T T. Think Together Josef Slaboch THINK TOGETHER. Řízení rizik v zemědělství prostřednictvím pojištění

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 6. února 2012 T T THINK TOGETHER Think Together 2012 Řízení rizik v zemědělství prostřednictvím pojištění Risk management in agriculture by means of insurance Josef Slaboch 83

2 Abstrakt Řízení rizik v zemědělství je způsob, jak zajistit účinnost zemědělské produkce i v případě přírodních katastrof, které jsou v poslední době stále četnější a ohrožují tak kontinuitu zemědělské produkce a rentabilitu tohoto odvětví podnikání. Odvětví zemědělství je svým charakterem výroby jedním z nejrizikovějších odvětví národního hospodářství, především z důvodů výskytu těžce ovlivnitelných či zcela neovlivnitelných projevů přírody. Jedním z nástrojů, který slouží k eliminaci rizik v České republice je zemědělské pojištění (pojištění plodin, hospodářských zvířat a lesů). Tento příspěvek analyzuje aktuální situaci a vývoj zemědělského pojištění (pojištění plodin) na pojistném trhu v České republice. Klíčová slova Pojištění plodin, riziko, komerční pojištění, risk management, podpora pojištění Abstract The risk management in agriculture is a way to secure effectiveness of agricultural production also in case of natural disasters which are still more frequent in recent times and endanger continuity of agricultural production and profitability of this business branch. The agriculture branch is with its production character one of the most risky branch of the national economy, above all for the reason of occurrence of hardly suggestible or absolutely non-suggestible manifestations of the nature. One of tools which is used for risk elimination in the Czech Republic is an agricultural insurance (crop insurance, farm animal insurance, forest insurance). This paper analyses the actual situation and development Think Together 2012 of agricultural insurance (crop insurance) on the insurance market in the Czech Republic. Key words Agricultural insurance, risk, commercial insurance, risk management, premium subsidies Cíl Hlavním cílem této práce je analyzovat a prezentovat poznatky získané rozborem situace na českém trhu s pojištěním zemědělských plodin. Pojištění je jedním ze způsobů eliminace rizik ohrožující zemědělskou produkci. Zemědělské odvětví je svým charakterem výroby jedním z nejrizikovějších odvětví národního hospodářství, především z důvodů výskytu těžce ovlivnitelných či zcela neovlivnitelných projevů počasí. Pojištění proti klimatickým rizikům je v zemědělství zcela opodstatněné a nutné, protože jednak pomáhá zmírňovat, odstraňovat a ředit riziko mezi více subjektů, ale také je kamenem stability v tomto odvětví. Pojištění reguluje možné riziko a tím pomáhá udržovat kontinuitu výroby (podnikání) v případě výpadku produkce z důvodů klimatických rizik. Pojištění diverzifikuje míru rizika, kterou by v případě škodní události nesl zemědělec sám. Pojištění je tedy ochrannou cestou v zajištění kontinuální produkce. Materiál a metodika Metodickým východiskem pro zpracování tohoto příspěvku byla studie publikací a dostupných dokumentů ze zkoumané oblasti. Využitím komparační analýzy, indukce a syntézy byly stanoveny a diskutovány současné podoby krytí rizik spojených se zemědělskou produkcí na trhu komerčního pojištění v České republice. Z ukazatelů užívaných k hodnocení Dostupné z:

3 úrovně pojistného trhu jsou v příspěvku použity především základní ukazatele hodnotící výkonnost pojistitelů a rozvoj pojistného trhu. Mezi použité ukazatele patří předepsané pojistné, pojistné plnění, škodní průběh (škodní kvóta), podíl pojistitelů na předepsaném pojistném a počet komerčních pojišťoven ve sledovaném období K důležitým ukazatelům náleží rovněž propojištěnost, která vyjadřuje podíl plochy pojištěných plodin na celkové výměře (v ha). Pro charakterizování dynamiky vývoje ekonomických ukazatelů v časových řadách se běžně užívají různé základní statistické charakteristiky. Mimo absolutních charakteristik jsou využívány také relativní charakteristiky růstu, respektive poklesu, nazývané koeficienty růstu. Tyto koeficienty vyjadřují relativní postupnou rychlost změn hodnot v časové řadě. podobě přírodních katastrof. Subjektivní riziko závisí na činnosti lidí. Rozměry rizika jsou dány okamžikem realizace rizika, výskytem realizace rizika a rozsahem realizace rizika (DUCHÁČKOVÁ, 2005). Velikost rizika ovlivňují 2 charakteristiky četnost (tj. častost výskytu) a závažnost (tj. velikost škody spojená s realizací rizika). Existují čtyři vzájemné kombinace těchto dvou charakteristik (VILHELM, 2006): yt k i = kde t =2,3,4 n (1) y t 1 Zemědělství je pojímáno jako jedno z odvětví podnikání s nejvyšší mírou rizika. Je tomu tak z důvodu vyššího výskytu obtížně ovlivnitelných nebo zcela neovlivnitelných jevů vstupujících do procesu zemědělské výroby a odbytu zemědělských produktů. Roste počet a intenzita rizikových faktorů, které mohou mít nepříznivé dopady na podnik a jeho hospodářské výsledky. Podnikání v zemědělství je poznamenáno řadou rizik, která souvisí se specifickými rysy celého odvětví. Riziko je chápáno jako možnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle a tato možnost je kvantifikována určitou pravděpodobností. Objektivní riziko je na lidech a lidské činnosti nezávislé, vyskytuje se na základě objektivních skutečností, např. v Tabulka č. 1: Riziková mřížka Zdroj: (VILHELM, 2006) NN nízká četnost a nízká závažnost realizace rizika (nevyvstává potřeba pojištění), VN vysoká četnost a nízká závažnost realizace rizika (prostor pro tzv. samopojištění čili tvorbu vlastních rezerv), NV nízká četnost a vysoká závažnost realizace rizika (hlavní prostor pro pojištění), VV vysoká četnost a vysoká závažnost při realizaci rizika (prostor pro podporu státu). ISBN:

4 Rizik, která ovlivňují zemědělskou produkci, je mnoho a jsou proměnlivá. Mezi základní rizika v zemědělství řadí HARDAKER (1999) rizika: klimatická rizika nepředvídaných a nepředvídatelných projevů počasí, výrobní rizika chorob, škůdců plodin a nemocí hospodářských zvířat, vliv výrobní techniky na finální zemědělskou produkci, ekonomická rizika pohybu cen jak vstupů, tak výstupů na trhu zemědělských produktů, komerční a finanční rizika vyplývající z vlivu ostatních výrobních i nevýrobních sektorů, institucionální rizika vycházející ze změn zemědělské politiky, environmentální rizika pocházející z nepříznivých vlivů specifických forem hospodaření na životní prostředí a z dopadu hospodaření jiných hospodářských sektorů na zemědělství. Zajímavých výsledků dosáhli PALINKAS a SZÉKELY (2008), kteří zpracovali vnímání rizika ze strany zemědělských výrobců. Pro zemědělce představuje největší riziko počasí a přírodní katastrofy, které jsou neovlivnitelné a těžce předvídatelná. Dalším vnímaným rizikem ze strany zemědělců jsou odbytové problémy a poměrně vysoká volatilita cen. Z těchto rizik jsou některá pojistitelná a některá nepojistitelná. K nepojistitelným rizikům v ČR, patří rizika environmentální, institucionální a rizika související s pohybem cen zemědělských komodit. Všechna ostatní je možné na českém pojistném trhu pojistit. Příspěvek se dále věnuje pouze pojištění zemědělských plodin proti klimatickým projevům počasí, která patří mezi pojistitelná rizika na Českém trhu a dlouhodobě sužují zemědělce a patří mezi rizika s velkou četností a závažností co do výše škod. (PICKOVÁ, 2003) Výsledky a diskuse Při eliminaci rizik je pojištění