Vedoucí Pobočka pro strategii elektronického vydávání a podporu Odbor komunikací FAO Viale delle Terme di Caracalla, Řím, Itálie

Transkript

1

2 Reedice 2008 Použitá tvrzení a citace materiálů v tomto informačním produktu nepředstavují vyjádření jakéhokoliv názoru ze strany Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve vztahu k právnímu nebo rozvojovému statutu jakéhokoliv státu, území, města nebo oblasti a jejich úřadů nebo ve vztahu k určení jejich hranic nebo pomezí. Zmínka o konkrétní společnosti, produktu nebo výrobci bez ohledu na to, zda byly patentovány neznamená, že je FAO schváluje nebo doporučuje přednostně před jinými, které mají obdobnou povahu a které zmíněny nebyly. ISBN Všechna práva vyhrazena. Rozmnožování a šíření materiálů v tomto informačním produktu pro výuku nebo další nekomerční účely se povoluje bez předchozího písemného schválení ze strany držitelů práv duševního vlastnictví za předpokladu, že bude plně uveden zdroj. Rozmnožování materiálu v tomto informačním produktu pro další prodej nebo jiné obchodní účely bez předchozího písemného schválení ze strany držitelů práv duševního vlastnictví se zakazuje. Žádosti o takové schválení zasílejte na adresu: Vedoucí Pobočka pro strategii elektronického vydávání a podporu Odbor komunikací FAO Viale delle Terme di Caracalla, Řím, Itálie nebo em na: copyright@fao.org (c) FAO 2007

3 GLOBÁLNÍ STRATEGICKÝ PLÁN PRO ŽIVOČIŠNÉ GENETICKÉ ZDROJE a DEKLARACE Z INTERLAKEN přijatý Mezinárodní technickou konferencí o živočišných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství Interlaken, Švýcarsko, září 2007 KOMISE PRO GENETICKÉ ZDROJE PRO VÝŽIVU A ZEMĚDĚLSTVÍ ORGANIZACE OSN PRO VÝŽIVU A ZEMĚDĚLSTVÍ Řím, 2007

4

5 Předmluva Vzáří 2007 přijala mezinárodní společnost vůbec první Globální strategický plán pro živočišné genetické zdroje, který obsahoval dvacet tři Strategických priorit, jež mají za cíl bojovat s narušováním genetické diverzity u zvířat a zajistit trvale udržitelné využívání živočišných genetických zdrojů. Realizace tohoto Globálního strategického plánu významně přispěje k Rozvojovým cílům tisíciletí č. 1 (odstranit extrémní chudobu a hlad) a č. 7 (zajistit udržitelný rozvoj životního prostředí). Globální strategický plán je výsledkem rozsáhlého procesu, který zahrnuje spolupráci 169 zemí. Na Mezinárodní technické konferenci o živočišných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství konané v Interlaken ve Švýcarsku ve dnech 3. až 7. září Přijalo jej 109 národních delegací. Státy dále přijaly Deklaraci z Interlaken o živočišných genetických zdrojích, v níž potvrdili svou společnou i individuální odpovědnost za konzervaci, udržitelné využívání a rozvoj živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství, za světové zabezpečení potravin, za zlepšení stavu výživy lidí a za rozvoj venkova. Zavázaly se napomáhat k zajištění přístupu k těmto zdrojům a zajistit spravedlivé a rovnoměrné sdílení prospěchu z jejich využívání. Od předchozích generací jsme zdědili obrovskou hojnost a diverzitu živočišných genetických zdrojů po celém světě a za to jim musíme vzdát hold, podobně jako Charles Darwin, který v roce 1868 psal o úžasných schopnostech a úsilí vynaloženém lidmi, kteří po sobě zanechali trvalou připomínku svého úspěchu v podobě současného stavu našich domestikovaných zvířat. Tato zvířata doprovázela naše předky po celém světě v celé paletě různých klimat a ekosystémů a projevila ohromnou přizpůsobivost. Dnes se tváří v tvář potřebám rostoucí populace, změnám v požadavcích spotřebitelů a obrovské výzvě vytvořené klimatickými změnami a nově se objevujícími chorobami, musíme na tuto adaptabilitu a potenciál opět spolehnout, abychom se mohli postavit nejisté budoucnosti. Pokud dovolíme, aby se díky nečinnosti tyto zdroje ztratily, vyjádříme neúctu k minulým i budoucím generacím. Deklarace z Interlaken o živočišných genetických zdrojích volá po okamžité akci, abychom tomu zabránili a doporučuje Globální strategický plán jako vhodný nástroj k řešení této výzvy. Vlády nyní musí projevit trvalou politickou vůli a mobilizovat značné zdroje potřebné k úspěšné realizaci Globálního strategického plánu. To bude vyžadovat širokou lokální i mezinárodní spolupráci. FAO, další významné mezinárodní organizace, státy, společnost vědců, dárci, organizace občanské společnosti i soukromý sektor zde všichni mají svou důležitou funkci. Navíc zde existují morální i praktické imperativy, které nám přikazují podporovat chovatele hospodářských zvířat, kteří jsou z velké části strážci diverzity světových živočišných genetických zdrojů, zejména v rozvojových zemích, a jejichž existence na těchto zvířatech závisí. Jejich potřeby a úlohu nelze ignorovat, pokud má Globální strategický plán uspět. Deklarace z Interlaken o živočišných genetických zdrojích připouští, že v národních a mezinárodních možnostech inventarizovat, monitorovat, charakterizovat, udržitelně využívat, rozvíjet a chránit živočišné genetické zdroje existují výrazné mezery a slabiny, které musí být bezodkladně řešeny. Deklarace zároveň volá po mobilizaci rozsáhlých finančních zdrojů a dlouhodobé podpory národních a mezinárodních programů živočišných genetických zdrojů. Po historickém průlomu, který konference v Interlaken přinesla, je nutné udržovat tempo a souběžně postupovat na mnoha frontách. Technické možnosti budou muset být zejména v rozvojových zemích posíleny a bude nutné zřídit nebo posílit národní programy a politiky pro trvale udržitelné užívání a rozvoj a pro konzervaci a popis živočišných genetických zdrojů, také bude nutné postupně vystavět fungující rámcovou mezinárodní politiku pro živočišné genetické zdroje tak, aby odrážela zvláštní charakteristiku těchto zdrojů a skutečné potřeby chovatelů zvířat po celém světě. Jacques Diouf Director General iii

