Psychologie náboenství
|
|
- Ondřej Bureš
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Psychologie náboenství Daniel TOTH 1.Úvod 1.1. Co je náboženství 1.2. Co je psychologie 1.3. Co je psychologie náboženství 2. Náboženství jako fenomén 2.1. Náboženství jako sociální fenomén 2.2. Náboženství jako psychický fenomén 2.3. Náboženství jako kulturní fenomén 3. Náboženská zkušenost 3.1. Náboženský prožitek 3.2. Náboženské vědomí 3.3. Náboženské symboly 4. Náboženství z pohledu vývojové psychologie 4.1. Stádia náboženského poznání 4.2. Vztah k tradici 4.3. Náboženské a morální vědomí 5. Náboženství z pohledu psychologie osobnosti 5.1. Náboženství a duše člověka 5.2. Náboženství jako učení 5.3. Náboženství jako systém rolí 5.4. Hlubinná psychologie 6.Náboženství a duševní hygiena 6.1. Duševní zdraví 6.2. Pastorální psychologie 6.3. Smysl života 7. Náboženství a fanatizmus 7.1. Meze náboženství 7.2. Náboženství a ideologie 7.3. Náboženství a agrese 8. Psychologie náboženství jako součást církevní práce 8.1. Psychologie náboženství u Kováře 8.2. Význam psychologie náboženství pro systematickou teologii 8.3. Psychologie náboženství v současné době Literatura 1
2 1. Úvod 1.1. Co je náboženství Náboženství je komplex symbolů a symbolizací. Všechny definice dobra či zla sice spadají do náboženství, ale jejich základem je náboženská představa jako základní parametr pro teologické výpovědi. Jung říká, že Desatero a tradiční křesťanská morálka zůstávají nepochybné, jsou-li založeny na náboženském prožitku. (Jung 1998: 191) Náboženství způsob pochopení skutečnosti. Střetnutí se s hlubší, smyslutvornou dimenzí vytváří v obrazu světa rozměr tzv. božského. Náboženské pochopení skutečností má oproti nenáboženskému jedno specifikum, e to, že se nespoléhá na viditelnou či předmětnou dimenzi skutečnosti, ale že počítá také s nepředmětnou dimenzí skutečnosti. Ta je dána na jedné straně hloubkou osobnosti a na straně druhé hledáním smyslu a řádu v realitě 1.2. Co je psychologie Psychologie je věda o psychologických stavech procesech. Jejím cílem je vědecké poznání. To, co vede ke vědeckému poznání a co charakterizuje každou vědu, jsou vědecké metody. Psychologie jako věda vychází z empirických faktů. Psychologie zajišťuje fakta pozorováním. (Nakonečný 1997: 92) V tomto smyslu plní úkol deskripce (popisuje) a explanace (vysvětluje). Hlavním úkolem je však navrhování hypotéz a jejich potvrzování. Potvrdíli-se psychologická hypotéza, hovoříme o psychologické teorii. S tím souvisí otázka psychologických zákonitostí. Ptáme se, zda psychologie může předpovídat psychické jevy a události. Pro psychické jevy je charakteristická jejich účelovost. (Nakonečný 1997: 92) Předpovídat psychické jevy tedy lze s poukazem na tento jejich základní charakter. Centrálním problémem psychologie je problém vysvětlení. (Nakonečný 1997: 93) To je i naším úkolem. Centrálním problémem psychologie náboženství je vysvětlení náboženství jako psychického procesu Co je psychologie náboženství Psychologie náboženství je disciplína psychologie. Popisuje zejména způsoby chování spojené s náboženskými prožitky a s náboženskou zkušeností. Psychologie náboženství popisuje vztahy náboženských projevů k psychickým stavům a procesům. Psychologie náboženství má dvě základní roviny. První rovinou je lidská potřeba hledání smyslu vlastního života. Druhá rovina je kulturotvorná. 2
3 Druhá, kulturotvorná rovina je také předmětem kulturní antropologie a další vědy tj. psychologie kultury. Pro psychologii náboženství je podstatným předmětem zkoumání výsledek náboženského zážitku. Individuální zážitek je pole každého jednotlivce, které formuje mravní a náboženské vědomí. Jde o: citový život mravní vědomí nacházení smyslu života Psychologie náboženství není součástí náboženského života a jako taková nemůže odpovídat na náboženské otázky. Ve vlastním slova smyslu jde o vědu a nikoliv o součást víry či věrouky. Psychologie náboženství má za úkol překonat mechanicizmus, redukcionizmus a tendence vykládat psychické jevy pouze pomocí biologie a fyziologie. (Holm 1998: 11) Psychologie náboženství popisuje existenciální dimenzi lidské psychiky. Nejvýznamnější osobností o níž se psychologie náboženství opírá je kromě Sigmunda Freuda ( ) zejména Carl Gustav Jung ( ). 3
4 2. Náboenství jako fenomén 2.1. Náboženství jako sociální fenomén Náboženství je sociálním fenoménem, neboť v rámci náboženství a náboženské skupiny si člověk osvojuje základní kulturní návyky základní etické normy normativní rozměr existence Ty zejména jazyk a užívání jazyka. V procesu socializace má rozhodující význam vědomí příslušnosti k nějaké pospolitosti. Zprostředkování vztahu k pospolitosti je neseno schopností správně používat významy slov a významy rituálů a symbolů. Socializace do pospolitosti znamená uvědomění si určité role v společenských rituálech a schopností pochopit význam rituálů a symbolů. Náboženství hraje v procesu socializace významnou roli. Lze říci, že náboženství je sociální činitel lidské psychiky. Náboženství zprostředkovává život člověka ve společnosti a tím zásadně formuje psychiku individua. Jde o jeden ze základních faktorů, které odlišuje člověka od zvířat. V lidské společnosti se sociální podmíněnost lidské psychiky uskutečňuje prostřednictvím kulturních a náboženských hodnot. Společenský život produkuje kulturu v užším smyslu. (Nakonečný 1997: 321) Psychika a kulturní a náboženské hodnoty jsou kategorie do jisté míry komplementární Náboženství jako psychický fenomén Náboženství je psychickým fenoménem a jako takové spadá do tzv. fenomenologického pole. Náboženství je angažovanost ega. Rozhoduje o jednání jedince a v mnoha případech může být mnohem silnější než pud sebezachování nebo sexuální pud. Náboženství jako psychický fenomén přináší řadu hodnot a nejvýznamnější vidíme nalézání smyslu života. Ztráta smyslu života může vést až k sebedestruktivním stavům (Nakonečný 1997:178). Náboženství jako psychický fenomén definuje člověka jako člověka náboženského. Člověk se jeví jako náboženský, nachází-li smysl života a má-li vůli k životu. Takovému člověku říkáme Homo religiosus. (Frankl 1997: 46) Charakteristické pro náboženského člověka není požadování racionálních důkazů boží existence, ale požadavek hledání smyslu života jako celku. 4
5 2.3. Náboženství jako kulturní fenomén Náboženství je lidský faktor, který formuje kulturní hodnoty. Kultura jako celek je soubor výsledků psychického symbolizačního procesu, který má výrazně náboženskou dimenzi. Samozřejmě existuje mezi kulturou a náboženstvím významný rozdíl. Existuje však spojnice. Podle Freuda je kultura výsledek sublimace. Podle Junga jde o výsledek formování skutečnosti lidskou psychikou, které spočívá na ztvárnění a zosobnění hlubších dimenzí lidské psychiky. Nevědomí má archaicko-mytologický způsob myšlení. (Jung 1997: 97) Projevem vnímání nevědomí jsou tzv. archetypy, které tvoří určitou dimenzi náboženství a kultury. Obsahy kolektivního nevědomí (archetypy) zpodobňují sféru psychiky. 3. Náboenská zkuenost 3.1. Náboženský prožitek Náboženský prožitek je specifický svoji intimitou a komplikovaností. Náboženský prožitek je: zážitek modlitby extatický zážitek zážitek moci zakoušení božského či posvátného Náboženský prožitek je kvalitativně odlišný od zážitků fyziologických a biologických. Liší se hlavně tím, že fyziologické a biologické vjemy a počitky zažívá každý dokonce i zvíře. Náboženský prožitek vyžaduje od vnímajícího určitou schopnost či úroveň vědomí. V psychologii náboženství se tato schopnost vědomí nazývá nastavení. (Holm 1998: 41) Náboženský prožitek je specifický také vhledem do jednota a celku skutečnosti. Počitek a vjem je částí jistého celku. Náboženský prožitek však poukazuje na celek skutečnosti. Tato mohutnost se ve vědomí symbolizuje jako božská osoba či ve filozofické terminologii jako řád, harmonie, absolutno či bytí Náboženské vědomí Pro psychologii náboženství je stejně důležité vědomí jako i (kolektivní) nevědomí. Kolektivní nevědomí se zvnějšňuje tzv. archetypy. Obraz boha či mýtických postav vyjadřuje hluboké obsahy kolektivního nevědomí. primitivní kmenová učení pojednávají o archetypech v určitých obměnách. Ty zde ovšem obsahy nevědomí, ale proměnili se ve vědomé vzorce, kterým učí tradice většinou formou tajného učení, jež je 5
6 typickým projevem předávání kolektivních, původně z nevědomí pocházejících obsahů. (Jung 1997: 99) Jung tedy tvrdí, že obsahy nevědomí jsou tvořeny v tradici jako archetypy, ale tyto již nejsou znovu vytvářeny, nýbrž tradicí neseny. Psychologie náboženství se tedy zabývá na jedné straně tvorbou nábožensko-kulturních celků a na straně druhé se psychologie náboženství zbývá otázkou jaký význam má archetyp v kulturních dějinách Náboženské symboly Pojem náboženské symboly odpovídají jen částečně, protože ještě nebyly podrobeny vědomému zpracování. (Jung 1997: 99) Náboženské symboly jsou však předmětem psychologie náboženství, neboť jde o výsledky psychických procesů. Jung říká, že náboženské symboly jsou především manifestacemi psychických projevů. (Jung 1997: 100) Zkoumání náboženských symbolů potvrzuje, že psychologie je empirickou vědou. Náboženské symboly jsou předměty, za nimiž nacházíme způsoby vnímání toho, kdo tyto náboženské symboly tvoří. Náboženské symboly jsou povětšinou bizardní a neobvyklé. Mají za cíl přitahovat, přesvědčovat, fascinovat a uchvacovat. (Jung 1997: 103) Náboženské symboly jsou zvláštním typem psychické tvorby. Nejde totiž pouze o konstrukci, ale o konstrukci, která obsahuje i toho, kdo symbol vytváří. Náboženský symbol vtahuje do sebe toho, kdo jej v daném významu chápe. Zkušenost božského je jedinečná a nesrovnatelná s něčím jiným. Tomu odpovídají také náboženské symboly. Kdo chápe specifický vztah já-ty, chápe také adekvátně náboženské symboly. 4. Náboenství z pohledu vývojové psychologie 4.1. Stádia náboženského poznání Stádia náboženského poznání souvisí se stádii náboženské zralosti. V procesu zrání dochází ve vývoji lidské osobnosti k několika zlomům, které zásadně formují představu Boha a všechny ostatní náboženské představy. Podle Ernsta Hermase (1944) nazývýme první stádium pohádkovým. Pohádkové stadium se formuje ve třech až šesti letech a převládají v něm dětské formy představ, které vystupují jako pohádkové příběhy. Dítě si v této době uvědomuje hodnotu mravních nároků v souvislosti s pohádkovými hrdiny. Pohádkové stadium je silně formováno emocionálně. V této době dítě nerozlišuje pohádkový a náboženský příběh. (Holm 1998: 75) 6