jedním z mála možných nástrojů pro krytí nahodilých jevů, které potkávají každoročně zemědělskou výrobu. Samotné pojištění se řídí příslušnou platnou legislativou vycházející ze zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů a dále také individuálními podmínkami jednotlivých komerčních pojišťoven. (VÁVROVÁ, 2010) V ČR došlo po roce 1990 k několika zásadním změnám. Skončila zákonná povinnost pojištění zemědělských plodin (úrody) jednotlivými podniky, a od roku 1990 je toto pojištění dobrovolné. Dobrovolnost a nedobrá finanční situace jednotlivých zemědělských podniků způsobila rapidní propad předepsaného pojistného (v roce 1990 činilo předepsané pojistné mil. Kč a v roce 1991 pouze mil. Kč). V dalších letech se tento klesající trend nadále prohluboval. Důvodem tohoto poklesu byla špatná finanční situace zemědělských podniků, které nebyly schopni investovat do krytí či eliminace rizik v zemědělské výrobě. Po demonopolizaci pojišťovnictví (v roce 1990) se na trhu v ČR objevilo velké množství pojišťoven. Avšak pouze malá skupina nabízela svým klientům zmiňované zemědělské pojištění. V období byl na českém trhu nejvyšší počet pojišťoven nabízející zemědělské pojištění, avšak z důvodů malého zájmu a malé rentability se některé pojišťovny rozhodly prodat své pojistné kmeny jiným pojišťovnám a přestaly zemědělské ISBN:

5 pojištění ve svých pojistných službách nabízet. V posledních letech se počet pojišťoven nabízející zemědělské pojištění ustálil na 5 1, z toho jedna nabízí pouze pojištění lesů. (viz. Graf č. 1) Rok zemědělské pojištění Graf č. 1: Vývoj počtu pojišťoven v ČR Zdroj: autor dle ČAP Podíl zemědělského pojištění na celkovém pojištění v ČR je velmi nízký a stále klesá. V roce 2001 činil podíl 1,2% a v roce 2010 pouhých 0,73%. Hlavním důvodem tohoto poklesu byl nárůst předepsaného pojistného hlavně v oblasti životního a neživotního pojištění. Za sledované období se pojišťovací trh skoro zdvojnásobil (v roce 2001 činilo předepsané pojistné 80 mld. Kč, v roce 2010 necelých 153 mld. Kč tabulka č. 2). 1 Jedná o pojišťovny v rámci asociace ČAP, mimo asociaci operuje na českém trhu ještě Agra pojišťovna. předepsané pojistné celkem Podíl zem. poj. na celkovém pojistném Tabulka č. 2: Podíl zemědělského pojištění na celkovém předepsaném pojistném (mil. Kč, %) ,20 1,12 0,87 0,78 0,79 0,72 0,71 0,84 0,74 0,73 Zdroj: autor dle ČAP Poměrně radikální krok nastal v roce 2000, kdy MZe ČR zprovoznilo systém dotací na zemědělské pojištění. Realizace této podpory byla obecně vázána ze strany žadatele na úroveň jeho individuálního pojištění proti vyjmenovaným nákazám a na disponibilní finanční prostředky ze strany Ministerstva zemědělství. Počet klientů se během posledních let ustálil - v současné době má PGRLF přibližně klientů, kterým je poskytována podpora. Od 1. ledna 2000 se PGRLF personálně i organizačně oddělil od Ministerstva zemědělství. V letech 2000 až 2003 byla podpora zajišťována MZe ČR. V roce 2004 přešla správa na PGRLF. (v roce 2003 byla přislíbena podpora na pojištění, ale následkem využití finančních prostředků na jiné účely, nedošlo k vyplacení podpory na pojištění). V roce 2004 se zřídil speciální program: podpora pojištění v rámci PGRLF, a.s., jehož cílem je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců. Tím dosáhnout vyššího stupně zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám. V rámci tohoto programu se pak úspěšnému žadateli o podporu uhradí část ISBN:

6 nákladů vynaložených na prokazatelnou platbu pojistného u pojištění plodin a hospodářských zvířat. Forma podpory je přímá neinvestiční. Nový systém odstraňuje i určité nedostatky předcházejícího programu MZe ČR. Hlavní výhodou je, že objem prostředků na realizaci programu je pevně vymezen a není závislý na čerpání jiných programů. Tudíž by se nemělo stát, že v důsledku čerpání jiných titulů nezbudou finanční prostředky na program podpory pojištění, jako tomu bylo v roce 2003 Z tabulky č. 3 je patrný nárůst podpory pojištění až na 50%. Nárůst je značný hlavně u pojištění plodin. Rok předepsané pojistné u pojištění plodin bazický index koeficient růstu Vyplacené pojistné u pojištění plodin 621-1, , ,9 1,068 1, , ,7 0,956 1, , ,5 0,986 1, , ,2 1,112 1, ,4 0,907 1, , ,152 1, , ,1 1,254 1, , ,1 0,868 1, , ,6 1,098 1, , Rok bazický index 1,000 1,050 0,532 0,387 0,450 0,798 0,839 1,065 1,750 0,919 Hospodářská zvířata koeficient růstu - 1,050 0,507 0,727 1,161 1,775 1,052 1,269 1,644 0,525 Plodiny Tabulka č. 3: Podpora pojištění prostřednictvím PGRLF (%) Zdroj: PGRLF, a.s. Tento krok se kladně projevil i na růstu předepsaného pojistného za pojištění zemědělských plodin. Rozsah škodního plnění se v jednotlivých letech dramaticky mění. V roce 2009 činil škodní průběh 161% předepsaného pojistného. Aktuální podoba vývoje zemědělského pojištění je patrná z následujících tabulek a grafů. škodní průběh (%) Tabulka č. 4: Celkové údaje o pojištění plodin (mil. Kč, %) Zdroj: vlastní výpočty, ČAP ISBN:

7 Graf č. 2: Ukazatelé zemědělského pojištění v rostlinné výrobě v ČR (mil. Kč, %) Zdroj: autor dle ČAP Rozsah dotačního programu PGRLF se od roku 2005 pravidelně zvyšuje z důvodů vyšší úrovně dotací viz. graf č.3 (výpadek v roce 2003 byl způsoben nedostatkem finančních prostředků ze strany Mze). Škodní průběh je u pojištění plodin značně kolísavý viz. graf č.2,3. Mezi kritické roky patřily roky 2001,2002 a V roce 2009 bylo škodní plnění 161% z důvodu lokálních povodní, silných krupobití a vymrznutí části vinné révy. V ostatních pozorovaných letech se škodní plnění pohybovalo v rozmezí 45-90%. Graf č. 3: Ukazatelé zemědělského pojištění v ČR (mil. Kč, %) Zdroj: autor dle ČAP Značný nárůst je patrný také u podílu dotací na celkovém předepsaném pojistném. Tento růst je způsoben zvýšením úrovně dotací, jakožto příspěvku na úhradu pojistného a ne větší propojištěností zemědělců. V roce 2001 činil tento podíl 13% a v roce 2010 necelých 43%. V absolutních číslech byla v roce 2010 vyplacena podpora ve výši necelých 500 mil. Kč Podíly jednotlivých pojišťoven na trhu se zemědělským pojištěním znázorňuje graf č. 4 (jedná se o měření pomocí výše předepsaného pojistného). Nejvyšší podíl na trhu měla Česká pojišťovna, které se však podíl za sledované období snižoval (v roce 2007 činil podíl na zemědělském pojištění necelých 80%, v roce 2009 již pouze 76,6 %). Druhým největším pojistitelem je Generali pojišťovna, které se podíl na trhu za sledované období zvyšoval ISBN:

8 (v roce 2009 má necelých 20%). Hasičská vzájemná pojišťovna se pohybovala okolo 4% trhu a nejmenší podíl měla ČSOB pojišťovna s podílem 0,2%. tis. ha což je úbytek o 44 tis. ha). U orné půdy je tento pokles daleko dramatičtější, v roce 2001 byl stav orné půdy 2963 tis. ha a v roce 2010 byl stav orné půdy pouze 2495 tis. ha, rozdíl v pozorovaném období činí skoro 500 tis. ha (- 15% oproti roku 2001). Na druhé straně je zde růst pojištěných ploch, na kterých se pěstují zemědělské plodiny (oproti roku 2001 nárůst o 40%). Z těchto důvodů rapidně vzrostl podíl pojištěných ploch na orné půdě, potažmo zemědělské půdě. Rok Graf č. 4: Podíl na trhu s pojištěním plodin v roce 2007,2009 Zdroj: autor dle ČAP Objem předepsaného pojistného byl u jednotlivých pojišťoven následující: Česká pojišťovna měla v roce 2009 předepsané pojistné ve výši 517 mil. Kč, Generali pojišťovna 132 mil. Kč, Hasičská vzájemná pojišťovna 25 mil. Kč a ČSOB pojišťovna 1,3 mil. Kč. V tabulce není zahrnuta Agra pojišťovna, která není