6 iv

7 Obsah DEKLARACE Z INTERLAKEN O ŽIVOČIŠNÝCH GENETICKÝCH ZDROJÍCH 1 GLOBÁLNÍ STRATEGICKÝ PLÁN PRO ŽIVOČIŠNÉ GENETICKÉ ZDROJE 5 Část I Základní zásady Globálního strategického plánu pro živočišné genetické zdroje 7 Cíle a strategie Globálního strategického plánu pro živočišné genetické zdroje 10 Část II Strategické priority Plánu 13 Strategická prioritní oblast č. 1 Popis, inventarizace a monitoring trendů a související rizika 14 Úvod 14 Dlouhodobý cíl 14 Strategická priorita č. 1 Inventarizace a popis živočišných genetických zdrojů, monitoring trendů a souvisejících rizik a zřízení národních systémů včasného varování a odezvy 15 Strategická priorita č. 2 Rozvoj mezinárodních technických norem a protokolů pro popis, inventarizaci a monitoring trendů a souvisejících rizik 16 Strategická prioritní oblast č. 2 Udržitelné využívání a rozvoj 17 Úvod 17 Dlouhodobý cíl 18 Strategická priorita č. 3 Zřízení a posílení národních strategií pro udržitelné využívání 18 Strategická priorita č. 4 Zřízení programů a strategií pro národní druhy a plemena 18 Strategická priorita č. 5 Podpora agro-ekosystémových přístupů k řízení živočišných genetických zdrojů 19 Strategická priorita č. 6 Podpora původních a lokálních výrobních postupů a souvisejících znalostních postupů významných pro řízení a udržitelné využití živočišných genetických zdrojů 20 Strategická prioritní oblast č. 3 Konzervace 21 Úvod 21 Dlouhodobý cíl 22 Strategická priorita č. 7 Zřízení národních konzervačních strategií 22 Strategická priorita č. 8 Zřízení nebo posílení konzervačních programů in situ 23 Strategická priorita č. 9 Zřízení nebo posílení konzervačních programů ex situ 23 Strategická priorita č. 10 Rozvoj a realizace regionálních a globálních dlouhodobých konzervačních strategií 24 Strategická priorita č. 11 Rozvoj konzervačních postupů a technických norem 25 v

8 Strategická prioritní oblast č. 4 Politiky, instituce a budování kapacit 26 Úvod 26 Dlouhodobý cíl 27 Strategická priorita č. 12 Zřizovat nebo posilovat národní instituce, včetně národních kontaktních bodů, pro plánování a provádění opatření pro živočišné genetické zdroje a rozvoj sektoru živočišné výroby 27 Strategická priorita č. 13 Zřizovat nebo posilovat národní vzdělávací a výzkumná zařízení 28 Strategická priorita č. 14 Posilovat národní personální kapacity pro charakterizaci, inventarizaci a sledování trendů a souvisejících rizik pro udržitelné využívání a rozvoj a pro konzervaci 29 Strategická priorita č. 15 Budovat nebo posilovat mezinárodní sdílení informací, výzkum a vzdělávání 29 Strategická priorita č. 16 Posilovat mezinárodní spolupráci pro kapacity v rozvojových zemích a zemích s hospodářstvím v přechodné fázi pro: charakterizaci, inventarizaci a sledování trendů a souvisejících rizik; udržitelné využívání a rozvoj; konservace živočišných genetických zdrojů 30 Strategická priorita č. 17 Zřizovat kontaktní body a posilovat mezinárodní sítě 30 Strategická priorita č. 18 Zvyšovat národní informovanost o úlohách a hodnotách živočišných genetických zdrojů 31 Strategická priorita č. 19 Zvyšovat regionální a mezinárodní informovanost o úlohách a hodnotách živočišných genetických zdrojů 31 Strategická priorita č. 20 Přezkoumávat a rozvíjet národní politiky a právní rámec pro živočišné genetické zdroje 31 Strategická priorita č. 21 Přezkoumávat a rozvíjet mezinárodní politiky a regulační rámce pro živočišné genetické zdroje 32 Strategická priorita č. 22 Koordinovat činnost Komise v oblasti politiky živočišných genetických zdrojů spolu s ostatními mezinárodními fóry 33 Strategická priorita č. 23 Posilovat úsilí o mobilizaci zdrojů, včetně finančních zdrojů pro konservaci, udržitelné využívání a rozvoj živočišných genetických zdrojů 33 Část III Provádění a financování Globálního akčního plánu pro živočišné genetické zdroje 35 vi

