březen 2007 Aktuální číslo:

Transkript

1 olomoucký měsíčník dobrovolný příspěvek 10,- 3 březen 2007 Aktuální číslo: Rozhovor - Agentura rozvojové pomoci Bavlněné pleny Vermikompostování Voda a krajina Účast veřejnosti na ochraně ŽP Olomoucký Biozpravodaj Ekologické listy 3/2007 vychází: Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Libor Praus, Jitka Komendová Foto na titulní straně: Jaroslav Koleček Grafická úprava: Radim Šašinka; larva_grafik@volny.cz Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 1400 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, Olomouc; tel.: ekologicke.listy@hnutiduha.cz Uzávěrka příštího čísla:

2 Rozhovor Rozvojová agentura v České republice schází, myslí si Petra Krylová (24), projektová manažerka obecně prospěšné společnosti ARPOK (Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje), která Ekologickým listům přiblížila aktivity této organizace i svůj názor na rozvojovou pomoc České republiky. Sama se do činnosti ARPOKu zapojila před dvěma lety v rámci projektu adopce na dálku na ostrově Haiti a lektorovala programy globálního rozvojového vzdělávání pro žáky ZŠ a studenty SŠ. Nyní se věnuje řízení organizace. S jakým záměrem agentura ARPOK původně vznikala? Agentura vznikla v roce 2004 a její cíle byly na počátku možná trochu odlišné od toho, čemu se věnuje dnes. Původně měla fungovat jako regionální agentura, která přerozděluje finance na rozvojové projekty, ale tuto myšlenku se nepodařilo zatím rozvinout. Dnes se ARPOK zaměřuje hlavně na globální rozvojové vzdělávání a na osvětu veřejnosti. Realizujeme výukové programy pro základní a střední školy, které se zabývají multikulturní výchovou a rozvojovým vzděláváním. V programech jsou žáci seznamováni se situací v rozvojových zemích a tamními problémy. Velký důraz klademe na to, aby pochopili propojenost světa. Tedy že problémy rozvojových zemí, ač si to často lidé myslí, se netýkají jen zemí, které jsou od nás vzdálené tisíce kilometrů, ale často přímo nás samých. V rámci osvětové činnosti realizujeme každý měsíc rozvojové večery pro veřejnost v Konviktu, kam zveme odborníky na danou problematiku. Často jsou to lidé, kteří pracovali na nějakém rozvojovém projektu v zahraničí. Příští rozvojový večer bude o Mongolsku. V názvu ARPOK je začleněn Olomoucký kraj. Jakým způsobem se na činnosti agentury podílí? Agentura byla založena Univerzitou Palackého a Olomouckým krajem a kraj každý rok od našeho vzniku přispěl určitou finanční částkou na chod agentury a na projekty globálního rozvojového vzdělávání. Nicméně nemáme v zakládací listině ukotveno, že tyto příspěvky budou pravidelné a že je dostaneme každý rok. Pokaždé o ně musíme žádat znovu. Už jsi zmínila, že ARPOK spoluzaložila Univerzita Palackého. Jakou roli při Vašich aktivitách zastávají studenti UP? Agentura sídlí na rektorátu a studenti se na její činnosti podílejí v praxi hned několika způsoby. Buď jako praktikanti z řad studentů mezinárodních rozvojových studií, kteří svou povinnou praxi často vykonávají v agentuře, anebo jako dobrovolníci. Na Vašich internetových stránkách jsem zjistila, že nabízíte několik typů rozvojových vzdělávacích programů. Spolupracujete při nich s nějakými speciálními lektory, nebo je přednášejí studenti? Většina lektorů jsou studenti mezinárodních rozvojových studií. Ale všichni lektoři prošli speciálními kurzy globálního rozvojového vzdělávání, které jsou akreditované Ministerstvem školství. Kurzy organizuje společnost Člověk v tísni. Vyškolit se v nich však mohou i zájemci z řad veřejnosti. Kdyby sis mohla vybrat z Vaší nabídky