Ruska a USA. Geografický seminář. Vladimír r Baar

Transkript

1 Srovnání politické,, ekonomické a kulturní úrovně tří velmocí: Číny, Ruska a USA Geografický seminář 30. března b 2011 Vladimír r Baar

2 Čína-Rusko-USA 中华人民共和国 Российская Федерация United States of America

3

4

5 Poloha ve světě Evropa a Afrika

6 Asie a Oceánie

7 Amerika

8

9

10

11

12

13 Přírodní poměry USA a Čína leží zhruba ve stejných zeměpisných šířkách Rusko jen svými nejjižnějšími oblastmi zasahuje do podobných šířek, jinak je podobná Kanadě Jen Aljaška je podobná ruskému severu Přes podobnost geografické polohy se USA a Čína dost liší významnými faktory jsou míra kontinentality a monzuny

14

15 Klimatické zóny

16

17

18 Hardiness zones

19 Lesnictví Jedině Rusko má dosud obrovské plochy původních lesů, těžbou jsou však ročně redukovány cca o km2 V Číně a USA byly výrazně zredukovány a zachovaly se jen v horských oblastech Nicméně USA dokázaly značnou část vytěžených lesů obnovit a lesnatost se od r nesnižuje i při vysoké těžbě Čína naopak dále těží více než vysadí, ročně ubývá cca km2; některé zdroje však uvádějí až km2 ztráty jen za r. 2008

20 Lesy proměny tisíciletí

21

22 Lesy v tis. km2 Rusko /1./ 47,4% USA /4./ 31,5% Čína /5./ 21,4% Těžba kulatiny v mil. m3 export a import Rusko 162 /6./ 49,3 0,3 USA 481 /1./ 10,1 2,4 Čína 285 /2./ 0,0 20,0

23 Zemědělství Velmi rozdílná úroveň Vysoce mechanizované a specializované v USA -téměř 10 % podíl na exportu Velmi rozmanité a výrazně exportní odvětví v Číně - problémem je zatím nižší produktivita velké části sektoru Málo výkonné a přírodou omezené odvětví v Rusku - neschopné pokrýt v mnoha základních potravinách vlastní potřeby

24 Zemědělství Čína

25

26 Podíl kultivované půdy

27 A takto to vypadá shora

28

29

30 Základní ukazatelé Zemědělská půda % Orná půda % Hnojiva kg/ha Traktory na 100 ha Výnosy obilí t/ha Maso t/obyv. Čína 59,5 47,2 3, ,11 41 Rusko 13,2 3,7 0, ,85 35 USA 45,3 12,5 1, ,45 119

31 Nejdůležitější potraviny pšenice GT kukuřice GT rýže GT sója GT Čína 112 (1.) 152 (2.) 187 (1.) 16 (4.) Rusko 64 (4.) 3 0,3 0,4 USA 68 (3.) 332 (1.) 6 81 (1.) ječmen GT čirok GT brambory GT batáty GT Čína 3 1,7 (7.) 70 (1.) 0,84 (2.) Rusko 16 (1.) 0 39 (2.) 0 USA 5 (10.) 9,7 (1.) 20 (4.) 0,1

32 Pšenice

33 Rýže

34 Kukuřice

35 Ovoce mírného pásu jablka kt hrušky kt švestky kt broskve kt meruňky kt Čína Rusko USA

36 Ovoce subtropického pásu pomeranče kt mandarinky kt grapefruity kt citróny kt banány kt Čína Rusko USA

37 Nerostné zdroje Obrovská území všech tří států skýtají obrovské zdroje Rusko má rozhodně největší zdroje a je výrazně závislé na exportu surovin, zejména energetických; závislost na cenách Čína využívá levné pracovní síly k masivní těžbě a výrobě kovů, specializuje se především na vzácné kovy pro IT technologie (lanthanoidy) 95 % světové produkce USA výrazně omezily sortiment produkce, možnosti doplnit vlastní zdroje z Kanady

