Psychologie náboenství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Psychologie náboenství"

Transkript

1 Psychologie náboenství Daniel TOTH 1.Úvod 1.1. Co je náboženství 1.2. Co je psychologie 1.3. Co je psychologie náboženství 2. Náboženství jako fenomén 2.1. Náboženství jako sociální fenomén 2.2. Náboženství jako psychický fenomén 2.3. Náboženství jako kulturní fenomén 3. Náboženská zkušenost 3.1. Náboženský prožitek 3.2. Náboženské vědomí 3.3. Náboženské symboly 4. Náboženství z pohledu vývojové psychologie 4.1. Stádia náboženského poznání 4.2. Vztah k tradici 4.3. Náboženské a morální vědomí 5. Náboženství z pohledu psychologie osobnosti 5.1. Náboženství a duše člověka 5.2. Náboženství jako učení 5.3. Náboženství jako systém rolí 5.4. Hlubinná psychologie 6.Náboženství a duševní hygiena 6.1. Duševní zdraví 6.2. Pastorální psychologie 6.3. Smysl života 7. Náboženství a fanatizmus 7.1. Meze náboženství 7.2. Náboženství a ideologie 7.3. Náboženství a agrese 8. Psychologie náboženství jako součást církevní práce 8.1. Psychologie náboženství u Kováře 8.2. Význam psychologie náboženství pro systematickou teologii 8.3. Psychologie náboženství v současné době Literatura 1

2 1. Úvod 1.1. Co je náboženství Náboženství je komplex symbolů a symbolizací. Všechny definice dobra či zla sice spadají do náboženství, ale jejich základem je náboženská představa jako základní parametr pro teologické výpovědi. Jung říká, že Desatero a tradiční křesťanská morálka zůstávají nepochybné, jsou-li založeny na náboženském prožitku. (Jung 1998: 191) Náboženství způsob pochopení skutečnosti. Střetnutí se s hlubší, smyslutvornou dimenzí vytváří v obrazu světa rozměr tzv. božského. Náboženské pochopení skutečností má oproti nenáboženskému jedno specifikum, e to, že se nespoléhá na viditelnou či předmětnou dimenzi skutečnosti, ale že počítá také s nepředmětnou dimenzí skutečnosti. Ta je dána na jedné straně hloubkou osobnosti a na straně druhé hledáním smyslu a řádu v realitě 1.2. Co je psychologie Psychologie je věda o psychologických stavech procesech. Jejím cílem je vědecké poznání. To, co vede ke vědeckému poznání a co charakterizuje každou vědu, jsou vědecké metody. Psychologie jako věda vychází z empirických faktů. Psychologie zajišťuje fakta pozorováním. (Nakonečný 1997: 92) V tomto smyslu plní úkol deskripce (popisuje) a explanace (vysvětluje). Hlavním úkolem je však navrhování hypotéz a jejich potvrzování. Potvrdíli-se psychologická hypotéza, hovoříme o psychologické teorii. S tím souvisí otázka psychologických zákonitostí. Ptáme se, zda psychologie může předpovídat psychické jevy a události. Pro psychické jevy je charakteristická jejich účelovost. (Nakonečný 1997: 92) Předpovídat psychické jevy tedy lze s poukazem na tento jejich základní charakter. Centrálním problémem psychologie je problém vysvětlení. (Nakonečný 1997: 93) To je i naším úkolem. Centrálním problémem psychologie náboženství je vysvětlení náboženství jako psychického procesu Co je psychologie náboženství Psychologie náboženství je disciplína psychologie. Popisuje zejména způsoby chování spojené s náboženskými prožitky a s náboženskou zkušeností. Psychologie náboženství popisuje vztahy náboženských projevů k psychickým stavům a procesům. Psychologie náboženství má dvě základní roviny. První rovinou je lidská potřeba hledání smyslu vlastního života. Druhá rovina je kulturotvorná. 2

3 Druhá, kulturotvorná rovina je také předmětem kulturní antropologie a další vědy tj. psychologie kultury. Pro psychologii náboženství je podstatným předmětem zkoumání výsledek náboženského zážitku. Individuální zážitek je pole každého jednotlivce, které formuje mravní a náboženské vědomí. Jde o: citový život mravní vědomí nacházení smyslu života Psychologie náboženství není součástí náboženského života a jako taková nemůže odpovídat na náboženské otázky. Ve vlastním slova smyslu jde o vědu a nikoliv o součást víry či věrouky. Psychologie náboženství má za úkol překonat mechanicizmus, redukcionizmus a tendence vykládat psychické jevy pouze pomocí biologie a fyziologie. (Holm 1998: 11) Psychologie náboženství popisuje existenciální dimenzi lidské psychiky. Nejvýznamnější osobností o níž se psychologie náboženství opírá je kromě Sigmunda Freuda ( ) zejména Carl Gustav Jung ( ). 3

