenismus), na aktuálně vnímanou podobu světa (prezentismus) a na konkrétní místo, prostředí (topismus). Sem také patří preference nápadných vlastností objektu a artificialistický pohled na svět (všechny objekty světa vznikly uměle tak, že je někdo udělal). 2) důsledky dětské fantazie V dětské kresbě nacházíme fantazijní modifikaci reality jako výraz magičnosti dětského myšlení. Prožitky a fantazie vstupují do reality proto, aby byla přijatelná a srozumitelná. Fantazie 9

11 má harmonizující význam. Projevuje se nejčastěji antropomorfismem, animismem. 3) projevy naivního realismu Sem můžeme zahrnout jednoduchost a úspornost tahů (výtvarná zjednodušení mají charakter zkratky, někdy je patrná i určitá nadsázka) či vyjádření z pohledu, který je pro rozpoznání objektu nejtypičtější (snaha o úplnost vyjádření). Patří sem ortoskopie (sklápění, střídání pozorovacích hledisek) a smíšený profil. Dítě zobrazuje důsledně vedle sebe a bez překrývání (i za cenu deformací). 4) projevy intelektuálního realismu Dítě se snaží zviditelnit poznané či důležité. Typickými znaky v kresbě jsou tzv. funkčnost (zájem o funkční a zajímavé detaily kliku, kouř, nalakované nehty), nepoměrnosti v proporcích a deformace (strom má být vyšší než papír, a tak ho dítě zahne a pokračuje vodorovně), transparence (rentgenové vidění), výtvarné vyprávění (na jedné ploše se vyskytuje více epizod děje). 5) projevy zosobňujícího dynamismu Dítě ve své kresbě oživuje i neživé předměty. Častá je personifikace (připisování lidských vlastností a jednání věcem či abstraktním pojmům) a antropomorfismus (přenášení lidských znaků na mimolidské skutečnosti). 6) vliv fyziologických faktorů Někdy můžeme narazit na grafoidismus (naklánění obrázků ve směru budoucího písma) a zakulacování úhlů. Patrný je R-princip záliba v odlišení dvou základních směrů. 7) projevy zobrazovacích automatismů Zobrazovací automatismus samotný bývá uváděn jako brzda ve vývoji malého kreslíře. Jde o zmnožení detailů do té míry, že to odporuje skutečnosti. Důvodem může být radost z rytmicky opakované motorické činnosti, která zanechává stopu. Někdy dítě opakuje úplně stejné formy zobrazení bez výraznější obměny, prosazuje nacvičený obrazový typ i tam, kde jeho přítomnost není na místě (nelogické spojování znaků, které k sobě nepatří). Dalším znakem je nepravý ornament (automatismus, kdy dítě zdobí skutečně vše). 8) základy kompozičního cítění Rytmus, opakování a symetrie jsou základní kompoziční principy v dětské tvorbě. Při zobrazení více znaků používá dítě pravidelné intervaly, hlavní motiv je zpravidla umisťován na osu. 10

12 2.1.4 Diagnostické a arteterapeutické využití dětské kresby...výtvarný projev je poselstvím, které vypovídá o životě svého tvůrce... Za každým výtvarným projevem dítěte se skrývá příběh jeho života, který si zaslouží respekt, pochopení a zájem... (Slavík, Rusová, ) Každý výtvarný projev dítěte je výpovědí nejen o svém autorovi, ale i o jeho věcném a sociálním okolí, přičemž obsah a námět nemusí být totožné. Proto se kresba užívá k diagnostice problémů, ale také k podpoře jejich nápravy ve formě arteterapie. Ačkoliv psycholog R. Konečný (1974, in: Slavík, Rusová, ) uvádí, že cit pro interpretaci výtvarného projevu má prakticky každý člověk, existuje pro ni mnoho profesionálních testů svěřených pouze odborníkům. Kresebné testy patří k nejvyužívanějším psychodiagnostickým metodám, nesmí však zůstat pouze jako zajímavé ilustrace psychologické dokumentace nebo klinických chorobopisů (Švancara a kol., 1980). Tím bychom ztratili mnoho cenných diagnostických informací. Zhodnocení obsahu i formy grafických projevů může mít značnou hodnotu vývojově diagnostickou, případně i diferenciálně diagnostickou. Každý kresebný výtvor odráží určitou vývojovou úroveň v organizaci schopností dítěte. Kresba je organizovaný proces a je třeba vidět aktuální genezi kresby a nejen hotový výtvor. Kreslení musíme chápat jako strategii, motivaci a ne jen jako výsledek činnosti. Pokud jde o konkrétní diagnostické testy, nejrozšířenějším kresebným testem je test Goodenaughové, který byl později ostře kritizován jako nedostatečně holistický, protože bere v úvahu jen dokončený výtvor. Je standardizován pro věk 3-15 roků, zvlášť pro dívky a chlapce (což kompenzuje relativně lepší výkon u dívek). Revizí testu je Harrisova škála (1963), která je sice podle Švancary adekvátnějším nástrojem měření než škála Goodenaughové, ale má jedno velké omezení: opírá se pouze o detaily kresby, nikoliv o podstatné změny kresebného znázornění. Koppitzová (1968) použila dva druhy hodnocení téhož znaku kresby co do významnosti vývojové a projektivní. K dalším významným testům patří test Osterriethův (1976), test H. M. Faye (Paní se prochází a prší, 1923), revidovaný Wintschem a Reyem; test kresby stromu (Koch, 1957), test McCartyové (1924) a Bucka (1948) (Strom, dům a postava). Na přechodu mezi písmem a kresbou je Meurisseho test čárání kolem vlastního podpisu (1956). Ve vývoji kresebných testů rozlišuje Švancara tři vyhraněné přístupy: 1) vychází se z komplexního výtvoru, jehož obsah i provedení je měřítkem 11

