Chapter from Interlinguistics Kapitola z interlingvistiky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chapter from Interlinguistics Kapitola z interlingvistiky"

Transkript

1 Chapter from Interlinguistics Kapitola z interlingvistiky Josef Vojáček Abstract: Man as lord of creation is due to its brain endowed with the ability to communicate in an articulate speech. But there is one problem during development was created thousands of languages that are mutually unintelligible. One of the ways to address the issue of international communication is the use of artificially created a planned language. This issue deals with a relatively young branch of linguistics interlinguistics. It examines not only the construction, development and implementation of planned languages, but also ethnic languages used for international communication. It uses a number of auxiliary sciences for research from various aspects such as culture, semiotics, psychology, language policy, cybernetics, pedagogy, sociology. From this relatively broad area I chose for my paper some interesting parts to form a basic idea of interlinguistics. Keywords: Interlinguistics, esperantology, planned language, IALA, conlangs. Abstrakt: Člověk jako pán tvorstva je díky svému mozku obdařen schopností dorozumívat se artikulovanou řečí. Je zde však jeden problém během vývoje vznikly tisíce jazyků, které jsou vzájemně nesrozumitelné. Jednou z možností, jak řešit otázku mezinárodní komunikace, je využití uměle vytvořeného plánového jazyka. Touto problematikou se zabývá poměrně mladé odvětví lingvistiky interlingvistika. Zkoumá nejenom konstrukci, vývoj a uplatnění plánových jazyků, ale také etnické jazyky, sloužící k mezinárodní komunikaci. Využívá řadu pomocných věd pro výzkum z různých hledisek, jako je kultura, semiotika, psychologie, jazyková politika, kybernetika, pedagogika, sociologie. Z této poměrně široké oblasti jsem vybral pro můj příspěvek některé zajímavé části pro vytvoření základní představy o interlingvistice. Klíčová slova: Interlingvistika, esperantologie, plánový jazyk, IALA, conlangs. 1 Úvod Termín interlingvistika byl vytvořen z termínu interlingva mezinárodní jazyk. Tyto pojmy použil lingvista Giussepe Peano v roce Jules Meysmans, představitel lingvistické naturalistické školy, navrhl v článku Nová věda, publikovaném v roce 1911 v časopise Mezinárodní jazyk, aby interlingvistikou byla nazývána věda, která zkoumá obecné zákony pomocných jazyků. Protože většina těchto jazyků zůstala ve stadiu projektu, nebylo je možno zkoumat stejnými metodami jako fungující etnické jazyky. Meysmans doporučil zkoumat umělé jazyky pouze v kontextu s mezinárodními etnickými jazyky a převzít jejich metody. S vývojem plánových jazyků se postupně měnila náplň, metody a definice interlingvistiky, která se také stala potřebnou speciální jazykovědnou disciplínou pro vytvoření a nejuspokojivější řešení mezinárodního jazyka. V 30. letech se Otto Jespersen zabýval interlingvistikou jako samostatnou jazykovědnou disciplínou, kterou definoval jako jazykovědné odvětví, které zkoumá strukturu a základní pojetí všech jazyků s cílem stanovit normu pro interlingvy umělé pomocné jazyky pro komunikaci mezi lidmi, kteří se nemohou domluvit svými mateřskými jazyky. Interlingvistika zkoumá problémy konstrukce a fungování plánových jazyků, tj. jazyků mezinárodních a umělých. Výkladový slovník esperanta Plena Ilustrita Vortaro z roku 1970 uvádí tuto definici: Interlingvistika je věda zkoumající sociologické, kulturní a jazykové podmínky užívání společného normovaného jazyka v mezinárodních stycích. XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

2 Německý interlingvista Detlev Blanke definoval v roce 1985 interlingvistiku jako mezioborové jazykové odvětví, zkoumající mezinárodní jazykovou komunikaci se všemi politickými, ekonomickými, lingvistickými, informačně teoretickými a jinými aspekty. Hlavním předmětem interlingvistické práce jsou především plánové jazyky, a to z těchto důvodů: 1. Vznik interlingvistiky jako vědecké disciplíny je těsně spjat s vývojem a dějinami plánových jazyků. 2. Plánové jazyky slouží pro ulehčení mezilidské komunikace. 3. Fungují jako prostředek mezinárodní komunikace, což je teoreticky i prakticky dokazatelné. 4. Asi 60 % interlingvistické literatury je publikováno v plánových jazycích. 5. Interlingvisté ovládají plánové jazyky. 2 Pohled do historie Některé etnické jazyky byly a jsou užívány ve funkci mezinárodního jazyka, ať už z důvodů politických, kulturních nebo ekonomických. Postupně byly modifikovány, zjednodušeny a zpravidelněny. Začátky je třeba hledat v antice. Z 19. století před naším letopočtem je známa biblická legenda o stavbě babylonské věže a zmatení jazyků, která se jeví jako nevědecká. Obsahuje však dva fakty: informaci o mnohojazyčném charakteru starověké babylonské říše a povědomí o nepřirozenosti tohoto stavu, kdy výhodou může být společný jazyk. V této roli se vystřídaly Aramejština, Sanskrt, Řečtina a Latina. Latina byla nejdéle a v největším rozsahu užívaný přirozený mezinárodní jazyk Evropy. Její rozšíření souviselo s expanzí Římské říše. Antická latina je dokumentovaná od 3. století před naším letopočtem. V oblastech, kam Římané pronikli, se obyvatelstvo postupně latinizovalo, někde rychleji, někde pomaleji, podle místních podmínek a také v závislosti na délce kolonizace. Germáni, díky hranici na Rýnu, se neromanizovali. Po rozpadu Římské říše mezi 8. a 10. stoletím vznikaly románské jazyky, latina zůstala mezinárodním jazykem vzdělanců a církve. S křesťanstvím pronikla i tam, kam se za Římské říše nedostala (Irsko a Británie). Překladem Odyssey z řečtiny začíná latinská literatura a utváří se spisovná latina. Na začátku našeho letopočtu se stabilizoval latinský literární jazyk; Ciceronův, Caesarův, Ovidiův a Vergiliův jazyk platí dodnes jako klasický vzor. Až do středověku byla využívána vulgární latina jako interetnický hovorový jazyk, kdy se stala základem románských jazyků. Zdroje lidové latiny byly kuchařské knihy, cestopisy, příručky domácího léčitelství, herbáře, domácí kroniky. Středověká latina byla neutrálním mezinárodním dorozumívacím jazykem, řečí vzdělanců, lid však přešel na románské jazyky. Byl to živý a spontánně používaný jazyk s bohatou literaturou, byl prostředkem intelektuálního sjednocení Evropy. V 17. století došlo k oživení zájmu o antickou civilizaci, kulturu, filozofii a jazyky, hlavně latinu. Jazyk jako nástroj myšlení měl být filozofickým obrazem, nástrojem pro vyjádření pojmů. Z této doby pochází asi 30 projektů mezinárodního jazyka, jsou to pasigrafie (jazyky existující jenom v písemné podobě) a filozofické jazyky. Problematikou mezinárodního jazyka se zabývala řada středověkých filozofů, mezi nimi Leibniz, Descartes a především Jan Amos Komenský. Ve svém díle Via Lucis (1640) píše, že pro šíření světla moudrosti je třeba jazyk, kterému by všichni rozuměli. Pro vzdělance byla latina, tu však nedoporučoval z těchto důvodů: 1) mezinárodní jazyk má být pro všechny, ale latina jen pro ty, kteří se jí pracně učili; 2) mezinárodní jazyk je lék proti zmatení pojmů, za- XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

