*** PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc překlad

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "*** PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc překlad"

Transkript

1 (z nizozemského originálu, který je úvodní studií k Het Communistisch Manifest, vydalo Imavo, Brussel 1998, přeložil Miloslav Ransdorf) Poznámka atele: je profesorem na amsterdamské universitě a věnuje se kromě otázek dějin politických teorií především problémům globalizace, analyzuje rovněž transformační procesy v zemích bývalého sovětského bloku. Navazuje kromě marxistické inspirace na Wallersteinovu koncepci světového systému. Je častým přispěvatelem (a členem redakční rady) časopisu Vlaams Marxistisch Tijdschrift. Daný příspěvek je už druhým pokusem na stránkách Dialogu Sever-Jih Západ-Východ seznámit české čtenáře se stavem marxistického myšlení v nizozemsky mluvícím prostředí. V Komunistickém manifestu Marxe a Engelse se spatřuje všeobecně nejúspěšnější politický pamflet, který byl kdy napsán. Byl přeložen a vydán prakticky ve všech běžných jazycích a po více než 150 letech dosud stále zůstal velmi čtivým dílkem. Proč? Komunistický manifest je strhující politický pamflet s literárními kvalitami. Komunistický manifest ukazuje také k mladistvému idealismu a radikalismu. Co je krásnější, než číst obrat, že strašidlo, strašidlo komunismu obchází Evropou? Ale krásné věty se střídají s velice hutnou a kondenzovanou analýzou vývoje kapitalismu a vzestupu buržoasie. To vede k tomu, že Komunistický manifest je něčím víc než jen historickým dokumentem. V tomto úvodu nastíníme dějiny vzniku Komunistického manifestu a naznačíme, odkud čerpali Marx s Engelsem svou inspiraci pro něj. Komunistický manifest nevznikl z teoretické nicoty, ale jde zpět k různým textům, které měli Marx s Engelsem k dispozici a jež byly zpracovány pro tento příležitostný spis. Komunistický manifest byl ovšemže polemickým spisem. Podíváme se na to, kdo byli protivníci, které měli oba autoři před očima. Předně byl Komunistický manifest programovým textem určeným pro Svaz komunistů (Bund der Kommunisten). Kdo byli členové této organizace? Jak známo, otevřel Komunistický manifest, byť vydán při vypuknutí revolucí roku 1848, sotva nějaký vliv na události. Proč to tak přišlo? Co znehodnotilo Marxem a Engelsem vzývanou strategii, aby se dělnické hnutí spojilo s liberální buržoasií v Německu, aby zničilo feudální stát a upevnilo demokratické a sjednocené Německo? V druhém oddílu se budeme zabývat přijetím Komunistického manifestu v pozdějších sociálně demokratických stranách. Komunistický manifest vždy oživoval druhou kariéru, když se Marx s Engelsem rozhodli vytisknout a autorizovat nové y. Uvidíme, že Komunistický manifest byl nahlížen marxisty Druhé internacionály jako významný příspěvek k utváření marxistické teorie, ale že se distancovali od jeho revolučního obsahu. To, že se ruští sociální demokraté kolem Lenina se přejmenovali po Říjnové revoluci na komunisty, byla óda na Marxe a Engelse a jejich Komunistický manifest. Od té doby byl Komunistický manifest vydáván ve velkých nákladech ve všech řečech a šířen po celém světě jménem těch ve Třetím světě, kteří chtěli skoncovat s kolonialismem a imperialismem. Závěrem krátce promluvíme ve prospěch potřeby diskuse o transformaci světového kapitalismu a naznačíme, jaké prvky v Komunistickém manifestu pro to přicházejí v úvahu. V roce 1989 nenastal jistě žádný konec dějin. Stojíme stále v předvečer nové vývojové fáze světového kapitalismu a utváření transnacionální buržoasie. Všemi evropskými zeměmi obcházelo v roce 1848 strašidlo, aniž ještě Marx dokončil svůj text Komunistického manifestu. Všude se otřásaly trůny panovníků. Všude v roce 1848 vlála rudá vlajka. Marx a Engels tehdy žili jako němečtí psanci v Bruselu. Jejich Komunistický manifest byl napsán z pověření Svazu komunistů, vytvořeného v roce 1847 v Londýně, jehož se mezitím stali významnými členy. Tento

2 Svaz komunistů vzešel ze Svazu spravedlivých (Bund der Gerechten), organizace hlavně německých řemeslníků, kteří se nacházeli v diaspoře. Tito dělníci byli následkem represivního klimatu ve své vlasti silně zpolitizováni a mnozí byli aktivní v politických nebo vzdělávacích sdruženích. Mnozí se stali komunisty, to jest chtěli dát vlastnictví prostředků produkce pod společenský dohled. Tento komunismus byl rovněž podezděn silně moralizujícími koncepcemi a nikoli vědeckou analýzou společenských změn. Až doposud rozvíjeli tito dělníci své politické aktivity přednostně v tajných společenstvích. To nastávalo proto, že byli ohroženi policejní represí v Německu nebo v zemi útočiště. Vliv francouzského utopického komunismu se dalo silně cítit v těchto německých dělnických skupinách. Návod dostat se k moci státním převratem byl samozřejmě scestný. Původní křesťanství bylo rovněž velkým zdrojem inspirace. Což nebyl Ježíš prvním komunistou? K tomu ještě přistupovalo to, že dělnická třída žila ještě v jisté symbióze s maloburžoasií a obě třídy se mohly vzájemně setkávat v lidových kruzích. V mnoha ohledech byly tyto lidové třídy revoluční, kde byly postiženy pravidelně hladem a nedostatkem a tudíž znamenaly nebezpečí pro panující řád. To je prostředí, kde rozvíjely všemožné revoluční skupiny a organizace své aktivity. Tak také předchůdci Svazu komunistů (Bund der Kommunisten). Stopy Svazu komunistů ( ) jdou nazpátek až k roku 1836, kdy byl založen v Paříži Svaz spravedlivých (Bund der Gerechten) jako odnož Svazu psanců (Bund der Geächteten), zřízeného roku 1834, kde byli aktivní němečtí odborní dělníci a intelektuálové a tento Svaz podporoval emigrantský tisk v Paříži a v Londýně. Ale také tato organizace měla opět tajné předchůdce a současníky (jako Mladé Německo - Junges Deutschland, Německý vlastenecký spolek k podpoře svobodného tisku - Deutscher Vaterlandsverein zur Unterstützung der freien Presse, Německý lidový spolek - Deutscher Volksverein, Londýnská německá společnost - Londoner Deutsche Gesellschaft). Tyto kluby emigrantů se dávaly dohromady na základě velice obecných požadavků a v tomto rámci působící svazy se nacházely hodně pod vlivem spisů Graccha Babeufa a jeho politického dědice Filippo Buonarrotiho. Protože němečtí dělníci byli nuceni díky ekonomické nouzi cestovat z jednoho města k druhému a byli také opětně pronásledováni, odpovídalo zřizování tajných společenství praktickým potřebám. Mezi novými komunistickými spřísežníky německého původu byli zaznamenáni bývalý student Karl Schapper, který se mezitím stal typografem, krejčí Georg Weissenbach a truhlář Karl Hoffmann. Ale nejvlivnějším aktivistou mezi nimi byl krejčí Wilhelm Weitling, který napsal roku 1838 programový text pro Svaz spravedlivých pod názvem Lidstvo, jaké je a jak by mělo být (Die Menschheit, wie sie ist und wie sie sein sollte). Zde jsme se setkávali se všemi běžnými komunistickými utopismy. V roce 1842 přišel Weitling s druhým ukázáním prstu pod názvem Garance harmonie a svobody (Garantien der Harmonie und Freiheit). Marxovi nikterak neunikl význam spisů tohoto druhu. Zpočátku chválil sám Weitlinga jako teoretika německého proletariátu. To roku 1846 spíše pominulo. Marx viděl ve Weitlingovi bezpochyby nevítaného konkurenta. Nadto bylo obecně známo, že Marx vedle sebe netrpěl nikoho, když přikročil k udávání ideologického směru. Ale Marx také pozoroval, že Weitling chtěl natlačit komunistické hnutí nežádoucím směrem, tím, že kázal jen povstání, aniž by měl před očima jasný cíl. Weitling mínil, že se dá spolupracovat s lumpenproletariátem nebo dokonce se zločinci, aby se svrhl existující řád. Především se nedokázal rozloučit se spikleneckou taktikou. To bylo Marxovi zcela vzdálené. Konečně byl Weitling v Londýně vytlačen z organizace, ale jeho vliv na místní skupiny ve Francii, Švýcarsku a Německu zůstal velký. Udržování vzájemných kontaktů mezi různými revolučními skupinami bylo navýsost důležité. Byly zřízeny korespondenční skupiny v různých městech, s Marxem m.j. v Bruselu. Zkoušelo se získávat nové členy prostřednictvím tovaryšských společností se vzdělávacím posláním. Svaz spravedlivých (Bund der Gerechten) měl mnoho kontaktů s neobabouvistickými spolky v Paříži a v Bruselu, jež vznikaly už v letech

3 po roce 1830 a důkladně ovládaly metodu spiknutí. Nikoli nadarmo byl Svaz spravedlivých zasažen neobabouvistickým pučem vedeným Société des Saisons (s Armandem Barbesem a Augustem Blanquim). Po tomto nepodařeném puči museli vůdci Svazu spravedlivých ostatně uprchnout do Londýna. Zpočátku byla Paříž a nikoli Londýn točnou německého komunistického hnutí. Ale Paříži zůstane i po 1839, roce nepodařeného povstání strategický význam pro německé komunisty a teprve mnohem později se usadilo vedení Svazu spravedlivých statutárně v Londýně. V Paříži žilo mnoho tisíc německých odborných dělníků (především krejčích, truhlářů, tiskařů, koželuhů) ve skutečně bídných okolnostech. Jejich počet se odhadoval na asi Tito dělníci žili jako svobodní tovaryši v námezdních komůrkách. Jejich vztahy s francouzskými manuálními dělníky byly špatné, protože byli pokládáni francouzskými dělníky za kazitele mezd. Němečtí dělníci tvořili spíše významnou základnu pro získávání členů pro německé revoluční a demokratické opoziční hnutí v zahraničí. Problém byl, že tito němečtí dělníci zaujímali velmi ambivalentní postoj vůči svým radikálním krajanům. Zaprvé měla většina jisté iluze vzhledem ke své vlastní třídní pozici. Stále si mysleli, že po uplynutí doby ještě mohou postoupit do maloburžoasie jako samostatní řemeslníci nebo podnikatelé. Za druhé, snili o idylické společnosti, přičemž by měl platit patriarchální vztah mistra k pacholku a přičemž učeň se může eventuálně později oženit s dcerou svého mistra. Nikoli proletářský způsob života s pozadím moderního průmyslu, ale maloburžoasní řemeslnická existence byla jejich ideálním životním světem, kam se chtěli dostat. Němečtí řemeslníci byli sdružováni radikalizovanými intelektuály. Tito intelektuálové (mezi nimi přirozeně také Marx a Engels) uprchli ze své země kvůli represivním opatřením, jež pruská vláda uvedla proti liberální opozici. Disponovali přirozeně mnohem většími prostředky než dělníci, aby dali své opozici formu a obsah. Někteří měli sami prostředky nebo mohli konat své povolání na základě jmění rodiny v Německu. Proto si také mohli dovolit bezpečnější a příjemnější existenci. Mluvili sami francouzsky, což nejjistěji podporovalo kontakty s francouzskými a jinými evropskými revolucionáři. Jejich sklon především vstupovat do občanské veřejnosti v zemích, kde byli usazeni, sloužil jejich společenským zájmům. Chtěli se vždy po uplynutí doby vrátit do Německa jako politik nebo vydavatel novin. Spolu s dělníky formovali politické kluby v zahraničí, ale to ještě neznamenalo, že tyto dvě totálně rozdílné sociální skupiny také skutečně splynuly v jednu jednotu. Poté, co vedení Svazu spravedlivých bylo vykázáno do Anglie, dostalo se velmi rychle pod okouzlení britským chartismem. V protikladu k francouzským neobabouvistům a blanquistům bojoval chartismus legálními prostředky za sociální reformy a politická práva pro dělnickou třídu. Tehdejší vůdcové Svazu spravedlivých, Karl Schapper, Joseph Moll a Heinrich Bauer viděli jádro v legalitě a provádění masových akcí. Spiklenectví chtěli jako metodu opustit. Zůstali komunisty, ale byla rozšiřována idea, že nový společenský řád se může zrodit jen z propagandy. Komunismus by měl být produktem procesu společenských změn, uvedených do chodu industrializací. Marx a Engels tlačili k tomuto obratu, dříve než se chtěli stát začátkem roku 1847 členy. Když byl Svaz spravedlivých přetvořen z konspirativní organizace v organizaci otevřenou a demokratickou, oba navrhli, aby utopický komunismus byl nahrazen vědeckým komunismem. To mělo jít ruku v ruce se změnou názvu svazu a přijetím nových principů. Marx a Engels si mysleli, že by u této organizace mohli najít útočiště. To vysvětluje jejich veliké angažmá pro nový Svaz komunistů (Bund der Kommunisten). Roli Engelse nesmíme podceňovat. Engels měl už jistou reputaci, protože napsal knihu o stavu dělnické třídy v Anglii. Marx sám se zabýval důkladným studiem britských ekonomů, především dílem Davida Ricarda. Oba bydleli začátkem 1845 v Paříži a proto studovali francouzský socialismus a komunismus. Mohli se proto ucházet o kandidaturu na to, aby napsali programový text Svazu komunistů.