4 2. Náboenství jako fenomén 2.1. Náboženství jako sociální fenomén Náboženství je sociálním fenoménem, neboť v rámci náboženství a náboženské skupiny si člověk osvojuje základní kulturní návyky základní etické normy normativní rozměr existence Ty zejména jazyk a užívání jazyka. V procesu socializace má rozhodující význam vědomí příslušnosti k nějaké pospolitosti. Zprostředkování vztahu k pospolitosti je neseno schopností správně používat významy slov a významy rituálů a symbolů. Socializace do pospolitosti znamená uvědomění si určité role v společenských rituálech a schopností pochopit význam rituálů a symbolů. Náboženství hraje v procesu socializace významnou roli. Lze říci, že náboženství je sociální činitel lidské psychiky. Náboženství zprostředkovává život člověka ve společnosti a tím zásadně formuje psychiku individua. Jde o jeden ze základních faktorů, které odlišuje člověka od zvířat. V lidské společnosti se sociální podmíněnost lidské psychiky uskutečňuje prostřednictvím kulturních a náboženských hodnot. Společenský život produkuje kulturu v užším smyslu. (Nakonečný 1997: 321) Psychika a kulturní a náboženské hodnoty jsou kategorie do jisté míry komplementární Náboženství jako psychický fenomén Náboženství je psychickým fenoménem a jako takové spadá do tzv. fenomenologického pole. Náboženství je angažovanost ega. Rozhoduje o jednání jedince a v mnoha případech může být mnohem silnější než pud sebezachování nebo sexuální pud. Náboženství jako psychický fenomén přináší řadu hodnot a nejvýznamnější vidíme nalézání smyslu života. Ztráta smyslu života může vést až k sebedestruktivním stavům (Nakonečný 1997:178). Náboženství jako psychický fenomén definuje člověka jako člověka náboženského. Člověk se jeví jako náboženský, nachází-li smysl života a má-li vůli k životu. Takovému člověku říkáme Homo religiosus. (Frankl 1997: 46) Charakteristické pro náboženského člověka není požadování racionálních důkazů boží existence, ale požadavek hledání smyslu života jako celku. 4

5 2.3. Náboženství jako kulturní fenomén Náboženství je lidský faktor, který formuje kulturní hodnoty. Kultura jako celek je soubor výsledků psychického symbolizačního procesu, který má výrazně náboženskou dimenzi. Samozřejmě existuje mezi kulturou a náboženstvím významný rozdíl. Existuje však spojnice. Podle Freuda je kultura výsledek sublimace. Podle Junga jde o výsledek formování skutečnosti lidskou psychikou, které spočívá na ztvárnění a zosobnění hlubších dimenzí lidské psychiky. Nevědomí má archaicko-mytologický způsob myšlení. (Jung 1997: 97) Projevem vnímání nevědomí jsou tzv. archetypy, které tvoří určitou dimenzi náboženství a kultury. Obsahy kolektivního nevědomí (archetypy) zpodobňují sféru psychiky. 3. Náboenská zkuenost 3.1. Náboženský prožitek Náboženský prožitek je specifický svoji intimitou a komplikovaností. Náboženský prožitek je: zážitek modlitby extatický zážitek zážitek moci zakoušení božského či posvátného Náboženský prožitek je kvalitativně odlišný od zážitků fyziologických a biologických. Liší se hlavně tím, že fyziologické a biologické vjemy a počitky zažívá každý dokonce i zvíře. Náboženský prožitek vyžaduje od vnímajícího určitou schopnost či úroveň vědomí. V psychologii náboženství se tato schopnost vědomí nazývá nastavení. (Holm 1998: 41) Náboženský prožitek je specifický také vhledem do jednota a celku skutečnosti. Počitek a vjem je částí jistého celku. Náboženský prožitek však poukazuje na celek skutečnosti. Tato mohutnost se ve vědomí symbolizuje jako božská osoba či ve filozofické terminologii jako řád, harmonie, absolutno či bytí Náboženské vědomí Pro psychologii náboženství je stejně důležité vědomí jako i (kolektivní) nevědomí. Kolektivní nevědomí se zvnějšňuje tzv. archetypy. Obraz boha či mýtických postav vyjadřuje hluboké obsahy kolektivního nevědomí. primitivní kmenová učení pojednávají o archetypech v určitých obměnách. Ty zde ovšem obsahy nevědomí, ale proměnili se ve vědomé vzorce, kterým učí tradice většinou formou tajného učení, jež je 5

6 typickým projevem předávání kolektivních, původně z nevědomí pocházejících obsahů. (Jung 1997: 99) Jung tedy tvrdí, že obsahy nevědomí jsou tvořeny v tradici jako archetypy, ale tyto již nejsou znovu vytvářeny, nýbrž tradicí neseny. Psychologie náboženství se tedy zabývá na jedné straně tvorbou nábožensko-kulturních celků a na straně druhé se psychologie náboženství zbývá otázkou jaký význam má archetyp v kulturních dějinách Náboženské symboly Pojem náboženské symboly odpovídají jen částečně, protože ještě nebyly podrobeny vědomému zpracování. (Jung 1997: 99) Náboženské symboly jsou však předmětem psychologie náboženství, neboť jde o výsledky psychických procesů. Jung říká, že náboženské symboly jsou především manifestacemi psychických projevů. (Jung 1997: 100) Zkoumání náboženských symbolů potvrzuje, že psychologie je empirickou vědou. Náboženské symboly jsou předměty, za nimiž nacházíme způsoby vnímání toho, kdo tyto náboženské symboly tvoří. Náboženské symboly jsou povětšinou bizardní a neobvyklé. Mají za cíl přitahovat, přesvědčovat, fascinovat a uchvacovat. (Jung 1997: 103) Náboženské symboly jsou zvláštním typem psychické tvorby. Nejde totiž pouze o konstrukci, ale o konstrukci, která obsahuje i toho, kdo symbol vytváří. Náboženský symbol vtahuje do sebe toho, kdo jej v daném významu chápe. Zkušenost božského je jedinečná a nesrovnatelná s něčím jiným. Tomu odpovídají také náboženské symboly. Kdo chápe specifický vztah já-ty, chápe také adekvátně náboženské symboly. 4. Náboenství z pohledu vývojové psychologie 4.1. Stádia náboženského poznání Stádia náboženského poznání souvisí se stádii náboženské zralosti. V procesu zrání dochází ve vývoji lidské osobnosti k několika zlomům, které zásadně formují představu Boha a všechny ostatní náboženské představy. Podle Ernsta Hermase (1944) nazývýme první stádium pohádkovým. Pohádkové stadium se formuje ve třech až šesti letech a převládají v něm dětské formy představ, které vystupují jako pohádkové příběhy. Dítě si v této době uvědomuje hodnotu mravních nároků v souvislosti s pohádkovými hrdiny. Pohádkové stadium je silně formováno emocionálně. V této době dítě nerozlišuje pohádkový a náboženský příběh. (Holm 1998: 75) 6