9 PROHLÁŠENÍ O ŽIVOČIŠNÝCH GENETICKÝCH ZDROJŮ Z INTERLAKENU (Interlakenská deklarace) 1 Uznávajíce zásadní úlohy a hodnoty živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství, zejména jejich přínos pro potravinovou bezpečnost současných a budoucích generací; vědomi si hrozeb pro potravinovou bezpečnost a udržitelný způsob obživy venkovských společenství, které představuje ztráta a eroze uvedených zdrojů; sešli jsme se my, zástupci (výčet států a výčet organizací) v Interlakenu ve Švýcarsku na pozvání Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a švýcarské vlády na této první mezinárodní technické konferenci o živočišných genetických zdrojích, vědomi si našich odpovědností a mnoha úkolů, které je třeba řešit, ale s přesvědčením a důvěrou v to, že pokroku lze a je třeba dosáhnout. Tato mezinárodní technická konference o živočišných genetických zdrojích je velkým příspěvkem k budování účinného mezinárodního rámce pro udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství a světovou potravinovou bezpečnost. 2 Uznáváme, že státy mají suverénní práva na své živočišné genetické zdroje pro výživu a zemědělství. 3 Potvrzujíce naši společnou a individuální odpovědnost za zachování, udržitelné řízení a rozvoj živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství, uznáváme vzájemnou závislost zemí, regionů a lidí v oblasti uvedených zdrojů. 4 Zavazujeme se dosáhnout udržitelného využívání, rozvoje a zachování živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství. Rovněž se zavazujeme usnadnit přístup k uvedeným zdrojů, a spravedlivému a rovnému sdílení přínosů z jejich využívání v souladu s příslušnými mezinárodními závazky a národními právními předpisy. Naším cílem je zdokonalit světovou potravinovou bezpečnost, zlepšit stav výživy lidstva a přispět k rozvoji venkova. 5 Vítáme Zprávu o stavu světových živočišných genetických zdrojů, která byla vypracována za přispění jednotlivých zemí pod vedením Komise pro genetické zdroje pro výživu a zemědělství FAO. Jedná se o první komplexní celosvětové vyhodnocení stavu živočišných genetických zdrojů, které je základem pro Globální akční plán pro živočišné genetické zdroje. 6 Uznáváme, že stávající různorodost živočišných druhů není v nejvyšší možné míře využita pro větší produkci potravin, lepší výživu lidí a další udržení venkovských společenství nebo pro účinnější výrobní systémy. Se znepokojením konstatujeme významný pokračující úbytek plemen hospodářských zvířat. Pokračující eroze a ztráta živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství by ohrozily snahu o dosažení potravinové bezpečnosti, zlepšení stavu výživy lidstva a podporu rozvoje venkova. Potvrzujeme, že by měly zesílit snahy o další zachování, rozvoj, zlepšení a udržitelné využívání živočišných genetických zdrojů. 1

10 PROHLÁŠENÍ O ŽIVOČIŠNÝCH GENETICKÝCH ZDROJŮ Z INTERLAKENU 7 Uznáváme, že by měla být rychle přijata opatření pro zachování ohrožených plemen zvířat vzhledem ke znepokojivé míře eroze živočišných genetických zdrojů. 8 Uznáváme potřebu zejména prostřednictvím výzkumu podpořit rozvoj znalostí vedoucích k lepšímu udržitelnému využívání, rozvoji a zachování živočišných genetických zdrojů. 9 Uznáváme, že genetické zdroje živočišných druhů nejdůležitějších pro potravinovou bezpečnost, udržitelnou obživu a prosperitu lidí jsou výsledkem přírodního výběru i cílené selekce prováděné drobnými rolníky, zemědělci, pastevci a chovateli po generace na celém světě. Výsledkem je široká škála plemen hospodářských zvířat, která znamenají různorodé přínosy pro lidstvo i životní prostředí. Jsme si vědomi toho, že všechny země budou muset sehrát svou úlohu při zachování těchto zdrojů jako základu pro vývoj hospodářských zvířat, potravinovou bezpečnost a lepší výživu svých venkovských a městských obyvatel i pro udržení svých venkovských společenství. 10 Bereme na vědomí, že udržení rozmanitosti živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství je nezbytné k tomu, aby mohli zemědělci, pastevci a chovatelé splnit současné a budoucí produkční nároky vyplývající ze změn životního prostředí, včetně změny klimatu, zvýšit odolnost proti chorobám a parazitům a reagovat na změny spotřebitelské poptávky po živočišných produktech. Rovněž uznáváme vnitřní hodnotu biologické rozmanitosti a environmentální, sociální, ekonomický, zdravotní, vědecký, vzdělávací a kulturní a duchovní význam plemen hospodářských zvířat a svou etickou odpovědnost za zajištění toho, aby byly genetické zdroje k dispozici budoucím generacím lidí. 11 Jsme si vědomi toho, že poptávka po mase, mléku a jiných živočišných produktech dramaticky roste. Udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství budou zásadním přínosem pro dosažení cílů Římské deklarace pro světovou potravinovou bezpečnost, akčního plánu Světového potravinového summitu i rozvojových cílů tisíciletí, zejména cíle 1: vymýcení extrémní chudoby a hladu a cíle 7: zajištění udržitelnosti životního prostředí. Udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství jsou nezbytným příspěvkem k provádění Agendy 21 a Úmluvy o biologické rozmanitosti. 12 Uznáváme obrovský přínos, který místní a původní společenství a zemědělci, pastevci a chovatelé všech regionů světa znamenali a nadále budou znamenat pro udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství. Dále uznáváme historický a významný přínos všech lidí pracujících v oboru chovatelství, kteří formovali živočišné genetické zdroje tak, aby splňovaly potřeby společnosti. Právě jejich vlastnictví a řízení živočišných genetických zdrojů jim v minulosti umožnilo v této oblasti významně přispět. Toto vlastnictví a řízení by mělo být zabezpečeno pro budoucí prospěch pro společnost. Potvrzujeme, že tito lidé by se měli podílet na spravedlivém a rovném sdílení přínosů z využívání živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství. Potvrzujeme, že je žádoucí s výhradou dodržení národních právních předpisů respektovat, chránit a zachovávat tradiční znalosti chovatelství a produkce jako příspěvek k udržitelné obživě, a že je nutná účast všech zúčastněných subjektů v rozhodovacích procesech na národní úrovni v oblasti týkající se udržitelného využívání, rozvoje a zachování živočišných genetických zdrojů. 2