vzdělávacích programů jeden, který by to byl? A co se během něho studenti naučí? Řekla bych, že nejfrekventovanější program je Globální vesnice. Je to úvodní program, který seznamuje studenty s globálními problémy, nerovnoměrným rozdělením bohatství na světě a také ukazuje jakým způsobem globální problémy ovlivňují obyvatele v České republice. Dále se snažíme v rámci tohoto programu zakomponovat prvky případových studií. Případové studie se týkají konkrétních problémů v konkrétních zemích. Cílem studentů je nalézt východisko či možná řešení tohoto problému. Jde nám o to ukázat, že svět je úplně jiný, než jaký ho často prezentují média. Je o tyto vzdělávací programy zájem i mezi samotnými řediteli místních škol? Ano, zájem je velký. Je to dáno i tím, že naše programy navazují přímo na školskou reformu a odpovídají všem jejím kritériím. V minulém školním roce těmito vzdělávacími programy prošlo více než dva tisíce studentů, nejen v Olomouckém kraji. Součástí reformy jsou globální rozvojové vzdělávání, ekologická výchova, multikulturní výchova a další průřezová témata českého školství. Bohužel mnoho učitelů na tuto změnu není připraveno, a proto pořádáme i kurzy pro pedagogy. Při těchto víkendových kurzech se snažíme zavádět prvky inovativního vzdělávání s metodami, jako je kritické myšlení a interaktivní spolupráce s dětmi během výuky, které v našem školství ještě stále chybí. Vrátila bych se na chvíli k činnosti, kterou jsi pro ARPOK začala dělat ty, tedy k adopci na dálku na ostrově Haiti. Mohla bys našim čtenářům osvětlit, jakým způsobem tam ARPOK pomáhá? Adopci na dálku na Haiti koordinuje Arcidiecézní charita Olomouc, ale ARPOK se na tomto projektu také podílí. V současné době máme na Haiti jednu dobrovolnici - zdravotní sestru. Kromě adopce na dálku probíhají na Haiti ještě další projekty, na kterých jsme se v minulosti podíleli a v budoucnu v nich budeme pokračovat, ať už je to vysílání dobrovolníků, stavba školy pro místní děti nebo projekt čistá voda v oblasti Baie de Henne, kde působí český misionář Roman Musil. 2

3 Máte v plánu zapojit se ve spolupráci s Arcidiecézní charitou i do dalších projektů adopce na dálku v jiných zemích nebo zůstanete jen u Haiti? V současné době se zaměřujeme hlavně na Haiti. Rádi bychom však realizovali projekty i v dalších zemích. Přemýšlíme o projektech v Mongolsku a v Moldávii. Tam zatím neuvažujeme o adopci na dálku, ale spíše o projektech zaměřených na sdílení zkušeností, budování kapacit, transformační spolupráci atd. Mongolsko je na seznamu zemí, kterým Česká republika v rámci své rozvojové pomoci pomáhá přednostně. Co si myslíš o rozvojové spolupráci České republiky jako takové? Česká republika má celkem osm prioritních zemí, kam směřuje rozvojovou spolupráci. Patří tam jak Mongolsko, tak Moldávie. Já si myslím, že v posledních letech bylo učiněno mnoho dobrých kroků k tomu, aby se zahraniční rozvojová spolupráce České republiky zlepšila. V čem vidím možné zefektivnění, je vznik instituce, která by koordinovala rozvojovou pomoc v rámci ČR. Rozvojová spolupráce je stále roztříštěná mezi několik subjektů a několik ministerstev, které koordinují své vlastní projekty, ale neexistuje žádná rozvojová agentura či centrální instituce, která by naši rozvojovou spolupráci propojovala. Neexistuje rovněž žádný zákon, který by nějakým způsobem přímo stanovil principy české rozvojové spolupráce a množství poskytovaných finančních prostředků. To je také velmi důležité, protože v minulých letech byly finanční prostředky snižovány podle potřeb státního rozpočtu. Jak si vlastně stojíme