Prohlášení ke Strategickému posouzení vlivu na životní prostředí. pro Program Cíle 3 / Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce

Transkript

1 Prohlášení ke Strategickému posouzení vlivu na životní prostředí pro Program Cíle 3 / Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko podle článku 9 odstavce 1 písm. b a c Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27.června 2001 o posuzování vlivu některých plánů a programů na životní prostředí

2 Prohlášení Řídícího orgánu ke Strategickému posouzení vlivu Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko na životní prostředí Souhrnné prohlášení ke Strategického posouzení vlivu programu na životní prostředí Dle článku 9 odstavce 1 písm. b Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27.června 2001 o posuzování některých plánů a programů na životní prostředí (Směrnice SEA) musí být v rámci informace o rozhodnutí vypracováno prohlášení shrnující, jak byly úvahy o životním prostředí začleněny do programu a jak byly v souladu s článkem 8 vzaty v úvahu zpráva o vlivech na životní prostředí vypracovaná podle článku 5, vyjádření podle článku 6 a konzultace zahájené podle článku 7, a důvody pro výběr přijatého programu s ohledem na další projednávaná rozumná řešení. Začlenění úvah o životním prostředí do programu Společně s ex-ante hodnocením bylo v rámci programování vypracováno strategického posouzení vlivu na životní prostředí. Do zpracovávaného programu tak byly včas začleněny úvahy o životním prostředí a došlo ke zvýšení kvality a jistoty plánování. Proces vypracování programu byl doprovázen rozhovory na národních úrovních a koordinován s odbornými rezorty (s ministerstvy životního prostředí v České republice a v Sasku). Redakční skupina shrnula výsledky jednání a začlenila je do návrhů programu. Na přípravě a vypracování zprávy o vlivu na životní prostředí se podílely orgány (životního prostředí) podle článku 6 odstavce 3 v České republice a v Sasku. Jednání mezi Řídícím orgánem a pověřeným posuzovatelem pro vypracování zprávy o vlivech na životní prostředí, kterým byl PricewaterhouseCoopers AG (PwC), se zúčastnili zástupci ministerstev životního prostředí popř. zástupci Ministerstva pro místní rozvoj. Výsledkem koordinačních jednání je zařazení samostatné prioritní osy do programu: zlepšení situace přírody a životního prostředí. Tato se člení na projekty v oblasti ochranu klimatu, ochrany přírody, péče o krajinu, odpadového hospodářství, protipovodňové ochrany, vodního hospodářství a vodních staveb. Zohlednění zprávy o vlivu na životní prostředí Zprávu o vlivech na životní prostředí zpracoval v rámci programování posuzovatel PwC. Rámec posuzování a pracovní kroky byly dohodnuty a schváleny posuzovatelem PwC, institucemi zodpovědnými za programování a ministerstvy životního prostředí České republiky a Saska. Pracovní kroky návrhu programu a zprávy o vlivu na životní prostředí byly pravidelně koordinovány. Tímto způsobem byla v interaktivním procesu vytvořena shodná a koherentní dokumentace pro obsah návrhu programu a získány výsledky pro zprávu o vlivu na životní prostředí. II

3 Prohlášení Řídícího orgánu ke Strategickému posouzení vlivu Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko na životní prostředí Zohlednění došlých stanovisek Doručená stanoviska nemají vliv na strategické zaměření programu ani na obsahovou stránku prioritních os. Bylo doporučeno, upřesnit ve SWOT-analýze náledující informace: Weakness / Slabé stránky: míra recyklace v České republice: zaostává daleko za ostatními zeměmi, velká část odpadů je deponována. Toto doporučení bylo zapracováno do kapitoly Programového dokumentu i do Závěrečné zprávy hodnocení ex ante následně: Míra recyklace komunálního odpadu v České republice je nižší v porovnání se Saskem, velká část komunálního odpadu je deponována na skládách. Další připomínka se týkala plošných údajů. Plocha oblastí NATURA 2000 v česko-saském dotačním území činí cca ha a v dotačním území dle pravidla flexibility ca ha. Údaj o ploše byl v Programovém dokumentu opraven. Ostatní doručené připomínky se vztahují k samotné zprávě o vlivu na životní prostředí. Zpráva o vlivu na životní prostředí byla podkladem pro konzultaci s veřejností a není výsledkem konzultace. Proto jsou obsahově relevantní připomínky uvedeny pouze v příloze a nebyly zapracovány do zprávy o vlivu na životní prostředí. Slouží jako vysvětlení a doplnění ke zprávě o vlivu na životní prostředí. Toto je v souladu s článkem 8 směrnice SEA, dle něhož se při vypracování programu mají vzít v úvahu stanoviska došlá v rámci konzultací. Zdůvodnění výběru programu Program na podporu přeshraniční spolupráce byl vypracován na základě článku 7 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a ve spojení se seznamem způsobilých regionů (rozhodnutí Komise ze dne ). Možnost alternativního programu neexistuje. Z důvodu vysokého stupně abstrakce programu se posouzení rozumných řešení zaměřilo na opatření vedoucích k vyloučení, snížení nebo kompenzaci významných negativních vlivů na životní prostředí. Pod úrovní programu je na úrovni projektů posuzováno dodržení platných předpisů v oblasti životního prostředí u jednotlivých případů a je posuzována jejich odborná stránka. V rámci odborného posouzení jednotlivých případů se také hodnotí příp. přijímají opatření k vyloučení či snížení negativních vlivů. Příkladem je tvorba konceptu protipovodňové ochrany, u kterého se zvažují očekávané vlivy na životní prostředí. Strategie Programu Cíle 3/Ziel 3 je koherentní se strategickým zaměřením programů na rozvoj venkovských oblastí v České republice a ve Svobodném státě Sasko. Monitorovací opatření Pro monitorování významných vlivů na životní prostředí byly podle článku 10 odstavce 2 směrnice SEA zvoleny existující monitorovací systémy. Zapojení českého a saského ministerstva životního prostředí do Monitorovacího výboru zaručuje kontinuální zohlednění vlivů na životní prostředí po právní a odborné stránce. Prioritní osy popsané v Programovém dokumentu podléhají soustavnému hodnocení na základě indikátorů. Pro včasné odhalení negativních nepředvídaných vlivů na životní III

4 Prohlášení Řídícího orgánu ke Strategickému posouzení vlivu Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko na životní prostředí prostředí a pro přijetí vhodných opatření k vyloučení těchto vlivů, byly do existujícícho monitorovacího systému zařazeny vhodné indikátory související s životním prostředím. Informace o konzultaci s veřejností Relevantní části návrhu programu a zpráva o vlivu na životní prostředí byly ve smyslu článku 6 a 7 směrnice SEA předány ministerstvům životního prostředí České republiky a Saska a zpřístupněny veřejnosti. Přeshraniční konzultace veřejnosti proběhla za dodržení národních zákonných lhůt v době od 22. prosince 2006 do 31. ledna Oznámení a zveřejnění Zveřejnění na internetu Zpráva o vlivuh na životní prostředí a relevantní části návrhu programu byly dne 22. prosince zveřejněny na internetové adrese Interreg III A Twww.interreg3a.info. Na české straně byly dokumenty zveřejněny v Informačním systému SEA, na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí ČR. Oznámení konzultace v tisku Konzultace byla oznámena v Saském úředním věstníku. V oznámení byl uveden odkaz na zveřejnění dokumentů na internetu a jejich veřejné zpřístupnění. Veřejné zpřístupnění dokumentů Do dokumentů bylo možno nahlížet do 31. ledna 2007 na Vládních prezídiích v Saské Kamenici (Chemnitz) a v Drážďanech (Dresden). Ostatní Zpráva o vlivu na životní prostředí a relevantní části návrhu programu byly dále em zaslány členům Řídícího výboru Interreg III A. Došlá stanoviska Ministerstvo životního prostředí České republiky a Saské státní ministertvo životního prostředí a zemědělství odevzdaly v rámci konzultace svá stanoviska. V následujícím přehledu je seznam a vyhodnocení relevantních připomínek, z nichž nebyly odvozeny žádné úpravy nebo změny návrhu programu a které slouží jako vysvětlení a doplnění ke zprávě o vlivu a životní prostředí. IV

5 Příloha: vysvětlení a doplnění ke zprávě o vlivu na životní prostředí Prohlášení Řídícího orgánu ke Strategickému posouzení vlivu Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko na životní prostředí kdo místo identifi kace připomínka vysvětlení / doplnění zprávy MŽP 1 / 2 SMULT bod 11 Kromě toho je objem zvláštních odpadů připadající na jednotku HDP stále ještě dva- až třikrát vyšší než v ostatních zemích EU. Pojem zvláštní odpad je třeba nahradit pojmem nebezpečné odpady. Pojem zvláštní odpad se v české republice nepoužívá. Pojem zvláštní odpad v zákoně o odpadech není. Jedná se o nebezpečné odpady. MŽP bod 11 Formulace je nepřesná: Zároveň byl zaveden celostátní systém recyklace obalových odpadů. Vysvětlení: zákonem č. 185/2001 Sb. byly na české straně vytvořeny právní podmínky pro vytvoření recyklačního systému. Není však doposud zaveden celoplošně. MŽP bod 11 a 21 Formulace je nepřesná: Na české straně sice bylo ustanovení EU týkající se zákazu deponování zahrnuto do národní legislativy,platí však ještě několikaletá přechodná lhůta. (bod 11) a Kromě toho by mohlo dále klesnout především množství uloženého odpadu na obou stranách hranice, protože i v české oblasti programu začne od roku 2010 platit zákaz skladování nezpracovaných odpadů. (bod 21) Vysvětlení: právní úprava oblasti deponování odpadů byla v České republice harmonizována s legislativou EU zákonem č. 185/2001 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 383/2001. Rozhodnutí Rady 2003/33/ES bylo transponováno vydáním nové vyhláškou č. 294/2005 v polovině roku 2005, která upravuje deponování. Vyhláška sice zpřísňuje technické podmínky deponování a podmínky jejich provozu jakož kritéria, podmínky a limity pro příjímání odpadů na tyto skládky, ale nejedná se o plošný zákaz deponování. 1 MŽP: Ministerstvo životního prostředí České republiky 2 SMUL: Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství

6 Prohlášení Řídícího orgánu ke Strategickému posouzení vlivu Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko na životní prostředí od místo identifik ace připomínka vysvětlení / doplnění zprávy SMUL bod 21 Formulace je nepřesná: V budoucnu by mohlo dojít v saské i české části dotačního území k vyrovnání podílu odpadů za předpokladu, že v Česku dojde ke zvratu současného trendu stoupající produkce odpadu. Ke snížení množství domovního odpadu i zvláštního odpadu by mohla přispět příslušná opatření. Doplnění: předpokládá se, že v budoucnu dojde na saském i českém dotačním území k vyrovnání množství odpadu specifikovaného na množství obyvatel, pokud se současná trend růstu množství odpad v Česku opět obrátí. Patřičnými opatřeními by mohlo klesnout množství domovního a nebezpečného odpadu. SMUL kapitola 2 Posuzovatel PricewaterhouseCoopers (PwC) pravděpodobně neporovnal zprávu o vlivu na životní prostředí s podklady poskytnuté SMUL k socioekonomické analýze (v rámci hodnocení ex-ante). Vysvětlení: podklady od SMUL k socioekonomické analýze byly zapracovány jak do Programového dokumentu, tak do Zprávy hodnocení ex-ante. SMUL bod 10 Formulace je nepřesná: Na saské straně došlo od roku 1995 k poklesu množství zbytkového odpadu z domácností, objemného odpadu z domácností a odpadu z veřejných ploch (např. zahradní a parkový opad, uliční smetí, odpadky z odpadkových košů). Objem tříděných využitelných materiálů např. papír a lepenka, sklo, kovy atd.) do roku 1999 stoupl a od té doby opět poklesl. Objem biologického odpadu se v letech 1995 až 2004 zvýšil. V roce 2004 bylo zhruba 75 % zbytkového odpadu deponováno na skládkách. Zbývajících 25 % bylo podrobeno tepelnému nebo mechanicko-biologickému zpracování, popř. třídění. Doplnění:na saské straně došlo od roku 1995 k poklesu množství zbytkového odpadu z domácností, objemného odpadu z domácností a odpadu z veřejných ploch (např. zahradní a parkový opad, uliční smetí, odpadky z odpadkových košů).množství tříděných využitelných materiálů např. papír a lepenka, sklo, kovy atd.) do roku 1999 stoupalo a od té doby opět pokleslo.množství biologického odpadu se v letech 1995 až 2004 zvyšovalo. V roce 2005 bylo zhruba 31 % zbytkového odpadu deponováno na skládkách. Zbývajících 69 % bylo podrobeno tepelnému nebo mechanicko-biologickému zpracování, popř. třídění. SMUL bod 12 Formulace je nepřesná: Také dotační území se nemůže vyhnout globálnímu klimatickému trendu. Doplnění: není sledován klimatický trend, ale trend klimaticky relevantních emisí. VI

7 Prohlášení Řídícího orgánu ke Strategickému posouzení vlivu Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko na životní prostředí od místo identifik ace připomínka vysvětlení / doplnění zprávy SMUL bod 18 Formulace je nepřesná: Rekultivace ploch povrchových dolů bude zejména v Sasku také v příštích letech zřejmě pokračovat, přičemž je však také zde v příštích letech nutno počítat s vyčerpáním vhodných ploch. Doplnění: v souvislosti s rekultivací ploch se méně hovoří o "vhodných plochách", jedná se spíše o rozsah ploch vyžadujících rekultivaci. SMUL bod 26 Jsou zde uvedeny oblasti činnosti, ale nikoli problémy životního prostředí. Doplnění: problémy životního prostředí plynou z kapitoly 2 zprávy o vlivu na životní prostředí: - kriticky je potřeba vnímat vývoj kvality podzemních a povrchových vod - překročení kritických mezí zatížení pro eutrofizující dusík - relativně vysoký stupeň spotřeby ploch a rostoucí zábor půdy - znečištění ovzduší - lesní škody - nedostatečná udržitelnost odpadového hospodářství - rostoucí tendence klimaticky relevantních emisí SMUL bod 44 SMUL bod 76 Formulace je nepřesná: Za tím účelem si Sasko vytklo cíl co nejvíce zamezit vzniku odpadů m.j. změnami chování. Tam, kde to není možné, má být objem odpadu alespoň zredukován. ( ) Kromě toho má být sníženo množství zvláštního odpadu a zlepšeno jeho zneškodňování nenarušující životní prostředí a neohrožující zdraví. Mělo by být uvedeno, že posouzení SEA jde do úrovně oblastí podpory programového dokumentu. Doplnění: zde si Sasko vytklo cíl, zamezit vzniku odpadů a odpady, kterým lze zamezit, pokud možno co nejvíce recyklovat. ( ) Kromě toho má být sníženo množství nebezpečného odpadu a zlepšeno jeho zneškodňování nenarušující životní prostředí a neohrožující zdraví. Doplnění: posouzení SEA jde do úrovně oblastí podpory programového dokumentu.pro doplnění a identifikaci možných vlivů na životní prostředí byly dále použity podklady týkající se jednotlivých aktivit (příloha 2 zprávy o vlivu na životní prostředí). VII

8 Prohlášení Řídícího orgánu ke Strategickému posouzení vlivu Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko na životní prostředí od místo identifik ace připomínka vysvětlení / doplnění zprávy SMUL body 77 a následují cí Upozorňujeme na to, že indikátory, které se budou používat pro kontrolu, nemusí být dostačující pro rozsáhlý monitoring. Vysvětlení: zvolené indikátory relevantní pro životní prostředí umožňují diferencovanější přehled než indikátory životního prostředí v dosavadním programu Interreg III A. Řídící orgán a Ministerstvo pro místní rozvoj v listopadu 2006 definitivně stanovily indikátory. SMUL bod 89 Odstavec by měl být přizpůsoben argumentům v bodě 71f. Doplnění: možnost alternativního programu není.z důvodu vysokého stupně abstrakce programu se posouzení zaměřilo na rozumné alternativy v opatřeních na zamezení, snížení příp. kompenzaci významných negativních vlivů na životní prostředí. VIII

9 Aktiengesellschaft Wirtschaftsprüfungsgesellschaft Strategický ekologický audit zadaný Saským státním ministerstvem hospodářství a práce Strategický ekologický audit (SEA) programu Ziel 3/Cíl 3 - Přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou v období podpory Zpráva o stavu životního prostředí - stav k 12. prosinci 2006 Zakázka:

10 "PricewaterhouseCoopers" refers to the network of member firms of PricewaterhouseCoopers International Limited, each of which is a separate and independent legal entity. PricewaterhouseCoopers Aktiengesellschaft Wirtschaftsprüfungsgesellschaft je členkou samostatných, právně nezávislých a pod PricewaterhouseCoopers International Limited kooperujících členských firem mezinárodní sítě PricewaterhouseCoopers.

11 3 Obsah Strana A. Zpráva o stavu životního prostředí v rámci Strategického ekologického auditu... 5 I. Stručný nástin obsahu Programového dokumentu a jeho vztah k jiným relevantním plánům a programům... 5 II. III. Současný stav životního prostředí a vývoj při neuskutečnění programu Ziel 3/Cíl Popis současného stavu životního prostředí v sasko-české podporované oblasti Předpokládaný vývoj stavu životního prostředí při neuskutečnění programu Ziel 3/Cíl Ukazatele životního prostředí a relevantní ekologické problémy v podporované oblasti IV. Relevantní cíle ochrany životního prostředí Relevantní cíle ochrany životního prostředí pro Programový plán Zahrnutí cílů ochrany životního prostředí do Programového plánu V. Předpokládané značné vlivy na životní prostředí VI. Plánovaná opatření k zamezení, snížení nebo vyrovnání výrazných negativních dopadů na životní prostředí VII. Prověřované alternativy a postupy u SEA Prověřované projektové alternativy Postup při provádění SEA VIII. Plánovaná monitorovací opatření IX. Netechnický souhrn B. Příloha C. Seznam pramenů I. Publikace II. Internet... 64

12 4 Seznam zkratek HDP Hrubý domácí produkt CO 2 Kysličník uhličitý db(a) hladina akustického tlaku ERDF Evropský fond regionálního rozvoje EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie EU15 členské státy EU před rozšířením EU na východ FFH Flora-Fauna-Habitat SSÚ Společný správní úřad ha hektar IfS Institut für Stadtforschung und Strukturpolitik GmbH (Ústav pro urbanistický výzkum a strukturní politiku s.r.o.) ZPRÚ Zemský plán rozvoje území 2003 m / m 3 meter / krychlový metr Mg hořčík mil. Miliony NH 3 Čpavek NO x oxid dusnatý MHD místní hromadná doprava p.a. per annum PM 10 jemný prach PwC PricewaterhouseCoopers Aktiengesellschaft Wirtschaftsprüfungsgesellschaft (Akciová společnost Auditorská společnost) ROP Regionální operační program SMUL Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství SMWA Saské státní ministerstvo hospodářství a práce SO 2 oxid siřičitý SEA Strategický ekologický audit MKD místní kolejová doprava SWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats T metrická tuna NNP nerozdělené nenarušené prostory EIA posudek o vlivu na životní prostředí

13 5 A. Zpráva o stavu životního prostředí v rámci Strategického ekologického auditu I. Stručný nástin obsahu Programového dokumentu a jeho vztah k jiným relevantním plánům a programům 1. Program "Ziel 3/Cíl 3 - Podpora přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou" sleduje nadřazený cíl trvale udržitelného územního rozvoje prostřednictvím podpory přeshraničních hospodářských, sociálních a ekologických aktivit. K dosažení tohoto nadřazeného cíle přitom slouží tři strategické cíle. Tyto tři strategické cíle se zase odrážejí ve třech prioritních osách Programového dokumentu (viz vyobrazení 1). Strategický cíl Prioritní osa Rozvoj společenských výchozích podmínek v podporované oblasti na základě společného působení Vytváření trvalých kooperačních struktur s přímým hospodářským zaměřením Vytváření trvalých kooperačních struktur s nepřímým hospodářským zaměřením Prioritní osa 1: Rozvoj společenských rámcových podmínek v podporované oblasti Prioritní osa 2: Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu Prioritní osa 3: Zlepšování situace přírody a životního prostředí Vyobrazení 1: Strategické cíle a prioritní osy 1 Docílením vytčených strategických cílů se má zlepšit socioekonomická situace v podporované oblasti. Prioritní osy a jejich obsahové ztvárnění v různých projektových oblastech (viz vyobrazení 2; přespříští strana) se přitom řídí výsledky socioekonomické analýzy a SWOT analýzy provedené v rámci ex-ante evaluace. 2. Ohledně vztahu tohoto podpůrného programu k jiným relevantním plánům nebo programům by mohlo dojít v podporované oblasti k účinnému doplňování cílů a realizace záměrů především s následujícími plány a programy: Operační programy Svobodného státu Sasko a České republiky pro Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Operační programy Svobodného státu Sasko a České republiky pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) 1 Zdroj: Kapitola 3 Programového dokumentu

14 6 Operační programy Svobodného státu Sasko a České republiky pro Evropský sociální fond (ESF) Program přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Polskou republikou v rámci cíle Evropská územní spolupráce, protože se podporované oblasti obou programů v okresech Oberlausitz (Horní Lužice) a Löbau-Zittau, jakož i ve městě Görlitz (Zhořelec), které tvoří samostatný správní obvod, překrývají Program přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Bavorsko a Českou republikou, k překrývání dochází v Karlovarském kraji Program přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republikou, k překrývání dochází v Libereckém kraji Zemský plán rozvoje území Saska ("ZPRÚ") 2 České republiky a Národní strategický plán rozvoje území Regionální operační programy ("ROP") kohezních regionů Severovýchod a Severozápad v České republice 3. Zejména na základě horizontálního charakteru programu Ziel 3/Cíl 3 by mohly mít různé jiné národní a regionální plány a programy doplňkový účinek, přičemž přeshraniční spolupráce však zároveň představuje také zvláštnost tohoto programu. Shora zmíněné plány a programy přitom zčásti sledují stejné, resp. komplementární cíle, spočívající částečně také v oblastech relevantních pro životní prostředí 3. Obzvlášť různé programy v rámci Evropské územní spolupráce by se mohly na základě podporovaných infrastrukturních opatření projevit na přirozeném životním prostředí. Stejně tak lze u aktivit v rámci ERDF a českých ROP zásadně vycházet z komlementárních a kumulativních účinků na životní prostředí v důsledku různých opatření, například v oblastech dopravy, rozvoje cestovního ruchu a rozvoje venkova a měst. Na závěr je nutno konstatovat, že kromě uvedených bodů existuje zásadní koherence s národními a evropskými zásadami environmentální politiky. 2 ZPRÚ 2003 není v užším slova smyslu plánem, ale tvoří podklad pro výběr příslušných projektů. 3 Na tomto místě jsou zkoumány pouze aspekty koherence těchto plánů a programů relevantní pro životní prostředí; ohledně komplexního vysvětlení koherence s národními politikami a politikami Společenství se odkazuje na kapitolu 3.3 Programového dokumentu.

15 7 Nadřazený cíl Provádění přeshraničních hospodářských, sociálních a ekologických aktivit na základě společných strategií pro trvale udržitelný územní rozvoj Prioritní osa 1 Rozvoj společenských rámcových podmínek v podporované oblasti Prioritní osa 2 Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu Prioritní osa 3 Zlepšování situace přírody a životního prostředí Kooperační zlepšování a potřebné vytváření infrastruktury a spolupráce v oblasti územního plánování a rozvoje Hospodářská spolupráce a rozvoj přeshraničních struktur Spolupráce v oblastech ochrany klimatu, ochrany přírody, péče o krajinu a odpadového hospodářství Spolupráce v oblastech lidských zdrojů, sociokulturního rozvoje a partnerské spolupráce Spolupráce a rozvoj přeshraničních struktur v oblasti cestovního ruchu Spolupráce v oblastech ochrany před povodněmi, vodního hospodářství a vodních staveb Spolupráce v oblasti bezpečnosti, záchranářství, ochrany před katastrofami a požární ochrany Společný fond malých projektů Technická pomoc Vyobrazení 2: Obsahová realizace prioritních os 4 4 Zdroj: Kapitola 3 Programového dokumentu

16 8 II. Současný stav životního prostředí a vývoj při neuskutečnění programu Ziel 3/Cíl 3 1. Popis současného stavu životního prostředí v sasko-české podporované oblasti 4. Životní prostředí v podporované oblasti sasko-českého programu Ziel 3/Cíl 3 vykazuje mimo jiné v důsledku zdejších průmyslových zařízení a těžby surovin (především hnědé uhlí a uran) ekologické škody na různých předmětech chráněného zájmu. V tomto oddílu bude na základě příslušných ukazatelů dále objasněn stav životního prostředí a jeho budoucí vývoj. 5. Kvalita vody se v celé podporované oblasti ve srovnání s posledními desetiletími zlepšila. Tak vzrostl v letech 1994 až 2000 podíl saských úseků vodních toků zatížených mírně (třída jakosti vod II ze IV) nebo méně z 32 % na 73,7 % 5. V české oblasti se kvalita povrchových vod v minulých letech silně zlepšila především v důsledku uzavření a modernizace průmyslových zařízení a jen malá část vodních toků v české části podporované oblasti je ještě stále silně znečištěna a musí být zařazena do nejnižších tříd jakosti vod 6. Důkazem pozitivních vývojových tendencí v saských vodních tocích je zvýšení druhové rozmanitosti 7, příkladně symbolizované opětovným usazením lososů v Labi. Stupeň napojení saského obyvatelstva na komunální čistírny odpadních vod se v letech 1990 až 2004 zvýšil o 24 procentních bodů na přibližně 80 %; v České republice činil stupeň napojení v roce ,7 % 8. V důsledku zavedení biologického čištění odpadních vod téměř do všech čistíren a rostoucího vybavení velkých zařízení třetím stupněm čištění (eliminace živin) mohlo být zatížení vodních toků komunálními čistírnami odpadních vod systematicky zredukováno. Další opatření jsou plánována celoplošně 9. V Sasku 10 může být zařazeno jen ještě zhruba 11 % úseků vodních toků do tříd kvality struktury vod 1 a 2 (tzn. nezměněny nebo málo změněny), a je tak schopno udržet v tocích a podél toků procesy s vlastní dynamikou. Vývoj kvality podzemní vody, která bude ještě dlouho trpět starými zátěžemi jako intenzivním hnojením a těžbou hnědého uhlí, je nutno sledovat kriticky, neboť v roce 2001 vykazovala ještě jedna pětina všech saských MoE Iniciativa Společenství Interreg III A Aktualizace poločasového hodnocení Závěrečná zpráva 8 OECD Pro Českou republiku nejsou v současné době k dispozici ještě žádné zajištěné statistiky, avšak v důsledku stavebních změn na povrchových vodních tocích je situace pravděpodobně podobná jako v Sasku.

17 9 měřicích stanic obsahy dusičnanů přesahující mezní hodnoty Směrnice EU č. 80/ V Česku se používání hnojiv a pesticidů v letech 1998 až 2005 dále zvýšilo, zůstalo však pod průměrem EU V této souvislosti je nutno také zmínit procentuální plošné podíly s překročením kritických mezí zatížení tak zvané "critical loads" pro eutrofizující dusík z mokrých a suchých zdrojů. Pozvolna klesají, avšak s 97 % 13 přesto ještě představují centrální ekologický problém. Aby se mohl ekologický systém trvale zotavit, musí dojít k dalšímu snížení emisí dusíku. 7. Mezitím je nutno pozitivně hodnotit dosud rekultivovanou plochu povrchových dolů, která činí 63 % plochy využívané hnědouhelnými doly, a tato tendence stoupá 14. Nadále je ohroženo s hruba hektary 50 % - 60 % zemědělské užitkové plochy Saska erozí 15. Obecně však těží předmět chráněného zájmu půda v současné době z konjunkturálně podmíněného poklesu denní spotřeby plochy (osídlování, doprava), která je většinou doprovázena uzavíráním povrchu půdy. Také je zde nutno uvést, že téměř 4 % územní plochy Saska jsou využívána pro dopravní plochy. I přes již velmi hustou dopravní síť v Sasku je přitom celkový podíl dopravní plochy ve srovnání s německým průměrem ale nízký 16. Také v České republice vzrostla v minulých letech plocha rekultivovaných oblastí povrchových dolů právě tak (v roce 2004 činila již přibližně 25 %) jako uzavírání povrchu pro sídlištní a především dopravní plochy Části podporované oblasti odpovídají oblasti "Černého trojúhelníku", odvozujícího svůj název od vysokého výskytu hnědého uhlí. Pozůstatkem desetiletí trvajícího využívání této suroviny na získávání energie pro těžký průmysl je však značné znečištění ovzduší. Začátkem devadesátých let byly severní Čechy oblastí s největším znečištěním ovzduší v České republice. V rámci příhraničních krajů se jeví dnešní ekologická situace Libereckého kraje v průměru jako nejpozitivnější a ve srovnání s ostatními oblastmi České republiky je hodnocena jako poměrně málo zatížená. Avšak naměřené hodnoty různých látek znečišťujících ovzduší v české části podporované oblasti jsou však stále ještě podstatně vyšší než příslušné mezní hodnoty. V důsledku výroby energie z uhlí a rostoucího chemického průmyslu vykazuje zejména Ústecký kraj vysokou koncentraci látek znečišťujících ovzduší. Celkem však naměřené imisní hodnoty SO 2, jemného prachu a NO X s výjimkou několika měst mezitím již OECD tamtéž 15 Saská agrární zpráva MoE 2005

18 10 téměř nepřesahují přípustné mezní hodnoty ve společném pohraničí, kde překračování čtyřiadvacetihodinových mezních hodnot pro jemný prach (PM 10) a jiné škodliviny v budoucnu pravděpodobně dále poklesne 18. Ohledně obsahu ozonu v ovzduší zůstává koncentrace na vysoké úrovni, resp. tendenčně dokonce plynule stoupá. Obzvlášť ve venkovských regionech přitom naměřené hodnoty částečně překračují cílové hodnoty navrhované EU pro ochranu lidského zdraví a vegetace V roce 2005 vykazovalo 15 % saské plochy lesů výrazné, 49 % mírné a 36 % žádné znatelné škody 20. Podle toho došlo ve sledovaném období od roku 1990 ke zlepšení. Rovněž se ve srovnání s minulým rokem poněkud zlepšil stav korun stromů. Podíl výrazných škod je ve Vogtlandsku s 10 % relativně nízký, zatímco v oblasti Západolužické tabule (Westlausitzer Platte) a v oblasti údolí Labe / Lužické spraškové pahorkatiny (Lausitzer Löss-Hügelland) je s 25 % velmi vysoký. Dominantní dřevina saských lesů - smrk - se v posledních letech znatelně zotavila, vykazuje však s 14 % stále ještě výrazné poškození. To souvisí jednak se snížením zatížení sloučeninami síry v důsledku poklesu imisí SO 2 a jednak se stabilizací obsahu magnézia a tlumicí schopnosti lesních půd v důsledku opakovaného ochranného vápnění. V České republice se monitoruje stav lesů od roku 1986, přičemž muselo být v průběhu let zaznamenáno tendenční zhoršení zdravotního stavu lesů. Tak vykazovalo v roce 2004 již jen přibližně 15 % stromů velmi dobrý zdravotní stav Na saské straně došlo od roku 1995 k poklesu množství zbytkového odpadu z domácností, objemného odpadu z domácností a odpadu z veřejných ploch (např. zahradní a parkový odpad, uliční smetí, odpadky z odpadkových košů). Objem tříděných využitelných materiálů (např. papír a lepenka, sklo, kovy atd.) do roku 1999 stoupl a od té doby opět poklesl. Objem biologického odpadu se v letech 1995 až 2004 zvýšil. V roce 2004 bylo zhruba 75 % zbytkového odpadu deponováno na skládkách. Zbývajících 25 % bylo podrobeno tepelnému nebo mechanicko-biologickému zpracování, popř. třídění. Od 1. června 2005 platí na celém spolkovém území zákaz deponování odpadů, které nevyhovují požadavkům stanoveným v Nařízení o uskladnění odpadů. Tyto odpady musí být v budoucnu před uskladněním upraveny, aby se tak zabránilo vzniku plynů poškozujících podnebí a zatížené prosakující vody na skládkách. 11. Na české straně bylo sice ustanovení EU týkající se zákazu deponování zahrnuto do národní legislativy; platí však ještě několikaletá přechodná lhůta. V roce 2001 byly požadavky legislativy EU a jiných mezinárodních smluv implementovány do nového českého zákona o 18 Srov. Zprávu o imisích 2004 a MoE Zpráva o stavu lesa Yearbook 2005

