Návrh struktury a celkového konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje

Transkript

1 Návrh struktury a celkového konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje Část 1: Návrh konceptu Inovačního centra ÚK Říjen 2013 Název projektu: Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí č

2 ZADAVATEL: Ústecký kraj Velká Hradební 3118/ Ústí nad Labem Kontaktní osoba: Ing. Jana Nedrdová Tel.: ZPRACOVATEL: VVV MOST spol. s r. o. Topolová 1234, Most IČO: DIČ: CZ Kontaktní osoba: Ing. Lenka Milková Tel.: milkova@vvvmost.cz 2

3 Obsah Obsah Zdůvodnění potřebnosti a přínosů centra Lidské zdroje ve výzkumu, vývoji a inovacích v ÚK Stávající stav Nedostatky a slabá místa Inovační centrum podpůrné činnosti Spolupráce inovačních aktérů Stávající stav Nedostatky a slabá místa Inovační centrum - podpůrné činnosti Financování výzkumu, vývoje a inovací Stávající stav Nedostatky a slabá místa Inovační centrum - podpůrné aktivity Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace Infrastruktura pro výzkum a vývoj Infrastruktura pro inovace Nedostatky a slabá místa Inovační centrum podpůrné činnosti Regionální inovační strategie Stávající stav Nedostatky a slabá místa Inovační centrum podpůrné činnosti Shrnutí Vhodná forma a způsoby založení centra Právní úprava před účinností nového občanského zákoníku Příspěvková organizace územně samosprávného celku kraje Občanské sdružení dle zákona o sdružování občanů Zájmové sdružení právnických osob Sdružení dle občanského zákoníku Obecně prospěšná společnost Veřejný ústav Veřejný podnik

4 2.2 Právní úprava po účinnosti nového občanského zákoníku Spolek Ústav Závěr Organizační struktura a popis řízení centra Funkce v centru Vedoucí centra Vedoucí týmu Finanční manažer Pracovník IPR Pracovník pro ekonomiku a marketing Právník Technologický skaut Člen týmu I (komunikace s firmami, komercializační aktivity atd.) Matice odpovědnosti Návrh služeb, nástrojů, činností a aktivit centra pro podporu VaV, inovačního prostředí, transferu technologií a zlepšování spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi Prezentace nabídky výzkumných, vývojových a inovačních kapacit v Ústeckém kraji Inovační vouchery Transfer technologií (činnost technologických skautů) Podpora technického vzdělávání Podpora čerpání finančních prostředků z fondů EU Zprostředkování rizikového kapitálu Vytvoření monitorovacího a informačního systému VaV Zajištění poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví (IPR Intellectual Property Rights) Úloha orgánů krajské samosprávy Ústeckého kraje Predikce nákladů na provoz centra Návrh financování centra Etapa založení centra a rozjezdu jeho aktivit Financování náběhu aktivit a expanze služeb Příjmy z vlastních služeb Příjmy prostřednictvím realizace projektů Shrnutí

5 9 Identifikace bariér (legislativa, lidské zdroje, finanční zdroje, apod.) Analýza rizik a návrh jejich eliminace Možné aktivity a spolupráce se sousedními kraji (Liberecký, Karlovarský) tzv. v pojetí významného regionálního klíčového hráče inovační infrastruktury v severních Čechách Liberecký kraj Stávající stav výzkum, vývoj, inovace Karlovarský kraj Stávající stav výzkum, vývoj, inovace Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace Oblasti možných aktivit a spolupráce ÚK, LB a KK Příklady dobré praxe spolupráce krajů Inovační vouchery Spolupráce klastry Rozvoj lidských zdrojů Mezinárodní spolupráce Seznam zkratek Seznam tabulek Informační zdroje Strategické dokumenty a ostatní zdroje Internetové zdroje Projednání konceptu IC s aktéry inovační infrastruktury - workshop dne Clarion Congress Hotel v Ústí nad Labem

6 1 Zdůvodnění potřebnosti a přínosů centra Hlavní podpora kraje se dříve soustředila především na podporu ekonomického rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastí. Nyní je ale nutné, aby se cílem krajské samosprávy stala i zásadní a komplexní podpora inovací a konkurenceschopnosti založené na znalostech. Tímto směrem se vydává i samospráva Ústeckého kraje (ÚK), která zvažuje založení Inovačního centra Ústeckého kraje (dále jen Centrum ) pro podporu rozvoje VVI na svém území. Stručný popis Inovačního centra ÚK Hlavním posláním Inovačního centra Ústeckého kraje je zastřešení infrastruktury pro výzkum vývoj a inovace v regionu. Centrum bude sloužit jako servisní organizace kraje pro oblast VVI a bude zajišťovat služby (na rozdíl od jiných inovačních center v České republice) pro Ústecký kraj jako celek, nikoli pouze pro svůj vlastní areál. Myšlenkou je řídit oblast VaV centrálně. Vznik Centra nebude doprovázen výstavbou nové fyzické infrastruktury pro VaV. Cílem je naplnění a využití stávajících kapacit infrastruktury. Mezi hlavní činnosti Centra bude patřit: koordinace a propagace aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v regionu, snaha o plné využití stávajících kapacit infrastruktury VaV, transfer technologií, (podpora činnosti technologických skautů), zajištění komunikace s firmami pro využití výstupů VaV, propagace UJEP, resp. všech vysokých škol podporujících doktorské studium technického a přírodovědného zaměření v regionu a další fungující nebo nově vznikající VaV infrastruktury, správa, resp. zprostředkování fondu rizikového kapitálu včetně kompletního poradenského servisu (marketing, finance, účetnictví), strategické předpovědi budoucího vývoje v oblasti VaV v regionu. Cílem této kapitoly je prokázat potřebnost vzniku takovéhoto krajského Inovačního centra, které bude významným způsobem ovlivňovat a přispívat ke zlepšení v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VVI) na území Ústeckého kraje. Výchozím bodem pro prokázání potřebnosti Centra je zhodnocení současné situace v oblasti VVI. Pozornost bude věnována aktuálnímu stavu v následujících oblastech: lidské zdroje, spolupráce inovačních aktérů, financování, inovační infrastruktura a regionální inovační strategie. 6

7 V rámci každé oblasti dojde tedy k vyhodnocení jejího aktuálního stavu, a následně k definování jejích slabých stránek. Na závěr budou navrženy možné podpůrné činnosti v dané oblasti ze strany Inovačního centra Ústeckého kraje, které mohou přispět šk zlepšení její situace. 1.1 Lidské zdroje ve výzkumu, vývoji a inovacích v ÚK Kvalifikované lidské zdroje sehrávají klíčovou úlohu v procesu vytváření a transferu znalostí, jež jsou jedním ze zásadních předpokladů zajištění dlouhodobě udržitelného ekonomického a technologického rozvoje. Zabezpečení adekvátní základny lidských zdrojů pro činnosti spojené s výzkumem, vývojem a inovacemi se odvíjí nejen od situace na pracovním trhu, ale také závisí na trendech ve vzdělávání, obzvláště pak na terciárním stupni Stávající stav Terciární vzdělávání Pro výzkum, vývoj a inovace je důležitá kvalitní základna lidského kapitálu. Tuto základnu tvoří v Ústeckém kraji Univerzita Jana Evangelisty Purkyně s jednou technickou a dvěma přírodovědnými fakultami. Bohužel v regionu chybí dlouhodobá historie technického vzdělávání. Teprve na konci roku 1998 vzniká z katedry technické výchovy Pedagogické fakulty Ústav techniky a řízení výroby, který se v září roku 2006 mění na Fakultu výrobních technologií a managementu (FVTM). Oproti ostatním vysokým školám či technickým fakultám v jiných regionech, které působí již několik desítek let, je to značný handicap. V kraji působí i další vysoké školy (viz Tabulka 1), které zde mají bohužel pouze detašovaná pracoviště a ani na jednom z nich není nabízeno doktorandské studium. UJEP je tak jedinou vysokou školou v kraji, která připravuje doktorandské studium v technických oborech. Tabulka 1: Vysoké školy působící v ÚK Název školy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (regionální pracoviště Most) Česká zemědělská univerzita v Praze (regionální pracoviště Most) Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (regionální pracoviště Most) Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o. - Terezín Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. (studijní středisko Most) Bankovní institut vysoká škola, a.s. (regionální pracoviště Teplice) České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní (regionální pracoviště Děčín) Zdroj: vlastní zpracování 7

8 Doktorandi Z pohledu potenciálu kraje pro další rozvoj VaV činností je klíčový podíl zejména vysokoškolsky vzdělaných osob. Zvláštní důraz je pak kladen na doktorandské pozice, jelikož právě doktorandi jsou zdrojem inovací a svými znalostmi posunují hranici vědění. Tabulka 2: Počet doktorandů na UJEP Počet doktorandů na UJEP Skupiny studijních programů P K P K P K P K UJEP Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Zdravotnické, lékařské a farmaceutické vědy a nauky Společenské vědy, nauky a služby Ekonomie Pedagogika, učitelství a sociální péče Vědy a nauky o kultuře a umění Zdroj: Výroční zpráva o činnosti UJEP za roky 2009, 2010, 2011; P: prezenční forma, K: kombinovaná forma Celkový počet doktorandů na UJEP dosáhl hodnoty 213 studentů (datováno k Tabulka 2). Ročně dochází k mírnému nárůstu počtu studentů v doktorandském studiu. Největší zastoupení mají doktorandi ve studijních programech Pedagogika, učitelství a sociální péče. V technických vědách a naukách studuje 28 doktorandů a ve vědách přírodních 31. Dle ČSÚ je Ústecký kraj po Vysočině, Středočeském kraji a Karlovarském kraji čtvrtým krajem s nejmenším počtem doktorandů, přičemž je většina orientována na obory jiné, než jsou technické nebo přírodní vědy. Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP Tabulka 3: Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP (magisterský stupeň) Skupina studijních oborů Celkem Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky CELKEM Zdroj: Výroční zpráva o činnosti UJEP za roky 2008; 2009, 2010, 2011;