7 Další stádium se nazývá realistické. Realistické stadium spadá do období sedmi až deseti let života dítěte. Dítě nyní přebírá myšlenková schémata autorit tedy rodičů a institucí a formuje již poměrně realistickou představu Boha. Dítě již chápe význam náboženských symbolů a náboženských významů. Uvědomuje si také hodnotu mravních imperativů náboženství v souvislosti s Bohem. Následuje stádium předmagické a magické. Dítě si již formuje vlastní rituály a modlitby. Začíná chápat náboženskou autoritu. Význam hodnot a protikladů dobro-zlo či spravedlnost-nespravedlnost jsou již zcela zřejmé. Poslední fáze je fáze vlastností. Nyní si člověk uvědomuje význam božích vlastností. Vlastnosti jako láska, spravedlnost, milost a další jsou spojovány s Bohem. Bojem Boha je v tomto stádiu chápan logicky a současně je pojem Bůh zniterněn Vztah k tradici K psychologii náboženství také patří problematika způsobu přenosu náboženských představ v tradici. Náboženská tradice je médiem přenosu náboženských schémat v dějinách. Základní rovinou přenosu je schéma dítě-rodiče-náboženství. Představa Boha dítěte bytostně souvisí s představou Boha rodiči. Představa Boha rodičů však odpovídá základnímu schématu představ náboženství. Náboženství jako celek je systém představ, které jsou přenášeny generačně. Přenos má výrazně komunitaristický charakter Náboženství a morální vědomí Čím niterněji se náboženství spásy prohlubuje a čím víc ústí v etiku smýšlení, tím hlubší napětí vůči realitám světa to znamená. Pokud je náboženství jen náboženstvím rituálním nebo zákonickým, není rozpor se světem tak zásadní. V té podobě působí v podstatě stejně jako magická etika. Čili, obecně řečeno, přijaté konvence se považují za svaté a neporušitelné a vyznavači jistého boha mají společný zájem, aby se předešlo božímu hněvu a tedy trestu za překročení norem. Kde tedy nějaké přikázání jednou provždy znamená božský řád, postupuje tím z okruhu proměnlivých konvencí do sféry svatosti. Platí pak, jako všechny zákony kosmu, od věčnosti a bude platit věčně, lze je jen interpretovat, ale ne měnit, leda že by sám bůh zjevil nové přikázání. Tak jako symbolika pojící se k určitým obsahovým prvkům kultury nebo magické tabu způsobuje stereotypizaci konkrétních vztahů k lidem a k předmětům, tak způsobuje náboženství v tomto stadiu stereotypizaci celé oblasti právního řádu a konvencí. Svatá písma Indů, islámu, Pársů a Židů i klasické knihy Číňanů pojednávají o rituálních a ceremoniálních normách ve zcela stejném duchu. Právo je svaté právo. Panství nábožensky 7
8 stereotypizovaného práva vytváří skutečně závažné překážky racionalizaci práva i ekonomiky. Když na druhé straně etická misie proroka zboří tyto stereotypní magické nebo rituální normy, může to vyvolat pronikavou - akutní nebo povlovnou - revoluci v uspořádání života a zejména hospodářství. V obou směrech má samozřejmě moc náboženských faktorů své meze. Zdaleka ne všude, kde náboženství provází takové změny, je jejich hlavním motorem. Obzvláště nikde ze země nevydupe ekonomické změny, pokud pro ně vůbec nejsou podmínky ani intenzivní popudy v daných poměrech a v dané konstelaci zájmů. A jeho konkurující síla je vůči mocným ekonomickým zájmům přece jen omezená. Relativní moc jednotlivých komponent vývoje a způsob jejich vzájemného přizpůsobování nelze vyjádřit obecnou formulí. Potřeby ekonomického života prosazují svou platnost buď určitým novým výkladem posvátných přikázání, anebo je od případu k případu obcházejí, anebo prakticky prostě pominou s pomocí praktikované jurisdikce pokání a milosti, jež např. v katolické církvi ustanovení tak důležité jako zákaz braní úroků odsunula stranou způsobem, který jsme už uvedli, také in foro conscientiae (= na půdě svědomí ), aniž je odvolala, což by nebylo možné. Se stejně zatracovaným manželským onanismem (systémem dvou dětí) by to popřípadě šlo vyřídit stejně. Protože vůči novým problémům a praktikám bývají náboženské normy přirozeně mnohoznačné anebo k nim nic neříkají, existuje tu nevyhnutelně vedle sebe jak absolutně otřesitelná stereotypizace, tak mimořádná libovůle a nevypočítatelnost, kdy nikdo neví, co vlastně platí. Z islámského kanonického práva šaría se v některém případě nedá určit, co je dnes ještě v praxi platné, a totéž se týká všech posvátných práv a mravních přikázání, která mají formální charakter rituálně kasuistický, především židovského Zákona. Tato situace se však podstatně mění, když se to, co se má v duchu náboženství zásadně činit, uvede v systém etiky smýšlení. Prolamuje se stereotyp jednotlivých norem ve prospěch celkového pojetí cesty životem, jež má smysl a jež vede ke spáse jako k náboženskému cíli. Nejde už o svaté právo, ale o svaté smýšlení, jež může různé zásady chování sankcionovat podle situace, tedy pružně a přizpůsobivě. Nevnáší pak do života stereotyp, nýbrž může, podle toho v jakém směru způsob života orientuje, svým duchem působit přímo revolučně. Avšak za tuto schopnost platí tím, že do života vnáší problematiku podstatně vyostřenou a zniterněnou. Vnitřního napětí mezi náboženským postulátem a realitou světa vskutku neubývá, nýbrž přibývá. Místo požadavku vnějškově se vyrovnat s teodicejí přibývá, jak se stále více usoustavňují a racionalizují společenské vztahy a jejich obsahy, konfliktů vlastních zákonitostí jednotlivých životních sfér s náboženským postulátem, a čím intenzivnější je potřeba náboženství, tím víc se svět stává problémem. 8
