DRAJBORNA SOBĚ září ročník. Jívka Vernéřovice, část Studnice, řečená Drajborna.

Transkript

1 DRAJBORNA 5. ročník SOBĚ září 2017 Jívka Vernéřovice, část Studnice, řečená Drajborna Katalog vydaný ke čtyřiadvacetihodinové výstavě -1-

2 Motto: Blbnem, tudíž jsme... Tiskovým mecenášem výstavy DRAJBORNA SOBĚ je TISK OFSET a.s., DŮM TISKU TRUTNOV a GALERIE DOMU TISKU -2-

3 DRAJBORNA SOBĚ aneb Výtvarná čtyřiadvacítka popáté Drazí přátelé, výtvarníci, diváci, zatímco se v minulosti komunisté rádi chlubili výsledky svých pětiletých plánů, které však později vzaly za své, také my máme za sebou jednu pětiletku. My se ale můžeme chlubit oprávněně, protože je to pětiletka úspěšná. Čtyřiadvacetihodinová výstava Drajborna sobě, která rok co rok nabízí na jeden den žánrově rozmanitá výtvarná díla přátel, má právě letos pět roků. Není to ale žádný předškolák! Naopak každoročně rozšiřuje kulturní obzory diváků a navíc má už tradičně skvělou návštěvnickou kulisu. Stodola a její okolí za chalupou Romana Rejholda se staly ideálním výstavním prostorem, který svými výtvory zaplňuje rok od roku větší počet výtvarníků. V prvním ročníku jich bylo osm, v dalším už jedenáct, ve třetím o jednoho více a ve čtvrtém třináct. A letos? Letos jich je čtrnáct a patrně i v dalších ročnících dojde k nárůstu. Přestože každý rok bývá problém dát všechny vystavující v souvislosti s doprovodným katalogem dohromady, letos to šlo poměrně hladce a téměř všichni potvrdili účast. Stejně jako loni se můžeme těšit na sochy Milana Váchy či půvabné loutky jeho ženy Šárky Váchové. Obohacením budou i videa neskutečně kreativní Alžběty Bačíkové. Potřetí na Drajborně vystavuje své originální dílo také Luděk Rathouský. Co by to bylo za čtyřiadvacetihodinovku, kdyby na ni chyběli fotografové a bratři Olda Šlegr a Milan Šlégr. Ten první s krátkým e tentokrát představuje lehce erotický a dynamický akt s živou modelkou, kterou vyměnil za figurínu. Druhý s dlouhým é je věren v souladu s tradicí podmořskému světu. Panu domácímu Romanu Rejholdovi zase pro změnu sluší malba tvořená kombinovanými technikami. Do medailonku v katalogu nic nepiš, stačí datum narození, ať všichni vědí, že tady možná vystavuji naposledy, prohlásil černohumorně další drajbornský chalupář Karel Štěpánek. Dva loňští novicové, malířka Vendulka Henclová a autor vitráží Jiří Černohorský neodmítli pozvání ani letos, a to je moc dobře, protože jejich díla tuto proslulou kulturně společenskou událost hodně posunula. Na místo činu se po roční pauze vrací fotografka Eva Kešnerová. Drajborna by nebyla Drajbornou, kdyby na ni chyběl hravý Štěpán Klas. Letos by to mělo být, oproti minulému fenoménu tak zvané chalupářské kolekce, opět trochu něco undergroundově povznášejícího, slíbil Štěpán a jak řekl, tak udělal. Evergreenem výstavy Drajborna sobě jsou už tradiční výmluvy broumovského výtvarníka Petra Spacáka Staňka. Toho s přibližujícím se termínem vernisáže, aniž bych s ním mluvil, slyším: Nic nemám hotového, nemám čas, musím dělat jiné věci. Letos, neb jsem tušil totéž, jsem Spacákovi dal týden na rozmyšlenou. A opět jsem slyšel: Nic nemám hotového, nemám čas, musím dělat jiné věci. A odřekl letošní účast, což je velká škoda. Naštěstí se objevila adekvátní náhrada. Na scénu Drajborny poprvé vstupuje náchodská malířka Zuzka Vodáková. No, a popáté ohromím svými lepenicemi zdejší publikum také já. Protože máme jubileum, odpovídá tomu také doprovodný program. Návštěvníkům při vernisáži zahraje jazzem zasažený náchodský kontrabasista Marek Macek. Těšit se lze rovněž na olešenského Shakespeara Vlastu Klepáčka a olešenského Di Capria Vráťu Hanuše, jinak též červenokostelecké herce. Oba múzou políbení protagonisté vystoupí s pásmem veselých básniček a říkanek při Sobotní chvilce DEPO, což je dementní poezie. Žhavou novinkou letošního jubilejního ročníku je první pojmenovaná ulice na Drajborně. Tu vytvořili Roman Rejhold s přáteli jako připomínku společných výletů do Bretaně. Ulice vede od rohu stodoly přes louku pokrytou kamennými menhiry k osamocenému buku na okraji lesa a nese příznačný název Rue de Menhirs. A jako každoročně rád opakuji a i v dalších ročnících opakovat budu toto: Smyslem čtyřiadvacetihodinové výstavy je mimo jiné umělecky oživit toto poněkud neprávem zapomenuté místo, dát mu nový rozměr, přilákat starousedlíky i přespolní, nabídnout jim trochu toho kumštu a zároveň jim zpestřit jeden víkendový den dříve, než kraj pod Bischofsteinem zahalí melancholická zima. Drajborno sobě! Díky tobě! Hynek Šnajdar -3-

