Zájem o střední školy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zájem o střední školy"

Transkript

1 číslo 5 říjen 2007 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Stabilita sítě základních škol Zájem o střední školy Kvalifikační potřeby zaměstnavatelů Regionální rozdíly na trhu práce Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

2 Slovo úvodem Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dvouletý projekt Monitoring lidských zdrojů v Plzeňském kraji, v jehož rámci je vydáván také časopis Monitor, již pokročil do své druhé poloviny. Na světě jsou výstupy dalších aktivit projektu, se kterými Vás postupně alespoň ve stručnosti seznámíme. Osobně jsem velmi rád, že pro toto číslo se podařilo připravit články, které spolu souvisejí a mají i těsnější vazbu k praxi. Mám na mysli stať o výsledcích prvního kola přijímacího řízení na středních školách v Plzeňském kraji a dokončení zprávy o výsledcích průzkumu potřeb významných zaměstnavatelů. První ze zmiňovaných článků se kromě stručného hodnocení nabídky míst na středních školách pro rok 2007/2008 soustředí na hodnocení zájmu o skupiny oborů a obory v posledních pěti letech. To umožnilo identifikovat obory, kde se po delší dobu míjí nabídka a poptávka na středních školách v Plzeňském kraji. Na tento rozbor v jistém smyslu navazuje průzkum zaměstnavatelů, kde se podařilo identifikovat jak skupiny podle vzdělání, tak i některé profese, které významní zaměstnavatelé pociťují v Plzeňském kraji jako nedostatkové. Na úvod tohoto čísla Monitoru publikujeme stručný souhrn analýzy o stabilitě základních škol v Plzeňském kraji. Už zařazení v demografické sekci naznačuje, že rozbor je proveden z hlediska demografických předpokladů vývoje dětí a žáků a v návaznosti na výsledky demografické projekce, která byla uveřejněna v minulém čísle. Závěrečný příspěvek o regionálních rozdílech na trhu práce v Plzeňském kraji se k tomuto tématu po roce vrací. To autorovi umožnilo sledovat vývoj míry nezaměstnanosti i v podrobnějším územním členění. Věřím, že každého z Vás alespoň některý z článků zaujme. Je to důležité při úvahách o dalším osudu našeho časopisu. Projekt zastřešující vydávání Monitoru končí v únoru příštího roku a stojíme před rozhodnutím, zda hledat zdroje na jeho pokračování. I když pro úzký autorský kolektiv není jednoduché se od strohých analýz na chvíli přeorientovat k rádoby publicistickému (novinářskému) projevu, je to v každém případě příjemná změna a také zajímavých témat máme před sebou stále dost. Při rozhodování bychom velmi uvítali Vaši pomoc. Dovolíme si alespoň některé z Vás oslovit em a položit tři, podle našeho názoru, zásadní otázky: - Zaujaly Vás alespoň některé příspěvky v časopise Monitor? - Byl časopis přínosem nebo inspirací pro Vaši práci? - Má podle Vašeho názoru pokračovat vydávání Monitoru i v roce 2008? Napadají mě samozřejmě i další otázky. Proč máme tak málo reakcí na naše články? Jsou snad tak vyčerpávající :-)? Nechtěli byste se podílet na Monitoru vlastním článkem? Má se změnit formát vydávání Monitoru? A jak? Těším se na Vaši reakci i na tyto otázky. Připomínám, že diskusní fórum, kde můžete vyjádřit své názory, je na Ing. Pavel Beneš

3 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Z obsahu: demografie STABILITA SÍTĚ ZÁKLADNÍCH ŠKOL V PLZEŇSKÉM KRAJI (Mgr. Eva Janouškovcová)... strana 2 vzdělávání ZÁJEM O STŘEDNÍ ŠKOLY V PLZEŇSKÉM KRAJI (Ing. Pavel Beneš)... strana 6 trh práce KVALIFIKAČNÍ POTŘEBY ZAMĚSTNAVATELŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI (Mgr. Michal Vozobule)... strana 9 REGIONÁLNÍ ROZDÍLY V NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2007 (Mgr. Michal Vozobule)... strana 11 Pro příští číslo připravujeme např.: Výsledky přijímacího řízení na školy v roce 2007 Vývoj počtu pracovních míst v Plzeňském kraji Webové stránky časopis Monitor: WEBOVÉ STRÁNKY ČASOPISU MONITOR čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Páté číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu. / 1

4 demografie Stabilita sítě základních škol v Plzeňském kraji Demografické procesy posledních let ovlivnily řadu oblastí, jednou z nich je i základní školství. Vývoj počtu narozených v posledních letech ovlivnil fungování základních škol a zasáhl i do sítě těchto zařízení v Plzeňském kraji. Po období prudkého poklesu počtu narozených v minulých letech jsme svědky opětovného zvýšení jejich počtu. Docházelo, a v současné době ještě stále dochází, k rušení některých základních škol v Plzeňském kraji. Následky pro postižené obce mohou být velmi nepříznivé, neboť základní škola (dále jen ZŠ) funguje jako stabilizační prvek. Nadto v souvislosti se současným populačním růstem se bude v blízké budoucnosti počet dětí ve školním věku zvyšovat. V některých případech tak může být výpadek žáků v obci spíše dočasný. Cílem tohoto příspěvku je podat základní přehled o stavu sítě základních škol a nalézt příčiny změn. Východiskem budou přeměny, které se odehrály, a budoucí vývojové trendy založené na demografických předpokladech vývoje populace Plzeňského kraje. Pro rekapitulaci vývoje byla použita data do roku Síť základních škol V Plzeňském kraji se nachází 230 základních škol v 167 obcích, z toho 125 (54,3%) úplných a 74 (32,2%) neúplných, zřizovaných obcemi. Většinu obecních neúplných škol tvoří pouze první stupeň, jednu neúplnou školu tvoří jen druhý stupeň (Osek). Dále působí v kraji 28 (12,2%) tzv. speciálních základních škol zřizovaných Plzeňským krajem, popř. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT), pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Soukromé ZŠ jsou v kraji pouze 3 (1,3%), z toho dvě v Plzni a jedna v Horšovském Týně. Speciální a soukromé školy se od ostatních liší fungováním i územním dopadem. Tabulka 1: Počty základních škol Počet škol Zaniklé Zaniklé školy ORP školy Neúplné Úplné Speciální neúplné úplné Plzeň Blovice 3 2 Kralovice 8 1 Nepomuk 3 1 Nýřany Přeštice Rokycany Stod Příměstský subregion Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Stříbro 5 1 Sušice Tachov Příhraniční subregion Plzeňský kraj Územní rozložení základních škol reflektuje sídelní strukturu Plzeňského kraje (viz kartogram 1). Největší koncentrace úplných základních škol je v okolí Plzně a v dalších nejvíce urbanizovaných územích s více centry (např. jihozápadně od Plzně až ke Staňkovu). Naopak v okolí izolovaných větších center (typicky bývalá okresní města nebo Přeštice) se uplatňují spíše koncentrační tendence a v jejich zázemí je vyšší výskyt neúplných škol. Stupeň urbanizace je v kartogramu účelově prezentován hustotou obyvatel ve věku 6 14 let. Územní diference jsou v dalším textu sledovány převážně na úrovni správních okrsků obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Z tohoto důvodu shrnuje počet škol podle jejich typu a ORP tabulka 1. Ve většině ORP převažují úplné ZŠ, jen v ORP Přeštice a Horšovský Týn je tomu naopak. V ORP Horažďovice se neúplná ZŠ vůbec nevyskytuje a v Plzni, a také v některých dalších ORP (Blovice, Nýřany, Stod), je podíl neúplných škol malý. Na fungování základního školství má vliv celá řada ekonomických či legislativních aspektů. Současný stav sítě základních škol je odrazem jak demografických procesů, tak i legislativních změn. Klíčovým parametrem pro fungování škol je průměrný počet žáků na třídu, kdy jsou zákonem (nyní č. 561/2004 Sb.) stanoveny jejich limitní počty. Pokud těchto počtů školy nedosahují, klade to velké nároky na rozpočty obcí jako zřizovatele, který musí uhradit zvýšené náklady na provoz školy. Snižování počtu žáků, legislativní úpravy a ekonomická náročnost provozu vedly v období k zániku celkem 32 základních škol v Plzeňském kraji. Jejich rozdělení podle ORP ukazuje také tabulka 1. Příčiny poklesu žáků v území mohou být různé. Kromě přirozeného poklesu počtu dětí i pohyb za vzděláním, např. současně s rodiči do zaměstnání, rostoucí počet studentů víceletých gymnázií apod. Svoji roli hraje i vzájemná konkurence škol, zesílená v období úbytku žáků. Dalším faktorem může být preference úplných škol na úkor neúplných ze strany žáků a hlavně jejich rodičů. Od roku 2000, kdy jsou o vývoji škol podrobnější informace, zaniklo v Plzeňském kraji 20 základních škol, z toho 8 úplných. Nejvíce škol zaniklo v ORP Plzeň (7 ZŠ). Zde se jedná spíše o proces optimalizace sítě škol, nelze předpokládat významný vliv na sídlo. Opačná situace vzniká při zrušení školy v menším sídle, kde je zpravidla jediná škola. Zde může mít zánik školy vážné důsledky ve vývoji populace a její věkové struktury. Bezprostřední příčina zániku školy nemusí být pouze demografická, ale zvláště při současné právní úpravě velmi záleží na ochotě zřizovatele, tedy obce, hradit vyšší náklady při nižším počtu žáků. To naznačuje rozbor vývoje škol před zánikem. Ten je sice v naprosté většině případů spojen s úbytkem žáků, ale ze škol zaniklých v menších obcích od školního roku 2002/2003 měla v předchozím období podlimitní počet žáků jen polovina. * tři soukromé školy nejsou uvedeny v územním členění / 2 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

5 demografie Kartogram 1: Síť základních škol Plzeňského kraje čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 3

6 demografie Tabulka 2: Počty podlimitních ZŠ v období ORP podlimitní* - úplné podlimitní - neúplné podíl* úplné neúplné Plzeň ,7 14,3 Blovice ,3 100,0 Kralovice ,5 20,0 Nepomuk ,3 Nýřany ,3 Přeštice ,0 Rokycany ,1 42,9 Stod Příměstský subregion ,9 28,6 Domažlice ,2 37,5 Horažďovice Horšovský Týn ,3 75,0 Klatovy ,1 27,3 Stříbro ,0 33,3 Sušice ,3 33,3 Tachov ,1 71,4 Příhraniční subregion ,6 43,6 Plzeňský kraj ,8 33,8 * podlimitní=školy nesplňující limit průměrného počtu žáků na třídu * podíl= počet výjimek/počet škol Od limitního průměrného počtu žáků se odvíjí výše příspěvku na školu. Limit je vyjádřen jako průměrný počet žáků ve třídě v závislosti na počtu tříd, a i když podlimitní počet žáků nemusí vést bezprostředně k zániku školy, vypovídá minimálně o možných problémech. Poslední změnu limitního počtu přinesl tzv. nový školský zákon z roku Vývoj počtu výjimek podle ORP shrnuje tabulka 2. V období školních let 2002/2003 až 2006/2007 docházelo ke kolísaní počtu nesplněných limitů na úplných i neúplných školách. Avšak úbytek žáků více ohrožoval školy neúplné, kde jsou počty podlimitních ZŠ výrazně vyšší, zejména ORP Klatovy a Tachov, ale také Domažlice, Horšovský Týn nebo Sušice. Všechny tyto ORP patří k tzv. příhraničnímu subregionu (dřívější okresy Domažlice, Klatovy a Tachov). Podíl podlimitních škol na celkovém počtu je v případě neúplných škol poměrně závažný. Z tohoto pohledu je nejhorší situace v ORP Tachov a Horšovský Týn. Úplných škol s podlimitním počtem žáků je opět nejvíce v ORP Klatovy a také v ORP Kralovice. Naopak v ORP Stod a Horažďovice se školy s podlimitním počtem žáků v uplynulých pěti letech nevyskytly. Demografické předpoklady vývoje škol Z předchozí kapitoly je zřejmé, že vývoj dětské populace je pro fungování škol klíčový. Školní docházku ovšem ovlivňuje řada faktorů a dochází tak k nesouladu mezi počtem žáků a dětí v daném území. Možnosti neomezeného výběru školy, dojížďky s rodiči a odchodů na víceletá gymnázia, tedy celkově pohyby za vzděláním, vznikají rozdíly mezi počty dětí a žáků v daném území, které ovlivňují i fungování škol. V Plzeňském kraji je na prvním stupni vyšší počet žáků než dětí. Totéž platí i pro druhý stupeň, pokud započítáme studenty víceletých gymnázií, jejichž podíl v roce 2006 byl 12 %. Ve školách je tedy registrováno více žáků, nežli vykazuje statistika dětí v odpovídajícím věku 6 10 a let. Rozdíly jsou z největší části zřejmě způsobeny kolísáním počtů odkladu školní docházky. Důležitějším faktorem pro predikci vývoje počtu žáků je vývoj počtu děti. Tabulka 3 ukazuje změny počtů žáků a dětí příslušné věkové kategorie podle ORP v posledních pěti letech. I když došlo k poklesu dětí a žáků obou věkových kategorií ve všech ORP, intenzita těchto změn je různá. V rámci celého kraje byl rychlejší pokles počet dětí i žáků na prvním stupni, kde přesáhl 15 % během pěti let! Tabulka 3: Změny počtu žáků a dětí příslušné věkové kategorie podle ORP v posledních pěti letech Index změny 2002/ stupeň Index změny 2002/ stupeň ORP děti 1. st. žáci 1. st. děti 2.st. žáci 2.st. Plzeň 83,9 79,9 80,7 76,3 Blovice 85,9 82,3 92,8 99,0 Kralovice 82,8 82,0 85,4 94,4 Nepomuk 82,7 79,3 93,1 92,3 Nýřany 90,2 83,9 90,0 88,1 Přeštice 89,9 85,6 93,5 95,2 Rokycany 83,5 84,9 89,2 88,3 Stod 91,4 82,1 88,8 89,7 Příměstský subregion 87,0 83,5 89,8 90,9 Domažlice 86,0 83,2 84,6 86,8 Horažďovice 79,9 79,9 91,7 89,0 Horšovský Týn 82,3 87,8 94,5 90,0 Klatovy 86,8 85,3 87,8 86,8 Stříbro 76,8 77,4 82,4 81,3 Sušice 80,1 76,4 97,9 86,0 Tachov 82,0 80,8 89,4 84,7 Příhraniční subregion 83,2 82,0 88,8 86,1 Plzeňský kraj 84,7 81,9 86,7 84,5 / 4 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

7 demografie Na prvním stupni jsou zřetelnější rozdíly mezi subregiony ve vývoji počtu dětí a na druhém stupni ve vývoji počtu žáků. Přesto lze shrnout, že Plzeňském subregionu (ORP Plzeň) byl pokles žáků a dětí nejvýraznější (vyjma dětí 1. stupně). V příhraničním subregionu byl pokles vyšší než v příměstském (kromě dětí 2. stupně). To potvrzují i extrémní hodnoty vývojového indexu na úrovni ORP, kdy na Stříbrsku došlo k vysokému poklesu dětí i žáků a na Přešticku byl vývoj naopak nejpříznivější. Je vhodné poznamenat, že tabulka 3 odráží pokles počtu 6 10letých dětí až k nejnižším hodnotám z roku 2006 ( bod zlomu ). Poté však už následuje vzestup, prezentovaný grafem 1. Očekávaný vývoj dětí do roku 2015 alespoň na úrovni kraje lze odvodit několika způsoby. Nejjednodušší možností je posun počtů dětí podle věkových skupin v čase. Vznikne tak statická představa o vývoji příslušných věkových skupin bez migrace a úmrtnosti. Pro první stupeň je tato metoda použitelná jen do roku Další možností je využít výsledky demografické projekce (viz graf 1). Využity byly výsledky demografické projekce Plzeňského kraje zpracované v roce 2006 (Projekce demografického vývoje Plzeňského kraje do roku Monitor, červen 2007, s. 2-5), neboť projekce Českého statistického úřadu, kterou používá také MŠMT, se příliš odchyluje od reálného vývoje v minulých letech. Pro analýzu jsme použili vysokou variantu, takže rozpětí obou metod vytváří krajní hodnoty počtů dětí, neboť saldo migrace se předpokládá stále kladné. Z grafu je patrné,, že v roce 2007 započal růst věkové skupiny dětí 6-10 let. Tento rok je tedy bodem zlomu a dosavadní územní rozdíly ve vývoji počtu dětí (viz tabulka 3) nejsou pro predikci vývoje podle ORP relevantní. V roce 2012 dosáhne počet dětí v tomto věku hodnoty mezi 26,3 a 26,8 tisíci, což představuje nárůst oproti roku 2006 o 12 %. A i když se tempo růstu zpomalí, i nadále se bude počet dětí zvyšovat. Pro první stupně ZŠ to znamená konec nedostatku dětí v rámci kraje. Od roku 2010 se tempo růstu ještě zrychlí. Avšak i v nejbližších letech mohou být velké rozdíly, jak ve vývoji počtu dětí ve věku 6 10 let, tak i žáků v odpovídající věkové skupině. Úplně jiná situace je na druhém stupni ZŠ, kde naopak pokračuje vlna úbytků dětí. Svého minima dosáhne skupina 11 14letých v roce 2010, kdy by se počty měly pohybovat mezi 18,8 a 19,2 tisíci (snížení o % proti roku 2006). Poté se s odpovídajícím časovým odstupem projeví současný populační růst a počty se začnou opět zvyšovat. Do roku 2015 se počet dětí věku let zvýší na 19,9 až 20,9 tisíc, což není ani 90 % roku Z výše uvedeného je patrné, že problém úbytku dětí a žáků se přesouvá na druhý stupeň ZŠ a v mnohem větší míře se dotkne úplných škol. Graf ukazuje, že tempa růstu obou stupňů jsou rozdílná. Pokud shrneme jejich vývoj, celkově se počty dětí ve školním věku budou snižovat až do období , kdy se jejich počet bude pohybovat mezi 43,6 a 44,3 tisíci (47,1 tisíc v roce 2006). Jedná se tedy o snížení o 6 7%. Poté by se měly počty žáků zvyšovat, tj. projev současného populačního růstu převáží úbytek starších žáků. Shrnutí Ve 167 obcích Plzeňského kraje se nachází 230 základních škol, z toho jich 199 zřizují obce. Základní školství prochází významnými změnami, demografický vývoj ovlivnil síť škol v Plzeňském kraji. Od roku 2000 zaniklo 20 základních škol, převážně neúplných. Z územního hlediska zaniklo nejvíce škol v Plzni. V současné době v Plzeňském kraji nesplňuje stanovený limit počtu žáků na třídu více než třetina neúplných ZŠ. Podíl podlimitních úplných škol je nižší, jejich počet se však zvyšuje. V období došlo k poklesu počtu dětí i žáků, a to ve šech ORP. Intenzita změn se liší podle věkových skupin i územně. Demografická projekce naznačuje zlepšení situace prvních stupňů ZŠ, které překonaly období silného poklesu počtu dětí do roku Druhé stupně ZŠ čeká propad dětí s minimální hodnotou v roce 2010, poté bude následovat pozvolný nárůst. Zdroj dat: Databáze OŠMS, Krajský úřad Plzeňského kraje BENEŠ, P. (2007): Projekce demografického vývoje Plzeňského kraje do roku Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s., 19 str. Graf 1: Vývoj počtu dětí podle věkových skupin Mgr. Eva Janouškovcová čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 5

8 Zájem o střední školy v Plzeňském kraji vzdělávání V souvislosti s rostoucím nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v Plzeňském kraji se stále více dostávají do popředí otázky vzdělávání, jeho úrovně, zájmu o obory apod. Z tohoto pohledu představuje vstup na střední školu důležitý moment v profesní přípravě. Jak se vyvíjí nabídka a poptávka na středních školách v Plzeňském kraji? Příspěvek navazuje na podobnou analýzu publikovanou v loňském roce v nultém čísle časopisu Monitor. Pro hodnocení zájmu o studium středních škol v Plzeňském kraji byly opět využity výsledky 1. kola přijímacího řízení. Oproti předchozímu článku je spíše než územní rozdíly podrobněji sledován vývoj zájmu uchazečů o střední školy v posledních pěti letech. Na tomto základě jsou identifikovány i obory, resp. skupiny oborů, o které je malý zájem, alespoň vzhledem k nabídce. Pro formulaci jednoznačných závěrů z hlediska potřeb praxe, resp. zaměstnavatelů, je však nutné hodnotit tento zájem v širším kontextu, od uplatnění absolventů až po perspektivy jednotlivých odvětví. okresu se tak stává téměř zanedbatelný (3,1 %). Naopak v okrese Tachov došlo k výraznému meziročnímu zvýšení nabídky míst v 1. ročnících středních škol (z 653 na 807). Tento okres se tak zařadil na místo, které mu patří vzhledem k jeho poloze v příhraničí, horší dostupnosti a vyšší autonomii. Z hlediska struktury nabídky podle stupně středního vzdělání v okresech k žádným převratným změnám nedošlo. V Plzni si uchovaly dominantní postavení obory s maturitní zkouškou, v ostatních okresech mají v nabídce nejvyšší podíl obory s výučním listem. V okrese Plzeňsever se výrazně zvýšil podíl oborů s maturitní zkouškou, ale celkově se jedná o malé počty míst. V okrese Plzeň-jih roste v nabídce podíl nástaveb, které v okrese Tachov teprve začínají. V Plzni a okresech Domažlice, Klatovy a Rokycany je struktura nabídky stabilizovaná. Nabídka středních škol V síti středních škol v Plzeňském kraji nenastaly v uplynulém roce žádné zásadní změny. Přijímací řízení pro školní rok 2007/2008 proběhlo na 51 středních školách zřizovaných Plzeňským krajem, 9 soukromých a 2 církevních středních školách. Celková nabídka míst v prvních ročnících byla míst vč. nástaveb. Rozložení nabídky podle dosaženého vzdělání a podle okresů shrnuje tabulka 1. Tabulka 1: Nabídka míst v 1. ročnících středních škol Plzeňský kraj podíl druhu studia v okrese (%) abs. % DO KT PM PJ PS RO TC Gymnázia ,8 12,4 12,5 11,0 10,3 19,1 13,2 11,2 4letá 550 5,4 6,4 6,2 5,2 5,2 9,6 8,8 0,0 6letá 150 1,5 3,0 2,1 0,6 7,4 8letá 487 4,8 3,0 4,2 5,2 5,2 9,6 4,4 3,7 Obory s mat. zk ,4 32,9 33,1 46,6 15,5 28,0 21,2 35,9 Obory s výuč. listem ,1 38,2 38,7 29,5 43,3 50,0 43,5 43,0 Jiné obory 53 0,5 2,0 0,3 2,9 1,2 Nástavby ,2 14,4 15,8 12,6 30,9 22,1 8,7 dennì 849 8,4 10,4 12,6 7,3 10,3 17,6 0,0 dálkově 585 5,8 4,0 3,1 5,3 20,6 4,4 8,7 CELKEM , podíl okresu (%) 9,9 14,3 52,3 5,8 3,1 6,7 8,0 Zájem o studium středních škol Při hodnocení zájmu o studium středních škol je nezbytné uvažovat také vývoj na straně poptávky, kterou tvoří především žáci vycházející z 9. tříd. V letošním roce v Plzeňském kraji poprvé výrazně klesl počet této skupiny uchazečů. Vývoj vztahu mezi nabídkou a potenciální a realizovanou poptávkou po studiu na středních školách pro žáky 9. tříd ZŠ v posledních letech dokládá graf 1. Graf1: Vývoj nabídky a poptávky studia na středních školách Nabídka gymnázií je rozdělena podle délky studia a nástavby na denní a dálkové studium. V ostatních stupních středního vzdělání je podíl jiného než denního studia 4,5 % a nebyl tedy sledován odděleně. Ve srovnání s předchozím školním rokem se zvýšila nabídka v rámci celého kraje o 380 míst. O tento nárůst se postaraly obory s maturitní zkouškou a nástavby, kde se v obou případech zvýšil počet míst v 1. ročnících téměř o 200. Mírně se snížil počet míst na 8letých gymnáziích. Pokles tzv. jiných oborů je kompenzován nárůstem počtu míst v oborech s výučním listem. Zajímavé jsou změny v nabídce podle okresů, resp. podílu okresů na kraji. Zatímco ve všech ostatních okresech kraje se alespoň mírně zvýšil počet míst, okres Plzeň-sever zaznamenal pokles ze 359 na 314 míst. Tato změna jde na vrub útlumu tzv. jiných oborů. Podíl Je patrné, že nabídka míst se na středních školách rozšiřuje, nejvíce v případě oborů s maturitou. Počet míst v oborech s výučním listem je v posledních dvou letech nižší, zřejmě jako reakce na klesající zájem. Trvale roste převis nabídky středních škol. Vlivem poklesu počtu žáků vycházejících z 9. tříd (a přihlášek) se v roce 2007 blíží 40 %. Poněkud překvapivý je trvale vyšší počet přihlášek než je počet žáků 9. tříd v předchozím školním roce. Za sledované období byl rozdíl minimální (269) v roce 2006 a maximální (467) v roce Ani platnost nového školského zákona tedy tuto skutečnost neovlivnila. Tento malý rozdíl lze vysvětlit opakovanými nástupy do prvních ročníků při změně školy a uchazeči z jiných krajů. / 6 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

9 vzdělávání Již celkový pohled naznačil rostoucí tlak na vytváření atraktivní nabídky ze strany středních škol, ale je velký rozdíl mezi zájmem o obory s maturitou a obory s výučním listem, jak dokládá graf 2. Zatímco v oborech s výučním listem kolísal převis nabídky ve sledovaném období mezi 1100 a 1600 místy, v oborech s maturitou (vč. gymnázií) vystřídala převis poptávky přibližně 500 uchazečů v letech 2003 a 2004 vyrovnaná bilance v následujících dvou letech a v roce 2007 byl poprvé menší počet přihlášených než byla nabídka i na obory s maturitní zkouškou. Graf2: Nabídka a poptávka podle stupně středního vzdělání Zájem o obory Rozdílný vývoj poměru nabídky a poptávky v obou největších skupinách středního vzdělávání vede také k odlišnému vývoji struktury nabízených oborů. V období se zvyšoval nabízený počet oborů s maturitní zkouškou, zřejmě s cílem zvýšit atraktivitu jednotlivých škol, a klesal počet oborů s výučním listem pravděpodobně v důsledku dlouhodobého nízkého zájmu o některé z nich. Hodnocení zájmu o obory bylo provedeno na úrovni skupin oborů rozdělených podle stupně střední školy. Agregované výsledky za celý Plzeňský kraj ve sledovaném období shrnuje tabulka 2. Mezi obory s výučním listem si solidní úroveň zájmu ze strany uchazečů udržuje pouze gastronomie, obchod a služby a oproti obecnému názoru ve srovnání s ostatními také oblast strojírenství jako celek. Jiné skupiny oborů se potýkají s výrazným poklesem zájmu nebo s jeho dlouhodobě nízkou úrovní. Markantním příkladem je skupina textilních oborů. Také u oborů s maturitní zkouškou se projevil zřetelný pokles zájmu o textilní obory. V případě oborů s maturitní zkouškou však může být relativní vyjádření zájmu zavádějící, neboť u některých skupin oborů je počet přihlášených stabilní, ale roste nabídka. To platí např. u gymnázií. V odůvodněných případech bude tedy zmíněn i vývoj absolutních počtů míst či přihlášených. Z technických oborů se na solidní úrovni udržuje zájem o dopravu a elektrotechniku (u ní s menším výpadkem v posledním roce). Na opačném konci je také stabilní strojírenství. Překvapivý je relativní i absolutní pokles zájmu o stavebnictví. Gastronomie si udržuje stabilní počet přihlášených bez ohledu na rostoucí nabídku. U obchodu a služeb kolísá nabídka i poptávka. V případě ekonomických oborů je relativní pokles zájmu způsoben razantním růstem nabídky v letech 2004 až Do relativního i absolutního poklesu zájmu o zdravotnické obory se promítá legislativa, neboť pro střední zdravotnický personál je vyžadováno absolvování VOŠ. Významně stoupá nabídka oborů pedagogických a jiných veřejných služeb. Nabídka v uměleckých oborech se teprve stabilizuje. To zemědělské obory jsou na straně nabídky i poptávky relativně stabilní. V oborech obecné odborné přípravy (převážně lycea) se nabídka v Plzeňském kraji trvale rozšiřuje (v posledním roce o přírodovědné a zdravotnické lyceum), což i přes rostoucí počty uchazečů vede ke kolísání relativního zájmu. Při podrobnějším celokrajském pohledu na jednotlivé obory v posledních pěti letech je možno identifikovat obory s malým nebo klesajícím zájmem ze strany uchazečů o studium. U oborů s maturitní zkouškou, o které je celkově větší zájem, se však jedná spíše o lokální rozdíly v atraktivitě oborů. V období převisu nabídky nemají jednoduchou pozici soukromé školy. Tabulka 2: Zájem o skupiny oborů (podíl přihlášených a míst v 1. ročnících v %) obory s maturitní zkouškou obory s výučním listem Gymnázia 147,9 140,8 133,8 128,0 125,2 4letá 126,7 122,6 110,0 107,7 93,6 6letá 160,8 156,7 141,7 162,5 130,7 8letá 165,5 154,0 156,7 140,6 159,1 Ostatní obory s mat. zk. 101,9 102,4 92,4 91,2 81,4 strojírenství 69,1 65,8 68,4 82,8 68,5 74,9 68,6 63,8 75,8 63,2 elektrotechnika 97,2 100,8 86,7 89,9 72,8 60,1 57,4 49,0 61,4 41,2 gastronomie 152,0 134,1 103,5 142,3 88,8 93,9 73,1 71,2 85,3 70,5 stavebnictví 110,5 114,0 109,0 79,3 85,3 50,6 54,2 55,1 46,6 51,1 textilní 76,4 61,8 45,5 44,0 52,5 16,5 15,2 18,8 18,5 16,7 doprava a spoje 98,1 122,4 96,7 98,0 92,5 45,0 26,7 0,0 100,0 6,7 zemědělství 73,3 56,7 83,1 83,0 74,1 43,2 45,2 54,4 61,9 53,7 zdravotnictví 122,6 122,6 105,7 96,6 95,8 ekonomika 104,5 106,3 87,2 82,9 79,0 86,7 95,6 obchod a služby 79,6 89,7 79,0 108,9 52,2 70,8 64,5 75,9 76,3 67,7 pedagogika apod. 174,4 137,6 112,8 99,3 110,4 umění 201,7 155,1 17,4 104,2 obecně odb. příprava 92,5 81,7 95,4 105,1 83,3 32,4 25,9 13,3 50,0 43,4 CELKEM 113,1 112,2 101,8 100,1 91,6 65,0 59,9 60,0 67,4 58,2 bez víceletých gymnázií 104,9 105,0 94,5 93,3 82,9 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 7

10 vzdělávání Tabulka 3: Obory s malým zájmem Obory s výučním listem podíl přihlášek a míst v 1. ročnících (%) ø místa přihlášení Strojní kovář 8,3 0,0 0,0 0,0 2, Zahradník (a zahradnická výroba) 0,0 14,7 0,0 0,0 8,3 4, Čalouník 20,0 6,7 0,0 31,8 6,7 11, Krejčí 11,3 10,6 16,4 16,1 8,3 12, Klempíř - stavební výroba 25,0 20,8 20,8 8,3 0,0 13, Zemědělec (a zemědělská výroba) 21,0 17,4 13,6 45,8 4,2 19, Nástrojař 0,0 100,0 50,0 0,0 20,0 20, Řezník - uzenář 32,0 25,3 24,0 20,7 17,8 25, Elektrotechnická výroba 77,8 1,8 14,5 50,0 19,4 27, Mechanik elektrotechnických zařízení 40,0 50,0 0,0 30, Malíř 20,6 29,2 33,3 83,3 16,7 32, Provoz společného stravování 72,2 50,0 21,4 23,5 16,7 34, Mechanizátor les. výroby (a les. výroba) 58,3 53,8 38,5 29,2 18,8 35, Šití prádla 40,0 45,0 34,4 25,0 35,0 36, Opravářské práce 41,9 12,5 40,6 91,7 23,3 39, Obory s výučním listem, o které je malý zájem, shrnuje tabulka 3. Do ní byly zařazeny obory vykazující v roce 2007 v prvním kole menší než 40% zájem, pokud stejnou hodnotu nepřesahovaly také v průměru posledních pěti let. Podle 5letého průměru jsou obory zároveň řazeny. Zájem o většinu z 15 vybraných problematických oborů kolísá, a to někdy i výrazně (nástrojař). Část vykazuje po delší dobu jednoznačnou sestupnou tendenci zájmu (klempíř, řezník uzenář, provoz společného stravování, mechanizátor lesní výroby). Do tabulky se nedostaly některé obory považované za opomíjené ze strany uchazečů. V případě oborů pokrývač nebo zedník to bylo díky více než 50% zájmu v posledním roce. Obory obráběč kovů, elektrikář nebo truhlář vypadly zásluhou stabilně vyššího zájmu (více než 50 %) v 1. kole přijímacího řízení v posledních pěti letech v celokrajském měřítku. Pro úplnost je potřeba uvést, že velký zájem je v Plzeňském kraji o obory automechanik, autoelektrikář, cukrář, kuchař či kadeřník. Někdy pokles zájmu souvisí především s obecnější perspektivou oboru, jako je tomu u textilních oborů, jindy může být příčinou náročnost studia a stále dostupnější jiné možnosti studia, např. u technických oborů. V případě oborů považovaných za perspektivní je nezbytné změnit postoj uchazečů a jejich rodičů akcentováním možností uplatnění. K tomu je nutné soustředěné úsilí škol, zaměstnavatelů, samosprávy a dalších aktérů v marketingu nebo při odborné přípravě. Ale i pro některé útlumové obory je účelné ponechat alespoň minimální vzdělávací kapacity v rámci kraje, aby bylo zajištěno fungování služeb (a řemesel) v daném oboru. K tomu je však nutno koncentrovat kapacity. Shrnutí Síť středních škol v Plzeňském kraji se oproti roku 2006/2007 nezměnila. Zvýšila se nabídka míst v 1. ročnících středních škol přibližně o 400, ale poprvé výrazněji poklesl počet potenciálních uchazečů (žáci 9. tříd) i faktický počet přihlášek (také přibližně o 400). Podstatně se zvýšila nabídka středních škol v okrese Tachov. Snížil se počet míst v 1. ročnících středních škol v okrese Plzeň-sever. Poprvé došlo v Plzeňském kraji v 1. kole přijímacího řízení k převisu nabídky i u oborů s maturitní zkouškou. Z oborů s maturitní zkouškou byl největší zájem o gymnázia (méně u 4letých), o umělecké obory a o pedagogiku a jiné veřejné služby. Nejmenší zájem byl o textilní obory a relativně i o obchod a služby (vzhledem k rostoucí nabídce). S odstupem následuje strojírenství. Z oborů s výučním listem je největší zájem o gastromomii, obchod a služby. Trvale velmi malý zájem je o textilní obory. Klesající zájem o obory s výučním listem je způsoben rostoucí nabídkou oborů s maturitní zkouškou. Vysoký podíl cizinců studujících na vysokých školách vyplývá z toho, že pokud jsou schopní studovat v češtině, nemusí cizinci za studium platit. Této možnosti využívají především studenti ze Slovenska a zemí bývalého Sovětského svazu. Zdroj dat: Databáze OŠMS, Krajský úřad Plzeňského kraje Ústav pro informace ve vzdělávání Statistická ročenka školství 2002/ /06 (www.uiv.cz/rubrika/98) Ing. Pavel Beneš / 8 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

11 trh práce Kvalifikační potřeby zaměstnavatelů v Plzeňském kraji Úvod V minulém čísle časopisu Monitor jsme se zabývali výsledky průzkumu spokojenosti významných zaměstnavatelů v Plzeňském kraji s pracovní silou a její kvalifikací (Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů v Plzeňském kraji. Monitor, červen 2007, s ). V následujícím stručném pojednání na něj navážeme, protože v jeho rámci byla zkoumána též identifikace potřeb zaměstnavatelů z hlediska vzdělání a profese hledaných zaměstnanců. Respondenti označovali požadovanou kvalifikaci postrádaných zaměstnanců. Měli na výběr mezi šesti vzdělanostními skupinami. Každý z dotazovaných měl označit maximálně tři možnosti z tohoto výběru. Stejně tak měli napsat konkrétní profese, které potřebují nebo budou potřebovat. Složení respondentů Přestože se rozbor struktury dotazovaného vzorku objevil již v minulém čísle Monitoru, je vhodné si jej nyní stručně připomenout. V předmětném průzkumu figurovalo celkem 120 firem, které byly pro potřeby vyhodnocení průzkumu rozděleny několika způsoby. Podle počtu zaměstnanců (čtyři kategorie), podle sídelního okresu firmy (sedm okresů), podle země původu firmy (domácí, zahraniční) podle typu investice (greenfield, brownfield, join venture atd.) a podle produktu (finální výrobky, komponenty, polotovary a služby). V tomto článku se budeme věnovat firmám podle prvních tří dělení, tj. podle počtu zaměstnanců, sídelního okresu a země původu firmy. Tabulka 1: Struktura dotazovaných firem podle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců Počet % do , , ,5 nad ,8 Celkem ,0 Tabulka 2: Struktura dotazovaných firem podle sídla v okrese Okres Počet % DO 10 8,3 KT 11 9,2 PM 32 26,7 PJ 19 15,8 PS 12 10,0 RO 15 12,5 TC 21 17,5 Celkem ,0 Chybějící vzdělání Oslovené firmy měly zodpovědět otázku, jaké odbornosti jim chybí, popř. budou potřebovat, z hlediska vzdělání a konkrétní profese. Nejprve se budeme věnovat chybějícímu vzdělání. Bylo vybráno celkem šest vzdělanostních skupin vyučení, maturanti, absolventi VOŠ, bakalářského a magisterského studia, a nebo vystudovaní doktorandi. Obecně lze konstatovat, že nejvíce nedostatkovými jsou vyučení, které označilo jako chybějící celkem 78 % firem. Druhou nejvíce postrádanou skupinou jsou maturanti (43,3 %), dále vysokoškoláci s Mgr., resp. Ing. titulem (31,7 %), bakaláři (22,5 %), absolventi VOŠ (15,8 %) a nakonec absolventi doktorského studia (3,3 %). Když se na stejné ukazatele podíváme z hlediska velikosti firmy, které byly rozděleny podle Tabulky 1, pak musíme obecně konstatovat, že čím menší firma, tím více potřebuje vyučené. Velké firmy nad 500 zaměstnanců naopak signalizují nedostatek pracovníků s vysokoškolským vzděláním, když 44 % firem v této skupině postrádá absolventy bakalářských i magisterských (inženýrských) studií. Tyto firmy pak také nejvíce preferují maturanty (52 % firem). Obecným rysem je, že zaměstnavatelé vzali na vědomí přítomnost absolventů VOŠ na trhu práce. Ukazuje se tak, že vyšší odborné školy se ve vzdělávací soustavě ve vazbě na trh práce plně etablovaly. Když se podíváme na požadavky zaměstnavatelů vzhledem k okresu jejich sídla, pak zjišťujeme poměrně zajímavé regionální rozdíly. Přestože v Plzni sídlí Západočeská univerzita (ZČU), a nebo právě proto, plzeňské firmy oslovené v průzkumu mají ze všech okresů největší zájem o vysokoškoláky (43,8 % firem). Podobný výsledek lze vyhodnotit i u okresu Tachov (38,1 % firem), zde se naprosto jasně jedná o nedostatek, který je na Tachovsku obecným problémem. V případě okresu Tachov je pak obdobná situace i v případě nedostatku maturantů, chybějí více než polovině oslovených respondentů. Nejvíce však maturanty postrádají v okrese Plzeňsever, kde tuto potřebu identifikovaly dvě třetiny firem. Jak již bylo uvedeno, největším problémem lidských zdrojů v Plzeňském kraji z hlediska vzdělání je nedostatek vyučených. Největší nedostatek byl shledán v okrese Plzeň-jih (84,2 % firem), nejméně pak na Klatovsku (72,7 %). Tyto krajní hodnoty však ukazují, jak jednoznačný je tento požadavek napříč krajem (Viz Graf 1). Tabulka 3: Struktura dotazovaných firem podle země původu Země původu Počet % ČR 39 32,5 Zahraniční 81 67,5 Celkem ,0 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 9