7 Další stádium se nazývá realistické. Realistické stadium spadá do období sedmi až deseti let života dítěte. Dítě nyní přebírá myšlenková schémata autorit tedy rodičů a institucí a formuje již poměrně realistickou představu Boha. Dítě již chápe význam náboženských symbolů a náboženských významů. Uvědomuje si také hodnotu mravních imperativů náboženství v souvislosti s Bohem. Následuje stádium předmagické a magické. Dítě si již formuje vlastní rituály a modlitby. Začíná chápat náboženskou autoritu. Význam hodnot a protikladů dobro-zlo či spravedlnost-nespravedlnost jsou již zcela zřejmé. Poslední fáze je fáze vlastností. Nyní si člověk uvědomuje význam božích vlastností. Vlastnosti jako láska, spravedlnost, milost a další jsou spojovány s Bohem. Bojem Boha je v tomto stádiu chápan logicky a současně je pojem Bůh zniterněn Vztah k tradici K psychologii náboženství také patří problematika způsobu přenosu náboženských představ v tradici. Náboženská tradice je médiem přenosu náboženských schémat v dějinách. Základní rovinou přenosu je schéma dítě-rodiče-náboženství. Představa Boha dítěte bytostně souvisí s představou Boha rodiči. Představa Boha rodičů však odpovídá základnímu schématu představ náboženství. Náboženství jako celek je systém představ, které jsou přenášeny generačně. Přenos má výrazně komunitaristický charakter Náboženství a morální vědomí Čím niterněji se náboženství spásy prohlubuje a čím víc ústí v etiku smýšlení, tím hlubší napětí vůči realitám světa to znamená. Pokud je náboženství jen náboženstvím rituálním nebo zákonickým, není rozpor se světem tak zásadní. V té podobě působí v podstatě stejně jako magická etika. Čili, obecně řečeno, přijaté konvence se považují za svaté a neporušitelné a vyznavači jistého boha mají společný zájem, aby se předešlo božímu hněvu a tedy trestu za překročení norem. Kde tedy nějaké přikázání jednou provždy znamená božský řád, postupuje tím z okruhu proměnlivých konvencí do sféry svatosti. Platí pak, jako všechny zákony kosmu, od věčnosti a bude platit věčně, lze je jen interpretovat, ale ne měnit, leda že by sám bůh zjevil nové přikázání. Tak jako symbolika pojící se k určitým obsahovým prvkům kultury nebo magické tabu způsobuje stereotypizaci konkrétních vztahů k lidem a k předmětům, tak způsobuje náboženství v tomto stadiu stereotypizaci celé oblasti právního řádu a konvencí. Svatá písma Indů, islámu, Pársů a Židů i klasické knihy Číňanů pojednávají o rituálních a ceremoniálních normách ve zcela stejném duchu. Právo je svaté právo. Panství nábožensky 7