9 Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP v jednotlivých letech přináší Tabulka 3. Velmi pozitivní je zvyšující se trend počtu absolventů zmiňovaných oborů, bohužel dle zaměstnanecké sféry je stále velkým problémem nedostatek vhodných odborníků ve sféře VaV či pro vývoj nebo inovační procesy realizované ve firmách. 1 Pracovní trh Zaměstnanci ve VVI Negativní trend snižování počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v Ústeckém kraji v průběhu let byl zastaven v roce 2011 (Graf 1), kdy došlo k výraznému růstu počtu zaměstnanců ve VaV na osob (přepočtené osoby 856). Graf 1: Počet zaměstnanců ve VaV v Ústeckém kraji Zdroj: ČSÚ 2011, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje Nejpočetnější skupinu zaměstnanců tvoří zaměstnanci v oblasti technických věd 331 osob (Tabulka 4). Tato oblast je poměrně těsně následována zaměstnanci z oblasti přírodních věd 272 osob. K nejvyššímu nárůstu počtu zaměstnanců v roce 2011 došlo u zemědělských věd. Tabulka 4: Zaměstnanci ve VaV dle vědní oblasti Vědní oblasti (počet osob) Ústecký kraj Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální vědy Humanitní vědy Zdroj: ČSÚ 2011, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje 1 Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji,

10 Téměř 75 % zaměstnanců ve VaV v Ústeckém kraji je zaměstnáno v podnikatelském sektoru. Stejně jako v České republice i v Ústeckém kraji tvoří významnou část zaměstnanců ve VaV výzkumní pracovníci (50% podíl). V Ústeckém kraji lze však dlouhodobě u výzkumných pracovníků pozorovat jejich snižující se počet ve všech vědních odvětvích. Největší podíl výzkumných pracovníků je v Ústeckém kraji zaměstnán v oblasti přírodních věd, dále pak technických věd. Nejvíce výzkumných pracovníků pracuje v podnikatelském sektoru 219 osob (59 %), dále pak ve vysokoškolském sektoru 134 osob (36 %). Potřeby a požadavky zaměstnavatelů ve VVI Níže uvedené nedostatky, potřeby zaměstnavatelů, vycházejí z provedených šetření v rámci projektu Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji z letošního roku a Strategie rozvoje lidských zdrojů v Ústeckém kraji. Velkým problémem firem je nedostatek vhodných kvalifikovaných odborníků, a to nejen ve sféře VaV či pro vývoj nebo inovační procesy realizované ve firmách. V některých případech je to dáno oborovou nekompatibilitou firem a vysokých škol (vysokou specializací firem a akumulací jejich know-how za dlouhou dobu). Firmy dále poukazují na klesající kvalitu absolventů, a to nejen odbornou, ale i osobnostní s výjimkou několika velkých silných společností, které si mohou a umí vybírat. Progresivní firmy sice aktivně spolupracují s vysokými školami i mimo region, ale i přesto je nedostatek vysokoškoláků brzdou dalšího rozvoje inovačního prostředí Ústeckého kraje. Vedle specializovaných pracovníků VaV je problém také v nedostatku kvalitních řídících pracovníků v inovativních odvětvích a v kvalitě obchodníků, kteří by byli schopni prodávat nové nápady a produkty. Zásadní je také nízká úroveň měkkých znalostí a dovedností, které jsou nutné pro podnikání i ve VaV. Tyto skutečnosti následně ovlivňují schopnost ekonomiky produkovat nové poznatky v požadovaném objemu a tyto poznatky aplikovat. Firmy dále za velký problém považují všeobecný nedostatek kvalifikovaného technického personálu firem na všech úrovních výroby a řízení technologů, odborných pracovníků ve výrobě, včetně obsluhy některých strojů v chemických firmách, ve strojírenství, plastikářství, gumárenství a dalších. Naprostá většina firem uvádí dlouhodobě klesající kvalitu absolventů technických středních škol. A to i absolventů středních škol s kdysi velmi dobrou pověstí a vysokou náročností studia. Firmy poukazují na to, že školy ztratily kvalitu, kontakt s praxí a zájem o praxi Nedostatky a slabá místa Malý počet doktorandů, kteří navíc nejsou orientovaní na techniku a přírodní vědy. Nejsou zcela využity možnosti detašovaných pracovišť technických vysokých škol pro rozvoj spolupráce s podniky působícími v tradičních průmyslových odvětvích. Velký nedostatek odborně zaměřených absolventů vysokých škol pro vysoce kvalifikovanou činnost v průmyslových a technických oborech. Nesoulad kompetencí absolventů a požadavků firem ve VaV. 10

11 Nedostatek kvalitních řídicích pracovníků a obchodníků pro prodej nápadů a produktů. Současný přísun absolventů vysokých škol přestává stačit rostoucí poptávce soukromé sféry po vysokoškolsky kvalifikovaných pracovnících. Firmy zaznamenávají především nesoulad kompetencí absolventů s požadavky trhu práce. Nedostatečný počet absolventů v potřebné kvalitě a s požadovanými praktickými dovednostmi je jedním ze zásadních omezení pro budoucí konkurenceschopnost regionu. To zároveň souvisí s neuspokojivým počtem doktorandů, kteří jsou hlavním zdrojem špičkových vědeckých poznatků a nových informací. Důležité je také předejít nadprodukci absolventů, která by šla na úkor jejich kvality a výjimečnosti. Cílem totiž není začít produkovat velké množství zcela průměrných absolventů, ale zvýšit množství vysoce kvalifikovaných a schopných odborníků. Výzkumný a inovační potenciál (tj. počet zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji vztažený k počtu obyvatel daného regionu a výdaje na výzkum a vývoj v přepočtu k HDP) je jeden z nejhorších v rámci ČR. Pravděpodobně nejzávažnější překážkou rozvoje VVI je nedostatek kvalifikovaných, iniciativních a motivovaných pracovníků. Ústecký kraj vykazuje podprůměrný podíl níže specifikovaných pracovníků a jejich počet se v posledních letech dokonce snižuje. Nedostatek zaměstnanců se týká několika oblastí specializovaných VaV pracovníků, kvalitních řídicích pracovníků v inovativních odvětvích a kvalitních obchodníků pro prodej nových nápadů a produktů. Závažný je nejen nedostatek pracovníků, ale i jejich chybějící nebo nízká úroveň měkkých dovedností nutných pro podnikání. Pokračující nedostatek zaměstnanců povede k omezení tvorby nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů, popřípadě nových projektů. Tím klesne úroveň VaV a zvýší se rozdíl mezi úrovněmi jednotlivých regionů. Dále je třeba se zamyslet nad využitím potenciálu zapojení žen do VaV, který je dosud nevyužit. Pozornost zasluhuje otázka dalšího zvyšování počtu a podílu žen na celkovém počtu výzkumníků. Nezbytné je zavést opatření na zvýšení zájmu o vědecké kariéry mezi ženami. Nízký zájem mladé generace o kariéru ve VaV, přestože je mezi veřejností vědecká práce uznávaná. Dlouhodobě klesající kvalita absolventů technických středních škol. V červnu roku 2012 bylo Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Sociologickém ústavu AV ČR provedeno šetření mezi veřejností týkající se prestiže povolání v ČR. V žebříčku se na prvním místě umístila profese lékaře a druhé místo obsadila profese vědce, která se již dle dostupných údajů CVVM na tomto místě drží od roku Znamená to tedy, že vědecká práce je mezi veřejností skutečně uznávaná. To znamená, že problém nezájmu mladé generace o přírodovědné a technické obory bude zcela jinde. 11

12 Problém vězí v perspektivě, se kterou jsou přírodovědné a technické obory většinou mladé populace vnímány. Studie OECD (2008) upozorňuje na skutečnost, že mladí lidé sice oceňují přínosy nových vědeckých poznatků, kariéra v této profesi jim už ale zajímavá nepřipadá. Příčinou toho jsou nedobré zkušenosti ze školní výuky těchto oborů, jejich deklarovaná nezajímavost a náročnost. Učitelé argumentují nedostatkem zdrojů umožňujících atraktivnější způsob výuky, chybějící příležitosti pro získání zpětné vazby ke své práci a možnosti rozšířit svou profesní odbornost Inovační centrum podpůrné činnosti Dříve než přistoupíme ke konkrétnímu popisu činností, kterými může Inovační centrum přispět ke zlepšení situace v oblasti lidských zdrojů ve výzkumu, vývoji a inovacích v kraji, pojďme se podívat na několik možných příčin tohoto stavu: 1. Jednou z příčin je dřívější regionální uskupení. Současný Ústecký kraj vznikl rozdělením dříve Severočeského kraje na dva celky, kdy druhým celkem je Liberecký kraj. Původní struktura i strategie předurčila dvě nyní krajská města za sídla rozdílných vysokých škol, jedné technického a druhé humanitního zaměření. Je tak zřejmé, že ÚK postrádá historii akademického výzkumu v technických vědách, která s sebou nese i systém podpory této oblasti, a dlouho také postrádal základnu, na které by komplexní systém podpory mohl postavit. Teprve v roce 2006 došlo k vyčlenění samostatné fakulty, která umožňuje studium technických oborů. Tento historický vývoj tak je příčinou hlavního nedostatku, který tvoří jednu ze základních bariér úspěšného rozvoje VaV v regionu, a to nedostatek kvalifikovaného lidského kapitálu zejména vysokoškolských absolventů v technických oborech Zřizovatelem vysokých škol je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V silách krajské samosprávy je tak velice malá možnost jakýmkoli způsobem ovlivnit zaměření školy. Tyto předpoklady potvrzuje i nevhodná struktura vzdělanosti v kraji, kdy podíl osob s dokončeným VŠ vzděláním je zde menší než ve Zlínském kraji, i přestože má méně obyvatel než Ústecký kraj. 3. I přesto, že vědecká práce je mezi veřejností skutečně uznávaná, jak vyplývá z výsledků CVVM, nezájem mladých lidí o přírodovědné a technické vzdělávání vězí v nedobré zkušenosti ze školní výuky těchto oborů, jejich deklarovaná nezajímavost a náročnost. Z výše uvedeného vyplývá, že výchozí pozice pro potřebnou kvalifikovanou pracovní sílu ve výzkumu a vývoji v technických a přírodovědných oborech, která se primárně rekrutuje z řad absolventů či studentů magisterských a doktorandských programů, není vůbec dobrá a bude vyžadovat velké úsilí mnoha organizací, než se podaří dosáhnout trhem požadovaného počtu a kvality. Jednou z těchto organizací, která se bude podílet na podpoře rozvoje 2 Popularizace výzkumu a vývoje cíle a možnosti dalšího rozvoje v ČR, Technologické centrum AV ČR 2011, str Vědeckotechnický park inkubátor v Ústeckém kraji, Ústecký kraj