11 13 Jsme si vědomi toho, že budoucí poptávka pro živočišných produktech musí být uspokojována v rámci udržitelného zemědělství a rozvoje, což bude vyžadovat integrované přístupy k hospodářskému rozvoji a sledování sociálních, kulturních a environmentálních cílů. Chápeme, že je nezbytné přijmout přístupy k řízení kombinující nejlepší tradiční a moderní znalosti a technologie a že je nutné uplatňovat přístup založený na agroekosystémech a integrovaných postupech řízení přírodních zdrojů. 14 Bereme na vědomí, že v národních a mezinárodních kapacitách pro inventarizaci, sledování, charakterizaci, udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů existují velké mezery a slabá místa. Uznáváme potřebu velkých finančních zdrojů, dlouhodobé podpory národních a mezinárodních programů pro živočišné genetické zdroje pro zvýšení světové potravinové bezpečnosti a přispění k udržitelnému rozvoji venkova. Potvrzujeme, že je nezbytné revidovat institucionální kapacitu, řídící struktury, programy a politiky, zjišťovat nedostatky a řešit je posilováním národních kapacit, zejména v rozvojových zemích. Vyzýváme k intenzivnějšímu partnerství vlád, vědců, zemědělců, pastevců, chovatelů a spotřebitelů v zájmu zesílení snah o řízení živočišných genetických zdrojů a překonání velkých mezer a slabých míst. 15 Uznáváme, že přenos technologií pro udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů je nezbytný pro světovou potravinovou bezpečnost a uspokojení potřeb rostoucího počtu obyvatel světa, a měl by být usnadněn v souladu s příslušnými mezinárodními závazky a příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Uznáváme, že udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství budou vyžadovat podporu a účast ze strany zemědělců, pastevců a chovatelů, místních a původních společenství, organizací a institucí, soukromého sektoru a občanské společnosti. Uznáváme, že je nutné prosazovat technickou a finanční spolupráci na regionální a mezinárodní úrovni mezi zeměmi, mezivládními organizacemi, nevládními organizacemi a soukromým sektorem. 16 Na této první mezinárodní technické konferenci o živočišných genetických zdrojů jsme přijali Globální akční plán pro živočišné genetické zdroje. Jsme přesvědčeni o nejvyšší důležitosti jeho začlenění do vnitrostátních politik, plánů a programů pro biologickou rozmanitost a zemědělství a nezbytné vnitrostátní, regionální a mezinárodní spolupráce. Tento Globální akční plán stanoví komplexní a sladěný rámec pro zlepšení řízení živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství; také pomocí posilování politik, institucí a budování kapacit. Provádění Globálního akčního plánu přispěje k vytvoření synergií mezi probíhajícími činnostmi a rovněž umožní nejúčinnější využívání dostupných finančních a personálních zdrojů; větší úsilí je nutné pro udržení přiměřených finančních zdrojů na podporu rozvojových zemí. 17 Bereme na vědomí, že zajištění nových a dalších zdrojů může znamenat velký rozdíl ve schopnosti světa řešit udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství. Proto velmi doporučujeme přijetí konkrétních kroků, které zajistí přiměřené navýšení finančních prostředků na podporu provádění Globálního akčního plánu v rozvojových zemích a zemích s hospodářstvím v přechodné fázi. 3

12 PROHLÁŠENÍ O ŽIVOČIŠNÝCH GENETICKÝCH ZDROJŮ Z INTERLAKENU 18 Uznáváme, že hlavní odpovědnost za provádění Globálního akčního plánu je na národních vládách. Zavazujeme se dodržet své závazky a přijmout nezbytná opatření k provádění Globálního akčního plánu v souladu s našimi národními kapacitami a zdroji. Vyzýváme všechny lidi a jejich společenství a organizace, aby se k nám v tomto společném úsilí připojili. 19 Bereme na vědomí nezbytnou úlohu Organizace OSN pro výživu a zemědělství při podpoře práce jednotlivých zemí na provádění Globálního akčního plánu. Vyzýváme Komisi pro genetické zdroje pro výživu a zemědělství Organizace OSN pro výživu a zemědělství, aby prováděla dohled a hodnocení a podávala zprávy o provádění Globálního akčního plánu pro živočišné genetické zdroje. Přijato dne 7. září

13 GLOBÁLNÍ AKČNÍ PLÁN PRO ŽIVOČIŠNÉ GENETICKÉ ZDROJE ÚVOD 1 Živočišné genetické zdroje pro výživu a zemědělství 1 jsou nezbytnou součástí biologického základu pro světovou potravinovou bezpečnost a přispívají k živobytí více než tisíce milionů lidí. Různorodá základna zdrojů má zásadní význam pro přežití a prosperitu lidstva a přispívá k vymýcení hladu: živočišné genetické zdroje jsou rozhodující při přizpůsobování měnícím se sociálněekonomickým a environmentálním podmínkám, včetně změny klimatu. Jsou surovinou pro chovatele zvířat a patří k nejdůležitějším vstupům pro zemědělce. Jsou nezbytné pro udržitelnou zemědělskou produkci. Při řádném řízení nemusí být nikdy vyčerpány, protože neexistuje žádná vnitřní neslučitelnost využívání a zachování. Zachování, udržitelné využívání a spravedlivé a rovné sdílení prospěchu z jejich využívání jsou otázkou mezinárodního zájmu a Globální akční plán pro živočišné genetické zdroje poprvé pro toto odvětví stanoví dohodnutý mezinárodní rámec. Prosazování širšího využití živočišné biologické rozmanitosti může přispět k lepšímu zdraví a výživě lidí a rozšířit možnosti pro diverzifikaci obživy a tvorbu příjmů. Příprava Globálního akčního plánu pro živočišné genetické zdroje 2 V roce 1990 FAO iniciovala přípravu komplexního programu pro udržitelné řízení živočišných genetických zdrojů na globální úrovni. V roce 1993 FAO zahájila Globální strategii řízení zemědělských živočišných genetických zdrojů, která měla vést národní, regionální a globální snahy o posílení příspěvku domestikovaných zvířat a jejich produktů k potravinové bezpečnosti a rozvoji venkova a zabránit erozi živočišných genetických zdrojů. 3 Od roku 1997 mezivládní Komise FAO pro genetické zdroje pro výživu a zemědělství dohlížela na proces přípravy Zprávy o stavu světových živočišných genetických zdrojů probíhající v jednotlivých zemích. V roce 2001 FAO vyzvala všechny země, aby předložily národní zprávy o stavu a trendech jejich živočišných genetických zdrojů, aktuálních a potenciálních přínosech zemědělských zvířat pro výživu, zemědělství a rozvoj venkova a stavu vnitrostátních kapacit pro řízení těchto zdrojů a aby předložily seznamy prioritních opatření. 4 Národní zprávy prokazují významný a nenahraditelný přínos různorodosti zemědělských zvířat pro potravinovou bezpečnost a rozvoj národů. Ukazují, že plný potenciál živočišných genetických zdrojů zdaleka není využit a potvrzují závažnou erozi genetické různorodosti v rozvinutých i rozvojových zemích. 5 Tato eroze má mnoho příčin, včetně změn výrobních systémů, mechanizace, úbytku pozemků pro pastviny, přírodních kalamit, výskytu chorob, nevhodných chovatelských postupů a metod, nevhodného zavádění exotických plemen, ztráty jistoty chovatelů ohledně držby půdy a přístupu k ostatním přírodním zdrojům, měnících se kulturních zvyklostí, eroze zavedených institucí a sociálních vztahů, 1 Mezinárodní technická konference použila pro účely svých jednání následující terminologii. V celém Globálním akčním plánu pro živočišné genetické zdroje se pojem živočišné genetické zdroje týká specificky živočišných genetických zdrojů užívaných nebo potenciálně užitečných pro výživu a zemědělství. Pojem hospodářská zvířata použitý v tomto dokumentu zahrnuje všechna domestikovaná zvířata využívaná pro výživu a zemědělství. Pojem proto zahrnuje živočišné druhy ptáků i savců přispívající k výživě a zemědělství. Konference požádala FAO o další zdokonalení těchto pracovních definic. 5

14 GLOBÁLNÍ AKČNÍ PLÁN PRO ŽIVOČIŠNÉ GENETICKÉ ZDROJE vlivu růstu počtu obyvatel a rozvoje měst a nehodnocení dopadu postupů z hlediska udržitelnosti a nerozvíjení vhodných politik a hospodářských opatření. Eroze živočišných genetických zdrojů ohrožuje schopnost farmářů a chovatelů hospodářských zvířat reagovat na změny životního prostředí a sociálněekonomické změny, včetně měnících se stravovacích zvyklostí a preferencí spotřebitelů. Struktura a organizace Globálního akčního plánu pro živočišné genetické zdroje 6 Globální akční plán pro živočišné genetické zdroje se skládá ze tří částí: odůvodnění Globálního akčního plánu pro živočišné genetické zdroje, strategických akčních priorit a provádění a financování. 6

15 Část I Zdůvodnění Globálního akčního plánu pro živočišné genetické zdroje 7 Strategické akční priority uvedené v tomto Globálním akčním plánu pro živočišné genetické zdroje navrhují konkrétní opatření ke zvrácení současných trendů eroze a nedostatečného využívání živočišných genetických zdrojů. Provádění strategických akčních priorit významným způsobem přispěje k mezinárodnímu úsilí o podporu potravinové bezpečnosti a udržitelného rozvoje a zmírnění chudoby v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí a ostatními mezinárodními závazky. Odůvodnění Globálního akčního plánu pro živočišné genetické zdroje 8 Poprvé v historii uvádí Zpráva o stavu světových živočišných genetických zdrojů komplexní globální hodnocení úloh, hodnot a stavu živočišných genetických zdrojů, které zdůrazňuje důležitost odvětví chovu hospodářských zvířat v rámci zemědělství. Specifické strategické akční priority pro udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství obsažené v tomto Globálním akčním plánu pro živočišné genetické zdroje jsou odůvodněné vzhledem ke svému velkému významu pro globální potravinovou bezpečnost a specifickým rysům biologické rozmanitosti hospodářských zvířat jako nedílné součásti zemědělských ekosystémů. 9 Genetická rozmanitost hospodářských zvířat a možnosti jejího využití jsou obvykle posuzovány z hlediska plemen. Plemena jsou pojmy spíše kulturní než fyzické a tyto pojmy se v jednotlivých zemích liší. V důsledku toho je charakterizace na genetické úrovni velmi obtížná. Pro účely udržitelného řízení je třeba rozmanitost posuzovat a chápat na úrovni živočišných druhů, mezi plemeny a v rámci plemen samotných. 10 K hlavním znakům živočišných genetických zdrojů patří následující: rozmanitost živočišných genetických zdrojů je nezbytná k uspokojení základních lidských potřeb zajištění potravin a obživy. Přispívají k lidským potřebám tím, že poskytují maso, mléko a mléčné výrobky, vejce, vlákna, oděvy, zdroje pro dočasné a trvalé příbytky, mrvu jako hnojivo a palivo, tažnou sílu, pomoc při lovu a obchodovatelné statky. Genetická různorodost definuje nejen produkci a funkční rysy živočišných plemen, ale i schopnost přizpůsobit se různým prostředím, včetně dostupnosti potravy a vody, klimatu, škůdců a chorob. Rozmanité živočišné genetické zdroje zejména v rozvojovém světě jsou klíčem k hospodářskému rozvoji. Zhruba 70 procent chudých lidí světa závisí na hospodářských zvířatech jako na důležité složce své obživy. Rozmanitost těchto zdrojů a následná přizpůsobivost živočišných druhů a plemen extremním podmínkám sucha, vlhka, chladu a tepla, umožňují přežití lidí v některých z nejvíce nehostinných oblastí na Zemi, od Arktidy a horských regionů po extrémně horké a suché oblasti, kde nelze spoléhat výhradně na pěstování plodin. Za let od domestikace prvních druhů hospodářských zvířat vyvinuli zemědělci a pastevci v různorodých prostředích více než domestikovaných živočišných plemen. Tato plemena nyní představují jedinečné kombinace genů. Všechny živočišné genetické zdroje pro výživu a zemědělství jsou tedy výsledkem lidských zásahů: od počátku zemědělství je pastevci a zemědělci vědomě selektovali a zdokonalovali a tyto zdroje se rozvíjely společně s ekonomikami, 7

16 GLOBÁLNÍ AKČNÍ PLÁN PRO ŽIVOČIŠNÉ GENETICKÉ ZDROJE kulturami, systémy znalostí a společnostmi. Na rozdíl od většiny biologické rozmanitosti ve volné přírodě vyžadují domestikované živočišné zdroje ze strany lidí trvalé řízení citlivé na jejich jedinečnou povahu. Z hlediska jejich nesmírného potenciálního přínosu ke zmírňování hladu a chudoby a k udržitelnému rozvoji jsou živočišné genetické zdroje pro výživu a zemědělství nedostatečně chráněny a nedostatečně využívány. Většina zemí je ve věci živočišných genetických zdrojů navzájem vysoce závislá. Živočišné geny, genotypy a populace se od pradávna šířily po celé planetě prostřednictvím rozšiřování zemědělství a významné úlohy hospodářských zvířat při migraci lidí. Zvířata byla v mnoha regionech dopravním prostředkem a předmětem obchodu. Živočišné genetické zdroje bez přerušení rozvíjeli pastevci a zemědělci uvnitř i vně historických středisek domestikace. Kromě toho byly živočišné genetické zdroje v posledních 500 letech systematicky vyměňovány mezi světadíly a přes oceány, což tuto vzájemnou závislost prohloubilo. Z globálního hlediska většina potravinových a zemědělských systémů na celém světě závisí na hospodářských zvířatech, která byla původně domestikována jinde, a na plemenech vyvinutých v jiných zemích a regionech. Tyto jedinečné znaky domestikovaných zvířat je třeba brát v úvahu při zajišťování spravedlivého a rovného sdílení z nich odvozených přínosů a při přípravě rozvoje budoucích politik a regulačních opatření. Většinu živočišných genetických zdrojů v současné době zachovávají zemědělci, pastevci a jejich komunity jako nedílné součásti svých zemědělských ekosystémů, ekonomik a kultur. Domestikovaná zvířata často hrají klíčovou úlohu v mýtech, kulturách, náboženstvích, tradicích a sociálních zvyklostech. Kromě zvířat samých mají v mnoha společnostech potraviny živočišného původu silné sociálně-ekonomické a kulturní funkce vedle důležitých funkcí ve výživě a skladbě stravy. Tuto významnou sociální, kulturní a strukturální úlohu mají hospodářská zvířata v původních a místních společenstvích i dnes: kulturní význam zvířat je často klíčovým faktorem zachování in situ. Je uznávána důležitá úloha chovatelů, pastevců a místních společenství při využívání a vývoji hospodářských zvířat jako zdrojů. V některých zemích mají chovatelé hospodářských zvířat k těmto zdrojům specifická práva na základě svých vnitrostátních právních předpisů nebo tradičních práv. Domestikovaná plemena zvířat zajišťují klíčové funkce v agrosystému, například koloběh živin, šíření semen a zachování přírodních stanovišť. Živočišné genetické zdroje a živočišné řídící systémy jsou nedílnou součástí ekosystémů a produktivní krajiny na celém světě. Sezonními přesuny svých stád pastevci jednotlivé ekosystémy propojují. Výrobní systémy založené na půdě, které mají rostlinné i živočišné složky, potřebují společné řízení různých složek biologické různorodosti, včetně půd, plodin, luk a pastvin, krmných plodin a volně žijících živočichů. Rozsah a míru úbytku živočišných genetických zdrojů je stále obtížné odhadnout, i přes jasnější obraz živočišných genetických zdrojů, který byl výsledkem přípravy národních zpráv pro Zprávu o stavu světových živočišných genetických zdrojů. Nedostatek informací brzdí rozhodování ohledně toho, co je třeba zachovat a rozvinout a jak nejlépe využít omezené prostředky, které jsou k dispozici pro ochranu. Základní hodnoty pro měření změny jsou stále nejasné a nebyly harmonizovány metodiky pro charakterizaci, inventarizaci a sledování, aby bylo možné stanovit obecné pokyny. Nicméně existují známky toho, že řada plemen vymřela a mnoho dalších bude ztraceno, pokud země 8

17 zdůvodnění ČÁST I nezačnou ihned provádět ochranná opatření. Jakkoli některé národy uznávají nezbytnost zachování jejich národních živočišných genetických zdrojů, globální reakce byla dosud sporadická a nedostatečná. Zejména nebyla dosud dostatečně charakterizována mnohá místní plemena, zvláště plemena, která chovají chudí zemědělci v náročných prostředích v rozvojových zemích. Tyto populace zvířat pravděpodobně obsahují mnoho cenných adaptivních vlastností a pokud vymřou dříve, než je plně pochopíme, může být navždy ztracena značná hodnota. Tradiční výrobní systémy vyžadovaly víceúčelová zvířata, která, ačkoli jsou méně produktivní než plemena s vysokou produkcí, mohou mít mnoho cenných funkčních vlastností. Moderní zemědělství vyvinulo specializovaná plemena a optimalizovalo konkrétní produkční vlastnosti. Moderní chovatelé zvířat dosáhli významných nárůstů produktivity ve výrobních systémech s vysokými externími vstupy. Hospodářská zvířata nyní v rozvojových zemích přispívají k hrubé zemědělské domácí produkci zhruba 30 procenty s plánovaným nárůstem na 39 procent v roce Pouze 14 z více než 30 domestikovaných druhů savců a ptáků poskytuje 90 procent živočišných potravin pro člověka. Pět hlavních druhů hospodářských zvířat skot, ovce, kozy, prasata a kuřata zajišťuje většinu produkce potravin a mezi nimi stále větší podíl v celkové produkci připadá na malý počet mezinárodních přeshraničních plemen 2. Tento proces vede ke zužující se genetické bázi, protože plemena i živočišné druhy jsou v reakci na tržní síly opouštěny. U komerčních plemen vede velký selekční tlak ke zužující se genetické bázi, která je spojena s potenciálním rizikem pro současnou a budoucí potravinovou bezpečnost. Chovné programy a politiky by měly zahrnovat zohlednění široké genetické variability v rámci populací a plemen, která je nezbytná pro rozvoj živočišné výroby splňující budoucí úkoly. Dlouhodobá udržitelnost selekčních programů vyžaduje pravidelné posuzování genetických změn a úpravy selekčních cílů. Tvůrci politik v mnoha zemích a v mezinárodním měřítku si jsou zřídkakdy vědomi různorodých a významných přínosů živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství a případných tradičních práv chovatelů hospodářských zvířat na národní úrovni. Udržitelné využívání a zachování živočišných genetických zdrojů bylo a obecně nadále je malou prioritou při rozvoji politik pro zemědělství, životní prostředí, obchod a zdraví lidí a zvířat. Důsledkem byly nedostatečné investice do základního institucionálního rozvoje a budování kapacit. Řízení živočišných genetických zdrojů je složitý úkol, protože je nutné řešit jak otázky týkající se zdrojů (například výběr nebo zachování plemen), tak mezioborové záležitosti ovlivňující živočišné genetické zdroje, například veterinární opatření, vývojové a obchodní normy a řízení životního prostředí. Kromě toho jsou odpovědnosti sdíleny různými sektory a institucemi ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku. 11 Strategicky plánované zachování, využití a rozvoj živočišných genetických zdrojů jsou nezbytné, země však čelí složitým problémům při zvažování nejlepšího způsobu formulování příslušných národních a mezinárodních politik. Zvyšování kapacity na všech úrovních je klíčovým prvkem Globálního akčního plánu pro živočišné genetické zdroje. Globální akční plán pro živočišné genetické zdroje chce podporovat pragmatický, systematický a účinný celkový přístup, který bude 2 FAO propojila populace plemen, které mohou náležet ke společnému genofondu, a proto je lze považovat za stejné plemeno. Tato plemena byla nazvána termínem přeshraniční plemena. Regionální přeshraniční plemena jsou hlášena v několika zemích jednoho regionu a mezinárodní přeshraniční plemena jsou hlášena ve více než jednom regionu. Záměrem je, aby užívání termínu přeshraniční plemena nepoškozovalo suverénní práva zemí v rámci jejich vnitrostátních jurisdikcí. 9

18 GLOBÁLNÍ AKČNÍ PLÁN PRO ŽIVOČIŠNÉ GENETICKÉ ZDROJE harmonicky řešit rozvoj institucí, lidské zdroje, rámce spolupráce a mobilizaci zdrojů. 12 Činnosti týkající se zachování in situ, zachování ex situ a využívání živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství byly dosud prováděny převážně bez vhodného propojení a koordinace: Globální akční plán pro živočišné genetické zdroje chce tuto situaci zlepšit. Jistá ztráta místních plemen je nevyhnutelná vzhledem k probíhajícím změnám systémů živočišné výroby v rozvinutých a rozvojových zemích a omezené dostupnosti zdrojů pro ochranu. Avšak pokud dovolíme, aby to byl zcela náhodný a nekontrolovaný proces, znamená to přijetí nevyhodnoceného, ale potenciálně důležitého rizika ztráty zdrojů velké dlouhodobé hodnoty. Státy a mezinárodní společenství by si měly být vědomy ztrát, které by pravděpodobně nastaly, a měly by spolu jednat a dohodnout se na tom, jaké ztráty jsou připraveny akceptovat a jaké investice jsou nutné k udržení a zachování klíčové živočišné genetické různorodosti. Mezinárodní výzkumné společenství by mělo v podmínkách neúplných informací dodat vědecké podklady pro strategická rozhodnutí. 13 Ve většině zemí je základna finančních a lidských zdrojů pro tuto práci nedostatečná a existuje v ní mnoho mezer a neefektivních míst. Kromě toho jsou kapacity a činnosti států a regionů pro řešení živočišných genetických zdrojů na velmi rozdílných stupních rozvoje. Globální akční plán pro živočišné genetické zdroje poskytne mezinárodním společenstvím dohodnutý základ pro podporu a zvýšení celkové účinnosti vnitrostátních, regionálních a globálních snah o udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů a pro usnadnění mobilizace zdrojů, včetně přiměřených zdrojů finančních. Cíle a strategie Globálního akčního plánu pro živočišné genetické zdroje 14 Globální akční plán pro živočišné genetické zdroje je zamýšlen jako opakovaný plán s počátečním časovým rozpětím deset let, s ustanoveními o udržitelném využívání, rozvoji a zachování živočišných genetických zdrojů na vnitrostátní, regionální a globální úrovni. 15 Hlavní cíle Globálního akčního plánu pro živočišné genetické zdroje: prosazovat udržitelné využívání a rozvoj živočišných genetických zdrojů pro potravinovou bezpečnost, udržitelné zemědělství a prosperitu lidí ve všech zemích; zajistit zachování rozmanitosti důležitých živočišných genetických zdrojů pro současné a budoucí generace a zastavit náhodné ztráty těchto klíčových zdrojů; prosazovat spravedlivé a rovné sdílení přínosů z využívání živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství a uznat úlohu tradičních znalostí, inovací a postupů významných pro zachování živočišných genetických zdrojů a jejich udržitelné využívání a v případě potřeby zavést účinné politiky a legislativní opatření; v rámci vnitrostátního práva vyhovět individuálním i kolektivním potřebám pastevců a zemědělců ve věci nediskriminačního přístupu ke genetickému materiálu, informacím, technologiím, finančním zdrojům, výsledkům výzkumu, systémům uvádění na trh a přírodním zdrojům, aby mohli nadále řídit a zlepšovat živočišné genetické zdroje a těžit z hospodářského rozvoje; 10