8 stereotypizovaného práva vytváří skutečně závažné překážky racionalizaci práva i ekonomiky. Když na druhé straně etická misie proroka zboří tyto stereotypní magické nebo rituální normy, může to vyvolat pronikavou - akutní nebo povlovnou - revoluci v uspořádání života a zejména hospodářství. V obou směrech má samozřejmě moc náboženských faktorů své meze. Zdaleka ne všude, kde náboženství provází takové změny, je jejich hlavním motorem. Obzvláště nikde ze země nevydupe ekonomické změny, pokud pro ně vůbec nejsou podmínky ani intenzivní popudy v daných poměrech a v dané konstelaci zájmů. A jeho konkurující síla je vůči mocným ekonomickým zájmům přece jen omezená. Relativní moc jednotlivých komponent vývoje a způsob jejich vzájemného přizpůsobování nelze vyjádřit obecnou formulí. Potřeby ekonomického života prosazují svou platnost buď určitým novým výkladem posvátných přikázání, anebo je od případu k případu obcházejí, anebo prakticky prostě pominou s pomocí praktikované jurisdikce pokání a milosti, jež např. v katolické církvi ustanovení tak důležité jako zákaz braní úroků odsunula stranou způsobem, který jsme už uvedli, také in foro conscientiae (= na půdě svědomí ), aniž je odvolala, což by nebylo možné. Se stejně zatracovaným manželským onanismem (systémem dvou dětí) by to popřípadě šlo vyřídit stejně. Protože vůči novým problémům a praktikám bývají náboženské normy přirozeně mnohoznačné anebo k nim nic neříkají, existuje tu nevyhnutelně vedle sebe jak absolutně otřesitelná stereotypizace, tak mimořádná libovůle a nevypočítatelnost, kdy nikdo neví, co vlastně platí. Z islámského kanonického práva šaría se v některém případě nedá určit, co je dnes ještě v praxi platné, a totéž se týká všech posvátných práv a mravních přikázání, která mají formální charakter rituálně kasuistický, především židovského Zákona. Tato situace se však podstatně mění, když se to, co se má v duchu náboženství zásadně činit, uvede v systém etiky smýšlení. Prolamuje se stereotyp jednotlivých norem ve prospěch celkového pojetí cesty životem, jež má smysl a jež vede ke spáse jako k náboženskému cíli. Nejde už o svaté právo, ale o svaté smýšlení, jež může různé zásady chování sankcionovat podle situace, tedy pružně a přizpůsobivě. Nevnáší pak do života stereotyp, nýbrž může, podle toho v jakém směru způsob života orientuje, svým duchem působit přímo revolučně. Avšak za tuto schopnost platí tím, že do života vnáší problematiku podstatně vyostřenou a zniterněnou. Vnitřního napětí mezi náboženským postulátem a realitou světa vskutku neubývá, nýbrž přibývá. Místo požadavku vnějškově se vyrovnat s teodicejí přibývá, jak se stále více usoustavňují a racionalizují společenské vztahy a jejich obsahy, konfliktů vlastních zákonitostí jednotlivých životních sfér s náboženským postulátem, a čím intenzivnější je potřeba náboženství, tím víc se svět stává problémem. 8

9 5. Náboenství z pohledu psychologie osobnosti 5.1. Náboženství a duše člověka Náboženství odpovídá určité úrovni lidské duše. Strukturu duše lze definovat jako systém (1) kolektivního nevědomí, (2) osobního nevědomí, (3) ego, které je středem vědomí, (4) Já, které spojuje vědomí s nevědomím. (Drapela 1997: 33) Z oblasti kolektivního nevědomí vystupují do oblasti vědomí náboženské a mýtické obrazy. Náboženství se tedy bytostně týká nejen vědomých sfér lidské psychiky, ale zejména těch nejhlubších dimenzí. Hlubinná psychologie je tedy nejvlastnější psychologií náboženství resp. psychologií základů náboženství Náboženství jako učení Náboženství však není pouze systém prožitků, nýbrž také systém určité nauky. Součástí náboženství jsou intelektuální tvary, které si člověk v etapách svého psychického a intelektuálního vývoje osvojuje. Přijmeme-li tezi, že náboženství souvisí s procesem učení, je poukaz na imitační funkci náboženských symbolů, postojů či postav. Chceme-li dítě naučit některým mravním návykům, musíme poskytovat příklad. Rodič, který má cíle, má vizi, bere v ohled potřeby druhých, podporuje pokrok, udržuje zaměření rodiny, bude vychovávat v této orientaci také své dítě. (Sharpio 1998: 113) Zcela analogicky funguje náboženství. Náboženský poskytuje řadu mravních imperativů, příkladů, výzev a hrdinů, kteří podporují život. Výchovnou funkci má kromě identifikace s náboženskou postavou, také prvek identifikace s nějakou rolí v náboženské společnosti. Tím, že člověk v náboženském systému přebírá určitou roli, přebírá také určitou zodpovědnost a povinnost Náboženství jako systém rolí Náboženský život funguje pouze v systému určitých předem vymezených rolí. Člověk si uvědomuje tuto svou roli v rituálu. Rituál však není pouze náboženská slavnost nebo světská ceremonie, nýbrž určité schéma pomocí něhož si uvědomuje člověk význam společenského posunu. Existují tzv. přechodové rituály, pomocí nichž je člověk posunován do vyšší společenské struktury. Role v rituálu nemusí mít charakter pouhého automatizmu, nebo společenského posunu, někdy má také výchovný charakter. Jsou známy 9