13 lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace, bude i Inovační centrum ÚK. Centrum se zaměří na podporu nástrojů, které umožní přilákání / udržení lidských zdrojů jako základního hybného mechanismu VaV v Ústeckém kraji: 1) Podpora vědecko-výzkumných pracovníků a činností na území kraje Podpora se soustředí na rozvoj ucelené škály rozvojových aktivit, jejichž primárním smyslem je vytvořit akademickým pracovníkům v Ústeckém kraji všeobecně podpůrné prostředí, které by jim umožnilo naplno využít jejich vysoký odborný potenciál, tento propojit s historicky daným potenciálem Ústeckého kraje v oblasti průmyslu a zároveň umožnit akademickým pracovníkům v kraji rozvíjet kvalitní rodinný život. V popředí zájmu nově vzniklé organizace by měla stát podpora vědeckých a výzkumných pracovníků zabývajících se technicky či přírodovědně orientovanými obory a jejich činnost v tomto rámci. Akcentaci zájmu o tyto oblasti nelze vnímat jakkoli diskriminačně např. ve vztahu k oborům humanitním zájmem kraje by však měla být podpora oblastí nabízejících do budoucna potenciál maximální přidané hodnoty, která může, samozřejmě i z pohledu finančního, příznivě ovlivnit hospodářství Ústeckého kraje. 2) Intenzivní spolupráce s UJEP a dalšími vysokými školami v regionu s cílem koordinace vzdělávacích aktivit s požadavky a potřebami trhu práce Koordinace vzdělávacích aktivit na vysokých školách s požadavky a potřebami trhu práce je důležitým krokem k zajištění dostatečného množství a kvality absolventů požadovaných technických oborů. Tohoto cíle může být dosaženo: nastavením intenzivní spolupráce mezi vysokými školami a Inovačním centrem jako zástupcem Ústeckého kraje například ve formě společných projektů cílených na růst kvalitního lidského kapitálu pro oblast vysokého školství ve vazbě na RIS ÚK a na strategické plány vysokých škol. navázáním bližší komunikace Centra s firmami v ústeckém regionu působícími v oblasti VVI a projednávání jejich stávajících i budoucích potřeb na pracovní sílu, tj. definování počtů potřebných absolventů ve vybraných oborech. aktivizací firem a jejich zapojením společně s vysokými školami do systému komunikace o potřebách a řešeních na trhu celoživotního vzdělávání. 3) Inicializace modifikace stávajícího programu Ústeckého kraje na podporu VŠ studentů a jejich zavázání se k práci v Ústeckém kraji V současné době (podzim 2013) je v Ústeckém kraji již 10. rokem realizován stipendijní program na podporu studentů vysokých škol vzdělávajících se v bakalářských či magisterských studijních programech. Prostřednictvím tohoto stipendijního programu chce Ústecký kraj přispět k řešení dlouhodobě nepříznivé vzdělanostní struktury obyvatel, v níž lze identifikovat vysoký podíl osob s nejnižším stupněm dosaženého vzdělání. Výše ročního stipendia, které může stipendista, který splní všechny stanovené podmínky, obdržet, činí jednotně Kč. Akceptací podmínek stipendijního programu (jež je dána dvoustrannou smlouvou mezi žákem a Ústeckým krajem) se student zavazuje bezprostředně 13

14 po řádném ukončení studia pracovat nebo podnikat na území Ústeckého kraje právě tolik kalendářních let, na kolik akademických roků mu bylo poskytnuto stipendium. Pokud tento smluvní závazek student (resp. absolvent) poruší, je povinen zaplatit Ústeckému kraji smluvní pokutu (stipendium je povinen vrátit v celé jeho vyplacené výši). Jak již bylo uvedeno výše, cílovými skupinami stipendijního programu jsou studenti bakalářských a magisterských studijních programů. Program svým charakterem tedy zcela opomíjí potenciál studentů a absolventů doktorandských studijních programů, kteří se z pohledu potenciálu rozvoje výzkumu a vývoje jeví jako nenahraditelní. Ústecký kraj by měl tedy do budoucna zvážit možnost rozšíření svého stipendijního programu i na studenty doktorandských studijních programů, přičemž se jako vhodná jeví zásadní modifikace, resp. rozšíření spektra stipendijních výhod určených této nově zařazené cílové skupině. S ohledem na průmyslově-hospodářskou tradici Ústeckého kraje, stávající hospodářské podmínky a potenciál do budoucna, by se přitom nově rozšířená podpora stipendijního programu měla zaměřit prioritně na studenty technicky či přírodovědně orientovaných doktorandských oborů. Možné modifikace stipendijního programu směrem k podpoře studentů doktorandských studijních programů by mohly konkrétně spočívat v: navýšení ročního stipendia pro studenty vybraných doktorandských studijních programů, rozšíření stipendijního programu pro studenty vybraných doktorandských studijních programů o nefinanční výhody. Nefinanční výhody by mohly mít dvoustupňový charakter část výhod by byla provázána s obdobím samotného studia, část by pak mohli absolventi doktorandských studijních programů začít využívat po ukončení svého studia poté, co začnou pracovat na území Ústeckého kraje. V rámci studia by tak mohlo být doktorandským studentům nabídnuta např. možnost technickoadministrativní podpory v rámci jejich publikační činnosti či podpory obdobného charakteru v rámci zpracovávání disertační práce. Po ukončení studia by pak k těmto výhodám mohly přistupovat další výhody např. garance bezplatných jazykových kurzů u renomovaných jazykových škol či např. garance zajištění umístění dětí doktorandů do mateřské školy pro možnost optimálního sladění pracovního a rodinného života. Tyto výhody by byly časově omezeny např. na dobu 5 let po ukončení studia a zahájení pracovní činnosti. 4) Podpora absolventů vysokých škol technických oborů stáže ve firmách Jednou z překážek, s níž se absolventi po odchodu ze školy musí potýkat, je jejich nedostatečná praxe. Stáže ve firmách neboli vzdělávání praxí napomáhají tento problém efektivně řešit absolventi mohou po ukončení studia nastoupit na stáž do firem, které podnikají v jejich oboru, mohou si tak ověřit svoje znalosti a dovednosti v praxi a vylepšit svou pozici na trhu práce. 14

15 5) Podpora čerpání dotačních prostředků ze strukturálních fondů pomocí nových operačních programů na rozvoj lidských zdrojů ve VVI Primární pozornost bude věnována podpoře aktivit, jež jsou v souladu s prioritami EU, resp. Evropského sociálního fondu čl. 3 bod 2 (c) tedy podpoře výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky. V současné době lze s ohledem na implementační procesy nového programovacího období pouze odhadovat, jaký operační program by byl na této úrovni nejvhodnější prozatím se tak jeví navrhovaný Operační program Věda, výzkum a vzdělávání, který by mělo administrovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jen jako stěží odhadnutelné se v této chvíli jeví nastavení spektra potenciálních možných žadatelů a škály podporovaných projektových aktivit. Pokud to budou podmínky konkrétního operačního programu programového období dovolovat, bude se primární projekt inicializovaný Inovačním centrem nově věnovat aktivitám podporujícím zájem studentů a absolventů doktorandských programů o Ústecký kraj a práci v něm. Projektový záměr bude v sobě integrovat nejen potenciál možnosti stran pracovního uplatnění, ale i potenciál možnosti bezproblémového sladění pracovního a rodinného života v regionu (tzn. např. zasazení se o vznik samostatné mateřské školky pro děti doktorandů pracujících při nově vzniklém VTP, přizpůsobení typologie pracovních pozic v jeho rámci flexibilním úvazkům apod.). 1.2 Spolupráce inovačních aktérů Stávající stav Nedostatečná spolupráce, komunikace všech subjektů působících v oblasti VVI, nedostatečné šíření informací a znalostí tato informace se nese a prolíná všemi strategickými dokumenty Ústeckého kraje. Přitom efektivní spolupráce je nejlepší cesta k rozvoji a popularizaci vědy. Aktuální náhled do oblasti spolupráce inovačních aktérů v Ústeckém kraji podává závěr Analýzy inovačního potenciálu pro transfer technologií zpracované v červnu letošního roku v rámci projektu Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, který byl podpořen z prostředků Evropské unie: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně je největší institucí VVI v ÚK, která v současné době realizuje 16 projektů vědy a výzkumu ve spolupráci s právnickými osobami financovaných z veřejných zdrojů. Další projekty komerční spolupráce existují, ale obvykle se soustředí na aktivity s nižší přidanou hodnotou (měření). Potenciál UJEP pro spolupráci s podniky je v technické/technologické oblasti realizován nejvíce Fakultou výrobních technologií a managementu. Nejčastěji se jedná o řešení dílčích problémů firem, které využívají odbornosti pracovníků fakulty, a také o poskytování (z pohledu fakulty) víceméně rutinních měření a analýz s využitím přístrojového vybavení fakulty, které firmy samy nemají k dispozici. Jedním z problémů, který brání větší míře spolupráce UJEP s podniky, je přetrvávající image školy jako pedagogické fakulty a malá informovanost firem o skutečné nabídce a možnostech školy. 15

16 Dalším problémem je přetrvávající nesoulad mezi poptávkou podniků po okamžitých výsledcích a nabídkou, resp. obtížnou využitelností zaměstnanců školy na krátkodobé úkoly. Významným krokem pro rozvoj spolupráce UJEP s podniky bylo založení Vědeckotechnického parku, který vůči podnikům působí jako zprostředkovatel služeb, které může Fakulta výrobních technologií a managementu (FVTM) nabízet. Hlavní přínos VTP je však: o o o v navazování a udržování soustavných a opakovaných kontaktů s podniky, v budování vztahů s podniky, ve zjišťování potřeb podniků, ve vyhledávání požadavků, v nichž by mohla FVTM podnikům nabídnout služby, a v poslední době i v určité regulaci služeb, protože někdy poptávka podniků převyšuje aktuální kapacity fakulty. Tento příklad ukazuje, že organizační, manažerské a personální zajištění spolupráce s podniky, aktivní vystupování výzkumné organizace vůči podnikům, vyhledávání poptávky a vysvětlování možností (a limitů či oprávněných zájmů) odborného pracoviště, a zprostředkování konkrétních projektů a zakázek mezi podniky a odbornými pracovišti fakulty je jedním z nejdůležitějších předpokladů navázání a dlouhodobého rozvíjení spolupráce mezi výzkumnými pracovišti a firmami. 4 V roce 2012 bylo v rámci spolupráce s 26 firmami realizováno 53 zakázek a zpracováno 39 výzkumných zpráv, jež představují popis a shrnutí výstupů řešení problémů firem ve VTP. Na realizované zakázky bylo vyfakturováno 753 tis. Kč. V roce 2012 probíhala také aktivní spolupráce VTP s vědecko-výzkumnou sférou VŠCHT na společném řešení problémů průmyslu a dále v témže roce bylo pořízeno nové přístrojové vybavení v celkové hodnotě tis. Kč, umožňující rozšíření a zkvalitnění nabízených služeb pro průmyslové podniky. Za úspěšný, a to i z aplikačního hlediska, lze považovat chemický výzkum na Fakultě životního prostředí, vedoucí např. k vyvíjení látek pro potenciální vojenské použití či odstraňování znečištění půdy či vody. Další potenciálně přínosná oblast je na pomezí chemického, fyzikálního a biologického výzkumu a týká se vlastností a struktur materiálů, problematiky nanotechnologií, resp. nanomateriálů, a jejich různorodého využití v biomedicíně, farmacii, v látkách pro průmyslové technologie (filtry) a v dalších oblastech. 5 Nelze opomíjet trvalou snahu Přírodovědné fakulty UJEP o rozvoj spolupráce s aplikačním sektorem v rámci Ústeckého materiálového centra. Toto centrum bylo jako fakultní pracoviště založeno začátkem roku 2010 a i v roce 2012 rozvíjelo svou činnost. Jeho činnost zatím probíhá pouze v omezeném měřítku. I přes to se ale v roce 2012 realizovaly zakázky v rozsahu 459 tis. Kč. 4 Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí,

17 Výzkumné centrum konkurenceschopného a udržitelného rozvoje regionů (VYCERRO) je dynamickou výzkumnou platformou dvou veřejných vysokých škol (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Vysoká škola ekonomická v Praze), která propojuje odborníky napříč vědeckými obory a institucemi. V roce 2012 se VYCERRO podařilo rozšířit své aktivity v rámci zakázkových a projektových činností a získat výzkumný projekt v rámci TA ČR OMEGA. Tyto aktivity nejenom, že zvyšovaly odborné kompetence pracovníků univerzity, ale především umožňovaly vytvářet tematicky zaměřené výzkumně aplikační týmy odborníků z akademické a privátní sféry. Z pohledu dlouhodobého rozvoje VYCERRO je důležité zmínit sestavení návrhu Dlouhodobého rozvoje a následně prohloubení spolupráce se soukromými společnostmi působícími v oblasti aplikovaného výzkumu regionálního rozvoje. Na UJEP neexistuje jeden výzkumný tým. VaV je realizován jednotlivci na různých katedrách a částečně i na různých fakultách. Aktivní činnost ve VaV je dána spíše zájmem a ochotou jednotlivců ke spolupráci a ke generování společných projektů (což se zatím děje jen v omezené míře), a také k potenciální spolupráci s podnikovou sférou. Nejedná se však o společný výzkumný směr nebo o směrovanou, cíleně řízenou mezioborovou činnost. Kapacita pro spolupráci ze strany univerzity s podniky je ve skutečnosti velmi omezená. Výzkumníci jsou především lektoři a musí zajišťovat výuku, a také výzkum, který vede k publikacím (akademická prestiž a růst odbornosti) nebo k výsledkům směřujícím k bodům podle RIV. Jejich kapacitu rovněž omezují administrativní povinnosti, jsou-li ve vedení kateder nebo fakult. Aplikační využití výsledků výzkumu je sice považováno za důležité, ale ve skutečnosti na tuto oblast zbývá jen velmi malý prostor, a nelze říci, že by se mu jednotliví pracovníci či jejich školy věnovaly systematicky, cíleně či řízeným způsobem. Pobočky vysokých škol sídlících v Ústeckém kraji jsou převážně pouze učebními středisky bez vlastního výzkumu a spolupráce s aplikační sférou. Jedinou výjimkou je na detašovaném pracovišti Fakulty dopravní ČVUT v Děčíně připravovaný projekt výzkumného centra "Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci" ve spolupráci s partnery ze Zwickau. Největší počet patentů, užitných vzorů a partnerů ve firemní sféře vykazuje Výzkumný ústav anorganické chemie, jehož většina projektů směřuje do oblasti průmyslové a anorganické chemie. Přestože má partnery i mimo Ústecký kraj, stává se zde jádrem nejvýznamnější sítě spolupráce. Tato role by měla být posílena dobudováním Výzkumného a vzdělávacího centra UniCRE v Litvínově. Druhou organizací obdobného významu pro aplikační sféru je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí v Mostě, jehož více jak polovina projektů směřuje do oblasti těžby/rekultivací krajiny po těžbě. Byla prokázána ochota řady inovačních aktérů podílet se na aktualizaci Regionální inovační strategie a zapojit se do podpory rozvoje inovační ekonomiky v kraji. 17

18 1.2.2 Nedostatky a slabá místa Univerzita, vysoké školy, výzkumné organizace Velmi odlišné nastavení cílů a priorit organizace oproti firmám. Neschopnost kvalitně komunikovat s firmami. Neschopnost přizpůsobit zásadní parametry přístupu ke spolupráci potřebám komerčních subjektů (rychlost, transparentnost, kvalita, zákaznický přístup). Škola např. preferuje spolupráci na dlouhodobé bázi (minimálně jeden rok, optimálně 3 a více), zatímco jen velmi málo firem je schopno a ochotno takto dlouhodobě investovat do VaV. 6 Byrokracie a nepružné, pomalé rozhodovací procesy. Přetrvávající image univerzity jako pedagogické fakulty a malá informovanost firem o skutečné nabídce a možnostech školy. Na UJEP neexistuje jeden výzkumný tým. Chybějící ovládání principů bezpečného zacházení s důvěrnými informacemi. Neschopnost pomoci firmám se zpracováním zadání pro výzkum a vývoj. Neschopnost komunikovat firmám přínosy spolupráce a výhody nabídky. Chybějící rozpočtové položky na výdaje spojené s rozběhem transferu technologií. Nechuť, obavy a chybějící motivace vědeckých pracovníků ke komercializaci. Obecně platné tvrzení, že na českých univerzitách je možná více než v jiných typech výzkumných organizací patrný odpor vůči myšlence komercializace duševního vlastnictví a obecně spolupráci s průmyslem. Argumentem akademické půdy je odlišné poslání univerzit vzdělávání, případně ještě výzkumná činnost. Tento argument ovšem opomíjí třetí roli univerzit, kterou je šíření znalostí mimo univerzitu. 7 UJEP nemá definovanou specifickou strategii pro komercializaci. Na UJEP byla pouze založena Rada pro aplikovaný výzkum. Jejím zadáním je navrhnout strategii univerzity pro oblast související s aplikovaným výzkumem, inovacemi, novými technologiemi a transferem technologií. Strategie UJEP bude vycházet z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR. 8 Pobočky vysokých škol, které v kraji sídlí, jsou víceméně jenom učebními středisky bez vlastního výzkumu a spolupráce s aplikační sférou. Akademická politika místo manažerského přístupu napříč organizační strukturou. Administrativní zatížení vědeckých pracovníků. 6 Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, KRČ, K. Transfer technologií. Příležitost i nezbytnost pro české univerzity [online]. Brno: Mendelova univerzita, Dostupný z: 8 Výroční zpráva o činnosti Univerzity Jana Evangelisty Purkyně,

19 Firmy Absence jasně definovaných pravidel a postupů (způsobující přehnanou opatrnost). Obavy vědeckých pracovníků o ztrátu respektu svého okolí. Nedostatek času vědeckých pracovníků. Obavy vědeckých pracovníků o vyzrazení know-how konkurenčním akademikům. Neochota vědeckých pracovníků sdílet své kontakty k systematickému zpracování. Značné rozšíření neoficiálního podnikání pracovníků s neoprávněným využíváním zdrojů organizace. Rezistence vědeckých pracovníků z dalších důvodů (nedůvěra k transferu technologií či špatné zkušenosti z pokusů o formální nastavení spolupráce na komercializaci se svým zaměstnavatelem). Křížení vlivů a zájmů množství různých zainteresovaných osob. Chybějící oddělené účetní sledování různých činností s použitím stejných zdrojů. Chybějící vědomí o výhodách a možnostech spolupráce s univerzitami a výzkumnými organizacemi. Nedůvěra ve schopnost a ochotu akademického prostředí ke spolupráci. Špatné zkušenosti z pokusů o komerční spolupráci s akademickými institucemi (těžkopádnost, bezdůvodná byrokracie, absence klientského přístupu atd.). Geografická vzdálenost výzkumně-vývojové divize společnosti (umístění v zahraničí). Neporozumění cílům a komunikačnímu stylu univerzit a výzkumných organizací. Zaměření na krátkodobé cíle. Obavy o ohrožení obchodního či výrobního tajemství. Neschopnost přesně definovat zadání pro výzkum a vývoj. Nedostatek kvalifikované pracovní síly. Náklady na výzkum, riziko utopených nákladů, finanční nejistota ve vývoji a výzkumu. Velká oborová specializace firmy nad rámec možností výzkumných organizací, univerzit. Veřejná správa - legislativa Nedostatky ve způsobu financování vědy a vysokého školství. Některá pravidla veřejné podpory a bariéry v komerčním využití výsledků získaných na základě výzkumu financovaného z veřejných zdrojů. Zákon o vysokých školách bez jasného vymezení možností a pravidel pro komercializaci. Zákon o daních z příjmů znevýhodňující daňový odpočet pro firmy při zadání výzkumu univerzitám a výzkumným organizacím, oproti zajištění výzkumu vlastními silami. 19

20 1.2.3 Inovační centrum - podpůrné činnosti 1) Transfer technologií Jednou z plánovaných hlavních aktivit Inovačního centra ÚK je transfer technologií, jelikož přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe není samozřejmý. Zkušenosti z vyspělých regionů však ukazují, že tento proces lze nastartovat, urychlit či zefektivnit, a to pomocí asistence ze strany veřejné správy, resp. Inovačního centra. Transfer technologií (TT) je obousměrný přenos know-how mezi vědecko-výzkumnými organizacemi a komerční sférou. Jedná se o zprostředkování nových technologií, znalostí či výsledků vědecké práce. 9 technologie, znalosti, služby Výzkumné organizace, Univerzita INOVAČNÍ CENTRUM ÚK Firmy finance, podněty, kontakty Obrázek 1: Transfer technologií, vlastní zpracování Řádně fungující transfer technologií a znalostí představuje řadu přínosů pro přímé aktéry (výzkumné organizace, univerzity, firmy ), tak i pro společnost v příslušném regionu. Regiony podporující inovace a přenos znalostí, jako je tomu například v Jihomoravském kraji prostřednictvím Jihomoravského inovačního centra, vzkvétají a dosahují mezinárodních ocenění. Tyto regiony roztáčí pomyslné kolo příležitostí, jejichž využívání vytváří podmínky 9 JIC. Transfer technologií. Jic.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 20

21 pro vznik a tvorbu dalších příležitostí, což velmi prospívá místním univerzitám a výzkumným firmám, ale i obyvatelům. Uveďme si obecně uznávané přínosy transferů technologií: 10 Přínosy TT pro společnost Zlepšení struktury financování vědy a vysokého školství. Zvyšování výkonnosti firem s odpovídajícím zvyšováním finančních odvodů společnosti. Zvyšování inovativnosti a konkurenceschopnosti regionu. Zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel. Koncentrace finančního a znalostního kapitálu do regionu. Zvyšování atraktivnosti regionu pro zahraniční investory. Přínosy TT pro univerzitu či výzkumnou organizaci České univerzity se brání myšlence komercializace duševního vlastnictví a spolupráci s firemním sektorem obecně, jak uvádí Krč (2012). Jejich argumentem je odlišné poslání univerzity, mají na mysli zejména vzdělávání, případně ještě výzkumnou činnost. Je ale důležité si uvědomit, že univerzita má (vedle dvou již zmíněných) tři různé, vzájemně provázané role. Tou třetí rolí jsou aktivity a šíření znalostí mimo univerzitu (spolupráce s regionem, se zahraničím a s průmyslem transfer technologií). A právě o implementaci třetí role univerzity a vysokých škol zastoupených v Ústeckém kraji, se bude snažit a podporovat ji Inovační centrum ÚK. Přínosy pro vysoké školy z transferu technologií jsou jednoznačné: Vedlejší zdroj financování dalšího výzkumu a vývoje. Vedlejší zdroj odměn pro vědecké pracovníky. Podpora dlouhodobé finanční udržitelnosti univerzity zvláště při trendu snižování normativu. Kvalitnější a komplexnější výuka, lepší uplatnitelnost absolventů v praxi. Ověření výsledků výzkumu v praxi, zvýšení hodnoty těchto výsledků reálným uplatněním na trhu. Získávání nových zdrojů informací, kontaktů a podnětů pro další výzkum. Zvyšování prestiže a kredibility výzkumné organizace i jednotlivých vědců. 10 KRČ, K. Transfer technologií. Příležitost i nezbytnost pro české univerzity [online]. Brno: Mendelova univerzita, Dostupný z: 21

22 Přínosy TT pro firmy Vývoj nových výrobků znamená pro firmy potřebu výzkumné a vývojové základny, kterou ovšem ne každá firma usilující o inovace disponuje. Řešením zde je spolupráce s univerzitami či výzkumnými ústavy, které potřebné výsledky výzkumu a vývoje generují. Získání přístupu k unikátním výsledkům VaV vlastněným univerzitou / výzkumnou organizací. Získání jinak nedostupných výsledků výzkumu a vývoje, závislých na využití speciálních a nákladných zdrojů, jež firma nemá k dispozici (přístroje, vědecké kapacity, know-how, čas věnovaný výzkumu). Zkrácení inovačního cyklu u nových produktů. Snížení rizik souvisejících se správností volby technologického směru a odborným ovládnutím technologie. Získání konkurenční výhody a nového nástroje výhodného řešení potřeb zákazníků. Rychlejší strategické reakce firmy na nové trendy a identifikované tržní příležitosti. Snížení nákladů na výzkum a vývoj v poměru k dosaženým výsledkům. 2) Spolupráce s vysokými školami v kraji na jejich rozvojových záměrech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. 3) Propagace UJEP a další fungující nebo nově vznikající VaV infrastruktury. 4) Podpora vzniku komunikační platformy propojující školy a výzkumné ústavy s komerčními subjekty a systémově koordinující jejich spolupráci. 5) Inicializace možností rozvoje další spolupráce firem se studenty, doktorandy, vývojovými pracovníky VŠ. 6) Inicializace podávání společných grantů inovačních firem za účelem navazujícího vývoje a inovace předmětu transferu know-how. 1.3 Financování výzkumu, vývoje a inovací Stávající stav Výdaje na VaV uskutečněné v Ústeckém kraji jsou třetí nejnižší v České republice (po Karlovarském kraji a Vysočině). Tento stav souvisí s nízkou koncentrací kapacit výzkumu a vývoje v kraji. I přes tuto skutečnost je zaznamenán pozitivní vývoj výdajů VaV v ÚK oproti letům předchozím. Dochází znovu k růstu investic po kritickém roce Nejvýznamnějším sektorem, z hlediska nejvyšších výdajů na VaV, je sektor podnikatelský (Graf 2). 22

23 Graf 2: Zdroje financování VaV v Ústeckém kraji v % Zdroj: ČSÚ 2011, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje Nejvíce finančních prostředků je z hlediska vědních oblastí dlouhodobě investováno do technických věd. Druhou nejvýznamnější oblastí jsou přírodní vědy. Tyto dvě oblasti dlouhodobě zaujímají podíl více jak 70 % z celkových výdajů na VaV v Ústeckém kraji. V oblasti zemědělských věd byl v roce 2011 zaznamenán velký skok, ze 45 mil. Kč v roce 2010 na 123 mil. Kč v roce Minimální podíl na celkových výdajích v Ústeckém kraji mají lékařské vědy, na které byly vynaloženy pouhé 2 mil. Kč. Podle typu činnosti připadá nejvyšší část výdajů na oblast aplikovaného výzkumu, na rozdíl od České republiky, kde převažující činností byl experimentální vývoj. DOTACE JAKO ZDROJ FINANCOVÁNÍ VVI Nejvýznamnějším nástrojem podpory infrastruktury pro VaV představuje Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) v gesci MŠMT. Úspěšní žadatelé jsou převážně vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, soukromé výzkumné organizace tvoří pouze zlomek úspěšných projektů. Průměrná výše dotace připadající na region ČR je cca 3,5 mld. Kč. Pouze 4 kraje ČR jsou nadprůměrné, z nichž výrazně vynikají především Jihomoravský a Středočeský kraj. Ústecký kraj získal dotaci na dva projekty: 1) UJEP Moderní vzdělávací a vědecko-výzkumná infrastruktura Filosofické fakulty UJEP (dotace tis. Kč) a 2) VÚANCH a.s. Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (dotace tis. Kč). Celková získaná dotace ve výši 726 mil. Kč je přibližně 5x menší než je republikový průměr, přičemž vzhledem k celkové agregované výši dotace přidělené z OP VaVpI k říjnu 2012 představuje přibližně 1,6 %. Nejvýznamnějším, resp. jediným nástrojem podpory inovační infrastruktury byl v minulém období Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) a v současném období Operační 23

24 program Podnikání a inovace (OPPI), oba programy v gesci MPO. Do září 2012 bylo z OPPP a OPPI podpořeno celkem 85 projektů vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, inovačních center a center transferu technologií. Nejvíce projektů bylo realizováno na Moravě 58 projektů (více než 68 % všech schválených projektů). Ústecký kraj, se svými 2 projekty, je hluboko pod celorepublikovým průměrem (Graf 3). Graf 3: Velikost realizovaných investic do inovační infrastruktury (VTP, PI a CTT) podpořené z OPPP a OPPI (v tis. Kč) dle krajů ČR Zdroj: září 2012 Největší objem investic do inovační infrastruktury zaznamenal Středočeský kraj ( tis. Kč), viz Graf 3. Všechny ostatní kraje Čech jsou již pod průměrem ČR, který činí tis. Kč. Na Moravě byly realizovány investice do inovační infrastruktury ve výši tis. Kč, což z pohledu celkové podpory inovační infrastruktury ČR z OPPP a OPPI představuje více než 53 %. Současně je třeba brát v úvahu skutečnost, že řada projektů je dosud v procesu hodnocení. Ústecký kraj získal na podporu inovační infrastruktury tis. Kč. Málo rozvinutý podnikatelský sektor nebyl příliš aktivní a úspěšný v podávání projektů do programů OPPP a OPPI. Z hlediska projektové aktivity malých a středních podniků, dosáhl kraj pouze dvou třetin průměru ČR, a to i přesto, že je zde relativně dostatečně zastoupena veřejná poradenská infrastruktura (dvě regionální poradenská a informační centra a jedna regionální rozvojová agentura). Nízké využívání dotačních prostředků na území kraje, ať již podnikatelské či akademické sféry v oblasti rozvoje VaV činností je jednou z bariér jeho rozvoje. Krajské dotační programy na podporu VVI Podpora VVI ze strany krajské samosprávy ve formě dotačních programů v současné době neexistuje. Šetření provedené v roce 2010 mezi firmami a publikované v Akčním plánu Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací Ústeckého kraje na období , ale ukázalo, že firmy by uvítaly využití vnější podpory, a to nejvíce ve formě financování inovací, a dále pak metodické podpory a lidských zdrojů. 24

25 1.3.2 Nedostatky a slabá místa Malé využití operačních programů (OP VaVpI a OP PI) žadateli z regionu. 3. nejnižší výdaje na VVI v ČR po kraji Vysočina a Karlovarském. Žádní soukromí zahraniční investoři, minimální podíl veřejných zahraničních zdrojů. Neexistence krajského dotačního programu podporujícího výzkum, vývoj a inovace Inovační centrum - podpůrné aktivity 1) Podpora čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie V dalším období je proto nutné předejít neefektivnímu využití financování z EU, aktivně se o možnosti dotace zajímat, resp. ze strany regionální správy se podílet na informačních kampaních a vyhledávat je a podporovat realizaci vytipovaných projektů. Jistým omezením je nedostatek informací o budoucí podobě čerpání financí z fondů, o jeho zaměření a finanční výši pro oblast VaV. 2) Podpora a koordinace inovačních voucherů 11 Inovační vouchery jsou unikátním nástrojem podpory spolupráce podniků s vědeckovýzkumnými institucemi působícími v Ústeckém kraji. Umožňují firmě plně se soustředit na byznys, zatímco výzkumník dodá znalosti potřebné pro inovace. Podnikatelé získají nové technologie a výzkumné partnery a vědci najdou průmyslové aplikace pro výsledky výzkumu. Spolupráce mezi výzkumnou a komerční sférou přináší vysokou přidanou hodnotu, která může výrazně posílit konkurenceschopnost zúčastněných aktérů i celého regionu. Jedná se o osvědčený nástroj podpory transferu technologií v mnoha regionech ČR. Inovační voucher je dotace v určité hodnotě určená na nákup znalostí (služeb) od jedné z vědecko-výzkumných organizací v kraji s minimální administrativní zátěží. 3) Zprostředkování rizikového kapitálu Jednou z činností Centra bude zprostředkování rizikového kapitálu od investorů k cílovým společnostem, resp. doporučení podnikatelských záměrů inovačních firem působících v Ústeckém kraji společnostem rizikového kapitálu. V případě potřeby může Centrum pomoci výzkumným firmám podnikatelské záměry vypracovat. Malé a střední inovační podniky se zaměřují na realizaci nových nápadů, myšlenek a výstupů výzkumu a vývoje. Inovační řešení mají ze své podstaty značně rizikový charakter. Je proto příznačné, že v této oblasti podnikatelské činnosti představuje rizikový kapitál významný zdroj financování nových, technologicky zaměřených firem a může tak sehrát klíčovou úlohu při podpoře průlomových inovací a komercializaci vědeckých a technických znalostí, které vznikají v soukromém a veřejném výzkumu. 11 JIC. Inovační vouchery. Jic.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 25

26 1.4 Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v sobě zahrnuje dvě základní skupiny. Je to infrastruktura pro výzkum a vývoj (vysoké školy veřejné i soukromé, veřejné výzkumné instituce, soukromé výzkumné organizace) a infrastruktura pro inovace inovační infrastruktura (soukromé i veřejné vědeckotechnické parky, inovační centra, centra pro transfer technologií, podnikatelské inkubátory, technologická centra a další) Infrastruktura pro výzkum a vývoj Stávající stav Infrastruktura pro VVI je v Ústeckém kraji reprezentována především Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem s více než 900 zaměstnanci, studenty a 8 fakultami. Univerzita je centrem základního a částečně také aplikovaného výzkumu se zaměřením především na humanitní a přírodovědné vědní obory. Je nutné jasně deklarovat, že na rozdíl od jiných regionů ČR chybí v řadě případů v Ústeckém kraji aktivita regionálních pracovišť vysokých škol v oblasti výzkumu a vývoje, touto aktivitou se zabývající výhradně v rámci sídel těchto škol umístěných mimo region Ústeckého kraje, kde mají celkové zázemí pro podporu VaV. UJEP je tak jedinou vysokou školou, na které probíhají odděleně vedené výzkumné činnosti v rámci dvou fakult tj. Přírodovědecké fakulty a v rámci Fakulty výrobních technologií a managementu, která provozuje od roku 2010 Vědeckotechnický park. Dále také na Fakultě životního prostředí. Výzkumnou základnu tvoří dále několik soukromých nebo veřejných výzkumných organizací, které se soustředí především na aplikovaný výzkum orientovaný na potřeby komerční sféry a oborovým zaměřením většinou odpovídají dlouhodobým specializacím regionálního hospodářství Výzkumný ústav anorganické chemie, Výzkumný ústav hnědého uhlí, Chmelařský institut, Výzkumný ústav rostlinné výroby Agrobiotechnologické výzkumné centrum pro revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj Severočeského regionu Chomutov a Výzkumný ústav balneologický. Největší počet patentů, užitných vzorů a partnerů ve firemní sféře vykazuje Výzkumný ústav anorganické chemie, jehož většina projektů směřuje do oblasti průmyslové a anorganické chemie. Přestože má partnery i mimo Ústecký kraj, stává se zde jádrem nejvýznamnější sítě spolupráce. Druhou organizací obdobného významu pro aplikační sféru je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí v Mostě, jehož více jak polovina projektů směřuje do oblasti těžby/rekultivací krajiny po těžbě. Třetím soukromým subjektem VaV v kraji je Chmelařský institut, jehož činnost se zaměřuje na pěstování, zpracování a posklizňové úpravy chmele a který dosahuje významných výsledků v oblasti prodeje licencí a užitných vzorů. Nadprůměrných výsledků vzhledem ke své velikosti dosahuje i Agrobiotechnologické výzkumné centrum pro revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj Severočeského regionu Chomutov. 26

27 1.4.2 Infrastruktura pro inovace Stávající stav Inovační infrastruktura v Ústeckém kraji zahrnuje 4 subjekty typu podnikatelského inkubátoru/vědeckotechnického parku: Podnikatelské centrum RUMBURK, VTP, s. r. o. Vědeckotechnický park Ústí nad Labem Podnikatelské a inovační centrum Most Technologický park Chomutov o. p. s. Tabulka 5: Analýza slabých a silných stránek inovační infrastruktury v ÚK Silné stránky/výhody Slabé stránky/nevýhody Podnikatelské centrum RUMBURK, VTP, s. r. o. - Široká spolupráce s VŠ i mimo region, AV ČR - Aktivity zaměřené na budoucí absolventy VŠ (workshopy, semináře) - Ojedinělé výzkumné pracoviště v oblasti optomechaniky - Rozloha areálu VTP - Dostatečně široké zaměření společností ve VTP na zdravotnictví, optiku a optomechaniku, automobilový průmysl - Podíl soukromých zdrojů na financování provozu parku - Nabídka služeb komerčního charakteru podporující i nově vznikající společnosti - Nepříliš ideální lokace z pohledu dopravní dostupnosti - Nedostatek firem s inovačním potenciálem, resp. vlastními odděleními VaV - Obecně špatná struktura kvalifikovaných lidských zdrojů v regionu. Vědeckotechnický park Ústí nad Labem - Podpora firem bez vlastních kapacit VaV - Zaměření na spolupráci s dalšími subjekty formou partnerství v projektech např. nabídkou laboratoří a vhodných prostor - Součást vysokoškolského kampusu úzké propojení s FVTM UJEP - Cílená příprava inženýrů a doktorandů pro firmy v rámci VTP - Nabídka společných VaV činností a práce na zadaných problémech mezi firmou a VaV kapacitami VTP - V současné době malá plocha celého VTP, resp. prostor laboratoří a specializovaných pracovišť - Provázanost parku s FVTM UJEP s sebou nese snížené rozhodovací pravomoci o příjmech z přímé činnosti VTP a strategii dalšího rozvoje - Nutnost souladu rozvoje VTP s dlouhodobými plány rozvoje univerzity, nízká flexibilita v reakci na potřeby firem Podnikatelské a inovační centrum Most - Nabízené činnosti zaměřené i na transfer technologií v tradičních oborech regionu (chemie, energetika, ale i zpracování - Pozvolný úbytek firem a nízká naplněnost areálu - Nízké příjmy z využívání služeb vedly 27

28 odpadů) - Podpora přípravy lidských zdrojů školení rekvalifikace - Široká nabídka služeb pro začínající firmy s inovačním potenciálem - Rozloha centra - Podpora zejména vzdělávacích služeb a nabídky komerčních služeb pro usídlené firmy - Přítomnost inovačních firem navázaných na velké korporace a firmy - Spolupráce s výzkumnými ústavy i VŠ Technologický park Chomutov o.p.s. Zdroj: Vědeckotechnický park inkubátor v Ústeckém kraji, 2012 k jejich postupnému útlumu - Postupná přeměna služeb inovačního centra na služby odpovídající podnikatelskému inkubátoru - Stávající provoz pouze na úrovni naplnění povinností souvisejících se získáním dotace bez další vize rozvoje - Převažují činnosti podnikatelského inkubátoru - Nabídka služeb se zaměřením na nepřímou podporu výzkumných aktivit (vzdělávání, pronájmy bez participace na výzkumných činnostech usídlených firem) - Pronájem volných prostor bez další přidané hodnoty (vybavení atp.) Bariéry a nedostatky fungování infrastruktury pro inovace Jako nejvýznamnější bariéra fungování inovační infrastruktury je vnímána absence dlouhodobé a důsledně uplatňované koncepce rozvoje VaV na celém území kraje, jak vyplývá z rozhovorů se zástupci inovační infrastruktury v regionu provedených v rámci zpracování analýzy s názvem Vědecký park inkubátor v Ústeckém kraji. Toto s sebou nese nesystematičnost a nízkou koordinaci činností podporujících rozvoj VaV v daném regionu. Stávající inovační infrastruktura se potýká s nedostatkem vhodných kvalifikovaných pracovníků, kteří by pomohli přilákat jednotlivé firmy do již funkčních či plánovaných VTP/PI. Hlavní bariérou je tak nedostatek vhodných subjektů rozvíjejících svou činnost v oblasti VaV, které by byly schopné dlouhodobě naplnit infrastrukturu, která již nyní v Ústeckém kraji existuje. Většina parků je pouze z jedné třetiny obsazena inovačními firmami a část jejich kapacit tak působí také jako podnikatelský inkubátor, resp. působí zde firmy bez dalšího inovačního potenciálu. Schopnost přilákat do regionu dostatek inovačních firem lze tedy považovat také za zásadní překážku při dalším rozvoji VaV v kraji a zvyšování podílu těchto firem na celkovém HDP kraje. Chybí lidské zdroje a finanční podpora pro začínající firmy či firmy mající potenciál pro realizaci a rozvoj vlastního výzkumu. Další bariérou je i to, že pouze VTP Rumburk působí aktuálně jako Centrum transferu technologií (CTT). TPCV v tomto směru funguje spíše pouze na bázi získávání kontaktů a zkušeností ze spolupráce s partnery V Německu a to především v oblasti projekční činnosti (tedy nikoli klasické na úrovni VaV). PI VÚHU od této činnosti již upustilo a VTP UJEP vůbec jako CTT nepůsobí. 28

29 Další plánovaná inovační infrastruktura K významnému posílení potenciálu VVI v Ústeckém kraji v příštích letech přispějí některé velké projekty, které jsou ve stádiu realizace: 1) Výzkumně vzdělávací centrum UniCRE (UNIPETROL Centrum výzkumu a vzdělávání) Významnou nově vznikající organizací VVI je Výzkumně vzdělávací centrum Unipetrol. Projekt Výzkumného ústavu anorganické chemie podpoří Evropská unie částkou cca 600 milionů korun z OP VaVpI. Toto regionální centrum vyroste v příštím roce v budově společnosti Unipetrol RPA v průmyslovém areálu v Záluží u Mostu. Propojí výzkumné kapacity se špičkovou výukou a průmyslovou praxí. V rámci projektu vznikne 23 moderně vybavených laboratoří, konferenční sál se dvěma posluchárnami a další zázemí pro výzkum i vzdělávání. V nově vybavené budově bude mít Centrum k dispozici 35 samostatných experimentálních aparatur, které umožní zkoumání většiny katalytických, petrochemických a rafinérských procesů, včetně studia moderních procesů konverze obnovitelných surovin (biomasy) a environmentálních technologií. Skupina Unipetrol má v severních Čechách největší výrobní kapacity. V průmyslovém areálu v Záluží jsou umístěny provozy petrochemie Unipetrolu RPA a jedna z rafinérií skupiny litvínovská část České rafinérské. Nově budované centrum se zaměří na výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání v oblasti rafinérských a petrochemických technologií, environmentální technologie a procesy pro efektivní využívání obnovitelných zdrojů. Dotace umožní provádět aplikovaný i základní výzkum v oblasti průmyslové chemie a inovovat chemické technologie s cílem zvýšit jejich bezpečnost a snížit dopady na životní prostředí. Projekt počítá také s aktivním zapojením do výzkumných programů na národní i evropské úrovni a s aplikací výsledků výzkumu a vývoje do praxe formou společných projektů s průmyslovými podniky. Centrum v Záluží naváže na dlouholetou úspěšnou spolupráci VÚAnCh s VŠCHT Praha a akademickými pracovišti Akademie věd ČR, se kterými v minulosti řešil a v současnosti řeší radu společných výzkumných projektů. Bude rovněž pokračovat ve spolupráci s výrobními podniky, především malými a středními firmami, a to zejména ze severočeského regionu. Odběrateli smluvního výzkumu budou podniky skupiny Unipetrol ale i další firmy z oboru. Z regionu jsou to například Spolchemie Ústí nad Labem, Hexion Sokolov, Spolana Neratovice nebo Synthos Kralupy. Význam tohoto centra přesahuje hranice regionu. Centrum bude ve svém oboru průmyslové chemii výjimečné. Nejen napojením na průmyslovou infrastrukturu, ale i zaměřením a kvalitou výzkumného týmu. Vychová mladé výzkumné pracovníky, kteří se budou moci zapojit do výzkumných programů na národní i evropské úrovni. Centrum má zahájit činnost do roku Předpokládá se, že zde bude pracovat až 75 výzkumných pracovníků, z toho 20 pracovních míst vznikne nově. 29

30 2) Park Nupharo Dalším plánovaným projektem je park Nupharo pro vývoj technologií stejnosměrného proudu, který by měl vyrůst u Žďárku (část obce Libouchec). Park buduje švýcarská firma ABB, která do projektu investuje 2,3 milionu eur (59,5 milionu Kč), 12 milionů eur půjde z Evropské unie. Cílem projektu je podle ní vývoj a obchodní využití technologií stejnosměrného proudu, ale i jiných technologií, které umožní snížit náklady na energii a uhlíkové emise. Součástí projektu je také inkubátor, který poskytne podporu mladým podnikům. Budou moci čerpat granty z Evropské unie nebo zvýhodněné půjčky na investice, výzkum, pracovní náklady a marketing. Inkubátor Nupharo Park poskytne zdroje, zařízení a obchodní poradenství nutné pro úspěšný vstup na trh. Výrobní zázemí nabídne jedinečné prostředí pro testování komerčních aplikací a využitelnost nových technologií. Technologický park je v současné době ve výstavbě a měl by být dokončen v první polovině roku Areál bude stát na pozemku o celkové rozloze metrů čtverečních. V první fázi vznikne pět výrobních hal. Spolu se zamýšlenou polyfunkční budovou budou mít metrů čtverečních užitné plochy. Strategickými partnery projektu jsou nadnárodní společnosti ABB, Philips a Cisco, které podporují finančně nejen výstavbu a provoz parku, ale měly by také výhledově spolupracovat s vybranými usídlenými firmami na svém výzkumném programu. Zdroj: ustecky.denik.cz 3) VTP Louny Náplní projektu VTP LOSTR (LEGIOS) je vybudování vědeckotechnického parku (VTP) a centra pro transfer technologií (CTT) specializovaného na výzkum a vývoj v oblasti kolejových vozidel a komponentů pro kolejová vozidla. Provozovatelem VTP bude společnost LOSTR a.s., resp. LEGIOS a.s. (od došlo k přejmenování společnosti LOSTR a.s.), která se zabývá vývojem, výrobou a rekonstrukcí nákladních kolejových vozů. Klíčovým partnerem projektu je Západočeská univerzita v Plzni. Na řešení konkrétních výzkumných úkolů se dále budou podílet další subjekty, se kterými žadatel dlouhodobě spolupracuje. Jsou to zejména Výzkumný ústav železniční (VÚŽ), Výzkumný ústav železničních vozidel (VÚŽV) a výrobce brzdových systémů DAKO-CZ a.s. VTP bude umístěn přímo v areálu žadatele. Hlavní devizou projektu je blízkost umístění VTP, dílen a zkušebních kapacit provozovatele. Provozovatel poskytne tyto kapacity členům VTP k testování a zkoušení výstupů VaV, což usnadní ověřování funkčnosti a kompatibility s používanými technologiemi a sníží náklady. Pro účely vybudování VTP bude rekonstruována administrativní budova, kde bude k dispozici 1400 m 2 kanceláří a vývojových pracovišť. Cílem projektu je podpořit podnikatelské subjekty, které se zaměřují na výzkum a výrobu komponent pro železniční vozidla, podniky zabývající se strojírenskou výrobou, nebo spolupracující se strojírenskými firmami jako řešitelé technických problémů a výzkumných 30