9 5. Náboenství z pohledu psychologie osobnosti 5.1. Náboženství a duše člověka Náboženství odpovídá určité úrovni lidské duše. Strukturu duše lze definovat jako systém (1) kolektivního nevědomí, (2) osobního nevědomí, (3) ego, které je středem vědomí, (4) Já, které spojuje vědomí s nevědomím. (Drapela 1997: 33) Z oblasti kolektivního nevědomí vystupují do oblasti vědomí náboženské a mýtické obrazy. Náboženství se tedy bytostně týká nejen vědomých sfér lidské psychiky, ale zejména těch nejhlubších dimenzí. Hlubinná psychologie je tedy nejvlastnější psychologií náboženství resp. psychologií základů náboženství Náboženství jako učení Náboženství však není pouze systém prožitků, nýbrž také systém určité nauky. Součástí náboženství jsou intelektuální tvary, které si člověk v etapách svého psychického a intelektuálního vývoje osvojuje. Přijmeme-li tezi, že náboženství souvisí s procesem učení, je poukaz na imitační funkci náboženských symbolů, postojů či postav. Chceme-li dítě naučit některým mravním návykům, musíme poskytovat příklad. Rodič, který má cíle, má vizi, bere v ohled potřeby druhých, podporuje pokrok, udržuje zaměření rodiny, bude vychovávat v této orientaci také své dítě. (Sharpio 1998: 113) Zcela analogicky funguje náboženství. Náboženský poskytuje řadu mravních imperativů, příkladů, výzev a hrdinů, kteří podporují život. Výchovnou funkci má kromě identifikace s náboženskou postavou, také prvek identifikace s nějakou rolí v náboženské společnosti. Tím, že člověk v náboženském systému přebírá určitou roli, přebírá také určitou zodpovědnost a povinnost Náboženství jako systém rolí Náboženský život funguje pouze v systému určitých předem vymezených rolí. Člověk si uvědomuje tuto svou roli v rituálu. Rituál však není pouze náboženská slavnost nebo světská ceremonie, nýbrž určité schéma pomocí něhož si uvědomuje člověk význam společenského posunu. Existují tzv. přechodové rituály, pomocí nichž je člověk posunován do vyšší společenské struktury. Role v rituálu nemusí mít charakter pouhého automatizmu, nebo společenského posunu, někdy má také výchovný charakter. Jsou známy 9
10 rituály sloužící v rámci osobní hygieny. Dítě, které si tento rituál neosvojí těžko se do něj vžívá v pozdějším věku. Dalším rituálem dítěte, který má výchovný charakter je tzv. pohádka na dobrou noc. Dítě vyžaduje pohádku vždy v původní tedy dokonalé formě. Jakékoliv změny jsou chápány dítětem jako rušivé. Pohádka, která končí dobře je znovu a znovu vyžadována. Tvoří v lidské psychice základní morální vzorec, kterému odpovídá i další životní praxe Hlubinná psychologie Hlubinná psychologie má v současném teologickém bádání velký význam. Předmětem hlubinné psychologie je hlubinná osoba. Jde o termín, který definoval F. Kraus (1919). Hlubinná osoba je kategorie, která vyjadřuje, že úplná osoba vykazuje vedle své vědomé organizace, která se projevuje ve vědomém myšlení, prožívání a chtění, nevědomou formou organizace, která vystupuje ve tvaru automatismů, mechanizmů a neúmyslných a nevědomých způsobů chování a zážitků. (Nakonečný 1995: 162) V současné době se hlubinná psychologie používá při tzv. hlubinně psychologickém výkladu písma. Hlubinná psychologie nazývá proces sebeuskutečnění cestou k Bohu. (Grün 1994: 14) Předmětem hlubinné psychologie náboženství je pochopení náboženského způsobu života, cesty lidského hledání smyslu a zrání. Jde o mnohodimenzionální komplex tvarů lidské psychiky, ke které patří spirituální dimenze. Hlubinná psychologie náboženství zkoumá náboženské obrazy a příběhy jako výsledky procesu symbolizace, výsledky, které vystupují na povrch v našich snech. V tomto smyslu potom vykládáme biblické příběhy nikoliv jako exaktní a dějinná fakta, ale jako snové obrazce. (Grün 1994: 16) Zvláště moderní katolická teologie si všímá souvislosti biblických příběhů a niterného vývoje, který má pro naše etické zrání velký význam. Etické důsledky a závěry jsou hlavním cílem hlubinné psychologie náboženství a hlubinně psychologické interpretace Písma. Zvláštní postavení v hlubinně-psychologické interpretaci Písma má C. G. Jung. Narodil se 26. července Byl švýcarský lékař, psycholog a psychoterapeut, profesor univerzity v Basileji a vysoké školy technické v Curychu, nositel mnoha čestných doktorátů nejpřednějších univerzit Západu i Východu, zakladatel analytické psychologie. Již před setkáním a několikaletou spoluprací ( ) se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem vycházel při studiu lidské psyché ze samostatných myšlenkových a výzkumných východisek. Důsledná cesta za hlubším poznáním lidské psyché ho přivedla k rozchodu s Freudem. Na základě klinických a historických výzkumů a na základě konfrontace s vlastním nevědomím rozvedl své poznatky do otevřeného systému analytické 10