4 alžběta bačíková narozena 1988 Od roku 2015 doktorandkou na FaVU VUT v Brně. Náplní jejího disertačního výzkumu je reflexe dokumentárních tendencí v pohyblivém obraze v současném umění. Svůj teoretický zájem se snaží uplatňovat i ve vlastní umělecké praxi, spojené především s médiem videa. Často narušuje kontinuitu své individuální tvorby spolupracemi s jinými umělkyněmi. Je nepravidelnou přispěvatelkou webové platformy Artalk, Radia Wave a kulturního čtrnáctideníku A2. V roce 2014 absolvovala na FaVU v Ateliéru malířství 2 Luďka Rathouského a Jiřího Franty. V letech se na půdě školy podílela na kurátorském vedení Galerie 209, v současnosti vede společně s Annou Remešovou pražskou Etc. galerii. Žije a pracuje v Praze. -4-

5 JIŘÍ ČERNOHORSKÝ narozen SUPŠ sklářská, Železný Brod obor hutní tvarování skla od roku 1978 samostatná činnost při rozvíjení techniky vitráží 1985 XIII. Výtvarné Léto Maloskalska výstava vitráží ve spolupráci se sklářskými výtvarníky 1987 udělen mistr umělecké řemeslné práce 1992 založen ateliér VITRAJ od roku 2013 znalcem z oboru: sklo se zvláštní specializací restaurování vitráží a vitrají -5-

6 VÁCLAVA HENCLOVÁ narozena , Opočno Studia: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací program Výtvarné umění, Ateliér Prostorové tvorby Činnost: provoz Galerie U Mistra s palmou v Náchodě (s Milanem Henclem), výuka výtvarných předmětů na SŠPTP ve Velkém Poříčí Prezentace (společné výstavy): 1987, 1988 Praha Salón mladých XIII., XIV., 1987 Plzeň Plenér Chocomyšl, 1988, 1989 Upicienále 88, 90, 1989 Svitavy Krajská přehlídka, 1990 Slušovice Galerie Derby, 1990, 1991 Malá galerie SGVU Náchod, 1992 Galerie Pod městem, Úpice, 2013 Hradec Králové Galerie Koruna (s Milanem Henclem), 2015 Konstanz Německo (s Milanem Henclem), 2016 Galerie Domu tisku Trutnov (s Milanem Henclem), od r Náchodský výtvarný podzim SGVU Náchod, doprovodné kresby plakátů ke koncertům Boušín, ilustrace k básním Libora Volného, spolupráce na restaurování poškozených plastik s Jindřichem Roubíčkem (např. sousoší Kalvárie v Litoboři) -6-

