Právní situace litoměřické diecéze v letech

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Stanislav Přibyl Právní situace litoměřické diecéze v letech Legal Situation in the Diocese of Litoměřice from 1989 to 2010 Autoreferát disertační práce Praha 2014

2 Bibliografická citace PŘIBYL, Stanislav. Právní situace litoměřické diecéze v letech [disertační práce]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, s. Anotace První kapitola práce se věnuje historickému pohledu na problematiku. Popisuje dějiny litoměřické diecéze od založení kapituly v roce 1057, dějiny diecéze od roku založení 1655 až po rok 1989 a dále podrobně probírá události let (episkopát Mons. Josefa Koukla po patnáctiletém období sedisvakance v kontextu obnovy diecéze po pádu komunistického režimu, situaci diecéze za biskupa Pavla Posáda a následné období administrace diecéze Dominikem Dukou, nástup biskupa Jana Baxanta). Ve druhé části práce, rozdělené do pěti kapitol, je zpracováno zvolené období tematicky podle odvětví kanonického práva. Zabývá se řízením diecéze, personálními a územně správními poměry, sleduje výkon moci legislativní, moci správní a moci soudní při tvorbě a aplikaci kanonického práva v období let Práce si všímá činnosti diecézních biskupů, generálních a biskupských vikářů, biskupské kurie, popisuje výkon soudní moci v diecézi a věnuje se právnímu stavu i mimo centrum diecéze, tedy ve farnostech, charitách a dalších subjektech. V závěru práce autor vyhodnocuje právní kulturu a úroveň právního stavu litoměřické diecéze ve sledovaném období. Klíčová slova diecéze, biskup, litoměřická diecéze, diecézní kurie, legislativní moc, správní moc, soudní moc Abstract The first part of the doctoral thesis approaches its topic from the historical point of view: firstly, it summarises the history of the Diocese of Litoměřice from the erection of the Chapter of Canons in 1057; secondly, it briefly describes the history of the Diocese from its foundation in 1655 to 1989; thirdly, the events from 1989 to 2010 are discussed in detail, i.e. the episcopacy of Msgr. Josef Koukl after 15 years of vacant see in the context of the reconstruction of the Diocese after the fall of the communist regime, the situation in the Diocese during the episcopacy of Bishop Pavel

3 Posád, the following period when the Diocese was administered by Dominik Duka and finally the time after Bishop Jan Baxant took canonical possession. The second part of the doctoral thesis is divided into five chapters and approaches the chosen period thematically according to the branches of the Canon Law. It tackles the governance of the Diocese, personnel and territorial-administrative matters, the exercise of the legislative, administrative and judicial power within the establishment and application of the Canon Law from 1990 to The thesis investigates activities of the Diocesan Bishops, of the Vicars General and Episcopal Vicars and of the Diocesan Curia; it deals with the exercise of the judicial power in the Diocese and tackles also the juridical situation out of the centre of the Diocese, i.e. in parishes, caritas and other entities. In conclusion, the author assesses the juridical culture and the level of the juridical state in the Diocese of Litoměřice in the given period. Keywords Diocese, Bishop, Diocese of Litoměřice, Diocesan Curia, Legislative Power, Administrative Power, Judicial Power Stav tématu před zpracováním Zvolené téma nebylo nikdy zpracováno. Řešení práce vycházelo ze studia nikdy nepublikovaných pramenů, případě pramenů sice publikovaných, avšak nikdy systematicky nezpracovaných. Metodika zpracování doktorské disertační práce Práce studuje dané téma pohledem historie, dějin práva. Vychází z předpokladu, že obecné právní normy kanonického práva předpokládají další tvorbu právních norem a aplikaci práva v životě diecéze. Práce využívá především metody analytickoinduktivní, deskriptivní, a komparativní. Zpracování doktorské disertační práce začalo výběrem a zpracováním pramenného materiálu. Použitý pramenný fond obsahoval několik desítek archivních krabic neuspořádaného materiálu listin litoměřických biskupů a biskupské kurie. Zachovalost některých listin byla na hranici čitelnosti. Nejprve bylo nutno materiál uspořádat, a poté z něj teprve vybrat dokumenty ke zpracování tématu. Druhým zdrojem informací pramenného charakteru byla kuriální akta litoměřického

4 biskupství. Nejprve byly informace uspořádány chronologicky, později vybrány do jednotlivých tematických celků podle odvětví kanonického práva. Následovala komparace právní reality s ideální podobou aplikace práva, danou Kodexem kanonického práva a dalšími prameny vyšší právní síly. Takto uspořádaná a zhodnocená fakta dokládající právní situaci diecéze ve zvoleném období dovolila nakonec zhodnotit úroveň této situace. Cíle bádání Cílem bádání bylo zjistit a popsat právní situaci litoměřické diecéze v období let a zhodnotit pomocí tohoto obrazu situace právní stav a kulturu v diecézi během tohoto zvoleného období. Výčet nejdůležitějších použitých pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů Prameny: Acta Curiae Episcopalis Litomericensis (ACEL) Listiny litoměřických biskupů a Biskupství litoměřického Související normy Svatého stolce Související normy České biskupské konference Související normy diecézí v České republice Sekundární literatura: BIER, Georg. Die Rechtsstellung des Diözesanbischofs: nach dem Codex Iuris Canonici von Würzburg: Echter, s. ISBN CATALANO, Alessandro. Zápas o svědomí: kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu ( ) a protireformace v Čechách. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. Česká historie, sv. 18. ISBN FRIND, Anton. Kirchengeschichte Böhmens im Allgemeinen und in ihrer besonderen Beziehung auf jetzige Leitmeritzer Diöcese, Prag: Verlag von Friedrich Tempsky, sv. FRIND, Anton. Kurze Geschichte der Bischöfe von Leitmeritz. Chomutov: Nákladem vlastním, s.

5 [GREEN, Thomas J.]. A manual for bishops: rights and responsibilities of diocesan bishops in the revised code of canon law. Rev. ed. Washington D.C: United States Catholic Conference, s. ISBN HRDINA, Ignác Antonín. Kanonické právo: dějiny pramenů, teorie, platné právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. ISBN HRDINA, Antonín Ignác. Náboženská svoboda v právu České republiky: (podle právního stavu k ). 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, s. ISBN X. HRDINA, Ignác Antonín. Texty ke studiu konfesního práva: II. Český stát. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN JÄGER, Petr. Svoboda vyznání a právní poměry církví a náboženských společností v letech In: BOBEK, M. MOLEK, P. ŠIMÍČEK, V. (eds.) Komunistické právo v Československu. Kapitoly z dějin bezpráví. Mezinárodní politologický ústav, Masarykova unverzita: Brno. 2009, s KRINKE, Filip. Úřední listy litoměřické diecéze s bližším přihlédnutím k jejich vývoji v první polovině 20. století. Litoměřice, s. Seminární práce. Univerzita Karlova. KŘÍŽ, Jakub. Zákon o církvích a náboženských společnostech: komentář. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, xviii, 366 s. Beckovy malé komentáře. ISBN LÜDICKE, Klaus et al. Münsterischer Kommentar zum Codex iuris canonici hrsg. von Klaus Lüdicke. Unter Mitarb. von Rudolf Henseler... Grundwerk. 2013: Ludgerus Verlag, sv. ISSN MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, s. ISBN MACEK, Jaroslav. Biskupství litoměřické. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, s. ISBN NEZBEDOVÁ, Lenka. Sekulární institut Dílo blažené Zdislavy. Olomouc, s. Bakalářská práce. CMTF UP.

6 NĚMEC, Damián: Manželské právo katolické církve s ohledem na platné české právo, Praha, Kostelní Vydří: 2006, Krystal OP, Karmelitánské nakladatelství. 215 s. OLEKŠÁK, Michal. Administrátoři in materialibus v českých diecézích. Praha, s. Bakalářská práce. KTF UK. Vedoucí práce Aleš Opatrný. PINTO, Pio V. Commento al Codice di diritto canonico. 2. ed. Città del Vaticano: Libreria editrice vaticana, c2001, lxii, 1241 p. ISBN POLC, Jaroslav V. Stručný přehled dějin českých a moravských diecézí po třicetileté válce. Praha: KTF UK, s. PŘIBYL, Stanislav [doc.]. Církevněprávní studie. 1. vyd. Chomutov: L. Marek. 2012, 343 s. Deus et gentes. ISBN PŘIBYL, Stanislav [doc.]. Konfesněprávní studie. 1. vyd. Brno: L. Marek, s. Deus et gentes, sv. 8. ISBN PŘIBYL, Stanislav [doc.]. Ekumenismus a právo. 1. vyd. Brno: Marek, s. ISBN PŘIBYL, Stanislav. Úřad generálního vikáře: The Office of the Vicar General. Praha, s. Licenciátní práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. RABAS, Josef. Biskup Anton Alois Weber. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, s., [12] s. obr. příl. ISBN SEIFERT, Adolf. Die Leitmeritzer Diözese nach ihren geistlichen und topographischen Beziehungen. Saaz: Selbstverlag des Verfassers, iii, 300 s. SCHLENZ, Johann Evangelist. Geschichte des Bistums und der Diözese Leitmeritz: I. Teil: Geschichte der Gründung des Bistums Leitmeritz. Warnsdorf: Verband der deutschen katholischen Geistlichkeit Böhmens, XXX, 396 s. SCHLENZ, Johann Evangelist. Geschichte des Bistums und der Diözese Leitmeritz: II. Teil: Maximilian Rudolf Freiherr von Schleinitz und seine Zeit. Warnsdorf: Verband der deutschen katholischen Geistlichkeit Böhmens, XXVII, 662 s. SZELIGA Józef, Status prawny i funkcjonowanie kapituły Litomierzyckiej w latach Studium Historyczno-Prawne, magistersko-licenciátní práce, Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin s. včetně příloh.

7 TRETERA, Jiří Rajmund a Stanislav PŘIBYL. Konfesní právo a církevní právo. 1. vyd. Praha: Jan Krigl, s. ISBN X. Seznam publikací doktoranda PŘIBYL, Stanislav. Úřad generálního vikáře: The Office of the Vicar General. Praha, s. Licenciátní práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. PŘIBYL, Stanislav. Farnost v římskokatolické církvi: Pokus o pohled na reformu farní duchovní správy v litoměřické diecézi. Revue církevního práva , č. 3, s ISSN PŘIBYL, Stanislav. Založení litoměřické diecéze: Právněhistorické souvislosti. Revue církevního práva 56. Praha: Společnost pro církevní právo, 2013, roč. 2013, č. 3, s ISSN Shrnutí práce Předkládaná disertační práce se zabývá právní situací litoměřické diecéze v letech Dvacet jeden rok dějin litoměřické diecéze v proměňující se společnosti byl zvolen jako dostatečně rozsáhlý a zajímavý vzorek právních dějin této místní církve. Kromě primárních pramenů tedy písemností přijatých na Biskupství litoměřickém a odeslaných z něho, byla dalším klíčovým zdrojem informací akta kurie. Ta byla v průběhu sledovaného období nejprve psána na psacím stroji a cyklostylována, později psána na počítači a tištěna a v nejnovějším období potom publikována současně v tištěné a v elektronické podobě. Dalším nepostradatelným pracovním nástrojem byl Kodex kanonického práva, protože byla použita především komparativní metoda. Kodex stanovil ideální měřítko právního stavu, zatímco listiny a další dokumenty stav faktický. Toto srovnání umožnilo hodnotit právní stav diecéze jak v jednotlivých případech, tak nakonec v celku. Ukázalo se však, že měřítko Kodexu nebylo všemohoucí. Nastalo mnoho situací, kde se nebylo možné uchýlit k srovnání s touto základní právní normou, ale kdy bylo potřeba použít analogie nebo se pokusit o vlastní právní konstrukci, protože uvedená problematika nebyla v Kodexu pojednána. Tak tomu bylo i v bezesporu

