Základní východiska přechodu Vysoké školy ekonomické v Praze na systém evropských kreditů (ECTS)

Transkript

1 Základní východiska přechodu Vysoké školy ekonomické v Praze na systém evropských kreditů (ECTS) Teze k celoškolní diskusi stav k Autorský tým Igor Čermák, Richard Gažo, Vojtěch Krebs, Tomáš Kubálek, Marie Míková, Jan Pelikán, Vladimír Přibyl, Miroslav Svoboda, Dana Zadražilová, Jiří Zeman Anotace Zavedení evropského systému přenosu kreditů (European Credit Transfer and Accumulation System ECTS) na Vysoké škole ekonomické usnadní uznávání našich studijních oborů a námi udělovaných diplomů v kontextu evropských vysokoškolských institucí a je předpokladem pro volný pohyb studentů a pedagogů VŠE v rámci evropského vzdělávacího prostoru. Nezbytným předpokladem úspěšného zavedení tohoto systému je jeho průhlednost a všestranná informovanost. Předkládaný materiál je proto určen k diskusi celé akademické obci VŠE. Obsah 1. Úvod Role ECTS v evropském vzdělávacím prostoru Základní východiska přechodu VŠE na ECTS Závěr Internetové odkazy... 4 Příloha A: Domény CEMS... 5 Příloha B: Tři přístupy fakult k obsahu a výuce celoškolně povinného základu (CŠZ)... 9 Příloha C: Návrh předmětů celoškolně povinného základu... 10

2 Základní východiska přechodu VŠE na systém evropských kreditů (ECTS) 1. Úvod 1.1 Kreditový systém byl na Vysoké škole ekonomické v Praze zaveden již v roce 1991 jako na jedné z prvních vysokých škol v České republice. Od roku 1993 má VŠE bohaté zkušenosti rovněž s transferem kreditů, který byl nutný jak pro studenty studující v zahraničí, tak u zahraničních studentů studujících VŠE. V souvislosti s počtem převáděných kreditů je však nutno respektovat zásadní rozdíl mezi pojetím kreditů ECTS, založených na celkové studijní zátěži, spojené s absolvováním předmětu, a pojetím kreditů na VŠE, vycházejících z hodin přímé výuky daného předmětu. 1.2 Lze očekávat, že ECTS bude v budoucnu základním stavebním mechanismem všech forem terciárního vzdělávání. Evropský systém přenosu kreditů je v současnosti v řadě zemí EU funkční nebo se zavádí. Je proto nezbytné, aby i na VŠE byl současný systém uveden do souladu se systémem ECTS, a to co možná v nejkratším termínu. 1.3 Přechod na ECTS by neměl být formální, ale měl by přispět k zásadnímu zefektivnění pedagogického procesu na VŠE s důrazem na rozšíření prostoru pro vědeckovýzkumnou činnost. Nový systém by měl reagovat na základní nedostatky systému stávajícího, které jsou zejména v následujících oblastech: současný studijní systém je velmi složitě strukturován, je členěn do nadměrného množství předmětů, které se často překrývají, a vykazuje takové časové nároky na pedagogy i studenty, které výrazně omezují prostor pro jejich vědecko-výzkumné aktivity, značnou část uvedené zátěže způsobuje stávající examinační systém, který se projevuje nadměrným počtem studijních povinností studentů v semestru, vícenásobnou examinací v některých oblastech (předmětové a následně bakalářské zkoušky, státní bakalářské zkoušky) a tím, že není zásadní rozdíl mezi zápočtem a zkouškou, nadměrný počet studijních povinností vede k vysokým výkonům v nepřímé výuce a současně snižuje kvalitu examinace. 2. Role ECTS v evropském vzdělávacím prostoru 2.1 ECTS je postupně zaváděn na evropských vysokých školách od akademického roku 1989/90. Stal se klíčovým prvkem, který má usnadnit porovnání vzdělávacích programů a kvalifikací. ECTS byl v EU zaveden pro podporu mobility studentů (transferová vlastnost ECTS). Jde o zjednodušení procesu přenosu a uznávání studijních výsledků získaných na jiné (zahraniční) škole. V současné době se v návaznosti na Boloňskou deklaraci uplatňuje nejen transferová, ale i akumulační vlastnost kreditového systému, kdy kredit je chápán jako jednotka studijního postupu. S rozšířením možností přístupů k informačním zdrojům ve vzdělávání ztrácí jednotka vyučovací (kontaktní) hodiny svůj bývalý význam pro stanovování velikosti či rozsahu vzdělávacího běhu. 2.2 ECTS kredity jsou tedy numerickou hodnotou, která se přisuzuje jednotlivým předmětům a dalším studijním povinnostem podle práce vynaložené studentem k jejich úspěšnému absolvování. Odrážejí množství práce spojené s daným předmětem či jinou studijní povinností, vztažené k celkovému objemu práce vynaložené na absolvování ročního studijního plánu daného oboru za celý akademický rok. ECTS je založen na celkové pracovní zátěži studenta a nejen na hodinách přímého kontaktu se školou

