5 H D S E M I N Á Ř

Transkript

1 5 H D S E M I N Á Ř

2 Komparace vývoje ekonomik Velké Británie (důraz na období )

3 VÝCHOZÍ POZICE Do roku 1914 zaujaly mocenské postavení místo Velké Británie Spojené Státy a Německo (mocenské postavení Velké Británie upadá) Britská ekonomika prodělávala pomalý rozvoj v nových průmyslových odvětvích: chemický a elektrotechnický průmysl, dosahuje nižšího hospodářského růstu (ve srovnání s Německem, USA) Kolonie na konci 19. století přišla o Indii

4 STABILIZACE MĚNY I Nejvýznamnějším věřitelem v 1. sv. v. spolu s USA (x dlužník Francie) V 1. sv. v. vítězná mocnost Jako stabilizaci měny použila Velká Británie návrat ke zlatému standardu drastickým deflačním opatřením se snažila dosáhnout snížení cenové hladiny, odstranit rozpočtové deficity a získat rozpočtový přebytek

5 STABILIZACE MĚNY II Opatření: zvyšování daní, snižování mezd, snížení státních výdajů, omezení pro banky poskytovat půjčky Zpomalil se hospodářský růst Měna byla nadhodnocena (díky zavedení zlatého standardu) a dovážené zboží bylo levnější, než zboží vyrobené v domácí zemi

6 PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ Neschopnost dodávat do zámořských oblastí 10% - 25% nezaměstnanost v dobách největší krize výrazný úpadek tradičních odvětví (textilní průmysl, loďařství) Vznikala nová průmyslová odvětví: potravinářství, elektrotechnický průmysl, chemický průmysl, automobilový průmysl Nově vzniklá průmyslová odvětví nebyla schopna nahradit pokles tradičních odvětví

7 POČÁTEK 20. LET Pohledávky v zahraničí byly větší než zahraniční dluh Po válce rostla poptávka po spotřebním zboží 1921 hospodářská krize Ostatní státy se dostávaly na počátku 20. let do podobné krize Ve 2.pol 20. let - konjunktura všech vyspělých států světa Ve Velké Británii se to blížilo k stagnaci (malé přírůstky) Problémy v průmyslových odvětví: těžební průmysl, textilní průmysl a ve výrobě dopravních prostředků

8 SIR WINSTON LEONARD SPENCER- CHURCHILL 30. listopadu ledna 1965 Londýn Britský politik Premiér Spojeného království v letech a Spisovatel (NC 1953), historik, žurnalista, voják a zákonodárce Byl ve své době velice neoblíbený min. financí -

9 ZLATÝ STANDARD Návrat ke zlatému standardu Zhodnocení libry šterlinku Katastrofální následky pro britskou exportní politiku V tomto důsledku došlo k prudkému poklesu mezd a generální stávce Churchill toto rozhodnutí označil za nejhorší ve své kariéře

10 MĚNOVÁ POLITIKA Revalvace libry zmenšila exportní možnosti Británie Pravidelně nepříznivé výsledky zahraničního obchodu Pravidelný deficit obchodní bilance Vysoký kurz vůči dolaru

11 VELKÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE I 1929 pokles průmyslové výroby o 23% (nebylo tak evidentní jako v jiných vyspělých ekonomikách) Diferencované regionální důsledky Anglie na tom byla lépe než Wales s Skotsko (nezaměstnanost -> migrace) Krize postihla průmyslová odvětví i zemědělství

12 VELKÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE II Neexistující ochrana státu vláda odmítla zvyšovat cla na potraviny (i v průběhu krize tato protekcionistická opatřené odmítá) Během 30. let musela VB k protekcionistickým opatřením přeci jen přistoupit vysoká cla Imperiální celní preferenční systém

13 JOHN MAYNARD KEYNES 5. června dubna 1946 Ekonom, profesor na univerzitě v Cambridge Guvernér Bank of England Keynesiánství x klasická a neoklasická ekonomie

14 STABILITA LIBRY Úbytek devizových rezerv, nedůvěra ve stabilitu libry, stahování zahraničních vkladů Směňování liber za zahraničními centrálními bankami za zlato Září 1931 zrušen zlatý standard v GB - ostatní státy následují, dle ekonomů a politiků správný krok, devalvace libry prospěšné pro zahraniční obchod