8 nejzajímavější skutečnosti právní situace v diecézi při souběžném bytí apoštolského administrátora a diecézního biskupa. Cílem práce je popsat právní stav litoměřické diecéze v období, kdy zastávali úřad litoměřického biskupa Josef Koukl, Pavel Posád a Jan Baxant. Vědecký přínos nechť je spatřován ve zveřejnění a systematickém uspořádání nikdy nepublikovaných pramenů, které mohou pomoci nahlédnout na právní realitu nedávné minulosti církve v severozápadních Čechách. První část práce, tedy první kapitola, se věnuje historickému pohledu na právní situaci litoměřické diecéze. Od první písemné zmínky, která dokládá právní stav na území diecéze, totiž zprávy o založení kapituly v roce 1057, následuje stručný přehled dějin kapituly jako základního nositele právní identity až do roku 1655, kdy byla založena litoměřická diecéze. Její dějiny potom byly především dějinami biskupů, následují proto jejich stručné medailony. Důležitým mezníkem bylo podstatné rozšíření území diecéze v roce Zvolené období let je na závěr první kapitoly pojednáno obšírněji. Druhý oddíl práce, rozdělený do pěti kapitol (druhé šesté), sleduje svým členěním až na několik výjimek jednotlivá právní odvětví kanonického práva. Druhá kapitola dizertace se věnuje litoměřické diecézi coby místní církvi. Pojednává o diecézních biskupech v letech , o jejich jmenování a převzetí úřadu, o jejich roli v biskupské konferenci. Popisuje situaci diecéze v dobách sedisvakance a úlohu metropolity v tomto období. Dále se zabývá diecézní kurií, jejími představiteli a jednotlivými grémii. Nakonec pojednává o pětiletých hlášeních o stavu diecéze a návštěvách biskupů Ad limina. Kapitola třetí je věnována personálnímu zajištění a územně správní struktuře diecéze ve zvoleném období. Zabývá se kněžským seminářem, teologickou fakultou i Teologickým konviktem, dále popisuje pohyb duchovních, tedy exkardinaci a inkardinaci, pozbytí duchovního stavu. Věnuje se rovněž problematice kanonických vizitací a analyzuje účast laiků na duchovní správě. Další subkapitola je věnována územně správní struktuře diecéze, totiž samotnému území diecéze, které prošlo změnou v roce 1993 v souvislosti se založením plzeňské diecéze, farnostem a farářům, vikariátům a okrskovým vikářům. Následuje pojednání o podílu řeholních

9 společností na právním stavu diecéze a o konsociacích, které byly ve zvoleném období důležitým prvkem života diecéze. Čtvrtá kapitola se zabývá výkonem legislativní, respektive normotvorné moci. Přestože se nepodařilo najít ani jeden zákon ve vlastním smyslu slova, který by vydal diecézní biskup, vyskytovaly se alespoň právní obyčeje. Důležitým normativním nástrojem regulace právních vztahů potom byly stanovy diecézních grémií a veřejných sdružení křesťanů. Pátá kapitola práce je věnována výkonu správní moci. Po pojednání o realizaci magisteriálního práva, zahrnující katechezi, školství a akademickou pastoraci následuje nejobsáhlejší pasáž o aplikaci sanktifikačního práva. Zabývá se právními úkony ve spojení s jednotlivými svátostmi, ostatními bohoslužbami, posvátnými místy a dobami. Třetí subkapitolou je potom text o výkonu majetkového práva. Ten se zabývá nabýváním majetku, financováním nejrůznějších potřeb diecéze, správou majetku a jeho zcizováním. Poslední, šestá kapitola je věnována výkonu moci soudní. Po pojednání o zřídka aplikovaném trestně právním řízení následuje manželsko-právní problematika, řešená jak u Interdiecézního a Metropolitního církevního soudu v Praze, tak vlastními silami diecézních tribunálů. Na úplný závěr práce je potom zařazena zmínka o snahách po vzniku vlastního diecézního soudu litoměřické diecéze. Závěrem lze konstatovat, že litoměřičtí biskupové a jejich úřady používali kanonické právo jako nástroj pro výkon své služby, spíše však pro řešení situací ad hoc, než systematicky. Mezi zajímavé oblasti, zpracovávané v dizertaci práce lze zařadit vznik plzeňské diecéze a s ní spojenou změnu hranic diecéze litoměřické, právní stav diecéze v období, kdy byla spravována apoštolským administrátorem, rozličné formy sdružování křesťanů a problém struktury a restrukturalizace farní duchovní správy. Práce se rovněž pokouší poukázat na některé relikty doby minulé, především uvíznutí v provizorních řešeních v některých oblastech. Summary of the doctoral thesis The doctoral thesis investigates the juridical situation in the Diocese of Litoměřice from 1989 to Amid changes in society, the period of twenty-one years has been