členem ČAP. Odhadovaný podíl Agra pojišťovny na trhu byl k roku 2010 dle Pickové přibližně 7%. Jak již bylo řečeno, Mze zajišťuje prostřednictvím PGRLF dotace na pojistné. Vývoj těchto dotací je patrný z tabulky č.3. Zřejmý je značný nárůst dotací hlavně u pojištění zemědělských plodin. V roce 2010 činila tato podpora až 50% nákladů u pojištění plodin, zatímco v roce 2001 pouze 10%. Nárůst dotací se kladně projevil v růstu propojištěných ploch v ČR. Podíl pojištěné zemědělské plochy na orné půdě činil k roku 2010 přibližně 60%. Oproti roku 2001 se jedná skoro o dvojnásobnou plochu (v roce 2001 činil podíl pojištěných ploch na orné půdě pouhých 35%). Zemědělská půda co do počtu hektarů má klesající tendenci (v roce 2001 byl stav zemědělské půdy 4277 tis. ha, v roce 2010 je 4233 Orná půda Bazický index Zemědělská půda Bazický index Pojištěná plocha Bazický index Podíl pojištěné plochy na zemědělské půdě (%) Podíl pojištěné plochy na orné půdě (%) , , ,000 25,1 36, , , ,070 26,8 42, , , ,031 25,9 42, , , ,020 25,6 41 Tabulka č. 5: Podíl pojištěných ploch na orné a zemědělské půdě (tis. ha, %) , , ,965 24,3 38, , , , , , , ,097 27,7 45, , , , , , , ,320 33,4 55, , , ,411 35,7 60,6 ISBN:

9 Zdroj: autor dle zeměměřického úřadu Na českém pojistném trhu v oblasti zemědělského pojištění působí tyto pojištovny: Česká pojišťovna, Generali pojištovna, ČSOB pojišťovna a Hasičská vzájemná pojišťovna. Všechny tyto uvedené pojišťovny jsou členy ČAP. Vedle výše jmenovaných pojišťoven působí od roku 2006 na českém trhu Agra pojišťovna. Jedná se o organizační složku rakouské pojišťovny Die Osterreichische Hagelversicherung VVaG. Všechny uvedené pojišťovny nabízejí obdobné produkty v rostlinné i živočišné výrobě a kryjí většinu klimatických rizik. Návrhy na příspěvek pojištění EU a vznik fondu kalamit V EU vznikly 3 možné varianty (2006) řešení podpor v zemědělství. První variantou je pojištění proti přírodním katastrofám a zároveň finanční účast zemědělců na odváděných platbách pojistného. Vzhledem k tomu, že zemědělská rizika obvykle zasahují velký počet zemědělských podniků, musejí si pojišťovny pořizovat poměrně drahé zajištění. To je jedním z důvodů, proč soukromé trhy se zemědělským pojištěním nejsou dobře rozvinuty. Druhou variantou jsou vzájemné fondy. Vzájemné fondy představují způsob, pomocí něhož mohou skupiny producentů, které chtějí být samy odpovědné za řízení rizik, sdílet riziko. Členové mohou čerpat kapitál fondu v případě závažných ztrát příjmu, které by byly stanoveny v předem daných pravidlech. Třetí variantou je poskytnutí základní ochrany proti příjmovým krizím. 2 2 Sdělení Komise Radě o řízení rizik a řešení krizí v zemědělství, : EU. [online]. Dostupná z www: CELEX:52005DC0074:CS:HTML Členské státy by měly přispívat farmářům na pojištění plodin, zvířat a podniků proti ekonomickým ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými podmínkami, nemocemi zvířat nebo chorobami rostlin a poškozením škůdci. V budoucnosti by příspěvek mohl činit až 65 procent pojistné částky. Přitom 75 procent příspěvku by členský stát kryl z fondu vytvořeného z části dotací z Evropské unie, kterou je možné použít pro zvláště ohrožené sektory (čl. 69). Zbylých 25 procent by hradil daný členský stát. Tento příspěvek na pojištění však nestačí na krytí nepojistitelných rizik a zmírnění následků případně vzniklé krize. Například v letech vyplatil stát částku skoro 8 mld. Kč. Taková to částka je velkým zatížením státního rozpočtu. Do budoucna by mělo v oblasti zemědělského pojištění dojít k určitým změnám. Počítá se s komplexním řešením této problematiky, kdy by pojištění mělo být pro zemědělce téměř samozřejmostí. Cílem je vytvoření nového systému omezení rizik v zemědělském