15 LIBROVÝ BLOK Bank of England ruší v roce 1931 směnitelnost libry za zlato, uskutečňuje se devalvace měny, vytváří se librový blok (impérium, skandinávské země, Portugalsko, Řecko aj.) Udržuje stabilní kurz vůči libře, libra je uložena v Londýně (měnové rezervy) Upevňuje se tím pozice libry a Londýna jako světového finančního centra 1932 opouští Británie politiku svobodného obchodu a nastupuje protekcionismus (uvnitř impéria nižší cla, vzniká imperiální celní preferenční systém)

16 APPEASEMENT Označuje pacifistickou politiku Velké Británie ze 30. let 20. století, kterou symbolizovalo zejména ustupování německé politice Uspokojení potřeb a požadavků nacistického Německa odvrátí druhou světovou válku Snaha o zachování míru v Evropě za každou cenu

17 PŘÍKLADY ÚSTUPKŮ V RÁMCI APPEASEMENTU Janovská konference dubna května 1922 Italsko-etiopská válka říjen 1935 Mnichovská dohoda 29. září

18 Komparace vývoje ekonomik Německa (důraz na období )

19 POVÁLEČNÁ SITUACE Německu chybí kapitál, nestabilní měna Problémy se splácením reparací není od vlády vyžadováno Francie tlačí na Německo a nesplácení reparací chápe jako nesplnění Versailleské smlouvy Porůří německé úředníky má nahradit francouzská správa a z oblasti Porůří si Francie bude brát reparace Pasivní resistence - němečtí občané odmítají pracovat pod francouzským vedením a Německá vláda je podporuje (platí dávky podpora v nezaměstnanosti, nemocenské zabezpečení)

20 HYPERINFLACE Nekontrolovatelná hyperinflace Podobná i v Maďarsku, Polsku, Rakousku, Rusku) v Německu nejvyšší Finanční chaos a hospodářský kolaps byl odstraněn až zavedením nových měn 1923 stabilizace měny zavedením rentové marky, která nahradila říšskou marku v poměru 1:1 bilionu Vláda poskytla volnost tiskařským závodům, které tiskly znehodnocené peníze Rozpad německé ekonomiky a společnosti

21 VZNIK NSDAP 5. ledna 1919 obnovilo 25 mužů, jejichž ideovým vůdcem byl Anton Drexler, mnichovských železničních dílen stranu Deutsche Arbeiterpartei, Na počátku roku 1920 se přejmenovala na NSDAP poté, kdy splynula se silně levicovou Deutsche Sozialistische Partei, Julia Streichera V září 1919 navštívil schůzi DAP zpravodajský poddůstojník mnichovského vojenského velitelství Adolf Hitler, krátce nato do strany vstoupil a již v roce 1921 převzal její vedení.

22 KOŘENY IDEOLOGIE HNUTÍ Kořeny ideologie nacistického hnutí sahají hluboko do 90. let 19. století, kdy v českých zemích založil Ludwig Vogel a Ferdinand Buschowsky německé nacionální dělnické svazy, které měly čelit vlivu sociální demokracie mezi pracujícími Tyto svazy pak úzce spolupracovaly s Všeněmeckým hnutím a v roce 1904 se přetvořily v Deutsche Arbeiterpartei Ta již pak byla bezprostředním vzorem své mnichovské pokračovatelky

23 POLITICKÝ PROGRAM NSDAP 24. února 1920 zformulovali v mnichovském pivovaru Adolf Hitler, Dietrich Eckart a Gottfried Feder tzv. 25 bodů NSDAP, což byl de facto politický program V nich dominovaly nacionální cíle jako požadavek vytvoření Velkého Německa, návratu území ztraceného za první světové války, likvidace mírových smluv aj. Charakteristický byl i antisemitismus Podobně jako u italského fašismu se objevil požadavek nacionalizace trustů, zajištění zisků průmyslníků z období válečné konjunktury, zrušení pozemkové renty a prázdné fráze o zabezpečení prosperity zdravé střední vrstvy