3 tímco v latině je mnoho synonym, homonym a idiomů. Je třeba jazyk jednoduchý, jasný a snadno naučitelný. Dále toto dílo obsahuje návrh na založení mezinárodní vědecké akademie, která by pro mezinárodní styky užívala mezinárodního jazyka. V díle Všeobecná porada o nápravě věcí lidských ( ) chce Komenský napravit lidstvo vhodnou výchovou a vzděláním. V páté ze sedmi částí Všemluva (Panglottia) říká, že je třeba vzdělání nejen morální, odborné, umělecké, vědecké a náboženské, ale také jazykové. Uvádí dvě možnosti pro univerzální jazyk: buď apriorní, logický nebo empirický, založený především na latině. Předpokládá spojení výhod několika jazyků do jednoho jazyka. Jeho velmi moderní myšlenky jsou dodnes platné, avšak myšlenka pro jazykové vzdělání dosud nenašla adekvátní uplatnění. V 18. a 19. století došlo k přechodu od teoretického filozofování k praktické konstrukci a realizaci plánových jazyků. V roce 1856 byla v Paříži založena Société internationale de philologie, která sestavila 23člennou komisi a pověřila ji vypracováním projektu apriorního univerzálního jazyka. Jedná se o první případ kolektivního řešení takovéhoto úkolu. Komise stanovila tyto požadavky: jazyk musí být jasný, jednoduchý, snadný, racionální, logický, filozofický, libozvučný, elastický, schopný dalšího rozvoje. Byly odmítnuty etnické jazyky a přes 10 dalších projektů. Se svým návrhem uspěl Sotos Ochando, jehož systém z roku 1845 představuje další krok v praktické přeměně filozofických a pasigrafických systémů. Vypracoval učebnice ve španělštině a francouzštině, publikoval několik článků a postaral se o určité rozšíření svého jazyka. Francouzský historik Charles de Brosses napsal podrobné dílo o jazykovém mechanismu. Doporučil nesestavovat umělý jazyk, hlavně ne číslicovou pasigrafii, ale hledat základ pro univerzální jazyk v přirozených etnických jazycích. Tyto myšlenky, příliš smělé na svou dobu, ukázaly cestu pro další etapu interlingvistiky. Pro zajímavost stojí za zmínku projekt Solresol z roku 1817, jehož autorem je Jean Sudr. Stavebním materiálem jsou slabiky sedmi základních hudebních not, jejichž názvy tvoří slabiky. Slova jsou apriorně konstruovaná z jedné až pěti slabik, kombinace jedné až dvou not tvoří částice a zájmena, nejužívanější slova se skládají ze tří slabik. Slova se dělí do tříd, protiklad je vyjádřen obráceným pořádkem slabik, slovní druhy jsou vyznačeny přízvukem. Vincent Gajevski vypracoval pro Solresol posunkový systém. Solresol lze psát, mluvit, hrát na hudební nástroj, zpívat a psát notami. Jako apriorní jazyk (který nemá základ v etnických jazycích) je obtížnější než etnické jazyky, ale je propracovanější než pasigrafie a filozofické systémy. V dalším vývoji byla latina vystřídána evropskými národními jazyky, ale zůstala jako vhodný základ pro univerzální jazyk. Latinidní systémy začaly hojně vznikat až koncem 19. století. Prvním pokusem zjednodušení latiny byl jazyk z roku 1732, který jeho autor Carpophorophilus nazval Scripturae oecumenicae consilium (rada k univerzálnímu způsobu psaní). Jako další projekty novolatinských plánových jazyků lze uvést: Langue universelle (Dénis 1837 a 1838), Langue simplifiée (Parrat 1856), návrhy F. A. Gerbera (1831), Rösslera (1862) a Le Hira (1867). Objevily se také návrhy sestavit mezinárodní jazyk na základě etnických jazyků, a to i slovanských. Například chorvatský kněz Jurij Križanič vypracoval v roce 1666 podrobnou gramatiku mezislovanského literárního jazyka Ruski jezik na základě ruštiny a srbochorvatštiny. Wspólny jęzik slowianski S. B. Lindeho (1807) čerpá z polštiny. Projekt na základě francouzštiny sestavil J. Schipfer roku Autory projektů zjednodušené angličtiny jsou Swift, 1711, Lawth, 1787 a James Bredshaw, V Berlíně se objevil anonymní projekt zjednodušené němčiny Weltdeutsch v roce Podobný projekt doktora Lichtensteina byl uveřejněn v témže roce. Mezinárodní jazyk z maďarštiny, Világnyelv, vytvořil J. Bolyaie v roce Vzrůstající zájem o mezinárodní jazyk připravil příznivé podmínky pro přijetí vhodného plánového jazyka. První důkaz je rozšíření Volapüku na konci 19. století. XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

4 3 Období plánové lingvistiky nejúspěšnější plánové jazyky Jak vyplývá z předcházející kapitoly, do konce 19. století nebyl vytvořen plánový jazyk, který by sloužil pro mezinárodní dorozumívání a který by doznal většího rozšíření. Tuto funkci neměl ani nejstarší známý umělý jazyk, Lingua ignota (1134), vytvořený Hildegardou von Bingen ( ), který sloužil hlavně k utajení; byl to vlastně kryptojazyk pro křižáky. Středověké pasigrafie a filozofické jazyky byly apriorní a obtížně naučitelné jazyky, které byly vytvořeny a fungovaly pouze na teoretické úrovni. V 18. a 19. století došlo k přechodu od teoretického filozofování k praktické konstrukci a realizaci plánových jazyků. Změnu jak v teoretické, tak praktické rovině přineslo až koncem 19. století vytvoření prvního plánového jazyka, který se díky svému rozšíření začal používat pro mezinárodní komunikaci. 3.1 Volapük (1879) Autorem je katolický kněz Johan Martin Schleyer. Byl to polyglot, ne však lingvista. Přesto se mu podařilo vytvořit jazyk syntetického typu, s logickou pravidelnou gramatikou, slovníkem založeným na evropských etnických jazycích, především na němčině a angličtině. Značně však změnil fonetickou podobu slov, takže slovní zásoba byla obtížná i pro Němce. Například název jazyka je složeninou dvou anglických slov: World speak. Vznikl tak historicky nový typ jazykové společnosti, protože Volapük byl jazyk, který nebyl ničí mateřštinou, ani nebyl vázán na národ a stát. K jeho rozšíření došlo nejen v Německu a Rakousko-Uhersku, ale také ve Francii a ve Švédsku. S. N. Kuzněcov o Volapüku napsal, že byl sestaven jako logický jazyk a byl mnohokrát reformován na empirické bázi. Jedná se o novou fázi jazykového plánování, plánové jazyky začaly být zkoumány metodami pro etnické jazyky. Intelingvistika se tak stala vědou popisnou, nejen předepisující. V roce 1887 byla ustavena Akademie Volapüku, jejímž ředitelem byl do roku 1891 Kirckhoffs, po něm pokračoval Woldemar Rosenberger. Ten vytvořil jazyk Idiom Neutral, založený na opačných zásadách než Volapük, slovní zásoba vycházela hlavně z latiny. August Kirckhoffs sestavil učebnice a slovník Volapüku a provedl v něm několik změn. To se však nelíbilo autorovi, který považoval jazyk zcela za své dílo a jedině on si činil nárok na provádění jakýchkoliv změn. Tato roztržka s autorem rozdělila hnutí na dva proudy, v roce 1912 po smrti autora bylo rozloženo. Vedení hnutí převzal po Schleyerovi pastor Sleumer, ale ani jeho oběžník Volapükanes valik z května 1913 nedokázal oživit zájem o jazyk. V době jeho rozkvětu vycházelo 58 časopisů ve/o Volapüku, které postupně zanikaly, po roce 1912 zůstaly po jednom v Německu a v Holandsku. Další aktivita závisela na jednotlivcích. Švýcar Jakub Sprenger v letech vydával časopis Nüniel. Přijal reformy doktora Arie de Jonga, obnovitele aktivity Volapüku v Nizozemí v roce V následujících letech ještě vycházely brožury o Volapüku a v 60. letech se hnutí zcela rozpadlo. Nyní existuje několik izolovaných volapükistů. 3.2 Esperanto (1887) Dne 26. července 1887 vyšla ve Varšavě útlá knížka v ruštině s názvem Měždunarodnyj jazyk, jako autor byl uveden Doktor Esperanto. Tento pseudonym Ludvíka Lazara Zamenhofa přešel do názvu jazyka. Slovní zásoba vychází z evropských jazyků, hlavně románských, výjimečně se mění fonetická podoba slovních kořenů. Je to jazyk aglutinačního typu, který využívá racionální kombinovatelnost kořenů a významových afixů. Vnitřní vývoj jazyka je spontánní jako u etnických jazyků, nebylo třeba, aby byl řízen jazykovou akademií. Jak Volapük, tak esperanto byly mnohokrát reformovány. Esperanto přežilo okolo třiceti reformních projektů, z nichž nejnovější jsou Hipersigno (1992) a Trasermo syntéza esperanta a latiny (12/1994). Používá diakritiku a jeden gramatický člen určitý. Diakritika je přičítána XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

