Ekologie vodního prostředí. Mgr. Pavla Řezníčková, Ph.D.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekologie vodního prostředí. Mgr. Pavla Řezníčková, Ph.D."

Transkript

1 Ekologie vodního prostředí Mgr. Pavla Řezníčková, Ph.D.

2 Harmonogram EVP podzim Fyzikální a chemické vlastnosti vody (24.9.) 2. Úvod do hydrobiologie a ekologie, základní ekologické pojmy, společenstva vodních organismů (1.10.) 3. Vodní fauna + přizpůsobení organismů životu ve vodním prostředí (8.10.) 4. Vodní flóra (15.10.) 5. Podzemní + stojaté vod (22.10.) 6. Tekoucí vody (29.10.) 7. Moře a oceány (5.11.) 8. Potravní řetězce, produkce, produktivita, populace, mezidruhové vztahy (12.11.) 9. Aplikovaná hydrobiologie I. vliv lidské činnosti na vodní prostředí změny v krajině, nadužívání vodních zdrojů, hydromorfologické úpravy, (19.11.) 10. Aplikovaná hydrobiologie II. vliv lidské činnosti na vodní prostředí znečišťování vod, toxikologie, čištění odpadních vod, (26.11.) 11. Rybářství a hydrobiologie (3.12.) 12. Bioindikace (10.12.)

3 Základní učebnice

4

5

6

7 Ekologie oikos = obydlí - dům - domov Ernst HAECKEL (1866) Věda o vzájemných vztazích organismů k jejich anorganickému a organickému prostředí, zvláště o jejich přátelských a nepřátelských vztazích k těm rostlinám a živočichům, s nimiž přicházejí do styku. C.J. Krebs (1972) Ekologie je vědecké studium interakcí, které determinují distribuci a abundanci organismů. R. Brewer (1994) Ekologie je studium vzájemných vztahů organismů a jejich prostředí. Hraniční obory biologické i nebiologické.

8 Ekologie je vědní obor zabývající se vztahy mezi organismy (navzájem) a vztahy mezi organismy a jejich minulým, současným a budoucím prostředím.

9 Prostředí abiotická složka biotická složka Prostředí obecně: plynné nebo kapalné látky - médium pevné látky - substrát terestrické - amfibické - akvatické organismy

10 Základní ekologické pojmy

11 Vztahy zahrnují fyziologické reakce jedinců strukturu a dynamiku populací interakce mezi druhy uspořádání biologických společenstev zpracování a využití energie a látek v ekosystémech ovlivnění organismů prostředím a prostředí organismy

12 Metody studia ekologie přebírá metody jiných oborů + používá své specifické metody terénní (společenstva, populace, organismus) - přírodní nebo umělé prostředí (antropocenózy) laboratorní systémy design experimentu využití matematických a statistických metod při zpracování výsledkůinterpretace! matematické modelování uměle vytvořený systém, možno s ním experimentovat metodický postup tvorby = modelování - systém soubor složený minimálně ze dvou prvků (subsystémů) na sobě závislých Popis (cílený!) vysvětlení predikce kontrola využití

13 Co a jak studuje ekologie? obecná ekologie - obecné zákonitosti speciální ekologie - podle organismů, taxonomických skupin - podle prostředí - vodní (akvatické) - suchozemské (terestrické) - půdní (voda nebo vzduch) - těla organismů Základní a aplikovaný výzkum spojené nádoby Škály (scales) prostorová škála - od buňky až po globální ekosystém časová škála přiměřenost škály studované problematice - význam dlouhodobých studií studium časoprostorových (spatiotemporal) změn

14 areál - část zemského povrchu (oblast rozšíření) v níž se vyskytuje určitý taxon (druh, rod, atd.). Hranice jsou dány klimatickými, půdními a biotickými podmínkami, člověkem. Areály jsou různě velké. Kosmopolitní taxony - po celém světě (přirozeně nebo s pomocí člověka); endemické taxony pouze na omezeném území. Vývoj a změny hranice areálu - oscilace - krátkodobá změna hranice areálu; dlouhodobá změna hranice areálu - expanze (rozšíření) a regrese (zmenšení). V současnosti dochází hlavně vlivem člověka ke zmenšování areálů - antropofobní, druhy ustupují; antropofilní šíří se pomocí člověka. monotop - prostředí osídlené jedincem určitého druhu demotop - prostředí populace biotop - prostředí osídlené společenstvem - biocenózou lokalita stanoviště, při výzkumu, přesné vymezení ekologické názvosloví podle typu prostředí: přípona kolní (terikolní, silvikolní, agrikolní )

15 Biologická škála jedinec - autekologie nejužší pojem, ekologie jednoho konkrétního jedince k ostatním jedincům, nebo okolního prostředí; limity přizpůsobení, vliv prostředí na výskyt adaptací, chování, rozšíření, biologické rytmy... (např. ekologie zajíce) populace - demekologie - ekologie populací vztahy mezi jedinci jednoho druhu a jejich prostředím; abundance, distribuce, struktura, natalita, mortalita, růst a dynamika populace (např. populace blešivce potočního potoka Říčka) společenstva - synekologie - ekologie společenstev, vztahy jedinců různých druhů, pobývajících na jednom stanovišti; jejich složení a struktura, koloběh látek a energie v ekosystémech, produktivita biosystémů, vliv člověka... (např. společenstvo makrozoobentosu rybníka)

16 Ekologické faktory všechny vlivy a podmínky existence živočichů v prostředí mají pro organismy dočasně nebo trvale určitý význam nejsou neměnné, mohou se s různou intenzitou měnit v čase s ohledem na interakce umožňují přítomnost, určitých druhů, limitují jejich rozšíření, eliminují výskyt druhů v prostředí, působí na zeměpisné rozšíření druhů mají vliv na rozšíření, aktivitu, metabolismus, růst, rozmnožování, úmrtnost a stěhování živočichů, působí na hustotu jejich populací podporují vznik různých adaptací, evolučních přizpůsobení, vyvolávají druhově příznačné regulační mechanismy umožňující přežívání v nepříznivých podmínkách působí jako podmínky prostředí, nebo se uplatňují jako zdroje

17 Podmínky a zdroje Podmínky fyzikálně-chemické vlastnosti prostředí (teplota, vlhkost, ph, rozpuštěný kyslík...), mohou být měněny, ale nespotřebovávají se Zdroje environmentální zdroje jsou živými organismy spotřebovávány v průběhu jejich života a reprodukce (potrava, prostor, samice) Klasifikace ekologických faktorů Podle stupně cykličnosti primárně periodické faktory světlo, teplota, slapové jevy, sekundárně periodické faktory vlhkost, vnitrodruhové vztahy, neperiodické faktory (přírodní, antropogenní)

18 Klasifikace ekologických faktorů abiotické - klimatické faktory, hydrické faktory, edafické faktory, veškeré fyzikálně chemické faktory vody (půdy, ovzduší, ) biotické - vnitrodruhové (intraspecifické, homotypické) faktory - mezidruhové (interspecifické, heterotypické) faktory např. antropogenní faktory, trofické faktory, potravní (trofické) prolínají se s faktory abiotickými (u rostlin) i biotickými (u živočichů) Ekotop - souhrn abiotických faktorů bez ohledu na organismy a jejich soubory

19 vztah organismů k ekologickým faktorům - obecná ekologická pravidla Zákon minima - J. Liebig (1840): Růst rostlin je limitován tím prvkem, který je v minimu. jedno ze základních ekologických pravidel život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu). Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K. Draslíku (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, dusíku (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný. Zákon tolerance Shelford (1943): Každý druh toleruje určité rozpětí libovolného faktoru a nejlépe v prostředí prospívá, působí-li vlivy v rozsahu optimálních hodnot. další důležité ekologické pravidlo každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, ph...), ve kterém může existovat

20 Ekologická valence (Hesse, 1924): Ekologická valence druhu je určena vzdáleností mezi minimem a maximem působení ekologického faktoru. rozmnožování Limitující faktory - působí v rozsahu mezních hodnot a jsou pro přežití jedinců zvláště kritické. růst přežití

21 Ekologická valence stenovalentní druhy - valence úzká euryvalentní druhy - valence široká Příklady: k teplotě - stenotermní eurytermní k salinitě - stenohalinní euryhalinní ke kyslíku - stenooxybiontní euryoxybiontní k potravě - stenofágní euryfágní k prostředí - stenoekní - euryekní Poloha optima: v nízkých hodnotách - oligo- ve středních - mezo- ve vysokých - polynapř. polystenotermní

22 Ekologická valence výskyt a úspěšné přežívání organismů v přírodě závisí na celém souboru vnějších podmínek každý organismus má své specifické hranice, kterými je omezena jeho snášenlivost (tolerance) k působení jednotlivých ekologických faktorů v prostředí rozsah intenzity nebo koncentrace kteréhokoli faktoru v prostředí, kterému se organismus přizpůsobuje hranice snášenlivosti jsou vymezeny na jedné straně minimální a na druhé straně maximální hodnotou daného faktoru. Střední hodnoty intenzity nebo koncentrace faktoru udávají ekologické optimum pro růst, vývoj a rozmnožování organismu. Pro organismus je důležité, aby všechny podmínky prostředí byly v rozmezí ekologické valence když se kterákoliv z životních podmínek dostane za hranice ekologické valence, organismus umírá

23 Ekologická nika ekologická nika popisuje nároky populace určitého druhu v ekosystému podprostor, který v abstraktním mnohorozměrném prostoru tvořeném jednotlivými ekologickými faktory příslušná populace zaujímá. Každý ekologický faktor představuje jeden z rozměrů prostoru (abiotické podmínky - např. teplota, vlhkost, sluneční záření; biotické podmínky - přítomnost potravy, predátorů, zdroje např. živiny). lze vyjádřit i číselně jako rozmezí hodnot ekologických faktorů, při nichž se druh vyskytuje dva druhy s absolutně identickou nikou by se konkurenčně vyloučily

24 Překrývání nik organismus nevyžaduje jenom určitý typ prostředí, ale také určité rozpětí jednotlivých faktorů (rozsah teplot, velikost potravy, koncentrace živin, rozpětí vlhkosti atd.). např. v africké savaně žijí na stejném stanovišti (území) jak různé druhy antilop, tak i žirafy. Obě skupiny však mají rozdílnou ekologickou niku z hlediska typu potravy, antilopy spásají traviny a žirafy listy stromů. jestřáb a krahujec mohou hnízdit v jednom lese a lovit stejné druhy ptáků, káně a poštolka mohou na stejném poli lovit stejné druhy hlodavců. V obou případech se ale menší z uvedených dvojic ptáků (krahujec a poštolka) živí menší kořistí a překrytí nik není velké. Druhy, jejichž ekologické niky se překrývají, si při získávání živin nebo potravy konkurují.

25 Ekologická nika nika fundamentální potenciální nika využívaná druhem v ideálních podmínkách - absence kompetice a predace, zjištěna kultivací druhu v různých podmínkách (celkový potenciál druhu) nika realizovaná - velikost niky v podmínkách působení limitujících faktorů prostředí, např. kompetice a predace. kompetice a predace obvykle vedou ke zmenšení niky. Mutualismus vede ke zvětšení niky. Alfa nika vlastnosti druhu umožňující koexistenci (spoluvýskyt) v lokálních společenstvech Beta nika vlastnosti druhu umožňující výskyt druhu na širokých ekologických gradientech

26 Jedinci a populace

27 Jedinec unitární z jedné zygoty vzniká jeden jedinec je jasně vymezen tvarem i v čase tvar a forma tohoto jedince je dobře predikovatelná volně pohybliví Např. většina živočichů hmyz, ryby, ptáci, savci Jedinec modulární z jedné zygoty vzniká stavební prvek - modul, dává vznik dalšímu modulu tvoří se struktura, která se rozrůstá a větví jsou silně proměnliví, nemají pevný tvar nepohybliví (přinejmenším dospělá stádia) Např. většina rostlin, houby, koráli, mechovky, sumky.

28 Genet i u modulárních organismů je potřebné odlišit geneticky odlišného jedince, tedy úroveň nadřazenou modulu počet modulů je často mnohem důležitější parametr než počet genetů, tj. geneticky odlišných jedinců (tráva) modulární jedinci mají věkovou strukturu - dána buď stářím genet, nebo stářím modulů.

29 Druh nejmenší evolučně izolovaná linie, skupina jedinců, kteří mají společný evoluční vývoj, oddělený od vývoje jiných druhů u pohlavně se množících organismů je to skupina jedinců, kteří se mezi sebou mohou křížit a mít plodné potomstvo geneticky - založeno především na reprodukčních bariérách ekologicky - bariéry znamenají, že si každý druh hlídá svoji niku Populace skupina jedinců (všech vývojových stádií) jednoho druhu vyskytující se v určité prostoru a čase, kteří si mohou vyměňovat genetickou informaci otevřený živý systém schopný autoregulace Např. populace jepice druhu Baetis rhodani v jenom potoce na jaře Základní charakteristiky populace denzita (hustota populace), natalita (porodnost), mortalita (úmrtnost), fertilita (plodnost), přirozený přírůstek, migrace imigrace a emigrace

30 Populace má atributy společné s jedinci, kteří ji tvoří, specifické skupinové Populace z hlediska prostoru definováno volněji a často arbitrárně Metapopulace soubor lokálních populací vyměňujících si jedince migrací Populace lokální jihomoravská evropská experimentální fragmentace populací a její důsledky význam pro praktickou ochranu přírody např. stavba přehrad na tocích.

31 Prostorové uspořádání populace - rozptyl, disperse jedinci se mohou rozptylovat po krajině náhodně x shlukovat do hejn (stád nebo rodinných skupin) např. podle nabídky vhodných biotopů x snaží o co nejmenší kontakty, vyhýbají se. specifický soubor vlastností a potřeb druhu určuje obvyklé rozmístění (uspořádání) jedinců v prostoru

32 Základní typy rozmístění shlukové (agregované) nejčastější, vliv stanoviště, přítomnost zdroje, u zvířat rozvinutou sociální strukturou (hejna, stáda); pevnější příbuzenské vazby mezi jedinci, účinnější ochrana a obrana před predátory nebo prostorově omezená nabídka zdrojů potravy a míst pro rozmnožování. protiklad agregace je izolace důsledek vnitrodruhové kompetice rovnoměrné výjimečně, u organismů s vyvinutou teritorialitou (stejné nebo podobně velké okrsky); např. někteří ptáci (hnízda terejů) nebo dáno přímými podmínkami prostředí (keře v poušti kompetice) náhodné v přírodě vzácně, v uniformním prostředí (škůdci zásob), u některých organismů osídlujících iniciální sukcesní stadia (narušená místa)

33 Hustota densita populace nejčastěji počet jedinců na jednotku plochy ks/m 2, ks/km 2, ks/ha či objemu abundance biomasa - vyjádření populační hustoty pomocí jednotek hmotnosti (tuny na hektar atd.) absolutní početnosti ekologická specifická hustota populace - vztaženo na plochu biotopu, kde příslušný druh skutečně žije hrubá hustota populace - vztaženo na celou sledovanou plochu; lze vyjadřovat také jako biomasu, sušinu, obsah uhlíku, dusíku na určitou jednotku relativní hodnoty početnosti - indexy (počet jedinců vztažen k jiné jednotce než je plocha nebo objem; jednotka úsilí) Hodnocení density census zjištění celkového počtu jedinců sčítáním pracné, mnohdy problematické vzorkování - pravidelný odběr ze známého objemu, plochy, jednotky; nutno znát disperzi organismů, obecně: lépe větší počet menších vzorků

34 Zjišťování populační hustoty liniový transekt = ornitologie, pozorovatel na trase zaznamenává všechny druhy ptáků viděné a slyšené, rozlišuje vzdálenost, na niž druh pozoruje (slyší) bodový transekt = ornitologie, obdoba předchozí metody; pozorovatel určí body asi 300 m od sebe, tam se zdrží 5 minut a zaznamenává všechny druhy viděné i slyšené, při přechodu na další bod (stanoviště) žádné druhy nezaznamenává pasti např. sklapovací (konstrukčně tak, že zvíře zůstane živé, někdy jsou zvířata usmrcena); pasti padací zakopou se na úroveň terénu, hlodavci (většinou) do nich padají a nemohou ven, uvnitř návnada; po kontrole pastí se vypustí zpět do volné přírody elektrický agregát při zjišťování populační hustoty ryb, neusmrcují se, jen se omráčí přímé zjišťování populační hustoty například fotografování nebo filmování z letadla u populací velkých afrických savců, v myslivosti při sčítání zvěře apod. matematické dopočítávání u populací malých hlodavců, opakovaný odchyt, grafické určení skutečného početu jedinců

35 Natalita porodnost, množivost počet narozených jedinců v populaci za jednotku času (hodina, den, měsíc, rok) zásadní pro hodnocení růstu populace Rostliny generativní reprodukce - reprodukční kapacita - množství semen vyprodukovaných za rok, počet nových jedinců nebývá na ní přímo závislý Rostliny - často modulární organismy vegetativní šíření (propagace) často výhodnější než generativní reprodukce, mnoho druhů rostlin oba způsoby

36 Natalita - živočichové fyziologická natalita - maximální, absolutní - potenciál druhu realizovaná natalita - dána skutečným počtem vzniklých potomků za jednotku času. Je ovlivněna podmínkami jedince a často je závislá na hustotě populace. věkově specifická natalita - počet potomků narozených za jednotku času samicím určité věkové třídy Fekundita (plodnost) množství pohlavních produktů vytvořených jedincem během jeho života absolutní např. u ryb počet jiker za celý život samice relativní poměr absolutní fekundity k hmotnosti těla samice

37 Mortalita úmrtnost -množství zemřelých jedinců v dané populaci za jednotku času (hodina, den, měsíc, rok) absolutní - počet uhynulých jedinců v populaci za jednotku času relativní vztaženo k celkovému počtu jedinců v populaci míra mortality - podíl počtu uhynulých jedinců za jednotku času a průměrné početnosti populace za tuto časovou jednotku fyziologická mortalita - minimální, hynutí přirozenou smrtí specifická mortalita vztahuje se k věkovým třídám Přirozený přírůstek rozdíl mezi natalitou a mortalitou, v případě záporného přírůstku se někdy mluví o přirozeném úbytku.

38 Přežívání opak mortality, očekávaná délka života průměrná délka života (aritmetický průměr v daných podmínkách) celková délka života (maximum v daných podmínkách) Křivky přežívání Typ I - nízká mortalita mladých jedinců, avšak vysoká u starších(velcí savci) Typ II - rovnoměrná mortalita během celého života (někteří ptáci, nezmar) Typ III - velmi vysoká mortalita mláďat, ale nízká ve stáří (ryby, ústřice) I II III

39 Typy životních cyklů semelparní monokarpické druhy - pouze jedno reprodukční období za život, běžná u jednoletých rostlin, živočichové beruška vodní (Asellus aquaticus) iteroparní polykarpické druhy - více reprodukčních období za život, běžně u živočichů. Rostliny Poa annua, Veronica.

40 Šíření populací Rostliny první podmínka růstu populace rostlin uchycení a vyklíčení diaspory diaspora jakýkoliv oddělený orgán nebo část orgánu, schopný vyrůst v novou rostlinu, generativní (např. semeno, výtrus) nebo vegetativní (části oddenků s adventivními pupeny) šíření diaspor anemochorie, hydrochorie, zoochorie, antropochorie banka semen zásoba diaspor v půdě vyklíčení závisí na podmínkách stanoviště a době klíčivosti u některých druhů přirozeně krátká doba klíčivosti dormance stav klidu - primární - genetická i v optimálních podmínkách potřebují určitý stimul (mrazy v zimním období) - sekundární vynucená dána nepříznivými podmínkami

41 Šíření populací Živočichové - migrace typická je pohyblivost, u sesilních omezena na juvenilní stádia u větších živočichů aktivní, u menších a u dormantních stadií (spóry) i pasivně (viz rostliny) vnitřní migrace, přebíhání v rámci uvažované plochy populace imigrace přistěhování z okolí na plochu populace emigrace mimo uvažované plochy populace irupce hromadná emigrace (z oblasti přemnožení, i mimo areál rozšíření druhu, kobylky, lumíci) komigrace migrace predátorů vázaná na migraci kořisti Ve výzkumech populace je třeba znát podíl jednotlivých typů migrace

42 S prostorovou aktivitou souvisí expanze - rozšiřování areálů, jednosměrná, paprskovitá regrese - zmenšování areálů pulsování na hranici areálů migrace stěhování se zpětným návratem, pravidelné, směrované přesuny (tahy ptáků, ryb) příčiny migrací potrava, rozmnožování, klima, atd.

43 Struktura populací Poměr pohlaví sex ratio věková struktura - udává relativní počet jedinců v jednotlivých věkových třídách (mnohdy nutno pomocné kategorie - velikostní, hmotnostní, vývojové) u vyšších živočichů i struktura sociální). důležité je rozlišit - preproduktivní věk, produktivní věk a postproduktivní věk

44 Růst populace určen mírou růstu populace a počtem jejich jedinců Počet jedinců v populaci je ovlivněn: N pres = N past + B D + I - E N pres N past B I počet jedinců jistého organismu, který v současné době obývá určité místo, je roven součtu: počet organismů, které toto místo obývaly dříve organismů nově narozených v období od daného bodu v minulosti po současnost organismů - imigrantů; od tohoto součtu je odečteno: D E množství jedinců zemřelých a množství organismů-emigrantů.

45 Růst populace Při neomezených zdrojích roste populace exponenciálně: dn = rn dt N t r počet jedinců v populaci čas specifická růstová rychlost populace v daných podmínkách počítá se: přírůstek děleno počtem jedinců výchozí populace Přírůstek populace za jednotku času je určován r Ve vyvážené populaci nabývá hodnoty r max biotický (maximální) reprodukční potenciál konstantní, druhově příznačné maximum

46 Růst populace Forma populačního růstu Křivka typu J (po zlogaritmování lineární) směrnice přímky je hodnota r. V přírodě se r snižuje vlivem limitujících faktorů rozdíl mezi r max a r aktuálním je měřítkem limitujícího vlivu prostředí. Křivka tvar S sigmoidní Při uplatnění limitujících faktorů - růst nejprve pozvolný, pak rychlý, dále se vlivem limitujícího vlivu zpomaluje blíží se k horní asymptotě, která představuje nosnou kapacitu prostředí K (maximální možná hustota jedinců).

47 Životní strategie organismy se musí vyrovnat s vlivy vnějšího prostředí (constrains = omezení, vynucení) za předpokladu využití svých schopností existuje obvykle několik způsobů řešení, která se ale navzájem vylučují nutnost výběru- trade-off (nikdo nemůže dělat dobře všechno) 2 základní typy strategií (názvy podle koeficientu r a K) typ r populace mají vysoký reprodukční potenciál, rychlý vývoj, obvykle malé organismy, adapatibilní, osidlují nově vzniklé biotopy typ K obvykle pomalý vývoj, větší, nízký reprodukční potenciál, členové stabilizovaných ekosystémů

48 Kolísání početnosti populací oscilace - kolísání v průběhu roku - úzce spjaty se sezónními změnami faktorů prostředí - nejnápadnější asi v mírném pásu, mohou se projevit i v tropech (kolísání hustoty hmyzu a ptáků v závislosti na kvetení a dozrávání plodů některých rostlin) fluktuace - kolísání v průběhu více let, vliv meziročních rozdílů abiotického prostředí, nepravidelné (př. volavky a krutá zima) někdy jako fluktuace označovány spojené cykly populace kořisti a predátora (zajíc a rys let, lumík a sovice sněžní 3 4 letý cyklus) gradace - katastrofální přemnožení, u některých druhů (gradačních) dochází ve víceméně pravidelných, několikaletých obdobích k silnému přemnožení (gradaci), křivka početnosti vysoko přesáhne nosnou kapacitu prostředí (např. hraboš polní, lumík norský, saranče pustinná, bekyně mniška) latence progrese (postupný nárůst) progradace (rychlý nárůst) gradační vrchol (kulminace) retrogradace (pokles)

49 Interakce v každé biocenóze se vytvářejí vztahy (těsnější nebo volnější) jedinci jedné populace nebo mezi jednotlivými populacemi téhož druhu vnitrodruhové - intraspecifické - homotypické vztahy i mezi jedinci a populacemi různých druhů - mezidruhové - interspecifické - heterotypické vztahy

50 Vnitrodruhové vztahy Vzájemně prospěšné (synergistické) většinou při středních hustotách populace, zajišťují rozmnožování a přežívání druhů synchronizace pohlavní aktivity soužití živočichů v období reprodukce vznik skupin živočichů - sociální atraktance, sociální imitace vliv skupiny - zvýšení bezpečnosti, zrychlení metabolismu, zpomalení růstu, prodloužení života, společný lov Konkurenční (antagonistické) jedinci mají podobné nároky na zdroje proto při vysokých hustotách populace dochází ke stresovým situacím hlavní zpětnovazebný mechanismus zajišťující regulaci početnosti na únosnou míru primární regulační mechanismy populací závislé na hustotě

51 Vnitrodruhové, konkurenční (antagonistické) nedochází k úplnému vyhubení populace jako u mezidruhové konkurence disperze organismů, ovlivnění růstu rostlin samozřeďování teritoriální chování živočichů - územní konkurence mezi jedinci téhož druhu (jedinci, páry, smečky). Důsledek teritoriality je regulace populace. vnitrodruhová konkurence posiluje individuální rozdíly - asymetrická kompetice Typy kompetice exploatační kompetice - cestou spotřeby zdroje, nepřímá interakce druhů, projevuje se jen pokud je zdroje omezené množství (rostoucí hustota prodlužuje dobu růstu - pulci) interferenční kompetice - dochází k přímému kontaktu jedinců (boj o teritorium, o potravu, o prostor přisedlé organismy)

52 Mezidruhové vztahy Klasifikace interspecifických interakcí podle typu působení: Typ interakce reakce druhu A reakce druhu B Kompetice - - Predace + - Parazitismus + - Neutralismus 0 0 Amensalismus 0 - Komensalismus 0 + Mutualismus + + Protokoperace + +

53 Mezidruhová kompetice plodnost, délku života nebo růst jedinců jednoho druhu omezují svojí přítomností jedinci jiného druhu, kteří odčerpávají zdroje nebo působí jinou interferenci kompetice je určována překryvem nik jednotlivých spolužijících druhů Gauseho principem vyloučení - dva druhy se stejnou nikou nemohou trvale koexistovat v témže prostředí Neutralismus v případě, že niky jsou diametrálně odlišné Protokooperace soužití dvou druhů, které není závazné oba druhy z něj mají prospěch (kolektivní hnízdění ptáků) těsnější typ - aliance (ptáci s kopytníky - zrak a čich)

54 Komensalismus interakce dvou druhů, která je zčásti závazná pro komenzála (positivní), ale je bez positivního či negativního významu pro hostitelský druh - např. hyeny, šakali, supi se lvi Dělení podle stupně vázanosti parekie - jeden druh hledá sousedství s jiným druhem - ochrana před predátorem (sasanky a korálové ryby) epekie - trvalé neparazitární sídlení na povrchu jiného druhu organismu (epizoa, epifyty) entekie - sídlení v tělní dutině hostitele (ryby mezi chapadly sasanek). synekie - společný výskyt na stejných místech - v doupatech svišťů až 100 druhů brouků phoresie - využití jiného druhu k přenosu - roztoči pod krovkami brouků

55 Mutualismus vzájemný positivní vztah dvou nebo více druhů, jehož výsledek je růst fitness obou partnerů Typy mutualismu obligátní mutualismus - permanentní spojení např. lišejníky (řasa+houba) fakultativní mutualismus - většina mutualistů jsou oportunisty mohou se spojovat s různými druhy (opylovači, přenos semen) symbiotický mutualismus - uvnitř těl živočichů - mykorhiza (houby s kořeny stromů) obranný mutualismus - mezi rostlinami a mravenci, mezi trávami a houbami produkujícími různé alkaloidy

56 Amensalismus interakce dvou druhů, z nichž jeden inhibitor negativně působí na druhý druh amensál tím, že svými metabolity zpomaluje jeho růst, rozmnožování nebo působí letálně, ač sám není touto interakcí dotčen (allelopatie, antibióza) mikroorganismy, houby, anktinomycety - produkce antibiotik; řasy a sinice vylučují látky (Microcystis aeruginosa, Anabaena flos-aquae, Aphanizomenon flos-aquae)

57 Predace konzumace jednoho organismu (kořisti) druhým (predátorem, kořistníkem). Kořist je v živém stavu. Interakce jednostranně prospěšná pro predátora. Typy predace Taxonomická klasifikace masožravci (konzumují živočichy) býložravci (konzumují rostliny) všežravci (konzumují obojí) Funkční klasifikace praví predátoři (kořist zabíjejí) spásači (nezabíjejí, části kořisti) parasitoidi (zabíjejí hostitele) parasiti (nezabíjejí hostitele)

58 Predace adaptace predátora - rozvoj smyslů, útočné orgány kolem ústního otvoru... adaptace kořisti - schopnost úniku, mechanická obrana, budování úkrytů, autotomie - mimeze - homochromie (zbarvení podle okolí), homotypie (tvar jiných předmětů) - mimikry - napodobení jiných, nebezpečných druhů

59 Společenstvo soubor populací různých druhů, které se společně vyskytují v prostoru a čase předpokládá se, že jedinci a populace ve společenstvu jsou ovlivňovány prostředím, ovlivňují se navzájem a modifikují své vlastní prostředí fungováním společenstev a vztahem společenstev k prostředí se zabývá synekologie společenstvo - cenóza (fytocenóza zoo-, bryo-, taxocenóza) společenstva jsou v přírodě rozmístěna podél gradientů prostředí (teplota, vlhkost, ph )

60 Složení společenstva žádný druh se na Zemi nevyskytuje jen zcela náhodně a kdekoliv, každý je rozšířen podle své tolerance k faktorům prostředí druhy s podobnými tolerancemi a nároky tvoří společenstva o druhové skladbě společenstva rozhodují: biota (flóra a fauna) dané oblasti species pool ekologická konstituce jednotlivých populací (geneticky zakotvená) charakter biotopu čas (stáří společenstva) hranice společenstev - kontinuita a diskontinuita společenstev ekotony, okrajový efekt znaky společenstev - prezence/absence, frekvence, dominance, konstance (stálost), similarita, fidelita (stupeň vázanosti)

61 Diverzita a druhová bohatost druhová bohatost počet druhů ve společenstvu (Margalef index) indexy druhové diverzity berou v úvahu i vyrovnanost v rozložení jedinců mezi druhy společenstva (Shannon-Wiener index). alfa diverzita je diverzita (druhová bohatost) určitého konkrétního biotopu (místa) beta diverzita je změna druhového složení mezi jednotlivými společenstvy (množství a vyhraněnost společenstev v určitém území), případně počet druhů celkem zjištěných v určitém opakujícím se společenstvu na určitém území. Obecně se tedy jedná o druhovou bohatost na větším prostorovém měřítku. gama diverzita je celkový počet druhů v určitém území, například ve střední Evropě, kombinuje alfa a beta diverzitu.

62 Sukcese druhové složení, druhová bohatost a struktura společenstva se mění v čase sukcese je vývoj společenstva, spočívající v postupném nahrazování populací určitých druhů populacemi jiných druhů. Typy sukcese degradativní - směřuje k degradaci (rozložení) substrátu, probíhá na malé škále - sled společenstev rozkladačů na odumřelé organické hmotě autogenní - způsobená biologickými procesy probíhajícími uvnitř ekosystému (např. akumulace rašeliny a okyselování v rašeliništi) allogenní - vyvolaná působením vnějších geofyzikálně-chemických sil (např. změna společenstva po naplavení sedimentu, přeplavení vodou, polom)

63 Primární sukcese na zcela novém substrátu, bez přítomnosti semenné banky, podzemních orgánů rostlin apod. (např. na lávě, náplavu) Sekundární sukcese znovupokrytí disturbovaného stanoviště (např. mýtina) Mechanismy sukcese facilitační model - raně sukcesní druhy upravují podmínky novým migrantům (facilitace) inhibiční model - první kolonizátor upraví prostředí tak, že zabrání výskytu dalších druhů (vyhrává ten, kdo přijde první) model tolerance - nahrazení druhů je způsobeno tím, že nastupující druh toleruje menší množství zdrojů než druh předcházející model náhodné kolonizace - výměna druhů nastupuje náhodně (nulový model)

64 Strategie druhů v sukcesi r-strategie v iniciálních stadiích sukcese K-strategie v pokročilých stadiích sukcese r-k kontinuum sukcese směřuje od pionýrských společenstev k tzv. klimaxu Klimax stav, kdy je společenstvo již prakticky neměnné případné sukcesní změny nejsme schopni po dlouhou dobu zaznamenat stav může být podmíněn makroklimaticky (tropický deštný les) - klimatický klimax nebo půdními vlastnostmi - edafický klimax (tzv. blokované sukcesní stadium) teoreticky by sukcese měla směřovat k rovnovážnému stavu, kdy je vyrovnaný poměr produkce k respiraci, velká a stabilní druhová bohatost, uzavřený koloběh živin, velká stabilita a homoestáze (vnitřní symbióza), složitá struktura, složité potravní řetězce a úzká specializace nik

65 Ekosystém dynamický cirkulační systém producentů, konzumentů, rozkladačů a jejich abiotického prostředí, propojený energeticky s výraznými zpětnými vazbami, schopný samostatné existence a do značné míry homeostatický (homeostáze vnitřní rovnováha)

66 živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své albedo, což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování. Hesseho pravidlo Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla. Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip) Toto ekologické pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách Renschovo pravidlo Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.

67 Biogeografická pravidla Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní taxon žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí. Allenovo pravidlo Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (Alopex lagopus) žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (Vulpes vulpes) a severoafrického fenka berberského (Vulpes zerda), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae). Bergmanovo pravidlo Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti.

68

69 Voda na Zemi

70 Vlastnosti vod na Zemi Mořské vody Zaujímají 2/3 povrchu a cca 97,5 % objemu veškerých vod Původem jsou staré, od začátku existence Země Jsou homogenní, s minimem rozdílů, ve stálé biologické rovnováze, vliv organismů na prostředí je malý Kolují po celé zeměkouli a ovlivňují vody vnitrozemské Mají vysoký osmotický tlak vlivem vysokého obsahu solí Vnitrozemské vody Zaujímají cca 2,5 % objemu veškerých vod a malou část povrchu Země Původem jsou mladé, od třetihor a čtvrtohor Charakter složení a života jsou velmi různorodé, vliv organismů na prostředí je významný Mají pouze lokální působnost, neovlivňují vody mořské Mají nízký osmotický tlak vlivem malého obsahu solí

71 Význam vody Planeta Země je označována jako modrá planeta, protože tři čtvrtiny jejího povrchu tvoří voda Voda se dostala na Zemi spolu s meteority, pokud byl povrch Země žhavý byla voda pouze v atmosféře. Při pozvolném chladnutí planety voda v atmosféře začala kondenzovat a padat ve formě srážek zpět k Zemi. Skutečnost, že voda na Zemi je ve všech třech skupenstvích: pevném, plynném i kapalném se bere jako fakt, ale na jiných planetách tak tomu není. Je tomu tak proto, že Země má od Slunce ideální vzdálenost. Planety bližší Slunci mají vysokou teplotu a kapalná voda zde neexistuje, planety vzdálenější jsou chladnější a pokud zde voda je, tak ve stavu pevném (led).

72 voda je nezbytnou podmínkou života tam kde je vody dostatek př. tropické deštné lesy existuje obrovská druhová diverzita. Opakem jsou pouště s nedostatkem vody, kde přežívá s obtížemi jen poměrně málo druhů. ve vodě také vznikl první život. Počátek života se odehrál právě v prvotních oceánech. Dokud nebyl v atmosféře Země kyslík potažmo ozon, pronikalo škodlivé UV záření až na povrch planety což znemožňovalo vývoj života na pevnině. pouze vodní prostředí o hloubce nad 10 m dokázalo omezit škodlivé UV záření a proto zde vznikl první život. teprve až se v atmosféře díky asimilačním pochodům ve vodách vytvořil kyslík a následně ozon, mohl přejít i život z moří na pevninu.

73 Voda je univerzální rozpouštědlo, transportní prostředí pro nejrůznější látky, roznáší po těle teplo i chladí přehřátý organizmus. Všechny reakce v živých buňkách probíhají ve vodním prostředí. Kořeny rostlin přijímají potřebné látky pouze z roztoku a také člověk přijímá živiny rozpuštěné ve vodě, aby se mohly vstřebat do krve v tenkém střevě. Tělo většiny organizmů obsahuje více než 50 %. Rovněž tělo člověka se skládá převážně z vody, jejíž podíl během života klesá z 96 % na počátku života na % ve stáří. Člověk ostře reaguje na narušení vodní bilance. Ztráta vody o 0,5 % tělesné hmotnosti vyvolává pocit žízně, ztráta % končí smrtí.

74 Množství vody, která je na planetě k dispozici je konstantní. Významně však roste počet obyvatel planety, takže disproporce mezi zásobami vody a její spotřebou se neustále prohlubuje. Dle některých prognóz se případné další případné války v budoucnu již nepovedou o suroviny či území, ale o pitnou vodu! Voda má funkci dopravní, slouží k výrobě energie, je významná pro rekreaci člověka, přispívá ke zkrášlování krajiny i lidských sídlišť. Může zmírňovat klimatické výkyvy př. v pouštích může denní žár dosahovat až kolem 50 C, v noci naopak mohou teploty klesat pod bod mrazu. Kolem velkých řek vznikly i první civilizační centra př. Mezopotámie, Egypt.

75 Koloběh vody v přírodě Voda - nejrozšířenější látka v přírodě. Vyskytuje se trvale v zemské atmosféře, na povrchu i pod povrchem. Je součástí půdy, je nenahraditelnou složkou mnoha technologických procesů, je obsažena i v tělech živočichů a rostlin. Je nezbytnou podmínkou života. množství vody v atmosféře, na povrchu země i v horninách je víceméně konstantní. voda, která tato množství tvoří, se pohybuje a přechází neustále z jednoho prostředí do druhého. zdrojem její kinetické energie je sluneční záření, zemská gravitace, zemská tepelná energie a geochemická energie. Tyto energetické zdroje jsou příčinou neustálého hydrologického oběhu.

76 Hydrologický oběh se skládá ze čtyř hlavních částí atmosférické srážky povrchový odtok podzemní odtok (infiltrace) evapotranspirace (vypařování a transpirace rostlin) Koloběh vody dělíme na: velký- výpar nad oceány následný přenos nad pevniny malý koloběh jen nad oceánem nebo jen nad pevninou. Množství vody vydechované do atmosféry živočichy je ve srovnání s transpirací rostlin zanedbatelné. Věda, která se systematicky zabývá poznáváním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě Hydrologie.

77

78 Mezi moři a pevninami Země koluje cca 110 tis. km 3 vody, která ve formě srážek padá na souš. Z ní cca 40 tis. km 3 odtéká zpět do moří a 70 tis. se znovu odpaří do ovzduší. Proces km 3.rok -1 Evaporace a transpirace ze země 71,000 Srážky na zem 111,000 Evaporace z oceánu 425,000 Srážky do oceánu 385,000 Odtok ze země do oceánů 40,000 Řeky 26,000 Přímý podpovrchový odtok 11,500 Odtok v podobě ledovců 2,500 Čistý přenos vláhy z mořské do terestrické atmosféry 40,000

79 Atmosférické srážky veškerá atmosférická voda se vymění přibližně během devíti dní většina vody je přítomna ve formě páry průměrný obsah páry je asi 3,5 g.m -3 koncentrace vodní páry ve vzduchu, při které se začíná srážet kapalná voda, závisí na teplotě a tlaku celková koncentrace rozpuštěných látek v dešťové vodě obvykle nepřesahuje 10 mg.l -1 (antropogenní znečištění až 100 mg.l -1 ) vodní pára (CO 2, O 3 ) spoluvytváří tzv. skleníkový efekt v atmosféře v ČR je průměrné množství srážek za rok cca 700 mm

80 Povrchový odtok sestává ze srážkové vody a podílu podzemní vody v průměru se voda v říční síti vymění za 11 dní chemické složení povrchových vod je velmi proměnlivé. Kromě rozpuštěných látek je ve vodě rozptýleno i velké množství suspendovaných částic různého původu a chemického složení odtok kolísá v čase i prostoru v ČR je nejvyšší na jaře při tání a nejnižší v zimě nebo na podzim po suché letní sezóně

81 Podpovrchový odtok tvořen podzemní vodou prosakující pozvolna z daného území podzemní vodu tvoří ta část podpovrchové vody, která vytěsnila veškerý vzduch v hornině a vytvořila zcela nasycené pásmo koeficient infiltrace udává kolik % vody z celkových srážek je začleněno do oběhu podzemních vod (v ČR kolem 3 % ročních srážek) chemické složení podpovrchových vod je ještě pestřejší, než je tomu u vod povrchových. celkový odtok z ČR kolem 30 % srážek

82 Evapotranspirace ta část vody, která spadne na zemský povrch a vrací se do atmosféry - vypařováním - transpirací rostlin - respirací živočichů - sublimací ledu a sněhu v průměru nepřesahuje evapotranspirace na souších 460 l.m -2.rok -1

83 Hydrologická bilanční rovnice R = S + V - E - O R = hromadění čili retence vody v území S = atmosférické srážky V = množství vody přiteklé ze sousedních území E = evapotranspirace O = odtok vody z území hodnoty R a V mohou být kladné i záporné podle toho, dochází-li k hromadění vody nebo k jejímu úbytku v daném území hydrologická bilanční rovnice je základním vztahem pro hydrologické hodnocení zásob přírodních vod

84 Voda v ČR Veškeré zásoby vody v ČR tvoří sladká voda. Na celkové bilanci se nejvýznamněji podílí podzemní voda. Zásoba vody v tocích je asi 1km 3, v nádržích a rybnících je asi 3 km 3. Hlavním zdrojem vody v ČR jsou vodní srážky. Území ČR je střechou Evropy, odkud veškerá voda odtéká celkem do tří moří: Severního, Baltického a Černého. Obyvatelé ČR tak mají ve srovnání s jinými zeměmi k dispozici mnohem méně vody. Místo odpovědného hospodaření s vodou, jsme však př. za posledních 200 let zkrátili naše toky o km, tj. o 37 % celkové délky. Zkracováním toků je voda z území ČR rychleji odváděna, snižuje se schopnost zasakování do půdy. K vysychání půdy vede i neuvážené odvodňování půdy př. drenážemi. Nedostatek vody je pak nutno řešit dodatečnou výstavbou nádrží, rybníků, atd.

Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková

Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková Základy ekologie Michal Hájek Světlana Zahrádková Odum, E., (1971): Základy ekologie, Academia Praha Begon, M., Harper, J.L., Towsend C.R. (1997): Ekologie, Votobia, 949 str. oikos = obydlí - dům - domov

Více

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem

Více

Ekologie vodního prostředí. Mgr. Pavla Řezníčková, Ph.D.

Ekologie vodního prostředí. Mgr. Pavla Řezníčková, Ph.D. Ekologie vodního prostředí Mgr. Pavla Řezníčková, Ph.D. 1. Úvod do hydrobiologie a ekologie, význam vody, základní ekologické pojmy. 2. Fyzikální vlastnosti vody - teplota vody, hustota, viskozita, povrchové

Více

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí 1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,

Více

Populace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE

Populace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE Populace = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze

Více

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent 1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)

Více

Dynamika populace. - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp.

Dynamika populace. - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp. POPULAČNÍ DYNAMIKA Dynamika populace - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp. migralita velikost populace N t+1 = N t + N a

Více

Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková

Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková Základy ekologie Michal Hájek Světlana Zahrádková Odum, E., (1971): Základy ekologie, Academia Praha Begon, M., Harper, J.L., Towsend C.R. (1997): Ekologie, Votobia, 949 str. 4 Colin Townsend Michael Begon

Více

Populace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.

Populace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. Populace 2 = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze

Více

Amensalismus Komensalismus Mutualismus

Amensalismus Komensalismus Mutualismus Amensalismus Komensalismus Mutualismus Interspecifické interakce = vzájemné působení dvou a více populací/druhů/organismů Klasifikace působení na velikost populace, populační růst, fitness jedince +, -,

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Čím se ekologie zabývá

Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem. Obsahové příklady tolerance organismů k prostředí

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)

Více

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné

Více

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické Ekologie Ekologie organismus vztahy a procesy abiotické prostředí organismus Faktory - klimatické - edafické - hydrické Definice Věda o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich prostředím Věda o životním

Více

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Abiotické teplota vlhkost světlo vzduch Biotické potrava intraspecifické (vnitrodruhové) interspecifické (mezidruhové) Tolerance (ekologická

Více

SSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace

SSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)

Více

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální,

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza

Více

Ekologická společenstva

Ekologická společenstva Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. abiotický biotický ekosystém

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv EKOLOGIE Seminář z biologie Ekologie náplň tematického celku 1. Ekologie jako vědnv dní disciplína 2. Základní ekologické pojmy 3. Organismus a faktory prostřed edí 4. Populační ekologie 5. Ekologie společenstev

Více

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy

Více

č.1 Konvergence představuje proces č.2 Rozdíl mezi alopatrickou a sympatrickou speciací spočívá

č.1 Konvergence představuje proces č.2 Rozdíl mezi alopatrickou a sympatrickou speciací spočívá č.1 Konvergence představuje proces A. štěpení linií za vzniku jednoho či více samostatných druhů B. závislého vývoje podobných životních strategií u zástupců jedné skupiny C. růstu počtu druhů na ekotonu

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník 1. Datum tvorby Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie 1.6.2013

Více

Zoologie, živočichové a prostředí

Zoologie, živočichové a prostředí Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Vymezení druhové rozmanitosti

Vymezení druhové rozmanitosti Společenstvo Druhová rozmanitost: definice, příčiny. Role disturbance, role predace. Produktivita a druhová rozmanitost. Druhová rozmanitost a stabilita. Druhová rozmanitost Nejen poznání, ale především

Více

Biocenóza Společenstvo

Biocenóza Společenstvo Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Zkoumá: Obory ekologie:

Zkoumá: Obory ekologie: Základy ekologie Ekologie se zabývá vzájemnými vztahy mezi organismy a prostředím. Zkoumá: - vliv organismu na prostředí a zpětný vliv prostředí na celkový stav a způsob života organismu - vztahy v prostředí,

Více

Biotické podmínky života

Biotické podmínky života Variace 1 Biotické podmínky života Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Biotické podmínky života

Více

Ekologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie)

Ekologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie) Ekologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie) Součásti vztah organismů a prostředí vývoj, vzájemné ovlivňování, současnost životní niky organismů zdroje pro organismy organismy

Více

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2018 C(2018) 2526 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, pokud

Více

Geografická variabilita

Geografická variabilita Geografická variabilita (teplota, fyziologický čas) Lucie Panáčková Geografická variabilita = výskyt rozdílů mezi prostorově oddělenými populacemi jednoho druhu Disjunktní- geograficky oddělené populace

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých

Více

World of Plants Sources for Botanical Courses

World of Plants Sources for Botanical Courses Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí

Více

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a

Více

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,

Více

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ 1. Vyberte, co nepatří mezi význam zeleně v okolí: a) tlumí hlučnost b) zvyšuje množství oxidu uhličitého c) pohlcuje teplo 2. Půda je úrodná, pokud obsahuje dostatek vody, vzduchu, rozpustných

Více

Potravní síť Společenstvo

Potravní síť Společenstvo Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické

Více

Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD.

Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD. Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Budova A, první mezipatro, tam vlevo, až na konec chodby, opět vlevo a

Více

Povrch, objem, proporce. Jindřiška Svobodová

Povrch, objem, proporce. Jindřiška Svobodová Povrch, objem, proporce Jindřiška Svobodová Plocha a objem tělesa Tělesa z geometrického pohledu se liší svými proporcemi, fakta: Plocha povrchu těles roste s 2.mocninou jejich lineárního rozměru Objem

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Pozor na chybné definice!

Pozor na chybné definice! Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.

Více

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev Jak utéci predátorovi: stát se nepoživatelným stát se podobným nepoživatelnému stát se odlišným od majoritní kořisti (nerozlišitelným) jít

Více

Populace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE

Populace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE Populace = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homoitypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze

Více

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie 2014 Monika Hloušková Ekologická nika Je abstraktní pojem, který určuje nároky na zdroje a podmínky daného organismu, které mu umožňují přežívat a rozmnožovat se.

Více

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy) Modelové otázky z biologie pro přijímací zkoušky na 2. lékařskou fakultu UK (starší vydání, 2006) - Zdeněk Kočárek, Zdeněk Sedláček, Petr Goetz, Jaroslav Mareš, Taťána Maříková, Miloslav Kuklík, 1 až 4

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE. Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém

Více

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika

Více

Vztahy mezi populacemi

Vztahy mezi populacemi I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 6 Vztahy mezi populacemi Pro potřeby

Více

Prezentace je určena k seznámení se se základními ekologickými pojmy.

Prezentace je určena k seznámení se se základními ekologickými pojmy. Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_BI601 Mgr. Lucie Křepelová 3. ročník Datum vytvoření: 10.2.2014 Vzdělávací oblast:

Více

Voda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá

Voda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá Voda z kohoutku, voda v krajině Ing. Lenka Skoupá Voda je základní podmínkou života Voda byla vždy považována za pralátku světa. Země modrá planeta Hydrosféra veškerá voda na Zemi mimo té, která je vázána

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE

INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE Princip kompetitivního vyloučení Zdánlivá kompetice Martina Bílková Populační ekologie živočichů podzim 2013 Interspecifické interakce organismy vstupují do mnoha vzájemných interakcí,

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

3.9 SPOLEČENSTVO 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9.2. KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1.

3.9 SPOLEČENSTVO 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9.2. KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1. 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9 SPOLEČENSTVO Vztahy mezi druhy Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1. Neutrální 3.9.2. KONKURENCE 2. Záporné -konkurence -parasitismus -predace 3. Kladné -komensalismus -protokoopreace

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

*Základní škola praktická Halenkov * * *VY_32_INOVACE_03_01_03 * *Voda

*Základní škola praktická Halenkov * * *VY_32_INOVACE_03_01_03 * *Voda Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_01_03 Voda Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Chemie

Více

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Sezónní peridicita planktonu. PEG model Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 30.10.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Život na Zemi Téma klíčová slova Potravní vztahy organismů. Pracovní

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.

ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase. ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase. Pohyby Země Země vykonává tyto pohyby: otáčí se kolem své

Více

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.13

Více

Struktura krajiny. NOK, přednáška

Struktura krajiny. NOK, přednáška Struktura krajiny NOK, přednáška Struktura krajiny Krajinu můžeme vyjádřit souborem parametrů, tj. ukazatelů, které charakterizují její stav, strukturu, fungování a chování (dynamika, vývoj). - známe pouze

Více

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

Ekologické faktory rozšíření rostlin a živočichů

Ekologické faktory rozšíření rostlin a živočichů Ekologické faktory rozšíření rostlin a živočichů Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt je spolufinancován Evropským

Více

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014 Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více