13 vývojových změn nebo parametrem obsahů vědomí (později s příchodem psychoanalýzy se výkladovým principem nezřídka stala interpretace symbolů) - o takové zkoumání se chci v této práci pokusit 2) základem je reprodukce, doplňování předloh; docílí se jednotnosti podnětového materiálu a omezují se možnosti subjekivního pojetí a interpretace 3) kresba se chápe jako grafický projev z hlediska objektivně zjistitelných, popř. měřitelných znaků (velikost, umístění, tlak na podložku, rychlost, perspektiva, barva, směr pohybu...) Pro arteterapeuty představuje kresba vhled do dynamiky nevědomí, do hloubky zoufalství i zotavování (Case, Dalley, 1995). Například zneužívané dítě je mistrem v uchování tajemství (cítí se špatným, bojí se, chrání násilníka...), konstruuje zcela jinou realitu a teprve v kresbě dá vytrysknout na povrch tomu, čeho se chce zbavit. Pokouší se venku zpracovat vnitřní chaos, vkládá kresbu do rukou terapeuta jako tajemství, které má terapeut střežit. Má potřebu zpracovat naléhavé pocity chaosu, jimiž je zavaleno. Arteterapie pracuje na očišťování, má opravit od základů tělo i duši. Smyslem arteterapie není jen diagnóza, ale především otevření cesty. Terapeutova práce není lehká: musí objevit, co který konkrétní znak říká, ale když upře na znak pozornost příliš ukvapeně, klient se může stáhnout do sebe a popřít souvislost se sebou samým. Pojmenování problému může být bolestivé, navíc slova myšlenku změní a omezí. Tak nám výtvarná tvorba poskytuje cenný a užitečný materiál, plný nedozírných možností využití Vstup písma do vývoje dítěte Písmo se objevuje často ve spojení s kresbou; jeho existence si děti velmi záhy všimnou, začnou se pokoušet o jeho vytváření, ale až kolem čtyř let odliší písmo od obrázku. Od této chvíle se písmo vyvíjí samostatně: nejprve představuje něco zajímavého k prozkoumání, brzy nato dítě pochopí, že něco znamená a dá se číst, interpretovat. Nejprve dítě spojuje písmo s vlastnostmi předmětu, zanedlouho pochopí jeho spojení se zvukem řeči. Viktorová (2005) rozlišuje ve vývoji písma u dítěte: - konfuzní etapu (předškolní věk dítě vytváří první koncepce písma, všímá si vždy určitých charakteristik písma, příp. jejich kombinací) - koncepční etapu (především první třída dítě je soustředěno na základní principy 12