4 O dějinách textace Komunistického manifestu jsme opravdu dobře informováni, protože v archivech Státní a universitní knihovny v Hamburgu se nachází pozůstalost Joachima Friedricha Martense a tato pozůstalost byla později ve svém celku vydána. 1 Svaz spravedlivých byl překřtěn na sjezdu v červnu 1847 na Svaz komunistů. Symptomatické bylo pro ideologický rozchod s minulostí, že heslo Všichni lidé se stanou bratry! ( Alle Menschen werden Brüder!, Schiller a Beethoven) bylo zaměněno za Proletáři všech zemí, spojte se! To znamenalo, že třídní pozice (proletáři) přišla na místo společensky neurčitého lidé. Marx byl na prvním sjezdu Svazu komunistů v červnu 1847 v Londýně nepřítomen, ale Engels byl ovšem přítomen, aby hájil zájmy svého přítele. Od té doby se vliv Marxův na organizaci stále zvětšoval. Nikoli všichni členové se postavili vskutku za jeden ideologický zdroj. Během prvního sjezdu Svazu komunistů v červnu 1847 v Londýně ještě nebyl k dispozici žádný programový text. Teprve po sjezdu v létě 1847 šířilo londýnské vedení organizace Návrh komunistického vyznání víry (Entwurf des kommunistischen Glaubensbekentnisses). To bylo něco na způsob deklarace principů ve formě katechismu, aby se podpořila v dělnických prostředích nová organizace. V tomto dokumentu se především postavilo na pořad dne upřednostnění zvláštního vlastnictví, ale aniž by se přitom spojily prostředky akce s třídními akcemi. Všechny stopy starého utopismu nebyly ještě smazány, ačkoliv v tomto textu se již hlásila zřetelná roztržka s utopismem. Zde se jedná o původu moderního proletariátu a vítá se vznik moderních továren. Společenské vlastnictví, tak je to uvedeno, bude umožněno jen vzestupem továren, protože budou proletarizovat řemeslné odborné dělníky. Praktické osy, které budou později figurovat v Komunistickém manifestu, prochází v přehledu, jako zřízení národních dílen, vztah mezi mužem a ženou v rodině, existence národností a náboženství. Ale o rovnovážně vystavěném programovém textu nebylo jistě ani řeči. Otevřená polemika proti tomuto textu přišla z Paříže, kde měl svou baštu fourierista Moses Hess. Hess napsal návrh a při schůzce v Paříži 22. října 1847 byl napsaný návrh předložen pařížské sekci. Engels byl tehdy také přítomen. Rozbil na shromáždění Hessův návrh tak důkladně, že závěrem získal úkol napsat jiný text. Tento text, opětně ve formě katechismu, se později vynoří z archivu jako Zásady komunismu (Grundsätze des Kommunismus). 2 Tento nový katechismus v 25 otázkách se Engelsovi příliš nelíbil. Engels měl pocit, že forma rozbila tuto záležitost a ptal se Marxe, aby vše bylo napsáno ve formě manifestu. Engels psal o tom v dopise listopadu 1847 z Paříže Karlu Marxovi: Prosím Tě, uvažuj trochu o tom vyznání víry. Myslím, že uděláme nejlíp, když upustímeod formy katechismu a nazveme to: Komunistický manifest. Protože se tam musí víceméně vyložit dějiny, dosavadní forma se vůbec nehodí. Přinesu s sebou, co jsem tu napsal, má to formu prostého vyprávění, ale napsáno je to mizerně, v hrozném chvatu. 3 Zaznamenáváme tudíž, že Engels se snažil, aby spolu s Marxem získal pod kontrolu Svaz komunistů a vliv utopistů typu Hesse byl ještě veliký. Na druhém kongresu Svazu komunistů, který se sešel 29. listopadu 1847 v Londýně, byli Marx a Engels přítomni. Starali se o to, aby stanovy byly očištěny od všech 1 Institut für Marxismus-Leninismus beim ZK der SED, Institut für Marxismus-Leninismus beim ZK der KPdSU, Der Bund der Kommunisten. Dokumente und Materialien, Band , Berlin, Dietz Verlag 1970; viz též Documents constitutifs de la Ligue des Communistes 1847, présentées et rassemblés par Bert Andréas. Traduction, notes et documentation par Jacques Grandjonc, édition bilingue, Paris: Aubier Montaigne, Friedrich Engels, Grundsätze des Kommunismus, v: Karl Marx - Friedrich Engels, Werke, Berlin, Dietz Verlag, 1972, díl 4, s (Zásady komunismu, Spisy 4, Praha 1958, s ). 3 Karl Marx-Friedrich Engels, Engels Marxovi do Bruselu, Paříž , Spisy 27, Praha 1968, s. 126 (= Werke, Berlin, Dietz Verlag, 1976, díl 27, s. 107).

5 sektářských skvrn. Posoudil se program, ale znovu se nedosáhlo žádného souhlasu. Sjezd tehdy dal Marxovi a Engelsovi zadání znovu napsal text ve formě manifestu. Konečný text Komunistického manifestu byl zaslán kolem poloviny února 1848 z Bruselu do Londýna a tam vytištěn. Komunistický manifest se objevil pod titulem Manifest der Kommunistischen Partei (Manifest komunistické strany), s heslem Proletarier aller Länder, vereinigt Euch! (Proletáři všech zemí, spojte se!) jako mottem na obálce. Brožura byla vytištěna v londýnské budově Vzdělávací společnosti pro dělníky (Bildungs-Gesellschaft für Arbeiter). Když hned poté vypukla revoluce v Paříži a poté později v Německu, byla velká část nákladu dopravena na kontinent. Ale o bezprostředním lidovém úspěchu nemohlo být ani řeči. V dubnu nebo květnu 1848 se objevil nový tisk v němčině. V roce 1849 přinesly noviny Deutsche Londoner Zeitung mezi 3. březnem a 28. červencem vydání na pokračování. V předmluvě k prvnímu tisku bylo možné číst, že Komunistický manifest vyjde roku 1848 v anglickém, francouzském, italském, vlámském a dánském u. Z toho se objevil ve formě brožury pouze švédský. První anglický se objevil až v roce 1850 v Londýně a potom ještě v jednom časopise jménem Red Republican, a poté byly vydány ještě tři další ové edice v Americe. Francouzský vyšel ovšem bezprostředně po prvním německém vydání v Paříži. Ale o tom, zda tím byla oslovena široká veřejnost, je třeba co nejvážněji pochybovat. V tom si je jak Marx, tak Engels z větší části roven stopě zanechané předchozími tisky. V revolučním roce 1848 se měla německá dělnická třída seřadit za Marxem a Engelsem. To však rovněž nenastalo. Proč? Většina německých řemeslníků se cítila málo oslovena proletářským obrazem světa, který Marx a Engels předestřeli nebo jejich chvalozpěvem na nespoutaný rozvoj průmyslového kapitalismu. Německá dělnická třída ještě věřila v budoucnost řemeslnického malopodniku a myslila, že posílí prostřednictvím buržoasní demokracie svou pozici. Ve skutečnosti nechtěla většina komunistických dělníků nic jiného raději než vrátit nazpět starý idylický vztah mistra a tovaryše, samostatného řemeslníka a učně. Proto by rádi vyvolali zastavení industrializace. Nikoli náhodou byla spontánní komunistická ideologie této třídy řemeslníků ještě silně křesťansky a patriarchálně zabarvena. Také si někteří nahradili Ježíše svéráznými samouky typu Weitlinga, ti nijak neodložili staré šaty křesťanství. Že někdo jako Weitling se nechtěl nebo nemohl vyvíjet dál společně s Marxem, je dostatečně výmluvné. Komunistický manifest přistrčil německým dělníkům nos před fakta: dějiny nejsou nic jiného než dějiny třídního boje. Příchod moderní buržoasní společnosti nezruší třídní protiklady, nýbrž je zostří. Dále ukázali Marx s Engelsem na revoluční roli, kterou buržoasie hrála tím, že svým průmyslem vytvořila světový trh a tím zničila všechny feudální vztahy. Takticky vycházeli Marx s Engelsem z toho, že proletariát a buržoasie musí společně bojovat proti feudálním silám, aby v Německu upevnili demokratický stát. Dále chtěli Marx a Engels, aby německá buržoasie sehrála svou historickou roli tímtéž způsobem, jako anglická a francouzská buržoasie, které tak učinily už dříve. Spojenectví dělníků a buržoů nemůže však vydržet věčně, jakmile jednou vznikne v Německu moderní dělnická třída, pak musí přivést buržoasii k pádu. S rozvojem kapitálu se rozvíjel vždy také stále početnější proletariát. Tím se stanou životní podmínky všech dělníků stejnorodější. Utvoří se také velké odborové svazy na obranu jejich mzdy za práci. Ale Marx a Engels také ukázali na málo stabilní ráz těchto odborových koalic. Oba proto řekli, že třídní boj přijme nakonec politickou formu, čímž si dělnické

6 hnutí může vynutit významné reformy. Příkladem byla Anglie s desetihodinovou pracovní dobou. Autoři představili dále vymizení střední třídy a šlechty. Šlechta měla být z větší části pohlcena buržoasií, zatímco střední stav byl předurčen k tomu, aby vymizel. Ten se během doby měl stát reakčním, protože bude chtít otočit kolo dějin nazpátek. Dále označili oba lumpenproletariát za soubor deklasovaných živlů ze všech sociálních tříd. Lumpenproletariát může tu a tam být ovšem nasát revolučním hnutím, ale všeobecně bude mít sklon připojit se k reakčním silám. Marx a Engels také ukázali na velké zestejnění v mravech a zvycích, jež bude následovat po celosvětovém triumfu kapitalismu a buržoasie. Jakmile jednou životní podmínky staré společnosti budou zničeny, budou mizet ve všech kapitalistických zemích národní rozdíly. Neboť, všude budou panovat tytéž životní podmínky pro proletariát. Pak nezůstalo dělnické třídě už nic jiného, než setřást své okovy. Obraz světa, který Marx a Engels načrtli v hlavě 1 Buržoasie a proletáři, byl především zaměřen na to, aby jasněji nově definoval postavení proletariátu ve vývojovém chodu dějin. Nikoli stará střední třída má být nositelem nové společnosti, ale ovšem budoucí proletariát, který nemá žádné zvláštní zájmy, než aby buržoasii, jíž dočasně příslušel, vyřadil jako třídu. Jestliže obsah hlavy 1 mohl většinu německých řemeslníků šokovat, hlava 2 to jen ještě víc zvýšila. Neboť zde se ještě provokativně stanoví, že komunisté chtějí zrušit soukromé vlastnictví, rodinu a vlast, protože tyto instituce ztratily pro proletariát jakýkoli význam nebo důležitost. Zejména pak provokace, že komunisté nemusejí už zavádět společenství žen, protože vždy tu už existovalo, což bylo zamýšleno k šokování především buržoů a maloměšťáků. Avšak na druhé straně bylo právě společenství žen známé téma z utopistických spisů Charlese Fouriera. Na konci hlavy 2 poznáváme útržky textů, jež sahají po tehdy dosud nepublikovaném rukopisu Německé ideologie. Zde čteme také, že společenské vědomí lidí se mění tak, jak se přetváří jejich společenské vztahy a že panující pojetí nějakého údobí jsou jenom ideje panující třídy. Marx a Engels stanovili, že komunistická revoluce bude obsahovat nejradikálnější rozchod s minulostí, protože odstraní tradiční vlastnické vztahy. Ale jakým způsobem pak mají komunisté dospět nakonec k moci? Jako naprosto první krok chtěli oba autoři to, že dělnická třída dobude demokracii, aby se následně pozdvihla na vládnoucí třídu. Poté musí proletariát vyvlastnit krok za krokem buržoasii, předat prostředky produkce do státních rukou a rychle rozvíjet produktivní síly. Marx a Engels vycházeli z toho, že dělnická třída organizovaná jako vládnoucí třída v této fázi boje musí vystupovat despoticky, ale na druhé straně si mysleli, že toto zasahování je opět založeno v svého druhu ekonomické nutnosti. Věřili také, že se situace může důkladně lišit podle země a že v nejvyspělejších zemích zatím se lze předvést určitým počtem ekonomických reforem. Jejich program požadavků v deseti bodech byl opravdu reformistický, ale také zaměřený na to, aby se prostřednictvím státních zásahů dále rozvíjely produktivní síly. To poslední je neobyčejně významný bod, protože zde se klade základ pozdější socialistické ekonomie rozvoje a plánování. Pod bodem 1 programu požadavků se představuje vyvlastnění velkostatků spolu s užitím půdní renty, aby se financovaly státní výdaje. Znárodňování velkostatků má tudíž tím vyvlastnit šlechtu a tak ji zrušit jako třídu. Ve všech komunistických spisech té doby zaujímá znárodňování půdy důležité místo. To bylo ostatně požadavkem, který se tehdejší buržoasii zamlouval. Průmyslová buržoasie totiž shledávala, že pozemková renta nejen udržuje při životě třídu zbytečných, ale také ještě zvyšovala uměle zvyšovala pracovní náklady tím, že dodatečně zdražovala potraviny pro proletariát.

7 Pod bodem 2 se pléduje pro silně progresivní daně, něco, kde maloburžoasie nepochybně musela získat. Ale nejasné zůstává to, o jaké daně zde jde. Pod bodem 3 se doporučuje odstranění dědického práva. Také to byl frontální útok na vlastníky nemovitých statků, tudíž na šlechtu. V liberální buržoasii bylo možno najít lidi, kteří si nechali líbit odstranění dědického práva, protože byli zvyklí na odměnu za individuální úsilí, nikoli na odměnu za dědictví. Pozoruhodný je ovšem bod 4, že nastane konfiskace majetků všech emigrantů a vzbouřenců. Zde ještě zaznívala vzpomínka na Francouzskou revoluci. Odpůrci republiky, kteří opustili zemi, byli tehdy totiž jakobíny. Totéž se stalo vnitřním odpůrcům Francouzské revoluce. Majetek tehdy existoval pro vlastence, nikoli pro zrádce revoluce. Co se týče tohoto bodu, Marx a Engels doufali, že buržoasie se ve své většině může postavit v konfrontaci s reakcí na revoluční stanovisko. Pod body 5, 6, 7, 8 a 9 následují některé požadavky, jež Marx a Engels zjevně přejali od francouzských reformátorů typu Louise Blanca. Volání po centralizaci úvěru v rukou státu, po znárodnění dopravních prostředků (železnic), zřízení národních továren a zlepšení zemědělství, pracovní povinnost pro všechny a zřízení průmyslových vojsk, především pro zemědělství, byly body, jichž se dotýkali ideologové jako Claude-Henri de Saint-Simon a jiní. Zakládání prvních železnic na evropské pevnině se již dělo se státní pomocí. Francouzští ex-saintsimonisté byli v této oblasti aktivní. Louis Blanc, který se stane po únorové revoluci ministrem, ihned dal zřídit národní dílny, aby srazil masovou nezaměstnanost v Paříži. Saint-Simon a Charles Fourier byli rovněž svým způsobem produktivisté. Fourier sympatizoval s utvořením vojska pro zemědělství. Pod bodem 10 základního programu se vyslovují Marx a Engels pro odstranění dětské práce v její dnešní formě a zavedení veřejné a bezplatné školní výuky. Podle této formulace nebyli Marx a Engels proti dětské práci jako takové, ale, v návaznosti na většinu utopistů, říkali ano v kombinaci se zaškolením do průmyslové produkce. Většina francouzských utopistů nebo dokonce někdo jako Robert Owen v Anglii hájili podobně tento druh reforem, protože se ochotně starali o kombinaci školení a disciplinace jako všemocné zbraně proti nevědomosti a neřesti. Tento základní program v deseti bodech byl ostatně ve zkrácené formě brzy přejat z dřívější verze katechismu sestavené Engelsem. Důležité jsou také pasáže, jež poté následují, když zde Marx a Engels líčí, jak bude probíhat přechod k beztřídní společnosti. Jakmile zmizí třídní protiklady, připadne celá produkce do rukou sdružených individuí a státní moc ztratí také svůj politický charakter, tvrdí Marx a Engels. Dokládají také, že politická moc je organizovaná moc jedné třídy s cílem potlačovat jinou třídu. Ale jakmile proletariát dobyl moc a odstranil staré produkční vztahy, zmizí třídní protiklady, a tudíž také společenské třídy samy. Z toho pak vyplyne svobodné sdružení individuí, při němž svobodný rozvoj každého se stane podmínkou svobodného rozvoje všech. Krátce, stát odumře s třídami. Přirozeně pochází tento popis svobodných sdružení individuí z anarchistického a utopistického myšlenkového prostředí. Charles Fourier se tu ozývá v těchto pasážích. Ale byli Marx a Engels potom utopisty? Nikoliv, i když perspektiva, jíž měli Marx a Engels před očima byla zjevně odlišná, než perspektiva utopistů. Nová společnost nebude ohlášena přímo, ale nejprve přijde přechodné období, kde proletariát jako panující třída založí podmínky pro novou společnost. Formulace diktatura proletariátu zde teprve proráží. Ale v zárodku už je tento koncept k dispozici.

8 Marx a Engels vycházeli z toho, že předvoj musí hrát velice významnou roli v transformačním procesu, ale jejich volba není pro diktaturu revoluční menšiny nebo jednoho neúplatného (incorruptible, nového Robespierra), kteří musí monopolizovat moc, aby nově vychovali masu během delšího období. Marx a Engels také nebyli žádní pučisté, kteří by důvěřovali jenom nějakému předvoji. Zde tudíž spočívá zjevný rozchod s utopismem a blanquismem, jak se vyvinul ve Francii během první poloviny devatenáctého století a zapustil kořeny v částech dělnické třídy a v městské maloburžoasii. Stejně jako v Engelsově předchozí verzi katechismu se Marx zabýval v Komunistickém manifestu (hlava 3) pojednáním o nejvýznamnějších socialistických proudech okamžiku. Jeho cíl byl zjevný. Marx a Engels chtěli sdělit německým řemeslníkům, co si mají myslet o určitých socialistických proudech a učeních, které byly v rozporu s jejich vlastním učením. Klasifikovali proudy na základě jejich třídního obsahu, což jim nabídlo příležitost, aby demaskovali jiné socialistické proudy jako reakční nebo buržoasní, tudíž v protimluvu se zájmy proletariátu a rozvoje produktivních sil. Marx a Engels rozlišovali jednu reakční variantu socialismu, která se obracela proti kapitalismu s cílem získat dělníky pro obnovu feudálních vztahů. Přirozeně existovali v tehdejším dělnickém hnutí také docela řemeslní dělníci, kteří sdíleli také tento požadavek, protože se nemohli smířit s industrialismem na vzestupu. Maloburžoasní socialismus byl rovněž reakční, protože bránil malorolníka a řemeslníka proti velkému průmyslu. Marx a Engels nemohli vůbec konec konců nechat toho, aby nenapadali pravý socialismus německých filosofů a literátů jako neplnohodnotnou napodobeninu francouzského socialismu. Dále to byl konzervativní nebo buržoasní socialismus, který sice chtěl reformovat, avšak bez zrušení protikladu mezi proletariátem a buržoasií. Marx a Engels se rádi vysmívali tomuto druhu buržoazních socialistů a označovali je jako filantropy, organizátory charity, zakladatele dobročinných spolků a také jako ekonomisty (především stoupence volného obchodu, kteří chtěli zvýšit životní úroveň dělnické třídy prostřednictvím dovozu levné potravy). Evidentně nemohli Marx a Engels nechat toho, aby svého osobního nepřítele Pierre-Josepha Proudhona zařazovali do tohoto druhu buržoasního socialismu. Proto měli oba dobré důvody, když v tomto okamžiku vykonával Proudhon enormní vliv na francouzskou dělnickou třídu. Jeho vliv je dokonce i daleko v Německu citelný. Tato krátká pasáž o Proudhonovi byla zjevně připojena k textu později. V Engelsově katechismové versi chybí. Křivdili zde Marx a Engels Proudhonovi? Bezpochyby. V posledním paragrafu kladou Marx a Engels stanovisko komunistů proti stanovisku jiných opozičních stran, jež bojovaly proti feudálním silám. Tato pasáž je skoro totožná s textem otázky 25 Engelsova katechismu. Zde čteme, že Marx a Engels chtěli, aby se komunisté spojovali s nejlevějšími frakcemi a stranami té chvíle v různých rozvinutých zemích. V Anglii to byl chartismus, v Severní Americe agrární reformní hnutí. Ve Francii podporovali socialistické proudy proti konzervativní a radikální (liberální) buržoasii. Ve Švýcarsku mohli rovněž radikálové počítat s přízní komunistů, protože radikálové tam bojovali proti reakci. V Polsku podporovali komunisté národní osvobozenecký boj a agrární reformy. V Německu konečně podporovali komunisté německou buržoasii za podmínky, že revolučně vystoupí, aby svrhla feudální velkostatkáře a monarchii. Šokující formou uvádí Marx a Engels, že komunisté svá pojetí a své cíle

9 nehodlají skrývat a že jejich cíl je násilně svrhnout existující společenské vztahy. Ostatně, dělnická třída by v tomto boji neztratila nic jiného, než své okovy. Abstrahujeme-li od zjevně vychvalování se a přehnané role, kterou tehdy Marx a Engels komunistům přisuzovali, obsahuje tento poslední paragraf cenné poukazy zvl. na Marxem a Engelsem doporučovanou taktiku. Komunističtí dělníci se měli totiž všude postavit na levé křídlo demokratického a socialistického hnutí. Čas konspirativní akce byl neodvolatelně pryč. Komunisté už nepotřebovali své motivy skrývat a museli tudíž, v míře možného, vystoupit na veřejnost. Cíle komunistů přitom spočívaly v prodloužení rozvoje společenských sil. Dobýt pozornost veřejnosti byl rovněž významný úkol pro německé komunisty. Od té doby komunisté nemuseli váhat v tomto bodě přistoupit na alianci s německou liberální buržoasií. Marx a Engels formulovali svou revoluční taktiku obzvláště pečlivě se zaměřením na svržení feudálních vládců. Kde nebyla k dispozici žádná významná buržoasie, důvěřovali nacionalismu drobné šlechty. Aliance s nacionalistickými silami v Polsku například patřila také k možnostem. Ale Marx a Engels ihned dodávali, že pak musí být ovšem položena základna agrárních reforem. Komunistický manifest pak může být oslavován v mnoha pamětních spisech jako stylistický produkt vysoké kvality, ale tu a tam se tu objevují slabá místa ve struktuře vyprávění. Omluvy jsou známé. Marx si musel pospíšit, aby včas dostal text do Londýna. To bylo bezpochyby vázáno na množství podmínek. Marx totiž získal z Londýna svazek s texty, aby na jejich základě napsal manifest. Konec konců byl na psaní textu Marx docela sám. Engels byl na cestě. On sám zůstával v Bruselu. Tam byl především aktivní v popularizaci své v současnosti získané znalosti týkající se kapitalistické ekonomiky a této činnosti chtěl dát vlastně veškerou přednost. To vysvětluje také, proč koncem ledna 1848 dostal z londýnského vedení pokyn, aby konečně už zaslal text, aby mu nebyl úkol odebrán. Při tomto sepisování Komunistického manifestu sáhl Marx nazpátek ke svému hegeliánskoeschatologickému finalismu, aby mohl spřádat ve svém zdůvodnění červenou nit. Strašidlo komunismu, jež Marx viděl najednou obcházet Evropou, nebylo ve skutečnosti nic jiného než duch Hegelův. Nositelem tohoto ducha byl proletariát, jež jako jediná revoluční třída získal připsánu historickou úlohu, aby uskutečnil beztřídní společnost. Konec konců se zde dostáváme na konec dějin, kdy proletariát bude, podle Marxe, jedinou třídou, která může osvobodit lidstvo, protože dělnická třída nemusí hájit žádné zvláštní zájmy. Marx a Engels měli před očima vzory anglického obratu a velké francouzské revoluce. Marx pravděpodobně doufal, že scénář francouzské revoluce z roku 1789 lze znovu opakovat, avšak s dělnickou třídou v klíčové pozici. Konec konců ale bojové divadlo revoluce nezasáhne mimo Evropu. Není to také tak, že Marx chtěl vést dějiny pouze k pohybu koncentrace kapitálu, ekonomické perspektivě, jež byla dále kanonizována Karlem Kautskym. Pro Marxe zůstaly dějiny vskutku skutečně dějinami třídního boje a tudíž permanentních konfliktů mezi dělnickou třídou a buržoasií. Zajisté byl Marx již roku 1847 přesvědčen, že se také velice rychle rozšíří revoluce a že Německo jistě nebude ušetřeno, kde se liberální buržoasie stále více začínala stavět proti feudální moci. Proto chtěl bezpochyby postavit své potenciální přívržence v německých městech na krajně levicové křídlo liberální buržoasie. Zde přicházíme k rozporu v Marxově taktice. Na jedné straně sáhl Marx k boji s německými řemeslníky, zatímco byl přinejmenším okouzlen jejich politickou zralostí. Marx ale konstatoval, že tito němečtí řemeslníci z hlediska perspektivy pohybu koncentrace kapitálu už nemají budoucnost.

10 Na druhé straně byli tito němečtí řemeslníci v rukou Marxe ovšem významnou mocenskou základnou pro radikalizaci revoluce a prostředek vystavení slabé německé buržoasie tlaku. Ta chtěla přirozeně prostřednictvím parlamentu strhnout moc na sebe, ale rychle zaváhala, aby rozvíjela boj revolučními prostředky. Německá buržoasie spěla spíše ke kompromisu s feudálními silami než k dělbě moci s dělnickým hnutím. Marxem a Engelsem předepsaná taktika, připojit proletariát k revoluční buržoasii vyústila ve fiasko. Nejen v Německu, ale také ve Francii se buržoasie obrátila proti proletariátu. V červnu 1848 bylo v Paříži krvavě potlačeno povstání proletariátu republikánskou buržoasií. V Německu a Rakousku to nebylo lepší, protože zde feudální síly ještě mohly počítat s vojskem. Kontrarevoluce během roku 1849 vydržela. Marx a Engels museli opět uprchnout. Svaz komunistů (Bund der Kommunisten ) byl mezitím de facto zničen. Jako muži praxe tudíž Marx s Engelsem selhali. Oba poté usilovali v Londýně, kam uprchli, aby Svaz komunistů probudili k života. Ale bez výsledku. Komunistický manifest se zpočátku nazýval Manifest komunistické strany (Manifest der Kommunistischen Partei) a neuváděl jména obou autorů. Anonymní charakter publikace neměl nikoho udivovat, neboť spis byl udělán z pověření vedení Svazu komunistů. Titul brožury intrikuje, protože užívá výrazu komunistická strana, zatímco organizace byla oficiálně svazem a žádnou stranou. Tento titul byl zlomem vůči všemu, co bylo v tomto prostředí publikováno jako manifesty. Utopisté publikovali přece především vyznání víry, žádné manifesty. Také se v tomto manifestu málo píše o stranické organizaci, ale mnoho o komunismu ( strašidlu ) a komunistech. Také to je zvláštní. Tak uvádějí autoři, že komunisté nemají žádné zvláštní zájmy oproti jiným dělnickým stranám. To je podivné, když nějaká strana je nyní najednou z definice zvláštní, když je oddělená. Přirozeně měli autoři na mysli to, že komunisté netvoří žádnou sektu, ale chtějí být součástí širšího hnutí. Komunisté se nevyslovili jako frakce ostatních proletářských stran. Sebe sama nahlíželi jako internacionalisty. V ještě silně hegelovských pojmech byli komunisté viděni jako všeobecný výraz faktických vztahů existujícího třídního boje, historického hnutí odehrávajícího se před našima očima. Byli Marx a Engels v postavení něčeho jako anti-strana? Viděli proto své politické konání raději v širším dělnickém hnutí? Nebo získal pojem strana negativní přídech, jemuž se oba chtěli vyhnout? To poslední byl patrně daný případ, protože pojem strana tehdy více než dnes nyní odkazoval k partikulárnímu, partikularismu, stranictví (parti pris). Marx a Engels spatřovali více v širokém hnutí, jež vyjadřovalo celek, nikoli část. Marx a Engels: Komunisté nejsou žádná zvláštní strana oproti jiným dělnickým stranám. Nemají žádné zájmy, jež jsou oddělené od zájmů proletariátu všeobecně. Ale komunisté měli zajisté náskok před zbytkem proletariátu tím, že měli teoreticky názor o podmínkách, o chodu a všeobecných výsledcích proletářského hnutí. 4 Mluvilo se tedy ještě tudíž o funkci vůdce. 4 Michael Löwy nemohl uspokojivým způsobem rozřešit dilema týkající se strany u Marxe. Löwy poukazuje na fakt, že manifest byl opravdu manifestem komunistické strany. Avšak to nic neříká o charakteru této strany. U Marxe lze ve skutečnosti otevřít dvě věci: komunisté netvoří žádnou stranu zaměřenou jako sektu a komunisté jsou předvojem širšího hnutí. Tím není problém vztahu mezi stranou masovým hnutím vyřešen. Marx to také v tomto spise nečiní. Löwy sám poukazuje na fakt, že když v Anglii existovala některá napětí uvnitř chartismu a že menige chartist beducht was pro entrismus levicových skupin, jakož i Fraternal

11 Strany nebo politická sdružení sice v této době existovaly, ale nebyly to ještě žádné dobře strukturované organizace. Tehdejší liberální strany byla volná sdružení voličů. Nebo to byly politické kluby, jež především diskutovaly nebo rozvíjely vzdělávací aktivity. Svaz komunistů (Bund der Kommunisten) neunikal znakům politického klubu s demokratickými stanovami. V různých evropských městech měl svá oddělení. Přechod politického klubu ke straně byl spíše závislý na dobytí politických svobod. Teprve poté bylo možno pomýšlet na vybudování legální strany v Německu. Během revolučního hnutí operoval Bund der Kommunisten (Svaz komunistů) především uvnitř demokratického a republikánského hnutí. Velký dopad na parlament ve Frankfurtu neměl. Marx sám se profiloval jako tvůrce veřejného mínění na čele novin Neue Rheinische Zeitung vycházejících v Kolíně nad Rýnem. Tyto noviny byly ostatně financovány místní buržoasií a musely být hlásnou troubou nejpokročilejší části porýnské buržoasie. Marx se snažil jako hlavní redaktor učinit ze svých novin také hlásnou troubu Svazu komunistů (Bund der Kommunisten). Noviny trpěly rovněž nejistou existencí, neboť pruská vláda brzy hrozila politickými procesy. O opravdové svobodě tisku tudíž nebylo ještě řeči. Marx byl velmi dominantní osobou. Němečtí řemeslníci, kteří kontrolovali Svaz komunistů v Londýně nikterak nechtěli vložit svůj osud pokorně do rukou tohoto Marxe. Ozvěny zápasů byly zachovány v korespondenci. Marxovi se dostalo ke sluchu, že jeho pojetí musí projít cestu organizací a stranickými sjezdy, dříve než mohou být oficiálně přejaty. Je tu cítit také propast mezi řemeslníky a buržoou (bourgeois), kterým Marx byl. Všeobecně panovalo mezi intelektuály a dělníky vzájemné napětí. Řemeslníci nedůvěřovali intelektuálům od okamžiku, kdy se chtěli navrhnout jako jejich političtí vůdcové. V Komunistickém manifestu ukázal Marx totiž náležitě, že nejen část šlechty vejde do buržoasie, ale že také část buržoasie přejde k proletariátu, a to zejména část buržoasních ideologů, kteří se povznesli k teoretickému pochopení celého dějinného vývoje (K. Marx- B. Engels, Spisy 4, Praha 1958, s. 437; K. Marx-F. Engels, Werke 4, Berlin 1959, s. 472). Bohužel pro Marxe ale toto teoretické pochopení mělo před sebou ještě dlouhou cestu, než proniklo dělnické hnutí. Jak se to stalo? Před revolucí 1848 byli lidé jako Étienne Cabet nebo Louis Blanc ve Francii význačné figury. Zdráhali se spíše si zadat s Němcem Karlem Marxem nebo s jeho cestujícím vyslancem Engelsem. Poté, co utopismus byl na svém sestupu, bude hrát ve francouzském dělnickém hnutí Proudhon ještě po řadu desetiletí první housle, k velké zuřivosti Marxe. Ježíš byl všude mezi dělníky, také mezi těmi, s nimiž měl Bund der Kommunisten kontakt, ještě nejznámější komunista. To občas vyvolávalo podařené anekdoty. V roce 1848 se objevil Komunistický manifest ve švédském u od křesťana-komunisty Pera Götreka. Tento atel nebyl zajedno se závěrečnou výzvou proletáři všech zemí, spojte se! a nahradil ho tak krédem hlas lidu je hlas Boží! 5 O maloburžoasní mentalitě německých dělníků v Paříži nemuseli Marx a Engels mluvit. Ale veřejně se raději o tom nevyjadřovali. V jejich korespondenci o to více. Čteme pak také v jejich výměně dopisů ještě ostré charakteristiky těchto dělníků ( Straubinger ), kteří měli ještě maloburžoasní sny dne, zatímco industrializace učinila jejich pozici téměř beznadějnou. Democrats, aby se přimělo vedení k založení strany ve straně. Michael Löwy, La théorie de la révolution chez le jeune Marx, Paris, Maspero, 1970, s Victor Kouziakov (red.), Karl Marx. Sa vie, son oeuvre, Moscou, Éditons du Progrès, 1973, s. 151.