11 psychologie. Propracoval koncepci kolektivního nevědomí a archetypů, originální psychologickou typologii, teorii snu. Věnoval mimořádnou pozornost psychologické interpretaci alchymie, psychologii náboženské zkušenosti, psychologii umění a kolektivního nevědomí, a to zejména jeho projevům v novodobé historii. Osvětlil psychologii procesu individuace a na jeho základě prvořadý význam jedince v rozvoji lidstva. Uvedl výdobytky moderní psychologie nevědomí do vztahu k výsledkům moderní přírodovědy.[jung 1994] Zemřel 6. Června 1961 po krátké nemoci ve svém domě v Curychu uprostřed početné rodiny. Je pohřben na místním hřbitově. Jungovy výsledky psychologického výzkumu v oblasti hlubinné analýzy lidské osobnosti lze shrnout do pěti základních okruhů. Existují jednotlivé typy osobnosti charakterizované extroverzí či introverzí a dále čtyři funkce osobnosti: vnímání, myšlení, cítění a intuice. V každém jednotlivci se nachází osobní nevědomí, které se skládá z vlastní osobní historie, a kolektivní nevědomí, které se skládá z obrazů či archetypů společných všem lidem. Tyto obrazy se často objevují ve snech, pohádkách a mýtech. Konstituce každého jedince zahrnuje vrozené nutkání k dosažení plnosti neboli vlastního osudu. K individuaci neboli dosažení osobní integrity dochází ve druhé půli života. Sny vznikají ze osobnostních hlubin a obvykle kompenzují deficity v bdělém životě jedince, čímž člověku usnadňují uvědomit si nedostatky osobnosti a umožňují tak správný vývoj. 6. Náboenství a duevní hygiena 6.1. Duševní zdraví Předmětem psychologie náboženství je kromě jiného také snaha vymezit určité hodnoty pro lidský život. Tento charakter psychologie náboženství není deskriptivní, ale normativní. Humanistická psychologie a logoterapie klade návrhy na nalézání smyslu. Frankl říká, že cílem logoterapie je pochopení života jako úkolu. (Frankl 1996: 68) Život pochopený jako cíl mobilizuje všechny síly. I v mezních situacích potom dochází k permanentní revitalizaci. Úloha, kterou má člověk splnit v životě, je tedy zásadně vždycky zde a nikdy není principiálně nesplnitelná. (Frankl 1996: 68) Plnění životních úkolů principiálně naplňuje život. Zkoumá-li psychologie náboženství 11
12 duševní zdraví, musí se orientovat na religiózní dimenze v lidském životě. Ty naplňují život imanentně v transcendentní rovině Pastorální psychologie Pastorální psychologie je částí psychologie náboženství. Jako věda souvisí na jedné straně s křesťanskou pastorační péčí na straně druhé souvisí s klinickou psychologií. Hlavním úkolem pastorální psychologie tedy není konkrétní klinická léčba, ale spíše určitá možnost jak uvést člověka do náboženské problematiky. Pastorální psychologie má spíše povahu edukativní. V případě výskytu nějaké psychické poruchy či dokonce psychické nemoci se odkazuje člověk do péče psychoterapeutů a psychiatrů. Pastorální teologie je odpovědí na náboženskou reflexi jednotlivce a konkrétní pomoc při nacházení náboženské cesty. Každá konfese má specifickou pastorální psychologii Smysl života Hledání smyslu života a nacházení smyslu i v těch nejkritičtějších životních situacích tematizuje zejména Frankl. Proto formuloval vlastní typ humanistické psychologie, kterou nazval logoterapie. Hlavním úkolem logoterapie je poukazovat na smysl života a jeho hledání jako základního principu existence. Frankl reagoval na určitou existenciální nouzi, která vrcholí u mladých lidí do třiceti let života. Utrpení z bezsmyslného života samozřejmě volá po nějaké psychoterapii zaměřené na smysl. (Frankl 1997: 167) Náboženský rozměr existence je pravé tajemství bezpodmínečné smysluplnosti života. (Frankl 1997: 167) Život nepozbývá smyslu ani v posledních ani v mezních situacích. Principem je přesvědčení, že nežiji jen pro sebe, ale že tvořím nějaké dílo a že žiji pro druhého. Interpersonální charakter života charakterizuje náboženství jako způsob života. 7. Náboženství a fanatizmus 7.1. Meze náboženství Náboženství má antropologický obsah. Smysl náboženství leží v biofilních sférách lidské psychiky. Vše, co podporuje život a co podporuje rozvoj života lze nazvat pozitivně náboženským. Jednou z mezí náboženství je hranice mezi biofilní a nekrofilní sférou lidské psychiky. Nekrofilní dimenze se projevuje v extrémních situacích. Zvláštním případem je válka. Válka tvoří prostředí, které asistuje při uvolňování nekrofilních sil. 12
13 Nekrofilní dimenzi psychiky má každý člověk. Tato dimenze se projevuje v nekrofilních snech a představách. Pouze deprimovaní jedinci tuto nekrofilii realizují. Jako příklad uveďme postavy dějin jako byl Hitler nebo Stalin. V době nedávné se nekrofilní dimenze politiky projevovala známým rituálem pokládáním věnců nebo uctíváním mrtvých. Záliba v nekrofilních situacích vymezuje pozitivní náboženství, které tvoří hodnoty od náboženského a politického fanatizmu Náboženství a ideologie Ideologie má v mnoha případech náboženskou povahu. Lidé s nízkou sociální odolností emocionálně vítají radikální politická řešení, která jsou nesena vlnou fanatizmu. Politicko-náboženský fanatizmus se jeví v mnoha případech jako revoluce, která v zájmu budoucnosti mění současný společenský stav. V zájmu této světlé budoucnosti je však pácháno mnohdy násilí, které je pochopeno jako prostředek vyšších cílů. Psychologie náboženství zkoumá politický fanatizmus jakožto náboženský fenomén, protože splňuje všechna jevová kritéria náboženství. Jeho důsledky jsou však negativní a