3 Základní východiska přechodu VŠE na systém evropských kreditů (ECTS) ECTS kredity jsou spíše relativní než absolutní mírou práce studenta. Přiřazení kreditů danému předmětu je založeno na zátěži průměrného studenta, nikoliv na kontaktních hodinách. 2.3 ECTS odpovídá celkovému výkonu za akademický rok 60 kreditů a za semestr 30 kreditů. Bakalářský studijní program předpokládá získání 180 (tříletý program) 240 (čtyřletý program) kreditů v požadované struktuře, magisterský studijní program navazující na bakalářský studijní program předpokládá získání 60 (jednoletý program) 120 (dvouletý program) kreditů, v obou programech dohromady však ne více než 300 kreditů. 2.4 ECTS usnadňuje modifikaci studijního programu podle potřeb studenta i výstavbu mezioborových studijních programů. Podle záměru EU budou veškeré terciární vzdělávací aktivity postaveny na kreditech, použití kreditového systému se předpokládá v celoživotním vzdělávání, ve vzdělávacích aktivitách, orientovaných na výkon povolání, v profesním vzdělávání. Tím by měl být usnadněn převod kreditů mezi různými formami vzdělávání i mezi různými studijními programy. Je proto nezbytné, aby kreditový systém a jeho pravidla byly jednotné na všech fakultách jedné školy. 3. Základní východiska přechodu VŠE na ECTS 3.1 Studenti, kteří studují na VŠE v současné době, dokončí studium ve stávajícím systému, jejich kredity nebudou přepočítávány na evropské kredity. Nový systém se bude vztahovat na studenty, kteří nastoupí studium v akademickém roce 2005/06. Oba systémy tak budou provozovány souběžně. 3.2 V počáteční fázi je přechod připravován s ohledem na odborná hlediska. Definici změn souvisejícího systému financování projekt ECTS předpokládá na začátku září Bez znalosti nového systému financování nelze v projektu ECTS pokračovat. 3.3 Rozsah studia: na VŠE budou prioritně rozvíjeny bakalářské studijní programy s navazujícími magisterskými studijními programy, podmínkou absolvování bakalářského studijního programu je získání 180 evropských kreditů, podmínkou absolvování navazujícího magisterského studijního programu je získání 120 evropských kreditů, podmínkou absolvování magisterského studijního programu je získání 300 evropských kreditů (dále jen EK), v jednom semestru získává student průměrně 30 EK, v jednom semestru student absolvuje zpravidla 4 6 studijních povinností, stávající předměty budou transformovány do vícekreditových předmětů, vedlejší specializace budou zachovány, s možností alternace praxí a zahraničním výjezdem (organizovaným VŠE). 3.4 Celoškolně povinný základ studia: celoškolně povinným základem bakalářského studia se rozumí znalosti v rozsahu 18 domén CEMS (viz přílohu A), celoškolně povinný základ studia na bakalářském stupni studia tvoří jednu třetinu z celkové studijní zátěže studentů (tzn. 60 EK z celkového počtu 180 EK), - 3 -

4 Základní východiska přechodu VŠE na systém evropských kreditů (ECTS) celoškolně povinný základ studia na navazujícím magisterském stupni tvoří jednu dvanáctinu z celkové studijní zátěže studentů (tzn. 10 EK z celkového počtu 120 EK), fakulta může nahradit pro studenty svých oborů své předměty celoškolně povinného základu (viz přílohu B) jinak strukturovanými oborově povinnými předměty za předpokladu, že obsáhnou znalosti v rozsahu jejího celoškolně povinného předmětu, vzhledem k jejich počtu a prostupnosti lze domény slučovat, výjimečně rozdělovat, počet předmětů základu by měl být (návrh viz přílohu C). 3.5 Způsob studia: obecně platí, že na nižších stupních studia je vyšší podíl přímé výuky, na vyšších stupních studia je vyšší podíl nepřímé výuky, dovednostní předměty vyžadují zpravidla vyšší podíl přímé výuky, znalostní předměty vyžadují zpravidla nižší podíl přímé výuky, je podporována bloková výuka (výuka probíhající jenom část semestru), která umožňuje lepší využití časového fondu pedagogů, účast zahraničních učitelů i soustředění na práci studenta, podmínkou řetězové výuky (výuka zajišťovaná více vyučujícími) je její dobrá příprava a garantování předmětu jedním vyučujícím, nepředpokládá se diferenciace výuky v lichých a sudých týdnech, klasifikace zkoušek je A (excellent), B (very good), C (good), D (satisfactory), E (sufficient), FX (fail), F (fail), zkoušky je možno opakovat v případě klasifikace FX, dílčí bakalářské zkoušky se ruší, zůstává státní závěrečná bakalářská zkouška, ruší se celoškolní státní zkouška z ekonomie a státní zkouška z vedlejší specializace, zůstává jediná oborová státní závěrečná zkouška, ruší se zápočty, vícesemestrální kurzy nejsou přípustné, jazyková výuka bude zachována formou dílčích předmětů, pro studenty 1. ročníku bude malá až nulová volitelnost předmětů. 4. Závěr Úspěšná realizace ECTS je založena na dobrovolné účasti všech fakult školy. Zpracování a projednání předložených tezí představuje důležitý krok při implementaci ECTS na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jsou východiskem řady dalších náročných kroků, které je nutno učinit, aby bylo možno zavést tento systém od akademického roku 2005/06 (zejména vytvoření a schválení Studijního a zkouškového řádu, akreditace nových předmětů, tvorba fakultních studijních programů atd.). Jestliže si chce Vysoká škola ekonomická v Praze udržet a nadále zlepšovat svoje postavení v ekonomickém vzdělání v českém i mezinárodním měřítku, je zavedení tohoto systému nezbytné. 5. Internetové odkazy [1] [2]

5 Příloha A: Domény CEMS Příloha A: Domény CEMS CEMS Curriculum The Common Body of Knowledge (CBK) CBK1 Introduction to Management CBK2 Mathematics & Statistics CBK3 Marketing CBK4 Operation Management CBK5 Organisation Theory CBK6 Corporate Finance CBK7 Accounting & Control CBK8 Management of Information Systems CBK9 Business Policy CBK10 Economics (micro) CBK11 Economics (macro) CBK12 Economic Policy & Public Finance CBK13 Financial Institutions and Markets CBK14 International Economics CBK15 Private, Commercial, Company and Labour Law (of a European Country) CBK16 Constitutional and Administrative Environment of Business CBK17 EU-Institutions and EU-Legislation CBK18 Economic History CBK covers the following domains: 1. Introduction to Management Objective: To provide an overview and a theoretical frame work which allows students to understand the structure and behaviour of firms in their economic and social environment. Minimum common topics: The theory of the firm: basic approaches to management: overview of functional areas and their integration into a general management approach. 2. Mathematics and Statistics Objective: To provide the tools for theoretical modelling and empirical studies. Minimum common topics: Calculus; linear algebra; probability theory; descriptive statistics; parametric and non-parametric statistics; introduction to methods of empirical research. 3. Marketing Objective: To understand the importance of product and market development for the strategic positioning of firms, to learn tools for marketing research, and to develop marketing strategies. Minimum common topics: Market and product development as a strategic decision; consumer behaviour, tools of marketing research: design of marketing strategies: marketing and distribution

6 Příloha A: Domény CEMS 4. Operation Management Objective: To understand physical flows and transformation processes and to learn management tools for the optimization of production Minimum common topics: Management of technology: manufacturing and logisúcs: operations in service industries: quality management; optimizing techniques for the planning of production. 5. Organization Theory Objective: To understand firms and other organizations as social institutions and to introduce students to organizational theory and social science research on organizations. Minimum common topics: Theory of the firm as a social and economic institution; the design and management of effective organizations: behaviour in organizations and the management of human resources. 6. Corporate Finance Objective: To determine corporate value and its valuation by investors and to understand instruments of financial control. Minimum common topics: Interpretation of financial statements: working capital management: capital budgeting; introduction to concepts of risk and return; capital structure and dividend policy 7. Accounting and control Objective: To learn how to use accounting and control systems as management tools. Minimum common topics: Basic principles in financial accounting; financial goals and interpretation of financial statements: methods and instruments of management accounting and control; budgeting and control. 8. Management of Information Systems Objective: To understand the strategic importance of information systems for realizing organizations' objectives and the role of management in the development of information systems Minimum common topics: Basic concepts of information systems; relationship between business strategy and the application of information technology and information systems: decision making and information systems; management of information systems development projects: information resource management 9. Business Policy Objective: To train students in an integrative approach to management. Minimum common topics: The objective can be reached by different approaches; a classical course which integrates functional areas into a comprehensive theoretical structure: (in house) project work: simulation games; case studies; lectures and intensive discussions with experts from corporations. 10. Economics (micro) Objective: To analyse market mechanisms and price determination under various market structures. Minimum common topics: Demand theory: production theory; market structure and price determination; general equilibrium and welfare; public goods and externalities

7 Příloha A: Domény CEMS 11. Economics (macro) Objective: To analyse growth and fluctuations of economic activity on an aggregate level. Minimum common topics: Principles of national accounting and balance of payments; theories of aggregate demand and production for closed and open economies; money and economic activity; theories of business cycles. 12. Economic Policy and Public Finance Objective: To understand the institutional background of economic policy and to assess fiscal and monetary instruments for influencing economic activity. Minimum common topics: Institutional aspects of taxation: public budgets and monetary policy; the impact of fiscal and monetary policy on economic activity for closed and open economies; instruments of fiscal and monetary policy; theory of taxation and its effects on economic activity. 13. Financial Institutions and Markets Objective: To understand how financial markets and intermediaries provide an efficient risk and financial resource allocation service to the economy. Minimum common topics: Theory of financial intermediation; securities and money markets; risk and insurance markets; financial intermediaries and regulation. 14. International Economics Objective: To understand the international dimensions of economic activity and market developments. Minimum common topics: Trends of economic development in main world areas: trade theories and the international division of labour: introduction to international trade institutions (GATT): institutional aspects of the international monetary order; introduction to exchange rate theories. 15. Private, Commercial, Company and Labour Law (of a European Country) Objective: To understand basic principles and structures of private law in order to choose and assess the appropriate legal structure for business transactions. Minimum common topics: Doctrine of legal transaction (law of contract. rules of power of representation specific contracts), defects of contracts and remedies; torts and liability; ownership and property rights (including intellectual property rights); company law; individual collective and public labour law. 16. Constitutional and Administrative Environment of Business Objective: To understand the principles of public institutions in order to assess the political and legal environment of business activity. Minimum common topics: Introduction to government structures and to actors and processes of political decision making; introduction to constitutional law; law of public administration as related to business activities; classification and basic knowledge of taxation law; introduction to anti-trust law and unfair competition law. 17. EU-Institutions and ELl-Legislation Objective: To provide information on institutions and legislative processes of the EU in order to assess the political and legal framework of doing business in Europe

8 Příloha A: Domény CEMS Minimum common topics: EU institutions (Council Commission. European Parliament, European Court of Justice); sources of EU law: law making procedures in the EU; relation between EU law and domestic law; legal sources and principles for guaranteeing the four freedoms. 18. Economic History Objective: To provide insights from a broader historical perspective into changing socio-economic conditions and their evolution, especially in the European context. Minimum common topics: Emergence of industrialized societies and related patterns of economic development history of economic ideas in relation to historical development changes of organizational structures and the emergence of "managerial capitalism": trends of economic development in the 20th century

9 Příloha B: Tři přístupy fakult k obsahu a výuce celoškolně povinného základu Příloha B: Tři přístupy fakult k obsahu a výuce celoškolně povinného základu (CŠZ) Při řešení nového CŠZ v souvislosti se zavedením ECTS se vymezily tři přístupy fakult k CŠZ a výuce a garantování předmětů: 1. Předměty (ve smyslu identů) jsou stejné pro všechny fakulty (mají stejný obsah), každý předmět má jediného garanta odpovídá dnešnímu pojetí CŠZ. 2. Konkrétní předmět CŠZ může fakulta, která jej garantuje, nahradit předmětem obsahově rozšířeným. Navýšení kreditové dotace takového předmětu jde z kreditů oborů fakulty. 3. Konkrétní předmět CŠZ může kterákoli fakulta nahradit předmětem jiným či obsahově rozšířeným, za předpokladu pokrytí znalostí 18 domén CEMS. Případné navýšení kreditové dotace takového předmětu jde z kreditů oborů fakulty. K těmto přístupům se hlásí fakulty takto (X fakulta se hlásí k danému přístupu): přístup 1 přístup 2 přístup 3 F1 X F2 X F3 X F4 X X *) F5 X F6 X X X *) F4 souhlasí s přístupem 3 s podmínkou, že je souhlas vědecké rady fakulty garantující studijní obor na základě kvalifikačních předpokladů vyučujících

10 Příloha C: Návrh předmětů celoškolně povinného základu fakulta chce navrhovaný současný název předmětu předmět garantovat počet hodin počet hodin*) pro celou sama přednášek cvičení přednášek cvičení školu pro sebe A. Ekonomie **) F3, F B. Hospodářská politika a dějiny F3, F C. Úvod do finančního účetnictví F D. Finanční teorie, politika a instituce F E. Finance podniku F1 F F. Právo F G. Mezinárodní ekonomie F2, F5 ***) H. Marketing a podniková politika F3 ****) I. Management F3 ****) J. Matematika F K. Statistika F L. Informatika F Celkem dle forem výuky Celkem přednášky a cvičení Vysvětlivky: *) pro stejné nebo podobné předměty **) F3 prvotně podala návrhy samostatných předmětů Mikroekonomie a Makroekonomie, F5 prvotně podala návrhy samostatných předmětů Ekonomie 1 a Ekonomie 2. ***) F5 má doménu Mezinárodní ekonomie obsaženu v předmětu Ekonomie. ****) F3 explicitně vyjádřila vůli učit obsah celoškolního předmětu v šíře pojatém oborovém předmětu. Stanovisko F1: F1 navrhuje ještě jednou zvážit variantu, o které se diskutovalo dne na jednání rektorky, děkanů a proděkanů. Tato varianta vychází z písemné dohody děkanů ze dne ohledně úpravy celoškolně povinného základu. Schválení této varianty celoškolně povinného základu předcházela dlouhodobá jednání. F1 se na tuto variantu obsahově a personálně připravovala. Struktura předmětů této varianty odráží víceleté zkušenosti a neotevírá znovu otázku složení předmětů celoškolně povinného základu. Seznam návrhů předmětů (řazeny dle garantujících fakult) C. Úvod do finančního účetnictví D. Finanční teorie, politika a instituce E1. Finance podniku (verze F1) F. Právo G. Mezinárodní ekonomie Aa3. Mikroekonomie Ab3. Makroekonomie A3. Ekonomie (verze F3) Ekonomická teorie B3. Hospodářská politika a dějiny (verze F3) Ekonomická historie a aktuální problémy hospodářské politiky E3. Finance podniku (verze F3) Podnikové finance H. Marketing a podniková politika I. Management J. Matematika K. Statistika L. Informatika Aa5. Ekonomie Ab5. Ekonomie A5. Ekonomie (verze F5) B5. Hospodářská politika a dějiny (verze F5)

11 F1 Fakulta financí a účetnictví F1 Fakulta financí a účetnictví Název předmětu: C. Úvod do finančního účetnictví Introduction to Financial Accounting Einführung zur Finanzbuchhaltung Domény (nebo části domén), které předmět obsahuje: Zpracoval/a/i, Předkládající fakulta/y: Minimální rozsah znalostí 7. Accounting and Control 1. Jméno: prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc. Telefon: muller@vse.cz katedra: finančního účetnictví 2. Jméno: doc. Ing. Miloslav Janhuba, CSc. Telefon: mjanhuba@vse.cz katedra: finančního účetnictví 3. Jméno: Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D. Telefon: lmejzlik@vse.cz katedra: finančního účetnictví Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze Absolvent předmětu získá základní znalosti všeobecně uznávaných účetních zásad a způsobu jejich uplatňování v praktickém účetním modelu. Je schopen se orientovat na základní úrovni v elementárních účetních kategoriích a porozumí podstatě metod účetní práce. Pochopí podstatu zachycení jednotlivých transakcí v účetnictví a jejich transformaci do účetních výkazů. Porozumí základním vztahům mezi veličinami uvedenými v účetních výkazech a jejich použití pro hodnocení finanční pozice firem. Získá základní orientaci v procesu regulace a harmonizace účetního výkaznictví v mezinárodním měřítku. Předmět je ekvivalentem kurzů účetnictví vyučovaných (převážně ve větším rozsahu) na všech ekonomických univerzitách. Získané znalosti jsou nezbytnou součástí profilu absolventa Vysoké školy ekonomické v Praze a jsou nezbytným předpokladem pro schopnost absolventa užívat informace poskytované finančním účetnictvím na libovolné úrovni v praxi. Minimální rozsah přímé výuky v hodinách přednášky: 2 hodiny týdně cvičení: 2 hodiny týdně semináře: Forma výuky Přednášky, cvičení, projekty, individuální konzultace, samostudium. Podíl domén v předmětu Číslo a název domény % podíl poznámka 7. Accounting and Control 100%

12 Literatura Příloha C: Návrh předmětů celoškolně povinného základu F1 Fakulta financí a účetnictví [1] Kovanicová, D: Abeceda účetních znalostí pro každého. XIV. akt. vyd. Praha : Bova Polygon, s. ISBN [2] Kovanicová, D a kol.: Finanční účetnictví světový koncept, Polygon, Praha ISBN [3] Kovanicová, D: Jak porozumět účetním výkazům (světovým, evropským, českým). Polygon, Praha 2004, ISBN [4] Janhuba, M.: Účetnictví (úvod do teorie), VŠE v Praze 1998, ISBN [5] Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS 2003, IASCF Londýn 2003, (překlad do češtiny HZ Praha 2003). ISBN [6] Báča, J.: Bilanční direktivy Evropské unie, VŠE v Praze 1999, ISBN [7] Fireš, B., Zelenka, V.: Oceňování aktiv a dluhů v účetnictví, 2. vydání, Management Press, Praha ISBN [8] Stickney, C. P., Weil, R. L.: Financial Accounting: An Introduction to Concepts, Methods, and Uses. South Western College Publishing ISBN

13 F1 Fakulta financí a účetnictví Název předmětu: Domény (nebo části domén), které předmět obsahuje: Zpracoval/a/i, Předkládající fakulta/y: D. Finanční teorie, politika a instituce 12. Economic Policy and Public Finance 13. Financial Institutions and Markets 1. Jméno: Doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. Telefon: bojka@vse.cz Katedra veřejných financí 2. Jméno: Prof. Ing. Zbyněk Revenda, CSc. Telefon: revy@vse.cz Katedra měnové teorie a politiky Fakulta financí a účetnictví Minimální rozsah znalostí Student získá znalosti o základních funkcích a struktuře veřejných a soukromých finančních institucí, o fungování peněžního oběhu a finančních trhů a o vzájemných souvislostech mezi peněžními, finančními a reálnými veličinami (např. měnovými agregáty, úrokovou mírou, měnovým kurzem, saldem státního rozpočtu, cenovou hladinou, ekonomickým růstem a zaměstnaností). Teoretický výklad příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu, emise a oběhu peněz a fungování finančních trhů bude spojen s výkladem konkrétní praxe a hlavních trendů v tržních ekonomikách se zaměřením na Českou republiku a Evropskou unii. Student bude seznámen se vzájemnými souvislostmi rozpočtových deficitů, veřejného dluhu a s jeho financováním prostřednictvím finančního trhu. Dále se seznámí se strukturou finančních instrumentů, s jejich emisí a obchodováním na sekundárních trzích a s determinantami vývoje jejich cen. Podrobnější obsah předmětu zahrnuje popis struktury přímých a nepřímých daní, investičních a neinvestičních výdajů státního rozpočtu, popis bilance a operací centrální banky a komerčních bank a operace na finančních trzích, včetně devizových trhů. Minimální rozsah přímé výuky v hodinách přednášky: 4 cvičení: 0 semináře:0 Forma výuky přednášky individuální konzultace samostudium Podíl domén v předmětu Číslo a název domény % podíl poznámka 12. Economic Policy and Public Finance 13. Financial Institutions and Markets

14 Literatura Příloha C: Návrh předmětů celoškolně povinného základu F1 Fakulta financí a účetnictví [1] Hamerníková, B., Kubátová, K.: Veřejné finance - učebnice. Eurolex Bohemia, Praha s. ISBN [2] Hamerníková, B., Kubátová, K.: Veřejné finance - cvičebnice. Eurolex Bohemia, Praha s. ISBN [3] Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P. Dvořák, P., Brada J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví (3. přepracované vyd.). Management Press, Praha s. ISBN

15 F1 Fakulta financí a účetnictví Název předmětu: E1. Finance podniku (verze F1) Domény (nebo části 6. Corporate finance domén), které předmět obsahuje: Zpracoval/a/i, 1. Jméno: doc. Ing. Petr Marek, CSc. Telefon: pema@vse.cz katedra: financí a oceňování podniku 2. Jméno: prof. Ing. Miloš Mařík, CSc. Telefon: marik@vse.cz katedra: financí a oceňování podniku Předkládající fakulta/y: financí a účetnictví Minimální rozsah znalostí Cíl předmětu Finance podniku spočívá v tom, aby znalosti v tomto předmětu dosažené umožnily studentům zvládnout problematiku nezbytnou pro přijímání dlouhodobých investičních i krátkodobých operativních finančních rozhodnutí v podniku. Cvičení budou zaměřena tak, aby vedla k získání zručnosti ve finančně matematických kalkulacích a současně i k praktickým návykům pro analyzování účetních výkazů a pro sestavování finančních plánů. Předmět bude propojovat problematiku financí podniku s ostatními finančními a účetními disciplínami, především pak s finančním a manažerským účetnictvím a s daňovými otázkami. Konečně výklad umožní studentům seznámení s klasickou i moderní finanční teorii, moderními finančními produkty a zvláštnostmi ve financích podniku, např. v oblasti oceňování podniků, spojování podniků či řízení holdingových společností. Minimální rozsah přímé výuky v hodinách přednášky: 90 (2 x 45 ) cvičení: 0 semináře: 0 Forma výuky přednášky individuální konzultace samostudium e-learning Podíl domén v předmětu Číslo a název domény % podíl poznámka 6. Corporate finance 100 Přímá výuka 50 %, individuální konzultace 10 %, samostudium 20 %, e-learning 20 %