5 k nevýhodám, mluvčím západoevropských jazyků chybí neurčitý člen, Slovanům přebývá i tento jeden. První uživatelé si esperantem dopisovali, ale protože pocházeli z různých míst, neměli možnost spolu mluvit. Byli proto zvědaví, zda a jak je možno se esperantem domluvit. V roce 1905 byl svolán do francouzského města Boulogne sur mer první mezinárodní esperantský kongres, kterého se zúčastnilo téměř 700 esperantistů-pionýrů. Všichni se esperantem bez problémů domluvili a tak rychle se sblížili, že se spolu bavili jako staří dobří známí. Na kongresu bylo mj. ujednáno, že se mezinárodní kongresy budou konat každoročně, vždy v jiné zemi. S výjimkou válečných let to bylo realizováno, většinou s účastí 1 3 tisíc esperantistů. Jubilejní kongres k 100. výročí vzniku esperanta ve Varšavě v roce 1987 měl téměř 6 tisíc účastníků. Devadesátý devátý kongres v roce 2014 bude v Uruguaji vzhledem k 60. výročí přijetí speciální rezoluce o esperantu v roce 1954 konferencí UNESCO v Montevideu. Organizované esperantské hnutí supluje neexistující stát. V roce 1908 byla založena mezinárodní esperantská organizace UEA (Universala esperanto asocio), která má nyní sídlo v Rotterdamu a má členy ve 118 zemích. S UEA spolupracuje asi 500 organizací, v esperantu vysílá kolem 30 rozhlasových stanic, některé na internetu, vychází několik set časopisů, existuje zhruba literárních děl, původních i přeložených. Esperanto uznává, případně využívá řada organizací, což svědčí o jeho životaschopnosti. 3.3 Reformované esperanto Ido (1907) V roce 1901 byla v Paříži ustavena Delegace pro přijetí univerzálního jazyka, jejímž úkolem bylo vybrat z existujících projektů plánových jazyků vhodný pomocný jazyk pro mezinárodní komunikaci. Podmínky pro výběr byly tři: 1. jazyk má sloužit společenským a obchodním stykům a také vědě, 2. být přístupný méně vzdělaným lidem, hlavně Evropanům, 3. být neutrální, nikoli etnický. Po mnoha jednáních se jako nejpříhodnější projekty jevily: Apoléna (Raoul de la Grasserie) na základě řečtiny, The Master Language (Houghoton) s latinským slovníkem a anglickou gramatikou, Universal (Molenaar), latinidní projekt, Idiom Neutral a Idiom Neutral reformed (Rosenberger), Novilatiin (Beerman) založený na klasické latině; Novilatin (Blondel) a esperanto, zastupované L. Beaufrontem. Komise nakonec rozhodla, že žádný z předložených jazyků nelze přijmout beze změn. Vzhledem pro relativní dokonalost a všestranné použití rozhodla přijmout Esperanto, ale v reformované podobě, kterou předložil anonym pod názvem Ido. Jak se ukázalo, autory byli Beaufront (který měl obhajovat esperanto) a Couturat. To vyvolalo velké rozhořčení mezi členy Delegace, kteří považovali rozhodnutí komise za nekorektní, protože úkolem nebylo vytvoření nového jazyka a komise nevzala v úvahu názory všech členů. Pro vnitřní neshody byla Delegace hlasováním rozpuštěna. Struktura Ida je v podstatě stejná jako esperanta, změny jsou jen v 15 % slovníku a gramatiky, nemá diakritické znaky. Oproti esperantu má o čtrnáct derivačních afixů více, má více koncovek přídavných jmen, bohatší tvary a pestřejší vyjadřování, ale tím je obtížnější pro naučení. Některé změny zpětně ovlivnily esperanto. Část esperantistů přešla na Ido. Ani Ido nebylo bez vady a brzy se objevila řada kompromisních projektů. Ze stovky časopisů, které měli idisté před druhou světovou válkou, zbylo asi pět, počet členů Uniono por la Linguo Internaciona, založené roku 1923, klesl ze šesti set sotva na polovinu. 3.4 Latino sine flexione (1903) Prvním plánovým jazykem, vytvořeným v roce 1903 na základě latiny, který dosáhl praktického uplatnění, byl Latino sine flexione latina bez flexe. Je to naturalistický projekt, který vychází přímo z latinského zdroje, pro latiníky snadný jazyk s minimalizovanou gramatikou. XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

6 Jeho autor, Giuseppe Peano, byl profesorem matematiky na turínské univerzitě a od roku 1909 byl ředitelem bývalé volapükistické akademie, která po projektu Idiom Neutral přijala latinu bez flexe pod názvem Interlingua jako jazyk pro rychlou výměnu vědeckých informací. Peano neuvažoval o hnutí s myšlenkami sjednocení lidstva, ale chtěl dát vědcům a spisovatelům snadný jazyk k předávání informací na mezinárodní úrovni. Nebyl určen ani pro poezii, která může být psána v klasické latině. V roce 1908 vyšla v Latino sine flexione rozsáhlá publikace Formulario mathematico, která byla důkazem, že tato forma latiny je bez problému použitelná pro vědecké účely. V následujícím roce vyšel slovník Vocabulario commune ad linguas de Europa, který byl doplněn v letech 1913 a Obsahoval kořenů v 5 10 indoevropských jazycích. V časopise Schola et Vita, orgánu akademie, vyšlo kolem stran odborných textů v latině bez flexe. Akademie postupně přijala i jiné systémy, vhodnější pro širší použití. Latina bez flexe se v 60. letech přestala používat. 3.5 Occidental (1922) Autor Edgar de Wahl pracoval na tomto projektu 30 let, zveřejněný byl v roce Wahl se nejprve zajímal o Volapük, byl reformátorem esperanta a znal také Ido. Charakteristickým znakem Occidentalu je přirozenost tvarů, jaké existují v etnických jazycích, tedy snaha o co největší naturalismus. Neexistuje-li společný tvar, pak je použit latinský originál. Pravopis zachovává existující podobu, někdy je možno použít více variant. Existují zaměnitelné afixy, to vede k synonymitě. U Occidentalu se počítá se znalostí evropských jazyků. V projektu byly prováděny neustálé změny, v roce 1946 byl dokonce změněn jeho název na Interlingue. Největšího rozkvětu dosáhl v 50. letech. Vycházela řada časopisů: Cosmoglottic (1982), Europa (1976), Exon (1959), Interlingue Forum (1980), Interlingue Information (1950), Interlinguist (1934), Novas in Interlingue (1950), Učitel světomluvy (1930), Voce del Ost (1957), Almanae International (1951), Interling (1964), Voce de Est Europa e Orient (1968). Vyšla také dvacítka slovníků v různých evropských jazycích, například osmijazyčný Radicarium : Occidental, španělština, angličtina, portugalština, francouzština, němčina, italština a ruština a Occidental esperanto Ido. 3.6 Novial (1928) Nov International Auxiliary Lingue Novial publikoval Otto Jespersen v roce Jako člen Delegace znal existující plánové jazyky. Jeho hlavní zásadou byla snadnost gramatiky, ale zůstal na úrovni gramatik evropských jazyků. Fonetika je bez obtížně artikulovatelných zvuků, pravopis je fonetický. Roku 1930 vydal Jespersen čtyřjazyčný slovník Novial-anglicko-francouzsko-německý a provedl několik změn ve slovní zásobě. Další změny následovaly v roce Jeho názor byl, že jejich vhodnost se projeví při užívání jazyka. Do abecedy přidal c, což byl další krok k romanizaci. Jespersen měl zájem o výměnu názorů s interlingvisty. Z jeho popudu byl idistický časopis Mondo roku 1934 přejmenován na Novialiste. V červnovém čísle z roku 1935 v něm byla zveřejněna diskuse s de Wahlem. Dobře si rozuměli, z čehož je zřejmé, že oba jazyky, představující naturalistické systémy, jsou si velmi podobné. Oba věřili, že užíváním v mezinárodní komunikaci dojde k postupnému sblížení a modifikaci obou systémů, a že tak dojde k přirozené syntéze obou jazyků. Oba lingvisté byli členy organizace IALA (International Auxiliary Language Association), která si takovou syntézu kladla za cíl. Byla založena v roce 1924 a sehrála důležitou roli v dalších letech. Rozsáhlou profesionální vědeckovýzkumnou činnost umožnila velká materiální pomoc Američanky Alice Vanderbild-Morrisové. XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