14 konvenčního písma, zejména na grafo-fonémickou korespondenci) - etapu diferenciace druhů textů (pozornost je upřena na rozdíly mezi texty a na funkce textů) Jak uvádí Viktorová, funkce textů pro děti i sociální dění okolo nich jsou naprosto odlišné od dospělosti. Děti píší častěji a méně stereotypně, vliv má také jistá (ne absolutní) nezávaznost psaných produktů (učení, hra se psaním). Když si děti povšimnou existence písma, začnou ho používat. Buďto si hrají přímo s ním, nebo je používají v dalších hrách. Vytvářejí si vlastní koncepce písma, činnosti psaní nebo jeho fcí. Koncepce textu u dítěte, které se ještě neučí psát a číst, stojí na - existenci značek (ať už jde o figurativní podobu či písmena) - jejich množství (aspoň dva, lépe tři, později přesný počet) - jejich uspořádání do řádků, sloupců apod. Před nástupem do školy již děti bezpečně vědí, že písmo je znakovým systémem, že se dá číst a že něco znamená. Dítě však např. neví, že vše, co se čte, musí být zapsáno, že přečtením se text nezmění apod. Procesy čtení a psaní nejsou zatím pevně provázány, takže dítě věří, že dospělí přečtou i čáranici; pro dítě je možné číst bez psaní a naopak psát bez znalosti číst. S příchodem školy pochopí dítě korespondenci foném grafém, převod mluvené řeči do psané. Vlastní řeč se nyní musí stát předmětem zkoumání, dítě se musí dotknout jazyka na mnoha rovinách, což je velice obtížné. Ještě před příchodem do školy existují u dětí představy o žánru. Žánry poskytují nutný kontext k interpretaci obsahu, slouží jako textové modely, modelové způsoby kompozice textu a jeho funkcí. Vyvíjí se také používání grafiky. Podle Viktorové se písmo produkované dětmi vyvíjí ve třech variantách: - spojité psaní celých stránek (vodorovné čáry, vlnovky, připomínající psací písmo) - samostatné znaky, kde podstatná je hlavně sama existence písmene; tato dovednost vychází ze značky a směřuje např. k podpisu nebo erbu - skupiny nespojitých znaků slov; zde děti využívají odlišnosti tvarů, počtu i kombinace znaků, skupiny směřují k psaní slov a textů a určité představě čtení nebo psaní tiskacího písma Písmena mohou a nemusí mít konvenční charakter. Figurativní znaky mají charakter písma, jednotlivé znaky se mohou lišit ve velikosti (jde také o technickou zručnost tvůrce). Často 13

15 se písmo kombinuje do řádek a plocha papíru bývá využita podle žánru daného textu (knížka, dopis, podpis, slovo...). Jindy dítě použije pouze část plochy a doplní např. obrázek či ornament. Později děti užívají i další grafické prvky: rámeček, vodorovné a svislé linky. Děti rády využívají nabídky předem graficky připravené plochy. Samostatnou kategorií je dětský podpis ten podle Viktorové nesouvisí s úrovní koncepcí psaní, neboť často funguje v předškolním věku jako celostní značka. 14

16 3. DOSAVADNÍ VÝSLEDKY 3.1 Historie práce Tato práce vychází z kazuistiky jednoho dítěte. Opírá se o kresebné a grafické výtvory holčičky Anny, narozené Anička pochází z úplné rodiny. Otec i matka jsou umělci (operní, koncertní, muzikálový, sólový zpěv, hraní v divadle), matce je nyní 38 a otci 58 let. Anička má mladší sestřičku Agátku (narozena v listopadu 2002). Když byly děti malé, žila rodina v malém bytečku, zatímco probíhala stavba jejich domu na kraji města u řeky. V době sbírání prvních obrázků byl již dům hotov a rodina žije po celý rok tam. Vzhledem k zaměstnání rodičů děti často cestují a mají blízko k uměleckému prostředí a jeho aktérům. Anička je živé, dobře vyvinuté dítě. Je velice společenská a nebojácná co do kontaktů s lidmi, nechybí jí asertivita. Jde jí takříkajíc vše, nač sáhne kreslení, zpěv, hra na hudební nástroje. Vždycky jsem ji viděla dobře naloženou a zvědavou na vše nové. Je to dítě, o kterém by člověk řekl, že se ve světě neztratí. V postupové práci, bylo použito celkem 45 Aniččiných povětšinou volnočasových grafických výtvorů, vesměs obrázků, vytvořených v období od prosince 2004 do července Na začátku navštěvovala Anička denně mateřskou školu, v září 2005 nastoupila do základní školy a na konci sbírání obrázků měla úspěšně za sebou 1. třídu. Sbírání obrázků bylo průběžné, v podobě neformálních návštěv (s celou rodinou jsem již delší dobu v přátelském vztahu). Po přivítání mi Anička vždy s radostí předala nové obrázky a řekla mi o nich vše důležité. Potom jsme si buď kreslily dál spolu, nebo přešly k jiným, zajímavějším činnostem. Některé kresby byly vytvořeny doma, jiné v MŠ, některé započaty v MŠ a doma dodělány. Podobně to je s kresbami ze ZŠ. Naprostá většina obrázků je však tvořená ve volném čase. Až na tři sobě podobné grafické experimenty z konce sledovaného období se v našem souboru obrázků jedná výhradně o kresby. Očíslovala jsem je číslicemi a písmenem. Série obrázků A vznikla před nástupem do první třídy ZŠ, série B pak již během školní docházky. Popisy obrázků a okolnosti jejich vzniku Aničkou a její maminkou byly pro mě jedním 15