19 Zdůvodnění ČÁST I prosazovat agroekosystémový přístup pro udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů; pomáhat státům a institucím odpovědným za řízení živočišných genetických zdrojů stanovovat, provádět a pravidelně revidovat národní priority pro udržitelné využívání, rozvoj a zachování živočišných genetických zdrojů; posílit národní programy a zvýšit institucionální kapacitu zejména v rozvojových zemích a zemích s hospodářstvím v přechodné fázi a rozvíjet příslušné regionální a mezinárodní programy; tyto programy by měly zahrnovat vzdělávání, výzkum a školení v oblasti charakterizace, inventarizace, sledování, zachování, rozvoje a udržitelného využívání živočišných genetických zdrojů; prosazovat činnosti zaměřené na zvyšování veřejné informovanosti a upozorňování dotčených vlád a mezinárodních organizací na potřeby udržitelného využívání a zachování živočišných genetických zdrojů. 16 Globální akční plán pro živočišné genetické zdroje vychází z předpokladu, že státy jsou v oblasti živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství v podstatě vzájemně závislé a že je nezbytná významná mezinárodní spolupráce. V této souvislosti byl Globální akční plán pro živočišné genetické zdroje vypracován na základě těchto parametrů a podmínek: rozmanitost živočišných genetických zdrojů zajistí schopnost odvětví živočišné výroby vyhovět měnícím se nárokům trhu a podmínkám životního prostředí, včetně změny klimatu a nových chorob. Zemědělci a pastevci vyžadují plemena zvířat, která splňují místní potřeby a zajišťují zaměstnanost ve venkovských společenstvích a která jsou odolná vůči řadě biotických a abiotických faktorů, včetně extrémních klimatických podmínek, dostupnosti krmiva, parazitů a ostatních činitelů chorob. Kromě toho zajišťují hospodářská zvířata přímý zdroj potravin v době neúrody; vzhledem ke vzájemné závislosti snižuje zachování různorodé škály živočišných genetických zdrojů v zemích celého světa rizika v globálním měřítku a posiluje globální potravinovou bezpečnost; základní charakterizace a inventarizace živočišných genetických zdrojů a rutinní sledování populací z hlediska variability jsou základem pro strategie a programy zlepšování plemen a pro programy zachování a plánování pro případ mimořádných událostí na ochranu ohrožených cenných zdrojů; identifikace zvířat a evidence užitkovosti jsou nezbytné pro trvalé zdokonalování živočišných genetických zdrojů. Při této snaze hrají zásadní úlohu veřejní a soukromí chovatelé a chovatelské organizace a tržní poptávka. V mnoha zemích bylo s výjimkou některých plemen v tomto smyslu učiněno jen velmi málo; zachování a udržitelné využívání živočišných genetických zdrojů vyžaduje smíšený přístup a práci in situ i ex situ. Je stále více uznáváno, že v důsledku současné rychlé eroze živočišných genetických zdrojů je nutné v blízké budoucnosti zavést účinné a nákladově efektivní strategie zachování ex situ, které by doplnily zachování in situ. Holistický plánovací přístup k strategiím zachování a využívání musí pro dosažení maximálního účinku a svou udržitelnost usilovat o strategické priority na úrovni zemědělského podniku, společenství, chovatelské organizace, vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni; 11

20 GLOBÁLNÍ AKČNÍ PLÁN PRO ŽIVOČIŠNÉ GENETICKÉ ZDROJE pastevci, zemědělci a chovatelé, jednotlivě i kolektivně, a původní a místní společenství hrají klíčovou úlohu při zachování in situ a rozvoji živočišných genetických zdrojů. Je důležité lépe pochopit a podpořit jejich úlohu v kontextu rychlé hospodářské a sociální změny, aby mohli hrát účinnou úlohu v řízení in situ a spravedlivým a rovným způsobem se podílet na přínosech z využívání těchto zdrojů. V tomto úkolu může chovatelům hospodářských zvířat a jejich společenstvím pomáhat řada činitelů a zúčastněných subjektů: výzkumní pracovníci, pomocné agentury, soukromý sektor, nevládní organizace a místní družstva; nejrůznější plemena zvířat poskytují důležité služby v ekosystémech v konkrétních krajinných prostředích, zejména pastvinářských ekosystémech, což je často silná motivace pro jejich zachování in situ. Tyto produktivní vazby mezi plemeny a krajinou je třeba udržovat a lépe řídit prostřednictvím vhodných politik a strategií využití půdy. Ochranu potřebují i volně žijící příbuzní domestikovaných živočišných druhů a volně žijící plemena; účinné řízení živočišných genetických zdrojů na všech úrovních závisí na začlenění a vědomé účasti všech příslušných zúčastněných subjektů. Jsou nezbytné vhodné postupy účasti, které zajistí respektování a vyvážení zájmů různých zúčastněných subjektů. 12