v porovnání s jinými státy Evropské unie, co se týče přispívání na rozvojovou pomoc? Asi bychom měli rozlišit staré a nové členské státy. Pokud bychom se měli porovnávat s těmi starými, pak na tom opravdu nejsme moc dobře. Zvláště skandinávské státy Dánsko, Švédsko, Norsko - ale také Lucembursko patří k těm, které poskytují více než 0.7 % svého HND (hrubý národní důchod), což je doporučení OSN. Česká republika pro porovnání poskytuje na rozvojovou spolupráci jen 0,11 % našeho HND. Takže rozdíl je opravdu veliký. Podle doporučení Evropské unie by měly nové členské státy poskytovat na rozvojovou pomoc do roku ,17 % HND. Zda se Česká republika na toto číslo dostane, je otázka. Už máme rok 2007 a myslím si, že 0,11 % stále zůstává. V porovnání s novými členskými státy jsme v předchozích letech byli v poskytování rozvojové pomoci na předních místech, ale podle nových údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD Malta už nyní poskytuje 0,18 % svého HND. Myslíš si, že je správné, když země jako Česká republika poskytuje rozvojovou pomoc, i když sama stále ještě prochází jakousi transformací, nebo zastáváš názor, že už patříme mezi bohaté země, které by měly rozvojovou pomoc poskytovat, nikoliv přijímat? Určitě ano. Česká republika se v žebříčku bohatství pohybuje na předních 40 místech. Veřejnost má však často pocit, že jsme na tom pořád hůř než třeba staré členské země EU. I když tím, jak stále více mladých lidí cestuje a do těchto zemí se podívá, sami zjistí, že jsme na tom někdy i lépe než v těchto vyspělých zemích. Podle mého názoru by měla být Česká republika dárcem rozvojové pomoci, a ne jejím příjemcem. Myslíš si, že se povědomí o potřebě poskytovat pomoc rozvojovým zemím zvyšuje i mezi českou veřejností? Mají podle tvého názoru lidé snahu pomáhat? Zajímají se o problémy rozvojového světa? Lidé věnují našim besedám opravdu velkou pozornost. Většinou se jich účastní kolem osmdesáti lidí. Zájem občanů o rozvojovou pomoc narůstá už i tím, že lidé často cestují a mají více možností rozvojové země navštívit a poznat tamní situaci. Můžeme to vidět i v případě adopce na dálku, kterou v České republice organizuje hned několik nevládních organizací a zájem o tyto projekty přesto stále roste. Lucie Rychlá více informací o agentuře ARPOK na Zelená domácnost Moderní látkové pleny v praxi Kdy rčení má se jako v bavlnce skutečně platí V listopadu se nám narodilo miminko. Už dlouho před jeho narozením jsem věděla, že ho nechci balit do jednorázových papírových plen, které nejen že vytvářejí zbytečné hromady odpadu (jedno dítě ho vyprodukuje až tunu), ale také obsahují různé chemikálie jako např. absorbční gel. A naše miminko si nezaslouží, abychom ho vystavovali zbytečnému působení chemikálií už takhle brzy. Používání látkových plen jsem se ze začátku trochu bála. Čekala jsem, že zabalování dítěte do látky bude složité na zručnost, zabere mi spoustu času, nebudu na to mít nervy a brzy mě to omrzí. Rozhodla jsem se, že si práci usnadním a pořídím tzv. kalhotkové pleny. Vypadají podobně jako jednorázovky jen s tím rozdílem, že jsou látkové, a tedy pratelné. Zapínají se na suchý zip, druky nebo s použitím speciální spony a na 3