16 Literatura Příloha C: Návrh předmětů celoškolně povinného základu F1 Fakulta financí a účetnictví Základní literaturu bude tvořit učebnice Studijní průvodce financemi podniku (autor: Petr Marek, vydavatel: Ekopress, rok vydání: 2004), která je speciálně připravovaná pro tento kurz. V publikaci se nachází řešené příklady, další příklady a otázky na procvičení, přehled základních pojmů. Pro potřeby další práce s literaturou budou vytvořeny samostatné internetové stránky. Hlavní cíl těchto stránek spočívá v průběžné aktualizaci textu učebnice s ohledem na změny v zákonech a v hospodářské politice státu, na tvorbu nových finančních instrumentů nebo na vznik nových finančních teorií. Pochopitelně zde bude upozornění i na případné tiskové či obsahové chyby. Uživatelé stránek dále naleznou řešení otázek a příkladů uvedených v učebnici, anglicko-český a česko-anglický slovník pojmů a podpůrné soubory v MS Excelu. Předpokládá se i stránka sloužící k odpovědím na otázky a připomínky studentů k učebnímu textu

17 F2 Fakulta mezinárodních vztahů F2 Fakulta mezinárodních vztahů Název předmětu: F. Právo Domény (nebo části domén), které předmět obsahuje: Zpracoval/a/i, Předkládající fakulta/y: Minimální rozsah znalostí 15. Private Commercial Company and Employment Law 16. Constitutional and Administrative Environment of Business 1. Jméno: doc. JUDr. Zbyněk Švarc Telefon: katedra: podnikového a evropského práva 2. Jméno: prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc. Telefon: dvorakvl@vse.cz katedra: politologie Fakulta mezinárodních vztahů Úloha státu, jeho orgánů, politiky a práva při formování a ovlivňování společenských vztahů, zejména v hospodářské oblasti. Prameny mezinárodního, evropského a vnitrostátního práva a jejich vzájemné vztahy. Právo a systém práva v ČR, charakteristika veřejného práva a jeho základních odvětví práva ústavního, správního, finančního a trestního. Listina základních práv a svobod. Právní normy, jejich platnost, působnost a výklad. Realizace a aplikace práva státními orgány, rozhodování o právech, povinnostech a právem chráněných zájmech. Právní vztahy. Zákonnost. Právní odpovědnost. Právní vztahy při podnikání. Právní postavení podnikatelů a podmínky výkonu podnikatelské činnosti. Obchodní společnosti. Smluvní vztahy při podnikání. Průmyslové vlastnictví. Ochrana hospodářské soutěže. Řešení sporů. Právní vztahy při zaměstnávání občanů. Individuální a kolektivní pracovní právo. Minimální rozsah přímé výuky v hodinách přednášky: 4 cvičení: - semináře: - Forma výuky přednášky individuální konzultace samostudium Podíl domén v předmětu Číslo a název domény % podíl poznámka 15. Private Commercial Company and 60 Employment Law 16. Constitutional and Administrative Environment of Business

18 Literatura Příloha C: Návrh předmětů celoškolně povinného základu F2 Fakulta mezinárodních vztahů [1] ČEŠKOVÁ, M. - CHVÁTALOVÁ, I. - SPIRIT, M. - VALENTA, Z.: Základy práva, 2002, ISBN [2] KALINOVÁ, M. - KOTOUČOVÁ, J. - ŠVARC, Z.: Obchodní právo, 2003, ISBN [3] VODIČKA, K. CABADA, L.: Politický systém ČR, 2003, ISBN

19 F2 Fakulta mezinárodních vztahů Název předmětu: Domény (nebo části domén), které předmět obsahuje: Zpracoval/a/i, Předkládající fakulta/y: G. Mezinárodní ekonomie 14 International Economics (Mezinárodní ekonomie) 17 EU-institutions and EU-legislation (Instituce a právní systém EU) 1. Jméno: prof. Ing. Václav Kubišta, CSc. Telefon: kubista@vse.cz katedra: Mezinárodního obchodu 2. Jméno: doc. Ing. Eva Cihelková, CSc. Telefon: 5210, cihelka@vse.cz katedra: Světové ekonomiky Mezinárodních vztahů Minimální rozsah znalostí Mezinárodní ekonomie v navrhovaném pojetí je ucelenou verzí na evropských a světových univerzitách velmi rozšířené vědní a pedagogické disciplíny. V souladu s charakterem moderní Mezinárodní ekonomie (obecně teoretickým a hospodářskopolitickým aplikačním) obsahuje klíčová témata obojího zaměření. Důraz je položen na teoretické pasáže. Absolvováním první části předmětu se student seznámí se dvěma hlavními oblastmi Mezinárodní ekonomie mezinárodním obchodem a mezinárodním měnovým a finančním systémem. V oblasti mezinárodního obchodu bude schopen vysvětlit význam a efekty vyplývající z realizace mezinárodního obchodu a zároveň i důsledky vyplývající z aplikace konkrétního typu obchodní politiky, a to jak ve vztahu k jednotlivým spotřebitelům, tak i národním ekonomikám, včetně odlišení ekonomik na různém stupni rozvoje. V oblasti mezinárodního měnového a finančního systému budou znalosti studenta zahrnovat především možnosti a dopady realizace konkrétních forem hospodářské politiky při různém nastavení systému měnových kurzů. Bude se orientovat v otázkách fungování mezinárodních finančních trhů a jednotlivých nástrojů používaných v jejich rámci. Cílem předmětu v druhé části je přiblížit studentům jevy, vývojové procesy a tendence světové ekonomiky; objasnit uvedené jevy doplněním teoretických poznatků, východisek zkoumaných problémů či aktuálních změn ve světové ekonomice; orientovat je v globální a regionální problematice světové ekonomiky s ohledem na členství ČR v Evropské unii a její nové začlenění do současné mezinárodní dělby práce. Témata zabývající se institucionalizací a fungováním EU prohloubí ekonomické a právní znalosti studentů ve speciální oblasti mezinárodních vztahů a komunitárního práva. Minimální rozsah přímé výuky v hodinách přednášky: 4 hodiny VŠE, 6 ECTS kreditů Část I. 1. Mezinárodní ekonomie směna a specializace, mezinárodní obchod, absolutní a komparativní výhoda, přínosy z obchodu, světová cena úvod do studia Mezinárodní ekonomie část I. 2. Klasické teorie mezinárodního obchodu 3. Neoklasické teorie mezinárodního obchodu 4. Mezinárodní pohyby výrobních faktorů a jejich dopad na světový obchod a národní ekonomiky, mezinárodní pohyby pracovní síly a kapitálu 5. Mezinárodní obchod a ekonomický růst

20 F2 Fakulta mezinárodních vztahů 6. Obchodní politika zahraničně obchodní politika, mezinárodní obchodní politika, nástroje a dopady obchodní politiky, protekcionismus, zóna volného obchodu, celní unie 7. Platební bilance, běžný účet, finanční účet, vyrovnávací mechanismy platební bilance, zahraniční dluh 8. Peníze, úrokové sazby, kurzové režimy, teorie parity kupní síly 9. Mezinárodní měnový systém a finanční instituce, vývoj měnových systémů, Mezinárodní měnový fond, skupina Světové banky 10. Měnová politika v otevřené ekonomice pevné a flexibilní měnové kurzy, expanzivní a restriktivní politika, cíle a nástroje, druhy protiinflační politiky 11. Teorie optimální měnové oblasti 12. Mezinárodní finanční trhy a jejich nástroje Část II. 13. Mezinárodní ekonomie a světová ekonomika úvod do studia Mezinárodní ekonomie část II. 14. Globalizující se světová ekonomika 15. Institucionální uspořádání světové ekonomiky 16. Teorie moderního ekonomického růstu a strukturální změny ve světové ekonomice 17. Základy teorie integrace a regionalismu ve světové ekonomice 18. Regionální integrační seskupení: případy a jejich komparace 19. Světová ekonomika a Evropská unie (EU) 20. Instituce EU 21. Prameny práva EU a rozhodovací procesy 22. Právní a ekonomické základy vnitřního trhu EU 23. Právní a ekonomické základy Evropské hospodářské a měnové unie 24. Mezinárodní subjektivita a vnější vztahy EU Forma výuky přednášky projekt samostudium Podíl domén v předmětu Číslo a název domény % podíl poznámka 14 International Economics EU-institutions and EU-legislation 35 Literatura Literatura k části I. [1] Krugman, P. R., Obstfeld, M.: International Economics. Fifth Edition, Addison-Wesley Publishing Company, 2000, ISBN X [2] Appleyard, D.R., Field, A. J.: International Economics. Fourth Edition, McGrew-Hill, 2001, ISBN [3] Kubišta, V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy. Praha : HZ Editio, 1999, ISBN [4] Kalinská, E., Petříček, V. a kol.: Mezinárodní obchod I. Praha : VŠE, Nakladatelství Oeconomia, 2003, ISBN