17 zdrojem informací. Hledala jsem však také možnosti, jak tento autentický materiál interpretovat a jak jej uspořádat. Proto jsem hledala pomoc v literatuře. Po seznámení s ní a v konfrontaci s prozkoumanými kresbami mě napadlo několik otázek a na zlomek z nich jsem se pokusila odpovědět. Výsledkem byla postupová práce, která rozebírala několik témat: byla to četnost výskytu lidské postavy v celém obrazovém materiálu, vývoj kresby z hlediska kvality zobrazení lidských postav a reálnosti zobrazení domků a dále odlišnost kreseb vzniklých před a po nástupu do školy (podle několika kritérií). Na následujících stranách se podíváme na výsledky této práce, abychom získali vhled, který poté využijeme při hlubším nahlédnutí do kreseb. Na počátku práce bylo potřeba najít způsoby, jak vůbec s dětskou kresbou zacházet a jak zacházet s konkrétním materiálem, Aniččinými obrázky. Hledala jsem možnosti, jak vidět, uspořádat a popsat získaná data, případně s čím je porovnat. Vyzkoušela jsem řadu postupů, od detailního rozboru prvků až po celostní intuitivní pohled na vývoj kreseb. Trvalo dosti dlouhou dobu, než jsem si našla cesty, po kterých jsem v této práci procházela. Objevení těchto cest mi dovolilo spojit kresby a odbornou literaturu, která mi však byla inspirací již při jejich hledání. Užitečné bylo, že sběr materiálu a s ním i samotná práce pokrývaly poměrně dlouhý časový úsek, a tak se mi někdy cesta objevila náhle sama. Po seznámení se s výsledky postupové práce se podíváme na několik vybraných obrázků, které mi připadaly mimořádně zajímavé co do svého skrytého významu. Kromě literatury jsem do rozboru obrázků zařadila i interpretace samotné Aničky, které jsou mnohdy překvapující. Uvádím je v popisu jednotlivých obrázků, který je uveden v Příloze Zkoumané oblasti Protože má postupová práce spadala jednoznačně do oblasti výzkumu kvalitativního, vytyčit si hypotézy bylo prakticky nemožné. Celá práce se týká jednoho člověka, a bychom u "hypotéz" nemohli počítat s jejich ověřením či vyvrácením tak, aby to mělo nějakou vědeckou váhu. Navíc u kvalitativního výzkumu často hypotézy předem neexistují, jak tomu bylo i zde. Následující otázky jsem si položila jednak během práce s literaturou, teorií dětské kresby, jednak po prvním prozkoumání empirického materiálu a jeho konfrontaci s literaturou. Byly to okruhy, v nichž jsem spatřovala zajímavý vývoj či pohyb, a tak jsem další bádání zaměřila jejich 16

18 směrem. Nakonec jsem formulovala tyto otázky či předběžná zjištění, jejichž potvrzení nebo vyvrácení se budeme dále věnovat: I.: Zdaleka nejčastějším tématem dětské kresby je lidská postava. (Tento předpoklad vyšel především z literatury, kde je podáván jako jednoznačně pravdivý. Během práce s výzkumným materiálem se však vynořily pochybnosti.) II.: Na obrázcích je během sledovaného období pozorovatelný vývoj dítěte, zejména v těchto oblastech: a) Zlepšuje se zobrazení lidské postavy (z hlediska znaků z testu Goodenoughové) b) U domečků, výrazně antropomorfizovaných, se přechází k reálnějšímu zobrazení (to lidské se přesunuje k lidem, domečky přestávají být živými bytostmi); s tím souvisí, že ubývá specifických znaků dětské kresby (výskyt rentgenového vidění, ortoskopie, personifikace, smíšeného profilu, R-principu). III.: Obrázky před a po nástupu do školy se zřetelně odlišují v těchto znacích: a) mění se četnost používání písma b) mění se volená témata a četnost zobrazení jednotlivých objektů c) mění se používané žánry d) mění se způsob interpretace a míra kritičnosti vůči vlastním výtvorům Toto jsou tedy oblasti, které chci prozkoumat podrobněji. Proto se tři následující kapitoly budou postupně věnovat těmto nastíněným problémům. 17

19 3.3 Četnost zobrazení lidské postavy Odborná literatura, především Uždil (1978, 2002), uvádí jako fakt, že nejčastěji zobrazovaným fenoménem raného dětství je lidská postava. Během prohlížení nasbíraných obrázků mě ale napadla otázka, zda je tomu skutečně tak alespoň u jednoho konkrétního dítěte, u Aničky. Již po prvním pohledu na obrázky jsem o tom totiž zapochybovala. Nyní se budeme zabývat první sérií obrázků, tedy obrázky z předškolního období (série A). Celkově máme v předškolním období pokreslených 28 stran papíru. Z toho se lidská postava objevuje pouze na 7 stranách. Pro srovnání, domky - evidentně velmi důležité (viz dále) - se objevují taktéž na 7 stranách. Lidské postavy bývají jasně ohraničené od okolí, samostatné, zvláště pak princezny. Připomínají tak jakoby nějaký přesouvatelný atribut, jako kdyby šlo o kartu (kterou někdo má a někdo ne). Narozdíl od postav, kresby domků působí celistvě, vždy zaplňují celou dostupnou kreslící plochu, domeček je na obrázku vždycky sám. Je zajímavé, že kde je lidská postava, tam není domeček a naopak, kde je domeček, tam nenajdeme lidskou postavu. U každého domečku je však něco živého (květina nebo strom). Dalšími zvláštnostmi domečků se budeme zabývat dále. Už teď ale mohu říct, že jsem dospěla k závěru, že domečky, zvláště v předškolním období, jaksi suplovaly lidskou postavu. Vyskytují se stejně často jako kresby lidí, ale nápadně je připomínají. Domky tu představují něco oživlého, význam přesunutý z lidských postav. Když si tedy prohlédneme celek kreseb označených A, dovoluji si říct, že lidská postava není nejčastěji zobrazovaným objektem. Zdá se ale, že nechybí že se přesunula do domečků a významově se objevuje v nich. V období po nástupu do školy se objevuje lidská postava na devíti z osmatřiceti pokreslených stránek. Více postav najednou najdeme pouze na třech obrázcích, ale přesto je oproti předškolnímu období patrná změna: i když je postava na obrázku jediným člověkem, téměř vždy jí někdo dělá společnost obvykle nějaké zvíře. Zvířata vůbec se po nástupu do školy objevují mnohonásobně častěji než v předškolním období a jsou výrazně antropomorfizovaná. I proto působí obrázky z tohoto období celkově živěji. Lze říct, že ani v sérii obrázků B není lidská postava nejčastěji zobrazovaným objektem. 18

20 3.4 Vývoj kresby a vývoj dítěte Zobrazení lidské postavy S použitím položek testu Goodenoughové (in: Klusák, Slavík, 2005) jsem došla k těmto závěrům, co se týká zobrazení lidské postavy: Anička v předškolním období zvládla existenci základních prvků lidské postavy; v čem jsou výsledky slabší, je spíše členění a detaily těchto prvků. Hlava je obvykle větší než v realitě, ale téměř vždy je již menší než trup. Postavám nikdy nechybí ústa, nos ani oči, i když očím chybí detaily (panenky, řasy či obočí); nos i oči bývají znázorněny tečkou. Oči jsou různě barevné, ale barvy většinou odpovídají reálným barvám lidských očí (zelená, modrá, hnědá). Nos tvoří většinou různě barevné puntíky. Ústa jsou často složitější než jen zahnutá čára. Vlasy (různých, ale reálných barev) najdeme u každé postavy, jen je většinou obrys hlavy nakreslen tak silnou nebo tmavou linií, že ji vlasy nedovedou překrýt. Krk bývá nepřirozeně široký a dlouhý (má charakteristický zvláštní tvar), ale prakticky nikdy nechybí. Paže bývají upažené, zhruba stejně dlouhé jako Aniččin typický krk. Směrem dolů následuje tělo, které se směrem dolů rozšiřuje. Paže, nohy i trup jsou vždy dvojrozměrné. Na pažích jsou většinou zárodky prstů, ač ty ještě nejsou dokonalé co do počtu a rozměrů. Paže bývají připojeny přibližně ve správném místě, někde trčí do stran (upažení), pak bývají příliš krátké, někde visí podél těla, takže jsou viditelná i ramena, a zde také mívají paže i přibližně správnou délku. Loket ještě není nikde vyznačen a vůbec pokrčení údů v kresbách zatím nikde nenajdeme. Nohy jsou viditelné jen tehdy, má-li postava kalhoty. Délka nohou v poměru k trupu bývá správná a také symetrie nohou je dokonalejší než u paží. U postav v kalhotách vidíme chodidla (boty) správných proporcí, ještě bez vyčlenění paty či podpatku. Také trup je oddělen, má-li postava kalhoty; u postav v dlouhých šatech je oddělen jen v menšině. Nohy u postav v kalhotách jsou nakresleny odděleně, nikoliv jako jeden sloup. Postavy jsou oblečené, jejich šaty neprůhledné. V této sérii kreseb není žádná lidská postava kreslená z profilu. V období po nástupu do školy lze na dalších třinácti postavách konstatovat některé změny. Hlava je stále větší, než je tomu ve skutečnosti, nikdy ale nepřesahuje velikost trupu. Vlasy již tvoří s hlavou jednolitější celek, i když se stále objevuje kresba hlavy silnou linií, kterou vlasy nemohou překrýt. Ústa, nos i oči najdeme u všech kreseb; nos a oči ještě někdy jako 19