4 ně se používají nepropustné, ale prodyšné kalhotky s polyuretanovým zátěrem, případně kalhotky fleesové nebo úplně prodyšné vlněné. Hned druhý den po návratu z porodnice jsem se vrhla na látku. Samotnou mě překvapilo, jak je používání těchto kalhotkových plen jednoduché, a po chvíli jsem se přistihla, že mě přebalování miminka začalo hodně bavit. Dokonce jsem časem začala uvažovat Týden opravdových plen března 2007 ( V rámci tohoto týdne proběhne v ekoporadně Hnutí DUHA Olomouc výstava moderních látkových plen a ukázky jejich použití. Výstava bude přístupna v hodinách pro veřejnost (Po, Út, Čt 13:00 17:00, St 10:00 13:00, Pá 13:00 15:00). Přijďte se podívat a inspirovat, jak přebalovat své děti zdravě a ekologicky. S kočárkem rádi pomůžeme. nad pořízením a používáním složitějších plen typu zavazovaček či klasických čtvercovek poskládaných do speciálního novorozeneckého skladu. Trochu jsem se obávala, zda použité pleny nebudou v bytě cítit. V porodnici mi totiž velmi vadil zápach, který se šířil z koše, kam se odhazovaly použité jednorázovky. K mému příjemnému překvapení však látkové pleny nijak zvlášť nepáchnou. Použité pleny uchovávám nasucho ve kbelíku s víkem a peru jednou za 2 dny. Moderní látkové pleny není potřeba vyvařovat ani žehlit, takže veškerá práce s nimi spočívá v jejich naskládání do pračky, pověšení na šňůru a po uschnutí schování do šuplíku. Pleny, které miminko poznamená trochu více, před vložením do kbelíku propláchnu pod tekutou vodou a potřu žlučovým mýdlem na skvrny. Pleny je nejlepší prát v ekologických pracích prostředcích, vyhneme se tak nepříjemným alergiím na prací prášky. Nejlevnější variantou je tzv. mýdlový gel vyrobený z nastrouhaného jadrového mýdla, sody a vody. Dominika Kovaříková Ekoporadna Jak kompostovat bez zahrady, aneb vermikompostování Mohla bych se prosím dozvědět něco více o kompostování v paneláku na balkóně? Vermikompostování využívá schopnosti žížal měnit rostlinné zbytky na kvalitní organické hnojivo. Vermikompostér je možné umístnit na balkón i do předsíně, protože při dodržování správných zásad nezapáchá. Jeden si můžete přijít prohlédnout do Ekoporadny Hnutí DUHA Olomouc. Plocha nádoby se odvíjí od množství bioodpadu. Na 1 kg týdně je třeba 0,2 m2. Žížaly potřebují dostatek vzduchu, proto je třeba, aby poměr stran byl 1:2:3 (výška : šířka : délka). Stěny nebo dno musí mít otvory pro odvod vlhkosti. Nádobu z neprůhledného plastu či ze dřeva opatříme víkem proti vysoušení. Pro intenzivnější vermikompostování se používají nádoby s několika patry a perforovanými dny. Hotový vermikompostér lze objednat na Ke kompostování se používají běžné zahradní žížaly nebo můžeme zakoupit speciální kalifornské žížaly, které se rychle množí. Důležité je zajistit žížalám teplotu kolem 20 C a správnou vlhkost. V zimě nesmíme nenechávat kompostér venku bez izolace a v létě na přímému slunci. Při zakládání se na dno umístí tráva, listí, roztrhaný vlhký novinový papír, hlína či hobliny. Do podestýlky dáme násadu žížal a kousky bioodpadu do 5 cm. Chov lze zdvojnásobit po 3 měsících. Udržování vyrovnané vlhkosti je důležité, 60 80% vlhkost je minimální hodnota, ale příliš vody žížalám vadí a může vést ke snížení produkce. Vlhkost odhadneme stiskem hrsti materiálu v dlani. Když se objeví pár kapek, je vlhkost optimální, jestliže se objeví pramínek, je kompost příliš vlhký. Když se kapky vody neobjeví, je příliš suchý, a je tedy třeba přidat vlhké proužky papíru, lepenky či přilít trochu čerstvé vody. Pokud je moc vlhký, bude ho nutné doplnit suchými papírky či pásy lepenky. Do spodu i vyšších vrstev patří hrubší a vzdušný substrát (nadrobno nasekané větve), který umožní odtok vody. Čím pestřejší je skladba, tím lépe. Materiál se musí promíchat: vlhké se suchým, porézní z hutným a tzv. zelené s hnědým (dusíkaté látky s uhlíkatými - optimální poměr má např. kuchyňský bioodpad či odrostlá tráva). K rychlejšímu nastartování tlení přimícháme chlévský hnůj, přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály a vzniká kvalitní humus. Dobře založený kompost se začne do dvou dnů zahřívat na teplotu přes 50 C. Horká fáze trvá dny až týdny. Dochází při ní k hygienizaci kompostu (zničení semen plevelů a zárodků chorob). Po dosažení maxima teplota zvolna klesá. Vlivem tlení materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1-2 měsících přehodíme a promícháme (není třeba u uzavřených kompostérů). Čerstvý kompost získáme za 2-6 měsíců, vyzrálý za 6-12 měsíců. Při oddělování kompostu od žížal se hotový obsah nahrne k jedné straně a bioodpady na druhou stranu, 4

5 Březen 2007 kam se postupně přemístí i žížaly, hotový kompost lze pak dobře vyjmout. Proces urychlíme, když se kompost pod světlem na podložce rozdělí na hromádky. Žížaly se zahrabou a z povrchu lze opatrně odebírat kompost. Ze zbytků vybereme žížaly ručně. Vermikompost se používá v pevném stavu přímo na povrch půdy, ke kořenům, nebo se smíchá s půdou (1 díl kompostu, 3 díly půdy). Na přihnojování se používá výluh (60 g kompostu na litr vody). Směs se nechá po rozmíchání 24 hodin luhovat a pak slouží jako zálivka. Výluh se používá i při hydroponii (10g na litr), nový vždy po 20 dnech. V ovocnářství se vermikompost přidává při přesazování stromů. Hana Kovaříková Zdroje: Životní prostředí v kraji Voda ve městě a v krajině Voda je zarmoucená vdova voda má voda má popelem posypané vlasy voda si na nás stýská K básni Jana Skácela už není třeba nic dodávat. Nosíme v duši obraz vody svého dětství, studánky, strouhy s mlýnky, bubnování lijáku na stanovou celtu či střechu chaty, projížď ky na veslici... Málokdo umí vyjádřit, jak moc voda znamená pro naši duši a málokdo to umí vyjádřit tak smutně a trefně: že voda si na nás stýská. Z našeho území voda především odtéká. Díky tomu se nemusíme zabývat znečištěním způsobeným v zahraničí, zároveň to ale znamená, že jak se o své zdroje vody postaráme, takové budou. Pokud si tuto skutečnost uvědomíme, dokážeme pochopit, jak důležitá je péče o čistotu našich vod. Vodní plochy nejsou důležité jen jako zdroje pitné a užitkové vody, ale utvářejí také krajinu, která nás obklopuje a tím se stává součástí naší identity, našeho vnímání světa. Voda ve městě Města na vodních březích mají výhodu, přestože jim od svobodného živlu hrozí nebezpečí. Řeky k nám přinášejí život, zamyšlení nad plynutím času. Kašny, jezírka, vodotrysky nebo studny bývají místy, kde se setkáváme. Náhony a slepá ramena nám dávají možnost prožít si ve volné chvíli malé prázdniny buď aktivně na kánoi či na raftu, nebo lenošivě na jejich březích. V Olomouci má takový rekreační potenciál Mlýnský náhon či Bystřička. Představte si loděnici, z níž můžete vyplout proti proudu, místo, kde můžete posedět v kavárně na nábřeží nebo v zahradní restauraci kdo by tam nechodil rád. Snad nám tato zbylá místa zůstanou zachována i do budoucna a nebudou následovat osud zasypaného ramene Moravy vedle Vodních kasáren, zaniklé plovárny v parku či zrušených městských lázní Voda za městem Poděbrady, Chomoutov, Náklo, požární nádrže, Morava, Bystřička, Mlýnský náhon... místa, která dávají životu ve městě jiný rozměr a nám svobodný pocit, že když si najdeme čas, máme stále možnost pocítit sounáležitost s přírodou. To, že tu jsou, nás ale natolik uklidňuje, že plánovanou vycházku k nim stále odkládáme a o to větší je pak naše překvapení, když své oblíbené zákoutí vůbec nepoznáme Voda v krajině Pocházíme z ní mytologicky i biologicky, tvoří nás i náš svět, je základní esencí života. I přesto či snad právě proto hrozí, že jí budeme mít málo a zároveň tolik, že