24 POLITICKÝ PROGRAM NSDAP II Obecně lze konstatovat, že nacistická ideologie byla eklektická a nedostatek duchovního formátu kompenzovala politikou síly a masového působení Nacionalistické myšlenky nalézaly ohlas v důstojnických kruzích, kupříkladu již na počátku 20. let generál Epp zajistil nacistům pravidelné finanční dotace z armádních fondů Je zřejmé, že pseudoradikální antikapitalistické požadavky pro změnu přitahovaly dělníky

25 1923 Francie tlačí na Německo aby splácelo reparace Utlumení splácení reparací a investice do průmyslu Francie volí silové řešení => francouzsko-belgická vojska obsadí Porůří, aby dohlíželo na investice Německa Nelegální vpád do říše => tzv. Pasivní rezistence němečtí občané odmítají pracovat pod francouzským vedením a Německá vláda je podporuje (vyplácí jim mzdu i když nepracují nedostatek kapitálu a financí => vede k nárůstu inflace, propadu měny, hyperinflace Hitlerův puč r v Mnichově nová vláda přestane vydávat nové peníze, měnová reforma (marka), Německo využije styků s Británií a USA a jejich prostřednictvím se mu podaří donutit franc.-belg. vojska opustit zemi

26 ADOLF HITLER 20. dubna dubna 1945 německý nacistický politik Vůdce Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) od 30. ledna 1933 do své smrti německý kancléř Hlava státu. Jakožto Vůdce (německy Führer) vybudoval v Německu militaristický totalitní stát Odpovědný za genocidu některých skupin obyvatelstva, zejména holokaust Židů

27 DAWESŮV PLÁN Dokončení daňové reformy, 1924 získání mezinárodní půjčky Dawesův plán a znovuzavedení zlatého standardu Velice ho zasáhla VHK americké banky stáhly krátkodobé půjčky a Německo bylo velice závislé na zahraničním kapitálu Splátkový kalendář reparací, americké investice do Německo Rok zlatá éra Výmarské republiky jeden z nejvýznamnějších průmyslových zemí světa, silný sociální program

28 NĚMECKÁ EKONOMIKA I Nová vláda - měnová reforma začne se vydávat nová marka, tzv. rentová, jsou stahovány peníze z oběhu Německu přijde na pomoc USA a VB Dawesův plán americký ekonom Sníží hodnotu reparací a sníží roční splátky Přímá finanční pomoc Německu Otevření britského a amerického trhu pro německé výrobky

29 NĚMECKÁ EKONOMIKA II Němci podporují nacistický režim Otázka: Jak se vyrovnat s hospodářskou krizí Vůdcovský model ekonomiky na nacistických principech Centrálně plánovaná ekonomika se soukromým sektorem Hospodářství plně podřízeno státu Likvidace volného trhu a soukromých financí Kartelizace a monopolizace Orientace na zbrojní výrobu a válku

30 HJALMAR SCHACHT Nový plán zaměřen na regulaci zahraničního obchodu, na zvýšení zaměstnanosti 1934 Mefo směnky = směnky napsané na fiktivní společnost a systém propletený s bankovním systémem, Říšská banka díky nim financovala válečný průmysl

31 ČTYŘLETÝ PLÁN Zemědělství - Zákon o dědění velkých rodinných usedlostí (vždy musel zdědit mužský potomek) = dědičné dvory zákaz dělení a rozprodávání velkých statků Herman Göring vyhlásil čtyřletý plán Orientace na soběstačnost Přísná kontrola pracovních sil Povinnost reinvestovat zisky soukromých podniků do státem schválené výroby - zavedl stop ceny Striktní regulace soukromého sektoru

32 VÝSLEDKY Krátkodobě rychlejší růst a posílení kapitálových investic Dlouhodobě deformace ekonomické struktury a plýtvání zdroji Před válkou Německo stálo na pokraji ekonomického zhroucení Expanzivní politika

33 VÝMARSKÁ REPUBLIKA I Zrušení monarchie, zákaz opětovného budování armády, splátky poválečných reparací Německo bylo viděno jako hlavní viník vypuknutí 1. sv. v. a musí tedy nést zodpovědnost vznik republiky => Výmarská republika (Výmar sídlo vlády) čelí útokům zprava i zleva - silný vliv komunistické strany, odmítá jakoukoliv spolupráci s demokracií

