PØÍRUÈKA K EVROPSKÝM RADÁM ZAMÌSTNANCÙ VZDÌLÁVACÍ MODUL PRO ÈESKÉ A SLOVENSKÉ ZÁSTUPCE ZAMÌSTNANCÙ V EVROPSKÝCH RADÁCH ZAMÌSTNANCÙ PRÍRUÈKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PØÍRUÈKA K EVROPSKÝM RADÁM ZAMÌSTNANCÙ VZDÌLÁVACÍ MODUL PRO ÈESKÉ A SLOVENSKÉ ZÁSTUPCE ZAMÌSTNANCÙ V EVROPSKÝCH RADÁCH ZAMÌSTNANCÙ PRÍRUÈKA"

Transkript

1 PØÍRUÈKA K EVROPSKÝM RADÁM ZAMÌSTNANCÙ VZDÌLÁVACÍ MODUL PRO ÈESKÉ A SLOVENSKÉ ZÁSTUPCE ZAMÌSTNANCÙ V EVROPSKÝCH RADÁCH ZAMÌSTNANCÙ PRÍRUÈKA K EURÓPSKYM ZAMESTNANECKÝM RADÁM VZDELÁVACÍ MODUL PRE ÈESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZÁSTUPCOV ZAMESTNANCOV V EURÓPSKYCH ZAMESTNANECKÝCH RADÁCH Zpracováno experty ÈMKOS, KOZ SR, IVO SR a Syndex Praha 2007 S FINANÈNÍ PODPOROU EVROPSKÉ KOMISE WITH THE FINANCIAL SUPPORT OF THE EUROPEAN COMMISION

2 PŘÍRUČKA K EVROPSKÝM RADÁM ZAMĚSTNANCŮ VZDĚLÁVACÍ MODUL PRO ČESKÉ A SLOVENSKÉ ZÁSTUPCE ZAMĚSTNANCŮ V EVROPSKÝCH RADÁCH ZAMĚSTNANCŮ PRÍRUČKA K EURÓPSKYM ZAMESTNANECKÝM RADÁM VZDELÁVACÍ MODUL PRE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZÁSTUPCOV ZAMESTNANCOV V EURÓPSKYCH ZAMESTNANECKÝCH RADÁCH Zpracováno experty ČMKOS, KOZ SR, IVO KOZ SR a Syndex Praha 2007

3 PŘÍRUČKA K EVROPSKÝM RADÁM ZAMĚSTNANCŮ PRÍRUČKA K EURÓPSKYM ZAMESTNANECKÝM RADÁM Zpracováno experty ČMKOS, KOZ SR, IVO KOZ SR a Syndex ČMKOS Všechna práva vyhrazena Vydala ČESKOMORAVSKÁ KOMORA ODBOROVÝCH SVAZŮ ve vydavatelství EDUCA SERVICE ISBN

4 O B S A H Úvod 5 I. ZÁKLADNÍ PODKLADOVÉ INFORMACE - CO JE DOBRÉ ZNÁT 7 1. Evropský sociální dialog 7 a) Evropští sociální partneři na nadodvětvové úrovni 7 b) Vývoj a formy evropského sociálního dialogu Právo na informace a konzultace v EU a příslušné směrnice 12 a) Směrnice o informacích, konzultacích a zapojení zaměstnanců 12 b) Směrnice o evropských radách zaměstnanců Směrnice o evropských radách zaměstnanců v české legislativě Smernica rady EU 1994/45/es z 22. septembra 1994 o zriadení európskej zamestnaneckej rady vo slovenskej legislatíve Další vývoj ohledně směrnice o ERZ na úrovni EU 25 II. PRAKTICKÉ KROKY - JAK NA TO Jak vybrat člena vyjednávacího výboru a evropské rady zaměstnanců v České republice Ako vybrať zástupcu zamestnancov do EZR na Slovensku Zapojení do činnosti existující evropské rady zaměstnanců Založení evropské rady zaměstnanců 33 a) Praktické kroky 33 b) Praktické kroky pro založení ERZ v kostce 36 c) Vzory modelových dopisů Dohoda o vytvoření ERZ a její obsah Práce zástupce v evropské radě zaměstnanců Evropské rady zaměstnanců a odbory Možné problémy 46 3

5 III. NADNÁRODNÍ KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ, SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOST PODNIKŮ A ERZ Nadnárodní vyjednávání Sociální odpovědnost podniku (SOP) a zástupci zaměstnanců Vyjednávání dohod a textů evropskými radami zaměstnanců - příklady 50 Závěr 53 Příloha: glosář a vysvětlivky 55 4

6 Ú V O D V roce 1994 byla schválena směrnice Evropských společenství č. 94/45 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství. Podle této směrnice má zaměstnavatel s působností na území členských států EU, který zaměstnává alespoň 1000 zaměstnanců v členských státech, přičemž alespoň ve dvou z nich po 150 zaměstnancích, povinnost vytvořit určitou formu poskytování nadnárodních informací svým zaměstnancům. V roce 2006 působilo v Evropě celkem evropských rad zaměstnanců (ERZ) nebo jiných informačních struktur. V České republice působí pobočky nadnárodních podniků spadajících do působnosti směrnice 94/45/ES. V 333 těchto podnicích působících v České republice již evropská rada zaměstnanců existuje. Čeští zástupci jsou členy zhruba 100 z nich. Ve Slovenské republice jsou pobočky 340 podniků spadajících do působnosti směrnice, 199 z nich má ERZ a slovenští odboráři jsou členy cca 30 z nich. Roste rovněž počet českých a slovenských podniků spadajících do působnosti směrnice. České i slovenské odbory, které mají členy v ERZ, pociťují nezbytnost školit a motivovat tyto členy k tomu, aby ve svých ERZ hráli aktivní roli a naučili se plně a efektivně využívat možnosti svého členství v nich. Mnozí z členů ERZ se v minulosti zúčastnili různých projektů a zasedání organizovaných zejména evropskými odvětvovými odborovými federacemi a v rámci různých projektů EU. Silně však pociťují, že přišla doba na to, aby si české a slovenské odbory vypracovaly a vyzkoušely vlastní školicí modul a příručku. Tato potřeba byla prokázána přímým zájmem členských svazů i průzkumy mezi nimi a jejich zástupci v ERZ realizovanými v nedávné minulosti. Školení by mělo být modelováno na základě systému a kultury vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli zúčastněných zemí. A tak zástupci členských svazů ČMKOS a KOZ SR v ERZ vyjádřili potřebu vlastního školicího programu, který by jim byl "ušit" na míru. Proto ČMKOS předložila v roce 2006 Evropské komisi žádost o projekt, v jehož rámci se vypracuje příručka a školicí modul, které by byly vyzkoušeny pro 1 Zdroj: ETUI-REHS - Evropský odborový institut pro výzkum, vzdělávání a zdraví a bezpečnost při práci 2 Zdroj údajů týkajících se počtu podniků: Stanovisko EHSV č. SOC/220 o evropských radách zaměstnanců 5

7 školení členů ERZ v České republice a na Slovensku a mohly by v budoucnosti sloužit jejich odborovým organizacím. Evropská komise žádosti ČMKOS vyhověla a tak v rámci projektu Vzdělávací modul pro české a slovenské zástupce zaměstnanců v evropských radách zaměstnanců vznikla tato příručka i školicí program. Hlavním cílem projektu je připravit vyškolené, vzdělané a dobře připravené zástupce zaměstnanců v ERZ s cílem, aby v nich mohli hrát aktivní roli a přispívat tak k prosazování plného zapojení nových členských států na poli informací a konzultací a účasti zaměstnanců. Autoři věří, že se jim pomocí této příručky a školicího programu podaří k tomuto cíli přispět. 6

8 Kapitola I. ZÁKLADNÍ PODKLADOVÉ INFORMACE - CO JE DOBRÉ ZNÁT Jedním z významných rysů, jimiž se Evropská unie odlišuje od jiných mezinárodních uskupení, je evropský sociální model. Evropská odborová konfederace (EOK), nejvýznamnější zástupce zaměstnanců na úrovni EU, jehož členem je Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) i Konfederácia odborových zväzov Slovenskej republiky (KOZ SR), jej charakterizuje takto: "Evropský sociální model ztělesňuje společnost spojující udržitelný hospodářský růst se stále se zlepšujícími životními a pracovními normami, včetně plné zaměstnanosti, sociální ochrany, rovných příležitostí, kvalitních pracovních míst, začlenění do společnosti, s otevřeným a demokratickým procesem tvorby politiky, která plně zapojuje občany do rozhodnutí, která je ovlivňují. EOK je přesvědčena, že konzultace pracovníků, kolektivní vyjednávání, sociální dialog a dobré pracovní podmínky jsou klíčové pro prosazování inovací, pro produktivitu, konkurenceschopnost a růst v Evropě". 1. Evropský sociální dialog Jak je uvedeno výše, jedním z charakteristických rysů Evropského sociálního modelu je sociální dialog tedy jednání a konzultace sociálních partnerů (zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců). Sociální dialog se vede na nadodvětvové i odvětvové úrovni. Je považován za součást právních acquis ES (komunitární právo), neboť požadavek konzultací sociálních partnerů je obsažen v řadě směrnic, doporučení a akčních plánů Společenství, i acquis institucionálních. Sociální partneři se stávají hlavními garanty za aplikaci principů EU týkajících se pracovníků, jako je BOZP, rovné příležitosti, právo na konzultace a právo na přístup k zaměstnání. Sociální dialog je rovněž stále více prostředkem pro provádění směrnic na národní úrovni uzákoňováním dohod evropských sociálních partnerů, případně přímou realizací těchto dohod sociálními partnery na národní úrovni. a) Evropští sociální partneři na nadodvětvové úrovni Evropská odborová konfederace (EOK) EOK sdružuje 81 národních organizací z 36 evropských zemí a 12 evropských odvětvových federací. Členy EOK jsou organizace ze zemí Evropské unie (EU), Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), ze zemí kandidujících na vstup do EU a některých dalších zemí. EOK zastupuje zájmy kolem 60 milionů členů. EOK byla založena v roce 1973 na ustavujícím sjezdu v Bruselu. Je sociálním partnerem na evropské úrovni; svoji hlavní činnost pro ovlivnění evropské politiky v zájmu pracujících orientuje jednak na přímé působení u orgánů a institucí Evrop- 7