se jí zalkneme. Po většinu času voda utvářela krajinu - řekami, deštěm, ledovci, až posledních pár století do podoby krajiny zasáhl člověk. Přizpůsobili jsme si ji, včetně vodních ploch, svým potřebám a svému obrazu, často je to ale obraz organizmu nemocného. Poté, co jsme vodu zkoušeli zkrotit, spoutat, využít, vyčerpat, narovnat, odvést, přehradit, pokořit ji, poručit jí (jak nás ten jazyk zrazuje!), se na nás milá pralátka hněvá právem. Voda dává krajině paměť Potok neteče, kam chce. Obtéká kameny, spadlou větev, terénní nerovnosti, vytváří časovou stopu, rýhu, která trvá a nemizí ze světa tak rychle jako listy, větve a jiné drobné překážky na jeho cestě. Proud mění prostředí a tím sám sebe. Vzniká koryto, ve kterém jsou zapsány a potvrzovány předchozí změny, zkušenosti. Zůstávají jen ty informace, které se opakují a posilují, důležité záznamy o tom, kudy má voda téct. Ale žádné Význam přírodních zákoutí oceníme, až když o ně přijdeme Foto: Petr Kovařík 5

6 sdělení není neměnné, se změnou obrazu krajiny se přetváří i obsah zpráv tekoucí vody. Vše je uchováno v paměti dialogu toku s krajinou. Pěkným příkladem harmonie jsou například říční meandry, ale i některé prvky, které do říční krajiny vnesl člověk: mosty, hráze, náhony, rybníky, staré lomy a zaplavené pískovny Léčba Napravování škod bude dlouhé. Prvním krokem by měla být změna pohledu na vodu jako na pouhý prostředek k dosažení většího životního komfortu, vždyť voda přináší do krajiny život, vytváří základ ekologické stability. Tam, kde si tuto spojitost lidé uvědomují, mohou poškozením předcházet a přičinit se o ozdravení krajiny obnovou zanesených koryt, tůněk, suchých poldrů, budováním retenčních nádrží, čističek, biokoridorů a biocentrer (v okolí Olomouce třeba v obcích Těšetice nebo Vsisko). V případě hrozby povodní musí být opatření komplexní, proto se dnes věnuje tolik pozornosti revitalizaci říčních toků, chápané v dimenzích celého povodí. Veronika Prágerová Zdroje: Prvni.pdf Správa CHKO Litovelské Pomoraví (redakčně kráceno) Ekologickoprávní minimum Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí Právo na příznivé životní prostředí nám zaručuje Listina základních práv a svobod (čl. 35 odst.1 :,, Každý má právo na příznivé životní prostředí. ). Toto ustanovení je ale spíše obecné, který z občanů ví, kam se s problémy ve svém okolí obrátit? Lidem chybí informace, ale nelze se spoléhat na to, co udělá okolí, v ochraně životního prostředí se musíme angažovat sami. Ochrana může spočívat jen v maličkostech, pro životní prostředí to však může znamenat mnoho. Například můžeme třídit odpady, neplýtvat vodou či energií, jezdit hromadnou dopravou apod. Složitější je situace, pokud někdo jiný svým jednáním nepříznivě ovlivňuje prostředí a my chceme proti tomuto jednání zasáhnout. V tom případě se nám stále nabízí několik prostředků, které můžeme použít. Jde jednak o prostředky soukromého práva, které upravuje občanský zákoník: tzv. sousedské spory. Právní úprava sousedských vztahů patří do skupiny tzv. skutečných omezení vlastnického práva. Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Tato povinnost je uložena nejen vlastníkům nemovitostí, ale i věcí movitých. Proto se lze domáhat ochrany např. i proti nadměrnému obtěžování výfukovými plyny z automobilu. Soused obtěžovaný hlukem, prachem, popílkem má také právo bránit se u soudu žalobou, v níž bude požadovat, aby se obtěžující občan zdržel takového jednání. Dále můžeme využít prostředky veřejného práva. Jde o možnost použití práva stavebního, kdy sousedé mají právo účastnit se územních a stavebních řízení, pokud mohou výsledky ovlivnit jejich vlastnická či jiná obdobná práva. Některých procesů se můžeme účastnit přímo (územní plánování, posuzování vlivů na životní prostředí), nebo jako určitá skupina lidí v občanském sdružení. Jednotlivé způsoby účasti veřejnosti tedy jsou: právo na informace, právo petiční, právo sdružovací, právo shromažďovací, žádost občanů podle zákona o obcích a krajích, podání stížnosti, podnět k veřejnému ochránci práv, Ústavní soud. Je na koho se obrátit, proto nezůstávejte laxní a kontaktujte příslušné orgány pro poskytnutí pomoci. Dagmar Entrová, Kateřina Dostálová Článek byl napsán během praxe studentů PF UP v rámci předmětu Administrativně právní klinika. Redakčně kráceno. Jiří Charvát, 6

7 Mozaika Spory o trasu R52 Evropská komise navrhuje, aby česká vláda přezkoumala rozhodnutí budovat rychlostní komunikaci R52. Tento záměr se potýká s kritikou ze strany Hnutí DUHA a Ekologického právního servisu, kteří prosazují, aby tah na Vídeň nevedl přes CHKO Pálava a Mikulov, ale přes Břeclav. Evropská komise nabídla, že nechá vypracovat nezávislou studii ke zjištění, která z variant je výhodnější. Olomoucký kraj zvýší financování ekologické výchovy Olomoucký kraj přispěje na rozvoj ekologického vzdělávání a výchovy více peněz. Zatímco loni to bylo jen Kč, letos uvolní celých 1,4 milionu korun. O peníze mohou žádat školy, obce, neziskové organizace i občanská sdružení. Důvod, proč se kraj rozhodl financování v oblasti ekologické výchovy zvýšit, je neustále narůstající zájem veřejnosti o tuto problematiku. Na Olomoucku se vyskytl vzácný druh netopýra Po téměř třiceti letech se na Olomoucku opět vyskytuje vrápenec velký. Zatoulaný sameček byl objeven olomouckými přírodovědci při pravidelném sčítání netopýrů v Javoříčských jeskyních. Ty se mohou pyšnit 3375-ti kusy netopýrů, mezi nimiž je 3000 vrápenců malých Město stromů Nadace Partnerství vyhlašuje ve spolupráci s městem Strakonice druhý ročník soutěže o titul Město stromů. Vítězi bude kromě žezla předán i šek v hodnotě 50 tisíc korun na realizaci osvětové kampaně. Své návrhy mohou obce zasílat do 5. června. Generálním partnerem programu Strom života je Skanska, která na něj v letošním roce věnuje 7 milionů korun. Držitelem loňského titulu je město Kroměříž, které si díky tomuto ocenění pochvaluje zlepšení kvality života ve městě a také větší množství turistů. Barbora Číhalová Kalendárium Divadlo Hudby Jeden svět 2007 v Olomouci Devátý ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech se bude konat v Olomouci od 26. do 30. března Festivalové centrum bude již tradičně v Divadle hudby Olomouc (Denisova ulice 47, tel.: , vstupné 40 Kč, permanentka (5 konkrétních projekcí + sobotní projekce) 150 Kč. Na festivalu v Olomouci bude uvedeno kolem 18 dokumentů z téměř čtyřiceti zemí celého světa. U vybraných filmových projekcí budou následovat debaty s hosty, za všechny jmenujme senátora Jaromíra Štětinu a novinářku Petru Procházkovou. Samozřejmou součásti festivalu je doprovodný program. Slavnostní zahájení festivalu proběhne v čtvrtek 22. března v v Uměleckém centru Konvikt (Univerzitní 3, 1. patro) Vernisáží výstavy Če(čen)ské vzpomínky. Více informací a program na úterý 20. březen, Divadlo hudby Olomouc, Ohrožuje člověk bobra nebo bobr člověka? Povídání s obrázky a krátkým dokumentárním filmem o tom, zda je konflikt mezi zvířetem a člověkem nevyhnutelný a jak mu předcházet. Připravovaný Program péče o bobra evropského v České republice a možná opatření pro ochranu bobra i člověka. Na besedu navazuje terénní exkurze 31. března. Besedu i exkurzi vede RNDr. Vlastimil Kostkan z Katedry ekologie PřF UP úterý 27. březen, MC Klubíčko - Jílová 43 (1. patro vlevo, v areálu MŠ), Fontána centrum - Edelmanův palác (Horní nám. 5, Olomouc), Dětské pleny pod lupou - beseda Při používání jednorázových plen vyprodukuje dítě dvakrát více odpadu než dospělá osoba. Na trhu dnes existují pratelné pleny ať už klasické nebo moderní bavlněné kalhotkové pleny, pleny z froté materiálu nebo léčivoé vlny. Porovnání plen, ukázky plen. Jak si ušít vlastní pleny. Jak prát a čistit ekologicky. Jak si vyrobit levný prací prostředek z mýdla a sody. Zkušenosti maminek. Mgr. Adéla Chadimová, odborná asistentka ekoporadny ROSA České Budějovice. Pořádá ČSOP - RS Iris Prostějov ve spolupráci s Hnutím DUHA. sobota 31. březen, Chomutovské jezero, Bobři a ptáci Chomutovského jezera Vycházka za pozorováním jarního tahu ptáků a ukázkami bohaté činnosti chomoutovských bobrů. V případě dobrých podmínek také ukázky odchytu pěvců v okolí jezera. Exkurzi vede ornitolog Karel Poprach a RNDr. Vlastimil Kostkan. Sraz účastníků v při příchodu k jezeru od Chomoutova. 7

8 Inzerce Café RUSTICO-Art nabízí jako první kavárna v Olomouci Fair Trade a BIO: - KÁVU El Puente - KAKAO - ČOKOLÁDU Otevřeno: po-pá od 13 do 20 hod U tram. zastávky autobusové nádraží podchod Příjemné nekuřácké prostředí. Kopírování a tisk na recyklovaný papír Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38 (nad Hanáckou restaurací) Tisk brožur a sborníků (sešívání, ohýbání, děrování) Novinka - založte si u nás účet, plaťte převodem. Slevy pro neziskovky a studenty. Technické služby města Olomouce, a.s. Zamenhofova 783/34, Olomouc tel.: , fax: Společnost certifikována dle normy ČSN EN ISO 14001:2005 a ČSN EN ISO 9001:2001 Technické služby města Olomouce, a.s. zajišťují tyto činnosti: Nabízíme výjížďky na koni. Tabulový vrch komplexní nakládání s odpady (svoz a odstraňování odpadů vč. nebezpečných, tříděný sběr, provoz sběrových dvorů, poradenská činnost) údržbu a opravy místních komunikací, vodorovného a svislého dopravního značení čištění a zimní údržbu místních komunikací údržbu veřejné zeleně údržbu, opravy a výstavbu veřejného osvětlení a světelných signalizačních zařízení Solární systémy od firmy UNEGO - krok do budoucnosti a zpět k člověku a přírodě Prezentace na veletrhu Stavotech Obchodní služby a poradenský servis Konzultační, poradenská, přednášková a projektová činnost, energetické studie, energetické audity budovy, alternativní energie Utíkal Jaroslav UNEGO Na Nivách 16, Samotíšky tel./fax: , mobil: , unego@unego.cz, Pracovní doba: st: a hod., so: 8-12 hod. (po objednání) Firma UNEGO provádí: montáž špičkové solární techniky TUV, ÚV, bazény, penziony, panelové domy, AQUAPARKY prodej a montáž solárních fotovoltaických panelů, systémů montáž podlahového a stěnového vytápění Universa v kombinaci se solárním zařízením prodej a montáž dřevoplynových kotlů ATMOS, PYROS kondenzační plynové kotle BUDERUS a GEMINOX montáž tepelných čerpadel PZP Komplet, Semechnice prodej a montáž výrobků v oblasti ekologie a úspor energie nástěnná větrací jednotka s rekuperací tepla a Lossnay pasivní klimatizace - novinka nízkoenergetické a pasivní domy - koordinace realizace Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet Hnutí DUHA Olomouc číslo /0800 anebo v hotovosti na adresu redakce. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo em ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi Ekologických listů na a přidejte zde svůj komentář či reakci ke článku, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.