19 11 odpadech a obalech. Zároveň byl zaveden celostátní systém recyklace obalových odpadů. V souvislosti s tím byly uzavřeny skládky, které nesplňovaly stanovené normy, a byly zavedeny poplatky za ukládání odpadů a jiné ekonomické nástroje pro snížení odpadu. Nejprve byl v České republice patrný výrazný pokles objemu komunálního odpadu; od roku 2001 však trend směřuje opět vzhůru. Kromě toho je objem zvláštního odpadu připadající na jednotku hrubého domácího produktu stále ještě dvakrát až třikrát vyšší než v jiných zemích EU. Také ukazatel

20 12 znovuvyužití odpadu je ještě mnohem nižší než v jiných zemích, protože se v České republice zhruba 60 % komunálního odpadu deponuje na skládkách Také podporovaná oblast se nemůže vyhnout globálnímu trendu klimatu. Například nelze počítat v současné době v Sasku s tím, že by výrazně poklesly emise CO 2, které činí přibližně 52 mil. tun za rok (stav: 2000). V oblasti dopravy a domácností se hodnoty naposledy dokonce zvýšily a v roce 2000 byly navíc uvedeny do provozu tři nové bloky elektráren 23. Emise skleníkových plynů v České republice vykazují klesající tendenci a poklesly v letech 1990 až 2003 o cca 25 % na nyní 143 mil. tun. Přitom byl v roce 2003 po letech poklesu zaznamenán nový nárůst ve výši 3,5 %, což zřejmě souvisí především s rostoucími hospodářskými aktivitami energeticky náročných odvětví Již dnes zahrnuje podporovaná oblast několik velkých chráněných oblastí a národních parků 25 v rámci soustavy NATURA Oblasti NATURA 2000 zaujímají v podporované oblasti celkovou plochu ha, z toho připadá ha na českou část a ha na saskou část. 2. Předpokládaný vývoj stavu životního prostředí při neuskutečnění programu Ziel 3/Cíl Kromě vylíčení současného stavu životního prostředí požaduje směrnice SEA výpověď o předpokládaném vývoji stavu životního prostředí v podporované oblasti, jestliže podpůrný program nebude realizován. Cílem představení této "nulové varianty" je stanovení srovnávacího měřítka, aby bylo možné jednoznačně rozlišit vlivy na životní prostředí vyplývající přídavně z provedení programu od těch změn ve stavu životního prostředí, které nastanou v každém případě. Přitom lze z vývojových tendencí posledních let odvodit určité trendy ve vývoji životního prostředí, které tvoří základ nulové varianty. Přitom je třeba zdůraznit, že extrapolace minulých vývojových tendencí je pro stanovení prognózy jen omezeně spolehlivá, neboť výpovědi musí platit v časovém horizontu sedmi let. 15. Dále je třeba poznamenat, že se u zkoumajícího programu jedná pouze o jednu část regionálněpolitické celkové strategie. Potud může vyplývat řada níže popsaných vývojových tendencí především i z realizace jiných podpůrných programů v celkovém kontextu regionální politiky EU, sledujících zčásti podobné cíle (srov. také kapitolu I). 22 OECD Srov. a Změna klimatu v Sasku (2005). 24 MoE Srov. MoE 2005 a Yearbook 2005.