Günter Verheugen Michel Barnier člen Evropské komise člen Evropské komise

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Günter Verheugen Michel Barnier člen Evropské komise člen Evropské komise"

Transkript

1 Günter Verheugen Michel Barnier člen Evropské komise člen Evropské komise Nový praktický návod pro přeshraniční spolupráci je zveřejňován v okamžiku, kdy je program PHARE zaměřován na stejné priority a metody, které jsou platné pro programy financované ze strukturálních fondů Evropské unie. Přechod ke strukturálním fondům a současné dokončení reforem roku to je ústředním motivem nového sdělení Komise Prověření PHARE intenzivní příprava přistoupení z 27. října S ohledem na budoucí rozšíření Unie je možno tento nový koncept odůvodnit ze dvou hledisek: Za prvé má být přistupujícím zemím umožněna realizace první generace integrovaných regionálních rozvojových programů na podporu hospodářské a sociální soudržnosti v rozšířené Evropě. Z druhé má být těmto zemím poskytnuta podpora při vytváření potřebných správních a rozpočtových struktur pro úspěšnou realizaci opatření v rámci strukturálních fondů po přistoupení. Aby bylo možno těchto cílů dosáhnout, je pro období zaváděno víceleté strategické plánování pro ty země, u nichž kvalita vlastních národních rozvojových plánů a národních programů ospravedlňuje převzetí / poskytnutí podpory. Navíc k výše uvedenému budou prostředky z národních programů PHARE nyní používány i pro opatření, která v dosavadních 15 členských státech odpovídala opatřením pro cílové oblasti 1, a sice v rámci plně integrovaných regionálních rozvojových programů, což představuje rozhodný krok směrem od podpory jednotlivých projektů ke globální strategické koncepci. Současně bude správa od roku 2002 decentralizována, jakmile budou splněny určité předpoklady. K tomuto účelu bude poskytnuta technická pomoc při budování správních kapacit v příslušných zemích. Nadto Komise změnila v oblasti přeshraniční spolupráce metody programů PHARE-CBC v přistupujících zemích v různém směru tak, aby bylo dosaženo většího souladu s programem INTERREG v 15 členských státech. To přispěje k větší efektivitě akcí podporovaných Unií v souvislosti se speciálními problémy příhraničních regionů.

2 Nejprve bude partnerům na hranicích umožněno, aby své programy plánovali dlouhodobě od roku 2002 do roku Pro tento účel jsou pro toto programové období stanoveny směrné částky. To vytvoří předpoklady pro společné přeshraniční plánování v rámci programů PHARE-CBC a INTERREG. Za druhé mají být přeshraniční programy financované z programu PHARE-CBC po vzoru INTERREG a strukturálních fondů lépe integrovány do obecné regionální rozvojové politiky přistupujících zemí tak, jak je definována především v národních rozvojových plánech. Za třetí budou v rámci PHARE-CBC intenzivnějším aplikováním takzvaných podpůrných schémat, která jsou koncipována tak, že jsou přímo porovnatelná s opatřeními programu INTERREG, odstraněny dosavadní rozdíly ve velikosti projektů, jestliže přistupující země disponují příslušnou kapacitou pro kontrolu a správu financí. Mimoto se budou místní aktéři v regionu intenzivněji podílet na definování a realizaci programu. Dále budou tímto způsobem zvětšeny možnosti zapojení přistupujících zemí do transnárodních kooperačních programů v rámci INTERREG, a to zejména v oblasti Baltu. Aby bylo možno tyto nové možnosti plně využít, bude nutno zvýšit absorpční kapacitu v přistupujících zemích včetně příhraničních oblastí. Zlepšení výkonnosti realizačních míst, místních a regionálních úřadů a ostatních aktérů občanské společnosti v příhraničních oblastech je podstatným předpokladem úspěšné spolupráce. Mnohé přirozeně závisí na samotných přistupujících zemích, zda vybudují své správní kapacity a zajistí, že se decentrální správa obecně a zejména u nových programů přeshraniční spolupráce stane skutečností. Jsme potěšeni, že tímto návodem dáváme těm, kteří se přeshraniční spoluprací v praxi zabývají, do rukou užitečný nástroj. V tomto smyslu přejeme uživatelům návodu / příručky mnoho úspěchů při jejich dalším úsilí o podporu přeshraniční spolupráce mezi příhraničními regiony současných a budoucích členských států Unie. Günter Verheugen Michel Barnier 2

3 Poděkování Vznik příručky LACE umožnily iniciativa a praktické zkušenosti mnoha evropských příhraničních regionů. Řada regionů poskytla přímé příspěvky ve formě příkladů. Texty příručky napsali pánové Jens Gabbe, Dr. Viktor von Malchus, AGEG, a Haris Martinos z LRDP. Příklady shromáždil pan Roland Blomeyer, LRDP. Ačkoliv bylo vynaloženo značné úsilí k tomu, aby byly informace obsažené v této příručce prověřeny, je vzhledem k povaze dokumentu takřka nemožné garantovat přesnost všech údajů. Laskavého čtenáře proto prosíme, aby případné komentáře a poznámky adresoval sekretariátu AGEG, který zajistí úpravu budoucích vydání příručky.

4 Úvod AGEG a Evropská komise spolupracovali od roku 1990 aktivně na projektu LACE ( Linkage, Assistance and Cooperation for the European Border Regions, tj. Zapojení, pomoc a spolupráce pro evropské příhraniční regiony), tj. poskytovali evropským příhraničním regionům informace a poradenské služby. Shrnutí a šíření dobrých praktických příkladů, jakož i podpora vytváření sítě mezi příhraničními regiony představují jádro aktivit projektu LACE. Tyto aktivity přispěly neocenitelným způsobem k podpoře přeshraniční spolupráce. Navíc usnadnily realizaci projektů z programů INTERREG I + II a Phare CBC a usnadnily také přípravu na budoucí programy INTERREG IIIA- a Phare CBC. Je žádoucí, aby praktická příručka poskytla důležité informace a rady velkému počtu lidí z příhraničních regionů po celé Evropě, a to jak zkušeným praktikům, tak také lidem, kteří jsou v oblasti přeshraniční spolupráce nováčky. Příručka by měla být používána ve spojení s WWW stránkou LACE a s dalšími na síti realizovanými aktivitami, jako jsou například studijní návštěvy a výměny. Tímto způsobem může čtenář docílit maximálního užitku. Zkušení praktici mohou pracovat s vybranými kapitolami příručky. Pracovníci, kteří jsou v oblasti přeshraniční spolupráce nováčky, získají nejvíce tím, že pečlivě a systematicky prostudují všechny části příručky. Část A podává detailní informace o pozadí a souvislostech. Takové informace jsou mimořádně užitečné pro toho, kdo hledá nové přeshraniční aktivity. Část B se zabývá strukturami přeshraniční spolupráce, část C důležitými oblastmi přeshraničních aktivit, jako jsou např. doprava, turistika a hospodářský rozvoj. Obě části obsahují řadu příkladů, které jsou zajímavé pro všechny uživatele příručky. Rozšíření projektu LACE v roce 1996 a 1999 na státy střední a východní Evropy, které bylo umožněno díky podpoře ze strany Evropské komise v rámci programu Phare CBC, bylo dalším podnětem k přepracování příručky. Byly zařazeny další příklady z dobré praxe ze států Phare, jiné příklady byly aktualizovány. Přeshraniční spolupráce se i nadále v celé Evropě rychle rozvíjí. Vzhledem k takovému dynamickému vývoji nemůže být praktická příručka nahlížena jako statický nástroj. AGEG proto plánuje pravidelnou aktualizaci příručky coby součást aktivit LACE na síti. Aktivní účast příhraničních regionů v tomto procesu je jedinou zárukou trvalého významu a kvality této příručky.