9 ské unie - zejména Evropské komise, Evropského parlamentu i Rady - jednak na zajišťování odborové účasti v řadě konzultativních orgánů. EOK má zastoupení v Radě Evropy 3 a rozvíjí vztahy s ESVO. Hlavní cíle EOK jsou vyjádřeny v úvodní části jejích stanov takto: Realizovat zastoupení na ochranu sociálních, ekonomických a kulturních zájmů pracujících na evropské úrovni všeobecně, i v evropských institucích, usilovat o ochranu a prohlubování demokracie v Evropě. Jako centrála evropských odborových ústředen je EOK autonomní odborovou organizací, která pracuje na základě vlastních stanov, usnesení svých sjezdů a rozhodnutí Výkonného výboru. Sekretariát EOK sídlí v Bruselu; tvoří ho generální tajemník, jeho dva zástupci a čtyři konfederální tajemníci. Sekretariát předkládá návrhy Řídícímu výboru a Výkonnému výboru, realizuje všechny úkoly vyplývající ze závěrů sjezdů a Výkonného výboru, udržuje kontakty mezi Výkonným výborem a evropskými odvětvovými odborovými federacemi. Sekretariát zasedá jednou týdně. Na odvětvové úrovni působí EOK prostřednictvím evropských odvětvových odborových federací. V rámci EOK dále působí stále rostoucí počet meziregionálních rad pro odborovou spolupráci v příhraničních oblastech. EOK má rovněž svůj institut ETUI - REHS (Evropský odborový institut pro výzkum, vzdělávání a bezpečnost a ochranu zdraví při práci). Členem EOK z České republiky je Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), ze Slovenska Konfederácia odborových zväzov SR (KOZ SR). Jejich členské odborové svazy jsou ve většině členy příslušných evropských odvětvových odborových federací. BUSINESSEUROPE - Konfederace evropského podnikání (do ledna 2007 Unie zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Evropy (UNICE) UNICE, která se 23. ledna 2007 přejmenovala na BUSINESSEUROPE, byla vytvořena v roce Členy BUSINESSEUROPE je 39 federací z různých odvětví průmyslu a zaměstnavatelských organizací z 33 evropských zemí. Hlavním posláním a prioritami BUSINESSEUROPE je realizovat reformy pro růst a pracovní místa, integrovat evropský trh, usilovat o efektivní správu EU, bojovat proti národnímu protekcionismu, využívat výhod rozšíření a reformovat evropské sociální systémy tak, aby byly udržitelné. 3 Rada Evropy - samostatná organizace (není v systému EU) se sídlem ve Štrasburku založená v roce 1949, která je zaměřena na podporu politické spolupráce v Evropě. V době založení měla 10 členů, po roce 1990 se jejími členy staly prakticky všechny evropské státy, včetně nových států nacházejících se v evropské části bývalého Sovětského svazu. 8

10 BUSINESSEUROPE má Radu prezidentů (předsedů), která se zabývá strategiemi a obecnými politikami, výkonný výbor přijímající politická stanoviska, výbor stálých delegátů, sedm politických výborů a na šedesát pracovních skupin, které tvoří na 1200 expertů. Sekretariát BUSINESSEUROPE sídlí v Bruselu. Členem BUSINESSEUROPE z České republiky je Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR), ze Slovenska Republiková únia zamestnavatelov (RÚZ). Evropská asociace řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) Evropská střechová organizace malých a středních podniků. Má 79 členských organizací a reprezentuje více než 11 miliónů malých podniků zaměstnávajících na 50 miliónů lidí po celé Evropě. Jejím hlavním posláním je monitorovat politiku a legislativní proces EU a informovat své členy, reprezentovat jejich zájmy, potřeby a názory, podporovat myšlenku evropské integrace a přispívat k evropské spolupráci. UEAPME má správní radu, sekretariát a řadu výborů. Sídlí v Bruselu. Z českých sociálních partnerů je členem UEAPME Asociace malých a středních podniků (AMSP - ČR) a Sdružení podnikatelů České republiky, ze slovenských pak Slovenský živnostenský zväz (SZZ). Evropské centrum podniků veřejného sektoru (CEEP) CEEP bylo vytvořeno v roce Jeho hlavními úkoly jsou výzkum, zajišťování informací a praktické akce. Jeho členy je několik set asociací, veřejných podniků a dalších organizací z více než 20 evropských států. Evropské centrum podniků veřejného sektoru má členy v mnoha klíčových hospodářských sektorech, např. v energetice, dopravě, telekomunikacích, finančnictví, obraně a elektronickém průmyslu. Kromě své práce jako partner pro instituce Společenství pomáhá CEEP podnikům kontaktovat se s úředníky Společenství a stará se o to, aby jeho členové byli neustále informováni o činnostech evropských institucí. Každé tři roky stanoví kongres CEEP všeobecnou politiku. CEEP má generální sekretariát, sekce zajišťující účast členských podniků a výbor delegátů složený ze zástupců sekcí a stálých výborů, které provádějí výzkum a navrhují politická stanoviska organizace. Výbor se schází čtyřikrát do roka. CEEP sídlí v Bruselu. Z ČR je členem CEEP Unie zaměstnavatelských svazů ČR, ze Slovenska Únia dopravy, pôšt a telekomunikácií SR (ZADOPOT). 9

11 b) Vývoj a formy evropského sociálního dialogu PŘÍRUČKA K EVROPSKÝM RADÁM ZAMĚSTNANCŮ Začátky nadodvětvového sociálního dialogu spadají do roku 1984, kdy se Evropská komise obrátila na Radu s požadavkem zlepšit dialog mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců a najít vhodné cesty pro povzbuzení vztahů mezi nimi na evropské úrovni. Z iniciativy tehdejšího předsedy Komise Jacquese Delorse se ve Val Duchesse v Belgii konalo v roce 1985 první z řady jednání mezi Komisí a tehdejšími evropskými sociálními partnery - EOK na straně zaměstnanců a UNICE a CEEP na straně zaměstnavatelů. To byla první fáze evropského sociálního dialogu. Druhé fázi dal vzniknout Protokol o sociální politice a Dohoda o sociální politice připojené k Maastrichtské smlouvě (která vstoupila v účinnost v roce 1993) a následně vtělené do Amsterdamské smlouvy. V této fázi sociální partneři uzavírali dohody a ty pak byly prováděny prostřednictvím směrnic Rady. Třetí fáze nezávislého dialogu na úrovni EU začala v prosinci 2001, kdy klíčovým krokem pro sociální dialog byl společný příspěvek sociálních partnerů zasedání Evropské rady 4 v Laekenu v Belgii. V listopadu 2002 byl pak na summitu sociálního dialogu předložen první společný plán práce evropských sociálních partnerů. Od tohoto roku také evropští sociální partneři vyjednávají a uzavírají tzv. autonomní rámcové dohody, které se již nestávají směrnicemi a za jejichž provedení jsou odpovědni národní členové organizací evropských sociálních partnerů. Ve Smlouvách jsou zakotveny dvě fáze sociálního dialogu na úrovni EU: vyjednávání mezi sociálními partnery na základě sociální kapitoly Amsterdamské smlouvy; výsledkem jsou dohody, které se po předložení Komisí Radě a po jejím schválení stávají právními akty ES. V rámci tohoto procesu, na němž se sociální partneři dohodli v roce 1991, bylo již schváleno několik směrnic ES (např. o rodičovské dovolené, o práci na částečný úvazek a o práci na dobu určitou). Evropští sociální partneři se však mohou rozhodnout, že své dohody budou realizovat sami (např. prostřednictvím bipartitních dohod nebo kolektivního vyjednávání) - i tak jsou tyto dohody součástí acquis communautaire. Je to případ dohody o práci na dálku z roku 2002, dohody o stresu při práci z roku 2004 a dohody o obtěžování a násilí na pracovišti z roku Vyjednávání na nadodvětvové úrovni vedou delegace evropských sociálních partnerů EOK, BUSINESSEUROPE/UEAPME a CEEP zejména v rámci Výboru pro sociální dialog EU. Výsledkem bilaterálních jednání evropských sociálních partnerů tedy bez zástupců institucí EU a členských států - mohou být - vedle výše zmíněných dohod - i další nástroje - akční rámce (Akční rámec pro celoživotní rozvoj kom- 4 Evropská rada - zasedání hlav států či vlád členských států EU, tzv. summit EU. Koná se zpravidla čtyřikrát ročně, zasedání v březnu je pravidelně věnováno ekonomickým otázkám a zaměstnanosti. 10

12 petencí a kvalifikací z roku 2002 a Akční rámec v oblasti rovnosti žen a mužů z roku 2005), orientační rámce (např. Zkušenosti s evropskými radami zaměstnanců z roku 2005), společná stanoviska k významným posunům v politikách EU či ke sdělením Evropské komise, společná prohlášení k významným událostem, apod. Vyjednávání se vedou i na úrovni odvětvové. Tam se jich účastní evropské odvětvové federace odborů a zaměstnavatelů. konzultace, kdy má Evropská komise za povinnost konzultovat sociální partnery o vhodnosti a nasměrování jakéhokoli svého záměru v oblasti sociální politiky. Evropská komise tyto konzultace vede na nadodvětvové i odvětvové úrovni s organizacemi, které považuje za reprezentativní. Vedle EOK, BUSINESS- EUROPE/UEAPME a CEEP se jedná o zhruba další dvě desítky evropských odvětvových odborových, profesních a zaměstnavatelských federací. Dialog mezi sociálními partnery a institucemi EU se vede i na řadě dalších platforem, které nejsou přímo institucionálně zakotveny: v rámci tzv. Tripartitních sociálních summitů, které se konají před zasedáními jarních Evropských rad a dochází na nich k jednání zástupců evropských sociálních partnerů s představiteli tzv. Trojky (představitelé předchozího, současného a následujícího předsedajícího státu EU), Evropského parlamentu a Komise, různých společných výborů a pracovních skupin. Sociální partneři se rovněž setkávají se zástupci Evropské centrální banky. Evropský sociální dialog se vede i v celé řadě odvětví - např. stavebnictví, hornictví, textilní průmysl, doprava, telekomunikace, bankovnictví, hotely a restaurace, obchod a různé služby. Celkem existuje 33 odvětvových výborů pro sociální dialog. Odvětvový sociální dialog vedl k přijetí více než sta společných textů. Forma a výsledky tohoto dialogu se sektor od sektoru značně liší. Nicméně vedle stanovisek a dohod, které mohou vzniknout, umožňují sociálním partnerům lepší pochopení vývoje, výměnu názorů a informací a např. společnou účast na odborných vzdělávacích programech Společenství, budování databází a vypracovávání různých studií. 11