12 Marx se nestane všeobecně uznávaným teoretikem německého socialismu. Bude ještě jistě dvacet let trvat, než bude moci Marx vystoupit ze stínu Ferdinanda Lasalla a vzít Lassallově autoritární formě socialismu vítr z plachet. To se stalo teprve v roce 1875 Gothajským programem. V Anglii zůstal Marx německým vyhnancem. Když už byl chartismus za svým zenitem, šlo anglické odborové hnutí svou vlastní cestou. V Anglii nebyl zájem na diskusích o teorii nadhodnoty nebo založení nezávislé dělnické strany. Odborové hnutí se integrovalo do politického liberalismu jako dodavatel hlasů liberálním politikům. Důsledek byl, že Komunistický manifest jako publikace po nezdařených revolucích 1848 upadal v zapomenutí. Strategické rady uzavřít spojenectví s revoluční buržoasií se ukázaly jako nepoužitelné. Existovaly sice ještě přetisky dílka, ale oba autoři se vůbec necítili povoláni k tomu, aby opatřili přetisky poznámkami nebo aktualizací. To se stalo teprve v roce 1872, poté, když Karel Marx upevnil svými spisy k Pařížské komuně pozornost vůči sobě. Přetisk Komunistického manifestu, tentokrát se jmény autorů na titulním listu, byl politicky viděno jedině vhodný. Marx zvítězil nad Michailem Bakuninem, který mu upíral vedení První Internacionály. Bakunin nebyl první nejlepší. Už před několika lety vydal první ruský Komunistického manifestu. Marx vedl boj proti Bakuninovi všemi prostředky. Marx musel postřehnout, že Komunistickým manifestem (který nadále bude vždy vydáván pod tímto novým titulem) může udeřit Bakunina přes uši. Bakunin se chtěl vrátit k tajným společnostem a všude organizovat nespoutaná divoká povstání. To bylo ve flagrantním protikladu s principy Marxe. Opožděný lidový úspěch Komunistického manifestu přišel Marxovi a Engelsovi vhod. Uvědomovali si samozřejmě, že Komunistický manifest jim opatřuje jistou historickou legitimitu vůči pozdějším generacím socialistů. Marx nutně potřeboval popularitu. Kapitál (Das Kapital) mu dal jistou známost jako autoru tlustého a obtížného díla o kapitalismu, ale jeho okruh čtenářů byl omezený. Jeho starší politické spisy byly mezitím zastaralé. Jinak tomu bylo s Komunistickým manifestem. S Komunistickým manifestem se mohli Marx a Engels profilovat jako proroci revolucí roku 1848 spojených s První a poté s Druhou Internacionálou. Pozdější reformističtí vůdci sociálně demokratického dělnického hnutí z času Druhé Internacionály málo dbali Komunistického manifestu. Marx a Engels byli respektováni jako významní teoretikové, ale většina sociálních demokratů mínila, že však nelze uskutečňovat politickou akci bezprostředně bojem na barikádách jako v roce Neunikalo jim, že v Komunistickém manifestu na řadě míst jsou dotčena ještě radikální stanoviska. Tak tu byly útoky na měšťáckou rodinu, očerňující poznámky o rolnících, nadšený souhlas s mizením samostatných dělníků a politování na adresu podporovatelů abstinence a jiných společenských mastičkářů. Heslo, že proletáři se mají spojit, mohli reformističtí vůdci dobře schvalovat. Ale nadřízený radikální tón týkající se toho, co se zde dělo, se jich ani v nejmenším netýkal. Poznámku, že dělníci nemají žádnou vlast, rádi relativizovali. Po dobytí všeobecného hlasovacího práva nastoupila dělnická třída jinou cestu, totiž cestu politického dobytí moci a zlepšování životních podmínek pro masu. Odtud určité čtení Komunistického manifestu muselo přivést rozhraničení mezi reformisty a revolucionáři v sociálně demokratickém dělnickém hnutí. Bylo to tak, že sociální demokracie chtěla Komunistický manifest rychle odsunout pryč nebo ho odbýt jako rané a tudíž irelevantní prstové cvičení Marxe a Engelse? Zde jsou na místě dvě poznámky. Za prvé se bude marxismus po roce 1890 z německé sociální demokracie (SPD) šířit na další socialistické strany. Přebíraly se přitom německou sociální demokracií (SPD) zvládnuté praktiky a její publikace se hodně překládaly. Za druhé, Engels zemřel teprve roku Engels měl tehdy intelektuální pozůstalost Marxe po

13 jeho smrti roku 1883 ve své ochraně. Engels požíval enormní prestiže a našel v osobě Karla Kautského pomocníka, aby učinil marxismus použitelným pro politickou praxi. V Německu byl Komunistický manifest hojně opakovaně přetiskován. Ale pak znovu a znovu ve velmi omezených nákladech. Vydání v jiných jazycích byla rovněž tištěna v omezených vydáních. Zjevně zpočátku nebyl zájem u masy tak velký o toto staré dílko. Text byl shledáván zjevně už zastaralý. Ruským sociálním demokratům nicméně neunikalo, že Komunistický manifest byl nejvýznamnější základní text s velkým strategickým významem pro jejich vlastní praxi. Komunistický manifest nebyl pro Rusy vůbec zastaralý, protože stáli v předvečer buržoasní revoluce a tudíž se mohli něco naučit ze strategických konceptů a dějinné filosofie v tomto dílku. Lenin necituje jen tak pro nic se souhlasem celé pasáže z Komunistického manifestu mimo jiné v díle Stát a revoluce. 6 Leninovi všemožně záleželo na tom, aby velebil svou revoluční strategii jako autenticky marxistickou a to v nejlepších tradicích Komunistického manifestu. Po Říjnové revoluci změnili ruští sociální demokraté své jméno na komunisté. Také to nebyla žádná náhoda. Tím nechtěli jen vyjádřit zlom s reformistickými sociálními demokraty, ale vrátit se k revolučnímu slovníku marxismu. Komunistický manifest bude rychle ležet na čelném místě v ruských knižních obchodech a bude přeložen do všech jazyků Svazu. Tímto získal Komunistický manifest více než jakékoli jiné dílo Marxovo velkou symbolickou hodnotu. V západním světě, kde strany operovaly v legalitě, byl symbolický význam Komunistického manifestu menší. Sociálně demokratické knižní obchody sice prodávaly socialistické klasiky, ale všechny praktické návody byly rozhodně stejně populární. Strana, jako německá SPD se svými statisíci členů a miliony voličů byla ovšem strukturována, ale ve straně dominovala praktická rutina. V těchto kruzích nebyla žádná potřeba vzhledem k romantickému období Komunistického manifestu. Dějiny recepce Komunistického manifestu nám poskytnou také náhled týkající se tempa a šíře pronikání marxistické myšlenkové látky. Říká se, že mezi léty 1848 až 1918 byl Komunistický manifest vydán ve více než 35 jazycích v nějakých 544 vydáních na celém světě. Že byl Komunistický manifest především popularizován socialistickými stranami v západních zemích, nás nemusí překvapovat. Mimo Evropu to měl Komunistický manifest mnohem obtížnější, aby se stal populárním. To zní snad divně, ale Komunistický manifest je přece především evropský manifest. Ve většině koloniálních zemí lidé nebyli ještě dlouho zralí pro marxismus. Paragrafy Komunistického manifestu, které opěvují triumfální pochod evropské buržoasie, budou intelektuální elitě z koloniálních zemí znít v uších ještě nepříjemně. Ale y Komunistického manifestu dávají dobře najevo, jaký byl dopad marxismu na nastupující socialistická a revoluční hnutí na evropské periférii. Španělský socialista José Mesa, maďarský revolucionář Leo Frankel, průkopník ruského marxismu Georgij Plechanov, zakladatel bulharské sociální demokracie Dimitr Blagoev, žurnalista a bolševik V. Voronskij, Maďar Béla Kun všichni překládali Komunistický manifest do své vlastní národní řeči. Lenin údajně udělal v roce 1893, během svého pobytu v Samaře, do ruštiny, aby se mohl číst a diskutovat v malém kroužku. Ve Velké Británii a Spojených státech byl marxismus určen pro sekty nebo malé politické organizace, jež působily na okraji dělnického 6 V. I. Lenin, Stát a revoluce, Sebrané spisy 33, Praha 1987, s. 54nn. (=Polnoje sobranije sočiněnij, 5. vyd., Moskva 1969, s. 22nn.). Nesmí se ostatně zapomínat, že Lenin vždy zdůrazňoval velmi vřelý zájem o Komunistický manifest pro použitelnost této brožury pro propagandu proti populistům ( narodniki ) ve vlastní zemi. Když Lenin v roce 1914 musel psát článek o Karlu Marxovi pro ruskou encyklopedii Granat (díl 18, 7. vydání, s ), napsal s nadšením o Komunistickém manifestu, že měl velkou geniální průzračnost a zřetelnost. Lenin: důsledný materialismus, zahrnující i oblast společenského života, dialektika jako nejvšestrannější a nejpropracovanější učení o vývoji a teorie třídního boje a světodějného revolučního poslání proletariátu, tvůrce nové, komunistické společnosti. V. I. Lenin, Karel Marx, Sebrané spisy 26, Praha 1986, s. 72 (=Polnoje sobranije sočiněnij, 5. vyd., 26, Moskva 1973, s. 48).

14 hnutí a tam také zůstaly kvůli rozdílným důvodům. To, že Komunistický manifest zaznamenal mnoho přetisků v němčině ve Spojených státech, nás nemusí překvapovat. Ve Spojených státech žilo mnoho německých emigrantů se socialistickým pozadím. V Anglii dominovalo pragmatické odborové hnutí a socialistická ideologie byla revírem intelektuálů a malých skupinek (sekt) bez velkého politického významu. V Jižní Evropě byl Komunistický manifest pak přeložen do místních jazyků a šířen socialistickými stranami. Ale vskutku populární tato brožura nebyla. Socialistické strany byly ovlivněny volnomyšlenkářstvím (tudíž antiklerikalismem) a staré konspirativní metody byly ještě s anarchismem Bakunina v oblibě. V samotné Francii bylo dělnické hnutí dlouhou dobu neproniknutelné pro marxismus vnímaný jako opravdu německý. Revoluční socialismus tu má více děkovat Augustu Blanquimu než Marxovi. Proudhon byl sám po desetiletí nejpopulárnější autor pro řemeslnickou dělnickou veřejnost. To se změnilo teprve po roce 1880 s obratem k marxismu u Julese Bazila, alias Julese Guesda, zakladatele Francouzské dělnické strany (Parti Ouvrier Français - POF). Guesdova znalost marxismu byla ještě rudimentární. POF proklamovala, že je marxistická, ale postrádala skutečné marxisty. POF byla také závislá nedostatečném množství přeložených děl Velkého Mistra. Byly pak sice francouzské y Komunistického manifestu, bude trvat do roku 1895 a 1897 než bude vydán ještě jednou. V novinách a časopisech POF bylo otištěno pár roztroušených textů Marxe a Engelse, ale o jednotné vydavatelské politice nebylo žádné řeči. Z prvního dílu Kapitálu se objevilo krátké francouzské vydání. Soud historika Clauda Willarda o tom všem je potom zničující:...dělnická strana uděluje jen slabou pozornost studiu a šíření marxistické filosofie: neposkytuje v této oblasti žádné úsilí o zlidovění, žádný systematický výklad dialektického materialismu. 7 Situace v POF mohla být nešťastná, v Belgické straně pracujících (de Belgische Werklieden Partij - BWP) byl stav ještě mnohem a mnohem pohnutější. BWP byla ideologicky prázdný náboj. Belgičtí straničtí vůdci ohrnovali nos nad teoretickými debatami, protože mohly způsobovat jenom vnitřní rozdělení. O Marxovi a Engelsovi si vágně slyšeli, ale Proudhon kolem roku 1890 ještě nezmizel z obzoru. Stranický vůdce Émile Vandervelde začal jako proudhonista a teprve hodně pozdě začal studovat také Marxe. Malá skupina studentů Bruselské university se zajímala po roce 1893 o marxismus, ale také zde byl zábranou nedostatek přeložených děl Marxe a Engelse. Mezi studijním materiálem se nacházel ovšem Komunistický manifest, který přivezli z Francie v u Laury Lafarguové (dcery Karla Marxe) a který roku 1896 byl v Bruselu vydán jako Aperçu sur le socialisme scientifique Socialistickou knihovnou (Bibliothèque socialiste) listu Lid (Le Peuple). Bylo to také poprvé, kdy BWP vydala nějaké dílo Marxe a Engelse. 8 V roce 1898 bylo socialistickými stranami slaveno padesáté výročí Komunistického manifestu přetisky a shromážděními. V Bruselu se tak stalo slavnostním posezením v Lidovém domě (Volkshuis). Émile Vandervelde měl připomínkovou řeč. Jeho výklad byl založen na textu, který už použil dříve v Paříži při podobné příležitosti. Text této řeči byl hromadně šířen prostřednictvím socialistického tisku. Vandervelde využil této příležitosti k tomu, aby udělal bilanci marxismu. Obsah Komunistického manifestu byl podle Vanderveldeho zastaralý. Zpochybnil oprávněnost marxistických stanovisek týkajících se koncentrace pozemkového vlastnictví a varoval před jejich dogmatismem. Manifest není katechismus, uzavřel Vandervelde. 9 7 Claude Willard, Les Guesdistes. Le mouvement socialiste en France ( ), Paris, Éditions sociales, 1965, s , De receptie van het marxisme in de Belgische arbeiderbeweging ( ), v: Eric Coryn, Alain Meynen, Peter Scholliers, Luk Van Langenhove (sestavitelé), Veelzijdig Marxisme, deel 2, Geschiedenis, Moraal, Psychologie, Brussel, VUB, s Texty přednášky v bruselském Lidovém domě (Volkshuis) byly zaznamenány G. Vandermeerenem a vydány pod názvem Le jubilé du Manifeste Communiste a Le 50me anniversaire du Manifeste du Parti Communiste v L Étoile socialiste, ročník 5, číslo

15 Vandervelde sdílel mínění německého revisionisty Eduarda Bernsteina, že se musí zkoumat skutečný vývoj bez spoutávání se jakýmkoliv dogmatem. Vandervelde mínil, že od roku 1848 se časy silně změnily a že socializace prostředků produkce nemůže být výsledkem sociální revoluce, při níž diktatura proletariátu nahrazuje nadvládu buržoasie. 10 Vandervelde prohlásil, že Komunistický manifest je zastaralý ještě na jiných místech. Tak už neplatila Verelendungstheorie (teorie zbídačování), která tvrdila, že mzdy budou trvale klesat. Jen pro země, které se teprve seznamovaly s kapitalistickými produkčními vztahy ještě platila Verelendungstheorie. Vandervelde ještě jednou citoval se souhlasem Eduarda Bernsteina, že společenský vývoj nelze ztotožňovat s: Konzentration - Kladderadatsch - Kollektivismus (koncentrace-krachkolektivismus). Musely, tak pravil Vandervelde, se všechny sektory produkce vyvíjet opravdu nutně přes kapitalistickou fázi? Vandervelde by chtěl rád udělat výjimku pro zemědělství, protože zde roztříštěnost půdního vlastnictví vedla ke speciální situaci, jež se zjevně odchylovala od situace v průmyslu. Tak bylo možné, že v Belgii v tomto okamžiku číselně vzrostl počet zemědělských podniků. Ale na druhé straně rovněž vzrostl počet zemědělských družstev. Především to bylo skutečností v produkci mléka a másla, což zde muselo vést k spontánní socializaci této aktivity. V třetím bodu věnoval Vandervelde mnoho pozornosti tomu, že ekonomická moc nespadá v jedno s politickou mocí. Zjistil, že buržoasie dobyla sice ekonomickou moc monopolizací produkčních prostředků, ale ponechala politickou moc v rukou velkostatkářů. Partout, en effet, ce sont les ruraux, les agrariens, les propriétaires fonciers, qui tiennent le haut du pavé ( Všude, vskutku, jsou to venkované, zemědělci, pozemkoví vlastníci, kdo zaujímá první místo). To platilo pro Anglii, kde lordi měli ještě velkou moc, pro Prusko, Rakousko a Jižní Itálii. Ve Francii ovládaly konzervativní agrární zájmy parlament. V Belgii to bylo nejinak s katolickou stranou, jež od roku 1884 vládla s absolutní většinou a sloužila zámeckým pánům z Flander a Kempen. Vandervelde poukázal na to, že agrární krize po roce 1880 těžce postihla zemědělské zájmy jako následek levných dovozů zrnin a že velkostatkáři nyní chtěli použít stát k tomu, aby se pozemková renta držela vysoko. To se podařilo proto, že liberální buržoasie téměř všude potřebovala konzervativce, aby se obhájila proti proletariátu. Vandervelde: Partout où la classe ouvrière est fortement organisée, au point de vue politique, les bourgeois libéraux, abandonnés par le suffrage universel, ne sont plus qu une monnaie d appoint dans les échéances électorales. Obligés de choisir entre les socialistes et les réactionnaires, ils se jettent du côté de ces derniers avec d autant plus de force que le socialisme devient plus puissant (Všude, kde je dělnická třída silně organizována, alespoň z politického hlediska, liberální buržoové, zavržení všeobecným hlasovacím právem, jsou jen drobnou mincí při volebních splátkách. Povinni si vybrat mezi socialisty a reakcionáři, vrhají se na stranu těch druhých tím silněji, čím se socialismus stává mocnějším). Podle Marxe udělal původ socialismu tuto abnormální situaci, ale postup kapitalismu ovšem umožní vstoupit socialistickým myšlenkám do rolnické masy. Vandervelde doufal, že zvýšenou mobilitou se socialismus bude šířit jako olejová skvrna. Pověstný týdenní kupón belgických železnic přiváží denně levně do města dělníky z nížiny, nebo valonský průmysl a on vezme s sebou socialismus na venkov. Všude v Evropě táhli zemědělští dělníci krajinou, aby sklízeli úrodu. To během času zrevolucionizuje feudální a tradiční vztahy na venkově. Proti tomu pak opět vznikly protekcionistické kartely velkoprůmyslu a 14 z 10. dubna 1898, s a s a také v Le Peuple z 28. března Text pařížské přednášky vyšel v La Revue socialiste pod názvem À propos du Manifeste du Parti Communiste, 1898, s a rovněž v Bruselu v Annales de l Institut des Sciences Sociales, 1898, ročník 4, s Tento poslední časopis byl financován, stejně jako Institut des Sciences Sociales (pozdější Institut Solway ULB), bratry Solwayovými, osobními přáteli Émila Vandervelda. 10 Citáty vesměs pocházejí z článku v La Revue socialiste.

16 velkostatkářů pour le maintien de leurs privilèges de classe (pro udržení jejich třídních privilegií). Vandervelde také říkal na mezinárodní úrovni, že západní buržoasie kapitulovala ve prospěch monarchií. Cožpak už neexistovala žádná naděje? Ale ano. Nejen se bude socialistický vliv dále rozšiřovat, ale kapitalismus bude také mezinárodně ještě hrát revoluční roli jako následek dalšího růstu velkoprůmyslu a utváření světového trhu připravuje rozklad starých politických forem a definitivní vítězství mezinárodního proletariátu ( la constitution du marché du monde prépare la dissolution des anciennes formes politiques et la victoire définitive du prolétariat international ). Ještě předtím, než se Karl Kautsky 11 o tom vyjádřil, formuloval Vandervelde již strategii převzetí moci socialistickými stranami. Vandervelde: À mesure que la classe ouvrière devient plus puissante, son organisation complète, son action politique efficace, elle constate (et c est en cela que consiste réellement la mue du socialisme ) que, d une part, il n est pas impossible d améliorer sa condition matérielle, morale et intellectuelle, dans le cadre même du régime capitaliste et, d autre part, que la transformation radicale de celui-ci sera d autant plus radipe que ces améliorations partielles, ces concessions attachées à la classe dominante, seront plus considérables. Le triomphe du socialisme ne sera pas le fait d un prolétariat dégradé par une croissante misère, mais bien au contraire, de travailleurs qui auront su conquérir, au préalable, au niveau d existence relativement élevé (Tou měrou, jak se dělnická třída stává mocnější, její organizace úplnější, její politická činnost účinnější, konstatuje (a v tom spočívá reálně proměna socialismu ), že na jedné straně není nemožné zlepšit její materiální, morální a intelektuální podmínky už v samotném rámci kapitalistického režimu a na druhé straně, že jeho radikální transformace bude natolik nákladná, že významnější budou ta částečná zlepšení, ty ústupky získané na vládnoucí třídě. Triumf socialismu nebude faktem proletariátu degradovaného rostoucí bídou, ale naopak, pracujících, kteří budou schopni už před tím dobýt relativně vysoké úrovně existence.). 12 Byla tato strategie v souhlasu s tím, co Marx a Engels formulovali v Komunistickém manifestu? Ovšemže nikoli. U Vanderveldeho spočíval důraz na reformistickou akci, nikoli na revoluci, protože věřil ve vynucení zlepšení životních podmínek proletariátu. O tom posledním mluví jako o podmínce převzetí moci. Vanderveldovo čtení marxismu nalezlo určitý ohlas v ruských kruzích emigrantů. Text jeho přednášky byl sám přeložen ruskými studenty. Zjevně byli tito ruští studenti okouzleni obrazem budoucnosti, který Vandervelde načrtl. Ale Vandervelde musel následkem u textu své přednášky přetrpět také kritiku ruského otce marxistické orthodoxie Georgije Plechanova. Plechanov přeložil roku 1882 Komunistický manifest do ruštiny. Z podnětu padesátého výročí Komunistického manifestu opatřil živý úvod k novému ruskému vydání. 11 Karl Kautsky, Der Weg zur Macht, 1909, do nizozemštiny přeloženo Hermanem Gorterem jako De weg naar de macht. Do francouzštiny jako Le chemin du pouvoir, později ještě jednou vydáno v Paříži v Éditions Anthropos v roce 1969, opatřeno významnou předmluvou Victora Faye. O paus marxistické ortodoxie píše Leszek Kolakowski: The figure of Karl Kautsky dominates the theoretical development of Marxism for the whole period of the Second International. While certainly not an outstanding philosopher, he was the chief architect and, so to speak, the embodiment of Marxist orthodoxy. Leszek Kolakowski, Main Currents of marxism. Its Rise, Growth, and Dissolution, díl 2, The Golden Age, Oxford, Clarendon Press, 1978, s La Revue socialiste, s. 341.

17 Především ta pasáž ve Vanderveldových publikacích o Komunistickém manifestu, kde Vandervelde tvrdil, že v tomto Marxově spise poprvé byla použita idea třídního boje ve všech důsledcích a že to je prubířský kámen, aby se odlišil demokratický socialismus od utopického a buržoasního socialismu, podrobil Plechanov kritice. 13 Současně uvedl v pochybnost Vanderveldeho nevědomost, protože Vandervelde nevěděl, že pojem třídní boj byl dříve používán dříve renomovanými francouzskými buržoasními autory jako byl François Guizot. Ale, tvrdil Plechanov, Marx a Engels užívali pojem třídní boj jistě poprvé, aby bránili zájmy proletariátu, nikoli buržoasie. Plechanov věnoval mnoho pozornosti komentářům, které Komunistický manifest kolem roku 1898 vyvolal u akademických autorů (mimo jiné Němec Werner Sombart a Ital Benedetto Croce). Z toho vyplývalo, že marxismus nebyl tím, co pouze a výlučně se dotýká dělnického hnutí, ale byl fenoménem, který přitáhl pozornost intelektuálů. Plechanov analyzoval také Bernsteinův revisionismus. Plechanov se především zabýval pojmem třídní boj jako motor dějin, něčím, co revisionisté vytlačili pryč z marxismu. Plechanov tudíž také pochopil, že v Komunistickém manifestu byla k dispozici související teorie dějin a že bez násilí (moci) nemohou vzniknout žádné nové společenské formy. Plechanov zavrhl ideu Bernsteina, že proletariát už nepotřebuje žádné násilí, aby dosáhl cíle. Plechanov se odvolal při tom na známou pasáž v Komunistickém manifestu, kde stojí, že moderní státní moc je jenom výbor, který pečuje o společné věci celé buržoasie. Tento úvod Plechanova svědčil o velké vzdělanosti a znalosti marxismu. Ale Plechanov se ale držel opravdu daleko od poskytování nějakých strategických rad. Nizozemský marxista Herman Gorter se stane po roce 1900 pro nizozemskou jazykovou oblast velkým propagandistou marxismu. Básník Gorter patřil k levému křídlu Nizozemské SDAP a specializoval se na atelské zpřístupňování marxistické literatury z němčiny. 14 Sem patřil také Komunistický manifest. Překlad Gorterův zůstane nejběžnějším, i když byl vydán roku 1906 i jiný P. Bola, tentokrát s obsáhlým úvodem napsaným Karlem Kautským. 15 Tento úvod Kautského bude usměrňující pro oficiální interpretaci Komunistického manifestu sociální demokracií v době před rokem Při pojednání o Kautského úvodu budeme užívat u P. Bola. Kautsky varoval své čtenáře, že Komunistický manifest v některých bodech je zastaralý, ale principy, metoda a charakteristiky způsobu produkce nikterak. Kautsky dále ukázal, že proletariát se stal početnějším a také silnějším, zatímco malorolník a řemeslník musí přežívat za horších podmínek. Kautsky také poukázal na změněné politické podmínky. 13 Plechanov odkazuje na do ruštiny přeložený text Vanderveldovy přednášky, který měl být vydán v Londýně Tuto ruskou brožuru jsme, bohužel, nemohli nalézt. Nezbývá vskutku nic jiného, než abychom sledovali text Plechanova, článek À propos du Manifeste du Parti communiste, vydaný v La Revue socialiste v roce G. Plechanov, Les premières phases d une théorie: la lutte des classes. Préface pour la deuxième édition russe du manifeste du Parti Communiste, v: Oeuvres philosophiques, Moscou, Editions du Progrès, díl 2, viz s (=G. V. Plechanov, Pěrvyje fazy učenija o klassovoj bor be (predislovije k Kommunističeskomu manifestu ), Sočiněnija XI, Moskva-Leningrad 1928, vyd. D. Rjazanov, s , recenze Vanderveldovy knihy La Propriété foncière en Belgique, Paris 1900 tamtéž, s doplnil atel). 14 Tak přeložil m.j. Karla Kautského, Der Weg zur Macht: Politische Betrachtungen über das Hineinwachsen in die Revolution z roku 1909 (De Weg naar de Macht, Rotterdam: Wakker & Co), a také Het Communistisch manifest, Rotterdam: Brochurehandel SDAP, Het Kommunistisch Manifest en de inleidingen van Marx en Engels, met de voorrede van Kautsky, vertaald door P. Bol, Amsterdam: NV Ontwikkeling.