12 trh práce Graf 1: Chybějící vzdělání lidských zdrojů podle okresů v Plzeňském kraji (%) Rozdělení dotazovaných firem podle země původu je posledním dělením zkoumaným v tomto kontextu pro potřeby tohoto článku. Obě zkoumané kategorie, tj. domácí a zahraniční firmy, spatřují největší nedostatek ve skupině vyučených (76,9 %, resp. 79,0 %). Firmy s hlavním sídlem mimo ČR více reflektují nedostatek maturantů (46,9 % zahraničních firem) a absolventů magisterského, resp. inženýrského, studia. České firmy naopak zohledňují absolventy bakalářského stupně VŠ (35,9 %), který je u mnoha zejména technických odborností vnímán jako prodloužení středoškolského studia směřující k efektivnímu rozšíření odbornosti absolventů. Dokonce jim tito absolventi chybějí více, než lidé s kompletním vysokoškolským studiem (Mgr. a Ing.) Domácí firmy pak také více než ty zahraniční reflektují absolventy VOŠ (23,1 %). Když bychom se zaměřili přímo na požadované profese, těžko lze dojít k nějakým obecnějším závěrům. Co lze s určitostí konstatovat je fakt, že chybějí zejména technické odborné profese vycházející ze středních škol (např. operátoři CNC strojů, strojaři, frézaři, zámečníci či odborníci v oboru elektrotechniky atp.). Čím dál více se objevují i požadavky jazykového vybavení takovýchto absolventů. Když bychom hledali požadované kvalifikace vysokoškoláků, najdeme pak zejména nedostatek odborníků v oblasti informačních technologií. Objevují se také informace o nedostatku absolventů některých obchodních oborů a např. i projektantů či strojařů. Prakticky se neobjevují požadavky na běžné dělnické profese do odborně nenáročných výrob. Shrnutí Oslovené firmy jednoznačně nejvíce postrádají vyučené v technických oborech. Z hlediska firem se ukazuje, že čím menší firma, tím více pociťuje nedostatek vyučených. Naopak firmy nad 500 zaměstnanců více reflektují potřebu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Z hlediska okresů Plzeňského kraje: největší poptávka po vyučených je v okrese Plzeň-jih (84,2 % firem), maturanti jsou nedostatkoví zejména pro firmy v okresech Plzeň-sever (66,7 %) a Tachov (52,4 %), Absolventy VŠ (Mgr., Ing.) nejvíce potřebují firmy v Plzni, na Domažlicku a na Tachovsku. Právě na Tachovsku je nejmenší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Zahraniční firmy více požadují vysokoškolsky vzdělané s titulem Ing. nebo Mgr., což může být projevem poptávky po odbornících s vysokým kreditem, nebo také horší orientace ve vzdělávacím systému a na trhu práce ČR. Naopak české firmy uvádějí, že více potřebují absolventy bakalářského studia vysokých škol. Vyšší odborné školy se ve vzdělávací soustavě ve vazbě na trh práce plně začlenily. Jak se totiž v průzkumu ukázalo, zaměstnavatelé již vzali na vědomí přítomnost absolventů VOŠ na trhu práce. Konkrétně pak zaměstnavatelé postrádají odborné technické profese u středoškoláků (nejčastěji operátory CNC strojů) a odborníky na informační technologie u vysokoškoláků. Obecně roste tlak na jazykové vybavení pracovníků. Zdroj dat: Průzkum významných zaměstnavatelů v Plzeňském kraji. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Mgr. Michal Vozobule / 10 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

13 trh práce Regionální rozdíly v nezaměstnanosti v roce 2007 Úvod Tento článek navazuje na první číslo čtvrtletníku Monitor, které vyšlo v září loňského roku, a které se věnovalo právě regionálním rozdílům v nezaměstnanosti v Plzeňském kraji (Regionální rozdíly v nezaměstnanosti. Monitor, září 2006, s ). V předkládaném článku se budeme věnovat míře nezaměstnanosti z hlediska územního členění Plzeňského kraje, přičemž v první části se zaměříme na sedm okresů Plzeňského kraje a jejich srovnání s ostatními okresy v rámci ČR. V druhé se pak budeme orientovat na správní území pověřených obecních úřadů (POÚ), kterých je v Plzeňském kraji celkem 35. Datovou základnou jsou hodnoty počtu uchazečů o zaměstnání v obcích v červnu 2007, které zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na svém specializovaném portálu. Tabulka 1: Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje (červen 2007) Počet uchazečů o Míra nezaměstnanosti zaměstnání celkem ženy muži Index Index Index Index /06 07/06 07/06 07/06 DO ,8 5,4 4,6 85,2 7,2 6,4 88,9 4,1 3,2 78,0 KT ,4 7,1 5,7 80,3 9,1 7,3 80,2 5,5 4,4 80,0 PM ,5 5,1 4,3 84,3 6,2 5,6 90,3 4,1 3,3 80,5 PJ ,3 3,9 3,4 87,2 4,9 4,5 91,8 3,1 2,5 80,6 PS ,0 4,9 4,5 91,8 6,6 5,9 89,4 3,7 3,4 91,9 RO ,2 5,1 4,5 88,2 7,2 6,1 84,7 3,6 3,3 91,7 TC ,7 7,5 6,2 82,7 9,2 7,6 82,6 6,3 5,1 81,0 PK ,4 5,5 4,7 85,5 7,0 6,1 87,1 4,3 3,6 83,7 ČR ,8 7,7 6,3 81,8 9,6 8,0 83,3 6,3 5,0 79,4 Zdroj: MPSV, výpočet autora Nezaměstnanost v kraji Registrovaná míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji dosáhla v červnu 2007 hodnoty 4,7 %, čímž meziročně poklesla o 0,8 procentního bodu. Za poslední dva roky tak poklesl v kraji o celých 1,5 procentního bodu. Od června 2006 klesl počet nezaměstnaných celkem z původní hodnoty na , tj. o uchazečů. Ještě vyšší pokles zaznamenala nezaměstnanost v rámci celé České republiky, když se počet uchazečů snížil pod hranici 400 tisíc dostupných uchazečů, jako důsledek rostoucí české ekonomiky. Pokles míry nezaměstnanosti z 7,7 na 6,3 (o 1,4 procentního bodu) znamená, že za poslední dva roky klesla tato míra o 2,5 procentního bodu, což je velmi příznivý vývoj. Při pohledu na pořadí jednotlivých krajů v rámci České republiky lze Plzeňský kraj nalézt na 4. místě za Prahou (2,3 %), Jihočeským a Středočeským kraje (4,3 %) a těsně před krajem Královéhradeckým (4,7 %). V Plzeňském kraji činí meziroční pokles nezaměstnanosti u mužů sedm desetin, u žen devět desetin, takže i z tohoto pohledu pokračoval velmi pozitivní trend. Také v tomto případě jsou však republiková čísla ještě lepší. Míra nezaměstnanosti mužů spadla o 1,3 a žen pak dokonce o 1,6 procentního bodu. Ukazuje se tak, že v Plzeňském kraji sice pokračuje kladný vývoj, avšak, celkem logicky, oproti republice zpomaluje. Blíží se totiž reálnému maximu schopnosti absorbovat další uchazeče na trhu práce. Vzhledem k charakteru osídlení Plzeňského kraje není příliš pravděpodobný vývoj podobný Praze a jejímu okolí, kde je vykazovaná míra nezaměstnanosti ještě znatelně nižší. Při srovnání loňských a letošních dat týkajících se okresů (viz Tabulka 1) lze pozorovat ve všech okresech Plzeňského kraje pokles míry nezaměstnanosti. Zajímavostí jsou pak rozdíly mezi jednotlivými okresy. Okresy Plzeňského kraje také potvrzují zpomalující se pokles oproti zbytku ČR, což se projevuje v pozvolném propadu pořadím okresů ČR některými z nich. Zatímco loni bylo v první dvacítce pět okresů (8. Plzeň-jih, 10. Plzeň-sever, 12. Plzeň-město, 13. Rokycany a 18. Domažlice), v průběhu roku jejich pozice viditelně poklesly. Nyní v první dvacítce najdeme pouze tři, přičemž okres Plzeň-sever je právě až 20. Okresy Domažlice a Rokycany pak z této skupiny vypadly úplně (21. Rokycany a 23. Domažlice). Svoji pozici mírně zhoršily i dva zbývající okresy Klatovy a Tachov (viz Graf 1). Graf 2 mapující vývoj pořadí okresů v míře nezaměstnanosti v rámci ČR velmi dobře odráží vývojové trendy. Okresy, které se pohybují kolem stejných míst žebříčku, kopírují vývoj nezaměstnanosti v rámci celé ČR (Plzeň-jih, Plzeň-sever a Tachov). Naopak rychlý pokles (Plzeňměsto a Rokycany) značí příznivou tendenci trend i vzhledem k celkovému vývoji v rámci ČR. Naopak okresy Domažlice a zejména pak Klatovy potvrzují dlouhodobě klesajícím pořadím i slábnoucí schopnost absorbovat uchazeče na trhu práce, tedy alespoň oproti zbytku ČR, a to zejména kvůli specifické struktuře pracovních míst (sezónní cestovní ruch, úbytek tradičních výrob apod.) Graf 1: Vývoj pořadí okresů Plzeňského kraje v míře nezaměstnanosti v rámci ČR v pololetí ( ) čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 11