34 VÝMARSKÁ REPUBLIKA II Německo po první světové válce přišlo o území Slezska a Sárska Snaha velmocí o oslabení Německa tak, aby nemělo sílu znovu vyvolat takovou situaci jako je první světová Německo má zákaz spojení s Rakouskem politické, ekonomické, vojenské Versailleský systém Staly se symbolem ponížení nové republiky, celková částka se stanovovala po částech Celkově vysoká suma Odpor vůči placení reparací má nacionalistický podtext (nebyly jako takové ekonomickou zátěží pro Německo)

35 HEINRICH BRÜNING 26. listopadu března 1970 Strana Centrum 30. března května 1932 říšský kancléř Úspěšně se zasadil o Hindenburgovo znovuzvolení do funkce prezidenta Skoncovat s německým závazkem o plnění válečných reparací (dosaženo po jeho odstoupení)

36 VÝMARSKÁ REPUBLIKA

37 VHK Začíná zasahovat zemědělství, nejsou peníze na zaplacení dluhů a ani na nové technologie Není odbytiště, klesá cena výrobků Junkeři silný vliv velkostatkářů např. v parlamentu, vliv na prezidenta Vláda se zaváže k dotaci východní oblasti z USA hospodářská krize, USA stahuje investice z Německa Německý průmysl není schopen pokrýt nedostatek kapitálu Deflační politika snaha o vyrovnaný rozpočet, sníží objem státních dotací a zakázek, snaží se udržet míru inflace, podcenění dopadu hospodářské krize (politická krize)

38 VHK II Podcenění sociálního dopadu hospodářské krize 8 mil. nezaměstnaných (volili komunisty) Voliči NSDAP byli zaměstnaní, kteří se báli, aby o práci nepřišli Leden 1933 nástup Adolfa Hitlera Hindenburg ho jmenoval kancléřem a otevřeně kritizuje Bruningovu deflační politiku, Hindenburg je hlavním viníkem nástupu Hitlera k moci Odpor k výmarské republice nepřišel pouze od Hitlera, proti byli všichni (pravice i levice) Většina voličů NSDAP bylo z liberálních stran, chtěli silné Německo

39 LIKVIDACE NEZAMĚSTNANOSTI I 1933 zrušeny odbory, vznikla německá fronta práce DAF deutsche Arbeit Front zaměstnanci si nemohli vybrat práci, byli dosazováni na strategicky důležitá pracovní místa zaveden program radostí k síle (Kraft durch Freude) = organizace volného času zaměstnanců začali vyrábět Volkswagen Brouk 1933 omezení práv zaměstnanců a posílení pravomoci zaměstnavatelů (konfiskace odborového majetku)

40 LIKVIDACE NEZAMĚSTNANOSTI II zavedena půlroční pracovní povinnost pro muže a ženy ve věku mezi 18 a 25 lety rozsáhlý program veřejných prací a státních zakázek budování infrastruktury (výstavba dálnic) od roku 1933 nucená kartelizace likvidace menších a.s. dislokace průmyslu podpora těžkého průmyslu (chemie, hutnictví, strojírenství) technická racionalizace

41 OTÁZKY K TEXTU 1. Jak současníci přezdívali Heinricha Brüninga a proč? Proč je označován jako první kancléř v procesu likvidace německé demokracie? 2. Jakých (ne)úspěchů dosáhla tzv. velké koalice (nový říšský kabinet sociálního demokrata Hermanna Müllera složený ze zástupců stran sociální demokracie, Německé demokratické strany, Centra a Německé lidové strany)? 3. Z jakého důvodu se koalice rozpadla? Jaká úskalí přinášela myšlenka pojištění v nezaměstnanosti? 4. Proč byl Brünning zvolen jako nový říšský kancléř a kdo sehrál při jeho výběru hlavní roli? 5. S jakými představami se Heinrich Brüning chopil vlády? 6. Jaké volil Brüning prostředky k prosazování svých cílů? 7. Podařilo se Brüningovi vyřešit hlavní problémy související s hospodářskou krizí?

42 VIDEA - hitler - keynes krize sem - leon - charleston - berlin jazz dog blues - die walkure, 10 min - gigolo m. dietrich meine oma betty boop NC - rap Zdroje: STELLNER, F. 2006, Hospodářské dějiny ( století); JAKUBEC, I. 2008, Hospodářský vývoj českých zemí v období ; CAMERON, R. 1996, Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti