KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ

Transkript

1 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ

2 OBSAH: Úvodní slovo Plánování sociálních služeb na úrovni krajů a obcí Co je komunitní plánování sociálních služeb? Komunitní plánování v Jihomoravském kraji a ORP Tišnov Organizační struktura KPSS ORP Tišnov Socio-demografická analýza správního obvodu ORP Tišnov Analýza sociálních služeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Analýza sociálních služeb se sídlem poskytovatele ve správním obvodu ORP Tišnov Analýza zdrojů financování sociálních služeb se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov Analýza činnost sociálních služeb se sídlem poskytovatele mimo správním obvod ORP Tišnov Analýza zadavatelů sociálních služeb ORP Tišnov Analýza potřeb cílových skupin sociálních služeb ORP Tišnov Vybrané údaje četností cílových skupin sociálních služeb Návrhy pracovních skupin ve věci rozvoje sítě sociálních služeb ve správním obvodu ORP Tišnov a souvisejících opatření Nadregionální potřeby v oblasti sociálních služeb formulované organizační strukturou KPSS ORP Tišnov Priority a opatření komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov na období Pravidla projednávání stávajících, rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Příloha č. 1 Projektový záměr pro zařazení do Akčního plánu sociálních služeb v Jihomoravském kraji Příloha č. 2 Formulář popisu projektového záměru sociální služby pro zařazení do Komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov a Akčního plánu sociálních služeb Jihomoravského kraje pro rok 2015 Příloha č. 3 Struktura klientů sociální služby v roce dle místa trvalého pobytu Příloha č. 4 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 6) písm. a) Příloha č. 5 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 6) písm. b) c) Příloha č. 6 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 7) bez zakázky organizační struktury Příloha č. 7 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 7) se zakázkou organizační struktury

3 Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou Komunitní plán sociálních služeb ORP Tišnov na období V pořadí jde již o třetí strategický dokument věnovaný problematice sociálních služeb v našem regionu. Nabídka sociálních služeb pro občany ve správním obvodu ORP Tišnov prošla od roku 2007 významnou proměnou směrem ke zvýšení počtu a kapacit dostupných služeb. Na začátku roku 2007 působilo na území dnešního ORP Tišnov 6 sociálních služeb. V polovině roku 2012 evidujeme ve správním obvodu ORP Tišnov již celkem 20 sociálních služeb vykonávaných ze strany místních organizací či organizací do našeho regionu dojíždějících. Naznačenému rozvoji a standardům nastaveným ze strany Jihomoravského kraje se přizpůsobil i proces plánování sociálních služeb. První výraznou změnou proti předcházejícím strategickým materiálům je důraz na analytickou stránku, druhou výraznou změnou je pak zaměření na stávající projektové záměry sociálních služeb fungujících v našem správním obvodu. Dokument si klade za cíl především systematicky zmapovat poskytované sociálních služby v našem regionu, upřesňuje současnou kapacitu služeb, stanovuje ukazatele jejich činnosti a také pravidla projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů. Stanovené činností předpokládají v následujících dvou letech plnohodnotné zapojení obcí správního obvodu ORP Tišnov do procesu komunitního plánování ve věci problematiky sociálních služeb, aby shromážděné výsledky reprezentovaly potřeby celého správního obvodu. Dokument je z hlediska formy a obsahu informací koncipován takovým způsobem, aby se mohl stát podkladem pro každoroční posuzování stávajících, rozvojových a nových projektových záměrů sociálních služeb, což je součástí problematiky spolufinancování sociálních služeb ze strany obcí. Plán obsahuje pravidla, která usilují o zajištění systematické a kontinuální aktualizace dokumentu, to vše s cílem zajistit finančně udržitelnou síť sociálních služeb s ohledem na potřeby občanů správního obvodu ORP Tišnov. Plán má ambici plnit funkci živého dokumentu, který pomůže zadavatelům, poskytovatelům i uživatelům aktivně utvářet síť sociálních služeb v příslušné obci a správním obvodu jako celku. Nedílnou součástí komunitního plánu je taktéž Akční plán sociálních služeb správního obvodu ORP Tišnov 2013, který obsahuje především výčet a základní charakteristiku jednotlivých sociálních služeb dostupných občanům správního obvodu včetně jejich celkových kapacit pro správní obvod. S konkrétní nabídkou sociálních služeb v jednotlivých obcích poté mohou aktivně pracovat jednotlivá zastupitelstva. Jan Schneider Starosta města Tišnov 3

4 PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚROVNI KRAJŮ A OBCÍ Sociální službou rozumíme výhradně službu dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,zákon o sociálních službách ), tj. činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu občanům za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Jedná se o široké spektrum jednotlivých typů sociálních služeb taxativně uvedených v zákoně o sociálních službách a řádně registrovaných ve smyslu tohoto zákona. Zákon o sociálních službách v ust. 3 písm. h) definuje plán rozvoje sociálních služeb jako výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. Zákon o sociálních službách s účinností od stanovil v ust. 95 písm. a) g) následující povinnosti krajů v oblasti plánování sociálních služeb: a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným podle 94 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle 85 odst. 5, e) sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců obcí, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány, f) informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb, g) zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Dle ust. 94 písm. a) e) zákona o sociálních službách je poté obsažena úprava povinností obce v oblasti plánování sociálních služeb: a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, e) spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích. V souvislosti s povinnostmi ve věci plánování sociálních služeb bývá ve vztahu k obcím nejčastěji citováno taktéž ust. 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu 4

5 dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Jak vyplývá z výše uvedených ustanovení, zákon o sociálních službách ukládá krajům povinnost vypracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, obcím poté ukládá povinnost spolupracovat s krajem při přípravě a vyhodnocování tohoto plánu. Doporučovanou metodou vypracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ze strany MPSV je metoda komunitního plánování. CO JE KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB? Jedná se o metodu strategického plánování, která je založena na cyklickém zjišťování zdrojů a potřeb v oblasti sociálních služeb na straně zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů ve vymezeném regionu (ORP, kraje). Cílem je zajistit dostupnost sociálních služeb dle potřeb občanů a dlouhodobou udržitelnost těchto služeb.1) Účastníci procesu komunitního plánování sociálních služeb (dále jen,,kpss ) jsou zadavatelé (tj. obce jakožto subjekty odpovědné za zajištění dostupnosti sociálních služeb odpovídajících potřebám jejich občanů), poskytovatelé (tj. subjekty provozující sociální služby na území správního obvodu) a uživatelé (tj. zástupci občanů, kteří využívají sociální služby či jsou nositeli potřeb, na které by měl systém sociálních služeb v regionu reagovat).2). TRIÁDA 1) 2) Krausová, Anna. Komunitní plánování/strategické plánování. In. Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách. Ostrava: Ostravská universita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta katedra sociální práce, 2007, s Tamtéž s

6 KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A ORP TIŠNOV V rámci Jihomoravského kraje je od roku 2004 základní plánovací jednotkou správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP). Jihomoravský kraj systematicky podporuje procesy komunitního plánování sociálních služeb na úrovni všech 21 ORP, a to prostřednictvím uzavírání smluv o spolupráci s obcemi s rozšířenou působností.1) Ve městě Tišnově probíhá KPSS od prosince 2006, kdy Zastupitelstvo města Tišnova zřídilo jako svůj poradní orgán pro oblast sociálních služeb a současně jako řídící skupinu v rámci metodiky KPSS Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova. Byly zřízeny 4 pracovní skupiny zaměřené na potřeby seniorů, osob zdravotně postižených, mládeže a rodin s dětmi. Klíčovými aktivitami roku 2007 byla realizace dotazníkového šetření potřeb mezi občany města Tišnova, vydefinování silných a slabých stránek systému sociálních služeb v městě Tišnově, vypracování návrhu priorit a opatření týkajících se rozvoje sociálních služeb pro příští dva roky. Výsledkem práce organizační struktury byl dokument,,komunitní plán sociálních služeb města Tišnova na období Výrazným výstupem bylo taktéž vypracování a distribuce,,informačního průvodce sociálními službami po Tišnovsku 2007 a jeho aktualizace o nové služby v roce V roce 2009 byla vypracována aktualizace prvního komunitního plánu, která byla vztažena na celý správní obvod ORP Tišnov. Výstupem činností komunitního plánování v roce 2009 byl dokument,,komunitní plán sociálních služeb správního obvodu Tišnov na období Pro oba komunitní plány byly příznačné následující charakteristiky: a) Oba komunitní plány odrážely situaci v oblasti sociálních služeb v regionu ORP Tišnov z období , tj. reagovaly na nedostatek sociálních služeb v regionu ORP Tišnov obecně. b) S ohledem na bod a) oba plány obsahovaly řečeno dnešní terminologií výhradně rozvojové a nové projektové záměry, stávající projektové záměry komunitní plány nezahrnovaly (např. Domov sv. Alžběty, Domov pro seniory Předklášteří, Pečovatelská služba Lomnice). c) Oba plány se zaměřovaly především na místní poskytovatele sociálních služeb, především Oblastní charitu Tišnov a dnešní CSS Tišnov, p.o., nemapovaly žádným způsobem sociální služby dojíždějící do regionu ORP Tišnov, což ovšem bylo dáno tehdy ještě počínajícím rozvojem jednotlivých typů sociálních služeb po roce d) Oba komunitní plány nebyly systematicky provázány na financování ze strany města Tišnova a obcí správního obvodu ORP Tišnov. Dokument byl schválen pouze Zastupitelstvem města Tišnova, a to jako,,obecný dokument. Dokument při tom nebyl podkladem pro finanční plánování města Tišnova v daném období. e) Jednotlivá zřízení nových sociálních služeb či jejich rozšíření dle obou komunitních plánů byla postavena především na financování ze strany MPSV ČR, JMK, a ESF. 1) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období , Jihomoravský kraj, 2011, s. 8 6

7 Toto pojetí komunitního plánu bylo založeno na již zmíněném nedostatku sociálních služeb v regionu ORP Tišnov, tehdejším modelu financování sociálních služeb, objemu finančních prostředků ze strany MPSV ČR a JMK ve vztahu k počtu a rozsahu sociálních služeb, které nečinily vůči obcím konkrétní nároky v oblasti financování sociálních služeb, úkolem obcí bylo především pro dané projekty kromě symbolické finanční spoluúčasti na provozních nákladech poskytovat zázemí v podobě vhodných prostor pro vybrané sociální služby. Komunitní plány byly paušálně v dané době pojímány jako rozvojové (vybízí k tomu již termín ze zákona,,plán rozvoje ) a byly koncipovány velmi optimisticky bez ohledu na možnosti obecních rozpočtů. Lze konstatovat, že za posledních 5 let se situace v oblasti sociálních služeb ve správním obvodu ORP Tišnov výrazně proměnila. V roce 2007 byla nabídka sociálních služeb v regionu relativně jednoduchá: pečovatelská služba dnešního CSS Tišnov, p.o., pečovatelská služba městyse Lomnice, do regionu dojížděla pečovatelská služba Oblastní charity Žďár nad Sázavou, od počátku roku 2007 po vyřešení majetkových poměrů v regionu působil Domov pro seniory Předklášteří a Domov sv. Alžběty. Sociální služby ORP Tišnov v následujícím období zaznamenaly rychlý rozvoj, přičemž zásadní událostí byl vstup Diecézní charity Brno Oblastní charity Tišnov do regionu v roce 2007, kdy tato postupně registrovala a začala občanům poskytovat následující služby: pečovatelská služba ( ), nízkoprahové zařízení pro mládež Klub Čas ( ), odborné sociální poradenství Poradna Porta ( ), odlehčovací služba ( ), chráněné bydlení Skryje ( ), sociální rehabilitace ( ). Centrum sociálních služeb Tišnov, p.o. zřídilo sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( ). Do regionu postupně začali vstupovat poskytovatelé terénních sociálních služeb s celokrajskou působností, kteří se specializují na méně početné cílové skupiny občanů (služby rané péče, osobní asistence, terénních programů). K červnu 2012 již odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov eviduje v rámci správního obvodu ORP Tišnov celkem 20 sociálních služeb realizovaných ze strany 12 poskytovatelů. S rozvíjejícím se,,trhem sociálních služeb v letech se měnily taktéž nároky na proces komunitního plánování sociálních služeb na úrovni Jihomoravského kraje a obcí s rozšířenou působností. Jihomoravský kraj od 1. září 2009 započal realizaci dvouletého individuálního projektu s názvem,,podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji, následně navázal aktuálně probíhající individuální projekt,,podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji II. Oba projekty jsou nadále založeny na finanční a vzdělávací podpoře procesů komunitního plánování sociálních služeb na místní úrovni v rámci jednotlivých ORP. Výstupem plánovacích procesů na úrovni Jihomoravského kraje je aktuálně platný,,střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území Jihomoravského kraje na období , který reagoval na změny v oblasti sociálních služeb a problematiku udržitelnosti sociálních služeb následujícími zásadními změnami: a) Přinesl členění projektových záměrů sociálních služeb na stávající projektové záměry, rozšiřující projektové záměry (navýšení plánu rozpočtu na příští rok o více než 3% společně s navýšením kapacity) a nové projektové záměry sociálních služeb (nově registrované sociální služby). 7

8 b) Přinesl povinnost koordinátorů KPSS ORP do konce června příslušné kalendářního roku zasílat krajskému koordinátorovi rozšiřující a nové projektové záměry dle předepsané struktury schválené organizační strukturou KPSS ORP. Jedná se o záměry, které v příštím kalendářním roce budou žádat o veřejné finanční prostředky MPSV a JMK. c) Přinesl povinnost nového projektového záměru sociálních služeb doložit splnění podmínky povinné spoluúčasti obcí na financování nové sociální služby ve výši 10% u terénních služeb, 15% u ambulantních služeb a 20% u pobytových služeb. d) Přinesl v reakci na priority národní strategie trend nepodpory vzniku nových pobytových zařízení sociálních služeb mimo vybrané typy a naopak trend podpory terénních sociálních služeb. Lze zdůraznit, že zásadní změnou je stanovení míry spolufinancování nových sociálních služeb schválené Radou Jihomoravského kraje dne 6. října 2011 usnesením č. 9806/11/R 132 s cílem nastavit mechanismus prověřující potřebnost nových sociálních služeb, které chtějí vstoupit do systému financování.1) Dané opatření znamená, že každý nový projekt sociální služby musí prokázat splnění předepsané míry spolufinancování ročních provozních nákladů dané služby, jinak tato služba nebude zanesena do akčního plánu Jihomoravského kraje na příští kalendářní rok a finančně podpořena. Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tišnov na období a procesy KPSS reagují v rámci organizační struktury ORP Tišnov na výše uvedené změny, a to především následujícími kroky: a) Zmapování stávajících projektových záměrů sociálních služeb působících v regionu ORP Tišnov, stanovením aktuální kapacity těchto služeb a jejich evidence v komunitním plánu. b) Zaměření nového komunitního plánu na stávající projekty sociálních služeb realizované ve správním obvodu ORP Tišnov. c) Vytvoření sad ukazatelů činnosti sociálních služeb evidovaných v komunitním plánu ORP Tišnov, s pomocí těchto ukazatelů bude měřena vždy činnost sociálních služeb za předcházející ukončený kalendářní rok a posuzovány rozvojové záměry sociálních služeb do budoucna. d) Na úrovni ORP nastavení monitoringu využívání sociálních služeb občany jednotlivých obcí. e) Převedením činnosti sociálních služeb do měřitelné podoby získat jednotnou strukturu informací vykazovaných ze strany poskytovatelů sociálních služeb obcím správního obvodu jako podkladu pro vyjednávání o finanční podpoře příslušné sociální služby ze strany obce. 1) Akční plán sociálních služeb v Jihomoravském kraji pro rok 2012, Jihomoravský kraj, 2011, s. 8 8

9 f) Vypracování návrhu pravidel projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb organizační strukturou KPSS ORP Tišnov se zapojením obcí správního obvodu. g) Schvalování komunitního plánu jako strategického dokumentu ze strany obcí správního obvodu ORP Tišnov bude doplněno schvalováním jednotlivých konkrétních projektů sociálních služeb vybraných ze strany obce a výše finanční spoluúčasti obce na těchto projektech za účelem provázání komunitního a akčního plánu sociálních služeb s financováním ze strany obcí a konkretizace vyjádření podpory zvoleným prioritám a opatření ze strany obcí. 9

10 SCHÉMA ORGANIZAČNÍ STRUKTURY KPSS ORP TIŠNOV KOORDINÁTOR KPSS JMK ZASTUPITELSTVO MĚSTA TIŠNOVA Projektový tým KPSS RADA MĚSTA TIŠNOVA VÝBOR PRO KPSS Řídící skupina KOORDINÁTOR KPSS ORP TIŠNOV Nezávislý metodik KPSS Pracovní skupina č. 1 Senioři a jejich rodina (triáda) Pracovní skupina č. 2 Zdravotně postižení a jejich rodina (triáda) VEŘEJNOST uživatelé sociálních služeb Pracovní skupina č. 3 Děti a mládež (triáda) Pracovní skupina č. 4 Osoby ohrožené sociálním vyloučením (triáda) HORIZONTÁLNÍ SPOLUPRÁCE MEZI SUBJEKTY 10 VERTIKÁLNÍ SPOLUPRÁCE MEZI SUBJEKTY ZASTUPITELSTVA OBCÍ SO ORP TIŠNOV JIHOMORAVSKÝ KRAJ

11 Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova řídící skupina Mgr. Renata Pleskačová - předsedkyně, zastupitelka Mgr. Monika Chlupová Fruhwirtová - místopředsedkyně Ing. Mgr. Marie Sendlerová Vladimír Franta Mgr. Tomáš Laušman, B.Th. Jitka Kvíčalová Lenka Knechtová Ing. Mgr. Jana Wildová Ing. Marcela Dvořáková PhDr. Jana Hutařová Božena Suzová Mgr. Michal Kudláček, DiS. tajemník výboru, koordinátor KPSS ORP Tišnov, zpracovatel komunitního plánu Pracovní skupina č. 1,,Senioři a jejich rodina Ing. Mgr. Marie Sendlerová, (vedoucí skupiny), Ing. Marcela Dvořáková, Ing. Mgr. Jana Wildová, paní Božena Suzová, Mgr. Tomáš Franc, PhDr. Jana Hutařová, pan Vladimír Franta, paní Květoslava Katuščáková, paní Martina Sáblíková Pracovní skupina č. 2,,Zdravotně postižení a jejich rodina Ing. Marcela Dvořáková (vedoucí skupiny), Mgr. Monika Chlupová, Ing. Závišek Josef, paní Jitka Kvíčalová, pan Pavel Kadlec, paní Květoslava Kučerová, paní Emilie Krčmová, pan Oldřich Pospíšil Pracovní skupina č. 3,,Děti a mládež Mgr. Monika Chlupová Fruhwirtová (vedoucí skupiny), Mgr. Renata Pleskačová, Mgr. Michal Kudláček, DiS., Mgr. Soňa Kapellová, Bc. Šárka Ondráčková, Bc. Lenka Křehlíková, pan Libor Novotný, pan Bronislav Bauer, paní Lenka Knechtová Pracovní skupina č. 4,,Osoby ohrožené sociálním vyloučením Mgr. Tomáš Laušman, B.Th. (vedoucí skupiny), pan Miloslav Kavka, Mgr. Jana Kosmáková, Bc. Vendula Švehlová, paní Kateřina Smetanová, Mgr. Michal Kudláček, DiS. 11

12 SOCIO - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov (dále jen ORP Tišnov) se nachází v severo-západní části Jihomoravského kraje. Z hlediska počtu obyvatel ( v roce 2011) zaujímá ORP Tišnov 13. místo a z hlediska rozlohy ( ha) 12. místo mezi 21 ORP nacházejícími se na území Jihomoravského kraje. Z hlediska Jihomoravského kraje je ORP základní jednotkou v oblasti střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Ze severo-východu správní obvod ORP Tišnov sousedí s ORP Boskovice, z východu s ORP Blansko, z jiho-východu sousedí s ORP Kuřim a z jihu s ORP Rosice. Jedná se o ORP spadající do Jihomoravského kraje. Ze západní strany sousedí ORP Tišnov s krajem Vysočina, resp. z jiho-západní strany s ORP Velké Meziříčí a ze severo-západní strany s ORP Bystřice nad Pernštejnem. Samotný správní obvod ORP Tišnov je tvořen městem Tišnovem a dalšími 58 obcemi. Těmito obcemi jsou: Běleč, Borač, Borovník, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Heroltice, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Nelepeč Žernůvka, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Sentice, Skalička, Skryje, Strhaře, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Úsuší, Vohančice, Vratislávka, Všechovice, Zhoř, Ždˇárec, Železné. Zdroj: cit , Ústav územního rozvoje. 12