10 rituály sloužící v rámci osobní hygieny. Dítě, které si tento rituál neosvojí těžko se do něj vžívá v pozdějším věku. Dalším rituálem dítěte, který má výchovný charakter je tzv. pohádka na dobrou noc. Dítě vyžaduje pohádku vždy v původní tedy dokonalé formě. Jakékoliv změny jsou chápány dítětem jako rušivé. Pohádka, která končí dobře je znovu a znovu vyžadována. Tvoří v lidské psychice základní morální vzorec, kterému odpovídá i další životní praxe Hlubinná psychologie Hlubinná psychologie má v současném teologickém bádání velký význam. Předmětem hlubinné psychologie je hlubinná osoba. Jde o termín, který definoval F. Kraus (1919). Hlubinná osoba je kategorie, která vyjadřuje, že úplná osoba vykazuje vedle své vědomé organizace, která se projevuje ve vědomém myšlení, prožívání a chtění, nevědomou formou organizace, která vystupuje ve tvaru automatismů, mechanizmů a neúmyslných a nevědomých způsobů chování a zážitků. (Nakonečný 1995: 162) V současné době se hlubinná psychologie používá při tzv. hlubinně psychologickém výkladu písma. Hlubinná psychologie nazývá proces sebeuskutečnění cestou k Bohu. (Grün 1994: 14) Předmětem hlubinné psychologie náboženství je pochopení náboženského způsobu života, cesty lidského hledání smyslu a zrání. Jde o mnohodimenzionální komplex tvarů lidské psychiky, ke které patří spirituální dimenze. Hlubinná psychologie náboženství zkoumá náboženské obrazy a příběhy jako výsledky procesu symbolizace, výsledky, které vystupují na povrch v našich snech. V tomto smyslu potom vykládáme biblické příběhy nikoliv jako exaktní a dějinná fakta, ale jako snové obrazce. (Grün 1994: 16) Zvláště moderní katolická teologie si všímá souvislosti biblických příběhů a niterného vývoje, který má pro naše etické zrání velký význam. Etické důsledky a závěry jsou hlavním cílem hlubinné psychologie náboženství a hlubinně psychologické interpretace Písma. Zvláštní postavení v hlubinně-psychologické interpretaci Písma má C. G. Jung. Narodil se 26. července Byl švýcarský lékař, psycholog a psychoterapeut, profesor univerzity v Basileji a vysoké školy technické v Curychu, nositel mnoha čestných doktorátů nejpřednějších univerzit Západu i Východu, zakladatel analytické psychologie. Již před setkáním a několikaletou spoluprací ( ) se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem vycházel při studiu lidské psyché ze samostatných myšlenkových a výzkumných východisek. Důsledná cesta za hlubším poznáním lidské psyché ho přivedla k rozchodu s Freudem. Na základě klinických a historických výzkumů a na základě konfrontace s vlastním nevědomím rozvedl své poznatky do otevřeného systému analytické 10

11 psychologie. Propracoval koncepci kolektivního nevědomí a archetypů, originální psychologickou typologii, teorii snu. Věnoval mimořádnou pozornost psychologické interpretaci alchymie, psychologii náboženské zkušenosti, psychologii umění a kolektivního nevědomí, a to zejména jeho projevům v novodobé historii. Osvětlil psychologii procesu individuace a na jeho základě prvořadý význam jedince v rozvoji lidstva. Uvedl výdobytky moderní psychologie nevědomí do vztahu k výsledkům moderní přírodovědy.[jung 1994] Zemřel 6. Června 1961 po krátké nemoci ve svém domě v Curychu uprostřed početné rodiny. Je pohřben na místním hřbitově. Jungovy výsledky psychologického výzkumu v oblasti hlubinné analýzy lidské osobnosti lze shrnout do pěti základních okruhů. Existují jednotlivé typy osobnosti charakterizované extroverzí či introverzí a dále čtyři funkce osobnosti: vnímání, myšlení, cítění a intuice. V každém jednotlivci se nachází osobní nevědomí, které se skládá z vlastní osobní historie, a kolektivní nevědomí, které se skládá z obrazů či archetypů společných všem lidem. Tyto obrazy se často objevují ve snech, pohádkách a mýtech. Konstituce každého jedince zahrnuje vrozené nutkání k dosažení plnosti neboli vlastního osudu. K individuaci neboli dosažení osobní integrity dochází ve druhé půli života. Sny vznikají ze osobnostních hlubin a obvykle kompenzují deficity v bdělém životě jedince, čímž člověku usnadňují uvědomit si nedostatky osobnosti a umožňují tak správný vývoj. 6. Náboenství a duevní hygiena 6.1. Duševní zdraví Předmětem psychologie náboženství je kromě jiného také snaha vymezit určité hodnoty pro lidský život. Tento charakter psychologie náboženství není deskriptivní, ale normativní. Humanistická psychologie a logoterapie klade návrhy na nalézání smyslu. Frankl říká, že cílem logoterapie je pochopení života jako úkolu. (Frankl 1996: 68) Život pochopený jako cíl mobilizuje všechny síly. I v mezních situacích potom dochází k permanentní revitalizaci. Úloha, kterou má člověk splnit v životě, je tedy zásadně vždycky zde a nikdy není principiálně nesplnitelná. (Frankl 1996: 68) Plnění životních úkolů principiálně naplňuje život. Zkoumá-li psychologie náboženství 11