5 A 1 Důvody přeshraniční spolupráce

6 KAPITOLA A 1: Důvody přeshraniční spolupráce PŘEHLED: Tato kapitola pojednává o historickém pozadí problémů, s nimiž jsou konfrontováni lidé a instituce v příhraničních regionech.. Popisuje aktivity přeshraniční spolupráce realizované v posledních 50 letech s cílem překonat pomocí přeshraniční spolupráce historické hranice. Navíc obsahuje tato kapitola stručný přehled o úloze regionů coby motoru rozvoje přeshraniční spolupráce v Evropě. HLAVNÍ BODY: Bariérový účinek národních hranic vznikl jako důsledek historického vývoje v uplynulých třech stoletích, a byl zesílen vojenskou, správní, sociální a hospodářskou politikou. Výsledkem byly značné nevýhody pro obyvatelstvo, regionální / místní instituce a sociální partnery v příhraničních oblastech. Průkopnické skupiny v příhraničních regionech, zejména na hranicích mezi N/S/FIN, NL/D a D/F/CH, již od roku 1950 iniciovaly a rozvíjely přeshraniční spolupráci s cílem překonat historické bariéry a odstranit rozdíly, nerovnováhy, jakož i problémy související s okrajovou polohou a způsobené bariérovým účinkem národních hranic. Tyto průkopnické skupiny se již tehdy začaly zabývat značným množstvím špatně umístěných investic a hledaly řešení každodenních absurdit, které vyplývaly z nekoordinovaných činností národních úřadů. Přeshraniční regionální a místní sdružení pro vybrané tématické oblasti, úkoly a problémy dotýkající se účastníků na obou stranách hranice, byla nejranější formou struktur přeshraniční spolupráce. Tyto aktivity vedly v 60. a 70. letech k vytvoření přeshraničních svazů, které zastřešují činnosti v nejrůznějších oblastech. Nové poměry na konci 80. let a v průběhu let 90., vytvoření Jednotného evropského trhu, vnitropolitické změny ve státech střední a východní Evropy a jejich stále intensivnější přibližování a asociace k EU rozšířily a prohloubily přeshraniční spolupráci. Regionální politika EU začala nejprve zejména prostřednictvím iniciativy Interreg a později prostřednictvím programu Phare CBC (také prostřednictvím programů TACIS CBC a MEDA) výrazně urychlovat přeshraniční rozvoj a podporovat přeshraniční programy s cílem odstranit problémy, které brání evropské integraci. Právě tak byly na regionální úrovni na prakticky všech hranicích v rámci EU a mimo EU ve všech asociovaných státech vytvořeny přeshraniční struktury působící coby dlouhodobě pracující organizace. A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 2

7 Zdroje a odkazy na literaturu:! Council of Europe: Regional Planning. A European Problem, report of the Consultive Assembly, Strasbourg 1968.! Council of Europe: Air Pollution in Frontier Areas, Resolution (71) 5, adopted ! Council of Europe: Conférences Européennes des Régions Frontalières - La Coopération des Régions Frontalières Européennes. (Rap. V. v. Malchus), AS/COLL. From (72)1 Strasbourg 1972.! Council of Europe. On Cooperation between Local Communities in Frontier Areas, Resolution (74)8 adopted on ! Berichte des Europäischen Parlaments zur Grenzüberschreitenden Zusammenarbeit (Gerlach 1976); Poetschki (1980); Boot (1984); ABL C293 (1876); EU Dokument 1-140/4/83 vom ! Council of Europe: 2 nd European Symposium on Frontier Regions - The Cooperation of European Frontier Regions: State of Question and Recent Developments, Parliamentary Assembly, AS/COLL. From (75)L.! Hansen, N.: Border regions: a critique of spatial theory and a European case study, in: Annals of Regional Science, Vol. 11 (1977).! Council of Europe: European Outline Convention of Transfrontier Cooperation Between Territorial Committees of Authorities, Madrid, , European Treaty Series, 106, Strasbourg - Edition ! Council of Europe: European Regional/Spatial Planning Charta, adopted by the European Conference of Ministers Responsible for Regional Planning, j3, Strasbourg 1983.! Gabbe, J.: EUREGIO - regionale grenzüberschreitende Zusammenarbeit auf kommunaler Ebene (Regional Transboundary Co-operation at the Municipal Level), in Staatsgrenzenüberschreitende Zusammenarbeit des Landes NRW, hrsg. vom Institut für Landes- und Stadtentwicklungsforschung des Landes Nordrhein-Westfalen (ILS-NRW), Dortmund 1985.! Regional Transfrontier Cooperation - Special focus of Archiv des Völkerrechts, Bd. 27, 3. Auflage, Tübingen 1981.! Kommission der Europäischen Gemeinschaften (Hrsg.): Europa Perspektiven der künftigen Raumordnung der Gemeinschaft, Luxemburg 1981.! Europäische Charta der Grenz- und Grenzübergreifenden Regionen, Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen, 1981, Überarbeitung 1995.! Akademie für Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grenzübergreifende Raumplanung, Forschungs- und Sitzungsberichte, Bd. 188, Hannover 1992.! Ratti, R.; Reichmann, S. (Hrsg.): Theory and Practice of Transborder Cooperation. Basel and Frankfurt a. M ! Veen, A. van der; Cappell, R.; Batey, P.M.J. (Hrsg.): Regional networks, border regions and European integration, in: European research in regional Science, London 1993.! Cappellin, R.; Batey. P. W. G. (Eds.): Regional networks, border regions and European integration, London 1993.! Europäische Kommission (Hrsg.): Leitfaden der Gemeinschaftsinitiativen , Luxemburg 1994.! Malchus, V. Frhr. v.: Artikel Grenzüberschreitende Raumordnung, Handwörterbuch der Raumordnung, hrsg. von der Akademie für Raumforschung und Landesplanung (ARL), Hannover 1994.! Croos, R., Schmitt-Egner, P.: Europas kooperierende Regionen, Baden-Baden 1994.! Baltic Institute, The (Hrsg.): Vision and Strategies around the Baltic Sea 2010, Karlskrone/S 1994.! Meyer, R. P.; Jansen, P.G. u. a.: Grenzübergreifendes Raumordnerisches Leitbild für den nordrheinwestfälisch/niederländischen Grenzraum Gutachten, ILS-Schriften 86, Dortmund, 1995.! Ratti, R.: Problématique et stratégie de développement des régions frontiers, in: Außenwirtschaft, 50. Jg. (1995), Heft 2.! Klein, R.: Grenzüberschreitende regionalpolitische Zusammenarbeit im Rahmen von INTERREG und PHARE, EUREG (1995), Nr. 2.! Krautzberger, M.; Selke, W.: Perspektiven der bundesstaatlichen Raumplanungspolitik in der Europäischen Union, Wien 1996.! Eger, G.: Region, border, periphery, in Eger, G.; Langer, J. (Hrsg.): Border, Region and Ethnicity in Central Europe, Klagenfurt 1996.! Accord de Karlsruhe in: La Revue de Coopération Transfrontalière no. 1, Mars 1996.! Gabbe, J.; Martinos, H. a.o.: Practical Guide to Cross-border Co-operation. Second Edition, hrsg. by the Association of European Border Regions (AEBR), Gronau/D 1997.! Contributi, pp. 5-12, Firenze 1994.Ahrens, K.: Freundschaft über Grenzen, Biblioteca della Riviste di Studi Politici Internazionali, Vol. II: A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 3

8 ! Faludi A. (red.): Ruimtelijke planning en ordening in een federale staat: Wat gebeurt er bij de buren? Amsterdam 1997.! Martinos, H./Gabbe, J.: Vade Mecum Grenzübergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den Außengrenzen der Europäischen Union, Gronau 1997.! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Die EU-Initiative INTERREG und zukünftige Entwicklungen, Gronau 1992.! Gabbe, J.: Gemeinsame grenzübergreifende Kriterien für Programme und Projekte, Veröffentlichung der AGEG, Vortragsmanuskript vom in Aigen/Oberösterreich, Gronau 1998.! The WEB/Yearbook 1998 North European and Baltic Sea Integration, General Editors: L. Hedegaard, B. Lindström, Berlin-Heidelberg-London-Paris-Tokyo 1998.! Graute, U. (Editor): Sustainable Development for Central and Eastern Europe, Berlin, Heidelberg, New York 1998.! Roch, L.; Scott, J.; Ziegler, A.: Umweltgerechte Entwicklung von Grenzregionen durch kooperatives Handeln, hrsg. vom Institut für ökologische Raumentwicklung e.v., IÖR-Schriften 24, Dresden 1998.! Martinos, H./Gabbe, J.: Institutionelle Aspekte der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, AGEG, Gronau, März 1999.! Brunn, G.; Schmitt-Egner, P. (Hrsg.): Grenzüberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden 1998.! Gabbe, J./Martinos, H.: Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, LACE/AGEG, Gronau 1998.! Clev, H. G.; Clev, K.: Grenzüberschreitende Raumordnunsaktivitäten (Kap ); Scott, J.: Grenzüberschreitende Planungsorganisationen (Kap ), in: Akademie für Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grundriss der Landes- und Regionalplanung, Hannover 1999.! Lott, Th.: Neue Formen der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit: zugleich ein Beitrag zu Artikel 24 Abs. 1a GG, Europäische Hochschulschriften, Diss. Univ. Gießen, Frankfurt 1999.! Gabbe, J./Stumm, T.: Grenzüberschreitendes Finanzmanagement, LACE/AGEG, August 1999/Januar 2000.! Casteigts, M, (Hrsg.): Evaluierung grenzüberschreitender und interregionaler Vorhaben in Europa, Baden-Baden 1999.! Gabbe, J./Stumm, T.: Arbeitspapier: Interreg IIIA: Modelle für das Programmanagement, LACE, November 1999.! Association of European Border Regions (Ed.): Final Report LACE-TAP First PHASE ( ) Technical Assistance and Promotion of Cross-Border Cooperation Related to the Community Initiative INTERREG IIA, Gronau 1999.! Europäische Kommission Ausschuß für Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK Europäisches Raumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999.! Europäische Kommission: Mitteilung an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für eine Gemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropäische Zusammenarbeit zur Förderung einer harmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europäischen Raums Interreg (99/C.../...) Brüssel 2000.! Conférence franco-germano-suisse du Rhin supérieur Deutsch-französisch -schweizerische Oberrhein- Konferenz (Hrsg.): lire et construire l espace du Rhin supérieur Atlas transfrontalier pour aménager un territoire commun; Lebensraum Oberrhein... eine gemeinsame Zukunft Raumordnung für eine nachhaltige Entwicklung ohne Grenzen, Strasbourg 1991.! Stumm, T./Gabbe, J.: Eine operationelle Anleitung für die Ausarbeitung und das Management von INTERREG IIIA.Programmen , LACE/AGEG, März 2000.! Association of European Border Regions (AEBR) European Commission: LACE INFO SHEETS on Cross-Border Cooperation, Issue 1-12, 1997/2000.! Association of European Border Regions (AEBR) European Commission: LACE-Magazine, No. 1-5 (1997/ ). Ohledně dalších informací k uvedeným dokumentům kontaktujte prosím sekretariát AGEG/LACE, AGEG, tel.: , fax: A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 4

9 Historické souvislosti Evropu charakterizuje nejen velmi rozmanitá, a mnohdy přesto společná kultura a historie, nýbrž také množství hranic. Z pestré mozaiky historické krajiny, jejíž kořeny sahají do středověku, se v 19. a 20. století vyvinula charakteristická struktura evropských států. Většina těchto států existuje dodnes a každý z nich se individuálně rozvíjí. Pouze několik států má hranice, jež existují v nezměněné podobě delší dobu, jako je např. hranice mezi Portugalskem a Španělskem, která je nejstarší zemskou hranicí v Evropě. Hranice nově vzniklé v Evropě v posledních třech stoletích - v pobaltských státech a na Balkáně ještě před několika lety - rozdělují mnohdy regiony a etnické skupiny, jež vlastně patří k sobě. Vznikaly tak nepřirozené hranice zatížené strachem před vojenskými intervencemi, což vedlo ke vzniku velmi slabě osídlených příhraničních oblastí. Hospodářské aktivity, obchod a obyvatelstvo měly sklon k postupnému posunu směrem do vnitrozemí národních států. Dopravní cesty vedly především z vojenských důvodů často pouze paralelně s hranicemi. V příhraničních oblastech s přírodním bohatstvím, jako jsou uhlí a ruda, se rozvinul ve spojení s vysokou hustotou osídlení významný průmysl přinášející blahobyt, což bylo opět příčinou žádostivosti na straně sousedů a vedlo k resentimentům a válkám. Odhlédneme-li od výjimek, vyvíjely se příhraniční oblasti spíše směrem k periferním, strukturálně slabým oblastem s omezeným dopravním spojením. Tyto hraniční bariéry byly zesíleny přírodními hranicemi, jako jsou řeky, moře a pohoří. Politické ideologie a snahy jednotlivých vojenských bloků proměnily některé z těchto státních hranic po roce 1945 v nepropustné hranice (železná opona). Odlišná politika na obou stranách hranice, především v oblasti práva, správy, daní, hospodářství, kultury a sociálních záležitostí podpořila přeměnu státních hranic ve skutečně citelné bariéry mezi národními státy. Lidé v příhraničních oblastech, kteří byli nejvíce dotčeni důsledky historických konfliktů, si vypěstovali vzájemný strach a animozitu. Tyto poměry negativně ovlivnily ochotu spolupracovat a ztěžují navazování kontaktů. Překonání historických překážek prostřednictvím přeshraniční spolupráce Přeshraniční spolupráce mezi bezprostředně sousedícími příhraničními regiony má v Evropě mnohdy již dlouhou tradici. V některých západoevropských státech, jako jsou Řecko, Španělsko a Portugalsko, byla však přeshraniční spolupráce poprvé umožněna až v 80. letech, a to díky dalekosáhlým politickým změnám, zavedení demokratických systémů a díky členství v Evropské unii. V zemích střední a východní Evropy mohl srovnatelný proces začít až po roce Již v 50. letech, krátce po 2. světové válce, se zástupci mnoha evropských příhraničních oblastí spojili, aby projednali odstranění hraničních bariér a možnosti přeshraniční spolupráce. Motivem byla především touha po zlepšení životní úrovně, po trvalém zajištění míru, jakož i snaha odstranit hraniční bariéry, omezení a jiné faktory, které vedly k rozdělení lidí a institucí v sousedících příhraničních regionech. Tyto snahy zahrnovaly A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 5

10 překonání přírodních překážek stavbou mostů a tunelů. Po 2. světové válce si lidé v různých příhraničních oblastech (např. na hranici D/F, D/NL a ve skandinávských zemích) uvědomili, že chtějí-li žít tak, jako obyvatelstvo ve vnitrozemí, musí omezit nebo zcela odstranit tyto negativní vlivy hranice. Záhy však zjistili, že kvůli chybějícím zákonným a administrativním kompetencím dosáhnou na komunální / regionální úrovni jen velmi malého úspěchu. Důsledkem bylo založení komunálních / regionálních svazů na obou stranách hranice dle příslušného národního práva, které se zabývaly společnými zájmy a usilovaly o optimalizaci přeshraniční spolupráce. Takové národní svazy na obou stranách hranice se mnohdy spojily v přeshraniční zastřešující svaz (Euregios nebo podobná struktura). Přibližně od roku 1960 trvale orientovaly svoji politiku na všech politických a administrativních úrovních na zlepšení sociálně kulturní a ekonomické situace obyvatel příhraničních oblastí a na omezení či odstranění hraničních bariér. Brzy se ukázalo, že obyvatelstvo v příhraničních a přeshraničních regionech očekávalo řešení problémů, za něž byly odpovědné především národní vlády, např. v oblastech: veřejná správa a plánování, rozdílné administrativní struktury, územní plánování, organizace a metody; daně, sociální zabezpečení, vzdělání a výchova, konkurence, dojíždění za prací a veřejné služby; jazykové vzdělávání a uznávání kvalifikace; budování silnic, veřejná zařízení, infrastruktura a životní prostředí. Problémy v těchto oblastech vedly často k chybně umístěným investicím na obou stranách hranice a k četným absurditám v každodenním životě. Od počátku 70. let uskutečňují příhraniční a přeshraniční regiony svoji politiku ve stále větší míře za pomoci pracovního sdružení Evropské příhraniční regiony (AGEG), založeno Toto sdružení navázalo těsné kontakty s Radou Evropy, s Evropským parlamentem, Evropskou komisí, a s národními vládami. Síť příhraničních a přeshraničních regionů se stala významnou silou při rozvoji spolupráce na všech evropských hranicích, při evropské integraci a při rozvoji evropských podpůrných programů ve prospěch příhraničních regionů v celé Evropě. Regiony jako motor přeshraniční spolupráce Koncem 80. let se staly národní hranice díky zavedení jednotného evropského trhu a díky demokratickému vývoji ve střední a východní Evropě ještě volnějšími. Vznikla řada příhraničních a přeshraničních regionů, jež se připojily k AGEG. Objevily se i nové možnosti spolupráce, jako např. stavba nových spojení (mosty, tunel) mezi Francií a Velkou Británií, jakož i mezi Dánskem a Švédskem. Otevření hranic a vznik hranic nových obrátily pozornost k přetrvávajícím problémům na hranicích. Bylo zřejmé, že cíl - totiž integrace Evropy - vyžaduje speciální politiku ve prospěch hraničních regionů tak, aby byly odstraněny problémy na hranicích, jež brání evropské integraci. A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 6

11 Vyzkoušené nástroje regionální politiky EU se nabízely coby řešení nejprve v jižní a západní Evropě: specifická regionální podpora příhraničních oblastí byla od roku 1989/1990 založena na plánech a strategiích přeshraničního rozvoje a na příslušných operačních programech v rámci významné nové iniciativy společenství pod označením Interreg. 1 Regionální a místní orgány v příhraničních regionech reagovaly mimořádně rychle na příznivé podmínky pro poskytování podpory. Přeshraniční regiony (např. přeshraniční struktury na regionální úrovni) byly vytvořeny tam, kde dosud neexistovaly. Na všech vnitřních a prakticky na všech vnějších hranicích EU vznikly - dle výše popsaného modelu Euroregios nebo dle podobných struktur - národní regionální a komunální svazy na obou stranách hranice nebo i přes hranici. Tyto svazy sledují dlouhodobé cíle a strategie. Pro řešení přeshraničních právních problémů vyvinula Rada Evropy v 80. letech smlouvy a modely. EU dále usilovala o harmonizaci v mnoha zákonodárných oblastech. Národní vlády podporovaly tento vývoj prováděcími smlouvami na bázi rámcových konvencí Rady Evropy a speciálními zákonnými úpravami. Ve střední a východní Evropě začala přeshraniční spolupráce po otevření hranic v letech 1989/1990 z pochopitelných důvodů zprvu poněkud váhavě, s velmi prozíravou a opatrnou přípravou. Zejména na těchto po dlouhou dobu neprodyšně uzavřených hranicích se ukázala nutnost přeshraniční spolupráce, v níž jsou zahrnuty všechny aspekty soužití obyvatel, obcí a regionů s cílem odstranit geografické nevýhody příhraničních oblastí, jakož i značné 1 viz kapitola A.4 rozdíly v hospodářské výkonnosti, příjmech, infrastruktuře, atd., a to především podél vnější hranice EU, ale i mezi dotčenými státy. Lidé na obou stranách této hranice museli mnohdy také nově pochopit a naplnit životem společné historické vědomí a najít nové více evropsky orientované způsoby myšlení. Dalším problémem jsou četné příhraniční oblasti s menšinami, jež vyžadují mimořádně citlivý přístup. Dnes již existují četné příhraniční a přeshraniční regiony (Euregios nebo podobné struktury) v nichž jsou realizovány přeshraniční iniciativy a pilotní akce takřka ve všech státech střední a východní Evropy. Regiony jsou podporovány přeshraničními programy v rámci podpory EU pro střední a východní Evropu (Phare-CBC a TACIS-CBC). Tyto hraniční regiony se velmi rychle poučily ze zkušeností Evropské Unie na poli přeshraniční spolupráce a rozvinuly krok za krokem spolupráci se sousedícími oblastmi na místní, regionální a národní úrovni. Hlavní motivy této přeshraniční spolupráce jsou: - přeměna hranice coby dělící čáry na místo setkání sousedů; - překonání vzájemných předsudků a animozit mezi obyvatelstvem příhraničních oblastí, jež jsou výsledkem historického dědictví; - budování demokracie a funkční regionální a komunální správy; - překonání národní periferní polohy a izolace; - podpora hospodářského růstu a životní úrovně; - rychlé začlenění do resp. přiblížení se k Evropské Unii. Ve středomoří je ve státech sousedících s EU podporována přeshraniční spolupráce prostřednictvím programu Meda. A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 7

12 EUROREGION Organizace sdružení regionálních a místních institucí na obou stranách státní hranice, někdy s parlamentním shromážděním; přeshraniční organizace s trvalým sekretariátem a s odborným a správním personálem a s vlastními finančními prostředky; dle soukromého práva, založeno na účelových národních svazech nebo nadacích na obou stranách hranice dle příslušného platného veřejného práva; nebo dle veřejného práva, založeno na mezistátních smlouvách, které upravují členství oblastních institucí. Způsob práce: strategická spolupráce zaměřená na další rozvoj, nikoli opatření orientovaná na jeden případ; zásadně přeshraniční, nikoli národní příhraniční region; žádná nová správní úroveň; centrum všech přeshraničních vazeb: občané, politici, instituce, hospodářství, sociální partneři, kulturní podniky, atd.; úroveň sloužící k vyrovnání rozdílných struktur a kompetencí na obou stranách hranice, jakož i z psychologického hlediska; partnerská spolupráce jak vertikálně (Evropa, stát, region, místně) na obou stranách hranice, tak také horizontálně nad rámec hranic; realizace přeshraničních rozhodnutí na národní úrovni dle postupů platných na příslušné straně hranice (zamezení kompetenčním a strukturním konfliktům); přeshraniční účast politiků a občanů, institucí a sociálních partnerů na programech, projektech a rozhodovacích procesech; vlastní iniciativa a použití vlastních prostředků coby předpoklad pro podporu z třetí strany. Náplň přeshraniční spolupráce vymezení pracovní oblasti dle společných zájmů (např. infrastruktura, hospodářství, kultura), spolupráce ve všech oblastech života: bydlení, práce, volný čas, kultura, atd. sociálně kulturní spolupráce jest stejně důležitá jako spolupráce v oblasti hospodářství a infrastruktury, realizace smluv, dohod a ujednání, které byly uzavřeny na evropské úrovni a mezi státy, a jejich zavedení do přeshraniční praxe, poradenství, podpora a koordinace přeshraniční spolupráce zejména v následujících oblastech: hospodářský rozvoj transport a doprava územní plánování ochrana životního prostředí a přírody kultura a sport zdravotnictví energie hospodaření s odpady turistika a rekreace agrární rozvoj inovace a transfer technologií škola a vzdělání sociální spolupráce záchranářství a ochrana proti / při katastrofách komunikace veřejná bezpečnost A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 8

13 A 2 Dosavadní zkušenosti

14 KAPITOLA A 2: Dosavadní zkušenosti PŔEHLED: První část této kapitoly obsahuje všeobecné principy přeshraniční spolupráce. Specifická témata a problémy přeshraniční spolupráce v různých typech příhraničních regionů jsou pojednány ve druhé části kapitoly. Zde jsou příhraniční regiony rozděleny do různých kategorií, jako jsou příhraniční regiony na vnitřních a vnějších hranicích EU, jakož i regiony u zemských a námořních hranic. HLAVNÍ BODY: Filosofie přeshraniční spolupráce spočívá v trvalé spolupráci dvou sousedících příhraničních oblastí. Společná přeshraniční spolupráce neznamená, že jeden z partnerů jedná nejprve samostatně na národní úrovni a následně se snaží zapojit partnery na druhé straně hranice nebo s nimi spolupracovat. Přeshraniční spolupráce zahrnuje všechny oblasti každodenního života, rozvoje společných programů, priorit a akcí. Zahrnuje také rozsáhlé zapojení společenských skupin, správních úrovní, atd. Principy přeshraniční spolupráce vyvinuté AGEG a podporované Evropskou komisí jsou: rozsáhlé vertikální a horizontální partnerství, subsidiarita daná zapojením a odpovědností na regionální a lokální úrovni; příprava společných přeshraničních rozvojových konceptů a programů, realizace přeshraničních projektů. Typy příhraničních regionů se liší v důležitých ukazatelích, jako jsou např. stupeň homogenity regionu; úroveň rozvoje a statut podpory v rámci strukturální politiky EU, jakož i programy pro státy střední a východní Evropy; přirozené geografické skutečnosti (např. horské hřebeny, řeky, námořní hranice) a poloha na dnešních a budoucích vnějších hranicích EU nebo mezi přistupujícími státy. V cílových oblastech 1 (v méně rozvinutých regionech) vedla chybějící přeshraniční a národní dopravní infrastruktura k tomu, že členské státy a regiony dávaly vysokou prioritu projektům v oblasti infrastruktury. V cílových oblastech 2, tedy v regionech, jež jsou dotčeny změnou struktury průmyslu a problémy na trhu práce, jakož i v zemědělských oblastech s velmi slabou ekonomikou, která vyžaduje diverzifikaci, je kladen důraz spíše na měkké akce. Příhraniční regiony na dnešních vnějších hranicích EU vznikly nově v roce 1995 na základě přistoupení nových členských států. Existují podstatné rozdíly mezi regiony na hranici s vysoce rozvinutými státy, které nejsou členy EU, jako jsou např. Norsko a Švýcarsko, a regiony na hranici EU se státy střední a východní Evropy. Iniciativy Phare-CBC a TACIS CBC vedly k posílení programu Interreg, a sice možností financovat přeshraniční akce na vnějších hranicích EU se zeměmi Phare a Tacis. Existují však značné překážky v praktické kooperaci mezi programy. Program MEDA vytváří možnosti pro kooperaci ve středomoří. Námořní hranice jsou svědkem rostoucího množství přeshraničních aktivit, zejména v oblastech životní prostředí a doprava. EU podporuje tyto aktivity v rámci Interreg A pouze v odůvodněných výjimečných případech, avšak počet vnitřních a vnějších námořních hranic, u nichž přichází podpora v úvahu, se v porovnání se stavem před 10 lety podstatně zvýšil. A 2 Dosavadní zkušenosti 10

15 Zdroje a odkazy na literaturu:! Europäische Charta der Grenz- und Grenzübergreifenden Regionen, AGEG.! Mitteilung C (90) 1562/3 an die Mitgliedstaaten zur Festlegung von Leitlinien für die von ihnen im Rahmen einer Gemeinschaftsinitiative für Grenzgebiete aufzustellenden operationellen Programme (INTERREG) (90/C 215/04) (Abl. Nr C 215 vom 30/08/90, S. 4).! Community Structural Funds ; Regulations and Commentary, Commission of the European Communities, August 1993.! Mitteilung an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für die von ihnen aufzustellenden Operationellen Programme im Rahmen einer Gemeinschaftsinitiative für die Entwicklung von Grenzregionen, grenzübergreifende Zusammenarbeit und ausgewählte Energienetze (94/C180/13), Amtsblatt der Europäischen Gemeinschaften Nr. C 180/60-68, siehe Anhang D2.! Informationsblätter Nr. 1-10, AGEG.! LACE Issues Papers, AGEG 1992/93.! LACE Good Practice Papers, AGEG, 1994.! LACE-Magazine Nr. 1-5, AGEG.! Martinos, H./Gabbe, J.: Institutionelle Aspekte der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, AGEG, März 1999.! Gabbe, J./Martinos, H.: Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, LACE/AGEG, November 1998.! Martinos, H./Gabbe, J.: Vade Mecum: Grenzübergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den Außengrenzen der Europäischen Union, LACE/AGEG, 1998.! Gabbe, J./Stumm, T.: Grenzüberschreitendes Finanzmanagement, LACE/AGEG, August 1999/Januar 2000.! Gabbe, J./Stumm, T: Arbeitspapier: Interreg IIIA: Modelle für das Programmanagement, LACE, November 1999.! Mitteilung der Kommission an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für eine Gemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropäische Zusammenarbeit zur Förderung einer harmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europäischen Raums, Kommission der Europäischen Gemeinschaften, ! Stumm, T./Gabbe, J.: Eine operationelle Anleitung für die Ausarbeitung und das Management von Interreg IIIA Programmen ( ), LACE/AGEG, März 2000.! Verordnung (EG) Nr. 1260/1999 des Rates vom 21. Juni 1999 mit allgemeinen Bestimmungen über die Strukturfonds.! LACE Phare CBC Assessment Reports, AGEG, 2000.! LACE Phare CBC Position Paper and Action Plan, AGEG, Ohledně dalších informací k uvedeným dokumentům kontaktujte prosím AGEG/LACE, AGEG, tel.: , fax: A 2 Dosavadní zkušenosti 11

16 Obecné principy spolupráce Od konce 80. a počátku 90. let dochází v Evropě k procesům, jež stále trvají. Jsou to: postupné odbourávání vnitřních hranic EU od 1. ledna Tento proces byl doprovázen posunem dosavadních národních státních hranic na dnešní vnější hranice EU s jinými státy. Byl zesílen přistoupením Rakouska, Švédska a Finska k EU, snaha o navázání kontaktů směrem za nové vnější hranice s cílem usnadnit intelektuální, politickou a ekonomickou výměnu se třetími zeměmi, např. se Švýcarskem, Norskem, zeměmi střední a východní Evropy a zeměmi středomořskými, skutečnost, že přijímáním dalších nových členů do EU se dnešní vnější hranice EU stanou novými vnitřními hranicemi a dosavadní hranice ve střední a východní Evropě se stanou vnějšími hranicemi EU. Tyto procesy mají bezprostřední vliv na všechny příhraniční regiony na dnešních a budoucích vnitřních a vnějších hranicích EU. Vedly k podstatnému geografickému rozšíření a k intenzifikaci přeshraniční spolupráce. Tato spolupráce probíhá ve formě komisí vládních a komisí pro územní plánování nebo na regionální / lokální úrovni ve formě přeshraničních euroregionů nebo seskupení s podobnou strukturou. Ty mohou být organizovány s nebo bez oficiální mezistátní smlouvy. Tyto trendy s sebou přinesly nové výzvy a nutnost důrazně se vrátit k filosofii, z níž přeshraniční spolupráce Přeshraniční spolupráce musí, má-li být a zůstat efektivní, založena široce a musí být uskutečňována od samého počátku společně: Měly by být zapojeny všechny aspekty denního života: hospodářství, práce, volný čas, kultura, sociální záležitosti, bydlení, plánování, atd.; Musí probíhat každodenně a pravidelně a dále musí zapojovat od samého počátku partnery ze všech oblastí na obou stranách hranice; Měla by být realizována na všech úrovních, tj. na národní, regionální i místní úrovni. Toto pojetí přeshraniční spolupráce zahrnuje nutnost spolupráce na všech úrovních, jakož i zavádění koordinovaných procesů mezi těmito úrovněmi. Jinak se není možno vyhnout kompetenčním sporům plynoucím z rozdílných a mnohdy neslučitelných správních struktur na obou stranách hranice v celé Evropě. Tato nejintenzivnější forma přeshraniční spolupráce je již několik desetiletí praktikována v různých evropských příhraničních regionech. Sdružení evropských příhraničních regionů (AGEG) vytýčilo mimo jiné následující principy úspěšné přeshraniční spolupráce: partnerství, subsidiarita, existence společné přeshraniční rozvojové koncepce nebo programu, společné struktury na regionální / místní úrovni a vlastní finanční zdroje. Tyto principy jsou všeobecně uznávány a představují také základní předpoklady pro evropské podpůrné programy. před takřka 40 lety vyšla. A 2 Dosavadní zkušenosti 12

17 Přeshraniční spolupráce tedy neznamená, že sousedící příhraniční regiony nejprve - vzájemně nezávisle a na národní úrovni - rozvinou vlastní programy, priority nebo projekty, a teprve následně kontaktují resp. zapojí své partnery na druhé straně hranice. Nestačí toliko vzájemně odsouhlasit národní plány nebo připojit několik návrhů na projekty, a vzniklý dokument označit za přeshraniční projekt nebo program. Dále by neměla být přeshraniční spolupráce provozována pouze proto, že jsou k dispozici vnější zdroje financování, i když jsou takové zdroje samozřejmě významnou pobídkou a přispívají k urychlení spolupráce. Při spolupráci přes národní hranice je nutno jasně rozlišovat následující druhy spolupráce: přeshraniční spolupráce, interregionální spolupráce, transnárodní spolupráce. Dále je uvedeno vzájemné porovnání těchto třech typů spolupráce. Přeshraniční spolupráce Transnárodní spolupráce Interregionální spolupráce - přímá sousedská spolupráce regionálních a místních instancí podél hranice ve všech oblastech života, při zapojení všech aktérů - spíše organizovaná, jelikož existuje delší tradice (regionální / místní) - propojení v rámci Evropského sdružení regionů (AGEG) - spolupráce (mezi státy, příp. za účasti regionů) k jednomu odbornému tématu (např. územní plánování), vztaženo na velká související území - Organizace je zpravidla ve vývoji. - Propojení je sotva organizováno, existují však určité snahy v rámci mezinárodních organizací (např. Evropská Rada, Severská rada, CRPM) - spolupráce (mezi regionálními a místními institucemi) převážně v jednotlivých sektorech (ne ve všech oblastech života) a s vybranými aktéry (ne se všemi aktéry) - Organizace dosud není v popředí, neboť zatím neexistuje dlouhá tradice. - Propojení především v rámci Shromáždění evropských regionů (VRE), ale např. také v rámci Konference evropských pobřežních regionů (CRPM). A 2 Dosavadní zkušenosti 13

18 Partnerství a subsidiarita Princip partnerství zahrnuje dva prvky: vertikální partnerství na obou stranách hranice, jakož i horizontální partnerství často různých partnerů nad rámec hranice. Vertikální partnerství zahrnuje vazby k a mezi úrovní EU, národní úrovní, jakož i regionální a místní úrovní v regionech na obou stranách hranice. Vertikální organizace / struktury vytvořené k tomuto účelu by měly doplňovat již existující struktury, a nikoli jim konkurovat či je nahrazovat. Horizontální partnerství zahrnuje vazby mezi těmito partnery (organizace / struktury) na obou stranách hranice. Tento princip je založen na paritě partnerů bez ohledu na velikost země, fyzický nebo hospodářský význam nebo jiné ukazatele, jako je např. počet obyvatel. Aby bylo možno vybudovat tento typ horizontálního partnerství, musí být přihlédnuto k celé řadě potíží v souvislosti s rozdíly ve správě a finančních možnostech. Zkušenost ukazuje, že přeshraniční spolupráce dobře funguje a je mimořádně úspěšná tam, kde se iniciativy chopí místní aktéři a převezmou odpovědnost. Princip zdola nahoru a respektování pravidel pro horizontální a vertikální partnerství umožňují přeshraniční spolupráci na principech subsidiarity. V této souvislosti znamená subsidiarita také posílení regionálních a místních institucí coby nejvhodnější správní úrovně pro přeshraniční spolupráci. Regionální a místní instituce mají flexibilitu potřebnou k tomu, aby vybalancovaly nadále existující rozdíly ve strukturách a kompetencích na obou stranách hranice, resp. aby je v přeshraničních strukturách vyrovnaly. Na evropské úrovni nebo mezi sousedícími státy byly uzavřeny četné smlouvy o přeshraniční spolupráci. Pouze příhraniční a přeshraniční regiony mohou naplnit tyto smlouvy praktickým obsahem a uvést je v život. Obtíže při praktické spolupráci na regionální / místní úrovni plynou často z faktu, že dohody uzavřené na vysoké (evropské, bilaterální nebo multilaterální úrovni) ještě nebyly promítnuty do národních zákonů. Přeshraniční koncepce a strategie Partnerství a subsidiarita jsou v procesu vypracování a realizace společných přeshraničních strategií a koncepcí mimořádně důležité. Představují základní předpoklad pro vytvoření rovnoprávných strategických rámcových podmínek a perspektiv pro společnou trvalou a dlouhodobou spolupráci. Tyto společné koncepce a strategie respektují příslušné existující národní a evropské programy a plány. Vytvářejí podmínky k překonání izolovaného myšlení na obou stranách hranice a k vybudování společné perspektivy pro přeshraniční regionální rozvoj. Tato perspektiva umožňuje partnerům od samého počátku rozpoznat společné problémy a šance v souvislosti s negativními a positivními vlivy hranice a nalézt odpovídající potenciály společného rozvoje. Přeshraniční koncepce jsou obvykle založeny na tzv. SWOT analýze (analýza slabých a silných stránek). Tato analýza identifikuje šance a priority rozvoje tak, aby bylo možno využít existující silné stránky a redukovat slabá místa. Taková analýza vede k programům se specifickými kvalitativními, finančními a časovými prioritami, jakož i oblastmi činnosti. Střednědobé operační programy trvají asi pět let. Vedle oblastí činnosti obsahují již konkrétní A 2 Dosavadní zkušenosti 14

19 možná opatření k přeshraniční spolupráci, která je možno promítnout do pozdějších projektů. Specifické tématické oblasti a problémy spolupráce u různých typů příhraničních regionů Obecně Příhraniční a přeshraniční regiony v Evropě vykazují zřetelné rozdíly v geografické velikosti, hustotě obyvatelstva, hospodářských parametrech a stupni rozvoje (infrastruktura, síla regionálního hospodářství, charakteristika pracovního trhu, atd.). Regiony je možno klasifikovat dle různých kritérií. Takto vznikají určité typy příhraničních regionů, které jsou specifické určitými tématickými oblastmi a obtížemi. Hodnocení dle typů příhraničních regionů V přeshraniční spolupráci je možno rozlišovat mezi následujícími typy oblastí: - příhraniční regiony v Evropské unii v cílových oblastech 1 1, které se nachází na vnitřních a vnějších hranicích Evropské unie, - příhraniční regiony ve vnitrozemí Evropské unie s pokročilým hospodářským rozvojem, ale se speciálními problémy (cílové oblasti 2 2 a 3 3 ), 1 Do cílové skupiny 1 patří regiony, jejichž hrubý hospodářský produkt na jednoho obyvatele (HDP), měřeno standardní kupní silou a počítáno dle údajů společenství, jež byly k 26. březnu 1999 k dispozici za poslední tři roky, činí méně než 75 % průměru společenství. 2 Do cílové skupiny 2 patří regiony se strukturálními problémy, jejichž hospodářská a sociální přeměna má býti podporována dle článku č. 2. vyhlášky o strukturálních fondech, a jejichž počet obyvatel nebo plocha jsou dostatečně - příhraniční regiony na hranicích mezi kandidáty vstupu do EU a na nových budoucích vnějších hranicích Evropské unie, - příhraniční regiony u námořních hranic, přičemž se tyto typy mohou vzájemně překrývat. Důležitá kritéria, která rozlišují jednotlivé typy příhraničních regionů, zahrnují: Stupeň homogenity přeshraničního regionu. Některé příhraniční oblasti charakterizuje společná identita nebo regionální povědomí, v rámci kterých probíhá přeshraniční spolupráce coby přirozený proces. Tato společná identita může vyrůstat z historických, kulturních, jazykových geografických a podobných kořenů (např. euroregiony NL/D; Portugalsko/ Galicie, E/P; FIN/S/N DK/D; Irsko/Severní Irsko, GB/IRL; Itálie/Slovinsko, Alsasko /Baden/Basel (F/D/CH)) a / nebo z hospodářských souvislostí nebo z příslušnosti k regionu (Sársko / Lotrinsko / Luxemburg). Taková příslušnost může mít původ v existenci společného regionálního pracovního trhu v přeshraničním regionu nebo v doplňování města a vesnice, přičemž město na jedné straně hranice zásobuje přeshraniční zemědělské zázemí na obou stranách hranice (např. Enschede v EUREGIO, Triest v Friuli-Venezia-Giulia, Štětín v Pomořanech). Jiným příhraničním významné. Zahrnují zejména oblasti, ve kterých probíhají sociálně ekonomické změny v sektorech průmysl a služby, zemědělské oblasti s neprogresivním rozvojem, problematické oblasti ve městech, jakož i kritické oblasti závislé na rybolovu. 3 Financování v rámci cílové skupiny 3 se týká regionů, jež nespadají do cílové skupiny 1. A 2 Dosavadní zkušenosti 15

20 regionům taková společná identita chybí, ať už z historických, kulturních nebo hospodářských důvodů (např. části španelsko - portugalské hranice, hranice Řecka na Balkáně) a / nebo z geografických důvodů, například kvůli moři (Nord-Pas-de Calais, F a Kent, UK) nebo kvůli horskému hřebeni (Pyreneje, Alpy). Stupeň podpory a statut podpory příhraničního regionu v rámci evropské strukturální politiky: Existuje pořadí při poskytování podpory počínaje nejméně rozvinutými oblastmi z cílové oblasti 1 v rámci EU (zemědělské, často periferní oblasti, v současné době také některé regiony se silným poklesem průmyslové výroby) přes poněkud lépe rozvinuté regiony z cílové skupiny 2, převážně ve střední části unie, až po nejsilněji rozvinuté regiony, které se rovněž nacházejí převážně ve vnitřních oblastech EU. Poloha podél hranic EU: Příhraniční regiony na vnitřních hranicích EU a regiony na vnějších hranicích, které se buď nacházejí na periferiích a jsou méně vyvinuty (např. Řecko / Balkán, Německo / Polsko a Německo / Česká republika, Rakousko / Maďarsko), nebo jež se nacházejí v silně rozvinutých oblastech Evropy (např. Itálie / Švýcarsko, Německo / Švýcarsko, Rakousko / Itálie, Skandinávie, atd.). Přírodní geografické znaky jako jsou např. hranice tvořené horskými hřebeny (jako jsou např. Alpy, Pyreneje, Skandinávie), nebo námořní hranice (Sardinie, Calais (F)/Kent (UK), Wales (UK)/Irsko, Øresund (DK/S) / Ostrovní spolupráce (S/FIN) a řecké ostrovy. Různé kombinace těchto a jiných faktorů vytvářejí množství různých typů příhraničních a přeshraničních regionů v Evropě. Specifické tématické oblasti a problémy, se kterými jsou různé typy příhraničních regionů konfrontovány, jsou v dalším textu stručně vysvětleny. Kritériem, dle kterého je možno příhraniční regiony členit do skupin, je stupeň rozvoje s přihlédnutím ke klasifikaci z pohledu evropské strukturální politiky ve spojení s polohou regionu na vnitřní / vnější hranici EU, jakož i na zemských / námořních hranicích. Méně rozvinuté regiony na vnitřních zemských hranicích Příhraniční regiony na zemských hranicích, které jsou generelně označovány jako méně rozvinuté, tendenčně odpovídají regionům, které jsou ve strukturální politice EU klasifikovány jako cílová oblast 1. Dodnes patří tyto regiony k nejméně rozvinutým zemědělským regionům, pro které je charakteristická i periferní poloha v rámci národního hospodářství a v EU. Regiony Interreg v cílových oblastech 1 zahrnují často velmi velké programové oblasti jak z hlediska geografického, tak také z hlediska finančního objemu. Generelně platí, že není nedostatek idejí nebo iniciativ na poli přeshraniční spolupráce. Potíž spočívá spíše v tom, převést tyto ideje do konkrétních projektů, protože mnohdy stále ještě musí být překonávány politické problémy a kompetenční obtíže. Vzhledem ke stále ještě silně národně (I)/Korsika (F), Nord-Pas-de- A 2 Dosavadní zkušenosti 16

Členění příhraničních regionů podle stupně homogenity

Členění příhraničních regionů podle stupně homogenity Kapitola 2. - Příhraniční a přeshraniční regiony v Evropě Obsah kapitoly Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Pojmy k zapamatování Úvod Výkladová část Seznámíte se zde s několika přístupy ke klasifikaci

Více

Přeshraniční spolupráce v EU

Přeshraniční spolupráce v EU Přeshraniční spolupráce v EU Obsah Evropský prostor a hranice Historie přeshraniční spolupráce Stavební kameny přeshraniční spolupráce Hlavní iniciativy a programy podpory Přeshraniční spolupráce v ČR

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Iniciativa ERRAM CROSS BORDER. Dostupnost bez hranic

Iniciativa ERRAM CROSS BORDER. Dostupnost bez hranic Iniciativa ERRAM CROSS BORDER Dostupnost bez hranic Simon Ortner, 29.11.2012 Historie 2004: program územního plánování pro živnostenské a průmyslové podniky v Dolním Rakousku, první uplatnění dostupnostních

Více

Euroregiony. Metodický list číslo 1

Euroregiony. Metodický list číslo 1 Metodický list číslo 1 Název tématického okruhu: Pohraniční regiony a přeshraniční spolupráce Cíl: Předmět, který je zařazen do výukového programu navazujícího magisterského studia VS vymezuje problematiku

Více

Úvod Regionální specifika Změněné rámcové podmínky Přeshraniční spolupráce

Úvod Regionální specifika Změněné rámcové podmínky Přeshraniční spolupráce Úvod Regionální specifika Spolupráce ve zdravotnictví, která má v jiných evropských regionech již dlouhou tradici (např. v rámci euroregionů), se ve střední Evropě dosud téměř nekonala. Důvodem je především

Více

Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství

Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství Zahajovací konference VÝZKUM VÝVOJ INOVACE Transfer technologií v regionu 25.10.2011 Lucie Křelinová VÝZKUM VÝVOJ - INOVACE: Transfer

Více

EXPERT. Z obsahu. Aktuální informace o přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Rakouskem v oblasti politiky zaměstnanosti

EXPERT. Z obsahu. Aktuální informace o přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Rakouskem v oblasti politiky zaměstnanosti EXPERT Aktuální informace o přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Rakouskem v oblasti politiky zaměstnanosti Newsletter 1/ září 2005 Z obsahu O česko-rakouské akademii expertů Shrnutí aktivit

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Evropa Úvod, regionální geografie I. Předmět: Vytvořil: Zeměpis Mgr. Jiří Buryška 01 - Světadíl Evropa

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů mezi regionální politikou a evropskou integrací

Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů mezi regionální politikou a evropskou integrací Odborná akce ERDV - Evropského regionu Dunaj-Vltava: Smart Specialisation Strategien Synergie pro regionální kooperaci Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti Moravskoslezský pakt zaměstnanosti 5. září 2012 Setkání Tajemníků měst a obcí Lotyšska Petr Rachunek Pakt zaměstnanosti PROČ? Lidské zdroje v dostatečném počtu a s požadovanou strukturou dovedností důležitý

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky / GENDER TOOLBOX Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky podle Geritt Kaschuby / Karin Derichs-Kunstmann 1. Dimenze obsahy Gendrové perspektivy v oblasti práce s dětmi a mládeží jako téma Jsou genderové

Více

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ing. Oldřich Vlasák Hradec Králové, 9. března 2006 Všudepřítomná Evropská unie Dopad politik EU / ES na zdravotnictví Pracovní

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Regionálního programování

Regionálního programování VŠB Technická univerzita v Ostravě Fakulta ekonomická Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vybrané kapitoly Regionálního programování (Prozatímní studijní texty) Doc. Ing. Alois Kutscherauer,

Více

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce Formulář pro přípravu modelové hodiny 1. Název (téma) modelové hodiny: HISTORICKÝ POHLED NA ROZŠIŘOVÁNÍ EU 2. Cíle výuky v rámci modelové hodiny: Interaktivně prezentovat, upevnit, případně prohloubit

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 18. 12. 2009 PRACOVNÍ DOKUMENT o zprávě z vlastního podnětu na téma EHP/Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou.

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. EKONOMICKÁ REFORMA V EVROPĚ, ÚNOR 2002 - SHRNUTÍ REALIZACE EVROPSKÉHO POTENCIÁLU Aby Evropa fungovala Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. Bílá kniha

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu

Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu Mgr. Eva Torčíková 12.3.2010 Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu hlavním důvodem však není nedostatek jejich propagace, protože ta se v poslední

Více

CZ-AT. Grenzüberschreitend netzwerken Tvoříme přeshraniční sítě. EUROPEAN UNION European Regional Development Fund. Regional Cooperation Management

CZ-AT. Grenzüberschreitend netzwerken Tvoříme přeshraniční sítě. EUROPEAN UNION European Regional Development Fund. Regional Cooperation Management - Grenzüberschreitend netzwerken Tvoříme přeshraniční sítě EUROPEAN UNION European Regional Development Fund - IMPRESSUM - LEAD PARTNER Regionalmanagement Niederösterreich A- 3500 Krems, Gaswerkgasse 9

Více

Specification for electrostatic hand-held spraying equipment for nonflammable material for painting and finishing

Specification for electrostatic hand-held spraying equipment for nonflammable material for painting and finishing ČESKÁ NORMA 87.100;25.140.20 Květen 1994 Elektrostatické ruční stříkací zařízení pro ČSN EN 50059 nanášení nehořlavých látek 33 2036 Specification for electrostatic hand-held spraying equipment for nonflammable

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Česko-německý seminář Výměna zkušeností v oblasti veřejné správy

Česko-německý seminář Výměna zkušeností v oblasti veřejné správy Česko-německý seminář Výměna zkušeností v oblasti veřejné správy Tschechisch-deutsches Seminar Erfahrungsaustausch in der öffentlichen Verwaltung Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro

Více

(společný záběr, vztahy)

(společný záběr, vztahy) Regionalistika a regionální rozvoj (společný záběr, vztahy) Program rozvoje regionu lze zpracovat v následující struktuře: A. Analýzy Regionální rozvoj zahrnuje územní aspekty, otázky ekonomické, - region

Více

JESSICA. Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných investic a růstu v městských oblastech. Co je JESSICA?

JESSICA. Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných investic a růstu v městských oblastech. Co je JESSICA? Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí JESSICA Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných

Více

Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit

Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit Document no.: 2006-11-27/1 Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit 1. Profil projektu Jednou z hlavních priorit České republiky je rozvoj trhu za účelem zvyšování efektivity veřejných investic

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Příloha 4 k Usnesení vlády České republiky číslo 458 ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Vědomí potřeby jakosti nejen v produktivní sféře, ale ve všech oblastech života společnosti vzrůstalo počátkem devadesátých let

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

Projekt Technologická síť Mühlviertel Jižní Čechy (MSB-TechNet)

Projekt Technologická síť Mühlviertel Jižní Čechy (MSB-TechNet) MSB- Technet byl koncipován jako přeshraniční kooperační projekt k propojení inovačních regionů Jižní Čechy a Horní Rakousko se zaměřením na Mühlviertel. Základem byla oboustranná analýza současného stavu

Více

Jsme každým dnem starší, ale cítíme se stále mladší. Projekt Grundtvig. Číslo 1 prosinec 2012

Jsme každým dnem starší, ale cítíme se stále mladší. Projekt Grundtvig. Číslo 1 prosinec 2012 Projekt Grundtvig Číslo 1 prosinec 2012 Jsme každým dnem starší, ale cítíme se stále mladší If you have any news you would like to have included in our next issue please submit details to editor. Obsah

Více

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Integrovaný přeshranip. lovského hvozdu. Deutsch-tschechische Integrierte. berschreitendeende Entwicklung Gebirges. Nýrsko, 15.12.2011 13.1.

Integrovaný přeshranip. lovského hvozdu. Deutsch-tschechische Integrierte. berschreitendeende Entwicklung Gebirges. Nýrsko, 15.12.2011 13.1. Česko-německá konference v rámci r projektu Integrovaný přeshranip eshraniční rozvoj Královsk lovského hvozdu Deutsch-tschechische tschechischekonferenz im Rahmen vom Projekt Integrierte grenzüber berschreitendeende

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020 B L I Ž Š Í S P E C I F I K A C E P Ř E D M Ě T U V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Příloha č. 2 ZD k veřejné zakázce dle ust. 44 zákona č. 137/2006 Sb. (dále také jako zákon ), o veřejných zakázkách, v platném

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Národní grantové agentury. Typy projektů a grantů

Národní grantové agentury. Typy projektů a grantů Národní grantové agentury Typy projektů a grantů 1 POSKYTOVATELÉ A PROGRAMY VaVaI V ČR Grantová agentura ČR (GA ČR) Technologická agentura ČR (TA ČR) Ministerstvo kultury (MK) Ministerstvo vnitra (MV)

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Strategické plánování v kontextu regionální politiky 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR Mgr. Josef Miškovský,

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/21.1342 VY_32_INOVACE_VO.Vr.10

,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/21.1342 VY_32_INOVACE_VO.Vr.10 ,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/21.1342 VY_32_INOVACE_VO.Vr.10 AutoSave 1 Výchova k občanství 9. ročník Evropská unie a ČR Mgr. Jana Vršecká AutoSave 2 Předmět a ročník: Téma: Výchova k občanství 9. ročník

Více

2. zasedání tematické oblasti Decentrální správa blízká občanům UAK Strategie

2. zasedání tematické oblasti Decentrální správa blízká občanům UAK Strategie 2. zasedání tematické oblasti Decentrální správa blízká občanům UAK Strategie Krátké vyhodnocení dotazníků Příklady z jiných regionů Plánované představy Odhad nákladů Dipl. Geograph Gert Wichitill Plauen

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Evropské vzdělávací programy - Dům zahraniční spolupráce. Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz

Evropské vzdělávací programy - Dům zahraniční spolupráce. Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz Evropské vzdělávací programy - Dům zahraniční spolupráce Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz Dům zahraniční spolupráce www.dzs.cz - přímo řízená organizace MŠMT - mezinárodní aktivity v oblasti vzdělávání

Více

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Tisková zpráva Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Praha, 17. června 2015 Průměrná transakční cena za novou rezidenční nemovitost se v České republice

Více

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e

Více

Přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Saskem v euroregionu Nisa

Přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Saskem v euroregionu Nisa Vratislav Havlík Přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Saskem v euroregionu Nisa Fond malých projektů Working Paper č. 15 Brno 2006 Cílem fondu je překonat značné nevýhody obcí a jiných subjektů

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.140.65 2004 Metody měření funkce elektrických akumulačních ohřívačů vody pro domácnost a podobné účely ČSN EN 60379 36 1060 Listopad mod IEC 379:1987 Methods for measuring

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více