Editorial office: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax:

Transkript

1 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG Vych zì Ëty ikr t roënï Toto ËÌslo vyölo se sponzorsk m p ispïnìm firmy VOD-KA a.s. dne 30. srpna 2006 RedakËnÌ uz vïrka: 23. Ëervna 2006 Issued four times a year This number was issued with the sponsoring contribution of VOD-KA a.s. on August 30, 2006 Editorial close: June 23, 2006 ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE A SLOVENSKEJ SPOLOČNOSTI PRE BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLÓGIE MAGAZINE OF THE CZECH SOCIETY AND SLOVAK SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY NO DIG RedakËnÌ rada P edseda: Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FSv Sekret CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc.»lenovÈ: Ing. Stanislav Dr bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o. Ing. Karel Franczyk ñ Subterra a.s. Ing. Miloö Kar sek ñ BVK a.s. Ing. Tom ö Kub t ñ Skanska CZ a.s. Ing. Old ich K ra ñ SEBAK, spol. s r.o. Ing. Marian KrËÌk ñ SVKSTT Ing. Jaroslav Raclavsk, PhD. ñ VHO FAST VUT v BrnÏ Grafick prava: M. A. Martina Koûeluhov Adresa redakce: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz Vyd v CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 Registrace: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R Sazba: Studio GSW, Praha Tisk: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN Editorial board Chairman: Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FSv Secretary CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. Members: Ing. Stanislav Dr bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o. Ing. Karel Franczyk ñ Subterra a.s. Ing. Miloö Kar sek ñ BVK a.s. Ing. Tom ö Kub t ñ Skanska CZ a.s. Ing. Old ich K ra ñ SEBAK, spol. s r.o. Ing. Marian KrËÌk ñ SVKSTT Ing. Jaroslav Raclavsk, PhD. ñ VHO FAST VUT v BrnÏ Graphic design: M. A. Martina Koûeluhov Editorial office: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz Published by CzSTT Czech Society for Trenchless Technology, Bezov 1658/1, Praha 4 Registration: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R Set: Studio GSW, Praha Printed: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN

2 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 OBSAH / CONTENTS I. vodnìk Ing. Dalimil Kotas II. Z Ëinnosti ISTT 1. Stategick pl n ISTT Ing. K. Franczyk, Ing. J. Kub lek, CSc. III. Z Ëinnosti CzSTT 1. Reprezentace CzSTT v soutïûi ISTT NO-DIG AWARD 2006 doc. Ing. Petr ärytr, CSc. IV. Na odbornè tèma 1. Sanace vodovodnìch potrubì s provoznìm p etlakem do 40 bar metodou starline Æ HPL-W Bc. Karel Ji ÌËek I. Leading article Ing. Dalimil Kotas II. News from ISTT 1. Strategic Plan ISTT Ing. K. Franczyk, Ing. J. Kub lek, CSc. III. News from CzSTT 1. CzSTT representation in ISTT NO-DIG AWARD 2006 doc. Ing. Petr ärytr, CSc. IV. Technical topics 1. Rehabilitation of water supply pipeline with overpressure of 40 Bar by starline Æ HPLñW method Bc. Karel Ji ÌËek V. Ze staveb 1. Jak pokraëuhe sanace p iv dïcìch vodovodnìch ad JihoËeskÈ vod renskè soustavy Ing. VladimÌr F rth 2. RIB LOC ñ sanaënì systèmy spir lovï navìjen ch vloûek urëenè pro vloûkov nì potrubì s volnou hladinou Ing. Ji Ì Bezrouk, Ing. Tom ö Fiala V. From construction sities 1. Rehabilitation progress of supply lines of the South Bohemian water supply system Ing. VladimÌr F rth 2. RIB LOC ñ free level pipeline rehabilitation systems with spiralled wound lining Ing. Ji Ì Bezrouk, Ing. Tom ö Fiala VI. R znè 1. Naöe galerie ñ ûeny a bezv kopovè technologie doc. Ing. Petr ärytr, Ing. Alexandr Str dal 2. Mezin rodnì v stava VODOVODY ñ KANALIZACE a ENVI BRNO 2006 Ing. Old ich K ra let Ëinnosti firmy Wombat Ing. Ji Ì Mikol öek 4. ProË kandidujeme na po d nì mezin rodnì konference NO-DIG 2009 Ing. Stanislav Dr bek 5. Kalend NOñDIG VI. Miscellaneous information 1. Our gallery ñ Women and trenchless technology doc. Ing. Petr ärytr, Ing. Alexandr Str dal 2. WATER PIPES ñ SEWERAGE and ENVI BRNO 2006 international exhibition Ing. Old ich K ra years of Wombat company activities Ing. Ji Ì Mikol öek 4. Why we candidate for organizing international conference NO-DIG 2009 Ing. Stanislav Dr bek 5. NOñDIG Calendar 2

3 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG V éenõ»lenov NAäÕ SPOLE»NOSTI, PÌöeme letos dvan ct list historie existence Ñ»eskÈ spoleënosti pro bezv kopovè technologieì a poë tky aplikacì tïchto technologiì u n s sahajì jeötï o nïkolik let d le. Kde se ale vzaly prvotnì snahy prosadit se v tomto u n s tehdy tak ka nezn mèm a ve svïtï maxim lnï p r desìtek let starèm oboru? Kdyby to bylo jen to obvyklè Ñtohle vypad na dobr byznysì, asi by vïtöina dneönìch Ëlen CzSTT spìöe prod vala poëìtaëe Ëi intimnì hygienu. VidÏl jsem fotografie pr kopnìk oboru z poë tku devades t ch let v mìstech a pozicìch, ve kter ch mohli oëek vat spìöe infekënì nemoci a zv öenou spot ebu voúavky neû rychlè zbohatnutì. NadöenÌ,NadÏje,Naivita se spojily a daly v ËeskÈ kotlinï vzniknout jednomu z nejrychleji se rozvìjejìcìch trh v oboru bezv kopov ch technologiì. NÏkdo vyuûil podpory zahraniënìho kapit lu, nïkdo si razil vlastnì cestu Ñod nulyì. To co bylo na poë tku 90. let v plenk ch m dnes podobu mnoha firem, zce specializovan ch, s vlastnìm know-how, s vlastnìm v vojem technologiì. DÌky prudkèmu rozvoji a silnèmu odbornèmu z zemì si CzSTT vyslouûila velkou mezin rodnì prestiû. P edseda CzSTT Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. se stal Ëlenem v konnèho v boru ISTT (ESC ISTT). Naöe firmy a odbornìci zìskali adu mezin rodnìch ocenïnì za realizaci staveb pouûitìm BT a za studentskè pr ce v oboru. Na letoönì mezin rodnì konferenci ISTT v Brisbane bude projedn v na naöe û dost o organizaci mezin rodnì konference v roce 2009 v BrnÏ. Po spïchu PraûskÈ konference v roce 2001 bude naöe kandidatura jistï potvrzena. ProË tento vodnìk pìöu pr vï j? Naöe spoleënost VOD-KA a.s. byla v letoönìm roce povï ena CzSTT organizacì a spolupo adatelstvìm n rodnì konference CzSTT. DÌky tomu V s m ûeme nynì p ivìtat v kr lovskèm mïstï LitomÏ ice. Konference se tìm poprvè dost v do SevernÌch»ech. Na ja e letoönìho roku jsme oslavili patn ctiletè v roëì p sobenì naöì firmy a n slednï i dce in ch spoleënostì na trhu. Naöimi poë teënìmi aktivitami byla inûen rsk a projekënì Ëinnost, po roce pak p ibyla obchodnì Ëinnost a realizace vodohospod sk ch staveb. St li jsem u kolèbky CzSTT. V roce 1995 jsme zaloûili tradici v stav Vodovody ñ kanalizace, dnes po - danè spoleënostì SOVAK. Po celou dobu se snaûìme hledat a rozvìjet novè technologie, myölenky, postupy. P ivedli jsme do»ech podtlakovou a pneumatickou dopravu splaök, st edisko technologiì v Divizi Stavby m za sebou realizace tlakov ch kanalizacì a ËistÌren. Naöe aktivity v alternativnìch systèmech odkanalizov nì n s jiû jednou zavedly do konferenënìho centra v Brisbane, kde se letos po d mezin - rodnì konference ISTT. DneönÌ VOD-KA a.s. m podobu Ëty lìstku divizì (Obchod, Stavby, Consulting, Bezv kopovè technologie) doplnïnèho divizì Outdoor (sportovnì a relaxaënì aktivity). Prod v me kompletnì sortiment vod renskèho materi lu, stavìme vodovody, kanalizace, vod renskè a ËistÌrenskÈ technologie. Divize Consulting prov dì Ëinnost spr vce stavby na adï projekt spolufinancovan ch z fond EU v»ech ch i na Slovensku. A pro tento vodnìk pak je nejd leûitïjöì divize BT (d Ìve BulgarTabak, nynì Bezv kopovè technologie). Ale dosti such ch eëì a sklenic. P ipijme na zdar Konference NO-DIG 2006 LitomÏ- ice vìnem ûernoseck m, litomï ick m nebo roudnick m. DÏkuji host m za Ëast a odbornè p ÌspÏvky, dïkuji sponzor m, partner m, ËestnÈmu p edstavenstvu a vöem kte Ì se podìleli na p ÌpravÏ konference a poctili ji svou p ÌznÌ. Ing. Dalimil Kotas, gener lnì editel VOD-KA a.s. ÚVODNÍK / LEADING ARTICLE 3

4 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 Z ČINNOSTI ISTT / Z ČINNOSTI CzSTT STRATEGICKÝ PLÁN ISTT MEZINÁRODNÍ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE NA LÉTA (CO PROZRADILY V SLEDKY ANKETY ISTT MEZI NAäIMI»LENY) Praxe p Ìpravy budoucìho zamï enì ISST vych zela v minulosti vûdy z pr zkumu n zor co nejvïtöìho poëtu Ëlen a funkcion n rodnìch spoleënostì (STT). V konn podv bor zpracoval kr tk dotaznìk k pr zkumu n zor vöech Ëlen STT na t i hlavnì hlediska p sobenì SpoleËnosti, kter bude V konn podv bor ve svèm n vrhu strategickèho pl nu 2K10 br t v vahu. Tento dotaznìk spolu s vysvïtlujìcìm dopisem jsme rozeslali koncem dubna naöim Ëlen m a souhrnnou odpovïô jsme postoupili sekretari tu ISTT. Na anketu reagovalo v r mci CzSTT celkem 12 respondent. MÏly tyto odpovïdi nïco spoleënèho? Ve vïtöinï p Ìpad se naöi ËlenovÈ p ihl sili k obecnïjöìmu pojetì a vizi pro ISTT jako koordinaënì a mezin rodnï respektovanè organizaci pro celosvïtov rozvoj bezv kopov ch technologiì, kter podporuje jednotlivè n rodnì spoleënosti. Naopak vïtöinou odmìtavï se naöi respondenti vyj d ili k moûnostem aktivnìch komerënï orientovan ch aktivit ISTT i k jejich vïtöìmu zasahov nì do pravomocì n rodnìch spoleënostì. Nechme se spoleënï p ekvapit, jakè odpovïdi obdrûela ISTT od sv ch ostatnìch Ëlen a hlavnï, jakè z toho Rada editel ISTTudÏl v Ìjnu letoönìho roku v Brisbane z vïry. Bude zajìmavè sledovat, jak budou tyto z vïry uv dïny nov m p edsedou ISTT Menno Henneveldem v ûivot. Ing. K. Franczyk a Ing. J. Kub lek REPREZENTACE CzSTT V SOUTĚŽI ISTT NO-DIG AWARD 2005 CzSTT si vydobyla svè dobrè postavenì a povïst v mezin rodnìm mï Ìtku jako Ëlen ISTT mj. tèû svou aktivitou a konkrètnìmi spïchy v tèto soutïûi ISTT v minul ch letech. RelativnÏ obtìûnïjöì vöak je takovèto relativnï dobrè hodnocenì opakovanï dok zat potvrdit, a tìm si i sami sobï umït odpovìdat na ot zku, jak jsme na tom aktu lnï v r mci rodiny n rodnìch spoleënostì, sdruûen ch v ISTT? Jsme schopni drûet krok? V p ÌpadÏ tèto soutïûe ISTT lze zatìm odpovìdat optimisticky, m me co nabìzet. Ne jinak je tomu i letos. SoutÏû ISTT NO-DIG AWARD 2005 bude mìt vyhl öeny svè vìtïze ñ v australskè Brisbane. V kategorii NO DIG AWARD ñ stavba roku je p ihl öena stavba ÑRozöÌ enì kanalizaënìho systèmu mïsta Ostravy ñ stavba II ñ Kolektor Centrum Ostravaì. Tato stavba vznikala s finanënì podporou EU (fond ISPA) v letech 2003 aû 2005.Zhotovitelem tèto stavby bylo sdruûenì OstravskÈ kolektory na z kladï v bïrovèho ÌzenÌ provedenèho magistr tem mïsta Ostravy (mïsto Ostrava, zastoupenè sv m investiënìm odborem, fungovalo jako investor).v tomto sdruûenì figuroval jako vedoucì subjekt spoleënost SUBTER- RA a.s., Bezov 1658, Praha 4 ñ BranÌk (hlavnìm manaûerem celèho projektu byl Ing.Karel Franczyk). DalöÌmi Ëleny sdruûenì byly: INGSTAV Ostrava a.s., HutnÌ projekt Ostrava a.s. a Consortium Technoprojekt-Halcow JV Ostrava. Kolektor Centrum p edstavuje v znamnou podzemnì stavbu v samotnèm st edu Ostravy a nav zal na tehdy jiû existujìcì Kolektor PodÏbradova (dokonëen v r. 1999), kter rovnïû realizovala spoleënost SUBTERRA a.s. K eöenì problèm kanalizaënìho systèmu v centru mïsta Ostrava formou raûenèho kolektoru bylo p istoupeno zejmèna na z kladï skuteënosti, ûe pl novan trasa probìhala v hustè z stavbï centra mïsta. Kolektor Centrum dèlky 1668 m se stal z mnoha hledisek unik tnìm. Poskytuje totiû prostor pro kanalizaënì sbïraë, vodovodnì ady, horkovod, plynovod, silovè a telekomunikaënì kabely. MÌstnÌ komunikace tak z stanou dlouhodobï nedotëeny, stejnï jako provoz na nich a v jejich okolì. Doch zì tak k û doucì kultivaci mïsta Ostravy. Projekt se doëkal jiû dvou v znamn ch ocenïnì v»r, tj. Ñdomaì. ZÌskal titul Vodohospod sk stavba roku v kategorii nad 50 milion korun (udïlov n jiû podruhè sdruûenìm SOVAK) a d le titul Stavba s ekologick m p Ìnosem (udïlov n sdruûenìm StavÌme ekologicky, Svazem podnikatel ve stavebnictvì a Ministerstvem pro ûivotnì prost edì»r). StruËn charakteristika stavby, z kladnì popis konstrukënìho eöenì, hlavnì parametry stavebnìch pracì a uûit ch materi l : ÿeöenì novèho kanalizaënìho sbïraëe a ostatnìch inûen rsk ch sìtì v technologickèm a konstrukënìm profilu Kolektoru Centrum ukazuje Obr.1. Nov kanalizaënì sbïraë jednotnèho kanalizaënìho systèmu mïsta Ostrava byl nakonec 4

5 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG umìstïn do hornì Ë sti technologickèho profilu kolektoru a tak si zachoval i gravitaënì provoznì reûim (p vodnì uvaûovanè eöenì, s umìstïnìm sbïraëe pod technologick m a konstrukënìm profilem kolektoru by vyvolalo nïkolik v ûn ch problèm, jako nap. nutnost p eëerp v nì splaökov ch i sr ûkov ch odpadnìch vod z centra Ostravy, budov nì n kladnè a prostorovï konfliktnì p eëerp vacì stanice a n slednï jsou nep ÌjemnÈ i nemalè provoznì n klady). Kolektor Centrum m dèlku 1668 m a byl budov n hornick m zp sobem. Jeho svïtl öì ka ËinÌ 2, 5 m a jeho svïtl v öka se pohybuje od 3,6 do 4,5 m v z vislosti na zmïn ch DN kanalizaënìho sbïraëe. OstÏnÌ Kolektoru Centrum je zhotoveno uûitìm novè RakouskÈ metody (st Ìkan rychle tuhnoucì betonov smïs ve dvou vrstv ch do armovacìch sìtì). V celè trase bylo pouûito öesti tïûnìch a manipulaënìch öachet (pït bylo s dokon- ËenÌm dìla zasyp no, pouze jedna byla upravena do podoby vstupnì/v stupnì a manipulaënì öachty). Moûn v skyt methanu v podzemì Ostravy zkomplikoval rovnïû eöenì v tom smyslu, ûe muselo b t organicky vëlenïno vyuûitì monitoringu v skytu tohoto plynu v podzemì i v kolektoru, musela b t pouûito elektroinstalace v nev buönèm provedenì, odpovìdajìcì parametry musì mìt i vïtr nì v kolektoru atd. P Ìpojkov vedenì z Kolektoru Centrum do jednotliv ch objekt byla realizov na uûitìm chr niëek, instalovan ch technologiì ÌzenÈho vrt nì, viz obr. 2. Obr. 1 ñ ÿeöenì novèho kanalizaënìho sbïraëe a ostatnìch inûen rsk ch sìtì v Kolektoru Centrum LEGENDA 1 sklolamin tov trouba jednotnè kanalizace 2 ocel. horkovodnì potrubì ñ hork vïtev ñ max. DN ocel. horkovodnì potrubì ñ zp teëka ñ max. DN potrubì pitnè vody ñ DN prostorov rezerva pro potrubì plynu ñ max. DN kabelovè roöty 7 ûlab pro kabely vlastnì pot eby 8 ûlab pro kabely mï enì a signalizace 9 z suvkov sk ÌÚ po cca 50 m A kûta dna kanalizace B kûta dna kolektoru v ose ñ potrubì ze sklolamin tu loûnè a podpïrnè konstrukce z kompozitu ñ öroubovè spoje a upevúovacì t meny z nerezovè oceli ñ ûelezobetonovè ostïnì kolektoru Chr niëky pro p Ìpojkov potrubnì vedenì kanalizace, vodovodu, horkovodu a plynovodu, d le i pro silovè NN kabely a telekomunikaënì kabely jsou aplikov ny jako samostatnè pro kaûdou budovu podèl trasy kolektoru. KanalizaËnÌ p Ìpojky uliënìch deöùov ch vpustì a Ë steënï tèû p Ìpojky z nïkolika budov jsou napojeny do nïkolika novï vybudovan ch spojn ch kanalizaënìch öachet a odtud je d le realizov no propojenì do kanalizaënìho sbïraëe uûitìm BT. hrnn dèlka p Ìpojkov ch vedenì ËinÌ m. ExistujÌcÌ zde jiû dìlëì seky/vïtve stokovè sìtï (se sklonem ke kolektoru) byly p ipojeny ke kanalizaënìmu sbïraëi v kolektoru analogicky. SoutÏûnÌ dokumentace d le obsahuje verb lnì popis stavbu limitujìcìch podmìnek (nap. minim lnì odstupovè vzd lenosti od tïûnìch a manipulaënìch öachet tak, aby nedoölo k naruöenì dopravy na povrchu terènu vëetnï dopravy tramvajovè, autobusovè a d le, aby nebyly p Ìliö dotëeny ve ejnè prostory a pïöì trasy uûivatel centra Ostravy; jinak byly p ÌsnÏ nastaveny limitnì poûadavky t kajìcì se staveniötnìho hluku, prachu, staveniötnì dopravnì z tïûe, limitnì podmìnky pro monitoring staveniötnìch ËinnostÌ a jejich dokumentov nì atp.). N vrh tèû obsahuje zajìmavou fotodokumentaci z pr bïhu v stavby Kolektoru Centrum. Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 5

6 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT obsah kolektoru kanalizace DN 500/750 vodovod DN 200 kabel slaboproudu kabel slaboproudu kabel NN Up ÌmnÏ eëeno, mohl b t n vrh soutïûnì dokumentace jeötï nap. oûiven smïvn m sdïlenìm, ûe staveniötnì hlukovè limity a limity ot es a vibracì nebyly Ñnedopat enìm nastaveny podle p nì potkan ì, ûijìcìch ve st vajìcì kanalizaci v centru Ostravy, a tito se proto, ûe bylo pro nï v podzemì v pr bïhu v stavby neklidno, neobvykle ËastÏji a ve vïtöìch poëtech jako jak si atrakce objevovali v pr bïhu v stavby v Ñklidov ch zûn ch zelenï apod.ì na povrch terènu (tyto informace vëetnï atraktivnìch z bïr byly na naöich televiznìch obrazovk ch svèho Ëasu nabìzeny ve zpravodajsk ch relacìch TV-kan l ). V kategorii Student or young professional paper byla za CzSTT do soutïûe p ihl öena (zasl na p Ìsluön dokumentace do sekretari tu ISTT v Lond nï) diplomov pr ce Ing. Ji Ìho Granilly: VyhodnocenÌ kolektorizace centr lnì Ë sti hlavnìho mïsta Prahy. CÌlem tèto pr ce bylo vyhodnotit jednotlivè etapy dlouhodobèho projektu v z jmovèm zemì centr lnì Ë sti hlavnìho mïsta Prahy, vyhodnotit n vrhy na budov nì sdruûen ch tras inûen rsk ch sìtì/is v z jmovèm zemì, jejich postupnou v stavbu a jejich souëasn stav. Podrobit vöechny tyto kroky kritickè anal ze a Ìci, zda to vöe bylo adekv tnï a d slednï rozhodov no a realizov no. kolem tèû bylo identifikovat souëasnè, tj. aktu lnì, v ûnè problèmy tèto kolektorizace a zamï it se na rozpracov nì eöenì nïkter ch z nich. Pod pojmem kolektorizace byl v r mci tèto pr ce d slednï pouûit n sledujìcì v klad: vyuûitì r zn ch sklolaminát DN 200 vodotěsné a vzduchotěsné uzavření chráničky Obr. 2 ñ P Ìpojkov vedenì z Kolektoru Centrum typ bezv kopov ch technologiì, jak mi jsou tryskov injekt û s n sledn m v rubem, Ëi uûitì mikrotunelingu nebo i dalöìch bezv kopov ch technologiì (nap. HDD atd.) pro budov nì ochrann ch konstrukcì sdruûen ch tras IS p Ìsluön ch typ Ëi sdruûen ch chr niëek p Ìpojkov ch vedenì podle»sn atp. Pr ce je ËlenÏna do tïchto Ë stì: SouhrnnÈ vyhodnocenì podklad a podmìnek eöenì v z jmovèm zemì. VyhodnocenÌ v voje hranice eöenèho zemì centr lnì Ë sti hlavnìho mïsta Prahy. VyhodnocenÌ v voje pl nov nì kolektorizace v centr lnì Ë sti hl. m. Prahy. Identifikace z vaûn ch problèm za celè