ZÁKLADY E- LEARNINGU PRO UČITELE A ŘEDITELE ŠKOL

Transkript

1 ZÁKLADY E- LEARNINGU PRO UČITELE A ŘEDITELE ŠKOL KAREL KVĚTOŇ A KOL. Ostravská univerzita v Ostravě Abstrakt: První část příspěvku popisuje přípravu a pilotní realizaci kurzu Základy e-learningu. Kurz je určen pro učitele a akademické funkcionáře základních, středních i vysokých škol. Účastníkům kurzu je k dispozici tištěná učebnice, e-learningový portál s doplňujícími zdroji informací a on-line kurz ve dvou systémech řízení studia, WebCT a Moodle. Výuka je realizována kombinovanou formou, která sestává z prezenčních přednášek, workshopů a on-line kurzu. Druhá část příspěvku obsahuje základní doporučení pro zavádění e-learningu na školách. Klíčová slova: e-learning, kombinovaný kurz, školení pedagogických pracovníků, spolupráce škol Abstract: The first part of the paper describes the preparation and the pilot realization of the course Fundamentals of E-learning. This course is focused on primary, secondary, and university teachers and managers. The course participants can use the printed textbook, the e-learning portal with additional information resources and the on-line course in two Course Management Systems, WebCT and Moodle. The training course is realized by a blended learning approach which consist from face-to face lectures, workshops, and the on-line course. The second part of the paper includes basic recommendations for the implementation of e-learning into schools. Key words: e-learning, blended learning course, training of teachers and managers, cooperation of schools 1. ÚVOD Již přibližně pět let se na vysokých školách skupiny novátorů snaží s menším či větším úspěchem přispět k využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) ve výuce. Koncepční dokumenty MŠMT (viz například Dlouhodobé záměry MŠMT na URL i jeho finanční pobídky (například Transformační a rozvojové projekty, sice vytvářejí dobré předpoklady pro integraci ICT do vzdělávání, nakonec však jako obvykle vše záleží na lidech. A protože lidé i instituce se různí, jsou i výsledky využívání ICT ve výuce na našich vysokých školách (a jistě i základních a středních) velmi rozdílné. Existují instituce, jejichž výsledky v této oblasti lze označit za výborné (dle mého názoru toto hodnocení přísluší jediné fakultě v ČR, Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, viz jiné za velmi dobré (dle mého názoru je to skupina vysokých škol Moravskoslezského kraje, viz Počet dobrých institucí stále stoupá, ale nejvíce institucí má výsledky stále nedostatečné. Připouštím, že moje předchozí známkování je jen velmi přibližné. Bez podrobnější znalosti stavu e-learningu na českých (a případně i na slovenských) školách nelze provést seriózní zhodnocení současného stavu využívání ICT ve školách. V příspěvku Návrh na analýzu stavu e-learningu na českých a slovenských vysokých školách, který jsem přednesl na konferenci E-learning ve vysokoškolském vzdělávání 2004 (viz je několik doporučení ke spolupráci VŠ při vypracování příslušné zprávy. Jedno z předpokládaných doporučení na zlepšení využívání ICT ve vzdělávání se nepochybně bude týkat školení pedagogických pracovníků v základech e-learningu jako dílčího, leč dle mého názoru bezpodmínečně nutného předpokladu pro efektivní podporu ICT prezenčnímu i distančnímu vzdělávání. 179

2 2. PREZENČNÍ VÝUKA, E-LEARNING A BLENDED LEARNING S růstem zkušeností s používáním ICT ve vzdělávání se většina expertů, učitelů i představitelů institucí kloní k zdánlivě samozřejmému názoru, že optimálním způsobem použití e- learningu ve vzdělávání je jeho použití v kombinaci s ostatními vzdělávacími procesy. Základem výuky mládeže na všech stupních škol (včetně vysokých) musí být nesporně prezenční výuka, kterou lze vhodně podpořit procesy, které zahrnujeme pod pojem e-learning: e-learning je vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání. Multimedia umožňují používání obrazových, zvukových a textových informací k obohacení obsahu výuky. Internet poskytuje lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity. Výraz e-learning se v moderním vzdělávání nejčastěji používá k popisu procesů, ve kterých se využívá web a ostatní internetové technologie k podpoře prezenční či distanční výuky. Základní vizí e-learningu rozumíme takovou integraci e-learningu do vzdělávání, která zvýší přístup ke vzdělání a zajistí vyhovující kvalitu vzdělávání za přijatelnou cenu. V praktické výuce se nevyskytují obvykle čisté formy, například čistá prezenční, elektronická nebo klasická distanční forma. V praxi se prosazuje koncepce smíšeného vzdělávání (blended learning), což je kombinace prvků prezenčního i e-learningového vzdělávání (viz např. která má největší perspektivu použití na středních a především vysokých školách. 3. POPIS METODIKY VÝUKY V KURZU ZÁKLADY E-LEARNINGU Kurz Základy e-learningu je realizován smíšenou formou. Podle zájmu účastníků kurzu i časových možností tutorů můžeme nabídnout modifikaci níže popsané základní představy o metodice výuky kurzu. Výuka je kombinací prezenční výuky v počítačové učebně, 3měsíční on-line výuky s podporou instruktora, studia prohlubujících informací na internetovém portálu e- -learningu a samostudia. Prezenční výuka (v rozsahu 2 x 6 hod.) je kombinací přednášky a workshopu, ve kterém si účastníci vyzkouší práci v e-learningovém on-line prostředí. On--line kurz na internetu (přístupný 3 měsíce) je vytvořen ve dvou systémech pro řízení studia (Learning Management Systems, LMS), Moodle a WebCT. Povinnou literaturou je tištěná učebnice Květoň K., Základy e-learningu 2003, Vydavatelství ČVUT 2004, 116 str. Aby si potenciální zájemci byli jisti, že kurz vyhovuje jejich potřebám, jsou veřejně přístupné dostatečně podrobné ukázky z tištěné učebnice, plná verze e-learningového portálu a podrobná demonstrační verze on-line kurzu. Prohlídku kurzu začněte na adrese portálu V první sekci Použití portálu najdete položky Obsah publikace Základy e-learningu, Přístup k on-line kurzu Základy e-learningu, kde se dozvíte informace o obsahu publikace (která se díky rychlému vývoji e-learningu musí často aktualizovat) i o tom, jaká jsou přístupová hesla k on-line kurzům. V nich si budou moci účastníci kurzu prakticky vyzkoušet práci v systémech pro řízení studia a osvojit si znalosti a dovednosti, potřebné pro tvorbu a provoz e-learningových kurzů. Studující si budou moci zdarma nainstalovat na svůj školní server (nebo zdarma hostovat na jiném serveru) Open Source LMS Moodle a začít si okamžitě vytvářet vlastní e-learningové kurzy pro své odborné předměty. Neznamená to ovšem, že všem organizacím doporučujeme jako konečné řešení použít bezplatný systém Open Source (ke kterému je třeba zajistit podporu vlastních počítačových specialistů). V situaci zejména menších fakult i škol nižších stupňů, které nemohou obvykle zaplatit statisícové částky za profesionální LMS, se nám však zdá nejlepší 180

3 seznámit se se základy e-learningu v systému Open Source a poté se případně (ve spolupráci s dalšími školami obdobného odborného zaměření) rozhodnout pro lepší profesionální systém. 4. OBSAH PUBLIKACE A ON-LINE KURZU ZÁKLADY E-LEARNINGU Poznamenejme, že čísla v závorkách značí čísla stránek v publikaci. Část první: Úvod do e-learningu 1. Pojetí e-learningu (3) 1.1 Předchůdci e-learningu a jeho vznik (3) 1.2 Základní představy o e-learningu (4) 1.3 Vize e-learningu (4) 1.4 E-kurz (5) 1.5 Tým realizátorů e-kurzu (7) 1.6 Přehled technologií pro distanční vzdělávání (8)) Shrnutí (9) Část druhá: Účastníci e-learningu 2. e-studující (10) 2.1 Výhody a nevýhody elektronického vzdělávání pro studujícího (10) 2.2 Jak studující pozná, že nabízený e-kurz je kvalitní (14) 2.3 Základní schopnosti úspěšného studujícího v e-learningu (15) 2.4 Vybrané tipy pro úspěšné studium v e-learningovém prostředí (15) 2.5 Test pro vlastní hodnocení studujících (16) Shrnutí (17) 3. Učitel jako tutor a autor v prostředí e-learningu (18) 3.1 Role učitele v e-learningu (18) 3.2 Základní kompetence tutora (19) 3.3 Vztah tutora ke studujícím (19) 3.4 Učitel jako autor textů pro e-kurzy (20) 3.5 Vytváření studijních textů pro korespondenční distanční vzdělávání (21) 3.6 Pravidla pro prezentaci informací na webu (22) 3.7 Role učitele při volbě synchronní a asynchronní výuky (23) 3.8 Role učitele při výběru médií pro záznam a přenos obsahu (24) Shrnutí (28) 4. e-vývojář (29) 4.1 Obecné zásady pro práci vývojáře v prostředí e-learningu (29) 4.2 Principy metodologie tvorby vzdělávacích kurzů (30) 4.3 Analýza (30) 4.4 Návrh (31) 4.5 Provedení návrhu projektu (32) 4.6 Marketing a implementace (34) 4.7 Evaluace (34) 4.8 Údržba (35) Shrnutí (36) 5. e-manažer (37) 5.1 Hlavní úkoly e-manažera (37) 5.2 Kontrola kvality elektronického vzdělávání (37) 5.3 Rozbor nákladů na zavedení a provoz e-learningu (39) 5.4 Případová studie: Finanční náročnost e-learningu na UHK (41) Shrnutí (42) Část třetí: Technické zabezpečení e-learningu 6. Softwarové nástroje pro webové vzdělávání (44) 6.1 Hlavní kategorie softwarových nástrojů pro web kurzy (44) 6.2 Systémy pro řízení kurzů (CMS) (45) 6.3 Systémy pro řízení podnikového vzdělávání (ELMS) (47) 6.4 LMS zdarma Open Source (48) 6.5 Výběr LMS (49) 6.6 Standardy (51) Shrnutí (54) 7. Univerzitní a podniková infrastruktura pro podporu e-learningu (55) 181

4 7.1 Univerzitní a podnikové portály (55) 7.2 Příklad řešení pro podporu struktury e-learningu SCT Luminis (58) Shrnutí (59) Část čtvrtá: Institucionální zabezpečení e-learningu 8. Úkoly vzdělávací instituce v e-learningu (61) 8.1 Základní úlohy vzdělávací instituce v e-learningu (61) 8.2 Hlavní principy distančního vzdělávání podle ADEC (61) 8.3 Problémy při začleňování e-learningu do vzdělávacího systému instituce (62) 8.4 Centrum distančního vzdělávání (63) 8.5 Případová studie: Návrh postupu při rozvoji e-learningu na ČVUT (65) Shrnutí (66) 9. e-learning na vybraných českých vysokých školách (67) 9.1 Síť distančního vzdělávání na VŠ v ČR (67) 9.2 Vybraná pracoviště e-learningu na VŠ (67) 9.3 Vybrané portály e-learningu, které vznikly na českých univerzitách (70) Shrnutí (70) Část pátá: Přílohy Příloha 1: Anglický a český výkladový slovník e-learningových pojmů (71) Příloha 2: Shrnutí celého textu (109) Závěr (115) Použité zdroje (115) Poznámky (116) V on-line kurzu jsou navíc zařazeny autotesty, testy, úkoly, diskuse, synchronní a asynchronní komunikace, slovník, internetové odkazy a další prostředky, typické pro LMS. 5. OBSAH E-LEARNINGOVÉHO PORTÁLU Použití portálu Obsah publikace Základy e-learningu Přístup k on-line kurzu Základy e- -learningu Úvod do e-learningu Pojetí e-learningu Účastníci e-learningu e-studující e-učitel e-vývojář e-manažer Technické zabezpečení e-learningu SW nástroje pro webové vzdělávání Univerzitní a podniková infrastruktura Institucionální zabezpečení e-learningu Úkoly vzdělávací instituce v e-learningu e-learning ve vzdělávacích institucích České vysoké školy Firemní školicí střediska v ČR Zdroje vzdělávacích objektů Kurzy distančního vzdělávání na VŠ e-learningové kurzy v prostředí LMS Vzdělávací portály Další webové zdroje Různé Aktuality Konference a semináře Tento portál obsahuje základní i rozšiřující informace, které mohou být použity jako podpora při studiu problematiky e-learningu. Základní informace získáte z tištěné příručky. Rozšiřující informace můžete získat studiem internetových zdrojů, časopisů a publikací, na které odkazujeme ze stránek tohoto portálu. V některých případech zařazujeme též Informace pro specialisty. (Popis položek portálu odpovídá verzi z konce dubna 2004.) 6. DOPORUČENÍ NA PODPORU ZAVÁDĚNÍ E-LEARNINGU Absolvování kurzu základů e-learningu učiteli je pouze jedním z dílčích předpokladů efektivního zavádění ICT do vzdělávacího procesu. Jako většina nových a komplikovaných vzdělávacích procesů se i zavádění e-learningu neprosazuje automaticky. Mimo jiné je třeba studovat a zobecňovat zahraniční i naše zkušenosti. 182

5 Účastníci této i dalších konferencí upozorňovali nejednou ve svých příspěvcích na mnohé problémy při zavádění e-learningu. Velké úsilí mnoha jednotlivců, škol i MŠMT, firem i vzdělávacích organizací a dalších institucí při budování základů e-learningu je třeba jistě ocenit. Toto úsilí je však dosud stále málo koordinované a ve svých důsledcích neefektivní a nehospodárné. Dovoluji si zde tato upozornění shrnout a znovu je publikovat, protože v praxi nejsou ve většině škol stále realizována. Výzkumy ve vyspělých zemích ukazují, že základními motivy pro rozvoj e-learningu jsou rozšíření přístupu ke vzdělání a zvýšení kvality výuky, nikoliv finanční zisk. I když investice do e-learningu jsou velké, školám se nakonec vrátí. Umožní jim přijmout více posluchačů včetně posluchačů se zdravotními problémy, realizovat kvalitní celoživotní vzdělávání, zvýšit efektivitu výuky a výzkumu, rozvinout spolupráci a sdílet zdroje uvnitř i vně vysokoškolské komunity. Nelze zapomenout, že velmi brzy budou studující webové on-line kurzy vyžadovat, protože stále více studujících bude i při prezenčním studiu pracovat. Pokud tyto kurzy škola nebude mít, ztratí nejen mnohé studenty, ale také svoji prestiž a peníze. Mnoho představitelů vysokých škol si tyto jasné trendy bohužel ještě neuvědomilo, ale počet osvícených manažerů stále stoupá. Budoucnost našeho e-learningu je nepochybně dobrá, ale sama od sebe nepřijde. Mezi doporučeními na podporu zavádění e-learningu zdůrazňují účastníci konferencí ve svých příspěvcích tyto, již léta opakované a osvědčené zásady: Podpora vedoucích funkcionářů. Poskytovatelé i účastníci e-learningu se neobejdou bez plánovitého a trvalého zabezpečení lidských a finančních zdrojů. Vedení škol by měla pomoci vytvořit a trvale podporovat široký tým specialistů, kteří jsou schopni e-learning zabezpečit. Přežívá například iluze, že on-line kurzy lze vytvářet podobně jako kurzy prezenční. Učitelé i návrháři e-learningu potřebují kvalitní školení o on-line výuce, aktuální příručky o e-learningu i přístup k nejlepším ukázkám pedagogické práce v synchronních i asynchronních systémech výuky. Studující musí mít přístup k technologiím a službám e- learningu, a to jak ze škol, tak pokud možno i z domova. Je třeba zamezit rozdělení společnosti na ty, kteří mají, a na ty, kteří nemají přístup k moderním informačním technologiím a vzdělávacím metodám. Vedení škol by měla odstraňovat překážky, které se při zavádění e-learningu často vyskytují. Jsou jimi zejména nedostatek času učitelů a jejich nedostatečné školení; nedostatečné ocenění aktivit učitelů v oblasti e-learningu; nevyřešená vlastnická práva; nedostatečná podpora učitelů experty na technologie e-learningu a na distanční vzdělávání; nevyhovující technologická infrastruktura; nedostatečná podpora přímých nadřízených a malý zájem o e-learning u vedoucích pracovníků; neexistence centrálně podporované české komunity na podporu e-learningu, ve které by si její členové vyměňovali materiály pro tvorbu on-line kurzů a sdíleli zkušenosti z oblasti e-learningu. Výzkum e-learningu. Dříve než vysoké školy přijmou strategické a akční plány na podporu e-learningu, měly by pověřit nejlepší specialisty vypracováním důkladných rešerší o současném stavu on-line výuky a e-learningu i o budoucích trendech moderní výuky. Je třeba zkoumat způsoby odstranění výše uvedených překážek při zavádění e-learningu. Vysoké školy by ale také měly přispívat k vývoji a výzkumu pedagogických metod pro e- learning, zejména metod, které urychlí rozvoj kritického myšlení a vyšších forem spolupráce studujících. Nové metody a nástroje je třeba veřejně demonstrovat. Odborné veřejnosti musí být k dispozici i výsledky výzkumu zaměřeného na e-learning. Strategické plány a postupy e-learningu. Školy potřebují rozvíjet a aktualizovat strategické plány týkající se e-learningu, s důrazem na evaluaci výsledků a zhodnocení přínosu nových forem výuky. Je třeba vytvářet konkrétní směrnice pro zabezpečení přijatelné úrovně absolventů kurzů, k udržování jejich dovedností, ke spokojenosti studujících a k návratnosti investic, stanovit jasná pravidla o vlastnických právech vztahujících se k materiálům e-learningu a pravidla o využití licenčních poplatků. V případě potřeby je třeba vypracovat pravidla pro součinnost s on-line instruktory a s dalšími zaměstnanci z externích institucí. Plány a směrnice by měly být vytvořeny kvalifikovaným, centrálně řízeným týmem a měly by projít širokým připomínkovým řízením. Je třeba, aby plány na rozvoj e-learningu přijali lidé s vědomím, že nejsou zbytečné a že mohou být 183

6 užitečné nejen vedení organizace a několika zainteresovaným specialistům, ale celé akademické obci a společnosti. Školení učitelů. Školy musí mít především kvalitní školitele učitelů on-line výuky a e- learningu. On-line výuka může být pro učitele bez mnoha nových znalostí obtížná. Je třeba vypracovat kvalitní osvětové příručky, návody pro práci v on-line kurzech, technické manuály a další prostředky pro podporu on-line výuky a e- -learningu. Učitelé musí mít na osvojení práce s novými systémy a nástroji vytvořeny příslušné časové, technické a finanční podmínky. K doškolování učitelů lze využít webové zdroje, on-line kurzy, fóra pro asynchronní diskuse, poznatky získané prostřednictvím online komunity, on-line konzultace s významnými odborníky a poradci, školení ve školicích institucích a v neposlední řadě i stáže v ČR i v zahraničí. Komunity na podporu e-learningu musí být založeny na důvěře a na přesvědčení, že jejich členové poslouží sami sobě nejlépe nezištnou službou ostatním. Poděkování Za spolupráci při vytváření e-learningového kurzu v prostředí WebCT a Moodle jsem díky zavázán Ing. Zd. Marunovi, Marcele Dubnové a kolektivu pracovníků Univerzity v Hradci Králové, který vede RNDr. Petra Poulová, CSc. Literatura 1. Květoň K., Základy e-learningu 2003, Vydavatelství ČVUT 2004, 116 str. Vlastním nákladem autora. Doc. Ing. Karel Květoň, DrSc. Ostravská univerzita v Ostravě Centrum informačních technologií Bráfova 5, Ostrava kveton@comtel.cz 184