13 2. Právo na informace a konzultace v EU a příslušné směrnice a) Směrnice o informacích, konzultacích a zapojení zaměstnanců Evropská unie klade velký důraz na sociální dialog a zapojení zaměstnanců do činnosti podniku, čemuž odpovídá i dosavadní unijní legislativa. Mezi nejvýznamnější právní předpisy na tomto poli patří směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství a Směrnice Rady 94/45/ES z 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování a projednání se zaměstnanci v podnicích a skupinách podniků na úrovni Společenství. Otázka participace zaměstnanců je speciálně ošetřena i při nadnárodním fúzování společností ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností ze dne 26. října 2005, nebo při zakládání tzv. evropské společnosti (SE) nebo evropské družstevní společnosti (SCE) podle směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců a Směrnice Rady č. 2003/72/ES ze dne , kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Všechny výše uvedené směrnice již byly do českého i slovenského právního řádu převedeny. b) Směrnice o evropských radách zaměstnanců Směrnice Rady 94/45/ES z 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování a projednání se zaměstnanci v podnicích a skupinách podniků na úrovni Společenství vychází z myšlenky Charty Společenství o základních sociálních právech pracovníků 5. V ní je výslovně stanoveno, že je nutné rozvíjet různými cestami informování pracovníků, konzultace s nimi, zvláště v podnicích a ve sdruženích podniků s působností ve dvou nebo více členských státech. Na počátku vzniku směrnice bylo poznání, že fungování vnitřního trhu vede k procesu koncentrace podniků, k nadnárodním fúzím, akvizicím, společnému podnikání a v důsledku toho k mezinárodnímu charakteru podniků. A mají-li se ekonomické aktivity rozvíjet harmonicky, musí podniky a sdružení podniků působících ve dvou a více členských státech informovat a radit se se zástupci těch svých zaměstnanců, kterých se týká jejich rozhodování. 5 Tato Charta byla podepsána hlavami států a vlád 11 členských států (bez účasti Velké Británie, která k ní přistoupila až v roce 1998) v roce Charta potvrzuje určitá sociální práva pracovníků, není však právně závazná. Přesto se stala základem, na němž se začala prohlubovat sociální dimenze EU a přijímat řada předpisů v oblasti sociální. 12

14 Zaměstnancům nadnárodních společností působících ve dvou nebo více státech Evropské unie (tzv. zaměstnavatelé s působností na území členských států Evropské unie) je garantováno právo na nadnárodní informace a projednání buď prostřednictvím evropské rady zaměstnanců, zvláštního orgánu, který je zástupcem zaměstnanců pro účely informování a projednání na nadnárodní úrovni, nebo prostřednictvím tzv. ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání. Zaměstnavatelem s působností na území členských států Evropské unie je takový zaměstnavatel, který zaměstnává minimálně 1000 zaměstnanců v členských státech, přičemž alespoň ve dvou z nich po 150 zaměstnancích. V případě, že zaměstnavatel tato kritéria splňuje, je povinen iniciovat proceduru, která vede k ustavení institucionalizované formy poskytování nadnárodních informací zaměstnancům. Informací se podle směrnice rozumí, že vedení podává zprávy o současné situaci podniku a o jeho předpokládaném budoucím vývoji. Projednání ve smyslu směrnice znamená, že vedení podniku musí naslouchat názorům evropské rady zaměstnanců, směrnice v této souvislosti vyzývá k výměně názorů a k zavedení dialogu mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, nezakládá však žádné formy zapojení či účasti zástupců zaměstnanců v rozhodování podniku. Tato koncepce je v zákoníku práce zachována. O založení evropské rady zaměstnanců podle směrnice vyjednává ústřední vedení s místními zástupci zaměstnanců ze všech zúčastněných zemí EU. Za tímto účelem vytvářejí zástupci zaměstnanců zvláštní vyjednávací orgán, kterému mohou pomáhat experti podle jeho výběru. Náklady hradí podnik. Vyjednávání mohou být zahájena z iniciativy zaměstnanců - v tomto případě musí minimálně 100 zaměstnanců nebo jejich zástupci ze dvou zemí předložit ústřednímu vedení žádost o zahájení jednání (převažující většina případů) - nebo z iniciativy vedení podniku. Předměty jednání si v zásadě obě strany mohou vybrat. Dohoda však musí definovat, kterých závodů, podniků a částí podniků se týká; stanovit složení, počet členů, přidělení míst a funkční období evropské rady zaměstnanců; stanovit informační a konzultační proceduru a pracovní metody rady; obsahovat ustanovení týkající se místa konání, četnosti a délky jejích zasedání; musí být dohodnuty finanční a materiální zdroje radě přidělené; musí být rozhodnuto o délce platnosti dohody a proceduře pro její znovuvyjednání. Zástupci zaměstnanců a vedení podniku musí dojít k písemné dohodě, která vybavuje evropskou radu zaměstnanců jasnou, funkční strukturou. Mohou se však rovněž místo ustavení ERZ dohodnout na alternativní informační a konzultační proceduře. Jednou uzavřená dohoda je platná, ať splňuje, či nesplňuje minimální normy podpůrných pravidel (viz dále). Podpůrná pravidla jsou důležitou součástí směrnice o evropských radách zaměstnanců. V platnost vstupují tehdy, když jednání nevedou ke konci, nebo 13

15 když je podnik odmítá zahájit. Podpůrná pravidla jsou minimální normy pro ustavení evropské rady zaměstnanců. Pokud se týče zaměstnanců, tato ustanovení zahrnují zajištěnou základní úroveň minimálních práv v podnicích, které nechtějí vyjednávat, či v nichž nebylo dosaženo dohody. Základní obsah podpůrných pravidel lze shrnout do dvou bodů: zaprvé stanovují důležitá pravidla pro organizaci a strukturu evropské rady zaměstnanců; za druhé vyčíslují témata, o nichž podnik musí - jako minimum - informovat a konzultovat evropskou radu zaměstnanců. Text směrnice a další informace naleznete m.j. na internetové stránce ČMKOS - PŘÍLOHA směrnice 94/45/ES PODPŮRNÁ PRAVIDLA uvedená v článku 7 směrnice 1. Za účelem dosažení cíle podle čl. 1 odst. 1 a v případech uvedených v čl. 7 odst. 1 směrnice se zřizuje evropská rada zaměstnanců, jejíž pravomoci a složení upravují následující pravidla: a) Pravomoc evropské rady zaměstnanců se omezuje na informování a projednání otázek, které se týkají celého podniku nebo celé skupiny podniků působící na území Společenství nebo alespoň dvou závodů či podniků skupiny umístěných v různých členských státech. V případě podniků nebo skupin podniků podle čl. 4 odst. 2 je pravomoc evropské rady zaměstnanců omezena na záležitosti týkající se všech závodů nebo všech podniků skupiny umístěných v členských státech nebo alespoň dvou závodů či podniků skupiny umístěných v různých členských státech. 14 b) Evropská rada zaměstnanců se skládá ze zaměstnanců podniku nebo skupiny podniků působící na území Společenství, které ze svého středu volí nebo jmenují zástupci zaměstnanců nebo, nejsou-li určeni, všichni zaměstnanci. Členové evropské rady zaměstnanců jsou voleni nebo jmenováni podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí; c) Evropskou radu zaměstnanců tvoří nejméně tři a nejvýše třicet členů. Je-li to odůvodněno počtem členů, zvolí si rada ze svého středu užší výbor tvořený nejvýše třemi členy. Přijme svůj jednací řád. d) Při volbě nebo jmenování členů evropské rady zaměstnanců je vhodné zajistit - nejprve zastoupení jedním členem za každý členský stát, ve kterém má podnik působící na území Společenství jeden nebo více závodů nebo

16 ve kterém má skupina podniků působící na území Společenství řídící podnik nebo jeden nebo více řízených podniků; - poté zastoupení doplňujících členů v poměru podle počtu zaměstnanců zaměstnaných v závodech, řídícím podniku nebo řízených podnicích tak, jak stanoví právní předpisy členského státu, na jehož území je umístěno ústřední vedení. e) Složení evropské rady zaměstnanců je oznámeno ústřednímu vedení nebo jiné lépe odpovídající úrovni vedení. f) Čtyři roky po svém zřízení přezkoumá evropská rada zaměstnanců, zda má být zahájeno jednání o uzavření dohody uvedené v článku 6 směrnice nebo zda mají být i nadále užívána podpůrná pravidla přijatá podle této přílohy. Je-li rozhodnuto jednat o dohodě podle článku 6 směrnice, použijí se obdobně články 6 a 7 směrnice, přičemž se slova zvláštní vyjednávací výbor nahrazují slovy evropská rada zaměstnanců. 2. Evropská rada zaměstnanců je oprávněna sejít se jednou ročně s ústředním vedením za účelem informování o vývoji činnosti podniku nebo skupiny podniků působící na území Společenství a jejich perspektivách a jejich projednání, a to na základě zprávy vypracované ústředním vedením. Místní vedení jsou o této skutečnosti informována. Schůze se týká zejména struktury podniku, jeho hospodářské a finanční situace, předpokládaného vývoje jeho činností, výroby a prodeje, situace a předpokládaného vývoje zaměstnanosti, investic, podstatných změn v organizaci, zavádění nových pracovních a výrobních postupů, přeložení výroby, sloučení, zmenšování nebo zavírání podniků, závodů nebo jejich důležitých úseků a hromadného propouštění. 3. Nastanou-li mimořádné okolnosti, které mají výrazný dopad na zájmy zaměstnanců, zejména při přemístění nebo zavření podniku či závodu nebo při hromadném propouštění, má užší výbor nebo, není-li ustaven, evropská rada zaměstnanců právo být o tom informován. Je oprávněn sejít se na žádost s ústředním vedením nebo jinou lépe odpovídající úrovní vedení v rámci podniku nebo skupiny podniků působící na území Společenství, která má rozhodovací pravomoci, aby byli informováni o opatřeních s výrazným dopadem na zájmy zaměstnanců a aby s nimi byla projednána. Schůze s užším výborem se mohou rovněž účastnit členové evropské rady zaměstnanců, kteří byli zvoleni nebo jmenováni závody nebo podniky, které jsou těmito opatřeními bezprostředně dotčeny. Tato schůze zaměřená na informování a projednání se uskuteční co nejdříve na základě zprávy ústředního vedení nebo jiné lépe odpovídající úrovně vedení podniku nebo skupiny podniků působící na území Společenství; k této zprávě může být na závěr schůze nebo v přiměřené lhůtě vydáno stanovisko. 15

17 Tato schůze se nedotýká výhradních práv ústředního vedení. 4. Členské státy mohou stanovit pravidla týkající se předsednictví schůzí zaměřených na informování a projednání. Evropská rada zaměstnanců nebo užší výbor případně rozšířený podle bodu 3 druhého pododstavce jsou oprávněni sejít se před schůzí s ústředním vedením bez účasti dotčeného vedení. 5. Aniž je dotčen článek 8 směrnice, informují členové evropské rady zaměstnanců zástupce zaměstnanců závodů podniku nebo podniků skupiny podniků působící na území Společenství nebo, nejsou-li určeni, všechny zaměstnance o obsahu a výsledcích informování a projednání provedených v souladu s touto doložkou. 6. Evropské radě zaměstnanců nebo užšímu výboru mohou být nápomocni odborníci podle jejich výběru, pokud je to nezbytné k plnění jejich úkolů. 7. Náklady na fungování evropské rady zaměstnanců nese ústřední vedení. Ústřední vedení poskytne členům evropské rady zaměstnanců nezbytné finanční a hmotné prostředky, aby jim umožnilo plnit jejich poslání odpovídajícím způsobem. Ústřední vedení nese zejména náklady na pořádání schůzí a na tlumočení, jakož i náklady na pobyt a cestu členů evropské rady zaměstnanců a užšího výboru, není-li dohodnuto jinak. Členské státy mohou při zachování těchto zásad stanovit rozpočtová pravidla pro fungování evropské rady zaměstnanců. Mohou zejména omezit úhradu nákladů pouze na jednoho odborníka. 16

18 3. Směrnice o evropských radách zaměstnanců v české legislativě Směrnice o evropských radách zaměstnanců byla převedena do české legislativy ještě za účinnosti starého zákoníku práce novelou č. 155/2000 Sb. V novém zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) jsou ustanovení o přístupu zaměstnanců k nadnárodním informacím převzata z původní právní úpravy jen s drobnými upřesněními. Směrnice i zákoník práce dávají zcela jednoznačně přednost smluvní volnosti při vzniku evropské rady zaměstnanců. Teprve v případě, že se zaměstnavatel (ústředí) a zástupci zaměstnanců (vyjednávací výbor) neshodnou, popř. pokud se vyjednávání vůbec nepodaří zahájit, nastupují zákonná, tzv. subsidiární neboli podpůrná pravidla ( 96 a 97), kdy je evropská rada zaměstnanců ustavena přímo ze zákona. Preference dohody vyplývá i ze skutečnosti, že ujednání o evropské radě zaměstnanců, na jehož základě rada vzniká, může obsahovat jakoukoli úpravu jejího ustavení, smluvní strany nejsou vázány pravidly, která se používají při ustavení evropské rady zaměstnanců ze zákona. Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednávat podle ustanovení českého zákoníku práce ( 288 až 298) se vztahuje na zaměstnavatele a skupiny zaměstnavatelů s působností na území členského státu EU se sídlem v ČR, popř. jejich organizační složky či reprezentanty zde umístěné. Ustanovení zákoníku práce týkající se vzniku evropských rad zaměstnanců se beze zbytku použijí při zakládání evropské rady zaměstnanců pouze u zaměstnavatele, jehož ústředí má sídlo v České republice. Má-li ústředí sídlo v jiném členském státě než v ČR, řídí se zastoupení ve vyjednávacím výboru a v ERZ ustavené na základě zákona převážně předpisy tohoto státu. Za účelem vzniku evropské rady zaměstnanců, případně jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání, včetně dojednání konkrétních podmínek fungování a dalších podrobností, se ustavuje zvláštní negociační orgán, tzv. vyjednávací výbor ( 290 až 293), jehož členy jsou zaměstnanci zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů působících na území členských států EU. Jednání o ustavení vyjednávacího výboru má zahájit ústředí ( 289 odst. 2) ze své vlastní iniciativy v případě, že zaměstnavatel začne splňovat podmínky definice zaměstnavatele s působností na území členských států EU, tzn. bude celkem zaměstnávat alespoň 1000 zaměstnanců v členských státech, přičemž v alespoň 2 z nich po 150 zaměstnancích. Jednání o ustavení vyjednávacího výboru může být zahájeno i na písemnou žádost alespoň 100 zaměstnanců, popř. jejich zástupců alespoň ze 2 zaměstnavatelů v nejméně 2 různých členských státech. 17

19 Ústředí plní výhradně organizační funkci spojenou s ustavením vyjednávacího výboru a hradí náklady spojené s jeho činností (tj. dopravu, ubytování, překlady, apod.). Úkolem vyjednávacího výboru je pouze vyjednávání s ústředím o ustavení evropské rady zaměstnanců nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání, úspěšné ukončení takového jednání uzavřením písemného ujednání o evropské radě zaměstnanců podle 294, popř. písemného ujednání o jiném postupu podle 295, či neúspěšné ukončení těchto jednání přijetím usnesení o skončení vyjednávání podle 292. Jiné úkoly, zejména úkoly příslušející evropské radě zaměstnanců či zástupcům zaměstnanců, jimž zaměstnavatel poskytuje informace a uskutečňuje projednání na základě písemného ujednání, vyjednávacímu výboru nepříslušejí a zaměstnavatel není rovněž oprávněn vyjednávacímu výboru tyto informace předávat a uskutečňovat s ním projednání. Náklady na ustavení a činnost vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo jiný ujednaný postup pro nadnárodní informace a projednání je povinen hradit zaměstnavatel. Úprava vyjednávacího výboru a evropské rady zaměstnanců ustavené podle zákona navíc pamatuje i na případy, kdy u zaměstnavatele působí více zástupců zaměstnanců, např. více odborových organizací (uplatní se obdobně 286 odst. 2), popř. výjimečně rada zaměstnanců i odborová organizace právo jmenovat členy výboru a rady má odborová organizace ( 290 odst. 4 a 297 odst. 1). Ujednání mezi ústředím a vyjednávacím výborem o ustavení evropské rady zaměstnanců je základním smluvním dokumentem upravujícím všechny zásadní otázky související se zřízením a činností evropské rady zaměstnanců. Pro ujednání o ustavení evropské rady zaměstnanců i pro ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání stanoví zákon příslušné náležitosti ( 294 a 295). Výčet těchto náležitostí je demonstrativní a obě strany proto mohou zahrnout do písemného ujednání jakékoliv další otázky, které považují za potřebné upravit. V souladu se zásadou autonomie stran je věcí zaměstnanců, popř. jejich zástupců a zaměstnavatele nebo řídícího zaměstnavatele skupiny zaměstnavatelů ( 289 odst. 1, 288 odst. 5) stanovit konkrétní způsob ustavení, povahu složení, funkci, způsob práce, procedury a finanční zdroje evropských rad zaměstnanců, popř. jiných informačních a konzultačních procedur. Může se stát, že se zástupci zaměstnanců rozhodnou neusilovat o zřízení evropské rady zaměstnanců a zúčastněné strany se místo toho dohodnou na jiných procedurách pro informování a projednání na nadnárodní úrovni - tzv. ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání. Obsahem tohoto ujednání bude zřízení jedné nebo více informačních a konzultačních procedur namísto evropské rady zaměstnanců, které stanoví, jakým způsobem bude zástupcům zaměstnanců zajištěno, aby se setkali a projednali jim sdělené informace vztahující se k nadnárodním otázkám, které se významným způsobem týkají důležitých zájmů zaměst- 18

20 nanců. Zákon nevyjasňuje, jak se takový jiný postup liší od evropské rady zaměstnanců, ale je patrné, že půjde o méně formalizovanou podobu sociálního dialogu. Zřejmý rozdíl spočívá v tom, že zástupci zaměstnanců (odbory, a pokud nepůsobí u zaměstnavatele odbory, pak rady zaměstnanců) mohou vystupovat v případě evropské rady zaměstnanců, pokud jde o nadnárodní informace a projednání, pouze prostřednictvím této rady, zatímco pokud jde o jiný postup pro nadnárodní informace a projednání přímo. Podle ustanovení 289 odst. 5 jsou členové vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo představitelé zaměstnanců podle jiného ujednaného postupu na základě odkazu na 276 odst. 2, 3 a 4 obdobně jako zástupci zaměstnanců chráněni před diskriminací a zvýhodňováním či znevýhodňováním pro výkon své činnosti. Vztahuje se na ně rovněž úprava důvěrných informací a povinnosti zachovávat mlčenlivost. Samozřejmě, aniž je to výslovně stanoveno, počítá se s tím, že členové evropské rady zaměstnanců, kteří jsou současně členy odborů, budou zastupovat zájmy všech zaměstnanců bez ohledu na jejich vlastní odborové členství. Důvěrnou informací se rozumí informace, jejíž poskytnutí může ohrozit nebo poškodit činnost zaměstnavatele. Povinnost zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovaných skutečností, nebo porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců, se vztahuje i na přizvané odborníky a trvá nejen po dobu výkonu funkce, ale i po dobu 1 roku po jejím skončení, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. V případě, že došlo k ukončení jednání mezi vyjednávacím výborem a ústředím podle 292 (usnesení vyjednávacího výboru o tom, že vyjednávání nebude zahájeno nebo že zahájené jednání bude skončeno), aniž by byl dohodnut jiný postup pro nadnárodní informace a projednání), znamená to, že evropská rada zaměstnanců není ustavena a v platnost nevstupují ani podpůrná zákonná pravidla. Tzv. podpůrná (subsidiární) pravidla pro ustavení evropské rady zaměstnanců upravuje zákon na základě požadavků směrnice a evropská rada zaměstnanců tak může být ustavena a fungovat i podle zákona ( 296 a 297, 298). Evropská rada zaměstnanců ustavená podle zákona má zaměstnancům zaručit přístup k nadnárodním informacím v případě, že se ústředí a vyjednávací výbor neshodnou na společném postupu, případně pokud ústředí vyjednávání vůbec nezahájí. Použití těchto pravidel si rovněž mohou ústředí a vyjednávací výbor ujednat. Náhradní řešení, které tento způsob ustavení evropské rady zaměstnanců představuje, počítá s tím, že ji jmenují zástupci zaměstnanců (tj. v souladu s 276 odst. 1 odborová organizace nebo rada zaměstnanců) na společném zasedání, a pokud nejsou ustaveni nebo u některého zaměstnavatele nepůsobí, pak k tomu účelu zvolení představitelé zaměstnanců takového zaměstnavatele, kteří se za ně účastní společného zasedání. Funkční období takto ustavené rady je čtyřleté. Podpůrná pravidla rovněž stanoví minimální rozsah nadnárodních informací, které mají být radě v pravidelných intervalech ústředím poskytovány, a informování za výjimečných okolností. 19