12 duševní zdraví, musí se orientovat na religiózní dimenze v lidském životě. Ty naplňují život imanentně v transcendentní rovině Pastorální psychologie Pastorální psychologie je částí psychologie náboženství. Jako věda souvisí na jedné straně s křesťanskou pastorační péčí na straně druhé souvisí s klinickou psychologií. Hlavním úkolem pastorální psychologie tedy není konkrétní klinická léčba, ale spíše určitá možnost jak uvést člověka do náboženské problematiky. Pastorální psychologie má spíše povahu edukativní. V případě výskytu nějaké psychické poruchy či dokonce psychické nemoci se odkazuje člověk do péče psychoterapeutů a psychiatrů. Pastorální teologie je odpovědí na náboženskou reflexi jednotlivce a konkrétní pomoc při nacházení náboženské cesty. Každá konfese má specifickou pastorální psychologii Smysl života Hledání smyslu života a nacházení smyslu i v těch nejkritičtějších životních situacích tematizuje zejména Frankl. Proto formuloval vlastní typ humanistické psychologie, kterou nazval logoterapie. Hlavním úkolem logoterapie je poukazovat na smysl života a jeho hledání jako základního principu existence. Frankl reagoval na určitou existenciální nouzi, která vrcholí u mladých lidí do třiceti let života. Utrpení z bezsmyslného života samozřejmě volá po nějaké psychoterapii zaměřené na smysl. (Frankl 1997: 167) Náboženský rozměr existence je pravé tajemství bezpodmínečné smysluplnosti života. (Frankl 1997: 167) Život nepozbývá smyslu ani v posledních ani v mezních situacích. Principem je přesvědčení, že nežiji jen pro sebe, ale že tvořím nějaké dílo a že žiji pro druhého. Interpersonální charakter života charakterizuje náboženství jako způsob života. 7. Náboženství a fanatizmus 7.1. Meze náboženství Náboženství má antropologický obsah. Smysl náboženství leží v biofilních sférách lidské psychiky. Vše, co podporuje život a co podporuje rozvoj života lze nazvat pozitivně náboženským. Jednou z mezí náboženství je hranice mezi biofilní a nekrofilní sférou lidské psychiky. Nekrofilní dimenze se projevuje v extrémních situacích. Zvláštním případem je válka. Válka tvoří prostředí, které asistuje při uvolňování nekrofilních sil. 12

13 Nekrofilní dimenzi psychiky má každý člověk. Tato dimenze se projevuje v nekrofilních snech a představách. Pouze deprimovaní jedinci tuto nekrofilii realizují. Jako příklad uveďme postavy dějin jako byl Hitler nebo Stalin. V době nedávné se nekrofilní dimenze politiky projevovala známým rituálem pokládáním věnců nebo uctíváním mrtvých. Záliba v nekrofilních situacích vymezuje pozitivní náboženství, které tvoří hodnoty od náboženského a politického fanatizmu Náboženství a ideologie Ideologie má v mnoha případech náboženskou povahu. Lidé s nízkou sociální odolností emocionálně vítají radikální politická řešení, která jsou nesena vlnou fanatizmu. Politicko-náboženský fanatizmus se jeví v mnoha případech jako revoluce, která v zájmu budoucnosti mění současný společenský stav. V zájmu této světlé budoucnosti je však pácháno mnohdy násilí, které je pochopeno jako prostředek vyšších cílů. Psychologie náboženství zkoumá politický fanatizmus jakožto náboženský fenomén, protože splňuje všechna jevová kritéria náboženství. Jeho důsledky jsou však negativní a sociálně destruktivní. Tento proces má nekrofilní povahu Náboženství a agrese Náboženství se však neprojevuje pouze soustavou hodnot, ale také v extrémní podobě i destrukcí. Náboženské vytržení, které je výsledek individuální extáze může přejít do destruktivní fáze. Příkladem jsou tzv. náboženské války, které mají za cíl vyhubit a zlikvidovat věřícího jiného náboženství ve jménu náboženství vyššího. Totální přesvědčení o hodnotě vlastního náboženství má zhoubné následky. Je znám případ zfanatizovaného davu hinduistů, který podnícen náboženským fanatizmem, rozhodl se, že zničí mešitu. (Hole 1998: 45) Dav se probil policejním kordonem a zaútočil na mešitu v Babri. Na rozvalinách mešity fanatický dav jásal. Tyto náboženské vzpory davů nejsou ničím mimořádným. V současné době lze poukázat na případ bývalé Jugoslávie, kde dochází k tzv. etnicko-náboženským čistkám. Náboženský fanatizmus nezřídka souvisí s tzv. politických fanatizmem. Ten se vyznačuje násilným prosazováním politických cílů prostřednictvím náboženství, či náboženských vzorců. I v současné době lze pozorovat politické nadšení, které hraničí s náboženským fanatizmem. Hovoří se přímo o fašistickém nadšení. (Hole 1998: 47) 13

14 8. Psychologie náboenství jako souèást církevní práce 8.1. Psychologie náboženství u Kováře Kovář patřil k průkopníkům psychologie náboženství a religionistiky v Čechách. Jako teolog a filozof měl hluboký vhled do kulturněfilozofických souvislostí náboženství. Jeho metodickým východiskem je rozlišení mezi dvěma typy náboženství. První typ je tzv. primitivní náboženství. Náboženství primitivů se v mnohém neliší od náboženských představ dětí. Podle Kováře je vnímání primitivů a vůbec celá duševní činnost mystická. (Kovář 1926: 197) Shrnuje tento typ náboženského myšlení do pojmu předlogické. Tím nechce Kovář říci, že náboženství primitivů je nelogické či protilogické. Jde o popis jejich chápání skutečnosti. Druhý typ náboženství nazývá Kovář realistickým. Reálnost vyšších forem náboženství odpovídá skutečnosti. Kovář uchopuje psychologii realistických forem náboženství racionalisticky. Duševní stav věřícího je zakotven rozumově na rozdíl od primitiva, jehož náboženské představy jsou emocionálně-mystické. Převažuje strach a vděčnost. Realistickému náboženství odpovídají jiné psychické stavy, jako meditace, modlitba, přemýšlení o smyslu života, láska k bližnímu Význam psychologie náboženství pro systematickou teologii Psychologie náboženství zkoumá psychické stavy a procesy, které souvisí s náboženskými prožitky. Systematická teologie je vědou, která výsledky náboženských stavů sumarizuje a interpretuje. Psychologie náboženství tedy poskytuje systematické teologii návod a odpovědi na to, jak vznikají náboženské výpovědi jako výsledky náboženských stavů. Psychologie náboženství poskytuje výsledky svého výzkumu v oblasti analýzy lidské psychiky a jejího fungování. Psychologie náboženství je tedy přísnou vědou, která má vědecké metody a předmět bádání. Systematická teologie se řídí stejně tak vědeckými metodami Psychologie náboženství v současné době (1)Velký význam má dnes aplikace výzkumů psychologie náboženství do pastorační práce v církvi a v náboženské pospolitosti. (2) Dalším významným výsledkem bádání v oblasti psychologie náboženství je pochopení liturgických, převážně symbolických projevů. Význam symbolizmu jako předmětu psychologie náboženství pochopila řada teologů dvacátého století, mezi jinými hlavně Paul Tillich, 14