38 Energetické zdroje Těžba uhlí tis. T Zásoby uhlí mld T Těžba uranu v T Zásoby uranu tis. T Čína 2804 /1/ 115 /3/ 750 /10/ 171 /10/ Rusko 347 /5/ 157 /2/ 3564 / 5/ 480 / 4/ USA 1146 /2/ 247 /1/ 1453 / 8/ 207 / 9/ Těžba plyn mld m3 Zásoby plyn mld m3 Těžba ropy tis. bbl/den Zásoby ropy mld bbl Čína 69 /10/ 2265 /15/ 3991 /5/ 16 /14/ Rusko 654 / 1/ / 1/ 9920 /1/ 79 / 8/ USA 546 / 2/ 5977 / 6/ 4950 /3/ 21 /13/

39 export import ropa a plyn elektrická energie Exp. ropa tis. bbl/den Imp. ropa tis. bbl/den Exp. plyn mld. m3 Imp. plyn mld. m3 Čína 79 /66/ 4393 / 3/ 5 /26/ 4 /35/ Rusko 4930 / 2/ 100 /64/ 173 / 1/ 68 / 5/ USA 1433 /15/ / 1/ 23 /10/ 130 / 1/ Hydroenergie TWh Energie výr. mld kwh Export en. mld kwh Import en. mld kwh Čína 585 /1/ 3222 /2/ 14 /13/ 5 /34/ Rusko 167 /5/ 983 /4/ 16 / 8/ 6 /32/ USA 251 /4/ 4110 /1/ 20 / 7/ 51 / 1/

40 kovy Ocel mil. T Železo mil. T Mangan tis. T Chrom tis. T Čína 568 /1/ 900 / 1/ / 1/ 200 /11/ Rusko 60 /3/ 85 / 5/ 44 /16/ 966 / 5/ USA 58 /4/ 26 /10/ 0 0 Molybden tis. T Nikl tis. T Wolfram tis. T Vanad tis. T Čína 44 /2/ 77 /7/ 79 /1/ 18 /2/ Rusko 3 /6/ 315 /1/ 4 /2/ 15 /3/ USA 60 /1/ 0 0 0

41 kovy Měď tis. T Zinek tis. T Olovo tis. T Cín tis. T Čína 915 /4/ 2600 / 1/ 1200 / 1/ 114 /1/ Rusko 675 /7/ 190 /11/ 36 /14/ 5 /7/ USA 1220 /2/ 727 / 4/ 429 / 3/ 0 Antimon tis.t Bizmut T Kobalt T Kadmium T Čína 126 /1/ 1900 /1/ 1300 /8/ 3000 /2/ Rusko 3 /5/ 55 /7/ 5000 /5/ 1100 /7/ USA /8/

42 kovy Hliník tis. T Hořčík tis. T Zirkon tis. T Rtuť T Čína 5896 /1/ 534 /1/ 170 /3/ 1100 /1/ Rusko 4102 /2/ 50 /2/ 8 /8/ 50 /3/ USA 3493 /3/ Platina T Zlato T Stříbro T Indium T Čína /2/ 2600 /3/ 350 /1/ Rusko 98 /1/ 159 /6/ 1300 /7/ 15 /6/ USA 14 /3/ 242 /4/ 1140 /8/ 0

43 ostatní Beryl tis. T Brom tis. T Asbest tis. T Grafit tis. T Čína 500 /2/ 43 /4/ 350 /3/ 720 /1/ Rusko /1/ 0 USA 3850 /1/ 243 /1/ 0 0 Čína Rusko USA

44 makroregionalizace Obrovská území vyžadují makroregionální přístup k regionálnímu rozvoji V USA je tato činnost s ohledem na vysokou míru autonomie států slabě rozvinuta; existuje několik makroregionalizací země dle resortů V Rusku přetrvala ekonomická makroregionalizace z centrálně plánovaného období, dnes slouží pro základní ekonomické strategie země; z politických důvodů byla vytvořena makroregionalizace federálních okruhů V Číně, která nemá federální strukturu se v zásadě používá jedna makroekonomická regionalizace sloužící strategickým záměrům rozvoje státu

45 makroregionalizace

46

47

48

49 Standardní federální okruhy

50 Okruhy Federální ústřední banky

51 Regiony a divize pro census

52 Soudní regiony

53 Časová pásma

54

55

56 Federální okruhy

57 Ekonomické rajóny

58 Ekonomické regiony návrh na změnu

59

60 Časová pásma

61 Časová pásma Od 1949

62

63 Linie Chej-che / Teng-čchung

64 Ekonomické regiony

65

66 Regiony rozvojové strategie WEST China Western Development NORTHEAST Revitalize Northeast China CENTRAL Rise of Central China Plan EAST Developed East Coast

67

68

69 A nyní bychom si mohli udělat první přestávku Po ní se budeme věnovat srovnání vojensko-strategickému obr. 160

70 Vojenské základny Vojenské základny mimo výsostné území státu představují specifické případy jurisdikce upravené smlouvou s příslušným státem Nejsou však většinou územím vyňatým z administrativy příslušného státu Některé vojenské základny jsou pronajaty na určitou dobu z možností prodloužení nájmu Většina základen jsou však pouze malá území, často jen s radarem nebo nějakým jiným zařízením, případně jen logistickou základnou

71 Vojenské základny USA Rusko Čína - cca 800 ve více než 40 státech - jen 25 v 10 státech - nemá ani jednu v zahraničí

72 Vojenské základny USA Evropa + Afrika Německo Itálie Nizozemsko Belgie Británie Španělsko Portugalsko Dánsko Norsko Řecko Makedonie Bulharsko Kosovo Bosna a Hercegovina Slovensko Egypt Ascension

73 Vojenské základny USA Asie Afghánistán Kyrgyzstán Turecko Irák Kuvajt Katar Bahrajn Omán Saúdská Arábie Izrael BIOT Japonsko Korea Thajsko Filipíny

74 Vojenské základny USA Amerika + Oceánie Grónsko Kuba Portoriko Antigua a Barbuda Curacao Panama Honduras Salvador Paraguay Peru Kolumbie Austrálie Guam Marshallovy ostrovy Americká Samoa Wake Havaj

75 Pronajatá základna USA Diego García

76 Guantanamo Guantanamo Bay Naval Base

77 Základní informace Rozloha 117,6 km². Z toho pevnina 49 km², moře 38,8 km², bažiny 29,4 km². Za normální situace je na základně zhruba 7 tisíc příslušníků námořních sil USA. Kolem celé základny je postaven vysoký plot v celkové délce 28 km. Na základně jsou dvě letiště: McCall a Leward Point. Zátoka Guantanámo je dostatečně hluboká pro lodě střední tonáže. Disponuje osmi přístavními moly, kde je možno odbavovat současně 40 lodí. Pitná voda - odsolovací zařízení má kapacitu zpracovat téměř 4 miliony litrů vody za 24 hodin.

78 Vojenské základny Ruska Bělorusko Ukrajina Podněstří Abcházie Jižní Osetie Arménie Ázerbájdžán Kazachstán Kyrgyzstán Tádžikistán Sýrie

79 Pronajaté základny Ruska Sevastopol/Aqyar válečná základna Černomořské flotily pův. pronájem do 2017, nyní do 2042/47 Město je spravováno přímo z Kyjeva, nespadá pod Krym Bajkonur/Bayqoñır kosmodrom pův. pronájem do 2014, nyní do 2050

80 Ruské civilní exteritoriání území na Špicberkách Špicberská dohoda z 9. února 1920 přiznává Norsku svrchovanost nad Špicberkami/Svalbardem, ale území dle ní musí zůstat demilitarizované. Norové převzali správu nad ostrovy v roce Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody (dohodu podepsalo i bývalé Československo) stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Díky této dohodě zde mohla vzniknout osada Barentsburg mající stálé ruské osídlení. Další ruská osada Pyramiden byla roku 2000 opuštěna. Bývaly časy, kdy na Špicberkách byla ruská populace větší než norská, ale to dnes již neplatí.

81 Barentsburg

82 Ruský arktický sektor

83 Ozbrojené síly Armády všech tří států patří k nevětším na světě Armáda USA je nejsilnější a technologicky nejvyspělejší na světě Armáda Ruska je technologicky výrazně zaostalejší a rovnováhu s USA fakticky zajišťuje mohutným jaderným arzenálem Armáda Číny je početně největší, ale technologicky velmi zaostalá; ani jaderná síla není srovnatelná s RF a USA Hlavní převaha USA spočívá v námořnictvu a letectvu, velmi výrazná je i v kosmickém arzenálu

84 Čína Lidová osvobozenecká armáda Pozemní vojsko Námořnictvo Letectvo

85 Rusko Pozemní vojsko Letectvo Námořnictvo

86 Rusko Strategické raketové síly Vesmírné vojsko Vzdušně-výsadkové síly

87 U.S. Army U.S. Marine Corps U.S. Navy U.S. Air Corps U.S. Coast Guard

88 Vybrané ukazatele aktivní rezervní paravojenské celkem Čína Rusko USA celkem na 1000 obyv. aktivní na 1000 obyv. výdaje v mld USD podíl na HDP v % Čína 2,6 1,7 99 (2.) 2,0 Rusko 153,4 7,3 61 (3.) 3,5 USA 7,9 5,1 663 (1.) 4,3

89 Pro srovnání Indie 1,325 4,8 KLDR 1,106 9,5 Korea 687 8,7 Pákistán 617 1,4 Írán 523 2,8 Turecko 511 1,0 Egypt 468 1,3 Vietnam 455 5,5 Brazílie 328 1,7 Tchajwan 290 2,0 Kuba 49 1,2 Výdaje v poměru k HDP nejvyšší v arabských a afrických zemích Eritrea 20,9 S. Arábie 8,2 Izrael 7,0 Čad 6,6 Dále SAE, Jordánsko, Omán, ale také Gruzie nebo Ázerbájdžán

90 Aktivní vojáci Pozemní vojska Námořní vojska Letecká vojska Čína Rusko USA

91 Výzbroj námořnictva a letectva ponorky torpédoborce fregaty křižníky letecké bojové lodě letadla Čína Rusko USA

92 Obchod s konvenčními zbraněmi Export v mil. USD Import v mil. USD Čína 125 /13./ Rusko / 1./ USA / 2./ Čína /2./ Rusko 80 /?/ USA 533 /8./

93 A nyní se podíváme na některá populační specifika

94 Populace Čínská, ruská i americká populace vytvářejí jádro specifické civilizace Zatímco u Ruska a Číny se na formování státnosti podílely dominantní národy Rusů a Chanů, které si podrobily desítky menších populací, americký národ se vytvářel z přistěhovalců, mezi nimiž dominovali Anglofoni Rusové však rusifikovali jen část podmaněné populace, dokonce i jazykově blízké slovanské populace si udržely povědomí vlastní identity Chanové výrazně chanizovali/sinizovali početné populace jazykově příbuzné, které si sice zachovaly vlastní jazyky, ale ve vysoké míře přijaly chanskou identitu Američané tvoří specifický národ politického typu

95 Autochtoni Ve všech třech zemích byli autochtoni na dobytých územích výrazně početně zredukováni a jazykově asimilováni Teprve v průběhu 20. století se přeživším komunitám dostalo určitých autonomních práv v kulturní, zejména jazykové a v menší míře náboženské sféře Ruské severské a asijské oblasti jsou v tomto směru podobné USA, v nichž však domorodci přežili především ve speciálních rezervacích, zatímco v Rusku zůstali rozptýleni na obrovské ploše a dle míry izolace od většinové populace si uchovali vlastní jazyk a tradice

96 Autochtoni V USA byli domorodci mimo rezervace takřka úplně jazykově i kulturně asimilováni; i v rezervacích, zejména se smíšenou populací, však došlo k výrazné jazykové anglikanizaci V Číně zůstali autochtoni v západních oblastech po staletí ušetřeni jazykové asimilace, k čemuž přispěla i vysoká míra negramostnosti Proces imigrace Chanů a následná chanizace probíhá velmi intenzivně v posledních letech Povinná edukace v mandarinské čínštině napomáhá další jazykové asimilaci

97 Jazyky Každá z uvedených zemí má jeden celostátní úřední jazyk (i když v USA není ústavně definován) V USA se však neoficiálně již řadu let prosazuje vedle angličtiny španělština V rezervacích se dle zájmu obyvatel udržují i jejich jazyky V Rusku se používá cca dalších 40 jazyků na různých úrovních státní správy, ale ruština jasně dominuje; stát dokonce r definoval, že jediným písmem v Rusku může být cyrilice V Číně je dominantně prosazována tzv. mandarinská čínština/chanština, ale stejně jako v Rusku je v různých autonomních regionech možno užívat vlastní jazyk a to i psaných ve vlastním tradičním písmu

98 Náboženství Svoboda vyznání v USA vedla k masové imigraci lidí z celého světa pronásledovaných kvůli víře a vedla také ke vzniku obrovského množství církví a náboženských spolků často synkretického pojetí; V Číně došlo již ve starověku k prolnutí domácích religií s importovaným buddhismem, přičemž jejich polyteistický charakter umožnil i šíření a existenci jiných religií, včetně monoteistických (komunistický režim však svobodu vyznání výrazně potlačuje); V Rusku se rozšířilo východní křesťanství, prosazované oficiální pravoslavnou církví, která velmi netolerantně postupovala vůči jiným křesťanským směrů i vlastním odpadlíkům, kteří byli nuceni uchylovat se do nehostinných oblastí; Vyšší míru tolerance pociťovali vyznavači islámu, judaismu a buddhismu; rovněž násilná christianizace pohanů časem ustala. Dlouhodobá ateizace v komunistickém období výrazně snížila míru religiozity

99 Rezervace

100

101

102 Oklahoma 1890

103 Oklahoma nyní

104 Navahové/Navajo 300 tis. 180 tis. v rezervaci

105 Čerokíové/Cherokee 316 tis. B+ Národní vlajka Oklahoma Východní odnož Sev. Karolína odnož Keetowah Oklahoma

106 Sequoyah

107 Čoktové/Choctaw 216 tis. The Choctaw Nation of Oklahoma a Mississippi Band of Choctaw Indians (jen 10 tis.) jsou 2 hlavní čoktovské komunity, i když malé skupiny žijí i ve státech Alabama, Louisiana a Texas.

108 Siúxové/Sioux 150 tis. tvořili konfederativní svazek Očhéthi Šakówiŋ (Sedm kmenových ohňů). Jazykově se člení na 3 komunity: Dakoty se 4 kmeny: - Bdewákaŋthuŋwaŋ (Mdewakanton), - Waȟpéthuŋwaŋ (Wahpeton), - Waȟpékhute (Wahpekute), - Sisíthuŋwaŋ (Sisseton), Nakoty se 2 kmeny: - Iháŋkthuŋwaŋ (Yankton), - Iháŋkthuŋwaŋna (Yanktonai), Lakoty s 1 kmenem a 7 podkmeny: - Thítȟuŋwaŋ (Teton),

109 Tradiční areál a současné rezervace Sitting Bull (Tȟatȟáŋka Íyotake )

110 Čipevajové/Chippewa = Odžibvejové/Ojibwe (Kanada) Celkem 220 tis., většinou v Kanadě v USA asi 60 tis.

111 Apačové/Apache 56 tis.

112 Černonožci/Siksikové Blackfeet/Siksika 33 tis. Nejvíce jich žije v rezervaci Blackfeet Nation severozápadní Montaně, tři další skupiny žijí v kanadské Albertě. Vlastní jméno Siksika značí v jejich jazyku Černé nohy, odsud i překlad Černonožci

113 Irokézové/Iroquis 125 tis. /80 tis. v USA/ Už v 16. stol. se pět irokézkých kmenů spojilo do tzv. Irokézké ligy, později se připojil ještě šestý kmen. Dnes žijí v Kanadě a New Yorku. Mohawkové Oneidové Onondagové Cayugové Senekové Tuscarorové

114 Pueblané Pueblo people Celkem je uznáno 21 pueblos, které jsou domovem tzv. pueblových indiánů,přičemž každý kmen má svoje jméno: Hopi, Zuni aj.

115 Aljašští domorodci 107 tis. Indiáni/Amerindové cca 90 tis., z nich asi polovina (mnozí jsou míšenci) žije mimo tradiční vesnice a mluví jen anglicky: - Tlingitové/Tlingit 14 tis., - Cimšianové/Tsimshian 10 tis., - Gwičinové/Gwich in 9 tis., - Haidové/Haida 2 tis. Eskymáci/Inuiti Iñupiaqové 3,5 tis. Aleuti/Unanganové 12,5 tis.

116 Cimšiové/Tsimshian Hajdové/Haida Tlingitové/Tlingit Gwičinové/Gwich in

117 Etno-rasová struktura Bílí nehispánští 66 % Hispánci 14 % Černí 12 % Asijci 5 % Native 1,5 % (včetně míšenců 0,6%)

118 Původ Whites German 16.5% Irish 11.9% English 9.0% Italian 5.8% Polish 3.3% French 3.1% Scottish 1.9% Dutch 1.6% Norwegian 1.5% Swedish 1.4% Scotch-Irish 1.2% Russian 1.0% Welsh 0.7% Portuguese 0.4%

119 Převažující původ modrá německý oranžová španělský červená americký tyrkysová africký zelená irský fialová italský purpurová anglický žlutá filipínský

120 Africký původ

121 Afroamerická populace v %

122 Hispánská populace v %

123

124

125 Německý původ North Dakota 46.9 Wisconsin 45.1 South Dakota 44.5 Nebraska 42.7 Minnesota 38.4 Iowa 35.7 Montana 27.0 Wyoming 25.9 Kansas 25.8 Pennsylvania 25.4 Ohio 25.2 Missouri 23.5 Indiana 22.6 Colorado 22.0 Oregon 20.5 Michigan 20.4 Illinois 19.6 Idaho 18.8 Washington 18.7 Maryland 15.7 Arizona 15.6 Delaware 14.3 Alaska 14.2 Nevada 14.1 West Virginia 14.0

126 USA německý původ /v tis./ California 3,517 Pennsylvania 3,491 Ohio 3,232 Illinois 2,669 Texas 2,543 Wisconsin 2,456 Michigan 2,271 New York 2,231 Florida 2,270 Minnesota 1,949 Indiana 1,630 Missouri 1,577 Washington 1,320 Iowa 1,170 New Jersey 1,092 Colorado 1,091 North Carolina 1,020 Arizona 978 Virginia 973 Maryland 938 Kansas 856 Oregon 812 Georgia 758 Nebraska 739 Kentucky 638

127 Náboženství křesťané 76% (protestanti 51% /baptisté 16,3% + metodisté 6,8% + luteráni 4,6%/ + katolíci 25%) judaisté 1,6%, muslimové 0,6%, buddhisté 0,5% hinduisté 0,4 % ateisté 15% Nejvyšší míra religiozity je na jihovýchodě (86%) (Bible Belt) Nejnižší míra religiozity je na severozáp. (59%) (Unchurched Belt)

128 Největší církve v USA (členové v mil.) Katolická církev 68,0 Jižní baptistický konvent 16,0 Národní baptistický konvent 8,2 Spojená metodistická církev 8,0 C. J. Krista Sv. posledních dnů (mormoni) 6,0 Církev boží v Kristu (pentekostalisté) 5,5 Evangelická luterská církev v Americe 5,2

129 Převažující náboženství

130 Rasismus v USA Politický systém je striktně protirasistický Pozitivní diskriminace V minulosti rasismus hodně rozšířen, zejména na JV USA Ku-Klux-Klan