13 Počet obyvatel ORP Tišnov, přírůstek, struktura obyvatelstva dle věku a pohlaví Vývoj ukazatele počet obyvatel celkem v obcích SO ORP Tišnov v období znázorňuje následující tabulka. Z časové řady je v rámci dekády patrný mírný nárůst počtu obyvatel. Jedná se o evidenci dle kriteria trvalého pobytu. Tab. č. 1 Počet obyvatel SO ORP Tišnov Tabulka č. 1 Zdroj: cit , ČSÚ Brno Výše uvedené údaje o počtu obyvatel je užitečné doplnit ukazatelem přirozeného přírůstku obyvatelstva, který zohledňuje bilanci narození a úmrtí obyvatel správního obvodu dle kriteria trvalého pobytu. V rámci dekády je v posledních letech patrný příklon ke kladné bilanci. Tab. č. 2 Přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Tišnov Tabulka č. 2 Zdroj: cit , ČSÚ Brno Ukazatel přírůstek obyvatel stěhováním zohledňuje bilanci přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v rámci správního obvodu dle kriteria trvalého pobytu. Tab. č. 3 Přírůstek obyvatel stěhováním SO ORP Tišnov Tabulka č. 3 Zdroj: cit , ČSÚ Brno Z údajů týkajících se přirozeného přírůstku obyvatel a přírůstku stěhováním vyplývá, že mírný nárůst počtu obyvatel v regionu se děje převážně na základě migrace obyvatel, nikoliv cestou přirozeného přírůstku. Pokud srovnáme výsledky sčítání lidu z roku 2001 a 2011 za obce ORP Tišnov z hlediska věkové struktury tří statisticky sledovaných věkových skupin, je zapotřebí si všimnout především snížení počtu osob v kategorii 0 14 let a naopak výraznější zvýšení počtu osob ve věkové kategorii 65 let a starší, což prokazuje stárnutí populace. Tab. č. 4 Věková struktura obyvatelstva ORP Tišnov dle výsledků sčítání lidu 2001 a 2011 Rok Počet obyvatel 0-14 let let 65 a více let včetně nezjištěno celkem muži ženy Celkem muži ženy celkem muži ženy Tabulka č. 4 Zdroj: cit , ČSÚ Brno 13

14 Proces stárnutí populace ORP Tišnov můžeme z hlediska poslední dekády detailněji sledovat v datech následující tabulky č. 5, která vyjadřuje hodnoty tzv. indexu stáří, který je definován jako počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let. Právě narůstající hodnota indexu stáří je hlavním indikátorem stárnutí populace. Hodnota 115,8 udává, že na 100 dětí ve věku 0 14 let připadá 115,8 osob ve věku 65 a starším. Tab. č. 5 Index stáří SO ORP Tišnov ,1 94,8 95,7 97,9 99,9 103,3 106,0 108,1 110,8 113,9 116,8 115,8 Tabulka č. 5 Zdroj: cit , ČSÚ Brno, hodnota za rok 2011 získána u zdroje cit , Veřejná databáze ČSÚ. Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle dosaženého vzdělání Porovnání výsledků sčítání lidu 2001 a 2011 z hlediska struktury obyvatelstva ORP Tišnov vzhledem k nejvyššímu dosaženému vzdělání ve věkové skupině osob 15 a více let potvrzuje trend zvyšujícího se počtu osob s dosaženým úplným středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným vzděláním a také zvyšující se počet osob s dosaženým vysokoškolským vzděláním v regionu. Tab. č. 6 Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle dosaženého vzdělání z toho nejvyšší ukončené vzdělání Rok Obyvatelstvo ve věku 15 a více let základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (maturita) a vyšší odborné vysokoškolské bez vzdělání Tabulka č. 6 Zdroj: cit , ČSÚ Brno Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle národnosti Vymezení pojmu národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny stanoví zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.1) Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. Důležitou poznámkou je to, že národnost je v rámci sčítání lidu nepovinným údajem a jde o deklarovanou skutečnost.2) Z níže uvedených výsledků však vyplývá, že region ORP Tišnov je z národnostního hlediska v podstatě homogenní. Dané údaje neodrážení např. přítomnost cizinců na území ORP Tišnov. 1) 2) Zdroj: Rada vlády pro národnostní menšiny, cit

15 Tab. č. 7 Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle národnosti z toho národnost Obyvatelstv o celkem Rok čes. mor. slez slov. pol. něm rom. neuvedeno Tabulka č. 7 Zdroj: cit , ČSÚ Brno Nezaměstnanost V níže uvedené tabulce uvádíme míru nezaměstnanosti ve správním obvodu v období Míra nezaměstnanosti je v časové řadě do roku 2004 včetně vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání celkem a obyvatel ekonomicky aktivních dle hodnoty získané při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (tj ekonomicky aktivních). Od roku 2005 se míra nezaměstnanosti počítá pouze z uchazečů dosažitelných, tj. jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.1) Tab. č. 8 Míra nezaměstnanosti SO ORP Tišnov ,39 6,64 8,57 9,00 8,81 7,86 7,15 5,15 5,82 10,54 12,02 10,45 Tabulka č. 8 Zdroj: , ČSÚ Brno, 1) cit , ČSU 15