14 trh práce Územní rozdíly v míře nezaměstnanosti Z výše uvedených faktů vyplývá, že nezaměstnanost v Plzeňském kraji z pohledu celku i jednotlivých okresů není při porovnání s celou Českou republikou nijak zásadně problematická, ale pohled na úroveň správních území POÚ ukazuje, že uvnitř kraje se nachází zřetelné rozdíly. Zaměřme se tedy právě na výše zmíněných 35 území POÚ v Plzeňském kraji a na srovnání jejich současného stavu, tj. hodnoty z června 2007 s červnem roku V případě výpočtu míry nezaměstnanosti v obcích a potažmo POÚ je třeba opět, stejně jako v minulém roce, upozornit na jeden metodický problém. Na úrovni obcí totiž Ministerstvo práce a sociálních věcí vypočítává míru z aktualizace počtu ekonomicky aktivních obyvatel (EAO), který byl zjištěn v rámci Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce V případě výpočtu míry nezaměstnanosti v krajích a okresech pak používá čtvrtletních výběrových šetření pracovní síly. Vzhledem k tomu, že se tyto hodnoty výrazně liší, dochází k určitému rozdílu. Ve výsledku to znamená, že reálná míra nezaměstnanosti v obcích a potažmo i v POÚ je nižší, než bude uváděno. Přesto lze data MPSV využít k popisu územních rozdílů, protože je v rámci jednotlivých porovnávaných územních jednotek postupováno dle jednotné metodiky. Nejlepší situace z hlediska míry nezaměstnanosti, jak ukazuje kartogram 1, je nadále v zázemí krajské metropole a v Plzni samotné. Celkové zlepšení situace je vidět i na počtu POÚ do 4,5 % míry nezaměstnanosti. Zatímco loni jich bylo 8, nyní je jich již v této kategorii celkem 11. Kompaktní území s nízkou nezaměstnaností na jih a západ od Plzně se nyní rozšířilo o POÚ Domažlice, Staňkov, Nepomuk a Horažďovice, tedy oblasti ležící na nebo v těsné blízkosti rozvojových os při silnicích I/26 a I/20. Výrazně podprůměrná nezaměstnanost je i v POÚ Třemošná. Naopak z nejnižší kategorie vypadl POÚ Spálené Poříčí, který potvrdil pozici vnitřní periferie kraje, stejně jako slabý význam silnice I/19. I nadále nejnižší hodnotu vykazuje POÚ Blovice, kde je míra nezaměstnanosti 3 %. V loňském roce se zdálo, že míra nezaměstnanosti na Blovicku dosáhla svého minima, avšak další pokles o pět desetin procentního bodu, toto tvrzení zjevně vyvrátil. Nejméně příznivá situace je z hlediska nezaměstnanosti v územích POÚ Kašperské Hory, Sušice, Bor, Planá, Bezdružice a Manětín, kde míra nezaměstnanosti přesahuje 6,5 %. Nejvíce má POÚ Sušice 7,7 %, zatímco loni to bylo území sousedního POÚ Kašperské Hory. I zde je viditelný celkový pozitivní trend, protože obě zmiňované oblasti loni vykázaly více než devítiprocentní nezaměstnanost. Naopak z této skupiny vypadlo území POÚ Stříbro, kde je situace podpořena dvěma základními faktory. Prvním z nich je rozšíření výrob stávajících investorů (např. Alcoa). Druhým faktorem, který ovlivňuje zlepšení vývoje v celé oblasti, je vznik nových pracovních příležitostí kolem dálnice D5, které jsou v dojížďkové vzdálenosti POÚ Stříbro. Z nových projektů je možné uvést zejména CT Park Bor. Mezi nejhorší oblasti již také nepatří POÚ Kralovice, které jako nejsilnější centrum na sever od Plzně posiluje pracovní a obslužné funkce. Jak je možné vyčíst z kartogramu 2, obecně se zřetelně zlepšila situace v celém pohraničí Plzeňského kraje. Více však na Klatovsku a Domažlicku, než na Tachovsku. Např. v POÚ Kašperské Hory klesla míra nezaměstnanosti o více než pětinu své původní hodnoty. Kartogram 1: Nezaměstnanost podle POÚ Kartogram 2: Vývoj nezaměstnanosti v Plzeňském kraji (2006/2007) / 12 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

15 trh práce Jediné dvě území POÚ v Plzeňském kraji zaznamenaly negativní trend oproti roku Jsou jimi již zmíněné POÚ Spálené Poříčí, v rámci nějž se o to nejvíce zasloužila samotná obec Spálené Poříčí, a zejména pak POÚ Manětín, který je tak nyní, společně s POÚ Sušice, z hlediska míry nezaměstnanosti vůbec nejproblémovějším prostorem v Plzeňském kraji. Oproti tomu by nebylo dobré opomenout zlepšující se situaci na Zbirožsku, kde se opět velmi pozitivně projevuje blízkost klíčové dopravní osy v podobě dálnice D5. Samotné město Zbiroh nyní vykazuje nezaměstnanost nižší než 4,5 %. Statistika nezaměstnanosti jednotlivých obcí opět potvrzuje kladný vývoj v posledním roce. V červnu 2006 byl obcí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji Olbramov na Tachovsku, kde bylo registrování 32,1 % nezaměstnaných. V letošním roce pak Olbramov vykázal již jen 21,4 %, což je pro tuto malou obec zřetelný posun. Nejvyšší nezaměstnanost v červnu 2007 byla v obci Maňovice v okrese Klatovy. Tamní míra nezaměstnanosti ve tomto období činila 22,2 %. Naopak na druhé straně žebříčku se nachází 20 obcí Kartogram 3: Nezaměstnanost v obcích s nulovou nezaměstnaností, což je celkem o 12 obcí více než v loňském roce. Navíc jsou tyto obce z hlediska okresu jejich původu rovnoměrně rozmístěné po kraji. Jedinou výjimkou je okres Tachov, kde se takové obce nenacházejí. Dalším pozitivním posunem je fakt, že v loňském červnu měla největší obec s nulovou nezaměstnaností 80 obyvatel, kdežto letos v tomto výčtu najdeme i obce přes 100, resp. 200 obyvatel. Největší obcí v této kategorii je Stráž v okrese Domažlice, která má 228 obyvatel. Shrnutí Pokračuje příznivý vývoj nezaměstnanosti v Plzeňském kraji, který ovšem oproti zbytku ČR zpomaluje, což může být kritické zejména v problematických oblastech kraje. Registrovaná míra nezaměstnanosti klesla v Plzeňském kraji za poslední dva roky o 2,5 procentního bodu, její současná hodnota 4,7 % je vůbec nejnižší od poloviny roku V průběhu roku 2006 a 2007 se zlepšila situace v příhraničí, přičemž toto tvrzení platí více pro okresy Klatovy a Domažlice, než-li okres Tachov. Nejproblematičtějšími územími jsou POÚ Sušice a POÚ Manětín, když právě na Manětínsku jako v jednom ze dvou území POÚ (tím druhým je POÚ Spálené Poříčí) nezaměstnanost vzrostla. Kladný dopad dálnice D5 se opět významně projevil. Tentokrát v souvislosti se zlepšením situace v POÚ Zbiroh a částečně i Stříbro. Výhledově pak může přinést profit i POÚ Bor, v jehož území se rozvíjejí další investice. Výše uvedené hodnoty ukazují, že se kraj z hlediska některých ekonomických teorií přibližuje k plné zaměstnanosti. Zdroj dat: MPSV ČR Mgr. Michal Vozobule čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 13

16 Páté číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU STROJÍRENSTVÍ

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU STROJÍRENSTVÍ SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU STROJÍRENSTVÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního řešení

Více

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi

Více

ZAČÁTEK ŠKOLNÍHO ROKU 2011/12

ZAČÁTEK ŠKOLNÍHO ROKU 2011/12 z toho Ústav pro informace ve vzdělávání Začátek školního roku 2011/12 ZAČÁTEK ŠKOLNÍHO ROKU 2011/12 Úvod Předkládaný materiál podává základní informaci o odhadovaných počtech ţáků a nově přijatých na

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Plzeňském kraji 8,0 % 1 a celkový počet dosahoval 25 644 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v stejně jako v předchozích dvou letech 4,0 % 1 a celkový počet dosahoval 31 628 evidovaných na úřadech práce. Celková nezaměstnanost

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červenec 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE Zakázka: Projekt:

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Plzeňském kraji 6,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 684 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBRÁBĚČ KOVŮ

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBRÁBĚČ KOVŮ SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBRÁBĚČ KOVŮ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního řešení

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

Konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2013. Technické vzdělávání a jeho úloha při rozvoji Moravskoslezského kraje

Konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2013. Technické vzdělávání a jeho úloha při rozvoji Moravskoslezského kraje Konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2013 Technické vzdělávání a jeho úloha při rozvoji Moravskoslezského kraje Miroslav Novák hejtman Moravskoslezského kraje 23. dubna 2013 Východiska podpory technického

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za

Více

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5.1. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Dojížďka se sleduje od roku 1961. Již od roku 1961 je zjišťování údajů o dojížďce do zaměstnání a do škol součástí

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2010 činila 9,2 % 1, což představuje 523 591 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Ústecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Ústecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Ústecký kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03 3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY

ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY Zakázka:

Více

Jihomoravský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Jihomoravský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Jihomoravský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

5. Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje podle evidence úřadů práce

5. Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje podle evidence úřadů práce 5. Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje podle evidence úřadů práce Počet neumístěných uchazečů v okrese Domažlice se v časové řadě let 2000 až 2006 zvýšil o 36,4%. Až do roku 2004 počet neumístěných

Více

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Plzeňský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Hl. m. Praha 2,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 189 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHEMIK-OPERÁTOR

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHEMIK-OPERÁTOR SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHEMIK-OPERÁTOR Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2016

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2016 eu2 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201 Technické

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Plzeňském kraji 5,9 % 1 a celkový počet dosahoval 17 953 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŘEZNÍK-UZENÁŘ, ŘEZNICKÉ A UZENÁŘSKÉ PRÁCE

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŘEZNÍK-UZENÁŘ, ŘEZNICKÉ A UZENÁŘSKÉ PRÁCE SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŘEZNÍK-UZENÁŘ, ŘEZNICKÉ A UZENÁŘSKÉ PRÁCE Zakázka: Projekt: Dodavatel:

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU TEXTILNICTVÍ

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU TEXTILNICTVÍ SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU TEXTILNICTVÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního řešení

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Tabulka č.1: Počet škol podle krajů

Tabulka č.1: Počet škol podle krajů 2. Základní školy Síť základních škol v České republice je dostatečně hustá, přestože v posledních letech počet základních škol klesá. Ve školním roce 2007/08 bylo v ČR celkem 3 704 základních škol, což

Více

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia Přechod absollventů maturiitníích oborů SOU do praxe a jejiich upllatněníí na trhu práce Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Úřad práce České republiky krajská pobočka v Příbrami Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Březen 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace

Více

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Jihomoravský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Hl. m. Praha 2,5 % 1 a celkový počet dosahoval 17 954 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji neustále roste Pracovní síla 2 v Plzeňském kraji dosáhla v posledních třech létech v průměru 2 tis. osob. Z retrospektivního pohledu to znamená nárůst o

Více

Míra nezaměstnanosti % ČR % Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Míra nezaměstnanosti % ČR % Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl v Královéhradeckém kraji 6,9 % a celkový počet 1 dosahoval 25 285 lidí evidovaných na úřadech práce. - patří tedy mezi kraje spíše s nižší nezaměstnaností

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

STAVEBNICTVÍ V LEDNU PROSINCI 2010, 2009

STAVEBNICTVÍ V LEDNU PROSINCI 2010, 2009 ÚRS Praha, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 STAVEBNICTVÍ V LEDNU PROSINCI 2010, 2009 (STAVEBNÍ PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST, PRODUKTIVITA) Úsek 03 únor 2011 Úvod Informace

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ZEMĚDĚLEC, ZEMĚDĚLSKÉ PRÁCE

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ZEMĚDĚLEC, ZEMĚDĚLSKÉ PRÁCE SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ZEMĚDĚLEC, ZEMĚDĚLSKÉ PRÁCE Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Jihomoravském kraji 10,3 % 1 a celkový počet dosahoval 64 091 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2009 činila 7,9 % 1, což představuje 445 024 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra ve Zlínském kraji 10,7 % 1 a celkový počet dosahoval 32 578 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Ústeckém kraji 12,4 % 1 a celkový počet dosahoval 53 329 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,

Více

Aktivity MPO v oblasti středního školství

Aktivity MPO v oblasti středního školství Spolupráce na více úrovních Úřad práce Zaměstnavatelé NÚV Predikce potřeb trhu práce Sektorové dohody MPO, MZe Zřizovatelé (kraje) MŠMT Financování? Otevírání oborů Optimalizace sítě SŠ Přizpůsobení ŠVP

Více

Výsledky přijímacího řízení na ZČU 2007/2008 a v letech 2003-2007. Nezaměstnanost absolventů středních škol v Plzeňském kraji

Výsledky přijímacího řízení na ZČU 2007/2008 a v letech 2003-2007. Nezaměstnanost absolventů středních škol v Plzeňském kraji číslo 6 prosinec 2007 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Výsledky přijímacího řízení na ZČU 2007/2008 a v letech 2003-2007 Nezaměstnanost absolventů středních

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Karlovarském kraji 10,1 % 1 a celkový počet dosahoval 17 309 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Pardubický kraj. Situace na trhu práce

Pardubický kraj. Situace na trhu práce Pardubický kraj Situace na trhu práce Mapa Pardubického kraje údaje o nezaměstnanosti k 30.9.2014 Počet obyvatel: Pardubický kraj 516 440 Chrudim 104 206 Pardubice 168 237 Svitavy 104 971 Ústí nad Orlicí

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

ANALÝZA STRUKTURY STŘEDNÍCH ŠKOL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJICH OBOROVÉ NABÍDKY

ANALÝZA STRUKTURY STŘEDNÍCH ŠKOL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJICH OBOROVÉ NABÍDKY ANALÝZA STRUKTURY STŘEDNÍCH ŠKOL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJICH OBOROVÉ NABÍDKY Optimalizace sítě středních škol zřizovaných Jihomoravským krajem a s tím související úprava oborové nabídky na těchto školách

Více