sociálně destruktivní. Tento proces má nekrofilní povahu Náboženství a agrese Náboženství se však neprojevuje pouze soustavou hodnot, ale také v extrémní podobě i destrukcí. Náboženské vytržení, které je výsledek individuální extáze může přejít do destruktivní fáze. Příkladem jsou tzv. náboženské války, které mají za cíl vyhubit a zlikvidovat věřícího jiného náboženství ve jménu náboženství vyššího. Totální přesvědčení o hodnotě vlastního náboženství má zhoubné následky. Je znám případ zfanatizovaného davu hinduistů, který podnícen náboženským fanatizmem, rozhodl se, že zničí mešitu. (Hole 1998: 45) Dav se probil policejním kordonem a zaútočil na mešitu v Babri. Na rozvalinách mešity fanatický dav jásal. Tyto náboženské vzpory davů nejsou ničím mimořádným. V současné době lze poukázat na případ bývalé Jugoslávie, kde dochází k tzv. etnicko-náboženským čistkám. Náboženský fanatizmus nezřídka souvisí s tzv. politických fanatizmem. Ten se vyznačuje násilným prosazováním politických cílů prostřednictvím náboženství, či náboženských vzorců. I v současné době lze pozorovat politické nadšení, které hraničí s náboženským fanatizmem. Hovoří se přímo o fašistickém nadšení. (Hole 1998: 47) 13
14 8. Psychologie náboenství jako souèást církevní práce 8.1. Psychologie náboženství u Kováře Kovář patřil k průkopníkům psychologie náboženství a religionistiky v Čechách. Jako teolog a filozof měl hluboký vhled do kulturněfilozofických souvislostí náboženství. Jeho metodickým východiskem je rozlišení mezi dvěma typy náboženství. První typ je tzv. primitivní náboženství. Náboženství primitivů se v mnohém neliší od náboženských představ dětí. Podle Kováře je vnímání primitivů a vůbec celá duševní činnost mystická. (Kovář 1926: 197) Shrnuje tento typ náboženského myšlení do pojmu předlogické. Tím nechce Kovář říci, že náboženství primitivů je nelogické či protilogické. Jde o popis jejich chápání skutečnosti. Druhý typ náboženství nazývá Kovář realistickým. Reálnost vyšších forem náboženství odpovídá skutečnosti. Kovář uchopuje psychologii realistických forem náboženství racionalisticky. Duševní stav věřícího je zakotven rozumově na rozdíl od primitiva, jehož náboženské představy jsou emocionálně-mystické. Převažuje strach a vděčnost. Realistickému náboženství odpovídají jiné psychické stavy, jako meditace, modlitba, přemýšlení o smyslu života, láska k bližnímu Význam psychologie náboženství pro systematickou teologii Psychologie náboženství zkoumá psychické stavy a procesy, které souvisí s náboženskými prožitky. Systematická teologie je vědou, která výsledky náboženských stavů sumarizuje a interpretuje. Psychologie náboženství tedy poskytuje systematické teologii návod a odpovědi na to, jak vznikají náboženské výpovědi jako výsledky náboženských stavů. Psychologie náboženství poskytuje výsledky svého výzkumu v oblasti analýzy lidské psychiky a jejího fungování. Psychologie náboženství je tedy přísnou vědou, která má vědecké metody a předmět bádání. Systematická teologie se řídí stejně tak vědeckými metodami Psychologie náboženství v současné době (1)Velký význam má dnes aplikace výzkumů psychologie náboženství do pastorační práce v církvi a v náboženské pospolitosti. (2) Dalším významným výsledkem bádání v oblasti psychologie náboženství je pochopení liturgických, převážně symbolických projevů. Význam symbolizmu jako předmětu psychologie náboženství pochopila řada teologů dvacátého století, mezi jinými hlavně Paul Tillich, 14
15 Karl Rahner a John MacQuarrie. Jejich teologické závěry jsou velice blízko závěrům hlubinné psychologie náboženství. (Moore 1998: 161) Současná teologická analýza liturgie a jejího významu se bez přínosu výsledů psychologie náboženství neobejde. V současné době se dokonce hovoří o psychologických podmínkách liturgického symbolizmu. 15
16 Literatura: Cumminsová Denise D., (1998) Záhady experimentální psychologie, Portál, Praha Černoušek Michal, (1994) Šílenství v zrcadle dějin, Avicenum, Praha Drapela Victor J., (1997) Přehled teorií osobnosti, Portál, Praha Eliade Mircea, (1995) Dějiny náboženského myšlení I., Oikoymenh, Praha Eliade Mircea, (1996) Dějiny náboženského myšlení II., Oikoymenh, Praha Eliade Mircea, (1997) Dějiny náboženského myšlení III., Oikoymenh, Praha Foucault Michel, (1993) Dějiny šílenství, NLN, Praha Foucault Michel, (1997) Psychologie a duševní nemoc, Dauphin, Praha Frankl Viktor E., (1997) Vůle ke smyslu, Cesta, Brno Frankl Viktor E., (1996) Lékařská péče o duši, Cesta, Brno Frankl Viktor E., (1997) Co v mých knihách není, Cesta, Brno Franz, Marie-Louise, (1998) Psychologický výklad pohádek, Portál, Praha Freud Sigmund, (1994) Výklad snů, Nová tiskárna, Pelhřimov Fromm E., (1997) Anatomie lidské destruktivity, NLN, Praha Fromm Erich, (1993) Budete jako Bohové, NLN, Praha Fürst Maria, (1997) Psychologie, Votobia, Olomouc Goleman Daniel, (1997) Emoční inteligence, Columbus, Praha Grof Stanislav, (1998) Kosmická hra, Perla, Praha Grün Anselm, (1994) Hlubinně psychologický výklad Písma, Česká křesťanská akademie, Praha Hole Günter, (1998) Fanatismus, Portál, Praha Holm Nils G., (1998) Úvod do psychologie náboženství, Portál, Praha Howard Pierce J., (1998) Příručka pro uživatele mozku, Portál, Praha Jaffé Aniela, (1998) Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, Atlantis, Brno Jung C. G., (1932) Die Beziehungen der Psychotherapie zur Seelsorge, Rascher Verlag, Zürich Jung C. G., (1940) Psychologie und Religion, Rascher, Zürich Jung C. G., (1990) Synchronizität, Akausalität und Okkultismus, DTV, München Jung C. G., (1992) Archetypy a koletívne nevedomie, I. časť, Timotej, Košice Jung C. G., (1992) Archetypy a koletívne nevedomie, II. časť, Timotej, Košice Jung C. G., (1993) Analytická psychologie, Academia, Praha Jung C. G., (1994) Duše moderního člověka, Atlantis, Brno Jung C. G., (1996) Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi, Nakl. Tomáše Janečka, Brno Jung C. G., (1997) Archetypy a nevědomí, Nakl Tomáše Janečka, Brno Jung C. G., (1998) Osobnost a přenos, Nakl. Tomáše Janečka, Brno Kadeřávek Eugen, (1894) Psychologie, Dědictví sv. Prokopa, Praha Kaufmannová-Huberová Gertrud, (1998) Děti potřebují rituály, Portál, Praha Kerényi Karl, (1995) Věda o mytologii, Nakl. Tomáše Janečka, Brno Koukolík František, (1995) Mozek a jeho duše, Makropulos, Koukolík František, (1997) O vztahu lidského mozku a chování, Karolinum, Praha Kovář František, (1926) O náboženství I., Blahoslav, Praha Kovář František, (1927) O náboženství II., Blahoslav, Praha Langmeier Josef, (1998) Vývojová psychologie, Grada, Praha Moore, R., (1998) C.G. Jung a křesťanská spiritualita, Portál, Praha Nakonečný M., (1995) Lexikon psychologie, Vodnář, Praha Nakonečný Milan, (1996) Motivace lidského chování, Academia, Praha Nakonečný Milan, (1997) Encyklopedie obecné psychologie, Academia, Praha 16
17 Nakonečný Milan, (1997) Psychologie osobnosti, Academia, Praha Otto Rudolf, (1998) Posvátno, Vyšehrad, Praha Říčan Pavel, (1997) Dětská klinická psychologie, Grada, Praha Shapiro Lawrence E., (1998) Emoční inteligence dítěte a její rozvoj, Portál, Praha Štverák Vladimír, (1997) Obecná a srovnávací pedagogika, Karolinum, Praha Vágnerová Marie, (1997) Úvod do psychologie, Karolinum, Praha Vondráček V., (1993) Fantastické a magické z hlediska psychiatrie, Columbus, Bratislava Watzlawick Paul, (1998) Jak skutečná je skutečnost?, Konfrontace, Hradec Králové Weber Max, (1998) Sociologie náboženství, Vyšehrad, Praha Winnicott Donald W., (1998) Lidská přirozenost, Psychologické nakladatelství, Praha Wright Robert, (1995) Morální zvíře, NLN, Praha 17
Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:
VíceSpirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA
Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
VíceObecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.
Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová
Více1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka
Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceNikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
VíceAlternativní religiozita a psychoterapie
Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 úvodní poznámky podmínka pro zápis úvodní poznámky zajímavé, opomíjené, nezpracované téma, ale tím více náročné na čas a možná i peníze čas: četba zcela nevyhnutelná
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VícePsychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.
Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní
VíceObchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0744 Šablona: VY_32_INOVACE
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VíceSystém psychologických věd
Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceSylabus předmětu: Aplikace jungiánské psychoterapie v léčbě závislostí
Sylabus předmětu: Aplikace jungiánské psychoterapie v léčbě závislostí Centrum adiktologie PK VFN 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 www.adiktologie.cz Název oboru:
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VíceETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Více- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění
Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského
VíceKatechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA
Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM
OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Studenti si vylosují dvě otázky, jednu z I. části souboru otázek z filosofie a teologie (ot.1-10), druhou
VíceSociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy P. Kuchař, M. Kaplánek, M. Pařízek Proč sociální pedagogika Cílem je pomoc lidem: v socializaci (jako
VíceUniverzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
VíceETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra filozofie a etiky v pomáhajících profesích Studijní opora předmětu ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI oboru Sociální
VícePřednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A.
Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Wundt-vznik vědecké psychologie Freud-zakladatel psychoanalýzy a psychodynamicky orientované psychologie Freudová-ego obranné mechanismy Wilhelm Wundt
VíceTest základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě
Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Otázka 1 Jan Patočka je představitelem: a. pragmatismu b. existencialismu c. fenomenologie Otázka 2 Korán a
VícePsychodiagnostika osobnosti 2.