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Výtvarná výchova - 1. ročník

Výtvarná výchova - 1. ročník Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. III. - rozeznává různé přírodní materiály - seznamuje se s rozličnými technikami přechází od hry k experimentu Experimenty s nástroji - kresba: rukou, tužkou, rudkou, uhlem, dřívkem, fixy, malba

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

Výtvarná výchova v 5. ročníku

Výtvarná výchova v 5. ročníku Výtvarná výchova v 5. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Řeší úkoly dekorativního charakteru v ploše (symetrická a asymetrická řešení). Místo mých prázdnin Využívá přítlak, odlehčení, šrafování,

Více

Náležitosti správné prezentace. Schváleno 1. 9. 2014. PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy

Náležitosti správné prezentace. Schváleno 1. 9. 2014. PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy Náležitosti správné prezentace Schváleno 1. 9. 2014 PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy Obsah 1 Pozadí prezentace... str. 2 2 Titulní stránka... str. 4 3 Písmo prezentace... str. 5 4 Odrážky... str. 7

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň

5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň 5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Vyučovací předmět patří do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Charakteristickým znakem vyučování

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

Předmět: Výtvarná výchova

Předmět: Výtvarná výchova 5.7.2 Obor: Výtvarná výchova Předmět: Výtvarná výchova Charakteristika předmětu výtvarná výchova 1. stupeň Vyučovací předmět výtvarná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky Žák se učí číst

Více

Výtvarně projevové typy žáků

Výtvarně projevové typy žáků Výtvarně projevové typy žáků Výtvarně projevový typ: = charakteristické odlišnosti ve způsobu pozorování a přepisu viděného do výtvarné podoby souvisí s psychologickým typem (vzájemná podmíněnost není

Více

Výtvarná výchova ve 4. ročníku

Výtvarná výchova ve 4. ročníku Výtvarná výchova ve 4. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Připomene si zásady bezpečnosti a hygieny při práci. Užívá v plošném vyjádření linie a barevné plochy, kombinuje prvky ve vztahu Místo

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Výtvarná výchova. 2. období 4. ročník. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Očekávané výstupy předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Výtvarná výchova. 2. období 4. ročník. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Očekávané výstupy předmětu UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Umění a kultura Výtvarná výchova 2. období 4. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje

Více

V.7.2 Výtvarná výchova

V.7.2 Výtvarná výchova 1/7 V.7.2 Výtvarná výchova V.7.2.I 1. stupeň V.7.2.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Ve výtvarné výchově se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Ročník: Žák: Učitel: VVS jsou stejné jako v předchozích ročnících, s přihlédnutím k věku a schopnostem žáka.

Ročník: Žák: Učitel: VVS jsou stejné jako v předchozích ročnících, s přihlédnutím k věku a schopnostem žáka. PVV intuitivně ovládá výtvarný jazyk zvládá systém a organizaci práce ve vyučovací jednotce osvojí si správné pracovní návyky naučí se trpělivosti respektuje spolužáky umí spolupracovat ve skupině zapojí

Více

Zrak II. - Slepá skvrna, zrakové iluze a klamy

Zrak II. - Slepá skvrna, zrakové iluze a klamy I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 18 Zrak II. - Slepá skvrna, zrakové

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Výtvarná výchova 2. verze UČEBNÍ OSNOVY V Ý T

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: v 1. 3. ročníku 1

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Mgr. Monika Šebestová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Mgr. Monika Šebestová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Mgr. Monika Šebestová Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět prostřednictvím

Více

Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy

Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy Naše zařízení je primárně určeno žákům s těžším stupněm mentálního postižení. Mezi charakteristické znaky tohoto postižení patří

Více

6.16 Výtvarná výchova

6.16 Výtvarná výchova 6.16 Výtvarná výchova 6.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět výtvarná výchova realizuje vzdělávací obsah Výtvarného oboru ze vzdělávací oblasti Umění

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. Uplatňuje ve své činnosti poznatky a dovednosti s výrazovými prostředky linie

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. Uplatňuje ve své činnosti poznatky a dovednosti s výrazovými prostředky linie Předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Ročník: 5. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Rozpoznává a pojmenovává

Více

Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled

Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled ČJL-9-1-01 Žák odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji - 9.r.

