Günter Verheugen Michel Barnier člen Evropské komise člen Evropské komise

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Günter Verheugen Michel Barnier člen Evropské komise člen Evropské komise"

Transkript

1 Günter Verheugen Michel Barnier člen Evropské komise člen Evropské komise Nový praktický návod pro přeshraniční spolupráci je zveřejňován v okamžiku, kdy je program PHARE zaměřován na stejné priority a metody, které jsou platné pro programy financované ze strukturálních fondů Evropské unie. Přechod ke strukturálním fondům a současné dokončení reforem roku to je ústředním motivem nového sdělení Komise Prověření PHARE intenzivní příprava přistoupení z 27. října S ohledem na budoucí rozšíření Unie je možno tento nový koncept odůvodnit ze dvou hledisek: Za prvé má být přistupujícím zemím umožněna realizace první generace integrovaných regionálních rozvojových programů na podporu hospodářské a sociální soudržnosti v rozšířené Evropě. Z druhé má být těmto zemím poskytnuta podpora při vytváření potřebných správních a rozpočtových struktur pro úspěšnou realizaci opatření v rámci strukturálních fondů po přistoupení. Aby bylo možno těchto cílů dosáhnout, je pro období zaváděno víceleté strategické plánování pro ty země, u nichž kvalita vlastních národních rozvojových plánů a národních programů ospravedlňuje převzetí / poskytnutí podpory. Navíc k výše uvedenému budou prostředky z národních programů PHARE nyní používány i pro opatření, která v dosavadních 15 členských státech odpovídala opatřením pro cílové oblasti 1, a sice v rámci plně integrovaných regionálních rozvojových programů, což představuje rozhodný krok směrem od podpory jednotlivých projektů ke globální strategické koncepci. Současně bude správa od roku 2002 decentralizována, jakmile budou splněny určité předpoklady. K tomuto účelu bude poskytnuta technická pomoc při budování správních kapacit v příslušných zemích. Nadto Komise změnila v oblasti přeshraniční spolupráce metody programů PHARE-CBC v přistupujících zemích v různém směru tak, aby bylo dosaženo většího souladu s programem INTERREG v 15 členských státech. To přispěje k větší efektivitě akcí podporovaných Unií v souvislosti se speciálními problémy příhraničních regionů.

2 Nejprve bude partnerům na hranicích umožněno, aby své programy plánovali dlouhodobě od roku 2002 do roku Pro tento účel jsou pro toto programové období stanoveny směrné částky. To vytvoří předpoklady pro společné přeshraniční plánování v rámci programů PHARE-CBC a INTERREG. Za druhé mají být přeshraniční programy financované z programu PHARE-CBC po vzoru INTERREG a strukturálních fondů lépe integrovány do obecné regionální rozvojové politiky přistupujících zemí tak, jak je definována především v národních rozvojových plánech. Za třetí budou v rámci PHARE-CBC intenzivnějším aplikováním takzvaných podpůrných schémat, která jsou koncipována tak, že jsou přímo porovnatelná s opatřeními programu INTERREG, odstraněny dosavadní rozdíly ve velikosti projektů, jestliže přistupující země disponují příslušnou kapacitou pro kontrolu a správu financí. Mimoto se budou místní aktéři v regionu intenzivněji podílet na definování a realizaci programu. Dále budou tímto způsobem zvětšeny možnosti zapojení přistupujících zemí do transnárodních kooperačních programů v rámci INTERREG, a to zejména v oblasti Baltu. Aby bylo možno tyto nové možnosti plně využít, bude nutno zvýšit absorpční kapacitu v přistupujících zemích včetně příhraničních oblastí. Zlepšení výkonnosti realizačních míst, místních a regionálních úřadů a ostatních aktérů občanské společnosti v příhraničních oblastech je podstatným předpokladem úspěšné spolupráce. Mnohé přirozeně závisí na samotných přistupujících zemích, zda vybudují své správní kapacity a zajistí, že se decentrální správa obecně a zejména u nových programů přeshraniční spolupráce stane skutečností. Jsme potěšeni, že tímto návodem dáváme těm, kteří se přeshraniční spoluprací v praxi zabývají, do rukou užitečný nástroj. V tomto smyslu přejeme uživatelům návodu / příručky mnoho úspěchů při jejich dalším úsilí o podporu přeshraniční spolupráce mezi příhraničními regiony současných a budoucích členských států Unie. Günter Verheugen Michel Barnier 2

3 Poděkování Vznik příručky LACE umožnily iniciativa a praktické zkušenosti mnoha evropských příhraničních regionů. Řada regionů poskytla přímé příspěvky ve formě příkladů. Texty příručky napsali pánové Jens Gabbe, Dr. Viktor von Malchus, AGEG, a Haris Martinos z LRDP. Příklady shromáždil pan Roland Blomeyer, LRDP. Ačkoliv bylo vynaloženo značné úsilí k tomu, aby byly informace obsažené v této příručce prověřeny, je vzhledem k povaze dokumentu takřka nemožné garantovat přesnost všech údajů. Laskavého čtenáře proto prosíme, aby případné komentáře a poznámky adresoval sekretariátu AGEG, který zajistí úpravu budoucích vydání příručky.

4 Úvod AGEG a Evropská komise spolupracovali od roku 1990 aktivně na projektu LACE ( Linkage, Assistance and Cooperation for the European Border Regions, tj. Zapojení, pomoc a spolupráce pro evropské příhraniční regiony), tj. poskytovali evropským příhraničním regionům informace a poradenské služby. Shrnutí a šíření dobrých praktických příkladů, jakož i podpora vytváření sítě mezi příhraničními regiony představují jádro aktivit projektu LACE. Tyto aktivity přispěly neocenitelným způsobem k podpoře přeshraniční spolupráce. Navíc usnadnily realizaci projektů z programů INTERREG I + II a Phare CBC a usnadnily také přípravu na budoucí programy INTERREG IIIA- a Phare CBC. Je žádoucí, aby praktická příručka poskytla důležité informace a rady velkému počtu lidí z příhraničních regionů po celé Evropě, a to jak zkušeným praktikům, tak také lidem, kteří jsou v oblasti přeshraniční spolupráce nováčky. Příručka by měla být používána ve spojení s WWW stránkou LACE a s dalšími na síti realizovanými aktivitami, jako jsou například studijní návštěvy a výměny. Tímto způsobem může čtenář docílit maximálního užitku. Zkušení praktici mohou pracovat s vybranými kapitolami příručky. Pracovníci, kteří jsou v oblasti přeshraniční spolupráce nováčky, získají nejvíce tím, že pečlivě a systematicky prostudují všechny části příručky. Část A podává detailní informace o pozadí a souvislostech. Takové informace jsou mimořádně užitečné pro toho, kdo hledá nové přeshraniční aktivity. Část B se zabývá strukturami přeshraniční spolupráce, část C důležitými oblastmi přeshraničních aktivit, jako jsou např. doprava, turistika a hospodářský rozvoj. Obě části obsahují řadu příkladů, které jsou zajímavé pro všechny uživatele příručky. Rozšíření projektu LACE v roce 1996 a 1999 na státy střední a východní Evropy, které bylo umožněno díky podpoře ze strany Evropské komise v rámci programu Phare CBC, bylo dalším podnětem k přepracování příručky. Byly zařazeny další příklady z dobré praxe ze států Phare, jiné příklady byly aktualizovány. Přeshraniční spolupráce se i nadále v celé Evropě rychle rozvíjí. Vzhledem k takovému dynamickému vývoji nemůže být praktická příručka nahlížena jako statický nástroj. AGEG proto plánuje pravidelnou aktualizaci příručky coby součást aktivit LACE na síti. Aktivní účast příhraničních regionů v tomto procesu je jedinou zárukou trvalého významu a kvality této příručky.

5 A 1 Důvody přeshraniční spolupráce

6 KAPITOLA A 1: Důvody přeshraniční spolupráce PŘEHLED: Tato kapitola pojednává o historickém pozadí problémů, s nimiž jsou konfrontováni lidé a instituce v příhraničních regionech.. Popisuje aktivity přeshraniční spolupráce realizované v posledních 50 letech s cílem překonat pomocí přeshraniční spolupráce historické hranice. Navíc obsahuje tato kapitola stručný přehled o úloze regionů coby motoru rozvoje přeshraniční spolupráce v Evropě. HLAVNÍ BODY: Bariérový účinek národních hranic vznikl jako důsledek historického vývoje v uplynulých třech stoletích, a byl zesílen vojenskou, správní, sociální a hospodářskou politikou. Výsledkem byly značné nevýhody pro obyvatelstvo, regionální / místní instituce a sociální partnery v příhraničních oblastech. Průkopnické skupiny v příhraničních regionech, zejména na hranicích mezi N/S/FIN, NL/D a D/F/CH, již od roku 1950 iniciovaly a rozvíjely přeshraniční spolupráci s cílem překonat historické bariéry a odstranit rozdíly, nerovnováhy, jakož i problémy související s okrajovou polohou a způsobené bariérovým účinkem národních hranic. Tyto průkopnické skupiny se již tehdy začaly zabývat značným množstvím špatně umístěných investic a hledaly řešení každodenních absurdit, které vyplývaly z nekoordinovaných činností národních úřadů. Přeshraniční regionální a místní sdružení pro vybrané tématické oblasti, úkoly a problémy dotýkající se účastníků na obou stranách hranice, byla nejranější formou struktur přeshraniční spolupráce. Tyto aktivity vedly v 60. a 70. letech k vytvoření přeshraničních svazů, které zastřešují činnosti v nejrůznějších oblastech. Nové poměry na konci 80. let a v průběhu let 90., vytvoření Jednotného evropského trhu, vnitropolitické změny ve státech střední a východní Evropy a jejich stále intensivnější přibližování a asociace k EU rozšířily a prohloubily přeshraniční spolupráci. Regionální politika EU začala nejprve zejména prostřednictvím iniciativy Interreg a později prostřednictvím programu Phare CBC (také prostřednictvím programů TACIS CBC a MEDA) výrazně urychlovat přeshraniční rozvoj a podporovat přeshraniční programy s cílem odstranit problémy, které brání evropské integraci. Právě tak byly na regionální úrovni na prakticky všech hranicích v rámci EU a mimo EU ve všech asociovaných státech vytvořeny přeshraniční struktury působící coby dlouhodobě pracující organizace. A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 2

7 Zdroje a odkazy na literaturu:! Council of Europe: Regional Planning. A European Problem, report of the Consultive Assembly, Strasbourg 1968.! Council of Europe: Air Pollution in Frontier Areas, Resolution (71) 5, adopted ! Council of Europe: Conférences Européennes des Régions Frontalières - La Coopération des Régions Frontalières Européennes. (Rap. V. v. Malchus), AS/COLL. From (72)1 Strasbourg 1972.! Council of Europe. On Cooperation between Local Communities in Frontier Areas, Resolution (74)8 adopted on ! Berichte des Europäischen Parlaments zur Grenzüberschreitenden Zusammenarbeit (Gerlach 1976); Poetschki (1980); Boot (1984); ABL C293 (1876); EU Dokument 1-140/4/83 vom ! Council of Europe: 2 nd European Symposium on Frontier Regions - The Cooperation of European Frontier Regions: State of Question and Recent Developments, Parliamentary Assembly, AS/COLL. From (75)L.! Hansen, N.: Border regions: a critique of spatial theory and a European case study, in: Annals of Regional Science, Vol. 11 (1977).! Council of Europe: European Outline Convention of Transfrontier Cooperation Between Territorial Committees of Authorities, Madrid, , European Treaty Series, 106, Strasbourg - Edition ! Council of Europe: European Regional/Spatial Planning Charta, adopted by the European Conference of Ministers Responsible for Regional Planning, j3, Strasbourg 1983.! Gabbe, J.: EUREGIO - regionale grenzüberschreitende Zusammenarbeit auf kommunaler Ebene (Regional Transboundary Co-operation at the Municipal Level), in Staatsgrenzenüberschreitende Zusammenarbeit des Landes NRW, hrsg. vom Institut für Landes- und Stadtentwicklungsforschung des Landes Nordrhein-Westfalen (ILS-NRW), Dortmund 1985.! Regional Transfrontier Cooperation - Special focus of Archiv des Völkerrechts, Bd. 27, 3. Auflage, Tübingen 1981.! Kommission der Europäischen Gemeinschaften (Hrsg.): Europa Perspektiven der künftigen Raumordnung der Gemeinschaft, Luxemburg 1981.! Europäische Charta der Grenz- und Grenzübergreifenden Regionen, Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen, 1981, Überarbeitung 1995.! Akademie für Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grenzübergreifende Raumplanung, Forschungs- und Sitzungsberichte, Bd. 188, Hannover 1992.! Ratti, R.; Reichmann, S. (Hrsg.): Theory and Practice of Transborder Cooperation. Basel and Frankfurt a. M ! Veen, A. van der; Cappell, R.; Batey, P.M.J. (Hrsg.): Regional networks, border regions and European integration, in: European research in regional Science, London 1993.! Cappellin, R.; Batey. P. W. G. (Eds.): Regional networks, border regions and European integration, London 1993.! Europäische Kommission (Hrsg.): Leitfaden der Gemeinschaftsinitiativen , Luxemburg 1994.! Malchus, V. Frhr. v.: Artikel Grenzüberschreitende Raumordnung, Handwörterbuch der Raumordnung, hrsg. von der Akademie für Raumforschung und Landesplanung (ARL), Hannover 1994.! Croos, R., Schmitt-Egner, P.: Europas kooperierende Regionen, Baden-Baden 1994.! Baltic Institute, The (Hrsg.): Vision and Strategies around the Baltic Sea 2010, Karlskrone/S 1994.! Meyer, R. P.; Jansen, P.G. u. a.: Grenzübergreifendes Raumordnerisches Leitbild für den nordrheinwestfälisch/niederländischen Grenzraum Gutachten, ILS-Schriften 86, Dortmund, 1995.! Ratti, R.: Problématique et stratégie de développement des régions frontiers, in: Außenwirtschaft, 50. Jg. (1995), Heft 2.! Klein, R.: Grenzüberschreitende regionalpolitische Zusammenarbeit im Rahmen von INTERREG und PHARE, EUREG (1995), Nr. 2.! Krautzberger, M.; Selke, W.: Perspektiven der bundesstaatlichen Raumplanungspolitik in der Europäischen Union, Wien 1996.! Eger, G.: Region, border, periphery, in Eger, G.; Langer, J. (Hrsg.): Border, Region and Ethnicity in Central Europe, Klagenfurt 1996.! Accord de Karlsruhe in: La Revue de Coopération Transfrontalière no. 1, Mars 1996.! Gabbe, J.; Martinos, H. a.o.: Practical Guide to Cross-border Co-operation. Second Edition, hrsg. by the Association of European Border Regions (AEBR), Gronau/D 1997.! Contributi, pp. 5-12, Firenze 1994.Ahrens, K.: Freundschaft über Grenzen, Biblioteca della Riviste di Studi Politici Internazionali, Vol. II: A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 3