obdobì provozu kolektor v Praze, jejich vyhodnocenì a rozpracov nì eöenì nïkter ch z nich. Zp ehlednïnì ekonomickè str nky uplatnïnì sdruûen ch tras inûen rsk ch sìtì, Z vïry a doporuëenì. NynÌ struënï k tïmto Ë stem: Pro zpracov nì studie takovèhoto druhu bylo zapot ebì nashrom ûdit informace a podklady za obdobì vìce jak 30 let, cca od roku 1970 aû po rok V tomto obdobì bylo zhotoveno nïkolik pl novacìch dokument, kterè se ne vûdy dochovaly kompletnì a nïkterè se nedochovaly v bec (bylo nezbytnè vyuûìt pamïtnìk ). Mezi d leûitè podmìnky pat Ì na zemì hl. mïsta 6

7 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG Prahy p edevöìm inûen rsko geologickè, hydrogeologickè a hydrologickè pomïry. Inûen rsko geologickè a hydrogeologickè pomïry jsou na zemì Prahy velmi komplikovanè. PodzemnÌ voda b v vysoce agresivnì, mj. i z d vodu p Ìtomnosti agresivnìho CO 2. PovodÚovÈ zkuöenosti ze srpna 2002 prok zaly, ûe je nutnè podrobnïji monitorovat hladinu a reûim podzemnì vody vëetnï jejì kvality. Bohuûel je nutnè konstatovat, ûe daje tohoto druhu nejsou prakticky v podrobnïjöìm rozsahu a kvalitï k dispozici a pokud ano, tak jsou to pouze torza. V tomto p ÌpadÏ jde z sadnï o nedostatek promìtajìcì se do rozhodovacìch proces uplatúovan ch p i startov nì a p i dalöìm rozvìjenì programu kolektorizace v Praze. Hranice z jmovèho zemì, kter p vodnï vymezovala centr lnì Ë st, sledovala pl n rekonstrukce a modernizace budov a inûen rsk ch sìtì v historickè Ë sti Prahy. Je nutnè Ìci, ûe hranice z jmovèho zemì nebyla nikdy p Ìliö stabilnì a v nïkter ch mìstech pak byla i znaënï posouv na podle toho, jak bylo manipulov no s prioritami. To se Obr. 3 ñ UmÌstÏnÌ sbïrnè deöùovè n drûe (jako souë sti objektu podzemnìch gar ûì) pak n slednï promìtalo formou dìlëìch improvizacì p i p ÌpravÏ a realizaci i z sadnìch rozhodnutì. PrvnÌ kolektor byl v centr lnì Ë sti hl.m. Prahy uveden do provozu v roce V roce 1982 byl zpracov n generel kolektorizace centr lnì Ë sti hlavnìho mïsta Prahy. Byla navrûena spojit kolektorov sìù pro inûen rskè sìtï 2. kategorie. Pro inûen rskè sìtï 3. kategorie byly navrûeny v tèmï kaûdè ulici eöenèho zemì shora p ÌstupnÈ kan lky umìstïnè do chodnìk, vnitroblok a eventu lnï do vozovek. Kolektorizace vöak neprobìhala d slednï podle p vodnìch z mïr. Mnoho dobr ch n vrh nebylo v bec zrealizov - no s tìm, ûe v voj koncepënìho rozhodov nì byl a je poznamen n mnoha improvizaënìmi z sahy. SouËasn koncepce sdruûen ch tras je zaloûena na kombinaci kolektor hlubinn ch (pro inûen rskè sìtï 2. kategorie) a podpovrchov ch (inûen rskè sìtï 3. kategorie). Jin zp sob uloûenì neû v kolektoru nebyl zatìm, bohuûel, pouûit, i kdyû se v souëasnè dobï nabìzejì dalöì vhodnè/re lnè typy sdruûen ch tras IS. Je d leûitè vìce prosazo- LEGENDA: A ñ V clavskè n mïstì B ñ kan l kabelov ch vedenì (v programu modernizace) C ñ nov kolektor D ñ mont ûnì kan l nad azen ch vodovodnìch ad (v programu transformace na kolektor) E ñ sbïrn deöùov n drû F ñ metro Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 7