21 Závěrečná ustanovení ( 298) upravují zejména procesní stránku činnosti evropské rady zaměstnanců, kterou rada navíc může podrobněji upravit ve svém jednacím řádu. Tato pravidla se vztahují na evropskou radu zaměstnanců ustavenou jak podle zákona, tak ujednáním. V ujednání o evropské radě zaměstnanců by mohla být dohodnuta jiná úprava této procesní stránky pouze v případě, že by se jednalo o odchylku ve prospěch zaměstnanců. V 298 se rozlišuje vystupování evropské rady zaměstnanců navenek, kdy je zastupována předsedou a v jeho nepřítomnosti místopředsedou zvolenými na ustavujícím zasedání svolaném ústředím, a její běžná činnost, k jejímuž řízení může být založen tříčlenný výbor, který se skládá z předsedy a dvou dalších členů rady, přičemž musí jít o zástupce alespoň 2 členských států. Běžnou činností se rozumí hlavní činnost, pro kterou byla evropská rada zaměstnanců zřízena, tj. přijímání informací od zaměstnavatele, jejich projednávání s vedením i se zaměstnanci, které rada zastupuje apod. Pokud jde o rozhodování o otázkách s tím souvisejících, vyžaduje zákon, aby na jednání rady byla přítomna nadpoloviční většina jejích členů, přičemž rozhodnutí jsou přijímána nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Pouze ve výjimečných případech je pro přijetí rozhodnutí vyžadována přítomnost vyššího počtu členů než je nadpoloviční většina (při přijetí jejího jednacího řádu a za situace, kdy po uplynutí čtyř let od ustavující schůze hlasuje evropská rada zaměstnanců ustavená podle zákona, zda bude s ústředím vyjednávat podle 290 a 291, nebo zda budou pro ustavení nové rady opět použita podpůrná pravidla). Důležitá je úprava vztahů mezi evropskou radou zaměstnanců a vedením zaměstnavatele, obsažená v 298 odst. 3, která navazuje na povinnost zaměstnavatele poskytovat nadnárodní informace a projednání, stanovenou v 288 odst. 2. Zákon upravuje právo evropské rady zaměstnanců přizvat si na jednání, které je neveřejné, vedoucí zaměstnance k podání dodatečných informací a vysvětlení, avšak nestanoví pro tyto zaměstnance výslovně povinnost se na toto jednání dostavit a potřebná vysvětlení poskytnout. Tuto povinnost je nicméně možné dovodit z již citovaného 288 odst. 2 a měla by být i obsahem písemného ujednání o evropské radě zaměstnanců podle 294. Podstatné je, že zákon radě přiznává právo se sejít k projednání předaných informací bez přítomnosti příslušných vedoucích zaměstnanců, aby byla zajištěna nezávislost vytváření jejího stanoviska i přijímání rozhodnutí. Navíc, je-li to nutné k plnění jejích úkolů, může rada na své jednání přizvat odborníky. Ze zákona má zaměstnavatel povinnost hradit náklady pouze na jednoho takového odborníka, avšak v ujednání o evropské radě zaměstnanců je možné upravit vyšší rozsah. 20

22 4. Smernica Rady EU 1994/45/ES z 22. septembra 1994 o zriadení európskej zamestnaneckej rady vo slovenskej legislatíve Účasť zamestnancov na podnikovej úrovni v tom podniku, ktorý má význam na úrovni spoločenstva a v každej skupine podnikov s významom na úrovni spoločenstva sa realizuje aj prostredníctvom európskej zamestnaneckej rady alebo zavedením postupu informovania zamestnancov a prerokovania s nimi. Postup a obsah participácie upravuje Smernica Rady č. 94/45/EC zo dňa 22. septembra 1994 o zriaďovaní európskej zamestnaneckej rady alebo postupu v podnikoch s významom na úrovni spoločenstva a v skupinách podnikov s významom na úrovni spoločenstva pre účely informovania zamestnancov a prerokovania s nimi (OJ č. L 254/1994). V čase vstupu Smernice do účinnosti sa predpokladala existencia asi 1100 nadnárodných spoločností bez ohľadu na to, či mali ústredie v krajine Európskej únie. Prijatie Smernice podnietili i snahy niektorých nadnárodných podnikov obmedziť a uzavrieť svoje výrobné jednotky vo viacerých krajinách, po prijatí Smernice v roku 1994 do septembra 1996 sa dosiahli dohody o dobrovoľnom ustanovení rád vo viac ako v 100 podnikoch. O zložitosti komunikácie svedčia fakty z firmy General Motors, ktorá uzavrela dohodu pre 86 tisíc zamestnancov s tým, že sa v jej podnikoch hovorí 11 národnými jazykmi. Uvedená Smernica mala dlhý historický osud a bola prijatá po veľmi dlhej a zložitej procedúre, vrátane viacerých kôl rokovaní so sociálnymi partnermi na európskej úrovni tak, ako to opisuje aj Preambula. Problémom je právo na zastupovanie záujmov zamestnancov, právo na informácie, konzultácie a participáciu v situáciách, keď podniky a skupiny podnikov pôsobia v dvoch alebo viacerých členských štátoch, ak príslušný subjekt má nadnárodnú štruktúru a schvaľuje rozhodnutia, týkajúce sa týchto zamestnancov, čo by mohlo spôsobiť nerovnaké zaobchádzanie so zamestnancami, ktorých sa príslušné rozhodnutie dotýka. Do množiny životných situácií možno zaradiť aj dopad rozhodnutí, prijatých iným štátom ako je štát, kde sú zamestnaní. Na nadnárodné informovanie a konzultácie (prerokovanie) sa zriaďujú európske zamestnanecké rady alebo sa ustanovuje procesný postup v iných modeloch a životných situáciách na úrovni európskych podnikov. Účelom Smernice je zlepšiť právo zamestnancov na informácie a prerokovanie v podnikoch s významom na úrovni Spoločenstva. V každom podniku s významom na úrovni Spoločenstva a v každej skupine podnikov s významom na úrovni Spoločenstva sa zriadi, ak sa o to požiada, európska zamestnanecká rada alebo sa zavedie postup informovania zamestnancov a prerokovania s nimi s cieľom informovať zamestnancov a rokovať s nimi za podmienok, spôsobom a s účinkami, ustanovenými v tejto Smernici. 21

23 Podnikom s významom na úrovni Spoločenstva je podnik, ktorý má najmenej zamestnancov v členských štátoch a najmenej 150 zamestnancov v každom z najmenej dvoch členských štátov, zástupcovia zamestnancov sú ustanovení vnútroštátnym právom alebo praxou. Pod pojmom prerokovanie Smernica definuje výmenu názorov a zabezpečenie dialógu medzi zástupcami zamestnancov a ústredným riaditeľstvom podniku s významom na úrovni Spoločenstva alebo s akoukoľvek inou primeranou úrovňou riadenia. Pre zriadenie európskej zamestnaneckej rady sa vytvára osobitný vyjednávací orgán, ktorý s ústredným riaditeľstvom vyjednáva s cieľom dosiahnuť dohodu o podrobných spôsoboch uskutočňovania informovania zamestnancov a prerokovania s nimi. Národná rada SR dňa 21.mája 2003 schválila zákon č. 210/ 2003 Z.z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 311/ 2001 Z.z. Zákonník práce v znení neskorších predpisov. Zákonník práce (platnosť od 1. VII. 2003) upravuje vo vnútroštátnom práve postavenie európskej zamestnaneckej rady v ustanoveniach 241 a nasl. v rámci Práva na nadnárodné informácie a na prerokovanie. Právo zamestnancov zamestnávateľa a skupín zamestnávateľov pôsobiacich na území členských štátov Európskej únie so sídlom v Slovenskej republike na nadnárodné informácie a na prerokovanie sa uskutočňuje alebo prostredníctvom európskej zamestnaneckej rady alebo prostredníctvom dohodnutého postupu. Predmetom oprávnení sú teda nadnárodné informácie a právo na prerokovanie prostriedkami na realizáciu oprávnení sú dohoda o zriadení európskej zamestnaneckej rady alebo dohoda o postupe informovania a prerokovania. Každý zamestnávateľ (skupina zamestnávateľov) pôsobiaci na území členských štátov má mať zriadenú európsku zamestnaneckú radu alebo musí mať dohodnutý postup informovania zamestnancov a prerokovania s cieľom informovať zamestnancov a rokovať s nimi za podmienok, spôsobom a s účinkami ustanovenými týmto zákonom. Zákonník práce určuje identifikáciu zamestnávateľov (skupín zamestnávateľov), ktorí majú povinnosť poskytovať nadnárodné informácie ( 242), podmienky zriadenia európskej zamestnaneckej rady alebo dohodnutého postupu na nadnárodné informácie a prerokovanie ( 243) a vymedzenie právnej subjektivity osobitného vyjednávacieho orgánu ( 244). Na účely Zákonníka práce sú zástupcami zamestnancov subjekty, ustanovené podľa 230 Zákonníka práce (odborové organizácie a ich odborové orgány) a ustanovené podľa 233 Zákonníka práce (zamestnanecká rada a zamestnanecký dôverník). Zákonník práce ustanovuje zriaďovanie tzv. osobitného vyjednávacieho orgánu, ktorý má za zamestnancov vyjednávať o zriadení európskej zamestnaneckej rady alebo o postupe informovania zamestnancov a prerokovania s nimi. Právo na vymenovanie členov osobitného vyjednávacieho orgánu zo zamestnancov zamestnávateľa majú zástupcovia zamestnancov za zamestnancov v Slovenskej republike. Vymenovanie sa uskutoční na spoločnom rokovaní, rozdelenie hlasov na spo- 22

24 ločnom zasadnutí sa určí pomerne podľa počtu zastupovaných zamestnancov v príslušnej zamestnávateľskej organizácii. Vznik osobitných orgánov participácie v súvislosti s európskou integráciou nie je prekážkou pre existenciu národných orgánov. Zákonník práce v 245 ods. l ustanovuje, že ústredné vedenie a osobitný vyjednávací orgán, európska zamestnanecká rada a zástupcovia zamestnancov, ktorí zabezpečujú iný postup informovania a prerokovania, vyjednávajú v spolupráci s ohľadom na vzájomné práva a povinnosti. Zástupcovia zamestnancov (odborové orgány a zamestnanecké rady alebo zamestnaneckí dôverníci) u zamestnávateľa so sídlom na území Slovenskej republiky majú právo, aby ich osobitný vyjednávací orgán, európska zamestnanecká rada alebo zástupcovia zamestnávateľa oboznámili s nadnárodnými informáciami a prerokovaním na spoločnom zasadnutí zamestnancov a zamestnávateľa ( 249 Zákonníka práce). Podľa Zákonníka práce ( 245) je právna možnosť dohodnutia dvoch druhov dohôd medzi ústredným vedením a osobitným vyjednávacím orgánom: písomná dohoda o identifikácii zamestnávateľov, na ktorých sa dohoda vzťahuje, o založení európskej zamestnaneckej rady, o jej kompetenciách, o postupe informovania a prerokovania, o mieste konania, počtoch termínov a trvaní zasadnutí, o zdrojoch na pôsobenie a o dobe platnosti a postupoch jej opätovného dohodnutia. písomná dohoda o tom, že sa nevytvorí európska zamestnanecká rada, ale že sa zriadi postup alebo viac postupov informovania zamestnancov a postupy prerokovania, vrátane predmetu nadnárodných informácií a prerokovaní, týkajúcich sa dôležitých záujmov zamestnancov a spôsob i zabezpečenie práva zástupcov zamestnancov spoločne prerokovať informácie, ktoré im boli oznámené ústredným vedením. Európska zamestnanecká rada sa zriadi podľa Zákonníka práce, ak dôjde k dohode medzi ústredným vedením a osobitným vyjednávacím orgánom, alebo ak ústredné vedenie odmietne začať rokovanie do šesť mesiacov od podania žiadosti zamestnancov podľa 244 ods. 2 Zákonníka práce, alebo ak do troch rokov od podania žiadosti nedošlo k dohode ústredného vedenia a osobitného vyjednávacieho orgánu alebo tento orgán nerozhodol skončení vyjednávania. Voľby členov európskej zamestnaneckej rady realizujú zástupcovia zamestnancov zo zamestnancov zamestnávateľa na spoločnom rokovaní. Členov európskej zamestnaneckej rady za zamestnancov zamestnaných v Slovenskej republike vymenujú zástupcovia zamestnancov zamestnávateľa na spoločnom rokovaní. Rada je zložená zo zástupcov zamestnancov u zamestnávateľov (skupín zamestnávateľov) pôsobiacich na území členských štátov, má najmenej troch členov a najviac 30 členov. Zákonník práce upravuje percentuálne a absolútne počty zamestnancov v jednotlivých členských štátoch ako kľúč pre určenie počtu zástupcov. Európska zamestnanecká rada postupuje podľa rokovacieho poriadku, členstvo sa začína vymenovaním a trvá štyri 23