31 úkolů. Tzn. umožnit všem členům VTP vývoj, zkoušení a aplikaci nových poznatků přímo ve výrobě a spolupracovat na řešení technických problémů s techniky provozovatele. Hlavními přínosy projektu jsou tvorba nových udržitelných pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou, rozšíření možností uplatnění vysokoškolských studentů technických oborů, rozvoj podnikání, přenos technologií a znalostí mezi VŠ a firemní sférou a tvorba prostředí pro kvalitní investice zahraničních firem. 4) Moderní vzdělávací a vědecko-výzkumná infrastruktura Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně Projekt plánuje vybudování zázemí pro výzkumnou a vzdělávací činnost Filozofické fakulty, které významným způsobem podpoří její kvalitativní i kvantitativní rozvoj. Bude se jednat o rekonstrukci objektů F1 a F2, které se nacházejí v areálu Kampusu Univerzity J. E. Purkyně. Cílem předkládaného projektu je zajistit moderní infrastrukturu pro rozvíjející se fakultu univerzity UJEP, zajistit kvalitní podmínky pro výuku na FF, která se aktivně zabývá výzkumem (důraz na rozvoj doktorandského studia), a zajistit zvýšení kvality lidských zdrojů pro VaV a zvýšení zapojení studentů do výzkumu. Pro unikátní výzkumné pracoviště Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF bude pořízeno specializované přístrojové vybavení, díky němuž bude možné jednak rozvíjet výzkum v oblasti dokumentace a digitalizace kulturního dědictví a zároveň ve větší míře i kvalitě zapojovat do těchto aktivit studenty relevantních oborů (obor Dokumentace památek a Kulturně historická regionalistika). Výstupem projektu bude celkem m 2 nově zrekonstruovaných kapacit pro FF UJEP, které budou sloužit vzdělávacím i výzkumným účelům studentů všech oborů realizovaných na FF, zejména magisterského a doktorandského stupně; tito studenti jsou do výzkumných projektů zapojováni již nyní, díky tomuto projektu však získají adekvátní zázemí a jejich badatelské aktivity se budou moci rozvinout kvantitativně i kvalitativně. Celková dotace je ve výši 262 mil. Kč. 5) Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci Na detašovaném pracovišti Fakulty dopravní ČVUT v Děčíně je připravován projekt výzkumného centra "Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci". Investice má směřovat do vybudování laboratoří zaměřených především na aplikovaný výzkum v oblasti dopravy, speciálně navrhování, optimalizace dopravních uzlů, simulace silniční dopravy a vozidel, převod modelů do virtuální reality, 3D skenování reálných dopravních uzlů a jejich optimalizace. Externí organizace se budou na chodu centra podílet v koordinaci s Okresní hospodářskou komorou v Děčíně a s BIC Zwickau. Druhým projektovým partnerem je Westsächsische Hochschule Zwickau. Primárním uživatelem výsledků bude nejspíše komerční sféra, státní správa, městské a obecní úřady, apod. Pokud 31

32 projekt bude úspěšný v dotačním řízení Cíle 3 Operační program přeshraniční spolupráce ČR - Sasko, otevření je předpokládáno na rok Práci by zde mělo najít 5 výzkumníků. 12 6) Rozšíření stávajících inovační infrastruktury Jednotlivé vědeckotechnické parky, zejména Vědeckotechnický park UJEP a Rumburk uvažují i o dalším rozvoji svých aktivit a areálů Nedostatky a slabá místa UJEP je jedinou vysokou školou v regionu, kde probíhají výzkumné činnosti Přírodovědecká fakulta a Fakulta výrobních technologií a managementu. UJEP je jedinou VŠ v regionu, která nabízí doktorandské studijní programy v technických resp. přírodovědných oborech. V regionu chybí dlouhodobá historie technického vzdělávání. Nedostatek vhodných vědeckých kvalifikovaných pracovníků. Nízká atraktivita regionu pro investory s inovačními záměry. Nezájem investorů o region znamená nízký podíl investic v oblasti rozvoje VaV. Z toho plyne nízká nabídka atraktivního pracovního uplatnění pro absolventy VŠ, kteří raději odcházejí mimo region. Stávající situaci tak lze označit za uzavřený kruh, vzájemně se ovlivňujících příčin a jejich následků. Nedostatek vhodných subjektů rozvíjejících svou činnost v oblasti VaV. Pouze VTP Rumburk působí aktuálně jako Centrum transferu technologií (CTT). Chybí lidské zdroje a finanční podpora pro začínající firmy či firmy mající potenciál pro realizaci a rozvoj vlastního výzkumu Inovační centrum podpůrné činnosti 1) Propojování a koordinace stávajících a nových kapacit inovační infrastruktury v Ústeckém kraji s příchozími investory a s regionálními firmami Kapacita stávající infrastruktury pro inovace není v současné době dle výše uvedených informací plně využívána a v kraji se dále budují nové kapacity prostřednictvím soukromých investorů. Z toho vyplývá, že Ústecký kraj disponuje dostatečným množstvím fyzické inovační infrastruktury. Z tohoto důvodu není vůbec nutné budovat z pozice kraje další inovační infrastrukturu, ale spíše založit Centrum, které bude propojovat a koordinovat VVI s využitím stávající a plánované infrastruktury za účelem růstu celého regionu v této oblasti. 12 Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí,

33 Tento pohled zaujímají i zástupci VŠ, u kterých je další investice do inovační infrastruktury v regionu vítána, ale pouze za předpokladu, že doplní již existující infrastrukturu (a její činnosti) a nabídne služby, které výrazným způsobem přispějí k provázanosti základního výzkumu s praxí. Současně však vnímají, že stávající VTP potřebují oživení zejména na úrovni jejich propojení s VŠ, výzkumnými ústavy a praxí. 2) Vybudování školícího centra S ohledem na výše zmíněnou největší slabou stránku regionu v oblasti možnosti dalšího rozvoje VaV (nedostatek kvalitních vědeckých pracovníků) by dalším uvažovaným záměrem Inovačního centra, který je možné podpořit s fondů Evropské unie, mělo být vybudování školícího centra, které umožní rychle připravovat kvalifikované pracovníky pro příchozí subjekty s inovačním potenciálem. 1.5 Regionální inovační strategie Regionální inovační strategie severozápadních Čech (dále jen RIS ) byla zpracována s podporou 5. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj EU pod označením RITTS INBO (RITTS - regionální strategii inovace a transferu technologií a INBO - Inovace pro severozápadní Čechy a Opolské vojvodství v Polsku). Příprava a zpracování strategického dokumentu nebyly pouze spolufinancovány z EU zdrojů, ale také podpořeny znalostmi a zkušenostmi z partnerských regionů Saska a Toskánska. Byla vytvořena v r jako střednědobý dokument pro období let a schválena Radou kraje, nikoli však Zastupitelstvem kraje. RIS stanovila 3 priority: 1) Spolupráce všech aktérů VVI 2) Rozvoj infrastruktury pro VVI 3) Finanční a politická podpora VVI Stávající stav RIS pracoval s horizontem roku 2010, prakticky však jeho cílená implementace skončila po roce od jeho vzniku. Příčinu můžeme spatřovat mj. v obecném zaměření opatření RIS, zejména však kvůli slabosti a pasivitě regionálních partnerů z řad výzkumných institucí a podniků. Na tuto situaci reagovala v roce 2005 Rada kraje ustavením své Komise s názvem Rada pro vědu, výzkum, vývoj a inovace, složenou ze 7 členů reprezentujících ovšem pouze vedení kraje, Krajský úřad a místní regionální rozvojové agentury. Tato Rada funguje poměrně aktivně dosud a přichází s návrhy pro Radu kraje na konkrétní podpůrná opatření pro rozvoj VaV v kraji. Slabinou je ale prakticky nulová přímá komunikace s místní výzkumnou a vývojovou základnou RISHMP. Regionální inovační strategie v ostatních krajích. Rishmp.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 33

34 V roce 2010 byl k RIS zpracován Akční plán Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací Ústeckého kraje na období Jeho vznik iniciovala Rada pro vědu, výzkum, vývoj a inovace Ústeckého kraje, a to zejména v souvislosti s končící platností RIS a situací v koncepčním řízení vědeckého, výzkumného a inovativního potenciálu Ústeckého kraje. V Akčním plánu byla stanovena rozvojová vize: Realizovat konkrétní aktivity s bezprostředním pozitivním dopadem na VVI v Ústeckém kraji a připravit půdu pro zlepšení pozice kraje v příštím plánovacím období EU. Za účelem naplnění této vize byly navrženy čtyři dílčí strategie, v rámci strategií poté naplánována konkrétní opatření. Obrázek 1: Schematický přehled opatření a jejich řazení do příslušných strategií Zdroj: Akční plán Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací v Ústeckém kraji na období 2010, str. 32 Naplňování Akčního plánu je následující: Strategie 1 Prioritní projekt Krajské centrum pro transfer technologií (KCTT) POPIS OPATŘENÍ - Společný projekt VÚANCH, VÚHU a VŠCHT. V provozní fázi bude KCTT zajišťovat transfer poznatků od výzkumných organizací k aplikační sféře, vyhodnocování komerčního potenciálu výsledků VaV, vyhledávání potenciálních partnerů pro komercializaci, komunikaci a spolupráci s partnery regionálního systému pro komercializaci výsledků VaV (profesní asociace, klastry, technologické platformy apod.). KCTT bude primárně určeno pro přenos VaV výstupů VÚANCH, VÚHU a VŠCHT směrem ke komerční aplikační sféře v Ústeckém kraji. SOUČASNÝ STAV - Projekt není realizován. OPATŘENÍ NENÍ NAPLNĚNO. 34