podnikání. Konkrétně vznikem fondu nepojistitelných rizik (kalamitní fond), do něhož by přispíval stát a spravedlivě by z něj odškodňoval pouze ta rizika zemědělské výroby, která nelze krýt pojištěním. Pojistitelná rizika by pak nevyžadovala státní administraci a byla by plně v kompetenci komerčních pojišťoven. Důležité je si uvědomit, že na případné odškodnění z Fondu nepojistitelných rizik by neměl nárok každý, ale obdržel by je pouze ten podnikatel, který je komerčně pojištěn. Princip tohoto fondu spočívá v průběžném naplňování částkou mil. Kč ročně tak, aby se zde naakumulovala potřebná částka prostředků na úrovni tříleté úhrady možných škod ve výši cca 2 mld. Kč. Kumulace prostředků se jeví jako nezbytná vzhledem k neustále se prohlubujícím negativním klimatickým podmínkám a k frekvenci, počtu, výši a rozsahu vzniklých ISBN:

10 škod a odstraňuje tak mimořádné jednorázové dopady do státního rozpočtu. (PGRLF, a.s 3 ) Mezi zainteresované strany by patřili zemědělci, komerční pojišťovny a v neposlední řadě stát. Každá strana by do tohoto fondu odváděla určitou částku, která by sloužila ke krytí neočekávaných a nepojistitelných rizik. V případě takovéto události dostanou vyplacenou částku jen ti zemědělci, kteří mají pojištění u komerčních pojišťoven (tzn. těm, kteří se snaží předcházet možnému riziku). Fond nepojistitelných rizik by spravoval SZIF či jiný nově vzniklý fond pod státním dohledem. Možné schéma je uvedeno na grafu č. 5. Podobné modely fungují v několika zemích EU (např. Francie, Belgie, Dánsko, Itálie, Holandsko) a jsou významných tlumičem důsledků nepojistitelných rizik v zemědělské výrobě. Je důležité zmínit, že tímto způsobem bude vyloučena potřeba řešit mimořádné události žádostí o státní jednorázovou pomoc ad hoc. Význam takového systému se dostává do popředí s měnícím se klimatem. Graf č. 5: Návrh fungování fondu nepojistitelných rizik Zdroj: zpracováno dle údajů PGRLF Mezi rizika, která by fond proplácel formou náhrady škod, patří např.: zemětřesení, sesuvy půdy, povodně, záplavy, války, vnitřní nepokoje, jaderné a průmyslové havárie a další rizika, které jsou náležitě popsána. Tato podpora by byla určena celému odvětví zemědělství bez ohledu na velikost podniku. Toto řešení však v současné chvíli naráží na legislativní problémy. Pravidla Evropské unie nedovolují finanční prostředky získané z EU převádět mezi jednotlivými roky. Tyto peněžní prostředky musí být využity v daném roce. Je tedy otázkou, kdy a jak se podaří tyto problémy překonat či odstranit. 3 PGRLF, a.s.: Podpora pojištění. Praha: PGRLF. [online]. Dostupné: URL: ISBN:

11 Závěr V České republice je stabilní počet pojišťoven, které nabízejí pojištění plodin, hospodářských zvířat a lesů. Cílem podpory pojištění ze strany PGRLF je zajistit předcházení ekonomických ztrát zemědělců z důvodů nahodilostí klimatických rizik. Zemědělské pojištění je racionální způsob jak řídit rizika zemědělské produkce ve vyspělých zemích a v dnešní době je neoddělitelnou součástí zemědělství. Zemědělské pojištění v rámci nabízených služeb pojišťoven spadá do odvětví neživotního pojištění, je součástí majetkové pojištění a kryje riziko pojištěného subjektu. Podnikatelské subjekty v zemědělství platí úměrné pojistné (z pojistné částky) a platbu zahrnují do svých nákladů. V ČR poskytuje podpory na pojistné PGRLF a to za uvedených podmínek. Systém zemědělského pojištění plní dvě základní funkce, za prvé redukuje rizika spojená se zemědělskou produkcí a zaručuje tím stabilní příjmy zemědělců, kteří mohou dále podnikat bez zvyšování dluhů (v případě škodní události). Za druhé zajišťuje kredibilitu zemědělce při žádosti o úvěr a zajišťuje finanční solventnost v případě nepředvídatelných pohrom, proti kterým