131 Rasismus v Rusku Etno-rasová struktura je daná bělošskou ruskou populací, která do jisté míry překryla původní asijskou mongoloidní populaci Ve společnosti přetrvávají rasistický a xenofobní postoje Odráží se to ve formování ultranacionalistických stran a hnutí Specifické propojení komunismu a nacismu (nacionálního socialismu), dvou extrémně levicových ideologií nacionální bolševismus

132 Rasismus v Číně Čínská společnost je v zásadě nerasistická Existuje však poměrně silná přezíravost ze strany Chanů vůči minoritám, zejména vůči Tibeťanům Dominantní je mongoloidní populace Politický systém kontroluje společnost a neumožňuje vznik extremistických hnutí Podobně tomu však bylo i v SSSR

133 Index demokracie USA jsou klasickou demokracií Rusko je státem s tzv. pokaženou demokracií /failed deomocracy/ Čína je autokracií, ne však totalitní Indexy demokracie: - USA 8,22 / 18./ - Rusko 4,48 /107./ - Čína 3,04 /136./

134 Etnonyma Pоссиянин, Rossjanin pl. Rossijane Rusové, občané Ruska Русский, Russkij pl. Russkije Rusové, ruský národ Čung-kuo min-cu národ Říše středu, tedy Číny Číňané, občané Číny Chan min-cu chanský národ Chanové Americans Američané, mnohoznačný význam U.S. Citizens Američané, občané USA Native Americans domorodci, autochtoni Amerinds = American Indians = indiáni

135 USA - demografie Spojené státy americké jsou třetí nejlidnatější zemí na světě. Dne 17. října 2006 překročily hranici 300 milionů obyvatel. Počet ilegálních imigrantů se odhaduje na 12 milionů. Populační růst je 0,97 %, což je celkem vysoké číslo; např. v porovnání s EU, kde je přírůstek pouze 0,16 %. Na vyspělou zemi je relativně vysoká i dětská úmrtnost (6,14 ppm), počet lidí pod hranicí chudoby (47 milionů, tj. 15,15 %), nebo ve vězení (2,245 milionu neboli 751 na obyvatel asi 7,5x více než průměr EU).

136 Čína - demografie Čína je nejlidnatějším státem světa, přičemž většinou demografických ukazatelů se postupně přibližuje vyspělým státům Světové specifikum politika jednoho dítěte Máto několik kladných, ale i několik záporných stránek

137 Rusko - demografie Rusko je devátým nejlidnatějším státem světa, avšak počet jeho obyvatel od 90. let klesá; odhad pro rok 2011 hovoří o 141,8 obyvatelích, což je o 3,3 miliónu méně než při oficiálním sčítání roku Úbytek obyvatelstva se v posledních letech zpomalil a je částečně vyvažován imigrací. V roce 2009 se poprvé od roku 1995 povedlo dosáhnout, v důsledku imigrace a zvyšující se porodnosti, demografického růstu, i když jen o obyvatel.

138 Přirozený přírůstek

139 Světový unikát

140 Národnostní složení obyvatelstva Ruské federace v roce 2002 Rusové (79,83 %) Tataři (3,83 %) Ukrajinci (2,03 %) Baškorti (1,15 %) Čuvaši (1,13 %) Čečeni (0,94%) Arméni (0,78 %) Mordvané 843 (0,58 %) Avaři 814 (0,56 %) Bělorusové 808 (0,56 %) ostatní (8,50 %)

141 autochtonní menšiny národ tis. Tataři Baškorti Čuvaši Čečeni Mordvané 977 Avaři 814 Udmurti 637 Marijci 604 Kabarďané 520 Oseti 515 Dargani 510 Burjati 445 Sachané (Jakuti) 444 Komijci 435 Kumyci 422 Inguši 413 Lezgijci 412

142 Tuvané 248 Kalmyci 174 Karačajci 192 Adyhejci 129 Lakové 157 Tabasaránci 132 Balkaři 108 Karelové 93 Nogajci 91 Chakasové 76 Altajci 67 Čerkesové 61 Něnci 41 Abázové 38 Evenkové 36 Rutulové 30 Agulové 28 Chantové 28

143 menšiny státních národů národ tis. Ukrajinci Arméni Bělorusové 808 Kazaši 654 Ázerbájdžánci 622 Němci 597 Gruzíni 199 Moldavané 172 Korejci 149 Uzbeci 123 Tádžici 120 Turci 92 Poláci 73 Litevci 46 Fini 34 Turkmeni 33 Kyrgyzi 32 Bulhaři 32 Lotyši 30 Estonci 28

144 Podíl Rusů

145

146

147

148

149

150

151

152 Náboženství Pravoslaví % Islám 5-8 % Buddhismus 0,1 % Ateismus % Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu Ruská zahraniční pravoslavná církev (od 2007 v unii s RPCMP) Ruská pravoslavná staroobřadní církev Ruská opravdová pravoslavná církev

153 Čína

154

155

156 Minority 107,1 mil 8,1 % Zhuang 16,2 mil. 1.30% Čuangové Manchu 10,7 mil. 0.86% Mandžuové Hui 9,8 mil. 0.79% Chuejové Miao 8,9 mil. 0.72% Miaové Uyghur 8,4 mil. 0.69% Ujgurové Tujia 8,0 mil. 0.65% Tchuťiaové Yi 7,8 mil. 0.62% Iové Mongol 5,8 mil. 0.47% Mongolové Tibetan 5,4 mil. 0.44% Tibeťané Buyei 3,0 mil. 0.26% Pujové Dong 3,0 mil. 0.26% Tungové

157 Yao 2,637 Jaové Korean 1,924 Korejci Bai 1,858 Pajové Hani 1,440 Chaniové Kazakh 1,420 Kazaši Li 1,248 Liové Dai 1,159 Tajové She 710 Šeové Lisu 635 Lisuové Gelao 579 Kelaové Dongxiang 514 Tungsiangové

158

159

160

161 Číňané Chanové 1000 Kantoňané/Yue 71 Wuové 77 Minové 60 Xiangové 36 Hakkové 34 Tchajwanci 15

162 náboženská struktura Číny Taoismus a konfucionismus mil. Buddhismus cca mil. Křesťanství cca mil. Islám cca mil. Animistická náboženství Ateismus

163

164

165 Prognóza vývoje populace USA

166 Metropolitní oblasti Více než 83% Američanů žije v jedné z 361 metropolitních oblastí. V roce 2005 bylo ve Spojených státech 254 měst s populací větší než 100 tisíc, 9 měst mělo více než 1 milion obyvatel a 4 města (New York, Los Angeles, Chicago a Houston) s populací větší než 2 miliony. V USA je 50 metropolitních oblastí, které mají počet obyvatel přes 1 milion. Mezi nejrychleji rostoucí aglomerace patří Dallas, Houston, Atlanta a Phoenix.

167 Města nad 1 mil.

168 Hustota zalidnění

169

170

171

172

173

174

175 Hustota zalidnění

176 Vybrané demografické ukazatele % do 14 % % 65 a více medián Čína 19,8 72,1 8,1 35,2 Rusko 14,8 71,5 13,7 38,5 USA 20,2 67,0 12,8 36,8 Přírůstek v % Porodnost v %o Úmrtnost v %o Urbanizace v % Čína 0,655 14,01 7,06 43 Rusko - 0,467 11,10 16,06 73 USA 0,977 13,83 8,38 82

177 Vybrané demografické ukazatele M/Ž do 14 M/Ž M/Ž nad 65 Děti/Ž Čína ,54 Rusko ,41 USA ,06 Rok dožití celkem Rok dožití muži Rok dožití ženy Náklady na vzdělání v % HDP Čína 73,5 71,6 75,5 1,9 Rusko 66,0 59,3 73,1 3,8 USA 78,1 75,7 80,7 5,3

178 A zbytek si necháme na některou další přednášku