10 chosen as a sufficiently long and interesting sample of the juridical history of this local Church. Apart from primary sources, i.e. documents received and delivered by the Bishopric of Litoměřice, another core source of information has been Acta Curiae, i.e. the official journal. It was typed on a typewriter and cyclostyled at the beginning of the examined period, written on a computer and printed later and published both in a printed and electronic version in the recent years. The Code of Canon Law has represented another essential instrument because the comparative method has been applied mainly. The Code of Canon Law has set an ideal benchmark of the juridical state whereas papers and other documents have reflected the real one. This comparison has enabled to assess the juridical situation of the Diocese both in single cases and as a whole. Nevertheless, it has become evident that the Code of Canon Law has not been the only and sufficient point of reference: there have been a number of situations in which it has been impossible to compare them with this fundamental legal norm. Therefore, it has been necessary to use analogy or to try to find out one s own juridical construction due to the fact that the given problematic is not treated in the Code. Such a situation has occurred too when the certainly most interesting state of the Diocese has been investigated from the juridical point of view, i.e. the simultaneous presence of the Apostolic Administrator and the Diocesan Bishop. The goal of the thesis consists in description of the juridical state in the Diocese of Litoměřice when the office of the Bishop of Litoměřice was held by Josef Koukl, Pavel Posád and Jan Baxant. The scientific contribution lies in the fact that sources have been published and arranged systematically which had never been published before and which may help when approaching the recent juridical reality of the local Church in north-west Bohemia. The first part of the thesis, i.e. its first chapter, approaches the juridical state in the Diocese of Litoměřice from the historical point of view. Firstly, it summarises the history of the Diocese of Litoměřice from the first written record, which proves the juridical state on the territory of the Diocese, i.e. the document related to the erection of the Chapter of Canons in Secondly, it briefly describes the history of the Chapter of Canons as a fundamental juridical entity until 1655 when the Diocese of

11 Litoměřice was founded. Its history equalled especially the history of its Bishops; therefore, thirdly, their brief curricula vitae follow. A turning point represented the year 1784 when the territory of the Diocese was extended. Finally, the investigated period from 1989 to 2010 is discussed in detail. The second part of the doctoral thesis is divided into five chapters (from the second to the sixth one) and, with few exceptions, follows the single juridical branches of the Canon Law. The second chapter of the thesis approaches the Diocese of Litoměřice as a local Church. Firstly, it deals with the Diocesan Bishops from 1989 to 2010, with their nomination and taking possession and with their role within the Conference of Bishops. Secondly, it discusses the situation of the Diocese when the episcopal see was vacant and describes the role of the metropolitan in that period. Thirdly, it examines the Diocesan Curia, its representatives and the single bodies. Finally, it tackles the quinquennial reports on the state of the Diocese and the Bishops visits ad limina. The third chapter concerns the personnel and the territorial-administrative structure of the Diocese in the given period. Firstly, it tackles the major seminary, the faculty of theology and the preparatory seminary. Secondly, it describes the movement of the clerics, i.e. their excardination, incardination and loss of the clerical state. Thirdly, it discusses the canonical visitations and analyses the participation of the laypersons in the spiritual administration. Fourthly, it examines the territorial-juridical structure of the Diocese, i.e. the territory itself, which changed due to the erection of the Diocese of Plzeň in 1993, parishes and parish priests, vicariates and vicars forane. Fifthly, it analyses the participation of the religious institutes in the juridical situation in the Diocese and of the associations of the laity, which represented an important strand in the life of the Diocese during the examined period. The fourth chapter regards the exercise of the legislative power, i.e. law-making power. Despite the fact that the author has not succeeded in finding a single law in the proper sense issued by a Diocesan Bishop, customs were present at least. Statutes of Diocesan bodies and of public associations represented important normative instruments related to the regulation of juridical relations.

12 The fifth chapter examines the exercise of the administrative power. After discussing the establishment and application of the magisterial law which includes catechesis, education and academic pastoral work, the most comprehensive part follows which investigates the application of the sacramental law: juridic acts related to the single sacraments, to other acts of divine worship and to sacred places and times are tackled. The third subchapter approaches the exercise of the property law: it discusses the acquisition of goods, the financing of the various necessities in the Diocese, the administration of goods and their alienation. The last sixth chapter approaches the exercise of the judicial power. Firstly, it investigates the penal process applied rarely. Secondly, marriage processes are discussed: they were treated by both the Interdiocesan and Metropolitan Ecclesiastical Tribunal in Prague and by Diocesan Tribunals. Finally, the efforts to establish the Diocesan Tribunal of the Diocese Litoměřice are mentioned. In conclusion it is to be stated that the Bishops of Litoměřice and their offices used Canon Law as an instrument for the exercise of their service, however, rather for ad hoc solutions for concrete situations than systematically. The erection of the Diocese of Plzeň which implied the change of the borders of the Diocese of Litoměřice, the juridical state of the Diocese in the period when it was administered by the Apostolic Administrator, diverse forms of associations of the Christian faithful and the problem related to the structure of the parish spiritual administration and its restructuring are to be considered interesting issues tackled in the doctoral thesis.