18 Kautsky: Před sto, ba ještě před padesáti lety tvořila maloburžoasie jádro demokratického odporu, buržoasního radikalismu, jež vyhlašovalo válku palácům, trůnům a oltářům, ale mír a pokoj chýším. Nyní se stala tělesnou stráží reakce, gardovými oddíly paláců, trůnů a oltářů; neboť od nich očekávají záchranu z bídy, do níž je dostal ekonomický vývoj. 16 Kautsky poukázal současně na enormní rozvoj produktivních sil, který s sebou přinesl růst početného proletariátu. Konstatoval, že v roce 1895 v Německu pracovalo již 75 procent pracovních sil v námezdní službě. O pauperizaci proletariátu už nemohlo být řeči. Ale v porovnání s buržoasií byl pokrok spíše ubohý. Kautsky také nemohl jinak, než jít do Marxem a Engelsem interpretované alianční politiky s buržoasií. Kautsky poznal, že revoluce z roku 1848 skoncovala s iluzí. Majitelé továren mezitím přešli do tábora reakce. V současné době už není, snad s výjimkou Ruska, žádné řeči o revoluční buržoasii. 17 To napsal Kautsky hned po ruské revoluci 1905, která přivedla i carismus k rozkymácení. Kautsky poukázal na zvláštní okolnosti revoluce Vypukla ve všech evropských zemích současně, s Paříží jako epicentrem. Ale o evropské válce, při níž by musela nastat aliance buržoasie a proletariátu proti feudálním mocím, nebylo ani řeči. Kautsky zde poznamenal, že buržoasie ve Francii se rychle obrátila proti proletariátu a že poté mohla dokonce následovat pravicovou reakci. To mělo významné následky pro strategii dělnického hnutí v Evropě. Kautsky: Po červnu 1848 už není možná v Západní Evropě žádná buržoasní revoluce, která by byla předehrou k proletářské revoluci. Budoucí revoluce zde už může být jen proletářská. 18 Kautsky nyní vylučuje jakýkoli svazek s buržoasií, protože už není revoluční a odmítl při tom co nejpřísněji ministerialismus. S ohledem na Rusko byl Kautsky méně jednoznačný proti možnému svazku buržoasie a proletariátu proti carismu. Ale pro Západní Evropu platilo jistě, že proletariát jako třída se už stal jedinou revoluční silou. Ale existoval výslovně ještě jeden taktický bod, který nechtěl nechat bez odezvy, totiž že proletariát opravdu mohl být dočasně donucen vystupovat s buržoasií proti feudálním silám. To rovněž nic neodstraňovalo na jeho ocelovém pravidle, že proletariát se musí spolehnout jenom na svou vlastní moc. Kautsky: Naši sílu můžeme rozvíjet a zvětšovat jenom v revolučním jednání a v revoluční propagandě a sami se znehodnocujme, jakmile se určujeme k roli konservativní tělesné gardy, abychom chránili případně vládnoucí liberální buržoasii proti útočícím kněžím, junkerům a pánům. 19 Problém s touto kautskyánskou interpretací Komunistického manifestu byl ten, že Kautským narýsované šablony vlastně byly zacíleny na to,aby se německé dělnické hnutí spolehlo na jisté sledování situace na základě optimistické představy, že zakrátko každý bude námezdním dělníkem a že potom buržoasie, jež mezitím se stala reakční masou, prostřednictvím početní převahy dělnické třídy bude snadno poražena. Ale konkrétní analýzu mocenských vztahů v tomto okamžiku v Německu Kautsky neposkytl. Jeho strategie se pouze zakládala na ekonomické prognóze, která snad byla správná, ale vůbec nepočítala s faktem, že v Německu neexistoval žádný parlamentarismus. Zda dělnická třída, stále mocnější počtem a stupněm organizace, mohla dobýt moc bez toho, aby zničila nejdříve reakční státní aparát, zůstávalo nejednoznačné a nediskutované. Od roku 1848 se politická scéna změnila následkem mobilizace všech 16 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 17.

19 sociálních tříd. Vzestup masových stran vedle sociální demokracie byl kolem roku 1900 fakt a to mezitím značně omezilo růstovou sílu SPD. Kautsky to neříkal. Nechali jsme proběhnout přehled trojice komentářů nebo úvodů ke Komunistickému manifestu. Zjevně jsou rozdíly ve výkladu mezi Vanderveldem, Plechanovem a Kautským zajímavé, protože odráží dilemmata, před nimiž stála sociální demokracie okolo roku Ty tři komentáře byly ve znamení revisionismu a ministerialismu. Obě debaty byly strategicky navzájem spojeny, protože obě měly vlastně za předmět strategii sociální demokracie. Museli si sociální demokraté vybrat parlamentní cestu k socialismu nebo si udělat jasno pro případný převrat, jak byl vylíčen v Komunistickém manifestu? Toto dilema bylo vyřešeno Vanderveldem a Kautským především tím, že poukázal na fakt, že Komunistický manifest byl v určitých bodech zastaralý. Plechanov se raději tohoto aspektu nedotýkal a omezil se na zdůraznění především Marxovy dějinné filosofie. Debata o parlamentní cestě k socialismu byla okolo roku 1900 hodně aktuální. Myslelo se, že revoluce jsou zbytečné. Revisionisté chtěli proto přehlédnout marxismus a uvést ho do souladu s praxí sociální demokracie. Praxe se musela nasměrovat k podílu na vládě, jakmile se naskytne šance. Podíl na vládě se stal od První světové války pro sociální demokracii praxí, o níž se už nevedly žádné principiální debaty. Nanejvýš se mluvilo na stranických sjezdech ještě o oportunitě této věci. Po druhé světové válce se stal podíl na vládě předmětem sporu rovněž pro komunistické strany, i když studená válka již v roce 1947 tuto praxi zastavila. Ve Střední Evropě použily komunistické strany strategie, kterou Marx a Engels vychvalovali v Komunistickém manifestu. Uzavřely svazek s antifašistickými stranami v Národní frontě. Poté postupovaly ke znárodňování a urychlené industrializaci. Četba Komunistického manifestu tehdy jistě vyžadovala reflexi o případné národní cestě k socialismu, něco, co teprve mnohem později se stalo věcí diskusí. Komunistický manifest nemohl rozřešit všechny hádanky, které bylo třeba rozřešit. Pro to byl tento spis na mnoha místech příliš nejednoznačně a příliš nedbale formulován. Především otázka, jak rychle dělnická třída má u národně-demokratické revoluce odsunout buržoasii, zůstala důležitým tématem v mezinárodním komunistickém hnutí. Musí proletariát v rozvojových zemích uzavřít alianci s vlastní buržoasií nebo jít svou vlastní cestou? Ortodoxní komunistické strany si vybíraly zpravidla alianci s vlastní národní buržoasií, aby setřásly imperialistickou nadvládu. Následovaly zde cestu naznačenou v Komunistickém manifestu. Maoistická strategie se opírala rovněž o rolnickou masu. S rolnickým vojskem vedeným komunistickým předvojem bylo možno vést osvobozeneckou válku proti domácím reakcionářům a imperialismu. Castrovská strategie zamýšlela přibližně totéž pro Latinskou Ameriku v přesvědčení, že od národní buržoasie už nelze očekávat žádnou pomoc. Se stejným právem jako ortodoxní komunistické strany v Latinské Americe se mohl Fidel Castro odvolávat na Komunistický manifest, aby ospravedlnil svou strategii. V trockistické literatuře vidíme, že je možné Komunistický manifest také používat, aby se dokázalo, že koncept permanentní revoluce je přítomen už u Marxe. Tak tvrdí Hal Draper ve svém opus magnum o teorii revoluce u Karla Marxe, že můžeme číst v Komunistickém manifestu a v jiných textech z této doby, že proletariát musí tak rychle jak možno postupovat k druhé fázi revoluce od okamžiku, kdy buržoasie udělala svou vlastní revoluci Hal Draper, Karl Marx s Theory of Revolution, díl 2, The Politics of Social Classes, New York a London: Monthly Review Press, s ; viz také Rob Beamish, The making of the Manifesto, v: The Socialist Register, 1998, s

20 Ale jak daleko dojdeme v praxi s takovými výklady? Jediné, co můžeme udělat je přijít ke konstatování, že Marx choval často přehnaná očekávání a v roce 1848 také nazíral skutečné mocenské vztahy převráceně. Že Marx byl revolucionář, to je bezesporné. To, že chtěl rychle uchopit moc, rovněž. Marx by rád sebe sama viděl u velké šachovnice, kde by mohl posunovat pěšáky revoluce vpřed. Myslil na revoluci, jež by vypukla ve všech rozvinutých zemích přibližně současně a tím by vytvořila neznámé možnosti. V roce 1848 tak opravdu přišel jako šoková rána na Evropu. Ale výsledek byl jiný, než se doufalo. Revoluce roku 1848 ukázaly, že všude se formovaly národní státy v Evropě a že kapitalismus se rozvíjel, nikoli to, že předvoj proletariátu by se rychle objevil na velících postech národních států, aby prováděl industrializaci a tak učinil buržoasii přebytečnou. S publikací sebraných děl Marxe a Engelse, projektem, který byl nastarrtován mezi dvěma světovými válkami v Moskvě a poté byl opět zastaven, získalo studium marxismu po druhé světové válce nový impuls. Celé oeuvre (dílo) obou otců zakladatelů vědeckého socialismu se tak stalo takto přístupným jak širšímu publiku, tak specialistům. Ve Francii mezitím vzrostl také mimo dělnické hnutí zájem o marxismus, ale potom jako akademická disciplína. Především mladý Marx začal fascinovat řadu badatelů, protože si myslili, že v raných dílech se setkají s méně dogmatickým Marxem. Marx díla Das Kapital ztratil následkem tohoto posunu na důležitosti. Byly vydávány biografie, které popisovaly Marxův život, aniž by přímo upadaly do chvalozpěvů vůči velkému teoretikovi. Méně úctyhodné charakterové rysy Marxe byly vyprávěny před světlem ramp. Marx byl rázem zlidštěn a jeho teoretické dílo humanizováno. I v Belgii existoval obnovený zájem o tohoto humanistického Marxe. 21 Protože Marx mezi bydlil v Bruselu a zde uvedl na papír Komunistický manifest, lze říci s hrdostí, že Brusel ležel na Marxově revoluční cestě. To rovněž nebránilo tomu, aby studium života a děl eventuálně humanistického Marxe nebylo podrobeno ideologickým podmínkám. Studená válka byla stále v chodu. Sociální demokracie se začala bát a poté odklidila zbytky marxismu. Jenom nalevo od etablované sociální demokracie existoval prostor pro marxismus. Jezuité se mohli v uzavřenosti kláštera docela dobře vrhnout do studia marxismu. Protože marxismus je politická filosofie s cílem změnit svět, nebylo ani pro jezuitu možno, aby zůstal nepostižený. Někteří se stali teology osvobození, jiní vykladači Marxe. V koloniálních a polokoloniálních zemích se objevila osvobozenecká hnutí, která se výslovně odvolávala na marxismus. Opět obcházelo kolem strašidlo, ale pak už nikoli jen Evropou, nýbrž celou zeměkoulí. Čína se stala totiž v roce 1949 komunistickou. Jinde přišly nacionalistické režimy vedené vojáky k moci. Rozdělení Východu a Západu mezi vojenské bloky bylo rovněž realitou. Odkazování na Marxe nebo na Komunistický manifest obsahovalo vždy možnost, že se odkazuje na Moskvu nebo, později, na Peking. To učinilo diskusi také nečistou. Stejně jako Ježíš nemůže být činěn odpovědným za všechno, co vyváděl papež v Římě, tak nemůže být Marxovi dávána odpovědnost za skutky Stalina nebo jiného držitele moci. To nebylo vždy některými chápáno. Proto byl proti Marxovi veden vícekrát úmyslný proces. Co bylo stanoviskem sociální demokracie v tomto období, kdy bylo provedeno rozdělení skutků a srdcí? Sociální demokracie po roce 1945 marxismus totálně odklidila. Keynes nahradil Marxe jako inspirační zdroj pro denní akci. V Západním Německu opustila do té doby ještě marxisticky inspirovaná SPD v roce 1959 svá klasická stanoviska a přijala nový program, který učinil z SPD otevřenou národní stranu. 21 Nikoli bez odezvy by měla zůstat podrobná biografie Marxe od Luca Somerhausena, L humanisme agissant de Karl Marx, Paris: Richard-Masse Éditeurs, Autor byl vyšší úředník. Přišel z bruselského levicového křídla socialismu, ale byl mezitím členem KPB (Komunistické strany Belgie) a jím zůstal do roku (Díky Alainu Meynenovi za jeho vyhledávací práci v archivech DACOB).