7 EVA KEŠNEROVÁ narozena v Trutnově Je členkou Spolku podkrkonošských výtvarníků Trutnov a Volného sdružení východočeských fotografů. V roce 2008 absolvovala Hradeckou fotografickou konzervatoř pod vedením doc. MgA. Josefa Ptáčka a MgA. Ivo Gila. Zvlášť Josef Ptáček, bývalý profesor FAMU, byl určujícím člověkem pro její tvorbu. Výstavy: Od roku 1990 pravidelně vystavuje se Spolkem podkrkonošských výtvarníků 2001 Galerie Quattro Glattfelden (Švýcarsko), společně s V. Součkem, B. Sokolem a Z. Bočarovovou 2010 Muzeum Žacléř, společně s dalšími účastníky česko-polského plenéru zaměřeného na klasickou černobílou fotografii 2011 Chrudim, účast na 12. výtvarném salonu Královských věnných měst 2012 Rathausfoyer Lohfelden (Německo), společně s rakouským řezbářem W. Pirkerem 2012 Muzeum Karkonoskie Jelení Hora (Polsko), společně s dalšími účastníky česko-polského plenéru zaměřeného na klasickou černobílou fotografii 2012 Výstavní prostor Galerie města Trutnova v Městském úřadu 2013 Galerie Korytarz Jelení Hora 2016 Café Gallery Blanka společně s Z. Bočarovovou -7-

8 Štěpán Klas narozen v Praze SUPŠ v Turnově VŠUP v Praze Od roku 1987 až doposud restaurátor kovu a středoškolský učitel kresby a modelování na Vyšší a střední výtvarné škole Václava Hollara. Pro letošní Drajbornu jsem připravil svoji lehce vystrítovanou řadu, která se opírá jak o práce vzniklé v ateliéru, tak zároveň i o objekty realizované ve veřejném prostoru. Jejich typickými znaky bývá většinou náhoda, náhlá inspirace a samozřejmě i touha po experimentu a možná i trochu adrenalin, který pro veřejný prostor je tak typický. Člověk si ale u jejich realizace i někdy specificky odpočine, a to nejen od studeného školního akademismu, tak zároveň i od jakýchkoliv mediálních tlaků a dalších různých sofistikovaných teorií. Prostě svobodné realizace chápané v rámci principu: ukaž, co umíš a zmiz! Nakonec nejrůznějšího mudrování si ve škole, při restaurování i v životě užiji AŽ, AŽ není-liž pravda. -8-

9 luděk rathouský narozen v Broumově Vzdělání: Akademie výtvarných umění v Praze Koninklijke Academie voor Schone Kunstern, Antwerpen, Belgie Zakončeno titulem Mgr. A 2015 doc. Umělecké aktivity: Od roku 2000 člen umělecké skupiny Rafani (rafani.blogspot.com) spoluorganizátor Galerie CO kurátor Galerie Slávie Náchod externí asistent na VŠUP, Praha (galerie 207.blogspot.com) Od roku 2010 kurátor galerie Luxfer, Česká Skalice ( lektor letních výtvarných kurzů Od roku 2011 vedoucí ateliéru Malba II na FaVU VUT v Brně Luděk Rathouský byl také součástí desítek společných výstav v České republice i v zahraničí, například na Slovensku, v Nizozemí, Německu, Maďarsku či Polsku. Ocenění: 2012 Nejlepší výstava roku 2012 (v rámci umělecké skupiny Rafani) 2011 Ocenění za originální přístup k dokumentu za film 31 konců 31 začátků na mezinárodním filmovém festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě 2009 Osobnost roku 2009 (v rámci umělecké skupiny Rafani) 2004 a 2006 finalista ceny Jindřicha Chalupeckého (v rámci umělecké skupiny Rafani) -9-

10 Roman Rejhold narozen 1973 Výtvarník, textilní designér, galerista V tvorbě se zaměřuje na kombinované techniky malby, tisk a malbu na textil, trojrozměrné objekty a koncepty. V současné době je galeristou v Galerii LUXFER v České Skalici. Žije v České Skalici. -10-

11 milan Šlégr potápěč fotograf narozen v Trutnově. Od malička ho přitahovala příroda, voda a život okolo ní, ale především pod hladinou. Jen zázrakem přežil zkoušky vlastních vynálezů, které měly prodloužit pobyt pod hladinou, vesměs odporujících fyzikálním zákonům a v roce 1975 objevil nově vznikající potápěčský klub ve Voletinách u Trutnova. S partou nadšenců se potápěl doslova v každé louži rybnících, pískovnách, zatopených lomech či jezerech ve všem, co nabízela socialistická republika od tepláků, po československý neopren zvaný prknoprén. Vyvrcholením tehdejší doby, v roce 1989, bylo potápění v jezeře Bajkal, kde byli jako první českoslovenští potápěči. Již v té době začal zkoušet fotit a filmovat pod hladinou a vyrobil svá první, doma zkonstruovaná pouzdra pro fotoaparáty a kamery. Po revoluci se otevřely nevídané možnosti a tak si vyzkoušel potápění v Jadranu, Severním, Egejském či Rudém moři, alpských jezerech a hlavně v Indickém oceánu a Indopacifiku, který se stal jeho láskou. S postupným globálním oteplováním se sám také začal otužovat na teplou vodu a tak se s ním můžete potkat na březích teplejších moří a oceánů, ale vždy s fotoaparátem zavěšeným proklatě nízko na svém žaketu. -11-

12 Oldřich Šlegr nar v Trutnově člen Unie výtvarných umělců Hradec Králové obor typografie Klub pracujících Trutnov výtvarník 1982 jeden ze zakladatelů Mezinárodního festivalu horolezeckých filmů Tiskárna Vegasport Velké Svatoňovice Český horolezecký svaz grafik a redaktor časopisu HORY 1990 zakladatel TISK OFSET a.s. Úpice, 2006 Dům tisku Trutnov 2010 Galerie Domu tisku Výstavy: 1999 GOLEM CLUB Praha 2000 Muzeum Úpice 2001 Městská galerie Broumov 2002 GALERIE STARÁ PEKÁRNA Brno Slovanský dům Praha WORD ADVENTURE PHOTO 2003 Muzeum Boženy Němcové Česká Skalice Městská galerie Mladá Boleslav KINO VESMÍR Trutnov 2004 Kino Janské Lázně 2004 výstavní síň Úpice Galerie VESELÝ VÝLET Pec pod Sněžkou 2004 Mezinárodní horolezeckých filmový festival Teplice n. Met Muzeum Trutnov 2008 Galerie Úpice Ocenění: 2002 WORD ADVENTURE PHOTO udělena zvláštní cena 2002 Kalendář roku pořádá časopis TYPOGRAFIE 3. místo 2003 Kalendář roku pořádá časopis TYPOGRAFIE oceněny dva kalendáře místo 2005 otištěny fotografie v prestižním časopisu National Geographic -12-

13 HYNEK ŠNAJDAR narozen v Rychnově nad Kněžnou tvůrce koláží, novinář Na čtyřiadvacetihodinové výstavě Drajborna sobě 2017 autor vystavuje koláže z roku 2015 z cyklu Obrazárna všednosti. V roce 2011 vznikl cyklus nazvaný Záhady blešího trhu. Fenomén blešího trhu mě vždycky fascinoval, zejména od té doby, kdy jsem se ho dvakrát zúčastnil v Paříži. Líbila se mi tak nahodile uspořádaná veteš, kde vedle sebe našly místo zcela nesourodé věci, přesně tak, jak velí koláž, a vytvářely pozoruhodné příběhy. Uplynuly čtyři roky a k podobnému principu jsem se vrátil. Stejně jako předtím jsem nakopíroval, tentokrát ne na formát A4, ale A3 vždy po devíti rámech, které jsem zaplnil kolážemi evokujícími všednost reality. Vznikla tak jakási Obrazárna všednosti, představuje cyklus autor. Šnajdar, který se věnuje tvorbě koláží od raných 80. let, kdy se se pro něj surrealismus stal ne výtvarným směrem, ale myšlenkovým proudem a hnutím. V té době se s několika stejně naladěnými přáteli na Moravě podílel na vydání samizdatových tematických sborníků Les randez vous des ami a Klíč k realitě. Před listopadovými událostmi oficiálně nevystavoval, pouze sporadicky své práce představil veřejnosti na rozmanitých nepovolených výstavách v různých parcích, lomech či lesech na Moravě i v Čechách. Od roku 1998 měl sedmnáct samostatných a dvaatřicet společných výstav nejen v České republice, ale také v zahraničí (USA, Dánsko, Rakousko). Po roce 1989 Šnajdar zakotvil jako redaktor a později šéfredaktor v redakci týdeníku Region Valašsko ve Vsetíně. V roce 1996 se odstěhoval z Valašského Meziříčí do východních Čech. Stál u zrodu deníku Noviny Náchodska, kam nastoupil jako redaktor. V nynějším Náchodském deníku působil jako šéfredaktor do konce června Od 1. července téhož roku byl redaktorem, od roku 2016 šéfredaktorem regionálního portálu trutnovinky. cz v Trutnově. V současné době žije v České Skalici. -13-

14 KAREL ŠTĚPÁNEK narozen Zatímco dříve výraz, vyznění Štěpánkových obrazů odpovídaly malířově náladě, jeho rozpoložení, psychickému stavu, dnes už potřebu zpovídat se plátnům, skrytě jimi vypovídat o rozpoložení svého já, necítí. Snaží se jimi vyjadřovat k tématům obecnějším, oslovujícím nás, naše předky i potomky, k tématům blízkým Člověku. Avšak namalovat takový obraz není snadné. Malíře stojí hodně sil, času, trpělivosti. Člověk to v sobě srovnaný má, ale na plátně to vždy nedopadne, říká. A výsledek? Autora to nezřídka, po několika týdnech, žene k dotvoření obrazu, mnohdy i k jeho přetvoření, přemalování... V posledních letech malíř ve větší míře abstrahuje od reality. Pracuje zejména s barvou. Jeho práce jsou zpravidla barevně střídmé. Jen v některých Štěpánkových obrazech objevíme linií naznačenou postavu, objekt. Vlastimil Havlík -14-

15 MILAN VÁCHA akademický sochař narozen v Praze studoval na Střední odborné škole výtvarné v Praze studoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Vincence Makovského, po jeho smrti absolvoval u prof. Karla Lidického 1973 odborným asistentem na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Během studia i po něm pracoval jako kamenosochař na obnově pražských památek 1991 jmenován docentem 1993 na volné noze externě na Fakultě architektury ČVUT v Praze 2000 na volné noze -15-

16 Šárka váchová Studovala na Výtvarné škole Václava Hollara v Praze a na Divadelní akademii v Praze obor loutkářská scénografie. Vyučovala jedenáct let na DAMU odborná asistentka. Je členem ARASU a FITESU Výtvarně spolupracuje s loutkovými divadly, filmem a televizí. Zároveň se zabývá scenáristikou a režií animovaného filmu. Napsala a vydala čtyři dětské knížky. -16-

17 ZUZANA VODÁKOVÁ narozena 1982 v Náchodě Autorka žena řídící se srdcem a intuicí nachází témata ve svých snech a aktuálním rozpoložení, které přenáší do svých obrazů. Spojení těchto aspektů ústí k vyjádření celé škály pocitů, mnohdy velmi křehkých a jinak uchopitelných, niterných, až podprahových problémů lidské emocionality. Téma portrétu a abstraktu naplňuje autorčino současné zaměření. Olej, akryl, akvarel, kresba tužkou a pastelem jsou její bránou do světa na pomezí skutečnosti a snové záhadnosti. Prostřednictvím oblíbených sytých odstínů barev autorka tiší mysl či spouští bouři energie použitím kontrastů. Autorka přináší živou výpověď o vlastních citových a myšlenkových stavech navozující introspekci, zviditelňuje vnitřní svět v 21. století. -17-

18 Z ročníku

19 Z ročníku

20 Z ročníku Výstavu pořádají: Karel Štěpánek, Roman Rejhold, Hynek Šnajdar a Oldřich -20- Šlegr a mnoho jiných nadšenců.