má zemědělec pojištění (v základní podobě krupobití a požár). Předepsané pojistné u pojištění zemědělských plodin má mírně stoupající tendenci. Podíl předepsaného zemědělského pojistného na celkovém předepsaném pojistném je přibližně 0,75% (v roce 2010), a v posledních letech měl tento ukazatel klesající tendenci z důvodu nárůstu předepsaného pojistného hlavně v oblasti životního a neživotního pojištění. Za sledované období se pojišťovací trh skoro zdvojnásobil (v roce 2001 činilo předepsané pojistné 80mld. Kč, v roce 2010 necelých 153mld. Kč). V ČR se o podporu pojištění stará PGRLF. Od roku 2000, kdy byl program podpory pojištění pro zemědělství spuštěn, dochází k růstu těchto dotací. Nárůst dotací se kladně projevil v růstu propojištěných ploch v ČR. U zemědělských plodin dochází v za sledované období k růstu pojištěných ploch na orné půdě (v roce 2001 bylo pojištěno 36% orné půdy, v roce 2010 bylo pojištěno již 60%). Zajímavým faktem je výrazné snižování orné půdy během sledovaného období (v roce 2010 je o 15% méně orné půdy než v roce 2001). I přes tento razantní růst je propojištěnost oproti jiným zemím Evropské unie malá. Škodní průběh je u pojištění plodin značně kolísavý. Mezi kritické roky patřily roky 2001,2002 a V roce 2009 bylo škodní plnění 161% z důvodu lokálních povodní, silných krupobití a vymrznutí části vinné révy. V budoucnu se předpokládá další růst pojištěných ploch. Očekává se tvorba rezervního fondu (fond kalamit proti nepojistitelným rizikům). Tento fond by akumuloval prostředky od všech zúčastněných stran zemědělců, pojišťoven a státu. Tato podpora proti nepojistitelným rizikům by byla určena všem podnikům v zemědělství bez ohledu na jejich velikost, kteří se snaží předcházet riziku prostřednictvím komerčního pojištění. Toto řešení však v současné chvíli naráží na legislativní problémy. Pravidla Evropské unie nedovolují finanční prostředky získané z EU převádět mezi jednotlivými lety a musí se využít v daném roce. Je tedy otázkou, kdy a jak se podaří tyto problémy překonat či odstranit. Cílem je vytvoření nového systému omezení rizik v zemědělském podnikání. Tyto opatření mají zajistit kontinuální výrobu a soběstačnost pro ČR, ale i pro EU. ISBN:

12 Literatura DUCHÁČKOVÁ, E., 2009: Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, 3 aktualizované vydání. ISBN: HARDAKER, J. B., 1999: Income insurance in European agriculture. Brusel/Belgie: EC Reports and studies,2, 95 s. ISBN PÁLINKÁS P., SZÉKELY CS., 2008: Farmer s risk perception and risk management Practices in international comparison, Bull. of the Szent István Univ., Gödöllő, PGRLF, a.s.: Podpora pojištění. Praha: PGRLF. [online]. Dostupný: URL: PGRLF, a.s.: Podpora pojištění, Praha: PGRLF. [online]. Dostupný z www: podpora.php PICKOVÁ, A., POLÁČKOVÁ J., 2003: Pojištění eliminace rizik zemědělského podnikání. Praha: VÚZE, ISBN Sdělení Komise o řízení rizik a řešení krizí v zemědělství, : EU. [online]. Dostupná z www: eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri= CELEX:52005DC0074:CS:HTML VÁVROVÁ, E.,2010: Development of the agricultural insurance market in the Czech Republic. Acta univ. agric. et silvic.mendel. Brun., 2010, LVIII, No. 6, pp VILHELM V.: Přednáška pojišťovnictví, PEF, Česká zemědělská univerzita v Praze, VILHELM V., ŠPIČKA J., PODPORA ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ SITUACE A VÝHLEDY PO ROCE 2013 In: Bulletin ÚZEI č.10/2011, Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Výroční zpráva České asociace pojišťoven, : Praha: ČAP. [online]. Dostupná z www: Výroční zpráva zeměměřického úřadu, : Praha: CUZK. [online]. Dostupná z www: Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, : Praha: ČNB. [online]. Dostupná z www: ISBN: