*** PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc překlad

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "*** PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc překlad"

Transkript

1 (z nizozemského originálu, který je úvodní studií k Het Communistisch Manifest, vydalo Imavo, Brussel 1998, přeložil Miloslav Ransdorf) Poznámka atele: je profesorem na amsterdamské universitě a věnuje se kromě otázek dějin politických teorií především problémům globalizace, analyzuje rovněž transformační procesy v zemích bývalého sovětského bloku. Navazuje kromě marxistické inspirace na Wallersteinovu koncepci světového systému. Je častým přispěvatelem (a členem redakční rady) časopisu Vlaams Marxistisch Tijdschrift. Daný příspěvek je už druhým pokusem na stránkách Dialogu Sever-Jih Západ-Východ seznámit české čtenáře se stavem marxistického myšlení v nizozemsky mluvícím prostředí. V Komunistickém manifestu Marxe a Engelse se spatřuje všeobecně nejúspěšnější politický pamflet, který byl kdy napsán. Byl přeložen a vydán prakticky ve všech běžných jazycích a po více než 150 letech dosud stále zůstal velmi čtivým dílkem. Proč? Komunistický manifest je strhující politický pamflet s literárními kvalitami. Komunistický manifest ukazuje také k mladistvému idealismu a radikalismu. Co je krásnější, než číst obrat, že strašidlo, strašidlo komunismu obchází Evropou? Ale krásné věty se střídají s velice hutnou a kondenzovanou analýzou vývoje kapitalismu a vzestupu buržoasie. To vede k tomu, že Komunistický manifest je něčím víc než jen historickým dokumentem. V tomto úvodu nastíníme dějiny vzniku Komunistického manifestu a naznačíme, odkud čerpali Marx s Engelsem svou inspiraci pro něj. Komunistický manifest nevznikl z teoretické nicoty, ale jde zpět k různým textům, které měli Marx s Engelsem k dispozici a jež byly zpracovány pro tento příležitostný spis. Komunistický manifest byl ovšemže polemickým spisem. Podíváme se na to, kdo byli protivníci, které měli oba autoři před očima. Předně byl Komunistický manifest programovým textem určeným pro Svaz komunistů (Bund der Kommunisten). Kdo byli členové této organizace? Jak známo, otevřel Komunistický manifest, byť vydán při vypuknutí revolucí roku 1848, sotva nějaký vliv na události. Proč to tak přišlo? Co znehodnotilo Marxem a Engelsem vzývanou strategii, aby se dělnické hnutí spojilo s liberální buržoasií v Německu, aby zničilo feudální stát a upevnilo demokratické a sjednocené Německo? V druhém oddílu se budeme zabývat přijetím Komunistického manifestu v pozdějších sociálně demokratických stranách. Komunistický manifest vždy oživoval druhou kariéru, když se Marx s Engelsem rozhodli vytisknout a autorizovat nové y. Uvidíme, že Komunistický manifest byl nahlížen marxisty Druhé internacionály jako významný příspěvek k utváření marxistické teorie, ale že se distancovali od jeho revolučního obsahu. To, že se ruští sociální demokraté kolem Lenina se přejmenovali po Říjnové revoluci na komunisty, byla óda na Marxe a Engelse a jejich Komunistický manifest. Od té doby byl Komunistický manifest vydáván ve velkých nákladech ve všech řečech a šířen po celém světě jménem těch ve Třetím světě, kteří chtěli skoncovat s kolonialismem a imperialismem. Závěrem krátce promluvíme ve prospěch potřeby diskuse o transformaci světového kapitalismu a naznačíme, jaké prvky v Komunistickém manifestu pro to přicházejí v úvahu. V roce 1989 nenastal jistě žádný konec dějin. Stojíme stále v předvečer nové vývojové fáze světového kapitalismu a utváření transnacionální buržoasie. Všemi evropskými zeměmi obcházelo v roce 1848 strašidlo, aniž ještě Marx dokončil svůj text Komunistického manifestu. Všude se otřásaly trůny panovníků. Všude v roce 1848 vlála rudá vlajka. Marx a Engels tehdy žili jako němečtí psanci v Bruselu. Jejich Komunistický manifest byl napsán z pověření Svazu komunistů, vytvořeného v roce 1847 v Londýně, jehož se mezitím stali významnými členy. Tento

2 Svaz komunistů vzešel ze Svazu spravedlivých (Bund der Gerechten), organizace hlavně německých řemeslníků, kteří se nacházeli v diaspoře. Tito dělníci byli následkem represivního klimatu ve své vlasti silně zpolitizováni a mnozí byli aktivní v politických nebo vzdělávacích sdruženích. Mnozí se stali komunisty, to jest chtěli dát vlastnictví prostředků produkce pod společenský dohled. Tento komunismus byl rovněž podezděn silně moralizujícími koncepcemi a nikoli vědeckou analýzou společenských změn. Až doposud rozvíjeli tito dělníci své politické aktivity přednostně v tajných společenstvích. To nastávalo proto, že byli ohroženi policejní represí v Německu nebo v zemi útočiště. Vliv francouzského utopického komunismu se dalo silně cítit v těchto německých dělnických skupinách. Návod dostat se k moci státním převratem byl samozřejmě scestný. Původní křesťanství bylo rovněž velkým zdrojem inspirace. Což nebyl Ježíš prvním komunistou? K tomu ještě přistupovalo to, že dělnická třída žila ještě v jisté symbióze s maloburžoasií a obě třídy se mohly vzájemně setkávat v lidových kruzích. V mnoha ohledech byly tyto lidové třídy revoluční, kde byly postiženy pravidelně hladem a nedostatkem a tudíž znamenaly nebezpečí pro panující řád. To je prostředí, kde rozvíjely všemožné revoluční skupiny a organizace své aktivity. Tak také předchůdci Svazu komunistů (Bund der Kommunisten). Stopy Svazu komunistů ( ) jdou nazpátek až k roku 1836, kdy byl založen v Paříži Svaz spravedlivých (Bund der Gerechten) jako odnož Svazu psanců (Bund der Geächteten), zřízeného roku 1834, kde byli aktivní němečtí odborní dělníci a intelektuálové a tento Svaz podporoval emigrantský tisk v Paříži a v Londýně. Ale také tato organizace měla opět tajné předchůdce a současníky (jako Mladé Německo - Junges Deutschland, Německý vlastenecký spolek k podpoře svobodného tisku - Deutscher Vaterlandsverein zur Unterstützung der freien Presse, Německý lidový spolek - Deutscher Volksverein, Londýnská německá společnost - Londoner Deutsche Gesellschaft). Tyto kluby emigrantů se dávaly dohromady na základě velice obecných požadavků a v tomto rámci působící svazy se nacházely hodně pod vlivem spisů Graccha Babeufa a jeho politického dědice Filippo Buonarrotiho. Protože němečtí dělníci byli nuceni díky ekonomické nouzi cestovat z jednoho města k druhému a byli také opětně pronásledováni, odpovídalo zřizování tajných společenství praktickým potřebám. Mezi novými komunistickými spřísežníky německého původu byli zaznamenáni bývalý student Karl Schapper, který se mezitím stal typografem, krejčí Georg Weissenbach a truhlář Karl Hoffmann. Ale nejvlivnějším aktivistou mezi nimi byl krejčí Wilhelm Weitling, který napsal roku 1838 programový text pro Svaz spravedlivých pod názvem Lidstvo, jaké je a jak by mělo být (Die Menschheit, wie sie ist und wie sie sein sollte). Zde jsme se setkávali se všemi běžnými komunistickými utopismy. V roce 1842 přišel Weitling s druhým ukázáním prstu pod názvem Garance harmonie a svobody (Garantien der Harmonie und Freiheit). Marxovi nikterak neunikl význam spisů tohoto druhu. Zpočátku chválil sám Weitlinga jako teoretika německého proletariátu. To roku 1846 spíše pominulo. Marx viděl ve Weitlingovi bezpochyby nevítaného konkurenta. Nadto bylo obecně známo, že Marx vedle sebe netrpěl nikoho, když přikročil k udávání ideologického směru. Ale Marx také pozoroval, že Weitling chtěl natlačit komunistické hnutí nežádoucím směrem, tím, že kázal jen povstání, aniž by měl před očima jasný cíl. Weitling mínil, že se dá spolupracovat s lumpenproletariátem nebo dokonce se zločinci, aby se svrhl existující řád. Především se nedokázal rozloučit se spikleneckou taktikou. To bylo Marxovi zcela vzdálené. Konečně byl Weitling v Londýně vytlačen z organizace, ale jeho vliv na místní skupiny ve Francii, Švýcarsku a Německu zůstal velký. Udržování vzájemných kontaktů mezi různými revolučními skupinami bylo navýsost důležité. Byly zřízeny korespondenční skupiny v různých městech, s Marxem m.j. v Bruselu. Zkoušelo se získávat nové členy prostřednictvím tovaryšských společností se vzdělávacím posláním. Svaz spravedlivých (Bund der Gerechten) měl mnoho kontaktů s neobabouvistickými spolky v Paříži a v Bruselu, jež vznikaly už v letech

3 po roce 1830 a důkladně ovládaly metodu spiknutí. Nikoli nadarmo byl Svaz spravedlivých zasažen neobabouvistickým pučem vedeným Société des Saisons (s Armandem Barbesem a Augustem Blanquim). Po tomto nepodařeném puči museli vůdci Svazu spravedlivých ostatně uprchnout do Londýna. Zpočátku byla Paříž a nikoli Londýn točnou německého komunistického hnutí. Ale Paříži zůstane i po 1839, roce nepodařeného povstání strategický význam pro německé komunisty a teprve mnohem později se usadilo vedení Svazu spravedlivých statutárně v Londýně. V Paříži žilo mnoho tisíc německých odborných dělníků (především krejčích, truhlářů, tiskařů, koželuhů) ve skutečně bídných okolnostech. Jejich počet se odhadoval na asi Tito dělníci žili jako svobodní tovaryši v námezdních komůrkách. Jejich vztahy s francouzskými manuálními dělníky byly špatné, protože byli pokládáni francouzskými dělníky za kazitele mezd. Němečtí dělníci tvořili spíše významnou základnu pro získávání členů pro německé revoluční a demokratické opoziční hnutí v zahraničí. Problém byl, že tito němečtí dělníci zaujímali velmi ambivalentní postoj vůči svým radikálním krajanům. Zaprvé měla většina jisté iluze vzhledem ke své vlastní třídní pozici. Stále si mysleli, že po uplynutí doby ještě mohou postoupit do maloburžoasie jako samostatní řemeslníci nebo podnikatelé. Za druhé, snili o idylické společnosti, přičemž by měl platit patriarchální vztah mistra k pacholku a přičemž učeň se může eventuálně později oženit s dcerou svého mistra. Nikoli proletářský způsob života s pozadím moderního průmyslu, ale maloburžoasní řemeslnická existence byla jejich ideálním životním světem, kam se chtěli dostat. Němečtí řemeslníci byli sdružováni radikalizovanými intelektuály. Tito intelektuálové (mezi nimi přirozeně také Marx a Engels) uprchli ze své země kvůli represivním opatřením, jež pruská vláda uvedla proti liberální opozici. Disponovali přirozeně mnohem většími prostředky než dělníci, aby dali své opozici formu a obsah. Někteří měli sami prostředky nebo mohli konat své povolání na základě jmění rodiny v Německu. Proto si také mohli dovolit bezpečnější a příjemnější existenci. Mluvili sami francouzsky, což nejjistěji podporovalo kontakty s francouzskými a jinými evropskými revolucionáři. Jejich sklon především vstupovat do občanské veřejnosti v zemích, kde byli usazeni, sloužil jejich společenským zájmům. Chtěli se vždy po uplynutí doby vrátit do Německa jako politik nebo vydavatel novin. Spolu s dělníky formovali politické kluby v zahraničí, ale to ještě neznamenalo, že tyto dvě totálně rozdílné sociální skupiny také skutečně splynuly v jednu jednotu. Poté, co vedení Svazu spravedlivých bylo vykázáno do Anglie, dostalo se velmi rychle pod okouzlení britským chartismem. V protikladu k francouzským neobabouvistům a blanquistům bojoval chartismus legálními prostředky za sociální reformy a politická práva pro dělnickou třídu. Tehdejší vůdcové Svazu spravedlivých, Karl Schapper, Joseph Moll a Heinrich Bauer viděli jádro v legalitě a provádění masových akcí. Spiklenectví chtěli jako metodu opustit. Zůstali komunisty, ale byla rozšiřována idea, že nový společenský řád se může zrodit jen z propagandy. Komunismus by měl být produktem procesu společenských změn, uvedených do chodu industrializací. Marx a Engels tlačili k tomuto obratu, dříve než se chtěli stát začátkem roku 1847 členy. Když byl Svaz spravedlivých přetvořen z konspirativní organizace v organizaci otevřenou a demokratickou, oba navrhli, aby utopický komunismus byl nahrazen vědeckým komunismem. To mělo jít ruku v ruce se změnou názvu svazu a přijetím nových principů. Marx a Engels si mysleli, že by u této organizace mohli najít útočiště. To vysvětluje jejich veliké angažmá pro nový Svaz komunistů (Bund der Kommunisten). Roli Engelse nesmíme podceňovat. Engels měl už jistou reputaci, protože napsal knihu o stavu dělnické třídy v Anglii. Marx sám se zabýval důkladným studiem britských ekonomů, především dílem Davida Ricarda. Oba bydleli začátkem 1845 v Paříži a proto studovali francouzský socialismus a komunismus. Mohli se proto ucházet o kandidaturu na to, aby napsali programový text Svazu komunistů.

4 O dějinách textace Komunistického manifestu jsme opravdu dobře informováni, protože v archivech Státní a universitní knihovny v Hamburgu se nachází pozůstalost Joachima Friedricha Martense a tato pozůstalost byla později ve svém celku vydána. 1 Svaz spravedlivých byl překřtěn na sjezdu v červnu 1847 na Svaz komunistů. Symptomatické bylo pro ideologický rozchod s minulostí, že heslo Všichni lidé se stanou bratry! ( Alle Menschen werden Brüder!, Schiller a Beethoven) bylo zaměněno za Proletáři všech zemí, spojte se! To znamenalo, že třídní pozice (proletáři) přišla na místo společensky neurčitého lidé. Marx byl na prvním sjezdu Svazu komunistů v červnu 1847 v Londýně nepřítomen, ale Engels byl ovšem přítomen, aby hájil zájmy svého přítele. Od té doby se vliv Marxův na organizaci stále zvětšoval. Nikoli všichni členové se postavili vskutku za jeden ideologický zdroj. Během prvního sjezdu Svazu komunistů v červnu 1847 v Londýně ještě nebyl k dispozici žádný programový text. Teprve po sjezdu v létě 1847 šířilo londýnské vedení organizace Návrh komunistického vyznání víry (Entwurf des kommunistischen Glaubensbekentnisses). To bylo něco na způsob deklarace principů ve formě katechismu, aby se podpořila v dělnických prostředích nová organizace. V tomto dokumentu se především postavilo na pořad dne upřednostnění zvláštního vlastnictví, ale aniž by se přitom spojily prostředky akce s třídními akcemi. Všechny stopy starého utopismu nebyly ještě smazány, ačkoliv v tomto textu se již hlásila zřetelná roztržka s utopismem. Zde se jedná o původu moderního proletariátu a vítá se vznik moderních továren. Společenské vlastnictví, tak je to uvedeno, bude umožněno jen vzestupem továren, protože budou proletarizovat řemeslné odborné dělníky. Praktické osy, které budou později figurovat v Komunistickém manifestu, prochází v přehledu, jako zřízení národních dílen, vztah mezi mužem a ženou v rodině, existence národností a náboženství. Ale o rovnovážně vystavěném programovém textu nebylo jistě ani řeči. Otevřená polemika proti tomuto textu přišla z Paříže, kde měl svou baštu fourierista Moses Hess. Hess napsal návrh a při schůzce v Paříži 22. října 1847 byl napsaný návrh předložen pařížské sekci. Engels byl tehdy také přítomen. Rozbil na shromáždění Hessův návrh tak důkladně, že závěrem získal úkol napsat jiný text. Tento text, opětně ve formě katechismu, se později vynoří z archivu jako Zásady komunismu (Grundsätze des Kommunismus). 2 Tento nový katechismus v 25 otázkách se Engelsovi příliš nelíbil. Engels měl pocit, že forma rozbila tuto záležitost a ptal se Marxe, aby vše bylo napsáno ve formě manifestu. Engels psal o tom v dopise listopadu 1847 z Paříže Karlu Marxovi: Prosím Tě, uvažuj trochu o tom vyznání víry. Myslím, že uděláme nejlíp, když upustímeod formy katechismu a nazveme to: Komunistický manifest. Protože se tam musí víceméně vyložit dějiny, dosavadní forma se vůbec nehodí. Přinesu s sebou, co jsem tu napsal, má to formu prostého vyprávění, ale napsáno je to mizerně, v hrozném chvatu. 3 Zaznamenáváme tudíž, že Engels se snažil, aby spolu s Marxem získal pod kontrolu Svaz komunistů a vliv utopistů typu Hesse byl ještě veliký. Na druhém kongresu Svazu komunistů, který se sešel 29. listopadu 1847 v Londýně, byli Marx a Engels přítomni. Starali se o to, aby stanovy byly očištěny od všech 1 Institut für Marxismus-Leninismus beim ZK der SED, Institut für Marxismus-Leninismus beim ZK der KPdSU, Der Bund der Kommunisten. Dokumente und Materialien, Band , Berlin, Dietz Verlag 1970; viz též Documents constitutifs de la Ligue des Communistes 1847, présentées et rassemblés par Bert Andréas. Traduction, notes et documentation par Jacques Grandjonc, édition bilingue, Paris: Aubier Montaigne, Friedrich Engels, Grundsätze des Kommunismus, v: Karl Marx - Friedrich Engels, Werke, Berlin, Dietz Verlag, 1972, díl 4, s (Zásady komunismu, Spisy 4, Praha 1958, s ). 3 Karl Marx-Friedrich Engels, Engels Marxovi do Bruselu, Paříž , Spisy 27, Praha 1968, s. 126 (= Werke, Berlin, Dietz Verlag, 1976, díl 27, s. 107).

5 sektářských skvrn. Posoudil se program, ale znovu se nedosáhlo žádného souhlasu. Sjezd tehdy dal Marxovi a Engelsovi zadání znovu napsal text ve formě manifestu. Konečný text Komunistického manifestu byl zaslán kolem poloviny února 1848 z Bruselu do Londýna a tam vytištěn. Komunistický manifest se objevil pod titulem Manifest der Kommunistischen Partei (Manifest komunistické strany), s heslem Proletarier aller Länder, vereinigt Euch! (Proletáři všech zemí, spojte se!) jako mottem na obálce. Brožura byla vytištěna v londýnské budově Vzdělávací společnosti pro dělníky (Bildungs-Gesellschaft für Arbeiter). Když hned poté vypukla revoluce v Paříži a poté později v Německu, byla velká část nákladu dopravena na kontinent. Ale o bezprostředním lidovém úspěchu nemohlo být ani řeči. V dubnu nebo květnu 1848 se objevil nový tisk v němčině. V roce 1849 přinesly noviny Deutsche Londoner Zeitung mezi 3. březnem a 28. červencem vydání na pokračování. V předmluvě k prvnímu tisku bylo možné číst, že Komunistický manifest vyjde roku 1848 v anglickém, francouzském, italském, vlámském a dánském u. Z toho se objevil ve formě brožury pouze švédský. První anglický se objevil až v roce 1850 v Londýně a potom ještě v jednom časopise jménem Red Republican, a poté byly vydány ještě tři další ové edice v Americe. Francouzský vyšel ovšem bezprostředně po prvním německém vydání v Paříži. Ale o tom, zda tím byla oslovena široká veřejnost, je třeba co nejvážněji pochybovat. V tom si je jak Marx, tak Engels z větší části roven stopě zanechané předchozími tisky. V revolučním roce 1848 se měla německá dělnická třída seřadit za Marxem a Engelsem. To však rovněž nenastalo. Proč? Většina německých řemeslníků se cítila málo oslovena proletářským obrazem světa, který Marx a Engels předestřeli nebo jejich chvalozpěvem na nespoutaný rozvoj průmyslového kapitalismu. Německá dělnická třída ještě věřila v budoucnost řemeslnického malopodniku a myslila, že posílí prostřednictvím buržoasní demokracie svou pozici. Ve skutečnosti nechtěla většina komunistických dělníků nic jiného raději než vrátit nazpět starý idylický vztah mistra a tovaryše, samostatného řemeslníka a učně. Proto by rádi vyvolali zastavení industrializace. Nikoli náhodou byla spontánní komunistická ideologie této třídy řemeslníků ještě silně křesťansky a patriarchálně zabarvena. Také si někteří nahradili Ježíše svéráznými samouky typu Weitlinga, ti nijak neodložili staré šaty křesťanství. Že někdo jako Weitling se nechtěl nebo nemohl vyvíjet dál společně s Marxem, je dostatečně výmluvné. Komunistický manifest přistrčil německým dělníkům nos před fakta: dějiny nejsou nic jiného než dějiny třídního boje. Příchod moderní buržoasní společnosti nezruší třídní protiklady, nýbrž je zostří. Dále ukázali Marx s Engelsem na revoluční roli, kterou buržoasie hrála tím, že svým průmyslem vytvořila světový trh a tím zničila všechny feudální vztahy. Takticky vycházeli Marx s Engelsem z toho, že proletariát a buržoasie musí společně bojovat proti feudálním silám, aby v Německu upevnili demokratický stát. Dále chtěli Marx a Engels, aby německá buržoasie sehrála svou historickou roli tímtéž způsobem, jako anglická a francouzská buržoasie, které tak učinily už dříve. Spojenectví dělníků a buržoů nemůže však vydržet věčně, jakmile jednou vznikne v Německu moderní dělnická třída, pak musí přivést buržoasii k pádu. S rozvojem kapitálu se rozvíjel vždy také stále početnější proletariát. Tím se stanou životní podmínky všech dělníků stejnorodější. Utvoří se také velké odborové svazy na obranu jejich mzdy za práci. Ale Marx a Engels také ukázali na málo stabilní ráz těchto odborových koalic. Oba proto řekli, že třídní boj přijme nakonec politickou formu, čímž si dělnické

6 hnutí může vynutit významné reformy. Příkladem byla Anglie s desetihodinovou pracovní dobou. Autoři představili dále vymizení střední třídy a šlechty. Šlechta měla být z větší části pohlcena buržoasií, zatímco střední stav byl předurčen k tomu, aby vymizel. Ten se během doby měl stát reakčním, protože bude chtít otočit kolo dějin nazpátek. Dále označili oba lumpenproletariát za soubor deklasovaných živlů ze všech sociálních tříd. Lumpenproletariát může tu a tam být ovšem nasát revolučním hnutím, ale všeobecně bude mít sklon připojit se k reakčním silám. Marx a Engels také ukázali na velké zestejnění v mravech a zvycích, jež bude následovat po celosvětovém triumfu kapitalismu a buržoasie. Jakmile jednou životní podmínky staré společnosti budou zničeny, budou mizet ve všech kapitalistických zemích národní rozdíly. Neboť, všude budou panovat tytéž životní podmínky pro proletariát. Pak nezůstalo dělnické třídě už nic jiného, než setřást své okovy. Obraz světa, který Marx a Engels načrtli v hlavě 1 Buržoasie a proletáři, byl především zaměřen na to, aby jasněji nově definoval postavení proletariátu ve vývojovém chodu dějin. Nikoli stará střední třída má být nositelem nové společnosti, ale ovšem budoucí proletariát, který nemá žádné zvláštní zájmy, než aby buržoasii, jíž dočasně příslušel, vyřadil jako třídu. Jestliže obsah hlavy 1 mohl většinu německých řemeslníků šokovat, hlava 2 to jen ještě víc zvýšila. Neboť zde se ještě provokativně stanoví, že komunisté chtějí zrušit soukromé vlastnictví, rodinu a vlast, protože tyto instituce ztratily pro proletariát jakýkoli význam nebo důležitost. Zejména pak provokace, že komunisté nemusejí už zavádět společenství žen, protože vždy tu už existovalo, což bylo zamýšleno k šokování především buržoů a maloměšťáků. Avšak na druhé straně bylo právě společenství žen známé téma z utopistických spisů Charlese Fouriera. Na konci hlavy 2 poznáváme útržky textů, jež sahají po tehdy dosud nepublikovaném rukopisu Německé ideologie. Zde čteme také, že společenské vědomí lidí se mění tak, jak se přetváří jejich společenské vztahy a že panující pojetí nějakého údobí jsou jenom ideje panující třídy. Marx a Engels stanovili, že komunistická revoluce bude obsahovat nejradikálnější rozchod s minulostí, protože odstraní tradiční vlastnické vztahy. Ale jakým způsobem pak mají komunisté dospět nakonec k moci? Jako naprosto první krok chtěli oba autoři to, že dělnická třída dobude demokracii, aby se následně pozdvihla na vládnoucí třídu. Poté musí proletariát vyvlastnit krok za krokem buržoasii, předat prostředky produkce do státních rukou a rychle rozvíjet produktivní síly. Marx a Engels vycházeli z toho, že dělnická třída organizovaná jako vládnoucí třída v této fázi boje musí vystupovat despoticky, ale na druhé straně si mysleli, že toto zasahování je opět založeno v svého druhu ekonomické nutnosti. Věřili také, že se situace může důkladně lišit podle země a že v nejvyspělejších zemích zatím se lze předvést určitým počtem ekonomických reforem. Jejich program požadavků v deseti bodech byl opravdu reformistický, ale také zaměřený na to, aby se prostřednictvím státních zásahů dále rozvíjely produktivní síly. To poslední je neobyčejně významný bod, protože zde se klade základ pozdější socialistické ekonomie rozvoje a plánování. Pod bodem 1 programu požadavků se představuje vyvlastnění velkostatků spolu s užitím půdní renty, aby se financovaly státní výdaje. Znárodňování velkostatků má tudíž tím vyvlastnit šlechtu a tak ji zrušit jako třídu. Ve všech komunistických spisech té doby zaujímá znárodňování půdy důležité místo. To bylo ostatně požadavkem, který se tehdejší buržoasii zamlouval. Průmyslová buržoasie totiž shledávala, že pozemková renta nejen udržuje při životě třídu zbytečných, ale také ještě zvyšovala uměle zvyšovala pracovní náklady tím, že dodatečně zdražovala potraviny pro proletariát.

7 Pod bodem 2 se pléduje pro silně progresivní daně, něco, kde maloburžoasie nepochybně musela získat. Ale nejasné zůstává to, o jaké daně zde jde. Pod bodem 3 se doporučuje odstranění dědického práva. Také to byl frontální útok na vlastníky nemovitých statků, tudíž na šlechtu. V liberální buržoasii bylo možno najít lidi, kteří si nechali líbit odstranění dědického práva, protože byli zvyklí na odměnu za individuální úsilí, nikoli na odměnu za dědictví. Pozoruhodný je ovšem bod 4, že nastane konfiskace majetků všech emigrantů a vzbouřenců. Zde ještě zaznívala vzpomínka na Francouzskou revoluci. Odpůrci republiky, kteří opustili zemi, byli tehdy totiž jakobíny. Totéž se stalo vnitřním odpůrcům Francouzské revoluce. Majetek tehdy existoval pro vlastence, nikoli pro zrádce revoluce. Co se týče tohoto bodu, Marx a Engels doufali, že buržoasie se ve své většině může postavit v konfrontaci s reakcí na revoluční stanovisko. Pod body 5, 6, 7, 8 a 9 následují některé požadavky, jež Marx a Engels zjevně přejali od francouzských reformátorů typu Louise Blanca. Volání po centralizaci úvěru v rukou státu, po znárodnění dopravních prostředků (železnic), zřízení národních továren a zlepšení zemědělství, pracovní povinnost pro všechny a zřízení průmyslových vojsk, především pro zemědělství, byly body, jichž se dotýkali ideologové jako Claude-Henri de Saint-Simon a jiní. Zakládání prvních železnic na evropské pevnině se již dělo se státní pomocí. Francouzští ex-saintsimonisté byli v této oblasti aktivní. Louis Blanc, který se stane po únorové revoluci ministrem, ihned dal zřídit národní dílny, aby srazil masovou nezaměstnanost v Paříži. Saint-Simon a Charles Fourier byli rovněž svým způsobem produktivisté. Fourier sympatizoval s utvořením vojska pro zemědělství. Pod bodem 10 základního programu se vyslovují Marx a Engels pro odstranění dětské práce v její dnešní formě a zavedení veřejné a bezplatné školní výuky. Podle této formulace nebyli Marx a Engels proti dětské práci jako takové, ale, v návaznosti na většinu utopistů, říkali ano v kombinaci se zaškolením do průmyslové produkce. Většina francouzských utopistů nebo dokonce někdo jako Robert Owen v Anglii hájili podobně tento druh reforem, protože se ochotně starali o kombinaci školení a disciplinace jako všemocné zbraně proti nevědomosti a neřesti. Tento základní program v deseti bodech byl ostatně ve zkrácené formě brzy přejat z dřívější verze katechismu sestavené Engelsem. Důležité jsou také pasáže, jež poté následují, když zde Marx a Engels líčí, jak bude probíhat přechod k beztřídní společnosti. Jakmile zmizí třídní protiklady, připadne celá produkce do rukou sdružených individuí a státní moc ztratí také svůj politický charakter, tvrdí Marx a Engels. Dokládají také, že politická moc je organizovaná moc jedné třídy s cílem potlačovat jinou třídu. Ale jakmile proletariát dobyl moc a odstranil staré produkční vztahy, zmizí třídní protiklady, a tudíž také společenské třídy samy. Z toho pak vyplyne svobodné sdružení individuí, při němž svobodný rozvoj každého se stane podmínkou svobodného rozvoje všech. Krátce, stát odumře s třídami. Přirozeně pochází tento popis svobodných sdružení individuí z anarchistického a utopistického myšlenkového prostředí. Charles Fourier se tu ozývá v těchto pasážích. Ale byli Marx a Engels potom utopisty? Nikoliv, i když perspektiva, jíž měli Marx a Engels před očima byla zjevně odlišná, než perspektiva utopistů. Nová společnost nebude ohlášena přímo, ale nejprve přijde přechodné období, kde proletariát jako panující třída založí podmínky pro novou společnost. Formulace diktatura proletariátu zde teprve proráží. Ale v zárodku už je tento koncept k dispozici.

8 Marx a Engels vycházeli z toho, že předvoj musí hrát velice významnou roli v transformačním procesu, ale jejich volba není pro diktaturu revoluční menšiny nebo jednoho neúplatného (incorruptible, nového Robespierra), kteří musí monopolizovat moc, aby nově vychovali masu během delšího období. Marx a Engels také nebyli žádní pučisté, kteří by důvěřovali jenom nějakému předvoji. Zde tudíž spočívá zjevný rozchod s utopismem a blanquismem, jak se vyvinul ve Francii během první poloviny devatenáctého století a zapustil kořeny v částech dělnické třídy a v městské maloburžoasii. Stejně jako v Engelsově předchozí verzi katechismu se Marx zabýval v Komunistickém manifestu (hlava 3) pojednáním o nejvýznamnějších socialistických proudech okamžiku. Jeho cíl byl zjevný. Marx a Engels chtěli sdělit německým řemeslníkům, co si mají myslet o určitých socialistických proudech a učeních, které byly v rozporu s jejich vlastním učením. Klasifikovali proudy na základě jejich třídního obsahu, což jim nabídlo příležitost, aby demaskovali jiné socialistické proudy jako reakční nebo buržoasní, tudíž v protimluvu se zájmy proletariátu a rozvoje produktivních sil. Marx a Engels rozlišovali jednu reakční variantu socialismu, která se obracela proti kapitalismu s cílem získat dělníky pro obnovu feudálních vztahů. Přirozeně existovali v tehdejším dělnickém hnutí také docela řemeslní dělníci, kteří sdíleli také tento požadavek, protože se nemohli smířit s industrialismem na vzestupu. Maloburžoasní socialismus byl rovněž reakční, protože bránil malorolníka a řemeslníka proti velkému průmyslu. Marx a Engels nemohli vůbec konec konců nechat toho, aby nenapadali pravý socialismus německých filosofů a literátů jako neplnohodnotnou napodobeninu francouzského socialismu. Dále to byl konzervativní nebo buržoasní socialismus, který sice chtěl reformovat, avšak bez zrušení protikladu mezi proletariátem a buržoasií. Marx a Engels se rádi vysmívali tomuto druhu buržoazních socialistů a označovali je jako filantropy, organizátory charity, zakladatele dobročinných spolků a také jako ekonomisty (především stoupence volného obchodu, kteří chtěli zvýšit životní úroveň dělnické třídy prostřednictvím dovozu levné potravy). Evidentně nemohli Marx a Engels nechat toho, aby svého osobního nepřítele Pierre-Josepha Proudhona zařazovali do tohoto druhu buržoasního socialismu. Proto měli oba dobré důvody, když v tomto okamžiku vykonával Proudhon enormní vliv na francouzskou dělnickou třídu. Jeho vliv je dokonce i daleko v Německu citelný. Tato krátká pasáž o Proudhonovi byla zjevně připojena k textu později. V Engelsově katechismové versi chybí. Křivdili zde Marx a Engels Proudhonovi? Bezpochyby. V posledním paragrafu kladou Marx a Engels stanovisko komunistů proti stanovisku jiných opozičních stran, jež bojovaly proti feudálním silám. Tato pasáž je skoro totožná s textem otázky 25 Engelsova katechismu. Zde čteme, že Marx a Engels chtěli, aby se komunisté spojovali s nejlevějšími frakcemi a stranami té chvíle v různých rozvinutých zemích. V Anglii to byl chartismus, v Severní Americe agrární reformní hnutí. Ve Francii podporovali socialistické proudy proti konzervativní a radikální (liberální) buržoasii. Ve Švýcarsku mohli rovněž radikálové počítat s přízní komunistů, protože radikálové tam bojovali proti reakci. V Polsku podporovali komunisté národní osvobozenecký boj a agrární reformy. V Německu konečně podporovali komunisté německou buržoasii za podmínky, že revolučně vystoupí, aby svrhla feudální velkostatkáře a monarchii. Šokující formou uvádí Marx a Engels, že komunisté svá pojetí a své cíle

9 nehodlají skrývat a že jejich cíl je násilně svrhnout existující společenské vztahy. Ostatně, dělnická třída by v tomto boji neztratila nic jiného, než své okovy. Abstrahujeme-li od zjevně vychvalování se a přehnané role, kterou tehdy Marx a Engels komunistům přisuzovali, obsahuje tento poslední paragraf cenné poukazy zvl. na Marxem a Engelsem doporučovanou taktiku. Komunističtí dělníci se měli totiž všude postavit na levé křídlo demokratického a socialistického hnutí. Čas konspirativní akce byl neodvolatelně pryč. Komunisté už nepotřebovali své motivy skrývat a museli tudíž, v míře možného, vystoupit na veřejnost. Cíle komunistů přitom spočívaly v prodloužení rozvoje společenských sil. Dobýt pozornost veřejnosti byl rovněž významný úkol pro německé komunisty. Od té doby komunisté nemuseli váhat v tomto bodě přistoupit na alianci s německou liberální buržoasií. Marx a Engels formulovali svou revoluční taktiku obzvláště pečlivě se zaměřením na svržení feudálních vládců. Kde nebyla k dispozici žádná významná buržoasie, důvěřovali nacionalismu drobné šlechty. Aliance s nacionalistickými silami v Polsku například patřila také k možnostem. Ale Marx a Engels ihned dodávali, že pak musí být ovšem položena základna agrárních reforem. Komunistický manifest pak může být oslavován v mnoha pamětních spisech jako stylistický produkt vysoké kvality, ale tu a tam se tu objevují slabá místa ve struktuře vyprávění. Omluvy jsou známé. Marx si musel pospíšit, aby včas dostal text do Londýna. To bylo bezpochyby vázáno na množství podmínek. Marx totiž získal z Londýna svazek s texty, aby na jejich základě napsal manifest. Konec konců byl na psaní textu Marx docela sám. Engels byl na cestě. On sám zůstával v Bruselu. Tam byl především aktivní v popularizaci své v současnosti získané znalosti týkající se kapitalistické ekonomiky a této činnosti chtěl dát vlastně veškerou přednost. To vysvětluje také, proč koncem ledna 1848 dostal z londýnského vedení pokyn, aby konečně už zaslal text, aby mu nebyl úkol odebrán. Při tomto sepisování Komunistického manifestu sáhl Marx nazpátek ke svému hegeliánskoeschatologickému finalismu, aby mohl spřádat ve svém zdůvodnění červenou nit. Strašidlo komunismu, jež Marx viděl najednou obcházet Evropou, nebylo ve skutečnosti nic jiného než duch Hegelův. Nositelem tohoto ducha byl proletariát, jež jako jediná revoluční třída získal připsánu historickou úlohu, aby uskutečnil beztřídní společnost. Konec konců se zde dostáváme na konec dějin, kdy proletariát bude, podle Marxe, jedinou třídou, která může osvobodit lidstvo, protože dělnická třída nemusí hájit žádné zvláštní zájmy. Marx a Engels měli před očima vzory anglického obratu a velké francouzské revoluce. Marx pravděpodobně doufal, že scénář francouzské revoluce z roku 1789 lze znovu opakovat, avšak s dělnickou třídou v klíčové pozici. Konec konců ale bojové divadlo revoluce nezasáhne mimo Evropu. Není to také tak, že Marx chtěl vést dějiny pouze k pohybu koncentrace kapitálu, ekonomické perspektivě, jež byla dále kanonizována Karlem Kautskym. Pro Marxe zůstaly dějiny vskutku skutečně dějinami třídního boje a tudíž permanentních konfliktů mezi dělnickou třídou a buržoasií. Zajisté byl Marx již roku 1847 přesvědčen, že se také velice rychle rozšíří revoluce a že Německo jistě nebude ušetřeno, kde se liberální buržoasie stále více začínala stavět proti feudální moci. Proto chtěl bezpochyby postavit své potenciální přívržence v německých městech na krajně levicové křídlo liberální buržoasie. Zde přicházíme k rozporu v Marxově taktice. Na jedné straně sáhl Marx k boji s německými řemeslníky, zatímco byl přinejmenším okouzlen jejich politickou zralostí. Marx ale konstatoval, že tito němečtí řemeslníci z hlediska perspektivy pohybu koncentrace kapitálu už nemají budoucnost.

10 Na druhé straně byli tito němečtí řemeslníci v rukou Marxe ovšem významnou mocenskou základnou pro radikalizaci revoluce a prostředek vystavení slabé německé buržoasie tlaku. Ta chtěla přirozeně prostřednictvím parlamentu strhnout moc na sebe, ale rychle zaváhala, aby rozvíjela boj revolučními prostředky. Německá buržoasie spěla spíše ke kompromisu s feudálními silami než k dělbě moci s dělnickým hnutím. Marxem a Engelsem předepsaná taktika, připojit proletariát k revoluční buržoasii vyústila ve fiasko. Nejen v Německu, ale také ve Francii se buržoasie obrátila proti proletariátu. V červnu 1848 bylo v Paříži krvavě potlačeno povstání proletariátu republikánskou buržoasií. V Německu a Rakousku to nebylo lepší, protože zde feudální síly ještě mohly počítat s vojskem. Kontrarevoluce během roku 1849 vydržela. Marx a Engels museli opět uprchnout. Svaz komunistů (Bund der Kommunisten ) byl mezitím de facto zničen. Jako muži praxe tudíž Marx s Engelsem selhali. Oba poté usilovali v Londýně, kam uprchli, aby Svaz komunistů probudili k života. Ale bez výsledku. Komunistický manifest se zpočátku nazýval Manifest komunistické strany (Manifest der Kommunistischen Partei) a neuváděl jména obou autorů. Anonymní charakter publikace neměl nikoho udivovat, neboť spis byl udělán z pověření vedení Svazu komunistů. Titul brožury intrikuje, protože užívá výrazu komunistická strana, zatímco organizace byla oficiálně svazem a žádnou stranou. Tento titul byl zlomem vůči všemu, co bylo v tomto prostředí publikováno jako manifesty. Utopisté publikovali přece především vyznání víry, žádné manifesty. Také se v tomto manifestu málo píše o stranické organizaci, ale mnoho o komunismu ( strašidlu ) a komunistech. Také to je zvláštní. Tak uvádějí autoři, že komunisté nemají žádné zvláštní zájmy oproti jiným dělnickým stranám. To je podivné, když nějaká strana je nyní najednou z definice zvláštní, když je oddělená. Přirozeně měli autoři na mysli to, že komunisté netvoří žádnou sektu, ale chtějí být součástí širšího hnutí. Komunisté se nevyslovili jako frakce ostatních proletářských stran. Sebe sama nahlíželi jako internacionalisty. V ještě silně hegelovských pojmech byli komunisté viděni jako všeobecný výraz faktických vztahů existujícího třídního boje, historického hnutí odehrávajícího se před našima očima. Byli Marx a Engels v postavení něčeho jako anti-strana? Viděli proto své politické konání raději v širším dělnickém hnutí? Nebo získal pojem strana negativní přídech, jemuž se oba chtěli vyhnout? To poslední byl patrně daný případ, protože pojem strana tehdy více než dnes nyní odkazoval k partikulárnímu, partikularismu, stranictví (parti pris). Marx a Engels spatřovali více v širokém hnutí, jež vyjadřovalo celek, nikoli část. Marx a Engels: Komunisté nejsou žádná zvláštní strana oproti jiným dělnickým stranám. Nemají žádné zájmy, jež jsou oddělené od zájmů proletariátu všeobecně. Ale komunisté měli zajisté náskok před zbytkem proletariátu tím, že měli teoreticky názor o podmínkách, o chodu a všeobecných výsledcích proletářského hnutí. 4 Mluvilo se tedy ještě tudíž o funkci vůdce. 4 Michael Löwy nemohl uspokojivým způsobem rozřešit dilema týkající se strany u Marxe. Löwy poukazuje na fakt, že manifest byl opravdu manifestem komunistické strany. Avšak to nic neříká o charakteru této strany. U Marxe lze ve skutečnosti otevřít dvě věci: komunisté netvoří žádnou stranu zaměřenou jako sektu a komunisté jsou předvojem širšího hnutí. Tím není problém vztahu mezi stranou masovým hnutím vyřešen. Marx to také v tomto spise nečiní. Löwy sám poukazuje na fakt, že když v Anglii existovala některá napětí uvnitř chartismu a že menige chartist beducht was pro entrismus levicových skupin, jakož i Fraternal

11 Strany nebo politická sdružení sice v této době existovaly, ale nebyly to ještě žádné dobře strukturované organizace. Tehdejší liberální strany byla volná sdružení voličů. Nebo to byly politické kluby, jež především diskutovaly nebo rozvíjely vzdělávací aktivity. Svaz komunistů (Bund der Kommunisten) neunikal znakům politického klubu s demokratickými stanovami. V různých evropských městech měl svá oddělení. Přechod politického klubu ke straně byl spíše závislý na dobytí politických svobod. Teprve poté bylo možno pomýšlet na vybudování legální strany v Německu. Během revolučního hnutí operoval Bund der Kommunisten (Svaz komunistů) především uvnitř demokratického a republikánského hnutí. Velký dopad na parlament ve Frankfurtu neměl. Marx sám se profiloval jako tvůrce veřejného mínění na čele novin Neue Rheinische Zeitung vycházejících v Kolíně nad Rýnem. Tyto noviny byly ostatně financovány místní buržoasií a musely být hlásnou troubou nejpokročilejší části porýnské buržoasie. Marx se snažil jako hlavní redaktor učinit ze svých novin také hlásnou troubu Svazu komunistů (Bund der Kommunisten). Noviny trpěly rovněž nejistou existencí, neboť pruská vláda brzy hrozila politickými procesy. O opravdové svobodě tisku tudíž nebylo ještě řeči. Marx byl velmi dominantní osobou. Němečtí řemeslníci, kteří kontrolovali Svaz komunistů v Londýně nikterak nechtěli vložit svůj osud pokorně do rukou tohoto Marxe. Ozvěny zápasů byly zachovány v korespondenci. Marxovi se dostalo ke sluchu, že jeho pojetí musí projít cestu organizací a stranickými sjezdy, dříve než mohou být oficiálně přejaty. Je tu cítit také propast mezi řemeslníky a buržoou (bourgeois), kterým Marx byl. Všeobecně panovalo mezi intelektuály a dělníky vzájemné napětí. Řemeslníci nedůvěřovali intelektuálům od okamžiku, kdy se chtěli navrhnout jako jejich političtí vůdcové. V Komunistickém manifestu ukázal Marx totiž náležitě, že nejen část šlechty vejde do buržoasie, ale že také část buržoasie přejde k proletariátu, a to zejména část buržoasních ideologů, kteří se povznesli k teoretickému pochopení celého dějinného vývoje (K. Marx- B. Engels, Spisy 4, Praha 1958, s. 437; K. Marx-F. Engels, Werke 4, Berlin 1959, s. 472). Bohužel pro Marxe ale toto teoretické pochopení mělo před sebou ještě dlouhou cestu, než proniklo dělnické hnutí. Jak se to stalo? Před revolucí 1848 byli lidé jako Étienne Cabet nebo Louis Blanc ve Francii význačné figury. Zdráhali se spíše si zadat s Němcem Karlem Marxem nebo s jeho cestujícím vyslancem Engelsem. Poté, co utopismus byl na svém sestupu, bude hrát ve francouzském dělnickém hnutí Proudhon ještě po řadu desetiletí první housle, k velké zuřivosti Marxe. Ježíš byl všude mezi dělníky, také mezi těmi, s nimiž měl Bund der Kommunisten kontakt, ještě nejznámější komunista. To občas vyvolávalo podařené anekdoty. V roce 1848 se objevil Komunistický manifest ve švédském u od křesťana-komunisty Pera Götreka. Tento atel nebyl zajedno se závěrečnou výzvou proletáři všech zemí, spojte se! a nahradil ho tak krédem hlas lidu je hlas Boží! 5 O maloburžoasní mentalitě německých dělníků v Paříži nemuseli Marx a Engels mluvit. Ale veřejně se raději o tom nevyjadřovali. V jejich korespondenci o to více. Čteme pak také v jejich výměně dopisů ještě ostré charakteristiky těchto dělníků ( Straubinger ), kteří měli ještě maloburžoasní sny dne, zatímco industrializace učinila jejich pozici téměř beznadějnou. Democrats, aby se přimělo vedení k založení strany ve straně. Michael Löwy, La théorie de la révolution chez le jeune Marx, Paris, Maspero, 1970, s Victor Kouziakov (red.), Karl Marx. Sa vie, son oeuvre, Moscou, Éditons du Progrès, 1973, s. 151.

12 Marx se nestane všeobecně uznávaným teoretikem německého socialismu. Bude ještě jistě dvacet let trvat, než bude moci Marx vystoupit ze stínu Ferdinanda Lasalla a vzít Lassallově autoritární formě socialismu vítr z plachet. To se stalo teprve v roce 1875 Gothajským programem. V Anglii zůstal Marx německým vyhnancem. Když už byl chartismus za svým zenitem, šlo anglické odborové hnutí svou vlastní cestou. V Anglii nebyl zájem na diskusích o teorii nadhodnoty nebo založení nezávislé dělnické strany. Odborové hnutí se integrovalo do politického liberalismu jako dodavatel hlasů liberálním politikům. Důsledek byl, že Komunistický manifest jako publikace po nezdařených revolucích 1848 upadal v zapomenutí. Strategické rady uzavřít spojenectví s revoluční buržoasií se ukázaly jako nepoužitelné. Existovaly sice ještě přetisky dílka, ale oba autoři se vůbec necítili povoláni k tomu, aby opatřili přetisky poznámkami nebo aktualizací. To se stalo teprve v roce 1872, poté, když Karel Marx upevnil svými spisy k Pařížské komuně pozornost vůči sobě. Přetisk Komunistického manifestu, tentokrát se jmény autorů na titulním listu, byl politicky viděno jedině vhodný. Marx zvítězil nad Michailem Bakuninem, který mu upíral vedení První Internacionály. Bakunin nebyl první nejlepší. Už před několika lety vydal první ruský Komunistického manifestu. Marx vedl boj proti Bakuninovi všemi prostředky. Marx musel postřehnout, že Komunistickým manifestem (který nadále bude vždy vydáván pod tímto novým titulem) může udeřit Bakunina přes uši. Bakunin se chtěl vrátit k tajným společnostem a všude organizovat nespoutaná divoká povstání. To bylo ve flagrantním protikladu s principy Marxe. Opožděný lidový úspěch Komunistického manifestu přišel Marxovi a Engelsovi vhod. Uvědomovali si samozřejmě, že Komunistický manifest jim opatřuje jistou historickou legitimitu vůči pozdějším generacím socialistů. Marx nutně potřeboval popularitu. Kapitál (Das Kapital) mu dal jistou známost jako autoru tlustého a obtížného díla o kapitalismu, ale jeho okruh čtenářů byl omezený. Jeho starší politické spisy byly mezitím zastaralé. Jinak tomu bylo s Komunistickým manifestem. S Komunistickým manifestem se mohli Marx a Engels profilovat jako proroci revolucí roku 1848 spojených s První a poté s Druhou Internacionálou. Pozdější reformističtí vůdci sociálně demokratického dělnického hnutí z času Druhé Internacionály málo dbali Komunistického manifestu. Marx a Engels byli respektováni jako významní teoretikové, ale většina sociálních demokratů mínila, že však nelze uskutečňovat politickou akci bezprostředně bojem na barikádách jako v roce Neunikalo jim, že v Komunistickém manifestu na řadě míst jsou dotčena ještě radikální stanoviska. Tak tu byly útoky na měšťáckou rodinu, očerňující poznámky o rolnících, nadšený souhlas s mizením samostatných dělníků a politování na adresu podporovatelů abstinence a jiných společenských mastičkářů. Heslo, že proletáři se mají spojit, mohli reformističtí vůdci dobře schvalovat. Ale nadřízený radikální tón týkající se toho, co se zde dělo, se jich ani v nejmenším netýkal. Poznámku, že dělníci nemají žádnou vlast, rádi relativizovali. Po dobytí všeobecného hlasovacího práva nastoupila dělnická třída jinou cestu, totiž cestu politického dobytí moci a zlepšování životních podmínek pro masu. Odtud určité čtení Komunistického manifestu muselo přivést rozhraničení mezi reformisty a revolucionáři v sociálně demokratickém dělnickém hnutí. Bylo to tak, že sociální demokracie chtěla Komunistický manifest rychle odsunout pryč nebo ho odbýt jako rané a tudíž irelevantní prstové cvičení Marxe a Engelse? Zde jsou na místě dvě poznámky. Za prvé se bude marxismus po roce 1890 z německé sociální demokracie (SPD) šířit na další socialistické strany. Přebíraly se přitom německou sociální demokracií (SPD) zvládnuté praktiky a její publikace se hodně překládaly. Za druhé, Engels zemřel teprve roku Engels měl tehdy intelektuální pozůstalost Marxe po

13 jeho smrti roku 1883 ve své ochraně. Engels požíval enormní prestiže a našel v osobě Karla Kautského pomocníka, aby učinil marxismus použitelným pro politickou praxi. V Německu byl Komunistický manifest hojně opakovaně přetiskován. Ale pak znovu a znovu ve velmi omezených nákladech. Vydání v jiných jazycích byla rovněž tištěna v omezených vydáních. Zjevně zpočátku nebyl zájem u masy tak velký o toto staré dílko. Text byl shledáván zjevně už zastaralý. Ruským sociálním demokratům nicméně neunikalo, že Komunistický manifest byl nejvýznamnější základní text s velkým strategickým významem pro jejich vlastní praxi. Komunistický manifest nebyl pro Rusy vůbec zastaralý, protože stáli v předvečer buržoasní revoluce a tudíž se mohli něco naučit ze strategických konceptů a dějinné filosofie v tomto dílku. Lenin necituje jen tak pro nic se souhlasem celé pasáže z Komunistického manifestu mimo jiné v díle Stát a revoluce. 6 Leninovi všemožně záleželo na tom, aby velebil svou revoluční strategii jako autenticky marxistickou a to v nejlepších tradicích Komunistického manifestu. Po Říjnové revoluci změnili ruští sociální demokraté své jméno na komunisté. Také to nebyla žádná náhoda. Tím nechtěli jen vyjádřit zlom s reformistickými sociálními demokraty, ale vrátit se k revolučnímu slovníku marxismu. Komunistický manifest bude rychle ležet na čelném místě v ruských knižních obchodech a bude přeložen do všech jazyků Svazu. Tímto získal Komunistický manifest více než jakékoli jiné dílo Marxovo velkou symbolickou hodnotu. V západním světě, kde strany operovaly v legalitě, byl symbolický význam Komunistického manifestu menší. Sociálně demokratické knižní obchody sice prodávaly socialistické klasiky, ale všechny praktické návody byly rozhodně stejně populární. Strana, jako německá SPD se svými statisíci členů a miliony voličů byla ovšem strukturována, ale ve straně dominovala praktická rutina. V těchto kruzích nebyla žádná potřeba vzhledem k romantickému období Komunistického manifestu. Dějiny recepce Komunistického manifestu nám poskytnou také náhled týkající se tempa a šíře pronikání marxistické myšlenkové látky. Říká se, že mezi léty 1848 až 1918 byl Komunistický manifest vydán ve více než 35 jazycích v nějakých 544 vydáních na celém světě. Že byl Komunistický manifest především popularizován socialistickými stranami v západních zemích, nás nemusí překvapovat. Mimo Evropu to měl Komunistický manifest mnohem obtížnější, aby se stal populárním. To zní snad divně, ale Komunistický manifest je přece především evropský manifest. Ve většině koloniálních zemí lidé nebyli ještě dlouho zralí pro marxismus. Paragrafy Komunistického manifestu, které opěvují triumfální pochod evropské buržoasie, budou intelektuální elitě z koloniálních zemí znít v uších ještě nepříjemně. Ale y Komunistického manifestu dávají dobře najevo, jaký byl dopad marxismu na nastupující socialistická a revoluční hnutí na evropské periférii. Španělský socialista José Mesa, maďarský revolucionář Leo Frankel, průkopník ruského marxismu Georgij Plechanov, zakladatel bulharské sociální demokracie Dimitr Blagoev, žurnalista a bolševik V. Voronskij, Maďar Béla Kun všichni překládali Komunistický manifest do své vlastní národní řeči. Lenin údajně udělal v roce 1893, během svého pobytu v Samaře, do ruštiny, aby se mohl číst a diskutovat v malém kroužku. Ve Velké Británii a Spojených státech byl marxismus určen pro sekty nebo malé politické organizace, jež působily na okraji dělnického 6 V. I. Lenin, Stát a revoluce, Sebrané spisy 33, Praha 1987, s. 54nn. (=Polnoje sobranije sočiněnij, 5. vyd., Moskva 1969, s. 22nn.). Nesmí se ostatně zapomínat, že Lenin vždy zdůrazňoval velmi vřelý zájem o Komunistický manifest pro použitelnost této brožury pro propagandu proti populistům ( narodniki ) ve vlastní zemi. Když Lenin v roce 1914 musel psát článek o Karlu Marxovi pro ruskou encyklopedii Granat (díl 18, 7. vydání, s ), napsal s nadšením o Komunistickém manifestu, že měl velkou geniální průzračnost a zřetelnost. Lenin: důsledný materialismus, zahrnující i oblast společenského života, dialektika jako nejvšestrannější a nejpropracovanější učení o vývoji a teorie třídního boje a světodějného revolučního poslání proletariátu, tvůrce nové, komunistické společnosti. V. I. Lenin, Karel Marx, Sebrané spisy 26, Praha 1986, s. 72 (=Polnoje sobranije sočiněnij, 5. vyd., 26, Moskva 1973, s. 48).

14 hnutí a tam také zůstaly kvůli rozdílným důvodům. To, že Komunistický manifest zaznamenal mnoho přetisků v němčině ve Spojených státech, nás nemusí překvapovat. Ve Spojených státech žilo mnoho německých emigrantů se socialistickým pozadím. V Anglii dominovalo pragmatické odborové hnutí a socialistická ideologie byla revírem intelektuálů a malých skupinek (sekt) bez velkého politického významu. V Jižní Evropě byl Komunistický manifest pak přeložen do místních jazyků a šířen socialistickými stranami. Ale vskutku populární tato brožura nebyla. Socialistické strany byly ovlivněny volnomyšlenkářstvím (tudíž antiklerikalismem) a staré konspirativní metody byly ještě s anarchismem Bakunina v oblibě. V samotné Francii bylo dělnické hnutí dlouhou dobu neproniknutelné pro marxismus vnímaný jako opravdu německý. Revoluční socialismus tu má více děkovat Augustu Blanquimu než Marxovi. Proudhon byl sám po desetiletí nejpopulárnější autor pro řemeslnickou dělnickou veřejnost. To se změnilo teprve po roce 1880 s obratem k marxismu u Julese Bazila, alias Julese Guesda, zakladatele Francouzské dělnické strany (Parti Ouvrier Français - POF). Guesdova znalost marxismu byla ještě rudimentární. POF proklamovala, že je marxistická, ale postrádala skutečné marxisty. POF byla také závislá nedostatečném množství přeložených děl Velkého Mistra. Byly pak sice francouzské y Komunistického manifestu, bude trvat do roku 1895 a 1897 než bude vydán ještě jednou. V novinách a časopisech POF bylo otištěno pár roztroušených textů Marxe a Engelse, ale o jednotné vydavatelské politice nebylo žádné řeči. Z prvního dílu Kapitálu se objevilo krátké francouzské vydání. Soud historika Clauda Willarda o tom všem je potom zničující:...dělnická strana uděluje jen slabou pozornost studiu a šíření marxistické filosofie: neposkytuje v této oblasti žádné úsilí o zlidovění, žádný systematický výklad dialektického materialismu. 7 Situace v POF mohla být nešťastná, v Belgické straně pracujících (de Belgische Werklieden Partij - BWP) byl stav ještě mnohem a mnohem pohnutější. BWP byla ideologicky prázdný náboj. Belgičtí straničtí vůdci ohrnovali nos nad teoretickými debatami, protože mohly způsobovat jenom vnitřní rozdělení. O Marxovi a Engelsovi si vágně slyšeli, ale Proudhon kolem roku 1890 ještě nezmizel z obzoru. Stranický vůdce Émile Vandervelde začal jako proudhonista a teprve hodně pozdě začal studovat také Marxe. Malá skupina studentů Bruselské university se zajímala po roce 1893 o marxismus, ale také zde byl zábranou nedostatek přeložených děl Marxe a Engelse. Mezi studijním materiálem se nacházel ovšem Komunistický manifest, který přivezli z Francie v u Laury Lafarguové (dcery Karla Marxe) a který roku 1896 byl v Bruselu vydán jako Aperçu sur le socialisme scientifique Socialistickou knihovnou (Bibliothèque socialiste) listu Lid (Le Peuple). Bylo to také poprvé, kdy BWP vydala nějaké dílo Marxe a Engelse. 8 V roce 1898 bylo socialistickými stranami slaveno padesáté výročí Komunistického manifestu přetisky a shromážděními. V Bruselu se tak stalo slavnostním posezením v Lidovém domě (Volkshuis). Émile Vandervelde měl připomínkovou řeč. Jeho výklad byl založen na textu, který už použil dříve v Paříži při podobné příležitosti. Text této řeči byl hromadně šířen prostřednictvím socialistického tisku. Vandervelde využil této příležitosti k tomu, aby udělal bilanci marxismu. Obsah Komunistického manifestu byl podle Vanderveldeho zastaralý. Zpochybnil oprávněnost marxistických stanovisek týkajících se koncentrace pozemkového vlastnictví a varoval před jejich dogmatismem. Manifest není katechismus, uzavřel Vandervelde. 9 7 Claude Willard, Les Guesdistes. Le mouvement socialiste en France ( ), Paris, Éditions sociales, 1965, s , De receptie van het marxisme in de Belgische arbeiderbeweging ( ), v: Eric Coryn, Alain Meynen, Peter Scholliers, Luk Van Langenhove (sestavitelé), Veelzijdig Marxisme, deel 2, Geschiedenis, Moraal, Psychologie, Brussel, VUB, s Texty přednášky v bruselském Lidovém domě (Volkshuis) byly zaznamenány G. Vandermeerenem a vydány pod názvem Le jubilé du Manifeste Communiste a Le 50me anniversaire du Manifeste du Parti Communiste v L Étoile socialiste, ročník 5, číslo

15 Vandervelde sdílel mínění německého revisionisty Eduarda Bernsteina, že se musí zkoumat skutečný vývoj bez spoutávání se jakýmkoliv dogmatem. Vandervelde mínil, že od roku 1848 se časy silně změnily a že socializace prostředků produkce nemůže být výsledkem sociální revoluce, při níž diktatura proletariátu nahrazuje nadvládu buržoasie. 10 Vandervelde prohlásil, že Komunistický manifest je zastaralý ještě na jiných místech. Tak už neplatila Verelendungstheorie (teorie zbídačování), která tvrdila, že mzdy budou trvale klesat. Jen pro země, které se teprve seznamovaly s kapitalistickými produkčními vztahy ještě platila Verelendungstheorie. Vandervelde ještě jednou citoval se souhlasem Eduarda Bernsteina, že společenský vývoj nelze ztotožňovat s: Konzentration - Kladderadatsch - Kollektivismus (koncentrace-krachkolektivismus). Musely, tak pravil Vandervelde, se všechny sektory produkce vyvíjet opravdu nutně přes kapitalistickou fázi? Vandervelde by chtěl rád udělat výjimku pro zemědělství, protože zde roztříštěnost půdního vlastnictví vedla ke speciální situaci, jež se zjevně odchylovala od situace v průmyslu. Tak bylo možné, že v Belgii v tomto okamžiku číselně vzrostl počet zemědělských podniků. Ale na druhé straně rovněž vzrostl počet zemědělských družstev. Především to bylo skutečností v produkci mléka a másla, což zde muselo vést k spontánní socializaci této aktivity. V třetím bodu věnoval Vandervelde mnoho pozornosti tomu, že ekonomická moc nespadá v jedno s politickou mocí. Zjistil, že buržoasie dobyla sice ekonomickou moc monopolizací produkčních prostředků, ale ponechala politickou moc v rukou velkostatkářů. Partout, en effet, ce sont les ruraux, les agrariens, les propriétaires fonciers, qui tiennent le haut du pavé ( Všude, vskutku, jsou to venkované, zemědělci, pozemkoví vlastníci, kdo zaujímá první místo). To platilo pro Anglii, kde lordi měli ještě velkou moc, pro Prusko, Rakousko a Jižní Itálii. Ve Francii ovládaly konzervativní agrární zájmy parlament. V Belgii to bylo nejinak s katolickou stranou, jež od roku 1884 vládla s absolutní většinou a sloužila zámeckým pánům z Flander a Kempen. Vandervelde poukázal na to, že agrární krize po roce 1880 těžce postihla zemědělské zájmy jako následek levných dovozů zrnin a že velkostatkáři nyní chtěli použít stát k tomu, aby se pozemková renta držela vysoko. To se podařilo proto, že liberální buržoasie téměř všude potřebovala konzervativce, aby se obhájila proti proletariátu. Vandervelde: Partout où la classe ouvrière est fortement organisée, au point de vue politique, les bourgeois libéraux, abandonnés par le suffrage universel, ne sont plus qu une monnaie d appoint dans les échéances électorales. Obligés de choisir entre les socialistes et les réactionnaires, ils se jettent du côté de ces derniers avec d autant plus de force que le socialisme devient plus puissant (Všude, kde je dělnická třída silně organizována, alespoň z politického hlediska, liberální buržoové, zavržení všeobecným hlasovacím právem, jsou jen drobnou mincí při volebních splátkách. Povinni si vybrat mezi socialisty a reakcionáři, vrhají se na stranu těch druhých tím silněji, čím se socialismus stává mocnějším). Podle Marxe udělal původ socialismu tuto abnormální situaci, ale postup kapitalismu ovšem umožní vstoupit socialistickým myšlenkám do rolnické masy. Vandervelde doufal, že zvýšenou mobilitou se socialismus bude šířit jako olejová skvrna. Pověstný týdenní kupón belgických železnic přiváží denně levně do města dělníky z nížiny, nebo valonský průmysl a on vezme s sebou socialismus na venkov. Všude v Evropě táhli zemědělští dělníci krajinou, aby sklízeli úrodu. To během času zrevolucionizuje feudální a tradiční vztahy na venkově. Proti tomu pak opět vznikly protekcionistické kartely velkoprůmyslu a 14 z 10. dubna 1898, s a s a také v Le Peuple z 28. března Text pařížské přednášky vyšel v La Revue socialiste pod názvem À propos du Manifeste du Parti Communiste, 1898, s a rovněž v Bruselu v Annales de l Institut des Sciences Sociales, 1898, ročník 4, s Tento poslední časopis byl financován, stejně jako Institut des Sciences Sociales (pozdější Institut Solway ULB), bratry Solwayovými, osobními přáteli Émila Vandervelda. 10 Citáty vesměs pocházejí z článku v La Revue socialiste.

16 velkostatkářů pour le maintien de leurs privilèges de classe (pro udržení jejich třídních privilegií). Vandervelde také říkal na mezinárodní úrovni, že západní buržoasie kapitulovala ve prospěch monarchií. Cožpak už neexistovala žádná naděje? Ale ano. Nejen se bude socialistický vliv dále rozšiřovat, ale kapitalismus bude také mezinárodně ještě hrát revoluční roli jako následek dalšího růstu velkoprůmyslu a utváření světového trhu připravuje rozklad starých politických forem a definitivní vítězství mezinárodního proletariátu ( la constitution du marché du monde prépare la dissolution des anciennes formes politiques et la victoire définitive du prolétariat international ). Ještě předtím, než se Karl Kautsky 11 o tom vyjádřil, formuloval Vandervelde již strategii převzetí moci socialistickými stranami. Vandervelde: À mesure que la classe ouvrière devient plus puissante, son organisation complète, son action politique efficace, elle constate (et c est en cela que consiste réellement la mue du socialisme ) que, d une part, il n est pas impossible d améliorer sa condition matérielle, morale et intellectuelle, dans le cadre même du régime capitaliste et, d autre part, que la transformation radicale de celui-ci sera d autant plus radipe que ces améliorations partielles, ces concessions attachées à la classe dominante, seront plus considérables. Le triomphe du socialisme ne sera pas le fait d un prolétariat dégradé par une croissante misère, mais bien au contraire, de travailleurs qui auront su conquérir, au préalable, au niveau d existence relativement élevé (Tou měrou, jak se dělnická třída stává mocnější, její organizace úplnější, její politická činnost účinnější, konstatuje (a v tom spočívá reálně proměna socialismu ), že na jedné straně není nemožné zlepšit její materiální, morální a intelektuální podmínky už v samotném rámci kapitalistického režimu a na druhé straně, že jeho radikální transformace bude natolik nákladná, že významnější budou ta částečná zlepšení, ty ústupky získané na vládnoucí třídě. Triumf socialismu nebude faktem proletariátu degradovaného rostoucí bídou, ale naopak, pracujících, kteří budou schopni už před tím dobýt relativně vysoké úrovně existence.). 12 Byla tato strategie v souhlasu s tím, co Marx a Engels formulovali v Komunistickém manifestu? Ovšemže nikoli. U Vanderveldeho spočíval důraz na reformistickou akci, nikoli na revoluci, protože věřil ve vynucení zlepšení životních podmínek proletariátu. O tom posledním mluví jako o podmínce převzetí moci. Vanderveldovo čtení marxismu nalezlo určitý ohlas v ruských kruzích emigrantů. Text jeho přednášky byl sám přeložen ruskými studenty. Zjevně byli tito ruští studenti okouzleni obrazem budoucnosti, který Vandervelde načrtl. Ale Vandervelde musel následkem u textu své přednášky přetrpět také kritiku ruského otce marxistické orthodoxie Georgije Plechanova. Plechanov přeložil roku 1882 Komunistický manifest do ruštiny. Z podnětu padesátého výročí Komunistického manifestu opatřil živý úvod k novému ruskému vydání. 11 Karl Kautsky, Der Weg zur Macht, 1909, do nizozemštiny přeloženo Hermanem Gorterem jako De weg naar de macht. Do francouzštiny jako Le chemin du pouvoir, později ještě jednou vydáno v Paříži v Éditions Anthropos v roce 1969, opatřeno významnou předmluvou Victora Faye. O paus marxistické ortodoxie píše Leszek Kolakowski: The figure of Karl Kautsky dominates the theoretical development of Marxism for the whole period of the Second International. While certainly not an outstanding philosopher, he was the chief architect and, so to speak, the embodiment of Marxist orthodoxy. Leszek Kolakowski, Main Currents of marxism. Its Rise, Growth, and Dissolution, díl 2, The Golden Age, Oxford, Clarendon Press, 1978, s La Revue socialiste, s. 341.

17 Především ta pasáž ve Vanderveldových publikacích o Komunistickém manifestu, kde Vandervelde tvrdil, že v tomto Marxově spise poprvé byla použita idea třídního boje ve všech důsledcích a že to je prubířský kámen, aby se odlišil demokratický socialismus od utopického a buržoasního socialismu, podrobil Plechanov kritice. 13 Současně uvedl v pochybnost Vanderveldeho nevědomost, protože Vandervelde nevěděl, že pojem třídní boj byl dříve používán dříve renomovanými francouzskými buržoasními autory jako byl François Guizot. Ale, tvrdil Plechanov, Marx a Engels užívali pojem třídní boj jistě poprvé, aby bránili zájmy proletariátu, nikoli buržoasie. Plechanov věnoval mnoho pozornosti komentářům, které Komunistický manifest kolem roku 1898 vyvolal u akademických autorů (mimo jiné Němec Werner Sombart a Ital Benedetto Croce). Z toho vyplývalo, že marxismus nebyl tím, co pouze a výlučně se dotýká dělnického hnutí, ale byl fenoménem, který přitáhl pozornost intelektuálů. Plechanov analyzoval také Bernsteinův revisionismus. Plechanov se především zabýval pojmem třídní boj jako motor dějin, něčím, co revisionisté vytlačili pryč z marxismu. Plechanov tudíž také pochopil, že v Komunistickém manifestu byla k dispozici související teorie dějin a že bez násilí (moci) nemohou vzniknout žádné nové společenské formy. Plechanov zavrhl ideu Bernsteina, že proletariát už nepotřebuje žádné násilí, aby dosáhl cíle. Plechanov se odvolal při tom na známou pasáž v Komunistickém manifestu, kde stojí, že moderní státní moc je jenom výbor, který pečuje o společné věci celé buržoasie. Tento úvod Plechanova svědčil o velké vzdělanosti a znalosti marxismu. Ale Plechanov se ale držel opravdu daleko od poskytování nějakých strategických rad. Nizozemský marxista Herman Gorter se stane po roce 1900 pro nizozemskou jazykovou oblast velkým propagandistou marxismu. Básník Gorter patřil k levému křídlu Nizozemské SDAP a specializoval se na atelské zpřístupňování marxistické literatury z němčiny. 14 Sem patřil také Komunistický manifest. Překlad Gorterův zůstane nejběžnějším, i když byl vydán roku 1906 i jiný P. Bola, tentokrát s obsáhlým úvodem napsaným Karlem Kautským. 15 Tento úvod Kautského bude usměrňující pro oficiální interpretaci Komunistického manifestu sociální demokracií v době před rokem Při pojednání o Kautského úvodu budeme užívat u P. Bola. Kautsky varoval své čtenáře, že Komunistický manifest v některých bodech je zastaralý, ale principy, metoda a charakteristiky způsobu produkce nikterak. Kautsky dále ukázal, že proletariát se stal početnějším a také silnějším, zatímco malorolník a řemeslník musí přežívat za horších podmínek. Kautsky také poukázal na změněné politické podmínky. 13 Plechanov odkazuje na do ruštiny přeložený text Vanderveldovy přednášky, který měl být vydán v Londýně Tuto ruskou brožuru jsme, bohužel, nemohli nalézt. Nezbývá vskutku nic jiného, než abychom sledovali text Plechanova, článek À propos du Manifeste du Parti communiste, vydaný v La Revue socialiste v roce G. Plechanov, Les premières phases d une théorie: la lutte des classes. Préface pour la deuxième édition russe du manifeste du Parti Communiste, v: Oeuvres philosophiques, Moscou, Editions du Progrès, díl 2, viz s (=G. V. Plechanov, Pěrvyje fazy učenija o klassovoj bor be (predislovije k Kommunističeskomu manifestu ), Sočiněnija XI, Moskva-Leningrad 1928, vyd. D. Rjazanov, s , recenze Vanderveldovy knihy La Propriété foncière en Belgique, Paris 1900 tamtéž, s doplnil atel). 14 Tak přeložil m.j. Karla Kautského, Der Weg zur Macht: Politische Betrachtungen über das Hineinwachsen in die Revolution z roku 1909 (De Weg naar de Macht, Rotterdam: Wakker & Co), a také Het Communistisch manifest, Rotterdam: Brochurehandel SDAP, Het Kommunistisch Manifest en de inleidingen van Marx en Engels, met de voorrede van Kautsky, vertaald door P. Bol, Amsterdam: NV Ontwikkeling.

18 Kautsky: Před sto, ba ještě před padesáti lety tvořila maloburžoasie jádro demokratického odporu, buržoasního radikalismu, jež vyhlašovalo válku palácům, trůnům a oltářům, ale mír a pokoj chýším. Nyní se stala tělesnou stráží reakce, gardovými oddíly paláců, trůnů a oltářů; neboť od nich očekávají záchranu z bídy, do níž je dostal ekonomický vývoj. 16 Kautsky poukázal současně na enormní rozvoj produktivních sil, který s sebou přinesl růst početného proletariátu. Konstatoval, že v roce 1895 v Německu pracovalo již 75 procent pracovních sil v námezdní službě. O pauperizaci proletariátu už nemohlo být řeči. Ale v porovnání s buržoasií byl pokrok spíše ubohý. Kautsky také nemohl jinak, než jít do Marxem a Engelsem interpretované alianční politiky s buržoasií. Kautsky poznal, že revoluce z roku 1848 skoncovala s iluzí. Majitelé továren mezitím přešli do tábora reakce. V současné době už není, snad s výjimkou Ruska, žádné řeči o revoluční buržoasii. 17 To napsal Kautsky hned po ruské revoluci 1905, která přivedla i carismus k rozkymácení. Kautsky poukázal na zvláštní okolnosti revoluce Vypukla ve všech evropských zemích současně, s Paříží jako epicentrem. Ale o evropské válce, při níž by musela nastat aliance buržoasie a proletariátu proti feudálním mocím, nebylo ani řeči. Kautsky zde poznamenal, že buržoasie ve Francii se rychle obrátila proti proletariátu a že poté mohla dokonce následovat pravicovou reakci. To mělo významné následky pro strategii dělnického hnutí v Evropě. Kautsky: Po červnu 1848 už není možná v Západní Evropě žádná buržoasní revoluce, která by byla předehrou k proletářské revoluci. Budoucí revoluce zde už může být jen proletářská. 18 Kautsky nyní vylučuje jakýkoli svazek s buržoasií, protože už není revoluční a odmítl při tom co nejpřísněji ministerialismus. S ohledem na Rusko byl Kautsky méně jednoznačný proti možnému svazku buržoasie a proletariátu proti carismu. Ale pro Západní Evropu platilo jistě, že proletariát jako třída se už stal jedinou revoluční silou. Ale existoval výslovně ještě jeden taktický bod, který nechtěl nechat bez odezvy, totiž že proletariát opravdu mohl být dočasně donucen vystupovat s buržoasií proti feudálním silám. To rovněž nic neodstraňovalo na jeho ocelovém pravidle, že proletariát se musí spolehnout jenom na svou vlastní moc. Kautsky: Naši sílu můžeme rozvíjet a zvětšovat jenom v revolučním jednání a v revoluční propagandě a sami se znehodnocujme, jakmile se určujeme k roli konservativní tělesné gardy, abychom chránili případně vládnoucí liberální buržoasii proti útočícím kněžím, junkerům a pánům. 19 Problém s touto kautskyánskou interpretací Komunistického manifestu byl ten, že Kautským narýsované šablony vlastně byly zacíleny na to,aby se německé dělnické hnutí spolehlo na jisté sledování situace na základě optimistické představy, že zakrátko každý bude námezdním dělníkem a že potom buržoasie, jež mezitím se stala reakční masou, prostřednictvím početní převahy dělnické třídy bude snadno poražena. Ale konkrétní analýzu mocenských vztahů v tomto okamžiku v Německu Kautsky neposkytl. Jeho strategie se pouze zakládala na ekonomické prognóze, která snad byla správná, ale vůbec nepočítala s faktem, že v Německu neexistoval žádný parlamentarismus. Zda dělnická třída, stále mocnější počtem a stupněm organizace, mohla dobýt moc bez toho, aby zničila nejdříve reakční státní aparát, zůstávalo nejednoznačné a nediskutované. Od roku 1848 se politická scéna změnila následkem mobilizace všech 16 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 17.

19 sociálních tříd. Vzestup masových stran vedle sociální demokracie byl kolem roku 1900 fakt a to mezitím značně omezilo růstovou sílu SPD. Kautsky to neříkal. Nechali jsme proběhnout přehled trojice komentářů nebo úvodů ke Komunistickému manifestu. Zjevně jsou rozdíly ve výkladu mezi Vanderveldem, Plechanovem a Kautským zajímavé, protože odráží dilemmata, před nimiž stála sociální demokracie okolo roku Ty tři komentáře byly ve znamení revisionismu a ministerialismu. Obě debaty byly strategicky navzájem spojeny, protože obě měly vlastně za předmět strategii sociální demokracie. Museli si sociální demokraté vybrat parlamentní cestu k socialismu nebo si udělat jasno pro případný převrat, jak byl vylíčen v Komunistickém manifestu? Toto dilema bylo vyřešeno Vanderveldem a Kautským především tím, že poukázal na fakt, že Komunistický manifest byl v určitých bodech zastaralý. Plechanov se raději tohoto aspektu nedotýkal a omezil se na zdůraznění především Marxovy dějinné filosofie. Debata o parlamentní cestě k socialismu byla okolo roku 1900 hodně aktuální. Myslelo se, že revoluce jsou zbytečné. Revisionisté chtěli proto přehlédnout marxismus a uvést ho do souladu s praxí sociální demokracie. Praxe se musela nasměrovat k podílu na vládě, jakmile se naskytne šance. Podíl na vládě se stal od První světové války pro sociální demokracii praxí, o níž se už nevedly žádné principiální debaty. Nanejvýš se mluvilo na stranických sjezdech ještě o oportunitě této věci. Po druhé světové válce se stal podíl na vládě předmětem sporu rovněž pro komunistické strany, i když studená válka již v roce 1947 tuto praxi zastavila. Ve Střední Evropě použily komunistické strany strategie, kterou Marx a Engels vychvalovali v Komunistickém manifestu. Uzavřely svazek s antifašistickými stranami v Národní frontě. Poté postupovaly ke znárodňování a urychlené industrializaci. Četba Komunistického manifestu tehdy jistě vyžadovala reflexi o případné národní cestě k socialismu, něco, co teprve mnohem později se stalo věcí diskusí. Komunistický manifest nemohl rozřešit všechny hádanky, které bylo třeba rozřešit. Pro to byl tento spis na mnoha místech příliš nejednoznačně a příliš nedbale formulován. Především otázka, jak rychle dělnická třída má u národně-demokratické revoluce odsunout buržoasii, zůstala důležitým tématem v mezinárodním komunistickém hnutí. Musí proletariát v rozvojových zemích uzavřít alianci s vlastní buržoasií nebo jít svou vlastní cestou? Ortodoxní komunistické strany si vybíraly zpravidla alianci s vlastní národní buržoasií, aby setřásly imperialistickou nadvládu. Následovaly zde cestu naznačenou v Komunistickém manifestu. Maoistická strategie se opírala rovněž o rolnickou masu. S rolnickým vojskem vedeným komunistickým předvojem bylo možno vést osvobozeneckou válku proti domácím reakcionářům a imperialismu. Castrovská strategie zamýšlela přibližně totéž pro Latinskou Ameriku v přesvědčení, že od národní buržoasie už nelze očekávat žádnou pomoc. Se stejným právem jako ortodoxní komunistické strany v Latinské Americe se mohl Fidel Castro odvolávat na Komunistický manifest, aby ospravedlnil svou strategii. V trockistické literatuře vidíme, že je možné Komunistický manifest také používat, aby se dokázalo, že koncept permanentní revoluce je přítomen už u Marxe. Tak tvrdí Hal Draper ve svém opus magnum o teorii revoluce u Karla Marxe, že můžeme číst v Komunistickém manifestu a v jiných textech z této doby, že proletariát musí tak rychle jak možno postupovat k druhé fázi revoluce od okamžiku, kdy buržoasie udělala svou vlastní revoluci Hal Draper, Karl Marx s Theory of Revolution, díl 2, The Politics of Social Classes, New York a London: Monthly Review Press, s ; viz také Rob Beamish, The making of the Manifesto, v: The Socialist Register, 1998, s

20 Ale jak daleko dojdeme v praxi s takovými výklady? Jediné, co můžeme udělat je přijít ke konstatování, že Marx choval často přehnaná očekávání a v roce 1848 také nazíral skutečné mocenské vztahy převráceně. Že Marx byl revolucionář, to je bezesporné. To, že chtěl rychle uchopit moc, rovněž. Marx by rád sebe sama viděl u velké šachovnice, kde by mohl posunovat pěšáky revoluce vpřed. Myslil na revoluci, jež by vypukla ve všech rozvinutých zemích přibližně současně a tím by vytvořila neznámé možnosti. V roce 1848 tak opravdu přišel jako šoková rána na Evropu. Ale výsledek byl jiný, než se doufalo. Revoluce roku 1848 ukázaly, že všude se formovaly národní státy v Evropě a že kapitalismus se rozvíjel, nikoli to, že předvoj proletariátu by se rychle objevil na velících postech národních států, aby prováděl industrializaci a tak učinil buržoasii přebytečnou. S publikací sebraných děl Marxe a Engelse, projektem, který byl nastarrtován mezi dvěma světovými válkami v Moskvě a poté byl opět zastaven, získalo studium marxismu po druhé světové válce nový impuls. Celé oeuvre (dílo) obou otců zakladatelů vědeckého socialismu se tak stalo takto přístupným jak širšímu publiku, tak specialistům. Ve Francii mezitím vzrostl také mimo dělnické hnutí zájem o marxismus, ale potom jako akademická disciplína. Především mladý Marx začal fascinovat řadu badatelů, protože si myslili, že v raných dílech se setkají s méně dogmatickým Marxem. Marx díla Das Kapital ztratil následkem tohoto posunu na důležitosti. Byly vydávány biografie, které popisovaly Marxův život, aniž by přímo upadaly do chvalozpěvů vůči velkému teoretikovi. Méně úctyhodné charakterové rysy Marxe byly vyprávěny před světlem ramp. Marx byl rázem zlidštěn a jeho teoretické dílo humanizováno. I v Belgii existoval obnovený zájem o tohoto humanistického Marxe. 21 Protože Marx mezi bydlil v Bruselu a zde uvedl na papír Komunistický manifest, lze říci s hrdostí, že Brusel ležel na Marxově revoluční cestě. To rovněž nebránilo tomu, aby studium života a děl eventuálně humanistického Marxe nebylo podrobeno ideologickým podmínkám. Studená válka byla stále v chodu. Sociální demokracie se začala bát a poté odklidila zbytky marxismu. Jenom nalevo od etablované sociální demokracie existoval prostor pro marxismus. Jezuité se mohli v uzavřenosti kláštera docela dobře vrhnout do studia marxismu. Protože marxismus je politická filosofie s cílem změnit svět, nebylo ani pro jezuitu možno, aby zůstal nepostižený. Někteří se stali teology osvobození, jiní vykladači Marxe. V koloniálních a polokoloniálních zemích se objevila osvobozenecká hnutí, která se výslovně odvolávala na marxismus. Opět obcházelo kolem strašidlo, ale pak už nikoli jen Evropou, nýbrž celou zeměkoulí. Čína se stala totiž v roce 1949 komunistickou. Jinde přišly nacionalistické režimy vedené vojáky k moci. Rozdělení Východu a Západu mezi vojenské bloky bylo rovněž realitou. Odkazování na Marxe nebo na Komunistický manifest obsahovalo vždy možnost, že se odkazuje na Moskvu nebo, později, na Peking. To učinilo diskusi také nečistou. Stejně jako Ježíš nemůže být činěn odpovědným za všechno, co vyváděl papež v Římě, tak nemůže být Marxovi dávána odpovědnost za skutky Stalina nebo jiného držitele moci. To nebylo vždy některými chápáno. Proto byl proti Marxovi veden vícekrát úmyslný proces. Co bylo stanoviskem sociální demokracie v tomto období, kdy bylo provedeno rozdělení skutků a srdcí? Sociální demokracie po roce 1945 marxismus totálně odklidila. Keynes nahradil Marxe jako inspirační zdroj pro denní akci. V Západním Německu opustila do té doby ještě marxisticky inspirovaná SPD v roce 1959 svá klasická stanoviska a přijala nový program, který učinil z SPD otevřenou národní stranu. 21 Nikoli bez odezvy by měla zůstat podrobná biografie Marxe od Luca Somerhausena, L humanisme agissant de Karl Marx, Paris: Richard-Masse Éditeurs, Autor byl vyšší úředník. Přišel z bruselského levicového křídla socialismu, ale byl mezitím členem KPB (Komunistické strany Belgie) a jím zůstal do roku (Díky Alainu Meynenovi za jeho vyhledávací práci v archivech DACOB).

Za sociální teorie 19. století lze považovat chartismus, utopický socialismus, anarchismus a marxismus.

Za sociální teorie 19. století lze považovat chartismus, utopický socialismus, anarchismus a marxismus. Otázka: Sociální teorie 19. století Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Himymum Za sociální teorie označujeme takové sociálně- filozofické myšlení, které směřovalo k nápravě společenských poměrů

Více

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie Otázka: Politické ideologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jacob Politické ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny,

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Historické kořeny levicových hnutí a ideologií. Socialismus Komunismus Anarchismus Trockismus

Historické kořeny levicových hnutí a ideologií. Socialismus Komunismus Anarchismus Trockismus Historické kořeny levicových hnutí a ideologií Socialismus Komunismus Anarchismus Trockismus Průmyslová revoluce v 17. a 18. století vynálezy, hospodářské a sociální změny Průmyslová revoluce přinesla

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2 EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE Obr. 1 Obr. 2 Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

KOMUNISMUS DĚJINY 20. STOLETÍ ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_3_34

KOMUNISMUS DĚJINY 20. STOLETÍ ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_3_34 Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Název projektu: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na SUŠ, Ostrava DĚJINY 20. STOLETÍ KOMUNISMUS ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_3_34 KOMUNISMUS = politická ideologie

Více

Manuál č. 11. Projekt Vzdělávání pedagogů k realizaci kurikulární reformy (CZ.1.07/1.3.05/11.0026) NÁZEV HODINY/TÉMA: SOCIALISMUS A KOMUNISMUS

Manuál č. 11. Projekt Vzdělávání pedagogů k realizaci kurikulární reformy (CZ.1.07/1.3.05/11.0026) NÁZEV HODINY/TÉMA: SOCIALISMUS A KOMUNISMUS Manuál č. 11 NÁZEV HODINY/TÉMA: SOCIALISMUS A KOMUNISMUS Časová jednotka (vyuč.hod.): 1h (45min.) Vyučovací předmět: Společenskovědní základ Ročník: druhý Obor vzdělání: 4letý Použité metody: Znalostní

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 08. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

ROZPAD HEGELOVY ŠKOLY, MLADOHEGELOVCI

ROZPAD HEGELOVY ŠKOLY, MLADOHEGELOVCI ROZPAD HEGELOVY ŠKOLY, MLADOHEGELOVCI Po Hegelově smrti se jeho žáci se štěpí v reakci na myšlenky Hegelova žáka Davida Friedricha Strausse na starohegelovce (politicky konzervativní hegelovské syntézy

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

Gaulle, Charles de (nar.1890) Göring,Hermann (1893 1946)

Gaulle, Charles de (nar.1890) Göring,Hermann (1893 1946) Gaulle, Charles de (nar.1890) francouzský vojenský a politický činitel. Po vítězném německém tažení na Západ v roce 1940 uprchl do Velké Británie a vytvořil zde hnutí Svobodná Francie. V letech 1944 1946

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_03 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor:

Více

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění:

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění: Stanovisko č. 1 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 11. 2012 k návrhu změny vodního zákona k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Ekonomika III. ročník 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Základní ekonomické systémy Ekonomický systém představuje způsob spojení lidských schopností a efektivního

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

* V člán~ů označených hvězdičkou doplnil nadpis Institut marxismuleninismu při VV KSSS. (Pozn. red.) OBSAH* 7-28

* V člán~ů označených hvězdičkou doplnil nadpis Institut marxismuleninismu při VV KSSS. (Pozn. red.) OBSAH* 7-28 * Předmluva K. MARX A B. ENGELS 1855-1856 K. MARX, Zasedání parlamentu bylo zahájeno K. MARX, Ke krizi kabinetu K. MARX, Z parlamentu B. ENGELS, Válka v Evropě K. MARX A B. ENGELS, Z parlamentu. - Z válčiště

Více

VY_32_INOVACE_03_IV./19_Dějepis Čína, 20. století

VY_32_INOVACE_03_IV./19_Dějepis Čína, 20. století VY_32_INOVACE_03_IV./19_Dějepis Čína, 20. století ČÍNA ve 20. století území kontrolovaná evropskými mocnostmi PROBUZENÍ ASIE - první nacionalistické hnutí v Asii, vlna revolucí proti pronikání evropských

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / NORMALIZACE NORMALIZAČNÍ LOUTKA AKTIVITA

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / NORMALIZACE NORMALIZAČNÍ LOUTKA AKTIVITA AKTIVITA ANOTACE: Aktivita žákům pomůže ujasnit základní rozdíly ve funkcích mládežnických organizací v totalitním systému a v demokracii. Žáci se seznámí s prostředky manipulace mládeže komunistického

Více

Velká francouzská revoluce napoleonské války

Velká francouzská revoluce napoleonské války Velká francouzská revoluce napoleonské války klíčová událost evropských dějin první pokus o přechod z feudální společnosti na občanskou důsledkem napoleonské války, které změnily mapu Evropy Velká francouzská

Více

OBSAH* K. MARX A B. ENGELS 1875-1883

OBSAH* K. MARX A B. ENGELS 1875-1883 ---------------...... OBSAH* Pfedmluva 7-2(t. K. MARX A B. ENGELS 1875-1883 B. ENGELS, *Dopis Bebelovi K. MARX, Kritika gothajskeho programu * Dopis Brackovi Poznamky k programu nemeck6 delnick6 strany

Více

JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA

JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA Ze samotného zákona není snadné poznat, že jeho cílem je vybudovat kolektivní zemědělský systém. V prvním paragrafu se dočteme, že: V zájmu zajištění blahodárného rozvoje zemědělského

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti.

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. 1 Bratislava 2011 2 Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. Autoři: Doc. JUDr. Karel Schelle,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Český politický extremismus stručný exkurs

Český politický extremismus stručný exkurs Český politický extremismus stručný exkurs Mgr. Michal Mazel Vstupní poznámky Spor o samotný pojem, definice politologické, úřední, policejní, využití politické Související pojmy: totalitarismus, radikalismus,

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada...

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada... OBSAH: ÚVOD............................................................ 1 kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD............................................... 3 Základní koncept řízení porad................................................

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

* U článkd označených hvězdičkou doplnil nadpis Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS. (Poz;n. red.) OBSAH* K. MARX A B.

* U článkd označených hvězdičkou doplnil nadpis Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS. (Poz;n. red.) OBSAH* K. MARX A B. * Předmluva 7-26 K. MARX A B. ENGELS 1856-1859 K. MARX, Řeč na jubilejní slavnosti listu "People's Paper", pronesená v Londýně 14. dubna 1856 K. MARX, Sněmovna lordů a pomník vévody z Yorku K. MARX, Sardinie

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2009 2008/2224(INI) 12. 11. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o aktivním dialogu s občany o Evropě (2008/2224(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání Zpravodaj: Gyula

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

MARX KARL Abstrakt: Klíčová slova: Key words: Names: Biografie

MARX KARL Abstrakt: Klíčová slova: Key words: Names: Biografie MARX KARL Abstrakt: Práce popisuje život a dílo Karla Marxe. V úvodu je autor představen a je přiblížena doba, v níž žil. Teorie jsou řazeny podle logické návaznosti, filozofické předpoklady vychází z

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

v souladu s 84, odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění

v souladu s 84, odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění Město Orlová V Orlové dne 11.11.2009 Pro 25. zasedání Zastupitelstva města Orlové konané dne 9.12.2009 Autorské právo ke kresbě Mgr. Elišky Ulmanové Obsah: A. Návrh na usnesení: Zastupitelstvo města Orlové

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2129(INI) 26. 8. 2013. o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI))

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2129(INI) 26. 8. 2013. o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro kulturu a vzdělávání 26. 8. 2013 2013/2129(INI) NÁVRH ZPRÁVY o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_20_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974 SMĚRNICE RADY ze dne 17. prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (75/34/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

Více

V čem spočívá síla obrazů a karikatur v novinách a časopisech? Proč je takové zobrazování nepřijatelné a nebezpečné z hlediska lidských práv?

V čem spočívá síla obrazů a karikatur v novinách a časopisech? Proč je takové zobrazování nepřijatelné a nebezpečné z hlediska lidských práv? NEBEZPEČNÉ OBRÁZKY Klíčové otázky: Jakými způsoby lze negativně zobrazovat skupinu osob? V čem spočívá síla obrazů a karikatur v novinách a časopisech? Proč je takové zobrazování nepřijatelné a nebezpečné

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

Sociální nerovnosti a spravedlnost

Sociální nerovnosti a spravedlnost Sociologický ústav Akademie věd České republiky STEM - Středisko empirických výzkumů Jilská 1, 110 00 Praha 1 KARTY K DOTAZNÍKU Sociální nerovnosti a spravedlnost A 1 Podstatné 2 Velmi důležité 3 Důležité

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6

Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6 Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6 OSKAR KREJČÍ MEZINÁRODNÍ POLITIKA Vydalo nakladatelství EKOPRESS, s. r. o., K Mostu 124,

Více

Anotace: Tato prezentace slouží k motivaci ke studiu dějin první světové války.

Anotace: Tato prezentace slouží k motivaci ke studiu dějin první světové války. Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006. o provádění mezinárodních sankcí ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006. o provádění mezinárodních sankcí ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006 o provádění mezinárodních sankcí Ve znění zákona č. 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 139/2011 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Praktický průvodce použitelnými právními předpisy v Evropské unii (EU), Evropském hospodářském prostoru (EHP) a ve Švýcarsku.

Praktický průvodce použitelnými právními předpisy v Evropské unii (EU), Evropském hospodářském prostoru (EHP) a ve Švýcarsku. Obsah ÚVOD 4 1. Proč potřebujeme tohoto průvodce? 4 2. Pravidla ve zkratce 4 ČÁST I: VYSÍLÁNÍ PRACOVNÍKŮ 6 1. Kterému systému sociálního zabezpečení podléhají zaměstnanci, kteří jsou dočasně vysláni do

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0116. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0116. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 22. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně popisuje pojem osvícenství,

Více

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU 26. dubna 2013 autor: Petr Nečas zdroj: Parlamentnilisty.cz Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vážený pane předsedo Evropské

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností J. V. Stalina a jeho

Více

Nový občanský zákoník vybrané otázky

Nový občanský zákoník vybrané otázky Nový občanský zákoník vybrané otázky Real Estate Market - Autumn 2011 13. října 2011 Obsah Nový občanský zákoník ve zkratce Pojem nemovité věci Právo stavby Věcná práva a zápis v KN Převod vlastnického

Více

1. Počet členských států EU v roce 2006 a) 15 b) 20 c) 25

1. Počet členských států EU v roce 2006 a) 15 b) 20 c) 25 1. Počet členských států EU v roce 2006 a) 15 b) 20 c) 25 2. Zákon v ČR vstupuje v platnost a) Schválením v parlamentu b) Podpisem prezidenta c) Zveřejněním ve Sbírce zákonů 3. Do Senátu PČR mohou kandidovat

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_33 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Věc: Stížnost na rozpor mezi českou a evropskou technickou normou dopis č.3. Vážený pane inženýre,

Věc: Stížnost na rozpor mezi českou a evropskou technickou normou dopis č.3. Vážený pane inženýre, Ing. Milan Holeček Předseda úřadu Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a statní zkušebnictví Gorazdova 24 P.O. Box 49 128 01 Praha 2 V Praze dne 3.února 2012 Věc: Stížnost na rozpor mezi českou

Více