25 roky, ak sa neskončí skôr odvolaním alebo z iných dôvodov. Podľa ustanovení 248 Zákonníka práce je ústredné vedenie povinné prerokovať s európskou zamestnaneckou radou najmenej raz za rok organizačnú štruktúru, ekonomickú a finančnú situáciu, predpokladaný vývoj činnosti, výroby a vývoj zamestnanosti, stav investícií a podstatné zmeny organizácie práce a nových výrobných procesov, prevody zamestnávateľa alebo jeho časti, zlúčenie, splynutie, rozdelenie, zmenu právnej formy zamestnávateľa a iné organizačné zmeny zamestnávateľa. Povinnosť ústredného vedenia vzniká pri včasnom informovaní o vzniku mimoriadnej udalosti (najmä o zrušení, zániku alebo prevode zamestnávateľa alebo jeho časti a pri hromadnom prepúšťaní). Písomné informovanie európskej zamestnaneckej rady ústredným vedením a prerokovanie záležitostí uvedených v 248 ods. l a až 3 je jeho právnou povinnosťou v prípade že sa týkajú najmenej dvoch zamestnávateľov so sídlom v najmenej dvoch členských štátoch, právomoci európskej zamestnaneckej rady sa týkajú len záležitostí členských štátov. Zamestnávateľ je povinný financovať zriadenie, činnosť a prevádzkové náklady orgánov zástupcov zamestnancov ( 241 ods. 3 Zákonníka práce). Ústredné vedenie má dohodnúť finančné a materiálne zdroje, ktoré sa pridelia európskej zamestnaneckej rade v dohode s osobitným vyjednávacím orgánom ( 245 ods. l písm. e/ Zákonníka práce) a zabezpečiť ochranu ( 250 Zákonníka práce) členov osobitného vyjednávacieho orgánu, členov európskej zamestnaneckej rady a zástupcov zamestnancov zabezpečujúcich iný postup na nadnárodné informácie a na prerokovanie podlá 240 Zákonníka práce. 24

Výňatek týkající se EPR ze zákoníku práce Přístup k nadnárodním informacím a projednání 25d Společná ustanovení

Výňatek týkající se EPR ze zákoníku práce Přístup k nadnárodním informacím a projednání 25d Společná ustanovení Výňatek týkající se EPR ze zákoníku práce Přístup k nadnárodním informacím a projednání 25d Společná ustanovení (1) Právo zaměstnanců zaměstnavatelů s působností na území Evropských společenství na nadnárodní

Více

Statut RHSD Jihočeského kraje

Statut RHSD Jihočeského kraje Statut RHSD Jčk Statut RHSD Jihočeského kraje PREAMBULE Rada hospodářské a sociální dohody Jihočeského kraje (dále jen RHSD JčK) je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů

Více

Statut. Článek 1 Funkce a cíle RHSD ČR

Statut. Článek 1 Funkce a cíle RHSD ČR Statut Článek 1 Funkce a cíle RHSD ČR Rada hospodářské a sociální dohody České republiky (dále jen RHSD ČR) je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České

Více

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců Náhled do směrnice 2009/38/ES K čemu slouží evropské rady zaměstnanců? Evropské rady zaměstnanců (ERZ) jsou orgány, které zastupují evropské zaměstnance určitého

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU. Ustanovení Obsah CELEX č. Ustanovení Obsah

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU. Ustanovení Obsah CELEX č. Ustanovení Obsah ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU Návrh zákona o zvláštních řízeních soudních Odpovídající předpis EU Ustanovení Obsah CELEX č. Ustanovení Obsah 85 Řízeními o některých otázkách týkajících

Více

Statut Řídicího výboru RIS3

Statut Řídicího výboru RIS3 Vydáno jako příloha Opatření č. 11/2018 ministryně průmyslu a obchodu Statut Řídicího výboru RIS3 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2015 č. 48 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost

Více

S T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky

S T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 9. března 2011 č. 172 S T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro

Více

Rada pro zdraví a životní prostředí Statut (Text po změně dle usnesení vlády č. 660 ze dne 21. srpna 2013)

Rada pro zdraví a životní prostředí Statut (Text po změně dle usnesení vlády č. 660 ze dne 21. srpna 2013) Článek l Úvodní ustanovení Rada pro zdraví a životní prostředí Statut (Text po změně dle usnesení vlády č. 660 ze dne 21. srpna 2013) (1) Rada pro zdraví a životní prostředí (dále jen "Rada") je stálým

Více

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Schváleno usnesení vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332, ve znění usnesení vlády ze

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

S T A N O V Y. Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, zapsaný spolek. Čl. I Úvodní ustanovení

S T A N O V Y. Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, zapsaný spolek. Čl. I Úvodní ustanovení S T A N O V Y Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, zapsaný spolek Čl. I Úvodní ustanovení 1. Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje (používaná zkratka dále jen HSR-ÚK ) se zřizuje jako: -

Více

SROVNÁNÍ SMĚRNICE 94/45 A NOVÉ SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A EVROPSKÉ RADY O ZŘÍZENÍ EVROPSKÝCH RAD ZAMĚSTNANCŮ (16.

SROVNÁNÍ SMĚRNICE 94/45 A NOVÉ SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A EVROPSKÉ RADY O ZŘÍZENÍ EVROPSKÝCH RAD ZAMĚSTNANCŮ (16. SROVNÁNÍ SMĚRNICE 94/45 A NOVÉ SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A EVROPSKÉ RADY O ZŘÍZENÍ EVROPSKÝCH RAD ZAMĚSTNANCŮ (16. prosince 2008) SMĚRNICE 94/45 ZÁKONNÁ USTANOVENÍ KOMENTÁŘ ČLÁNEK 1 1. Cílem této

Více

SMĚRNICE RADY 94/45/ES. ze dne 22. září 1994

SMĚRNICE RADY 94/45/ES. ze dne 22. září 1994 SMĚRNICE RADY 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství

Více

Příloha č. 2 k usnesení vlády ze dne 2. března 2005 č. 245 S T A T U T ŘÍDICÍHO A KOORDINAČNÍHO VÝBORU. Článek 1 Úvodní ustanovení

Příloha č. 2 k usnesení vlády ze dne 2. března 2005 č. 245 S T A T U T ŘÍDICÍHO A KOORDINAČNÍHO VÝBORU. Článek 1 Úvodní ustanovení S T A T U T ŘÍDICÍHO A KOORDINAČNÍHO VÝBORU Příloha č. 2 k usnesení vlády ze dne 2. března 2005 č. 245 pro potřeby koordinace pomoci poskytované v programovacím období 2007-2013 Evropskými společenstvími

Více

Příloha k usnesení vlády ze dne 23. února 2015 č. 130

Příloha k usnesení vlády ze dne 23. února 2015 č. 130 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 23. února 2015 č. 130 Statut Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity Článek I Úvodní ustanovení 1) Koordinační rada pro kosmické aktivity

Více

PŘÍLOHY. Návrhu ROZHODNUTÍ RADY

PŘÍLOHY. Návrhu ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.10.2016 COM(2016) 620 final ANNEX 1 PŘÍLOHY Návrhu ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout v rámci Smíšeného výboru Evropské unie a Švýcarska pro GNSS,

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

STANOVY. I. Úvodní ustanovení

STANOVY. I. Úvodní ustanovení STANOVY I. Úvodní ustanovení Sdružení rodičů a příznivců Gymnázia v Hořovicích, IČ: 616 86 123, bylo založeno v roce 1995 dle tehdy platného zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, za účelem koordinace

Více

Statut Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Střední Morava

Statut Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Střední Morava Statut Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Střední Morava ČÁST 1 OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava jako Řídící orgán

Více

Konsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie

Konsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie Konsolidované úplné znění S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie ve znění usnesení vlády č. 113 ze dne 4. února 2004 a usnesení č. 382 ze dne

Více

Dne 3.12.1991 vzniklo Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ U Školské zahrady, založené dle tehdy platného zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů,

Dne 3.12.1991 vzniklo Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ U Školské zahrady, založené dle tehdy platného zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, NÁVRH STANOV I. Úvodní ustanovení Dne 3.12.1991 vzniklo Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ U Školské zahrady, se sídlem U Školské zahrady 4, 182 00 Praha 8, IČ 457 73 530, založené dle tehdy platného

Více

Česká asociace provozovatelů lokálních distribučních soustav, z. s.

Česká asociace provozovatelů lokálních distribučních soustav, z. s. Česká asociace provozovatelů lokálních distribučních soustav, z. s. STANOVY Článek I. Název spolku Název spolku je Česká asociace provozovatelů lokálních distribučních soustav, z. s. (dále také jen Spolek

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada

Více

Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen Rada ) je stálým poradním orgánem vlády ČR v oblasti

Více

Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace Platné znění Statutu Rady pro výzkum, vývoj a inovace, schváleného usnesením vlády České republiky ze dne 30. listopadu 2009 č. 1457, ve znění usnesení vlády ze

Více

Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s.

Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s. Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s. Část I. Základní ustanovení 1 Název, sídlo a působnost spolku 1. Název spolku: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z. s. 2. Asociace institucí

Více

(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT 4.8.2011 Úřední věstník Evropské unie C 229/1 II (Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT Jednací řád Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti

Více

Rady hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR) Článek 1. Účel Jednacího řádu RHSD. Článek 2. Jednání Plenární schůze RHSD ČR

Rady hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR) Článek 1. Účel Jednacího řádu RHSD. Článek 2. Jednání Plenární schůze RHSD ČR J E D N A C Í Ř Á D Rady hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR) Článek 1 Účel Jednacího řádu RHSD V návaznosti na platný Statut Rady hospodářské a sociální dohody ČR (dále jen RHSD ČR) upravuje Jednací

Více

STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ

STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ MASARYKOVO DEMOKRATICKÉ HNUTÍ sekretariát Na Příkopě 10 110 00 Praha 1 Tel.: 224 211 021 e-mail: masdem@seznam.cz STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ Věrni odkazu prezidenta Osvoboditele, zakladatele

Více

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG Přednášející: Michal Kadera, Alena Vlačihová Osnova: Principy fungování sociálního dialogu Sociální dialog v ČR Evropský sociální dialog I. PRINCIPY FUNGOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

Název pobočného spolku ZO ALFA SBTS Svitavy, p.s. STANOVY. Svitavy 2016

Název pobočného spolku ZO ALFA SBTS Svitavy, p.s. STANOVY. Svitavy 2016 1 Název pobočného spolku ZO ALFA SBTS Svitavy, p.s. STANOVY Svitavy 2016 2 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 1.1. Název pobočného spolku: ZO ALFA SBTS Svitavy, p.s. 1.2. ZO ALFA SBTS Svitavy, p.s. má sídlo

Více

Stanovy Spolku přátel Třeboně

Stanovy Spolku přátel Třeboně Stanovy Spolku přátel Třeboně strana 1 Stanovy Spolku přátel Třeboně Článek 1. Název a sídlo 1. Název občanského sdružení je: Spolek přátel Třeboně ( dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku přátel Třeboně je:

Více

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti Stanovy Asociace středoškolských klubů České republiky, o. s. Adresa: Česká 11, Brno 602 00 Registrováno u: Ministerstva vnitra České republiky Číslo a datum registrace: VSP/1-34/90-R ze dne 3. 5. 1990

Více

Úvodní ustanovení. Složení Expertní hodnotící komise

Úvodní ustanovení. Složení Expertní hodnotící komise Statut Expertní hodnotící komise pro hodnocení návrhů výzkumných potřeb v programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Úvodní ustanovení (1)

Více

ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉ MATEMATICKÉ SPOLEČNOSTI, POBOČNÉHO SPOLKU JEDNOTY ČESKÝCH MATEMATIKŮ A FYZIKŮ. Čl. 1. Základní ustanovení

ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉ MATEMATICKÉ SPOLEČNOSTI, POBOČNÉHO SPOLKU JEDNOTY ČESKÝCH MATEMATIKŮ A FYZIKŮ. Čl. 1. Základní ustanovení ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉ MATEMATICKÉ SPOLEČNOSTI, POBOČNÉHO SPOLKU JEDNOTY ČESKÝCH MATEMATIKŮ A FYZIKŮ Čl. 1. Základní ustanovení (1) Česká matematická společnost (dále jen ČMS), pobočný spolek

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Statut. Rady kvality ČR

Statut. Rady kvality ČR Číslo: NPK 01 Číslo vydání: 5 Strana: 1 Název: Statut Rady kvality ČR Celkem stran: 8 Platnost od: 15.6.2016 Počet příloh: 0 Statut Rady kvality ČR Schváleno usnesením vlády ČR č. 551 z 15. června 2016

Více

UČEBNÍ TEXT Č. 9 EVROPSKÉ RADY ZAMĚSTNANCŮ

UČEBNÍ TEXT Č. 9 EVROPSKÉ RADY ZAMĚSTNANCŮ UČEBNÍ TEXT Č. 9 EVROPSKÉ RADY ZAMĚSTNANCŮ ODBORNÝ GARANT: Mgr. Bc. Dana Sakařová AUTOR TEXTU: Mgr. Bc. Dana Sakařová Učební text č. 9 v rámci projektu Posilování sociálního dialogu služby pro zaměstnance,

Více

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů III. schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1033 a změněný usnesením vlády ze dne 12. prosince 2007 č. 1386 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu

Více

Jednací řád komisí Rady MČ Brno - Líšeň

Jednací řád komisí Rady MČ Brno - Líšeň Jednací řád komisí Rady MČ Brno - Líšeň Čl. 1 Úvodní ustanovení Na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), Rada MČ Brno - Líšeň

Více

Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 11. ledna 2010 č. 40 Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Rada vlády pro nestátní neziskové organizace

Více

Statut Výboru pro média Rady vlády České republiky pro lidská práva a Rady vlády pro záležitosti romské menšiny

Statut Výboru pro média Rady vlády České republiky pro lidská práva a Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Statut Výboru pro média Rady vlády České republiky pro lidská práva a Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Výbor pro média (dále jen Výbor ) je poradním orgánem Rady

Více

S t a t u t. R a d y v l á d y Č e s k é r e p u b l i k y p r o l i d s k á p r á v a

S t a t u t. R a d y v l á d y Č e s k é r e p u b l i k y p r o l i d s k á p r á v a S t a t u t R a d y v l á d y Č e s k é r e p u b l i k y p r o l i d s k á p r á v a Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády České republiky pro lidská práva (dále jen Rada ) je stálým poradním orgánem

Více

Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí

Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí Příloha k č.j.: 84/M/15, 2386/ENV/15 Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí Článek 1 Úvodní ustanovení Monitorovací výbor Operačního programu Životní prostředí (dále jen Monitorovací

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Výboru pro kybernetickou bezpečnost

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Výboru pro kybernetickou bezpečnost VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 10. května 2017 č. 360 ve znění usnesení vlády ze dne 18. dubna 2018 č. 247 Statut Výboru pro kybernetickou bezpečnost Článek 1 Úvodní ustanovení (1)

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Město Město Albrechtice

Město Město Albrechtice Město Město Albrechtice Jednací řád výborů Zastupitelstva města Článek 1. Úvodní ustanovení Jednací řád výborů upravuje přípravu, obsah jednání, způsob usnášení se a hlasování výborů a způsob práce s přijatými

Více

STANOVY Sdružení žen KDU-ČSL

STANOVY Sdružení žen KDU-ČSL STANOVY Sdružení žen KDU-ČSL I. Název, sídlo, právní forma Název: Sdružení žen KDU-ČSL /dále jen Sdružení/, jeho zkratka je SŽ KDU-ČSL anglicky: Women's Association of KDU-CSL Sídlo: Ústřední kancelář

Více

OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÁ LÍPA

OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÁ LÍPA OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÁ LÍPA STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČESKÁ LÍPA ČÁST PRVNÍ Čl. 1 Základní ustanovení (1) Okresní hospodářská komora Česká Lípa (dále jen "OHK") je sdružením podnikatelů

Více

Statut MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ

Statut MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Statut MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Identifikační číslo: MAD 13 Příloha OM OP RLZ A1 1/7 Řízená kopie elektronická 15.1.2008 Číslo vydání: 1 Číslo revize: 2 Strana 1

Více

Statut celý název komise vlády

Statut celý název komise vlády Statut celý název komise vlády Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Celý název komise vlády (dále jen Komise ) je dočasným pracovním orgánem vlády ve vymezené oblasti - uvede se stručně oblast působení. (2)

Více

LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG

LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG Osnova: Principy fungování sociálního dialogu Sociální dialog v ČR Evropský sociální dialog I. PRINCIPY FUNGOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO DIALOGU Závazná definice pojmu sociální dialog neexistuje.

Více

Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha. Statut

Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha. Statut Statut MONITOROVACÍHO VÝBORU JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO CÍL 3 REGIONU NUTS 2 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále

Více

III.b Jednací řád Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity

III.b Jednací řád Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity III.b Jednací řád Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity Článek I Organizace jednání 1) Řádná zasedání Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity (dále jen Koordinační rada

Více

Stanovy spolku. Spolek absolventů a přátel Fakulty elektrotechnické ČVUT - ELEKTRA. Spolek absolventů a přátel Fakulty elektrotechnické ČVUT ELEKTRA

Stanovy spolku. Spolek absolventů a přátel Fakulty elektrotechnické ČVUT - ELEKTRA. Spolek absolventů a přátel Fakulty elektrotechnické ČVUT ELEKTRA Stanovy spolku Spolek absolventů a přátel Fakulty elektrotechnické ČVUT - ELEKTRA Článek 1 Základní ustanovení 1. Název spolku zní: Spolek absolventů a přátel Fakulty elektrotechnické ČVUT ELEKTRA 2. Spolek

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.4.2017 COM(2017) 165 final 2017/0076 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním plnění dvoustranné dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy

Více

Vládního výboru pro osob y s e zdravotním postižením

Vládního výboru pro osob y s e zdravotním postižením Statut Vládního výboru pro osob y s e zdravotním postižením Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením (dále jen Výbor ) je stálým koordinačním, iniciativním a poradním

Více

Příloha č. 2 STANOVY. Čl. 1 Základní ustanovení

Příloha č. 2 STANOVY. Čl. 1 Základní ustanovení Příloha č. 2 STANOVY Čl. 1 Základní ustanovení 1) Společná CIDLINA, z.s. dle zákona č. 89/2012 Sb., původně založen v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., jako občanské sdružení dne 23. 3. 2004. Spolek funguje

Více

SMĚRNICE RADY 2003/72/ES. ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců

SMĚRNICE RADY 2003/72/ES. ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců SMĚRNICE RADY 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského

Více

SBTS HOSTINNÉ, p.s. STANOVY. Hostinné ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek SBTS Hostinné, p.s. má sídlo Dobrá mysl 874, Hostinné

SBTS HOSTINNÉ, p.s. STANOVY. Hostinné ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek SBTS Hostinné, p.s. má sídlo Dobrá mysl 874, Hostinné SBTS HOSTINNÉ, p.s. STANOVY Hostinné 2016 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 1.1. Název pobočného spolku: SBTS Hostinné, p.s. 1.2. SBTS Hostinné, p.s. má sídlo Dobrá mysl 874, 543 71 Hostinné 1.3. ČSÚ přidělil

Více

ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ

ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ JEDNACÍ ŘÁD Gymnazijní společnosti z.s. ČÁST PRVNÍ Všeobecná ustanovení Základní ustanovení 1. Jednací řád rozvádí některá ustanovení Statutu Gymnazijní společnosti z.s. (dále jen GS) a podrobně upravuje

Více

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.12.2014 COM(2014) 727 final ANNEX 1 PŘÍLOHA [ ] návrhu rozhodnutí Rady o postoji, který má Unie zaujmout v Podvýboru pro sanitární a fytosanitární otázky, Podvýboru pro

Více

MĚSTO POLNÁ. Zastupitelstvo města JEDNACÍ ŘÁD VÝBORŮ ZASTUPITELSTVA MĚSTA POLNÁ

MĚSTO POLNÁ. Zastupitelstvo města JEDNACÍ ŘÁD VÝBORŮ ZASTUPITELSTVA MĚSTA POLNÁ MĚSTO POLNÁ Zastupitelstvo města JEDNACÍ ŘÁD VÝBORŮ ZASTUPITELSTVA MĚSTA POLNÁ Zastupitelstvo města Polná se na svém 2 zasedání dne 10. prosince 2018 usnesením č. ZM-.../02/2018 usneslo vydat v souladu

Více

Stanovy zapsaného spolku Hortensia IČ 270 25 951

Stanovy zapsaného spolku Hortensia IČ 270 25 951 Stanovy zapsaného spolku Hortensia IČ 270 25 951 Článek 1 Název a sídlo 1. Název zapsaného spolku je: Hortensia, z. s. (dále jen spolek) 2. Sídlem spolku Hortensia je: Panská 174/7, 370 01 České Budějovice

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.4.2017 COM(2017) 164 final 2017/0075 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dvoustranné dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o obezřetnostních pravidlech

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro veřejnou správu

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro veřejnou správu VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 27. srpna 2014 č. 680, ve znění usnesení č. 21 ze dne 14. ledna 2015 Statut Rady vlády pro veřejnou správu Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády

Více

Statut České konference rektorů

Statut České konference rektorů Statut České konference rektorů Článek 1 Reprezentace vysokých škol Česká konference rektorů (dále jen ČKR) je orgánem reprezentace vysokých škol České republiky složeným z představitelů vysokých škol

Více

J E D N A C Í Ř Á D Občanského sdružení Znojemské vinařství, o.s.