8 ! Faludi A. (red.): Ruimtelijke planning en ordening in een federale staat: Wat gebeurt er bij de buren? Amsterdam 1997.! Martinos, H./Gabbe, J.: Vade Mecum Grenzübergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den Außengrenzen der Europäischen Union, Gronau 1997.! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Die EU-Initiative INTERREG und zukünftige Entwicklungen, Gronau 1992.! Gabbe, J.: Gemeinsame grenzübergreifende Kriterien für Programme und Projekte, Veröffentlichung der AGEG, Vortragsmanuskript vom in Aigen/Oberösterreich, Gronau 1998.! The WEB/Yearbook 1998 North European and Baltic Sea Integration, General Editors: L. Hedegaard, B. Lindström, Berlin-Heidelberg-London-Paris-Tokyo 1998.! Graute, U. (Editor): Sustainable Development for Central and Eastern Europe, Berlin, Heidelberg, New York 1998.! Roch, L.; Scott, J.; Ziegler, A.: Umweltgerechte Entwicklung von Grenzregionen durch kooperatives Handeln, hrsg. vom Institut für ökologische Raumentwicklung e.v., IÖR-Schriften 24, Dresden 1998.! Martinos, H./Gabbe, J.: Institutionelle Aspekte der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, AGEG, Gronau, März 1999.! Brunn, G.; Schmitt-Egner, P. (Hrsg.): Grenzüberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden 1998.! Gabbe, J./Martinos, H.: Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, LACE/AGEG, Gronau 1998.! Clev, H. G.; Clev, K.: Grenzüberschreitende Raumordnunsaktivitäten (Kap ); Scott, J.: Grenzüberschreitende Planungsorganisationen (Kap ), in: Akademie für Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grundriss der Landes- und Regionalplanung, Hannover 1999.! Lott, Th.: Neue Formen der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit: zugleich ein Beitrag zu Artikel 24 Abs. 1a GG, Europäische Hochschulschriften, Diss. Univ. Gießen, Frankfurt 1999.! Gabbe, J./Stumm, T.: Grenzüberschreitendes Finanzmanagement, LACE/AGEG, August 1999/Januar 2000.! Casteigts, M, (Hrsg.): Evaluierung grenzüberschreitender und interregionaler Vorhaben in Europa, Baden-Baden 1999.! Gabbe, J./Stumm, T.: Arbeitspapier: Interreg IIIA: Modelle für das Programmanagement, LACE, November 1999.! Association of European Border Regions (Ed.): Final Report LACE-TAP First PHASE ( ) Technical Assistance and Promotion of Cross-Border Cooperation Related to the Community Initiative INTERREG IIA, Gronau 1999.! Europäische Kommission Ausschuß für Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK Europäisches Raumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999.! Europäische Kommission: Mitteilung an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für eine Gemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropäische Zusammenarbeit zur Förderung einer harmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europäischen Raums Interreg (99/C.../...) Brüssel 2000.! Conférence franco-germano-suisse du Rhin supérieur Deutsch-französisch -schweizerische Oberrhein- Konferenz (Hrsg.): lire et construire l espace du Rhin supérieur Atlas transfrontalier pour aménager un territoire commun; Lebensraum Oberrhein... eine gemeinsame Zukunft Raumordnung für eine nachhaltige Entwicklung ohne Grenzen, Strasbourg 1991.! Stumm, T./Gabbe, J.: Eine operationelle Anleitung für die Ausarbeitung und das Management von INTERREG IIIA.Programmen , LACE/AGEG, März 2000.! Association of European Border Regions (AEBR) European Commission: LACE INFO SHEETS on Cross-Border Cooperation, Issue 1-12, 1997/2000.! Association of European Border Regions (AEBR) European Commission: LACE-Magazine, No. 1-5 (1997/ ). Ohledně dalších informací k uvedeným dokumentům kontaktujte prosím sekretariát AGEG/LACE, AGEG, tel.: , fax: A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 4

9 Historické souvislosti Evropu charakterizuje nejen velmi rozmanitá, a mnohdy přesto společná kultura a historie, nýbrž také množství hranic. Z pestré mozaiky historické krajiny, jejíž kořeny sahají do středověku, se v 19. a 20. století vyvinula charakteristická struktura evropských států. Většina těchto států existuje dodnes a každý z nich se individuálně rozvíjí. Pouze několik států má hranice, jež existují v nezměněné podobě delší dobu, jako je např. hranice mezi Portugalskem a Španělskem, která je nejstarší zemskou hranicí v Evropě. Hranice nově vzniklé v Evropě v posledních třech stoletích - v pobaltských státech a na Balkáně ještě před několika lety - rozdělují mnohdy regiony a etnické skupiny, jež vlastně patří k sobě. Vznikaly tak nepřirozené hranice zatížené strachem před vojenskými intervencemi, což vedlo ke vzniku velmi slabě osídlených příhraničních oblastí. Hospodářské aktivity, obchod a obyvatelstvo měly sklon k postupnému posunu směrem do vnitrozemí národních států. Dopravní cesty vedly především z vojenských důvodů často pouze paralelně s hranicemi. V příhraničních oblastech s přírodním bohatstvím, jako jsou uhlí a ruda, se rozvinul ve spojení s vysokou hustotou osídlení významný průmysl přinášející blahobyt, což bylo opět příčinou žádostivosti na straně sousedů a vedlo k resentimentům a válkám. Odhlédneme-li od výjimek, vyvíjely se příhraniční oblasti spíše směrem k periferním, strukturálně slabým oblastem s omezeným dopravním spojením. Tyto hraniční bariéry byly zesíleny přírodními hranicemi, jako jsou řeky, moře a pohoří. Politické ideologie a snahy jednotlivých vojenských bloků proměnily některé z těchto státních hranic po roce 1945 v nepropustné hranice (železná opona). Odlišná politika na obou stranách hranice, především v oblasti práva, správy, daní, hospodářství, kultury a sociálních záležitostí podpořila přeměnu státních hranic ve skutečně citelné bariéry mezi národními státy. Lidé v příhraničních oblastech, kteří byli nejvíce dotčeni důsledky historických konfliktů, si vypěstovali vzájemný strach a animozitu. Tyto poměry negativně ovlivnily ochotu spolupracovat a ztěžují navazování kontaktů. Překonání historických překážek prostřednictvím přeshraniční spolupráce Přeshraniční spolupráce mezi bezprostředně sousedícími příhraničními regiony má v Evropě mnohdy již dlouhou tradici. V některých západoevropských státech, jako jsou Řecko, Španělsko a Portugalsko, byla však přeshraniční spolupráce poprvé umožněna až v 80. letech, a to díky dalekosáhlým politickým změnám, zavedení demokratických systémů a díky členství v Evropské unii. V zemích střední a východní Evropy mohl srovnatelný proces začít až po roce Již v 50. letech, krátce po 2. světové válce, se zástupci mnoha evropských příhraničních oblastí spojili, aby projednali odstranění hraničních bariér a možnosti přeshraniční spolupráce. Motivem byla především touha po zlepšení životní úrovně, po trvalém zajištění míru, jakož i snaha odstranit hraniční bariéry, omezení a jiné faktory, které vedly k rozdělení lidí a institucí v sousedících příhraničních regionech. Tyto snahy zahrnovaly A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 5

10 překonání přírodních překážek stavbou mostů a tunelů. Po 2. světové válce si lidé v různých příhraničních oblastech (např. na hranici D/F, D/NL a ve skandinávských zemích) uvědomili, že chtějí-li žít tak, jako obyvatelstvo ve vnitrozemí, musí omezit nebo zcela odstranit tyto negativní vlivy hranice. Záhy však zjistili, že kvůli chybějícím zákonným a administrativním kompetencím dosáhnou na komunální / regionální úrovni jen velmi malého úspěchu. Důsledkem bylo založení komunálních / regionálních svazů na obou stranách hranice dle příslušného národního práva, které se zabývaly společnými zájmy a usilovaly o optimalizaci přeshraniční spolupráce. Takové národní svazy na obou stranách hranice se mnohdy spojily v přeshraniční zastřešující svaz (Euregios nebo podobná struktura). Přibližně od roku 1960 trvale orientovaly svoji politiku na všech politických a administrativních úrovních na zlepšení sociálně kulturní a ekonomické situace obyvatel příhraničních oblastí a na omezení či odstranění hraničních bariér. Brzy se ukázalo, že obyvatelstvo v příhraničních a přeshraničních regionech očekávalo řešení problémů, za něž byly odpovědné především národní vlády, např. v oblastech: veřejná správa a plánování, rozdílné administrativní struktury, územní plánování, organizace a metody; daně, sociální zabezpečení, vzdělání a výchova, konkurence, dojíždění za prací a veřejné služby; jazykové vzdělávání a uznávání kvalifikace; budování silnic, veřejná zařízení, infrastruktura a životní prostředí. Problémy v těchto oblastech vedly často k chybně umístěným investicím na obou stranách hranice a k četným absurditám v každodenním životě. Od počátku 70. let uskutečňují příhraniční a přeshraniční regiony svoji politiku ve stále větší míře za pomoci pracovního sdružení Evropské příhraniční regiony (AGEG), založeno Toto sdružení navázalo těsné kontakty s Radou Evropy, s Evropským parlamentem, Evropskou komisí, a s národními vládami. Síť příhraničních a přeshraničních regionů se stala významnou silou při rozvoji spolupráce na všech evropských hranicích, při evropské integraci a při rozvoji evropských podpůrných programů ve prospěch příhraničních regionů v celé Evropě. Regiony jako motor přeshraniční spolupráce Koncem 80. let se staly národní hranice díky zavedení jednotného evropského trhu a díky demokratickému vývoji ve střední a východní Evropě ještě volnějšími. Vznikla řada příhraničních a přeshraničních regionů, jež se připojily k AGEG. Objevily se i nové možnosti spolupráce, jako např. stavba nových spojení (mosty, tunel) mezi Francií a Velkou Británií, jakož i mezi Dánskem a Švédskem. Otevření hranic a vznik hranic nových obrátily pozornost k přetrvávajícím problémům na hranicích. Bylo zřejmé, že cíl - totiž integrace Evropy - vyžaduje speciální politiku ve prospěch hraničních regionů tak, aby byly odstraněny problémy na hranicích, jež brání evropské integraci. A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 6

11 Vyzkoušené nástroje regionální politiky EU se nabízely coby řešení nejprve v jižní a západní Evropě: specifická regionální podpora příhraničních oblastí byla od roku 1989/1990 založena na plánech a strategiích přeshraničního rozvoje a na příslušných operačních programech v rámci významné nové iniciativy společenství pod označením Interreg. 1 Regionální a místní orgány v příhraničních regionech reagovaly mimořádně rychle na příznivé podmínky pro poskytování podpory. Přeshraniční regiony (např. přeshraniční struktury na regionální úrovni) byly vytvořeny tam, kde dosud neexistovaly. Na všech vnitřních a prakticky na všech vnějších hranicích EU vznikly - dle výše popsaného modelu Euroregios nebo dle podobných struktur - národní regionální a komunální svazy na obou stranách hranice nebo i přes hranici. Tyto svazy sledují dlouhodobé cíle a strategie. Pro řešení přeshraničních právních problémů vyvinula Rada Evropy v 80. letech smlouvy a modely. EU dále usilovala o harmonizaci v mnoha zákonodárných oblastech. Národní vlády podporovaly tento vývoj prováděcími smlouvami na bázi rámcových konvencí Rady Evropy a speciálními zákonnými úpravami. Ve střední a východní Evropě začala přeshraniční spolupráce po otevření hranic v letech 1989/1990 z pochopitelných důvodů zprvu poněkud váhavě, s velmi prozíravou a opatrnou přípravou. Zejména na těchto po dlouhou dobu neprodyšně uzavřených hranicích se ukázala nutnost přeshraniční spolupráce, v níž jsou zahrnuty všechny aspekty soužití obyvatel, obcí a regionů s cílem odstranit geografické nevýhody příhraničních oblastí, jakož i značné 1 viz kapitola A.4 rozdíly v hospodářské výkonnosti, příjmech, infrastruktuře, atd., a to především podél vnější hranice EU, ale i mezi dotčenými státy. Lidé na obou stranách této hranice museli mnohdy také nově pochopit a naplnit životem společné historické vědomí a najít nové více evropsky orientované způsoby myšlení. Dalším problémem jsou četné příhraniční oblasti s menšinami, jež vyžadují mimořádně citlivý přístup. Dnes již existují četné příhraniční a přeshraniční regiony (Euregios nebo podobné struktury) v nichž jsou realizovány přeshraniční iniciativy a pilotní akce takřka ve všech státech střední a východní Evropy. Regiony jsou podporovány přeshraničními programy v rámci podpory EU pro střední a východní Evropu (Phare-CBC a TACIS-CBC). Tyto hraniční regiony se velmi rychle poučily ze zkušeností Evropské Unie na poli přeshraniční spolupráce a rozvinuly krok za krokem spolupráci se sousedícími oblastmi na místní, regionální a národní úrovni. Hlavní motivy této přeshraniční spolupráce jsou: - přeměna hranice coby dělící čáry na místo setkání sousedů; - překonání vzájemných předsudků a animozit mezi obyvatelstvem příhraničních oblastí, jež jsou výsledkem historického dědictví; - budování demokracie a funkční regionální a komunální správy; - překonání národní periferní polohy a izolace; - podpora hospodářského růstu a životní úrovně; - rychlé začlenění do resp. přiblížení se k Evropské Unii. Ve středomoří je ve státech sousedících s EU podporována přeshraniční spolupráce prostřednictvím programu Meda. A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 7

12 EUROREGION Organizace sdružení regionálních a místních institucí na obou stranách státní hranice, někdy s parlamentním shromážděním; přeshraniční organizace s trvalým sekretariátem a s odborným a správním personálem a s vlastními finančními prostředky; dle soukromého práva, založeno na účelových národních svazech nebo nadacích na obou stranách hranice dle příslušného platného veřejného práva; nebo dle veřejného práva, založeno na mezistátních smlouvách, které upravují členství oblastních institucí. Způsob práce: strategická spolupráce zaměřená na další rozvoj, nikoli opatření orientovaná na jeden případ; zásadně přeshraniční, nikoli národní příhraniční region; žádná nová správní úroveň; centrum všech přeshraničních vazeb: občané, politici, instituce, hospodářství, sociální partneři, kulturní podniky, atd.; úroveň sloužící k vyrovnání rozdílných struktur a kompetencí na obou stranách hranice, jakož i z psychologického hlediska; partnerská spolupráce jak vertikálně (Evropa, stát, region, místně) na obou stranách hranice, tak také horizontálně nad rámec hranic; realizace přeshraničních rozhodnutí na národní úrovni dle postupů platných na příslušné straně hranice (zamezení kompetenčním a strukturním konfliktům); přeshraniční účast politiků a občanů, institucí a sociálních partnerů na programech, projektech a rozhodovacích procesech; vlastní iniciativa a použití vlastních prostředků coby předpoklad pro podporu z třetí strany. Náplň přeshraniční spolupráce vymezení pracovní oblasti dle společných zájmů (např. infrastruktura, hospodářství, kultura), spolupráce ve všech oblastech života: bydlení, práce, volný čas, kultura, atd. sociálně kulturní spolupráce jest stejně důležitá jako spolupráce v oblasti hospodářství a infrastruktury, realizace smluv, dohod a ujednání, které byly uzavřeny na evropské úrovni a mezi státy, a jejich zavedení do přeshraniční praxe, poradenství, podpora a koordinace přeshraniční spolupráce zejména v následujících oblastech: hospodářský rozvoj transport a doprava územní plánování ochrana životního prostředí a přírody kultura a sport zdravotnictví energie hospodaření s odpady turistika a rekreace agrární rozvoj inovace a transfer technologií škola a vzdělání sociální spolupráce záchranářství a ochrana proti / při katastrofách komunikace veřejná bezpečnost A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 8

13 A 2 Dosavadní zkušenosti

14 KAPITOLA A 2: Dosavadní zkušenosti PŔEHLED: První část této kapitoly obsahuje všeobecné principy přeshraniční spolupráce. Specifická témata a problémy přeshraniční spolupráce v různých typech příhraničních regionů jsou pojednány ve druhé části kapitoly. Zde jsou příhraniční regiony rozděleny do různých kategorií, jako jsou příhraniční regiony na vnitřních a vnějších hranicích EU, jakož i regiony u zemských a námořních hranic. HLAVNÍ BODY: Filosofie přeshraniční spolupráce spočívá v trvalé spolupráci dvou sousedících příhraničních oblastí. Společná přeshraniční spolupráce neznamená, že jeden z partnerů jedná nejprve samostatně na národní úrovni a následně se snaží zapojit partnery na druhé straně hranice nebo s nimi spolupracovat. Přeshraniční spolupráce zahrnuje všechny oblasti každodenního života, rozvoje společných programů, priorit a akcí. Zahrnuje také rozsáhlé zapojení společenských skupin, správních úrovní, atd. Principy přeshraniční spolupráce vyvinuté AGEG a podporované Evropskou komisí jsou: rozsáhlé vertikální a horizontální partnerství, subsidiarita daná zapojením a odpovědností na regionální a lokální úrovni; příprava společných přeshraničních rozvojových konceptů a programů, realizace přeshraničních projektů. Typy příhraničních regionů se liší v důležitých ukazatelích, jako jsou např. stupeň homogenity regionu; úroveň rozvoje a statut podpory v rámci strukturální politiky EU, jakož i programy pro státy střední a východní Evropy; přirozené geografické skutečnosti (např. horské hřebeny, řeky, námořní hranice) a poloha na dnešních a budoucích vnějších hranicích EU nebo mezi přistupujícími státy. V cílových oblastech 1 (v méně rozvinutých regionech) vedla chybějící přeshraniční a národní dopravní infrastruktura k tomu, že členské státy a regiony dávaly vysokou prioritu projektům v oblasti infrastruktury. V cílových oblastech 2, tedy v regionech, jež jsou dotčeny změnou struktury průmyslu a problémy na trhu práce, jakož i v zemědělských oblastech s velmi slabou ekonomikou, která vyžaduje diverzifikaci, je kladen důraz spíše na měkké akce. Příhraniční regiony na dnešních vnějších hranicích EU vznikly nově v roce 1995 na základě přistoupení nových členských států. Existují podstatné rozdíly mezi regiony na hranici s vysoce rozvinutými státy, které nejsou členy EU, jako jsou např. Norsko a Švýcarsko, a regiony na hranici EU se státy střední a východní Evropy. Iniciativy Phare-CBC a TACIS CBC vedly k posílení programu Interreg, a sice možností financovat přeshraniční akce na vnějších hranicích EU se zeměmi Phare a Tacis. Existují však značné překážky v praktické kooperaci mezi programy. Program MEDA vytváří možnosti pro kooperaci ve středomoří. Námořní hranice jsou svědkem rostoucího množství přeshraničních aktivit, zejména v oblastech životní prostředí a doprava. EU podporuje tyto aktivity v rámci Interreg A pouze v odůvodněných výjimečných případech, avšak počet vnitřních a vnějších námořních hranic, u nichž přichází podpora v úvahu, se v porovnání se stavem před 10 lety podstatně zvýšil. A 2 Dosavadní zkušenosti 10

15 Zdroje a odkazy na literaturu:! Europäische Charta der Grenz- und Grenzübergreifenden Regionen, AGEG.! Mitteilung C (90) 1562/3 an die Mitgliedstaaten zur Festlegung von Leitlinien für die von ihnen im Rahmen einer Gemeinschaftsinitiative für Grenzgebiete aufzustellenden operationellen Programme (INTERREG) (90/C 215/04) (Abl. Nr C 215 vom 30/08/90, S. 4).! Community Structural Funds ; Regulations and Commentary, Commission of the European Communities, August 1993.! Mitteilung an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für die von ihnen aufzustellenden Operationellen Programme im Rahmen einer Gemeinschaftsinitiative für die Entwicklung von Grenzregionen, grenzübergreifende Zusammenarbeit und ausgewählte Energienetze (94/C180/13), Amtsblatt der Europäischen Gemeinschaften Nr. C 180/60-68, siehe Anhang D2.! Informationsblätter Nr. 1-10, AGEG.! LACE Issues Papers, AGEG 1992/93.! LACE Good Practice Papers, AGEG, 1994.! LACE-Magazine Nr. 1-5, AGEG.! Martinos, H./Gabbe, J.: Institutionelle Aspekte der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, AGEG, März 1999.! Gabbe, J./Martinos, H.: Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, LACE/AGEG, November 1998.! Martinos, H./Gabbe, J.: Vade Mecum: Grenzübergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den Außengrenzen der Europäischen Union, LACE/AGEG, 1998.! Gabbe, J./Stumm, T.: Grenzüberschreitendes Finanzmanagement, LACE/AGEG, August 1999/Januar 2000.! Gabbe, J./Stumm, T: Arbeitspapier: Interreg IIIA: Modelle für das Programmanagement, LACE, November 1999.! Mitteilung der Kommission an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für eine Gemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropäische Zusammenarbeit zur Förderung einer harmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europäischen Raums, Kommission der Europäischen Gemeinschaften, ! Stumm, T./Gabbe, J.: Eine operationelle Anleitung für die Ausarbeitung und das Management von Interreg IIIA Programmen ( ), LACE/AGEG, März 2000.! Verordnung (EG) Nr. 1260/1999 des Rates vom 21. Juni 1999 mit allgemeinen Bestimmungen über die Strukturfonds.! LACE Phare CBC Assessment Reports, AGEG, 2000.! LACE Phare CBC Position Paper and Action Plan, AGEG, Ohledně dalších informací k uvedeným dokumentům kontaktujte prosím AGEG/LACE, AGEG, tel.: , fax: A 2 Dosavadní zkušenosti 11

16 Obecné principy spolupráce Od konce 80. a počátku 90. let dochází v Evropě k procesům, jež stále trvají. Jsou to: postupné odbourávání vnitřních hranic EU od 1. ledna Tento proces byl doprovázen posunem dosavadních národních státních hranic na dnešní vnější hranice EU s jinými státy. Byl zesílen přistoupením Rakouska, Švédska a Finska k EU, snaha o navázání kontaktů směrem za nové vnější hranice s cílem usnadnit intelektuální, politickou a ekonomickou výměnu se třetími zeměmi, např. se Švýcarskem, Norskem, zeměmi střední a východní Evropy a zeměmi středomořskými, skutečnost, že přijímáním dalších nových členů do EU se dnešní vnější hranice EU stanou novými vnitřními hranicemi a dosavadní hranice ve střední a východní Evropě se stanou vnějšími hranicemi EU. Tyto procesy mají bezprostřední vliv na všechny příhraniční regiony na dnešních a budoucích vnitřních a vnějších hranicích EU. Vedly k podstatnému geografickému rozšíření a k intenzifikaci přeshraniční spolupráce. Tato spolupráce probíhá ve formě komisí vládních a komisí pro územní plánování nebo na regionální / lokální úrovni ve formě přeshraničních euroregionů nebo seskupení s podobnou strukturou. Ty mohou být organizovány s nebo bez oficiální mezistátní smlouvy. Tyto trendy s sebou přinesly nové výzvy a nutnost důrazně se vrátit k filosofii, z níž přeshraniční spolupráce Přeshraniční spolupráce musí, má-li být a zůstat efektivní, založena široce a musí být uskutečňována od samého počátku společně: Měly by být zapojeny všechny aspekty denního života: hospodářství, práce, volný čas, kultura, sociální záležitosti, bydlení, plánování, atd.; Musí probíhat každodenně a pravidelně a dále musí zapojovat od samého počátku partnery ze všech oblastí na obou stranách hranice; Měla by být realizována na všech úrovních, tj. na národní, regionální i místní úrovni. Toto pojetí přeshraniční spolupráce zahrnuje nutnost spolupráce na všech úrovních, jakož i zavádění koordinovaných procesů mezi těmito úrovněmi. Jinak se není možno vyhnout kompetenčním sporům plynoucím z rozdílných a mnohdy neslučitelných správních struktur na obou stranách hranice v celé Evropě. Tato nejintenzivnější forma přeshraniční spolupráce je již několik desetiletí praktikována v různých evropských příhraničních regionech. Sdružení evropských příhraničních regionů (AGEG) vytýčilo mimo jiné následující principy úspěšné přeshraniční spolupráce: partnerství, subsidiarita, existence společné přeshraniční rozvojové koncepce nebo programu, společné struktury na regionální / místní úrovni a vlastní finanční zdroje. Tyto principy jsou všeobecně uznávány a představují také základní předpoklady pro evropské podpůrné programy. před takřka 40 lety vyšla. A 2 Dosavadní zkušenosti 12

17 Přeshraniční spolupráce tedy neznamená, že sousedící příhraniční regiony nejprve - vzájemně nezávisle a na národní úrovni - rozvinou vlastní programy, priority nebo projekty, a teprve následně kontaktují resp. zapojí své partnery na druhé straně hranice. Nestačí toliko vzájemně odsouhlasit národní plány nebo připojit několik návrhů na projekty, a vzniklý dokument označit za přeshraniční projekt nebo program. Dále by neměla být přeshraniční spolupráce provozována pouze proto, že jsou k dispozici vnější zdroje financování, i když jsou takové zdroje samozřejmě významnou pobídkou a přispívají k urychlení spolupráce. Při spolupráci přes národní hranice je nutno jasně rozlišovat následující druhy spolupráce: přeshraniční spolupráce, interregionální spolupráce, transnárodní spolupráce. Dále je uvedeno vzájemné porovnání těchto třech typů spolupráce. Přeshraniční spolupráce Transnárodní spolupráce Interregionální spolupráce - přímá sousedská spolupráce regionálních a místních instancí podél hranice ve všech oblastech života, při zapojení všech aktérů - spíše organizovaná, jelikož existuje delší tradice (regionální / místní) - propojení v rámci Evropského sdružení regionů (AGEG) - spolupráce (mezi státy, příp. za účasti regionů) k jednomu odbornému tématu (např. územní plánování), vztaženo na velká související území - Organizace je zpravidla ve vývoji. - Propojení je sotva organizováno, existují však určité snahy v rámci mezinárodních organizací (např. Evropská Rada, Severská rada, CRPM) - spolupráce (mezi regionálními a místními institucemi) převážně v jednotlivých sektorech (ne ve všech oblastech života) a s vybranými aktéry (ne se všemi aktéry) - Organizace dosud není v popředí, neboť zatím neexistuje dlouhá tradice. - Propojení především v rámci Shromáždění evropských regionů (VRE), ale např. také v rámci Konference evropských pobřežních regionů (CRPM). A 2 Dosavadní zkušenosti 13

18 Partnerství a subsidiarita Princip partnerství zahrnuje dva prvky: vertikální partnerství na obou stranách hranice, jakož i horizontální partnerství často různých partnerů nad rámec hranice. Vertikální partnerství zahrnuje vazby k a mezi úrovní EU, národní úrovní, jakož i regionální a místní úrovní v regionech na obou stranách hranice. Vertikální organizace / struktury vytvořené k tomuto účelu by měly doplňovat již existující struktury, a nikoli jim konkurovat či je nahrazovat. Horizontální partnerství zahrnuje vazby mezi těmito partnery (organizace / struktury) na obou stranách hranice. Tento princip je založen na paritě partnerů bez ohledu na velikost země, fyzický nebo hospodářský význam nebo jiné ukazatele, jako je např. počet obyvatel. Aby bylo možno vybudovat tento typ horizontálního partnerství, musí být přihlédnuto k celé řadě potíží v souvislosti s rozdíly ve správě a finančních možnostech. Zkušenost ukazuje, že přeshraniční spolupráce dobře funguje a je mimořádně úspěšná tam, kde se iniciativy chopí místní aktéři a převezmou odpovědnost. Princip zdola nahoru a respektování pravidel pro horizontální a vertikální partnerství umožňují přeshraniční spolupráci na principech subsidiarity. V této souvislosti znamená subsidiarita také posílení regionálních a místních institucí coby nejvhodnější správní úrovně pro přeshraniční spolupráci. Regionální a místní instituce mají flexibilitu potřebnou k tomu, aby vybalancovaly nadále existující rozdíly ve strukturách a kompetencích na obou stranách hranice, resp. aby je v přeshraničních strukturách vyrovnaly. Na evropské úrovni nebo mezi sousedícími státy byly uzavřeny četné smlouvy o přeshraniční spolupráci. Pouze příhraniční a přeshraniční regiony mohou naplnit tyto smlouvy praktickým obsahem a uvést je v život. Obtíže při praktické spolupráci na regionální / místní úrovni plynou často z faktu, že dohody uzavřené na vysoké (evropské, bilaterální nebo multilaterální úrovni) ještě nebyly promítnuty do národních zákonů. Přeshraniční koncepce a strategie Partnerství a subsidiarita jsou v procesu vypracování a realizace společných přeshraničních strategií a koncepcí mimořádně důležité. Představují základní předpoklad pro vytvoření rovnoprávných strategických rámcových podmínek a perspektiv pro společnou trvalou a dlouhodobou spolupráci. Tyto společné koncepce a strategie respektují příslušné existující národní a evropské programy a plány. Vytvářejí podmínky k překonání izolovaného myšlení na obou stranách hranice a k vybudování společné perspektivy pro přeshraniční regionální rozvoj. Tato perspektiva umožňuje partnerům od samého počátku rozpoznat společné problémy a šance v souvislosti s negativními a positivními vlivy hranice a nalézt odpovídající potenciály společného rozvoje. Přeshraniční koncepce jsou obvykle založeny na tzv. SWOT analýze (analýza slabých a silných stránek). Tato analýza identifikuje šance a priority rozvoje tak, aby bylo možno využít existující silné stránky a redukovat slabá místa. Taková analýza vede k programům se specifickými kvalitativními, finančními a časovými prioritami, jakož i oblastmi činnosti. Střednědobé operační programy trvají asi pět let. Vedle oblastí činnosti obsahují již konkrétní A 2 Dosavadní zkušenosti 14

19 možná opatření k přeshraniční spolupráci, která je možno promítnout do pozdějších projektů. Specifické tématické oblasti a problémy spolupráce u různých typů příhraničních regionů Obecně Příhraniční a přeshraniční regiony v Evropě vykazují zřetelné rozdíly v geografické velikosti, hustotě obyvatelstva, hospodářských parametrech a stupni rozvoje (infrastruktura, síla regionálního hospodářství, charakteristika pracovního trhu, atd.). Regiony je možno klasifikovat dle různých kritérií. Takto vznikají určité typy příhraničních regionů, které jsou specifické určitými tématickými oblastmi a obtížemi. Hodnocení dle typů příhraničních regionů V přeshraniční spolupráci je možno rozlišovat mezi následujícími typy oblastí: - příhraniční regiony v Evropské unii v cílových oblastech 1 1, které se nachází na vnitřních a vnějších hranicích Evropské unie, - příhraniční regiony ve vnitrozemí Evropské unie s pokročilým hospodářským rozvojem, ale se speciálními problémy (cílové oblasti 2 2 a 3 3 ), 1 Do cílové skupiny 1 patří regiony, jejichž hrubý hospodářský produkt na jednoho obyvatele (HDP), měřeno standardní kupní silou a počítáno dle údajů společenství, jež byly k 26. březnu 1999 k dispozici za poslední tři roky, činí méně než 75 % průměru společenství. 2 Do cílové skupiny 2 patří regiony se strukturálními problémy, jejichž hospodářská a sociální přeměna má býti podporována dle článku č. 2. vyhlášky o strukturálních fondech, a jejichž počet obyvatel nebo plocha jsou dostatečně - příhraniční regiony na hranicích mezi kandidáty vstupu do EU a na nových budoucích vnějších hranicích Evropské unie, - příhraniční regiony u námořních hranic, přičemž se tyto typy mohou vzájemně překrývat. Důležitá kritéria, která rozlišují jednotlivé typy příhraničních regionů, zahrnují: Stupeň homogenity přeshraničního regionu. Některé příhraniční oblasti charakterizuje společná identita nebo regionální povědomí, v rámci kterých probíhá přeshraniční spolupráce coby přirozený proces. Tato společná identita může vyrůstat z historických, kulturních, jazykových geografických a podobných kořenů (např. euroregiony NL/D; Portugalsko/ Galicie, E/P; FIN/S/N DK/D; Irsko/Severní Irsko, GB/IRL; Itálie/Slovinsko, Alsasko /Baden/Basel (F/D/CH)) a / nebo z hospodářských souvislostí nebo z příslušnosti k regionu (Sársko / Lotrinsko / Luxemburg). Taková příslušnost může mít původ v existenci společného regionálního pracovního trhu v přeshraničním regionu nebo v doplňování města a vesnice, přičemž město na jedné straně hranice zásobuje přeshraniční zemědělské zázemí na obou stranách hranice (např. Enschede v EUREGIO, Triest v Friuli-Venezia-Giulia, Štětín v Pomořanech). Jiným příhraničním významné. Zahrnují zejména oblasti, ve kterých probíhají sociálně ekonomické změny v sektorech průmysl a služby, zemědělské oblasti s neprogresivním rozvojem, problematické oblasti ve městech, jakož i kritické oblasti závislé na rybolovu. 3 Financování v rámci cílové skupiny 3 se týká regionů, jež nespadají do cílové skupiny 1. A 2 Dosavadní zkušenosti 15

20 regionům taková společná identita chybí, ať už z historických, kulturních nebo hospodářských důvodů (např. části španelsko - portugalské hranice, hranice Řecka na Balkáně) a / nebo z geografických důvodů, například kvůli moři (Nord-Pas-de Calais, F a Kent, UK) nebo kvůli horskému hřebeni (Pyreneje, Alpy). Stupeň podpory a statut podpory příhraničního regionu v rámci evropské strukturální politiky: Existuje pořadí při poskytování podpory počínaje nejméně rozvinutými oblastmi z cílové oblasti 1 v rámci EU (zemědělské, často periferní oblasti, v současné době také některé regiony se silným poklesem průmyslové výroby) přes poněkud lépe rozvinuté regiony z cílové skupiny 2, převážně ve střední části unie, až po nejsilněji rozvinuté regiony, které se rovněž nacházejí převážně ve vnitřních oblastech EU. Poloha podél hranic EU: Příhraniční regiony na vnitřních hranicích EU a regiony na vnějších hranicích, které se buď nacházejí na periferiích a jsou méně vyvinuty (např. Řecko / Balkán, Německo / Polsko a Německo / Česká republika, Rakousko / Maďarsko), nebo jež se nacházejí v silně rozvinutých oblastech Evropy (např. Itálie / Švýcarsko, Německo / Švýcarsko, Rakousko / Itálie, Skandinávie, atd.). Přírodní geografické znaky jako jsou např. hranice tvořené horskými hřebeny (jako jsou např. Alpy, Pyreneje, Skandinávie), nebo námořní hranice (Sardinie, Calais (F)/Kent (UK), Wales (UK)/Irsko, Øresund (DK/S) / Ostrovní spolupráce (S/FIN) a řecké ostrovy. Různé kombinace těchto a jiných faktorů vytvářejí množství různých typů příhraničních a přeshraničních regionů v Evropě. Specifické tématické oblasti a problémy, se kterými jsou různé typy příhraničních regionů konfrontovány, jsou v dalším textu stručně vysvětleny. Kritériem, dle kterého je možno příhraniční regiony členit do skupin, je stupeň rozvoje s přihlédnutím ke klasifikaci z pohledu evropské strukturální politiky ve spojení s polohou regionu na vnitřní / vnější hranici EU, jakož i na zemských / námořních hranicích. Méně rozvinuté regiony na vnitřních zemských hranicích Příhraniční regiony na zemských hranicích, které jsou generelně označovány jako méně rozvinuté, tendenčně odpovídají regionům, které jsou ve strukturální politice EU klasifikovány jako cílová oblast 1. Dodnes patří tyto regiony k nejméně rozvinutým zemědělským regionům, pro které je charakteristická i periferní poloha v rámci národního hospodářství a v EU. Regiony Interreg v cílových oblastech 1 zahrnují často velmi velké programové oblasti jak z hlediska geografického, tak také z hlediska finančního objemu. Generelně platí, že není nedostatek idejí nebo iniciativ na poli přeshraniční spolupráce. Potíž spočívá spíše v tom, převést tyto ideje do konkrétních projektů, protože mnohdy stále ještě musí být překonávány politické problémy a kompetenční obtíže. Vzhledem ke stále ještě silně národně (I)/Korsika (F), Nord-Pas-de- A 2 Dosavadní zkušenosti 16

Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová,

Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, EUROREGIONY Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy Struktura přednášek Úvod do problematiky, vymezení základních pojmů Příčiny vzniku euroregionů Historické souvislosti vzniku euroregionů

Více

Členění příhraničních regionů podle stupně homogenity

Členění příhraničních regionů podle stupně homogenity Kapitola 2. - Příhraniční a přeshraniční regiony v Evropě Obsah kapitoly Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Pojmy k zapamatování Úvod Výkladová část Seznámíte se zde s několika přístupy ke klasifikaci

Více

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY Dr. Johannes Hartl www.by-cz.eu Cíl EÚS Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2014 2020 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj CÍL EÚS 2014 2020 CO

Více

REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE

REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE I. Úvod Regionální politika Evropské unie je koncipovaná jako tzv. komunitární (koordinovaná) politika. To znamená, že realizace samotné regionální politiky

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN Národní síť místních akčních skupin ČR František Winter 20.10.2011 CO JE TO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA? Místní komunitní skupina působící na definovaném území,

Více

Finanční zdroje euroregionů v období

Finanční zdroje euroregionů v období Finanční zdroje euroregionů v období 2007-2013 Cíle regionální politiky 2007-2013 V období 2007-2013 sleduje regionální politika tři cíle, k jejichž dosažení má v evropském střednědobém rozpočtovém rámci

Více

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5

Více

Přeshraniční spolupráce v EU

Přeshraniční spolupráce v EU Přeshraniční spolupráce v EU Obsah Evropský prostor a hranice Historie přeshraniční spolupráce Stavební kameny přeshraniční spolupráce Hlavní iniciativy a programy podpory Přeshraniční spolupráce v ČR

Více

Horizontální spolupráce obcí

Horizontální spolupráce obcí Horizontální spolupráce obcí Právo na spolupráci obcí je zakotveno v ústavě i legislativě ČR Lze je nalézt i v mezinárodních dokumentech především čl. 10 Evropské charty místní samosprávy, který zakotvuje

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Hranice, příhraniční regiony přeshraniční spolupráce

Hranice, příhraniční regiony přeshraniční spolupráce Hranice, příhraniční regiony přeshraniční spolupráce Hranice mezi státy. Hranice jsou jizvy dějin. Státní hranice vymezují vnitřní území každého státu. Zpravidla je možno státní hranice překračovat na

Více

Nové programovací období co nás čeká

Nové programovací období co nás čeká Vědecko-výzkumný ústav Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Nové programovací období co nás čeká doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. lubor.hruska@accendo.cz Nový přístup EU k období 2014 2020 preferovány integrované

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Euroregiony. Metodický list číslo 1

Euroregiony. Metodický list číslo 1 Metodický list číslo 1 Název tématického okruhu: Pohraniční regiony a přeshraniční spolupráce Cíl: Předmět, který je zařazen do výukového programu navazujícího magisterského studia VS vymezuje problematiku

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Mezisektorové partnerství v politice zaměstnanosti v Horním Rakousku Závěrečná konference projektu Místní partnerství zaměstnanosti

Mezisektorové partnerství v politice zaměstnanosti v Horním Rakousku Závěrečná konference projektu Místní partnerství zaměstnanosti Mezisektorové partnerství v politice zaměstnanosti v Horním Rakousku Závěrečná konference projektu Místní partnerství zaměstnanosti Doris Hagspiel, Koordinace regionálního paktu pro práci a kvalifikaci

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ing. Oldřich Vlasák Hradec Králové, 9. března 2006 Všudepřítomná Evropská unie Dopad politik EU / ES na zdravotnictví Pracovní

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

POLITIKA SOUDRŽNOSTI JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů mezi regionální politikou a evropskou integrací

Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů mezi regionální politikou a evropskou integrací Odborná akce ERDV - Evropského regionu Dunaj-Vltava: Smart Specialisation Strategien Synergie pro regionální kooperaci Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Evropa Úvod, regionální geografie I. Předmět: Vytvořil: Zeměpis Mgr. Jiří Buryška 01 - Světadíl Evropa

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 25/1/2012 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph. D. NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 2014-2020 1 Výchozí strategické dokumenty pro tvorbu národních rozvojových priorit Strategie Evropa 2020 5. zpráva EK o hospodářské, sociální

Více

Společná strategie šíření na národní úrovni Česká republika

Společná strategie šíření na národní úrovni Česká republika ProjeKt CEC5: Energetická účinnost a možnosti využití obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách, udržitelnost ve výstavbě veřejných budov 3sCE412P3 Společná strategie šíření na národní úrovni

Více

Aktuální pozice SMS ČR ve vyjednávání o dotacích 2014+

Aktuální pozice SMS ČR ve vyjednávání o dotacích 2014+ Aktuální pozice SMS ČR ve vyjednávání o dotacích 2014+ SMS ČR JČK Novosedly nad Nežárkou, 11. 7. Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR SMS ČR: Hodnocení 2007+ Finanční částka připadající na 1 obyvatele území (v

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1 Cíl:Seznámení se s charakteristickými rysy soudobé evropské veřejné správy a jejím podílem na

Více

6. Regionální politika a dopravní politika

6. Regionální politika a dopravní politika 6. Regionální politika a dopravní politika Ekonomická aktivita geograficky centralizovaná území rozčlenění dle ekonomické aktivity nejaktivnější centrum nejméně aktivní periférie centrum a periférie odděleny

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice

Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 (OP AT-CZ) Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice 21. 4. 2010 Mgr. Gabriela Grycová Odbor regionálního rozvoje Krajský úřad kraje Vysočina

Více

Iniciativa ERRAM CROSS BORDER. Dostupnost bez hranic

Iniciativa ERRAM CROSS BORDER. Dostupnost bez hranic Iniciativa ERRAM CROSS BORDER Dostupnost bez hranic Simon Ortner, 29.11.2012 Historie 2004: program územního plánování pro živnostenské a průmyslové podniky v Dolním Rakousku, první uplatnění dostupnostních

Více

Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání

Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání Petr Zahradník Centrum ekonomických studií a EU Office České spořitelny www.cesvsem.cz Smilovice 6. června

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace 7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace Regionální podpora výzkumu, vývoje a inovací kde a jak získat finance Brno, 25.1.2007 LENKA HAVLÍČKOVÁ NCP pro regiony TECHNOLOGICKÉ CENTRUM

Více

PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a 24 hráčů ve hře)

PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a 24 hráčů ve hře) PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a ve hře) NĚMECKO Více Evropy 8 hráčů VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy 8 hráčů FRANCIE Pevnost Evropa 8 hráčů RAKOUSKO Zelená

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

ROP jako slepá vývojová větev nebo příliš transparentní model rozdělování dotací?

ROP jako slepá vývojová větev nebo příliš transparentní model rozdělování dotací? Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti ROP jako slepá vývojová větev nebo příliš transparentní model rozdělování dotací? Mgr. Richard Hubl VALTICE 2012, XV. MEZINÁRODNÍ

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. listopadu 2012 č. 867 k přípravě programů spolufinancovaných z fondů Společného strategického rámce pro programové období let 2014 až 2020

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské

Více

PARTNERSTVÍ PRO BUDOUCNOST 1 a 2. - projekt Karlovarského kraje -SROP, priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech, opatření 3.3

PARTNERSTVÍ PRO BUDOUCNOST 1 a 2. - projekt Karlovarského kraje -SROP, priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech, opatření 3.3 PARTNERSTVÍ PRO BUDOUCNOST 1 a 2 - projekt Karlovarského kraje -SROP, priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech, opatření 3.3 Zkušenosti Karlovarského kraje z předchozího období PHARE, PHARE CBC SAPARD,

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Program rozvoje venkova zhodnocení současného období a výhledy budoucího programu

Program rozvoje venkova zhodnocení současného období a výhledy budoucího programu Program rozvoje venkova zhodnocení současného období a výhledy budoucího programu 1. 11. 2012 38. Den malých obcí Program rozvoje venkova 2007-2013 a možnosti podpory pro malé obce Opatření III.2.1 Obnova

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Rada se tedy vyzývá, aby přijala tyto závěry na základě znění v příloze této poznámky.

Rada se tedy vyzývá, aby přijala tyto závěry na základě znění v příloze této poznámky. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 29. dubna 2010 (30.04) (OR. en) 8800/10 CULT 34 SOC 277 REGIO 34 FSTR 25 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Rada Č. předchozího dokumentu: 8263/10 CULT

Více

Soustava strategických a programových dokumentů ČR

Soustava strategických a programových dokumentů ČR Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví. (Z kompetenčního

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Udržitelný rozvoj území jako součást územního plánování

Udržitelný rozvoj území jako součást územního plánování Udržitelný rozvoj území jako součást územního plánování Ing. Ilona Machatová Problematika udržitelného rozvoje obecně zasahuje do velkého počtu oblasti a vědních disciplin včetně územního plánování. Příspěvek

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Praha 2. června 2015 Stella Horváthová 2014-2020 Cíl 2: Evropská územní spolupráce v

Více

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU?

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Ing. Petr Zahradník, MSc. EU Office České spořitelny a New York University, člen EuroTeam při Evropské komisi Vědeckopopularizační

Více

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE

Více

Společné prohlášení o přispění sektoru sociálních služeb Evropě 4. návrh podle EASPD

Společné prohlášení o přispění sektoru sociálních služeb Evropě 4. návrh podle EASPD Společné prohlášení o přispění sektoru sociálních služeb Evropě 4. návrh podle EASPD 25. října 2016 Kontext a metody (nikoliv v konečné verzi) Tento dokument je čtvrtou verzí možného návrhu Společného

Více

ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV

ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV Pavla Břusková Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava Spontánní vs. řízený proces Klastry jako spontánní seskupení a zdola ustavené

Více

předmětu Region a regionální vědy 2

předmětu Region a regionální vědy 2 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Region a regionální vědy 2 Název tematického celku: Regionální politika A. Obecné vymezení regionální politiky B. Základy regionální politiky

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ

MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ IV MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ 1 Obecné charakteristiky 2 Hrubý domácí produkt 3 Hrubý fixní kapitál 4 Stavebnictví 5 Byty a bydlení Poznámka: Údaje uvedené v tabulkách této kapitoly mají sloužit především ke

Více

Program meziregionální spolupráce 2014-2020 INTERREG EUROPE

Program meziregionální spolupráce 2014-2020 INTERREG EUROPE Program meziregionální spolupráce 2014-2020 INTERREG EUROPE Karel Hošek tajemník Krajského sdružení MAS Olomouckého kraje Rozšíření území programu Rozpočet (ERDF) INTERREG IVC 2007-2013 321 mil. Technická

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou

Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského

Více

Současný stav spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti. Jan HOLEČEK Kancelář strategie města 23. října 2014

Současný stav spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti. Jan HOLEČEK Kancelář strategie města 23. října 2014 Současný stav spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti Jan HOLEČEK Kancelář strategie města 23. října 2014 BMO v rámci Jihomoravského kraje Strategické plánování aglomerací v ČR NUTS 5 obecní úroveň:

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 8. 2007 37 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Konference Rady Evropy ministrů odpovědných za územní/regionální plánování. 16. zasedání, Nafplio, 17. června 2014

Konference Rady Evropy ministrů odpovědných za územní/regionální plánování. 16. zasedání, Nafplio, 17. června 2014 République Hellénique Hellenic Republic 16CEMAT(2014)6Fin Konference Rady Evropy ministrů odpovědných za územní/regionální plánování 16. zasedání, Nafplio, 17. června 2014 REZOLUCE Č. 2 O PŘÍNOSU CEMAT

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 58. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 58. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2004 4. volební období 58. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 12. schůze konané dne 10. listopadu 2004 k návrhu nařízení Rady zavádějící obecná ustanovení

Více

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe

Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe Příspěvek na konferenci Sociální vyloučení a sociální politika, FSS MU Brno 26.5. 2006 Martin Potůček, CESES FSV UK Praha http://martinpotucek.cz

Více

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství

Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství Zahajovací konference VÝZKUM VÝVOJ INOVACE Transfer technologií v regionu 25.10.2011 Lucie Křelinová VÝZKUM VÝVOJ - INOVACE: Transfer

Více