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák podává stručně a jasně informaci Výstižně a jasně vede telefonní rozhovor, zanechává vzkaz na záznamníku Napíše dopis s vhodným oslovením a správnou adresou Žák píše správně jednoduché komunikační

Více

I. Sekaniny1804 Výtvarná výchova

I. Sekaniny1804 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Výtvarná výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání ve vyučovacím

Více

Školní zralost dítěte

Školní zralost dítěte Školní zralost dítěte Školní zralost fyzická, duševní a emocionální připravenost dítěte pro vstup do školy a je výsledkem předchozí etapy vývoje dítěte Je předpokladem pro úspěšné osvojování si školních

Více

Ladislav Nebeský OBRAZCE SLOV PLOŠNÉ BINÁRNÍ BÁSNĚ

Ladislav Nebeský OBRAZCE SLOV PLOŠNÉ BINÁRNÍ BÁSNĚ Ladislav Nebeský OBRAZCE SLOV PLOŠNÉ BINÁRNÍ BÁSNĚ OBRAZCE SLOV PRAHA 2011 Ladislav Nebeský OBRAZCE SLOV PLOŠNÉ BINÁRNÍ BÁSNĚ OBRAZCE SLOV Copyright Ladislav Nebeský, 2011 Czech edition dybbuk, 2011

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. roč. Časová

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla Maturitní práce z Estetické výchovy 2014 1. Témata maturitních prací 1. Fantasy a umění, aneb od knihy k obrazu Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené

Více

Vývojové diagramy 1/7

Vývojové diagramy 1/7 Vývojové diagramy 1/7 2 Vývojové diagramy Vývojový diagram je symbolický algoritmický jazyk, který se používá pro názorné zobrazení algoritmu zpracování informací a případnou stručnou publikaci programů.

Více

Rozvoj klíčových komptencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních

Rozvoj klíčových komptencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních IMAGE LEKTORA Zpracovala: Preisslerová Miroslava Co je to image? způsob komunikace s vaším okolím image podává zprávu o vašem postavení, životním stylu a našich hodnotách způsob oblékání, volba doplňků,

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS. Charakteristika výtvarné řady. Téma: Čas. Cílové zaměření :

VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS. Charakteristika výtvarné řady. Téma: Čas. Cílové zaměření : VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS Charakteristika výtvarné řady Téma: Čas Cílové zaměření : -k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení

Více

Základy designu. gordongroup. O agentuře gordongroup

Základy designu. gordongroup. O agentuře gordongroup Základy designu gordongroup O agentuře gordongroup gordongroup je marketingová a komunikační agentura zajišťující kompletní služby, která nabízí jedinečnou kombinaci služeb včetně designu a grafiky pro

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace II Střední průmyslová škola Ostrov DRUHY NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 1. haptika - dotyk 2. gestika - pohyby těla a rukou 3. mimika - pohyby obličeje 4. oční kontakt 5. posturika - postoj

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka Prostorový a časový průběh Pero, tužka Perokresba http://www.modrykocour.cz/muzeum-stranka.php?page=29 http://www.rezbarlukas.estranky.cz/fotoalbum/nejake-me-kresby/perokresba-psik.html Jak vytvořit prostorový

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka 2. LĚTO LETNÍ VÝLETY Charakteristika Integrovaný blok je dlouhodobý. Vychází z vlastních prožitků dětí při uskutečňování výletů s různým zaměřením do přírody, do ZOO, za památkami apod. Posiluje v dětech

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně)

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 7. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit složitější

Více

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Multifaktorový pracovní profil

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Multifaktorový pracovní profil www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Multifaktorový pracovní profil Jan Ukázkový jan.ukazkovy@tcconline.cz 1. srpna 2015 Dostává se Vám do rukou výstup z Pracovního profilu. Jedná se o základní dotazník, který

Více

TECHNICKÉ KRESLENÍ. Technické normy. Popisové pole. Zobrazování na technických výkresech

TECHNICKÉ KRESLENÍ. Technické normy. Popisové pole. Zobrazování na technických výkresech Technické normy Formáty výkresů Úprava výkresových listů Popisové pole Skládání výkresů TECHNICKÉ KRESLENÍ Čáry na technických výkresech Technické písmo Zobrazování na technických výkresech Kótování Technické