7 3.7 Interlingua (1952) O vytvoření tohoto jazyka se zasloužila výše zmíněná organizace IALA, která zajistila projednávání interlingvistické problematiky na různých mezinárodních kongresech a sympoziích. První návrh bylo přijetí nebo modifikace některého z existujících mezinárodních jazyků včetně latiny, další návrh se týkal sestavení nového jazyka na vědeckém základě. IALA si kladla za cíl zavedení syntetického jazyka jako druhého jazyka pro celý svět. Pro to byly stanoveny tyto základní úkoly: Prostudovat otázky týkající se zavedení mezinárodního jazyka. Přimět oficiální vládní místa k uznání důležitosti přijetí mezinárodního jazyka a ustavení oficiální komise pro jeho odborné posouzení. Pomoci všem organizacím, které o mezinárodní jazyk projeví zájem. Základní kriteria pro výběr vhodného mezinárodního jazyka byla: Snazší naučitelnost než u etnických jazyků. Jednoznačně definovaná struktura a vhodný slovník. Existence mluvčích. Byla provedena srovnávací analýza: překlady textů z různých oborů, dále srovnání abecedy, fonetiky, slovních druhů, syntaxe, slovotvorby, vhodnosti pro reprodukční techniku ap. Roky byly určeny k analýze existujících mezinárodních jazyků, s centrem v Liverpoolu. Ředitelem byl B. Collinson, spolupracovali význační lingvisté jako O. Jespersen a E. Sapir. Od roku 1925 probíhala experimentální výuka esperanta v USA, od roku 1928 také v Evropě, pod vedením Rousseauova institutu v Ženevě. Tyto pedagogické experimenty byly ukončeny v roce 1939 a zhodnoceny výsledky: esperanto ulehčilo následnou výuku jazyků, konkrétně francouzštiny a latiny. Další jednání byla na kongresu UEA v Ženevě v roce 1925, kterého se zúčastnili také zástupci jazyka Ido a na Mezinárodní lingvistické konferenci v roce 1930, také v Ženevě, které se zúčastnili zástupci řady plánových jazyků: Esperanto (Stojan), Ido (Auerbach), Nov Esperanto (Saussure), Occidental (de Wahl), Novial (Jespersen), Latino sine flexione (Peano). Při jednání dospěli k závěru, že jsou třeba další výzkumy. Následoval Mezinárodní lingvistický kongres v Ženevě v roce Byla provedena podrobná analýza zkoumaných mezinárodních jazyků a srovnávací studie angličtiny, němčiny, španělštiny, francouzštiny, ruštiny, italštiny a latiny, byly zpracovány pojmy, tvorba slov, odvozování, frazeologie, syntax, slovní zásoba, gramatika, schémata jazykových struktur a aplikace výsledků na mezinárodní jazyk. Lingvisté byli dotazováni na názor na přijetí umělého jazyka jako pomocného mezinárodního jazyka odpovědi byly většinou kladné. Další pokračování bylo na lingvistickém kongrese v Římě v roce 1933, kde 38 profesorů z 28 univerzit 13 států podepsalo závěrečnou zprávu. V období vyzrála myšlenka vytvořit nový mezinárodní jazyk, protože srovnávací studie naturalistických projektů nepřinesly očekávaný výsledek. Ředitelem výzkumu se stal C. E. Stillmann. Hlavním požadavkem na nový jazyk bylo jeho normování podle mezinárodnosti kořenů ze Standard Average European. Úkoly pro toto období byly: Vytvořit syntézu existujících mezinárodních jazyků. Přimět světovou veřejnost k přiznání potřeby mezinárodního jazyka. Zajistit spolupráci zainteresovaných organizací a představitelů jednotlivých systémů. Do roku 1936 bylo publikováno 35 prací v sérii srovnávacích jazykovědných studií. Na jazykovědné konferenci v Bruselu v témže roce byla kritéria na požadovaný jazyk rozdělena do XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