Historické kořeny levicových hnutí a ideologií. Socialismus Komunismus Anarchismus Trockismus

Historické kořeny levicových hnutí a ideologií. Socialismus Komunismus Anarchismus Trockismus Historické kořeny levicových hnutí a ideologií Socialismus Komunismus Anarchismus Trockismus Průmyslová revoluce v 17. a 18. století vynálezy, hospodářské a sociální změny Průmyslová revoluce přinesla

Více

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Ekonomika III. ročník 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Základní ekonomické systémy Ekonomický systém představuje způsob spojení lidských schopností a efektivního

Více

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2 EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE Obr. 1 Obr. 2 Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

OSOBNOSTI VELKÉ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE

OSOBNOSTI VELKÉ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE OSOBNOSTI VELKÉ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_ Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

Mezinárodní situace na počátku 20. století

Mezinárodní situace na počátku 20. století Mezinárodní situace na počátku 20. století nejvyspělejší zemí světa byly USA nejvyspělejšími evropskými zeměmi byla Francie a Velká Británie, vlastnily koloniální panství a chtěly ho rozšířit Německo a

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 16. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

OBSAH* K. MARX A B. ENGELS 1875-1883

OBSAH* K. MARX A B. ENGELS 1875-1883 ---------------...... OBSAH* Pfedmluva 7-2(t. K. MARX A B. ENGELS 1875-1883 B. ENGELS, *Dopis Bebelovi K. MARX, Kritika gothajskeho programu * Dopis Brackovi Poznamky k programu nemeck6 delnick6 strany

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Symboly EU VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a společnost VZDĚLÁVACÍ OBOR: Výchova k občanství TEMATICKÝ OKRUH: Mezinárodní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) Datum zpracování

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V-2 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny Otázka: Stát - vznik, formy a znaky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Dějiny antické politické myšlení považováno za základ evropského myšlení coby celku model řeckého městského státu

Více

Anotace: Tato prezentace slouží k motivaci ke studiu dějin první světové války.

Anotace: Tato prezentace slouží k motivaci ke studiu dějin první světové války. Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

EMIL FILLA varianta A

EMIL FILLA varianta A EMIL FILLA varianta A I Zahraniční inspirace Filla se poprvé dostal do zahraničí v letech 1906-1910 během cesty po evropských galeriích. Poté pravidelně pobýval v Paříži. Během první světové války odtud

Více

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná

Více

* U článků označených hvězdičkou doplnil nadpis Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS. (Pozn. red.) 7-23 27-31 32-37 38-42 43-47 48-52 53-64 53

* U článků označených hvězdičkou doplnil nadpis Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS. (Pozn. red.) 7-23 27-31 32-37 38-42 43-47 48-52 53-64 53 * Předmluva K. MARX A B. ENGELS 1860-1864 K. MARX, Situace ve Francii K. MARX, Anglická politika K. MARX, Nová smlouva mezi Francií a Anglií B. ENGELS, Vojenská reforma v Německu K. MARX, Anglický rozpočet

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

1. Teorie společnosti a státu v antické/středověké/ renesanční a moderní politické filosofii

1. Teorie společnosti a státu v antické/středověké/ renesanční a moderní politické filosofii Otázka: Společnost a stát v dějinách myšlení Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťoula 1. Teorie společnosti a státu v antické/středověké/ renesanční a moderní politické filosofii 2. Vývoj

Více

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada...

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada... OBSAH: ÚVOD............................................................ 1 kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD............................................... 3 Základní koncept řízení porad................................................

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

VY_32_INOVACE_CJK43460BED

VY_32_INOVACE_CJK43460BED VY_32_INOVACE_CJK43460BED Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Rusko v meziválečném období

Rusko v meziválečném období Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

OBSAH Obsah Úvod Seznam Zkratek Kontext a p edpoklady Instituce Mechanismy Koncepce Československá propaganda a Afrika Alžírsko

OBSAH Obsah Úvod Seznam Zkratek Kontext a p edpoklady Instituce Mechanismy Koncepce Československá propaganda a Afrika Alžírsko OBSAH Obsah 5 Úvod 9 Seznam Zkratek 10 Kontext a předpoklady 13 Rámec: politika Sovětského svazu vůči Africe 13 Rámec: dekolonizace francouzské Afriky 15 Předpoklady československé politiky vůči Africe

Více

Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna

Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna Osnova: 1) Život a vzdělání 2) Kariéra 3) Sociologie Maxe Webera 4) Weberova chápající sociologie 5) Cíl sociologického

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael.

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael. Judaismus Důležité výrazy k judaismu Podle biblického vyprávění 12 kmenů izraelského lidu, kmen Juda (s částí kmene Lévi) přežil babylonské zajetí a reprezentuje Izrael; judaismus od kmene Judovců, české

Více

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Renesanční pedagogika (14. 16. stol.) intenzivní kulturní a hospodářský rozvoj v Evropě nové možnosti pro lidi, vznik nových manufaktur, oslabení vlivu církve, objevné cesty (Asie, Afrika, Amerika); rozvoj

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Call for Papers: Rodinné podnikání České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Vila Lanna, V Nových Sadech 1, Praha 6 29. 9. až 1. 10. 2015

Více

Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky

Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky Tomáš Ježek 2006 Obsah Obsah Motto 7 Úvod 8 Předmluva jako shrnutí 9 1. Východiska 11 1.1 Ekonomové a právníci,

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

JOSEF PALIVEC (1886 1975)

JOSEF PALIVEC (1886 1975) JOSEF PALIVEC (1886 1975) Pracovní list úroveň A I Palivec vlastenec a frankofil Vysvětlivka: Frankofil = člověk, který má rád Francii Josef Palivec byl velmi vzdělaný člověk. Ovládal několik jazyků a

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole

Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole Název: Autor: kód DUMu: Ekonomická transformace Jaroslav Kvapil VY_32_INOVACE_Ek.8.17 Šablona: Tem.

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT. Datum: 5. 1. 2013 Projekt: Využiti ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_321 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

B. Engels: Zásady komunismu

B. Engels: Zásady komunismu B. Engels - Zásady komunismu 1 B. Engels: Zásady komunismu Engelsova práce Zásady komunismu je návrh programu Svazu komunistů. O tom, zda má být program sestaven ve formě katechismu (v podobě otázek a

Více

Biografie středoevropských vůdců (komparace)

Biografie středoevropských vůdců (komparace) Biografie středoevropských vůdců (komparace) 1. Medailonky (str. 2 7) a) Klement Gottwald (Československo) b) Mátyás Rákosi (Maďarská lidová republika) c) Walter Ulbricht (Německá demokratická republika)

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 9. 9. 2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace

Více

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace Vyhodnocení dotazníku k doplňování knihovního fondu 2014 Cílem dotazníkového šetření, které probíhalo od října do konce prosince 2014 na webových stránkách knihovny, bylo především zjistit, jaké vědní

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Liberální republikáni

Liberální republikáni Liberální republikáni Slovo liberalismus se etymologicky vyvinulo z latinského slova liber, tedy volný či svobodný. Dá se říci, že svoboda je hlavním tématem liberálních politiků artikulovaným v různých

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností J. V. Stalina a jeho

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní listy a náměty pro

Více

Vznik a vývoj rurální sociologie. Rurální sociologie

Vznik a vývoj rurální sociologie. Rurální sociologie Vznik a vývoj rurální sociologie Rurální sociologie specializovaná sociologická disciplína z lat. rural = venkov (v tomto případě fyzický i sociální prostor včetně zemědělství) aplikuje sociologické otázky

Více

Příloha č. 3 k usnesení Rady HMP č. 1376 ze dne 9. 6. 2015

Příloha č. 3 k usnesení Rady HMP č. 1376 ze dne 9. 6. 2015 Příloha č. 3 k usnesení Rady HMP č. 1376 ze dne 9. 6. 2015 Celoměstské programy podpory aktivit národnostních menšin na území hl. m. Prahy pro rok 2015 Program č. 2 - Publikační činnost související se

Více

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02)

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02) C 198 A/6 CS Úřední věstník Evropské unie 6.7.2011 OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02) Máte zájem o profesní dráhu v orgánech a institucích EU? Splňuje váš profil naše kritéria?

Více

INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO

INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A ZASTUPITELSTEV MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ Volby do zastupitelstev obcí (tj. i do Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev

Více

CO JSOU POLITICKÁ PRÁVA

CO JSOU POLITICKÁ PRÁVA aktivita CO JSOU POLITICKÁ PRÁVA ANOTACE: Aktivita žákům pomůže získat základní informace o politických právech. Díky použití konkrétních příkladů jednotlivých politických práv porozumí tomu, jak důležitá

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 JAN HUS Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_20 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Budoucnost přinese více úspěchů! Spojte svoji budoucnost s kariérou u E&S Investments Czech Republic, s.r.o. (dále jen E&S )!

Budoucnost přinese více úspěchů! Spojte svoji budoucnost s kariérou u E&S Investments Czech Republic, s.r.o. (dále jen E&S )! Budoucnost přinese více úspěchů! Spojte svoji budoucnost s kariérou u E&S Investments Czech Republic, s.r.o. (dále jen E&S )! Investiční poradce: povolání s budoucností Povolání investičního poradce Vám

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Předmluva ke druhému vydání

Předmluva ke druhému vydání PŘEDMLUVA 9 Předmluva ke druhému vydání Od prvního vydání této knihy uplynuly už skoro dva roky, což je v dnešním světě urychlené komunikace a informační záplavy relativně dlouhá doba. I v debatě o globálním

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

Josef Krapka Náchodský (1862 1909) Já ve tmách světla rozžíhal... Projekt pracovní skupiny OVV ČSSD Náchod

Josef Krapka Náchodský (1862 1909) Já ve tmách světla rozžíhal... Projekt pracovní skupiny OVV ČSSD Náchod Josef Krapka Náchodský (1862 1909) Já ve tmách světla rozžíhal... Projekt pracovní skupiny OVV ČSSD Náchod duben 2014, aktualizace prosinec 2014 úvodem: Okresní konference ČSSD Náchod potvrdila v březnu

Více

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 Evropská unie Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 ANOTACE materiál určený k seznámení

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Jana Paulusová Fišerová Datum: 28.10. 2012 Ročník: 6. 9. Vzdělávací oblast: Umění

Více

Studená válka. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Studená válka. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Studená

Více

ZAČÍNÁME INTERNETOVÝ START-UP V ČR

ZAČÍNÁME INTERNETOVÝ START-UP V ČR ZAČÍNÁME INTERNETOVÝ START-UP V ČR 51 TIPŮ Jarek Mikeš Mikeš, Jaroslav Publikováno 1.5.2013, první vydání ISBN: 978-80-260-4302-7 Česká republika, Brno Twitter: @koolazz_cz jarekmikes@gmail.com www.jarek-mikes.cz

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

ZAČÍNÁME INTERNETOVÝ START-UP V ČR

ZAČÍNÁME INTERNETOVÝ START-UP V ČR ZAČÍNÁME INTERNETOVÝ START-UP V ČR 51 TIPŮ Jarek Mikeš Mikeš, Jaroslav Publikováno 1.5.2013, první vydání ISBN: 978-80-260-4302-7 Česká republika, Brno Twitter: @koolazz_cz jarekmikes@gmail.com www.jarek-mikes.cz

Více

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932.

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Českoslovenští politikové a především ministr zahraničních věcí s obavami sledovali vývoj

Více