Psychodiagnostika osobnosti 2. Téma: Úvod do psychologie osobnosti. Dimenze osobnosti. Teorie osobnosti. Literatura: Ivana Šnýdrová. Psychodiagnostika. Praha: Grada Publishing, 2008. Marie Vágnerová. Psychologie
VíceSměry psychologie. Mgr. Anna Škodová
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceVY_32_INOVACE_D 12 11
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
Více= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
VícePosudek oponenta diplomové práce
Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy
VícePsychologický seminář 4. ročník
Psychologický seminář 4. ročník Žák: - objasní proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v
VíceXD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.
Více12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.
Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceČást první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19
OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21
VícePoruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno
Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost
VíceHumanistický proud v psychologii
Humanistický proud v psychologii Humanistická psychologie Tzv. třetí síla v psychologii (k behaviorismu a psychoanalýze). Člověk není determinovaný, je schopen svobodné volby a účelného, tvořivého jednání.
VíceEDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.
EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE
VíceWichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,
VícePsychologie. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Psychologie PaedDr. Mgr. Hana Čechová Osnova 1. Vymezení pojmu psychologie 2. Psychické jevy 3. Psychické projevy 4. Základní metody zkoumání lidské psychiky 5. Základní členění psychologických věd 6.
VíceUČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období
UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství
VíceImmanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ
Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace
Více- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince
Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Peťan = věda o duši - z řečtiny psyché duše, logos věda - společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování
VíceDidaktika odborných předmětů. Vyučovací proces
Didaktika odborných předmětů Vyučovací proces 1 Pojem a podstata vyučovacího procesu Vyučovací proces záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení aktivit žáků, které směřuje k dosažení stanovených
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Klasifikace věd Ročník 1. Datum tvorby 2.9.2013
VíceEtika v sociální práci
Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy
VíceFILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY
FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM
OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Student si vylosuje dvě otázky. První z části Otázky z filosofie a teologie, druhou z části Otázky z
VíceMaturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku
Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické
VícePROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
VícePsychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení
Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie
VíceZáklady pedagogiky a didaktiky
Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje
VícePsychologie a sociologie úvod
Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:
VíceŽivot a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom
Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí 21.4. 1864 Erfurt 14.6. 1920 Mnichov syn vysoce postaveného politika a asketické kalvinistky studoval práva v Heidelbergu a Berlíně zajímal se
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
Více,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský
Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické
VíceObecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013
Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková
VíceObecná psychologie: základní pojmy
Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie
VíceZáklady společenských věd
Základy společenských věd ročník TÉMA G5 Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat; uvede příklady faktorů, které ovlivňují
Více6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VíceLITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. psychologie. DATUM VZNIKU: Prosinec 2012 Luboš Nergl, Andrea Skokanová
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_3B_02_Předmět a metoda psychologie
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VícePsychologie a sociologie Úvod
Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:
VíceAlternativní religiozita a psychoterapie
Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března
Více3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář psychologie Psychologie 3. ročník a septima 2 hodiny týdně viz Charakteristika předmětu a poznámky Pojem psychologie Objasní původ psychologie, její
VíceZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
VíceZáklady společenských věd
Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;
VíceObecná a vývojová psychologie 2015/16. Přednáška č. 1 a 2 Čím se psychologie může zabývat Historie psychologie Základní psychologické směry a obory
Obecná a vývojová psychologie 2015/16 Přednáška č. 1 a 2 Čím se psychologie může zabývat Historie psychologie Základní psychologické směry a obory Jak dosáhnout cíle v předmětu psychologie 1/Docházka na
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup
VíceStručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VícePsychologie a sociologie Úvod
Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:
VíceVyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceKatechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry
Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY Soc. ped. nauka o vztazích prostředí a výchovy Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) Východiska: sociální psychologie, sociologie
VíceFakulta humanitních studií
Fakulta humanitních studií Cesty k filosofii I, II Mgr. Richard Zika, Ph.D. Člověk a náboženství I, II Interpretování filosofických textů (Descartes, Hobbes, Anselm, Platón a další). Mgr. Ondřej Skripnik
VíceUmění a psychoanalýza
Umění a psychoanalýza Doporučená literatura Sigmund FREUD, Výklad snů. O snu, Praha: Psychoanalytické nakladatelství 1998. Sigmund FREUD, Přednášky k úvodu do psychoanalýzy, Praha: Psychoanalytické nakladatelství
VíceCentrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 1.
Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 1. ročník Název předmětu: Kulturní a sociální antropologie (vybrané kapitoly) Vyučující: MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Číslo předmětu: 1274 Semestr:
VíceViktor Emil Frankl. Základy logoterapie
Viktor Emil Frankl Základy logoterapie ŽIVOT (1905 1997) Rodiče pocházeli z Čech, Frankl z Vídně Nadaný (kontakty s Freudem a Adlerem) Neurolog, psychiatr Židovská rodina transport Rukopis zničen, ale
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický
VícePsychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost
Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceZáklady sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)
Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,
VíceStručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceOBSAH ÚVOD... 8 VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11
OBSAH 409 OBSAH PŘEDMLUVA... 5 ÚVOD... 8 1. HISTORICKÝ A PASTORÁLNĚTEOLOGICKÝ VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11 1.1 O poselství(ch) koncilní konstituce Gaudium et spes... 12 1.1.1 Oslovit spásně svět... 12
VíceVývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti
Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné
VíceOtázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz
Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Carolecz Vymezení pojmu psychologie, jednotlivé kroky psychologické analýzy, vznik a vývoj
VíceSociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10
Sociální psychologie SZ7BK_SOPS So 22. 9. 17:35--20:10 So 6.10. 16:40--18:20 So 8.12. 17:35--20:10 Vyučující Mgr. Ing. Irena Ocetková, Ph.D. ocetkova@ped.muni.cz bud. D/02034 Poříčí 538/31, Staré Brno,
VíceManažerská psychologie
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální
VíceZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU
ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
Více