15 Karl Rahner a John MacQuarrie. Jejich teologické závěry jsou velice blízko závěrům hlubinné psychologie náboženství. (Moore 1998: 161) Současná teologická analýza liturgie a jejího významu se bez přínosu výsledů psychologie náboženství neobejde. V současné době se dokonce hovoří o psychologických podmínkách liturgického symbolizmu. 15

16 Literatura: Cumminsová Denise D., (1998) Záhady experimentální psychologie, Portál, Praha Černoušek Michal, (1994) Šílenství v zrcadle dějin, Avicenum, Praha Drapela Victor J., (1997) Přehled teorií osobnosti, Portál, Praha Eliade Mircea, (1995) Dějiny náboženského myšlení I., Oikoymenh, Praha Eliade Mircea, (1996) Dějiny náboženského myšlení II., Oikoymenh, Praha Eliade Mircea, (1997) Dějiny náboženského myšlení III., Oikoymenh, Praha Foucault Michel, (1993) Dějiny šílenství, NLN, Praha Foucault Michel, (1997) Psychologie a duševní nemoc, Dauphin, Praha Frankl Viktor E., (1997) Vůle ke smyslu, Cesta, Brno Frankl Viktor E., (1996) Lékařská péče o duši, Cesta, Brno Frankl Viktor E., (1997) Co v mých knihách není, Cesta, Brno Franz, Marie-Louise, (1998) Psychologický výklad pohádek, Portál, Praha Freud Sigmund, (1994) Výklad snů, Nová tiskárna, Pelhřimov Fromm E., (1997) Anatomie lidské destruktivity, NLN, Praha Fromm Erich, (1993) Budete jako Bohové, NLN, Praha Fürst Maria, (1997) Psychologie, Votobia, Olomouc Goleman Daniel, (1997) Emoční inteligence, Columbus, Praha Grof Stanislav, (1998) Kosmická hra, Perla, Praha Grün Anselm, (1994) Hlubinně psychologický výklad Písma, Česká křesťanská akademie, Praha Hole Günter, (1998) Fanatismus, Portál, Praha Holm Nils G., (1998) Úvod do psychologie náboženství, Portál, Praha Howard Pierce J., (1998) Příručka pro uživatele mozku, Portál, Praha Jaffé Aniela, (1998) Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, Atlantis, Brno Jung C. G., (1932) Die Beziehungen der Psychotherapie zur Seelsorge, Rascher Verlag, Zürich Jung C. G., (1940) Psychologie und Religion, Rascher, Zürich Jung C. G., (1990) Synchronizität, Akausalität und Okkultismus, DTV, München Jung C. G., (1992) Archetypy a koletívne nevedomie, I. časť, Timotej, Košice Jung C. G., (1992) Archetypy a koletívne nevedomie, II. časť, Timotej, Košice Jung C. G., (1993) Analytická psychologie, Academia, Praha Jung C. G., (1994) Duše moderního člověka, Atlantis, Brno Jung C. G., (1996) Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi, Nakl. Tomáše Janečka, Brno Jung C. G., (1997) Archetypy a nevědomí, Nakl Tomáše Janečka, Brno Jung C. G., (1998) Osobnost a přenos, Nakl. Tomáše Janečka, Brno Kadeřávek Eugen, (1894) Psychologie, Dědictví sv. Prokopa, Praha Kaufmannová-Huberová Gertrud, (1998) Děti potřebují rituály, Portál, Praha Kerényi Karl, (1995) Věda o mytologii, Nakl. Tomáše Janečka, Brno Koukolík František, (1995) Mozek a jeho duše, Makropulos, Koukolík František, (1997) O vztahu lidského mozku a chování, Karolinum, Praha Kovář František, (1926) O náboženství I., Blahoslav, Praha Kovář František, (1927) O náboženství II., Blahoslav, Praha Langmeier Josef, (1998) Vývojová psychologie, Grada, Praha Moore, R., (1998) C.G. Jung a křesťanská spiritualita, Portál, Praha Nakonečný M., (1995) Lexikon psychologie, Vodnář, Praha Nakonečný Milan, (1996) Motivace lidského chování, Academia, Praha Nakonečný Milan, (1997) Encyklopedie obecné psychologie, Academia, Praha 16