8 28 bodů. Od roku 1938 probíhal výzkum ve dvou skupinách: v Liverpoolu vedená profesory Collinsonem a Stillmannem a v New Yorku pod vedením Helen S. Eatonové a Alexandera Gode. Byl vytvořen slovník s 2000 kořenů splňujících požadavky mezinárodnosti, což byla nejdůležitější činnost IALA po roce 1939, kdy se její sídlo přestěhovalo do New Yorku. V tomto roce byly uspořádány ještě čtyři konference. Byly vypracovány frekvenční slovníky angličtiny, francouzštiny, němčiny a španělštiny a lingvistické studie o nejužívanějších afixech. Do roku 1945 byly provedeny práce na mezinárodním slovníku. Jako kontrolní jazyky byly použity angličtina, francouzština, italština, portugalština a španělština. Každé slovo se muselo vyskytovat minimálně ve třech z těchto jazyků. Další práce umožnila nalézt gramatická pravidla. Tak vznikly čtyři varianty mezinárodního jazyka, hlasováním lingvistů v Evropě a v Americe byly vybrány dvě naturalistické varianty a na jejich základě vypracoval A. Gode, ředitel IALA, závěrečnou verzi s názvem Interlingua. V roce 1951 byla publikována její gramatika a Interlingua English Dictionary, v předmluvě Gode vysvětlil zásady a metody konstrukce jazyka. Tím skončila činnost IALA a v roce 1953 byla rozpuštěna. Vytvořila důležité studie a ukázala cestu, kterou by se měla interlingvistika ubírat. Interlingva má oproti ostatním plánovým jazykům jedno velké privilegium byla uvědoměle vytvářena kolektivem odborníků IALA. Našla uplatnění v odborné oblasti, hlavně pro resumé vědeckých prací a přednášek z medicíny díky její blízkosti s latinou. V roce 1967 byla uznána jako vhodný jazyk pro mezinárodní terminologii organizací ISO. Na kongresech se schází kolem 100 delegátů, vychází sedm periodik. 4 Conlangs S příchodem internetu koncem 20. století se objevila nová možnost tvorby umělých jazyků, tzv. Conlangs Constructed languages. V roce 1990 začal prostřednictvím elektronické pošty fungovat diskusní kroužek Constructed Language Mailing List, který organizoval John B. Ross, s členy z USA, Kanady, Británie, Austrálie, Nizozemska a Německa. V roce 1996 se oddělil Auxiliary Language Mailing List pro tvorbu, diskuzi a užití mezinárodního pomocného jazyka. V letech běžel na internetu Projecto Auxilingua s podkategoriemi: Auxlangs, Artlangs (art languages), Planlangs (planned languages), Devlangs (developped languages), Wordlangs (world languages). Iniciátorem byl americký učitel jazyků Jay Bowks, který se naučil jazyky Esperanto, Latino sine flexione a Interlingua, v roce 1979 vytvořil pomocný jazyk Auxilingua. Stránka projektu obsahovala v rubrice Members of Auxilary Language Community asi 250 zájemců a 10 pomocníků do roku Bylo registrováno 650 pomocných jazyků, interlingvistů a třetí seznam obsahoval bibliografie interligvistických periodik a knih. Hojně navštěvovanými internetovými stránkami byl průvodce pro konstrukci optimálního pomocného jazyka Richarda K. Harrisona Proposed Guidelines for the Design of an Optimal International Auxiliary Language. Průvodce obsahoval kapitoly: Fonologie, Pravopis, Morfologie, Slovník a Gramatika. Harrison byl autorem padesátistránkové bibliografie plánových jazyků s uvedením zdrojů dosažitelných v USA. Dalším pomocníkem tvůrců Conlangs byl profesionálně administrovaný portál Jeffrey Henninga Langmaker dílna a archiv plánových jazyků ( ). Kromě sbírky conlangs zde byla široká nabídka služeb. V roce 1995 začal Henning vydávat internetovou revue Model languages. V prvním čísle byl úvod k jazykovému hoby: An introduction to the hobby of model languages. Henning s přáteli povzbudil autory, sbíral a komentoval všechny zaslané conlangs, katalogizoval je v přehledné databázi s krátkou charakteristikou a odkazem na příslušnou stránku. Do roku 2008 bylo registrováno kolem conlangs. Langmarker napodobovaly mnohé portály a vikie. Často byly tak propojené, že se uživatel dostal do smyčky. XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

9 Oblíbenou zábavou tvůrců jazyků se staly řetězové překlady, které fungovaly následovně: Originální anglický text přeloží osoba A do conlangu A, překlad a gramatiku se slovníkem A pošle osobě B, která text přeloží do conlangu B a stejně pošle osobě C atd., až poslední přeloží text zpět do angličtiny. Soutěží dva týmy, čí zpětný překlad bude blíž originálu. V 17 sériích se zúčastnilo 133 osob, nejen se svými jazyky, ale také s jazyky Klingon, Latina, Volapük, Esperanto. 5 Závěr Interlingvistika je vyučována na několika univerzitách v Evropě. Na filologické fakultě univerzity ELTE v Budapešti existoval v letech obor interlingvistika. Od roku 1994 se vyučuje Interlingvistika a esperantologie (obor, zaměřený na esperanto) na univerzitě v Turíně. Na univerzitě v Amsterdamu byla založena katedra interlingvistiky v roce Na Univerzitě Adama Mickiewicze (UAM) v Poznani existuje od roku 2005 distanční postgraduální studium Interlingvistikaj studoj. Na řadě vysokých škol se interlingvistika vyučuje většinou ve spojení s jazykovědou, případně i jinými obory (Berlín, Magdeburg, Frankfurt, Aix- Provence, Debrecín, Soul, Hamburg, Paderborn, Praha, České Budějovice, Nitra, Sibiu). Já vyučuji jednosemestrový předmět Úvod do interlingvistiky a ve dvou semestrech Esperanto I a II na Filozofické fakultě MU v Brně pod Ústavem jazykovědy a baltistiky jako volitelné předměty. Zájemci o hlubší studium plánových jazyků a další interlingvistické problematiky mohou najít potřebné studijní materiály v celé řadě dokumentačních středisek a v dokumentačních a výzkumných střediscích při velkých knihovnách. Mezinárodní esperantské muzeum ve Vídni, jako součást Rakouské národní knihovny, původně sídlilo v Hofburgu, od roku 2005 je Oddělení pro plánové jazyky a Esperantské muzeum umístěno ve vídeňském barokním paláci Pallais Mollar-Clary, Herrengasse 9. Ve Švýcarsku bylo založeno v roce 1967 při Městské knihovně v La Chaux-de-Fonds Středisko dokumentace a studia mezinárodního jazyka (CDELI). Centrum výzkumu a dokumentace o světovém jazykovém problému (CED) vzniklo v 50. letech pod patronátem UEA. Vydává mnoho studií o problémech světové komunikace, o esperantu a v esperantu, v angličtině a ve francouzštině. Řada odborných konferencí je pořádána v USA. V letech vycházel vícejazyčný časopis Světový jazykový problém, od roku 1977 vychází v Amsterdamu pod názvem Language Problems and Language Planing. Z knihoven je možno uvést Knihovnu britského esperantského svazu, Hodlerovu knihovnu při UEA, esperantskou nadaci Veřejné knihovny v Kortrijku, Maďarskou esperantskou knihovnu v Segedu, Německou esperantskou knihovnu v Aalen, Španělské esperanstké muzeum v San Pau ď Ordal, interlingvistickou sbírku Státního archivu v Masse a Fajsziho sbírku v Budapešti. V České republice bylo otevřeno Muzeum esperanta ve Svitavách. Sbírky v každém z těchto středisek obsahují desetitisíce dokumentů. Z historického vývoje můžeme vysledovat, jak postupně přibývalo projektů mezinárodních a umělých jazyků. Ve starověku fungovalo několik etnických jazyků jako mezinárodní jazyky, ve středověku (v 17. století) bylo kolem třiceti umělých jazyků, koncem 20. století existovala asi tisícovka plánových jazyků a s existencí internetu bylo během dvou desetiletí vytvořeno asi 2000 Conlangs. Jak tedy vybrat nejvhodnější jazyk pro mezinárodní komunikaci? Kritéria vhodnosti se s menšími obměnami opakovala, objevovaly se reformní projekty, které měly odstranit nedostatky reformovaných jazyků. Vývoj nakonec ukázal, že nejvíce životaschopné je esperanto, které dosáhlo největšího rozšíření a je používáno prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. Interlingua, na jejímž vytvoření se podílela řada odborníkůlingvistů, je vhodná pro odborné využití, především v těch oborech, které mají blízko k latině. Také v esperantu existuje odborná terminologie v mnoha oborech a je postupně doplňována a rozšiřována. K tomu je třeba mezinárodní kolektiv odborníků, takže v těch oborech, kde se XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

10 takový kolektiv nesešel, zatím odborná terminologie pokulhává. Pro větší využití esperanta je potřebné jeho větší rozšíření, ale díky tomu, že za ním nestojí hospodářská a politická moc jako za národními jazyky, postupuje jeho šíření poměrně pomalu. Oficiální uznání esperanta, případně jeho zavedení do škol, není záležitost lingvistická, ale politická. I v tomto směru došlo k pokroku, protože existují také politické strany, které esperanto podporují. Jsou to EDE Eǔropo-Demokratio-Esperanto s organizacemi ve Francii, v Německu, v Maďarsku, v Polsku a v Bulharsku a UM Unu mondo (Jeden svět) s reprezentanty v 16 zemích. Německá sekce Eine-Welt-Partai se v roce 2014 zúčastní voleb do Evropského parlamentu se svými kandidáty. Otázka mezinárodní komunikace je stále aktuální a nedořešený problém, kterým se také zabývá interlingvistika. V tomto příspěvku bylo ukázáno, jak se vyvíjela jazyková situace v Evropě a především plánové jazyky, ucházející se o řešení této otázky. Byla částečně přiblížena obsáhlá oblast, kterou se zabývá interlingvistika a která není příliš známá. Použité zdroje BARANDOVSKÁ-FRANK, Věra, Úvod do interlingvistiky. Nitra: SAIS Spoločnosť na podporu Medzinárodnej akademie vied San Marino v Nitre, ISBN BARANDOVSKÁ-FRANK, Věra. Interlingvistiko. [online]. [cit ]. Dostupné z: 1 BLANKE, Detlev, Interlingvistika Cesty k odborné literatuře. Z esperantského originálu přeložil Miroslav Malovec. Dobřichovice: KAVA-PECH, ISBN The Conlang Mailing List [online]. [cit ]. Dostupné z: Eǔropo-Demokratio-Esperanto [online]. [cit ]. Dostupné z: UNU MONDO Esperantista partio por justa tutmondiĝo [online]. [cit ]. Dostupné z: Ing. Josef Vojáček, PhD. důchodce Poříčí 25, Brno, Česká republika Telefon: Studijní materiál v esperantu na stránkách edukado.net. Pro přístup je třeba se na stránkách registrovat. XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_5 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU LATINA

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU LATINA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU LATINA 1. Obsahové vymezení poznání SYSTÉMu LATINSKÉ GRAMATIKY, jejíž osvojení výrazně přispívá k rozvoji logického myšlení ODBORNÁ JAZYKOVÁ TERMINOLOGIE připravuje ke studiu filologických

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

WEBOVÉ KORPUSY ARANEA A VÍCEJAZYČNÉ KOLOKAČNÍ PROFILY

WEBOVÉ KORPUSY ARANEA A VÍCEJAZYČNÉ KOLOKAČNÍ PROFILY WEBOVÉ KORPUSY ARANEA A VÍCEJAZYČNÉ KOLOKAČNÍ PROFILY Datum konání: 11. dubna 2014 Místo konání: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (učebna G13) Název přednášky: Přednášející: Webové korpusy Aranea

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5 GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 10.4.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA http://wwwdata.muni.cz/study/branch.asp?subjekt=arts&program=85&typ=d&forma=p&obor=7310v115 STUDIJNÍ PROGRAM P7310 FILOLOGIE OBECNÁ JAZYKOVĚDA (7310V115) Oborová

Více

3.4.1. Tabulace učebního plánu

3.4.1. Tabulace učebního plánu 3.4.1. Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : LATINA Ročník: KVINTA a I.ROČNÍK Učebnice: Gason, J., Lambert, A., Invitation au Latin 4e :D Enée à César, Magnard, Paris, 1990 Tématická

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 19.100 Srpen 2011 Nedestruktivní zkoušení Akustická emise Všeobecné zásady ČSN EN 13554 01 5081 Non-destructive testing Acoustic emission testing General principles Essais non

Více

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Renesanční pedagogika (14. 16. stol.) intenzivní kulturní a hospodářský rozvoj v Evropě nové možnosti pro lidi, vznik nových manufaktur, oslabení vlivu církve, objevné cesty (Asie, Afrika, Amerika); rozvoj

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.20. Latina

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.20. Latina 4.8.20. Latina A) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Důležitost a význam studia latinského jazyka dokazuje nejen jeho několikasetletá tradice. I v dnešní době má tento doplňující vzdělávací

Více

Miniature fuses. Part 5: Guidelines for quality assessment of miniature fuse-links

Miniature fuses. Part 5: Guidelines for quality assessment of miniature fuse-links ČESKÁ NORMA 29.120.50 Únor 1996 Miniaturní pojistky. Část 5: Směrnice pro ČSN EN 60127-5 zjišťování kvality miniaturních tavných vložek 35 4730 Miniature fuses. Part 5: Guidelines for quality assessment

Více

Filozofie a společenské vědy

Filozofie a společenské vědy Filozofie a společenské vědy Studijní program: B6101 Filozofie Studijní obor: Filozofie a společenské vědy Bakalářské studium, prezenční forma studia, standardní doba studia 3 roky Výuku zajišťuje: Ústav

Více

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014 ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014 KDO JSME Oddělení italianistiky součástí Ústavu románských studií (ÚRS) Realizuje výuku stud. programu

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání

Více

Vývoj českého jazyka

Vývoj českého jazyka Vývoj českého jazyka Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena

Více

Vstup České republiky do EU podpořily téměř tři čtvrtiny studentů a tento údaj odpovídá i výsledkům roku minulého.

Vstup České republiky do EU podpořily téměř tři čtvrtiny studentů a tento údaj odpovídá i výsledkům roku minulého. 1. Jste pro vstup naší republiky do EU? Vstup České republiky do EU podpořily téměř tři čtvrtiny studentů a tento údaj odpovídá i výsledkům roku minulého. 19,52% 5,40% 2,31% 0,24% 37,98% 34,54% certainly

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2014/2015 Destinace: Francie, INALCO, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Národní institut východních jazyků a civilizací (INALCO),

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 11.040.70; 01.040.11 2004 Kontaktní čočky a prostředky pro ošetřování kontaktních čoček - Slovník - Část 1: Kontaktní čočky ČSN EN ISO 8320-1 19 5200 Květen idt ISO 8320-1:2003

Více

Název: Osídlení Evropy

Název: Osídlení Evropy Název: Osídlení Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, sociogeografie, historie Ročník: 5. (3. ročník vyššího

Více

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : POSLECH Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 5. třída Mgr. Milena Kašová aj5-mas-kas-pos-01 Z á k l a d o v ý t e x t : Carl is for the first time in a new school. The teacher is asking Carl.

Více

PSANÍ. Anglický jazyk 5. třída Hana Stryalová

PSANÍ. Anglický jazyk 5. třída Hana Stryalová PSANÍ Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 5. třída Hana Stryalová Aj5-kap-str-psa-06 Z á k l a d o v ý t e x t : Dear Jessica! I am in Spain now. I am here with a Spanish girl. Her name is

Více

Metodologie řízení projektů

Metodologie řízení projektů Metodologie řízení projektů Petr Smetana Vedoucí práce PhDr. Milan Novák, Ph.D. Školní rok: 2008-09 Abstrakt Metodologie řízení projektů se zabývá studiem způsobů řešení problémů a hledání odpovědí v rámci

Více

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_19 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 33.040.50; 35.110 Duben 2008 Informační technologie - Univerzální kabelážní systémy - Část 2: Kancelářské prostory ČSN EN 50173-2 36 7253 Information technology - Generic cabling

Více

PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU KOMUNIKACE V PROJEKTU

PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU KOMUNIKACE V PROJEKTU PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU KOMUNIKACE V PROJEKTU Diskusní odpoledne OSPM 6.5.2003 Jan Havlík, AIT s.r.o., jhavlik@ait.cz, www.ait.cz AIT, 2003 1 Obsah 1. Základní pojmy 2. Přístupy podle ISO 10006,

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora. Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora. Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2013/2014 Destinace: Francie, Inalco, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací Národní institut

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

SÍŤ PRO DIGITÁLNÍ INKLUZI UNITE-IT

SÍŤ PRO DIGITÁLNÍ INKLUZI UNITE-IT SÍŤ PRO DIGITÁLNÍ INKLUZI UNITE-IT Provozovatel: Obecný přehled unite-it za rok 2014 Síť Unite-IT oslavila druhý rok projektu, ale teprve první rok za plného provozu, přičemž nadále expandovala, rostla

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.340.50 2007 Obuv pro hasiče ČSN EN 15090 83 2506 Únor Footwear for firefighters Chaussures pour pompiers Schuhe für die Feuerwehr Tato norma je českou verzí evropské normy

Více

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Verbální komunikace Počátky slovního dorozumívání dle výzkumných zjištění

Více

Odbor zahraničních vztahů Rektorát VUT NEWSLETTER ČERVEN 2015. Studium a stáže v zahraničí

Odbor zahraničních vztahů Rektorát VUT NEWSLETTER ČERVEN 2015. Studium a stáže v zahraničí Odbor zahraničních vztahů Rektorát VUT NEWSLETTER ČERVEN 2015 Studium a stáže v zahraničí OBSAH Aktuality... 3 Studium v zahraničí- Evropa... 4 Studium v zahraničí mimo Evropu... 5 Stipendia... 7 Letní

Více

J. A. Komenský. Kdo to byl Komenský a o co usiloval?

J. A. Komenský. Kdo to byl Komenský a o co usiloval? Kdo to byl Komenský a o co usiloval? Životopis Jan Amos Komenský (latinsky Comenius) se narodil 28. března 1592 na jihovýchodní Moravě. Byl posledním biskupem Jednoty bratrské. Místo jeho narození není

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02)

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02) C 198 A/6 CS Úřední věstník Evropské unie 6.7.2011 OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02) Máte zájem o profesní dráhu v orgánech a institucích EU? Splňuje váš profil naše kritéria?

Více

Prezentace Západočeské univerzity v Plzni. doc. Ing. Jiří Patočka, CSc.

Prezentace Západočeské univerzity v Plzni. doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. Prezentace Západočeské univerzity v Plzni doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. Západočeská univerzita v Plzni Vývoj vysokého školství v Plzni 1945 vznik Lékařské fakulty v Plzni jako pobočky UK v Praze 1948 vznik

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

The English immersion programme in Czech Republic

The English immersion programme in Czech Republic The English immersion programme in Czech Republic Co je Angloville? Angloville je nejintenzivnější anglický jazykový program v Evropě. Během 6 dní komunikují účastníci v příjemném neformálním prostředí

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY

ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY Roman Malo Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta, Ústav informatiky, malo@pef.mendelu.cz Abstrakt Problematika

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) Charakteristika předmětu V návaznosti na obsah učiva 1. a 2. ročníku žáci začínají vytvářet jednoduché věty, kde se potřebné výrazy a spojení procvičují. Žáci

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Základní zkoušky vlivu vnějších činitelů prostředí. Část 3-2: Podkladové informace ke kombinovaným zkouškám teplota/nízký

Základní zkoušky vlivu vnějších činitelů prostředí. Část 3-2: Podkladové informace ke kombinovaným zkouškám teplota/nízký ČESKÁ NORMA 19.040;29.020;31.020 Prosinec 1994 Elektrotechnické a elektronické výrobky. ČSN IEC 68-3-2 Základní zkoušky vlivu vnějších činitelů prostředí. Část 3-2: Podkladové informace ke kombinovaným

Více

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK. Václav Strážnický 2014/15

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK. Václav Strážnický 2014/15 Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK Václav Strážnický 2014/15 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA

Více

Mezipředmětové vztahy Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Anglický jazyk

Mezipředmětové vztahy Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Anglický jazyk 4 UČEBNÍ OSNOVY NIŽŠÍHO STUPNĚ GYMNÁZIA 4.1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACI 4.1.2 Cizí jazyk - Anglický jazyk 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Anglický jazyk 3 3 3 3 Realizuje obsah vzdělávacího

Více

Evropa v kostce. Evropa náš kontinent. Co to je Evropská unie?

Evropa v kostce. Evropa náš kontinent. Co to je Evropská unie? Evropa v kostce Co to je Evropská unie? Je evropská Je to unie = nachází se v Evropě. = spojuje země a lidi. Podívejme se na ni zblízka: Co mají Evropané společného? Jak se Evropská unie vyvinula? Co dělá

Více

Anglický jazyk - 1. a 2. ročník (tab. 2) Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyslovuje foneticky správně anglickou abeceda

Anglický jazyk - 1. a 2. ročník (tab. 2) Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyslovuje foneticky správně anglickou abeceda Anglický jazyk - 1. a 2. ročník (tab. 2) Vyslovuje foneticky správně anglickou abeceda Osobnostní a sociální výchova abecedu - seznamuje se s rozdíly v české abecedě a anglické Rozvoj schopností poznávání

Více

Červen 1996. Metody měření zařízení používaných v digitálních. mikrovlnných přenosových systémech. Část 3: Měření pozemských stanic družicové.

Červen 1996. Metody měření zařízení používaných v digitálních. mikrovlnných přenosových systémech. Část 3: Měření pozemských stanic družicové. ICS 33. 060. 30 Červen 1996 ČESKÁ NORMA Metody měření zařízení používaných v digitálních mikrovlnných přenosových systémech Část 3: Měření pozemských stanic družicové služby Oddíl 5: Konvertory nahoru

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Nina Baťková Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce 2014 Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce Bc. Nina Baťková

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Odbor zahraničních vztahů Rektorát VUT NEWSLETTER ČERVENEC - SRPEN 2015. Studium a stáže v zahraničí

Odbor zahraničních vztahů Rektorát VUT NEWSLETTER ČERVENEC - SRPEN 2015. Studium a stáže v zahraničí Odbor zahraničních vztahů Rektorát VUT NEWSLETTER ČERVENEC - SRPEN 2015 Studium a stáže v zahraničí OBSAH Aktuality... 3 Studium v zahraničí- Evropa... 4 Studium v zahraničí mimo Evropu... 6 Stipendia...

Více

ŽÁKOVSKÝ KORPUS MERLIN: JAZYKOVÉ ÚROVNĚ A TROJJAZYČNÁ CHYBOVÁ ANOTACE

ŽÁKOVSKÝ KORPUS MERLIN: JAZYKOVÉ ÚROVNĚ A TROJJAZYČNÁ CHYBOVÁ ANOTACE ŽÁKOVSKÝ KORPUS MERLIN: JAZYKOVÉ ÚROVNĚ A TROJJAZYČNÁ CHYBOVÁ ANOTACE Mgr. Barbora Štindlová, Ph. D., Mgr. Veronika Čurdová, Mgr. Petra Klimešová, Mgr. Eva Levorová ÚJOP UK, Praha Práce s chybou, Poděbrady

Více

Soft soldering fluxes - Test methods - Part 9: Determination of ammonia content

Soft soldering fluxes - Test methods - Part 9: Determination of ammonia content ČESKÁ NORMA 25.160.50 Prosinec 1997 Tavidla pro měkké pájení - Zkušební ČSN EN ISO 9455-9 metody - Část 9: Stanovení obsahu amoniaku 05 0059 Soft soldering fluxes - Test methods - Part 9: Determination

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika 1. Český jazyk : [pro studující učitelství 1. stupně základní školy] / I. Kolářová... [et al.] -- Vyd. 1. Praha : Grada, 2012 -- 296 s. -- čeština. ISBN 978-80-247-3358-6

Více

Tvorba internetových aplikací s využitím framework jquery

Tvorba internetových aplikací s využitím framework jquery Tvorba internetových aplikací s využitím framework jquery Autor Michal Oktábec Vedoucí práce PaedDr. Petr Pexa Školní rok: 2009-10 Abstrakt Tato práce se zabývá využití frameworku jquery pro vytváření

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 23.020.30 1998 Přepravní vratné ocelové svařované lahve určené k přepravě zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) - Postup pro zkoušky před plněním, v jeho průběhu a po naplnění

Více

PSANÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

PSANÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : PSANÍ Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 9. třída Markéta Zakouřilová aj9-jen-zak-psa-02 In the park (R reporter, B Bill) R: _1, may I ask you several questions? B: Yes, of course. R: What

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.140.65 2004 Metody měření funkce elektrických akumulačních ohřívačů vody pro domácnost a podobné účely ČSN EN 60379 36 1060 Listopad mod IEC 379:1987 Methods for measuring

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Užitečné informace o směrnici 89/686/EHS pro osobní ochranné prostředky

Užitečné informace o směrnici 89/686/EHS pro osobní ochranné prostředky Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví K VNITŘNÍMU TRHU EVROPSKÉ UNIE Sborník dokumentů technické harmonizace Užitečné informace o směrnici 89/686/EHS pro osobní ochranné prostředky

Více

ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Toto je šablona ke zpracování závěrečné práce (bakalářské, diplomové apod.) z ruského jazyka. Informace zde uvedené jsou jen orientační a student bude konzultovat konečnou formu

Více

Systèmes d'alarme - Systèmes d'alarme sociale - Partie 7: Directives d'application

Systèmes d'alarme - Systèmes d'alarme sociale - Partie 7: Directives d'application ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.320 Říjen 1998 Poplachové systémy Systémy přivolání pomoci Část 7: Pokyny pro aplikace ČSN EN 50 134-7 33 4594 Alarm systems - Social alarm systems - Part 7: Application guidelines

Více

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Opakování IX. Přítomný čas prostý a průběhový Rozhovor, popis činností, porozumění textu Základní a řadové číslovky Práce s učebnicí Zájmena Práce s textem, dramatizace Slovní zásoba Hry, soutěže, práce

Více

NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém

NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém 37. setkání AUČCJ Praha 19. 5. 2012 Jaroslav Šimek jarasimek@centrum.cz Hláska foném

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 01.040.37; 37.100.01 2007 Technologie grafické výroby - Slovník - Část 1: Základní termíny ČSN ISO 12637-1 88 3001 Leden Graphic technology - Vocabulary - Part 1: Fundamental

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

jednooborové (tříleté) Magisterské studium (navazující na bakalářské studium) jednooborové (dvouleté)

jednooborové (tříleté) Magisterské studium (navazující na bakalářské studium) jednooborové (dvouleté) ANGLICKÝ JAZYK A LITERATURA Katedra anglistiky a amerikanistiky (KAA) FF MU nabízí tyto studijní programy: Prezenční studium Anglický jazyk a literatura Bakalářské studium dvouoborové (tříleté) jednooborové

Více

PSANÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

PSANÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : PSNÍ Jazyk Úroveň utor Kód materiálu nglický jazyk 9. třída Mgr. lice Kýrová aj9-jes-kyr-psa-03 Z á k l a d o v ý t e x t : letter from fan ear George, I'm writing to you (1) the zech Republic. I have

Více

Literatura období humanismu a renesance I

Literatura období humanismu a renesance I Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Literatura

Více

ELefANTS E-Learning for Acquiring New Types of Skills (E-learning pro získávání nových dovedností)

ELefANTS E-Learning for Acquiring New Types of Skills (E-learning pro získávání nových dovedností) Prezentace pilotního projektu ELefANTS E-Learning for Acquiring New Types of Skills (E-learning pro získávání nových dovedností) a (zmínkou) E-Learning for Acquiring New Types of Skills Continued (projektu

Více

Absolventi vysokých škol a vývoj požadavků trhu práce

Absolventi vysokých škol a vývoj požadavků trhu práce Malátova 17, 150 00 Praha 5 tel.: + 420 221 900 513 e-mail: jan.koucky@pedf.cuni.cz Absolventi vysokých škol a vývoj požadavků trhu práce Jan Koucký Vysoké školství a požadavky praxe VŠO, Praha, 5. června

Více

ISKI 2007 - Využitie operačných systémov a počítačových sietí v podpore výučby informatických predmetov

ISKI 2007 - Využitie operačných systémov a počítačových sietí v podpore výučby informatických predmetov ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE A MOŽNOSTI AKTIVIZACE DISTANČNÍCH STUDENTŮ ELECTRONIC COMMUNICATION AND POSSIBILITIES FOR ACTIVITY AND MOTIVATION OF DISTANCE STUDENT Rostislav Fojtík Ostravská univerzita v Ostravě

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 23.060.30 Prosinec 2010 Průmyslové armatury Šoupátka ze slitin mědi ČSN EN 12288 13 3730 Industrial valves Copper alloy gate valves Robinetterie industrielle Robinets-vannes en

Více

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6

Více

Nabídka stáží při Evropské unii AKTUALIZOVÁNO!

Nabídka stáží při Evropské unii AKTUALIZOVÁNO! Nabídka stáží při Evropské unii AKTUALIZOVÁNO! Cílem této aktivity je poskytnout studentům navazujícího magisterského a doktorského studia možnost absolvovat pracovní stáž v zahraniční instituci mezinárodního

Více

IBAN a BIC Přeshraniční převody

IBAN a BIC Přeshraniční převody IBAN a BIC Přeshraniční převody Účinné od 7. 11. 2013 IBAN A BIC Co je IBAN IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla bankovního účtu. Slouží k jednoznačné identifikaci účtu

Více

Ročníková práce. Metodika tvorby. Jan Divišek Alena Beňadiková

Ročníková práce. Metodika tvorby. Jan Divišek Alena Beňadiková Ročníková práce Metodika tvorby Jan Divišek Alena Beňadiková první rozsáhlejší odborná práce studenta střední školy podstata: výběr a zpracování tématu, jeho definice, popis v širším odborném kontextu,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Všestranné jazykové rozbory Téma 1.2.3. Všestranné

Více

Klasicismus, osvícenství (ostatní autoři)

Klasicismus, osvícenství (ostatní autoři) Klasicismus, osvícenství (ostatní autoři) MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012 VY_32_INOVACE_VYC38 Hlavní autoři Denis Diderot Voltaire Jean De La Fontaine Daniel Defoe Jonathan Swift Denis Diderot 1. Národnost?

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 01.080.30; 27.080; 27.200 1999 Chladicí zařízení a tepelná čerpadla - Schémata okruhů zařízení a schémata potrubí a přístrojů - Uspořádání a značky ČSN EN 1861 14 2007 Srpen Refrigerating

Více

Zahraniční obchodní rejstříky

Zahraniční obchodní rejstříky Stát Austrálie Adresa http://www.abr.business.gov.au zdarma název, status, sídlo, identifikační čísla za poplatek u některých firem rozšířené informace (Search ASIC) poplatky 25-60 AUD (výpisy z rejstříku

Více

Španělština: živý jazyk

Španělština: živý jazyk Španělština: živý jazyk Kapitola 1. Španělština a její mluvčí v číslech Více než 450 milionů lidí mluví španělsky. Španělština je čtvrtý jazyk na světě v počtu mluvčích a druhý v mezinárodní komunikaci.

Více

15.8. - 22.12. 2003 Studium anglického jazyka v Dánsku Univerzita Roskilde (studijní stáž)

15.8. - 22.12. 2003 Studium anglického jazyka v Dánsku Univerzita Roskilde (studijní stáž) Mgr. Barbora Benešová Email: bbenesov@ujp.zcu.cz Vzdělání od září 2011 PhD. studium K.U. Leuven, Belgie, anglická lingvistika a metodologie 2001-2006 Mgr. - Západočeská Univerzita v Plzni, Pedagogická

Více

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami DODATEK č. 27 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 9. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává

Více

Japonsko-jazyčné online slovníky

Japonsko-jazyčné online slovníky Japonsko-jazyčné online slovníky EDICT a JMDict Významné zdroje pro online slovníky Projekt Jamese Williama Breena Bývalý profesor v oboru telekomunikací na Monash University v Austrálii Podíl na několika

Více

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Příloha 4 k Usnesení vlády České republiky číslo 458 ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Vědomí potřeby jakosti nejen v produktivní sféře, ale ve všech oblastech života společnosti vzrůstalo počátkem devadesátých let

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více