Více

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,

Více

HODNOTY V DĚTSKÝCH ARTEFAKTECH VALUES OF CHILDREN S ARTIFACTS. Marie Bajnarová

HODNOTY V DĚTSKÝCH ARTEFAKTECH VALUES OF CHILDREN S ARTIFACTS. Marie Bajnarová HODNOTY V DĚTSKÝCH ARTEFAKTECH VALUES OF CHILDREN S ARTIFACTS Marie Bajnarová Abstrakt Výtvarná tvorba dítěti umožňuje volný průchod k tomu, aby své pocity, sny, myšlenky i napětí a obavy vyjádřilo ve

Více

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Rozlišuje jazykové útvary. jazyk a jeho útvary Chápe vhodnost volby jazykových prostředků obecné poučení o jazyce spisovný jazyk 6. září MV- chování podporující dobré K- komunikace v různých situacích

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Josef Basl, Ústav pro informace ve vzdělávání Praha Čtenářská gramotnost žáků v České republice byla dosud zjišťována v rámci dvou mezinárodních

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Základní škola, Jižní IV. 1750, 141 39 Praha 4 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Č.j.: 7705 / R / Ka Pravidla pro hodnocení žáků vycházejí z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze Zákona

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP. Zápis čísla v desítkové soustavě - porovnávání čísel - čtení a psaní čísel

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP. Zápis čísla v desítkové soustavě - porovnávání čísel - čtení a psaní čísel Ročník: I. - vytváří si názoru představu o čísle 5, 10, 20 - naučí se vidět počty prvků do 5 bez počítání po jedné - rozpozná a čte čísla 0 5 - pozná a čte čísla 0 10 - určí a čte čísla 0 20 Číselná řada

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Grafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 1. Úvod

Grafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 1. Úvod KOMPOZICE 1 Úvod KOMPOZICE - ZÁKLADY fotografování: aktivní kreativní vyjadřovací činnost nejjednodušší tvůrčí postup každý může rozvíjet své vidění, kreativitu, vnímání i interakci s okolím automatika

Více

MULTICOM 112. Průvodce programem

MULTICOM 112. Průvodce programem MULTICOM 112 Průvodce programem Cíl Cílem projektu MULTICOM112 CD-ROM je zvýšit a rozšířit základní jazykové schopnosti techniků operačních středisek do takové míry, že budou schopni rozpoznat cizí jazyk

Více

VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu

VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Vlastivěda se vyučuje jako samostatný předmět ve 4. a 5. ročníku 1 hodinu týdně. Předmět Vlastivěda

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Pojem Podle Ottova slovníku Podle Ottova slovníku Encyclopedia Britannica Podle prof. C. Tiedemanna Šířeji může být uměním všechno

Pojem Podle Ottova slovníku Podle Ottova slovníku Encyclopedia Britannica Podle prof. C. Tiedemanna Šířeji může být uměním všechno Text Umění Než se budeme zabývat jednotlivými druhy umění, zkusme se zamyslet nad tím, jak ho definovat. Je spojeno s člověkem od pradávna? Co všechno má člověku dávat? Je nezbytné? Potřebujeme ho ke každodennímu

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání

Handicap není překážkou ve vzdělávání Handicap není překážkou ve vzdělávání Název modulu Typ modulu Délka modulu (počet hodin) Tvořivé psaní výukový 21 hodin Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 1.10.2011 - schopnost psát a číst

Více

pokyny, vybídnutí, instrukce pozdravy, setkání, loučení, omluva, prosba, poděkování pomalejší promluvy, později v běž ném tempu řeči

pokyny, vybídnutí, instrukce pozdravy, setkání, loučení, omluva, prosba, poděkování pomalejší promluvy, později v běž ném tempu řeči Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: další cizí jazyk německý jazyk Ročník: 7. rozumí jednoduchým pokynům v německém jazyce a přiměřeně na ně reaguje představí sebe i druhou

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti 3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) 51 Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. - pozdraví a představí se - rozliší a označí základní barvy - pojmenuje členy rodiny - uvede základní části domu - pojmenuje základní školní pomůcky - pojmenuje některé oblíbené sporty - popíše

Více

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu Eva Drgoňová Zápisky z přednášky na waldorfském semináři v Praze na Opatově ze dne 25.září 2010 Obecné seznámení s vývojem

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

2. Svoje řešení pojmenujte podle čísel zadání úloh: uloha1. sgpbprj uloha4. sgpbprj

2. Svoje řešení pojmenujte podle čísel zadání úloh: uloha1. sgpbprj uloha4. sgpbprj Pokyny: 1. Řešení úloh ukládejte do složky, která se nachází na pracovní ploše počítače. Její název je stejný, jako je kód, který váš tým dostal přidělený (C05, C10 apod.). Řešení, uložené v jiné složce,

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více