17 Nakonečný Milan, (1997) Psychologie osobnosti, Academia, Praha Otto Rudolf, (1998) Posvátno, Vyšehrad, Praha Říčan Pavel, (1997) Dětská klinická psychologie, Grada, Praha Shapiro Lawrence E., (1998) Emoční inteligence dítěte a její rozvoj, Portál, Praha Štverák Vladimír, (1997) Obecná a srovnávací pedagogika, Karolinum, Praha Vágnerová Marie, (1997) Úvod do psychologie, Karolinum, Praha Vondráček V., (1993) Fantastické a magické z hlediska psychiatrie, Columbus, Bratislava Watzlawick Paul, (1998) Jak skutečná je skutečnost?, Konfrontace, Hradec Králové Weber Max, (1998) Sociologie náboženství, Vyšehrad, Praha Winnicott Donald W., (1998) Lidská přirozenost, Psychologické nakladatelství, Praha Wright Robert, (1995) Morální zvíře, NLN, Praha 17

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 úvodní poznámky podmínka pro zápis úvodní poznámky zajímavé, opomíjené, nezpracované téma, ale tím více náročné na čas a možná i peníze čas: četba zcela nevyhnutelná

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Sylabus předmětu: Aplikace jungiánské psychoterapie v léčbě závislostí

Sylabus předmětu: Aplikace jungiánské psychoterapie v léčbě závislostí Sylabus předmětu: Aplikace jungiánské psychoterapie v léčbě závislostí Centrum adiktologie PK VFN 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 www.adiktologie.cz Název oboru:

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI

ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra filozofie a etiky v pomáhajících profesích Studijní opora předmětu ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI oboru Sociální

Více

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Peťan = věda o duši - z řečtiny psyché duše, logos věda - společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování

Více

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského

Více

Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A.

Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Wundt-vznik vědecké psychologie Freud-zakladatel psychoanalýzy a psychodynamicky orientované psychologie Freudová-ego obranné mechanismy Wilhelm Wundt

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz PSYCHIKA - test Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor Předmět Tematický

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

Praktikum didaktických a lektorských dovedností

Praktikum didaktických a lektorských dovedností Praktikum didaktických a lektorských dovedností Učební text pro kombinované studium Učitelství odborných předmětů Pedagogická fakulta JU České Budějovice 2007 Mgr. Miroslav Procházka Obsah: I. Principy

Více

Psychoanalýza. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalýza. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalýza MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 10 Název materiálu: Psychoanalýza Ročník:

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM Otázka: Sociologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): EM Sociologie je věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, společenských jevů a vztahů, struktury společnosti a zákonitosti

Více

MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. METODY PSYCHOLOGIE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová Psychologie je empirická věda, která disponuje souborem

Více

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Carolecz Vymezení pojmu psychologie, jednotlivé kroky psychologické analýzy, vznik a vývoj

Více

ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. 2. vyd. Praha: SPN, 1991, 304 s. ISBN 80-04- 26038-1

ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. 2. vyd. Praha: SPN, 1991, 304 s. ISBN 80-04- 26038-1 LITERATURA PSYCHOLOGIE ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. 2. vyd. Praha: SPN, 1991, 304 s. ISBN 80-04- 26038-1 ATKINSON, R. L. A KOL. Psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, ISBN 80-7178-640-3 BOROSSA,

Více

Pedagogicko-psychologický workshop I.

Pedagogicko-psychologický workshop I. Pedagogicko-psychologický workshop I. Připravil a prezentuje: PhDr. Andrej Drbohlav 23. 2. 2011 Základní okruhy 1. cyklus - pedagogika Základy pedagogiky + moderní trendy Bio psycho sociální determinace

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství. DATUM VZNIKU: Leden 2013 Luboš Nergl, Andrea Skokanová

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství. DATUM VZNIKU: Leden 2013 Luboš Nergl, Andrea Skokanová NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Struktura a obory sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie - struktura sociologie Úvod do sociologie - základní disciplíny Obecná sociologie Vymezuje předmět zkoumání.

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje.

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje. Témata ústní maturitní zkoušky ze společenských věd Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov Školní rok: 2014-15 Vyučující: Mgr. Simona Palová Třída: oktáva, 4.A, 4.B 1. Psychologie jako věda. Definice

Více

VINA. Marta Kocvrlichová

VINA. Marta Kocvrlichová TRITON VINA Marta Kocvrlichová VINA MARTA KOCVRLICHOVÁ TRITON Marta Kocvrlichová VINA Autorka: Mgr. Marta Kocvrlichová Psychiatrická klinika, FN OLOMOUC Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 2. přednáška Lidé v organizaci I osobnost manažera Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A - 1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) Personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců. b) Personální

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Judaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 VY_32_INOVACE_BEN28

Judaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 VY_32_INOVACE_BEN28 Judaismus M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Judaismus patří ke světově rozšířeným monoteistickým náboženstvím důraz na posvátný biblický text, zejména Tóru opírá především o náboženské právo a dodržování

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Čím se psychologie může zabývat Historie psychologie Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Čím se psychologie může zabývat Historie psychologie Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Čím se psychologie může zabývat Historie psychologie Základní psychologické směry. Jak dosáhnout cíle v předmětu psychologie 1/Docházka na přednášky-nepovinná.

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

- psych. jako samostatná věda se rozvíjí od 2. pol. 19. stol., do té doby byla součástí filozofie

- psych. jako samostatná věda se rozvíjí od 2. pol. 19. stol., do té doby byla součástí filozofie Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): pajka předmět zkoumání, metody výzkumu, dějiny významné směry a postavy, teoretické a aplikované disciplíny, biologické a sociokulturní

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více