J E D N A C Í Ř Á D Občanského sdružení Znojemské vinařství, o.s. J E D N A C Í Ř Á D Občanského sdružení Znojemské vinařství, o.s. Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Občanské sdružení Místní akční skupina Znojemské vinařství, o.s. (dále též MAS) je neziskovým subjektem založeným

Více

Statut společnosti MAS 21, o.p.s.

Statut společnosti MAS 21, o.p.s. MAS 21 SR/STATUT/2014/1 Tímto Statutem níže uvedeného dne, měsíce a roku správní rada obecně prospěšné společnosti MAS 21, o.p.s. (dále jen správní rada), příslušná podle odst. 4.2.1 písm. f/ zakládací

Více

Pravidla pro začleňování živnostenských společenstev do Hospodářské komory České republiky 15. dubna dubna 2015

Pravidla pro začleňování živnostenských společenstev do Hospodářské komory České republiky 15. dubna dubna 2015 Pravidla pro začleňování živnostenských společenstev do Hospodářské komory České republiky 15. dubna 2015 15. dubna 2015 Preambule Postup nebo pravidla, podle kterých jsou živnostenská společenstva (tj.

Více

Stanovy spolku. Klub rodičů při ZŠ Mokrá-Horákov, z.s.

Stanovy spolku. Klub rodičů při ZŠ Mokrá-Horákov, z.s. Stanovy spolku Klub rodičů při ZŠ Mokrá-Horákov, z.s. Článek I Úvodní ustanovení 1. Název spolku: Klub rodičů při ZŠ Mokrá-Horákov, z.s. (dále jen spolek ). 2. Sídlo spolku: Základní škola, Mokrá 352,

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ UNIE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ČR, o, s.

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ UNIE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ČR, o, s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ UNIE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ČR, o, s. Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Název sdružení je Unie malých a středních podniků ČR, o. s. (dále jen sdružení. Anglický ekvivalent názvu

Více

ZŠ V SADECH, z. s. Dne vzniklo Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ V Sadech,

ZŠ V SADECH, z. s. Dne vzniklo Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ V Sadech, STANOVY SDRUŽENÍ RODIČŮ A PŘÁTEL ŠKOLY PŘI ZŠ V SADECH, z. s. I. Úvodní ustanovení Dne 3. 12. 1991 vzniklo Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ V Sadech, se sídlem V Sadech 560, 580 01 Havlíčkův Brod,

Více

Statut společnosti MAS 21, o.p.s.

Statut společnosti MAS 21, o.p.s. Příloha č. 4 MAS 21 SR/STATUT/2015/1 Níže uvedeného dne, měsíce a roku správní rada obecně prospěšné společnosti MAS 21, o.p.s. (dále jen správní rada ), příslušná podle odst. 4.2.1 písm. (f) zakládací

Více

k příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení

k příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení Příloha č. 1 k příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Komise pro sociální začleňování (dále jen Komise ) je stálým poradním, iniciativním

Více

Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády

Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Na základě článku X. Jednacího řádu vlády zřizuje vláda své poradní orgány, které jsou

Více

ROZHODNUTÍ. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 ve spojení s čl. 218 odst.

ROZHODNUTÍ. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 ve spojení s čl. 218 odst. L 118/6 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/783 ze dne 25. dubna 2017 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy IV (Energetika) Dohody o EHP (třetí energetický

Více

Statut Rady vlády pro informační společnost

Statut Rady vlády pro informační společnost V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y P ř í l o h a č. xx k usnesení vlády ze dne xx Statut Rady vlády pro informační společnost Článek 1 Úvodní ustanovení Rada vlády pro informační společnost (dále jen

Více

JEDNACÍ ŘÁD KONTROLNÍHO VÝBORU města B L O V I C E

JEDNACÍ ŘÁD KONTROLNÍHO VÝBORU města B L O V I C E JEDNACÍ ŘÁD KONTROLNÍHO VÝBORU města B L O V I C E Článek I. Úvodní ustanovení 1. Kontrolní výbor je zřízen jako iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva města na základě 117 zák. č.128/2000 Sb., o

Více

STATUT Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karlovarského kraje

STATUT Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karlovarského kraje STATUT Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karlovarského kraje Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada pro výzkum, vývoj a inovace Karlovarského kraje (dále jen RVVI ) je odborným, koordinačním, iniciativním a

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. č.j. MSMT-45997/2013-1 V Praze dne 12.12. 2013

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. č.j. MSMT-45997/2013-1 V Praze dne 12.12. 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Směrnice náměstka ministra pro vzdělávání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se schvaluje statut a jednací řád Akreditační komise pro vyšší

Více

Na podporu aktivit v NB, z.s. STANOVY

Na podporu aktivit v NB, z.s. STANOVY Na podporu aktivit v NB, z.s. STANOVY Čl. 1 Základní ustanovení Na podporu aktivit v NB, z.s. dle zákona č. 89/2012 Sb., původně založen v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., jako občanské sdružení dne

Více

Statut Pracovní skupiny Vzdělávání

Statut Pracovní skupiny Vzdělávání Statut Pracovní skupiny Vzdělávání Karlovarského kraje Preambule 1. V programovém období 2014-2020 Evropské unie jsou uplatňovány principy územní dimenze. Územní dimenzí se rozumí zacílení intervencí Evropských

Více

příspěvkem stanoveným Valnou hromadou. O přijetí rozhoduje Správní výbor, který

příspěvkem stanoveným Valnou hromadou. O přijetí rozhoduje Správní výbor, který STANOVY Článek I. Úvodní ustanovení 1. Název sdružení je Spolek českých právníků Všehrd (dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku je 110 00 Praha l, náměstí Curieových 901/7. 3. Předmětem činnosti je spolková

Více

301/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

301/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Systém ASPI - stav k 6.3.2012 do částky 24/2012 Sb. a 10/2012 Sb.m.s. Obsah a text 301/1992 Sb. - poslední stav textu Změna: 121/1993 Sb. Změna: 223/1994 Sb. 301/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne

Více

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU Část první Základní ustanovení 1 1) Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou (dále jen komora ) je sdružení podnikatelů, zřízeným zákonem ČNR

Více

VOLEBNÍ ŘÁD. ZÁKLADNÍ ORGANIZACE OS KOVO ArcelorMittal Česká republika

VOLEBNÍ ŘÁD. ZÁKLADNÍ ORGANIZACE OS KOVO ArcelorMittal Česká republika VOLEBNÍ ŘÁD ZÁKLADNÍ ORGANIZACE OS KOVO ArcelorMittal Česká republika Článek 1 Základní a obecná ustanovení str. 2 Článek 2 Volební obvody, počet mandátů str. 3 Článek 3 Volební komise str. 3 Článek 4

Více

S T A N O V Y. Spolku rodičů a přátel školy při Církevní ZŠ a MŠ ve Zlíně. I. Základní ustanovení

S T A N O V Y. Spolku rodičů a přátel školy při Církevní ZŠ a MŠ ve Zlíně. I. Základní ustanovení S T A N O V Y Spolku rodičů a přátel školy při Církevní ZŠ a MŠ ve Zlíně I. Základní ustanovení 1. Název spolku: Spolek rodičů a přátel školy při Církevní ZŠ a MŠ ve Zlíně 2. Sídlo spolku: Česká 4787,

Více

XT 21004/18 ADD 1 REV 2 1 UKTF

XT 21004/18 ADD 1 REV 2 1 UKTF Rada Evropské unie Brusel 29. ledna 2018 (OR. en) XT 21004/18 ADD 1 REV 2 BXT 5 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace PŘÍLOHA ROZHODNUTÍ RADY, kterým se doplňuje rozhodnutí

Více

Spolek Parkán STANOVY

Spolek Parkán STANOVY Spolek Parkán STANOVY Čl. I Název a sídlo Spolek Parkán má sídlo v Praze 8 Ďáblicích, U Parkánu 17/11, 182 00. Čl. II Účel spolku Spolek Parkán si klade za cíl podporovat spolupráci rodičů, pedagogů a

Více

STANOVY občanského sdružení Lepage Research Institute

STANOVY občanského sdružení Lepage Research Institute 1 STANOVY občanského sdružení Lepage Research Institute čl. I Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1) Název občanského sdružení je: Lepage Research Institute (dále jen sdružení ). 2) Sídlem sdružení

Více

Statut Povodňové komise Ústeckého kraje

Statut Povodňové komise Ústeckého kraje . Statut Povodňové komise Ústeckého kraje Článek 1 Úvodní ustanovení Povodňová komise Ústeckého kraje (dále jen Komise ) je stálým pracovním orgánem kraje, který ji zřizuje podle ust. 80 zákona č. 254/2001

Více

Tělovýchovná jednota Přelovice, z.s.

Tělovýchovná jednota Přelovice, z.s. STANOVY Tělovýchovná jednota Přelovice, z.s. I. Úvodní ustanovení 1. Tělovýchovná jednota Přelovice, z.s. (zapsaný spolek) je spolkem dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Více

Stanovy Asociace nestátních neziskových organizací Moravskoslezského kraje

Stanovy Asociace nestátních neziskových organizací Moravskoslezského kraje Stanovy Asociace nestátních neziskových organizací Moravskoslezského kraje Čl. I Úvodní ustanovení - název a sídlo Asociace nestátních neziskových organizací Moravskoslezského kraje, z. s., zkráceně ANNO

Více

STANOVY. Profesního sdružení instruktorů prací ve výškách. Název sdružení : Profesní sdružení instruktorů prací ve výškách II.

STANOVY. Profesního sdružení instruktorů prací ve výškách. Název sdružení : Profesní sdružení instruktorů prací ve výškách II. STANOVY Profesního sdružení instruktorů prací ve výškách I. Název sdružení : Profesní sdružení instruktorů prací ve výškách II. 1 / 16 Sídlo sdružení a působnost : Sídlem sdružení je Praha a působí na

Více