8 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT vat takovè typy sdruûen ch tras IS a tak, aby byl co nejd Ìve naplnïn p vodnì z mïr kolektorizace, kter spoëìval v d slednè aplikaci sdruûen ch tras v kaûdè ulici eöenèho zemì. Identifikov ny z vaûnè problèmy a hled ny moûnosti jejich eöenì: PovodÚov situace zaplavenèho urbanizovanèho zemì v srpnu 2002 p edstavovala zcela v jimeën zatïûovacì provoznì stav pro toto zemì a vöechny prvky v nïm. NÏkterÈ podzemnì prvky technickè infrastruktury pak za takov chto extrèmnìch situacì ÑjeötÏ vylepöujìì podmìnky pro ËinnÏjöÌ p sobenì ûivlu, zintenzivúujì vznik a rozsah ökod. P sobì takto na svè okolì i paradoxnï samy na sebe. Kolektory za tèto extrèmnì povodnï 8/2002 obst ly dob e, nap Ìklad v porovn nì s metrem. Aû na v jimky, vöechny inûen rskè sìtï v nich uloûenè z staly v provozu. P estoûe i ony byly poökozeny (vznikly vöak nikoli dramatickè ökody) Ñpodrûelyì fungov nì zemì p i n stupu povodnï a umoûnily relativnï rychlou a kontrolovatelnou obnovu funkcì zasaûenèho zemì po jejìm odeznïnì. Ukazuje se zcela prokazatelnï, ûe technicky nezkoordinovanè podzemì v rizikovè z topovè zûnï a v jejìm okolì se st v samo sobï nebezpeën m, kdyû takov extrèmnì hydrologick a hydraulick situace nast v, probìh a odeznìv. SouËasnÏ se i potvrzujì p ednosti koncepënìho uplatúov nì sdruûen ch tras inûen rsk ch sìtì i v takov chto podmìnk ch. DodateËnÏ pouûit protipovodúov opat enì zde navrûen a jiû realizovan posilujì jejich odolnost a provozuschopnost. Jin problèm p edstavuje vakuov kanalizace uplatnïn v kolektorech ñ centrum. P ÌËina problèm snìûenè provozuschopnosti vakuovè kanalizace je inkrustace technologickèho za ÌzenÌ z d vodu chemickè nestability pr sakov ch vod. ProblÈm naruöenì v penato-uhliëitanovè rovnov hy vod v p ÌpadÏ podtlakov ch reûim pak b v jevem za jinak srovnateln ch podmìnek intenzivnïjöì, neû u systèm tlakov ch Ëi v p Ìpadech komplikovan ch reûim tlakov ch i podtlakov ch (nap. na stranï s nì) u Ëerpadel. V slednè, navrhovanè eöenì spoëìv v doplnïnì podtlakovèho systèmu systèmem tlakov m a d le v jejich ochranï prost ednictvìm z eôov nì tïchto vod vodou sr ûkovou ( eöeno ve spojitosti s dalöìm problèmem). Jednotn kanalizaënì sìù v centru hl. m. Prahy pracuje v reûimu permanentnìho p etìûenì a doch zì zde, vlivem netïsnostì, ke znaën m nik m vody. Tyto kontaminovanè vody pak tvo Ì souë st pr sak konstrukcì kolektor. V pr ci byl uplatnïn n vrh na vybudov nì z chytn ch/ akumulaënìch deöùov ch podzemìch n drûì, kterè by byly situov ny na vhodn ch mìstech jak mi jsou pl novanè zde podzemnì gar ûe, pod nimi (viz obr. 3). Do tïchto n drûì by se sv dïla deöùov voda ze st ech objekt pomocì novï zbudovanè deöùovè kanalizace, kter by byla umìstïna v prostorov ch rezerv ch technologick ch profil st vajìcìch a novï budovan ch sdruûen ch tras IS. Nashrom ûdïn sr ûkov voda z tïchto n drûì by pak mohla slouûit p edevöìm jako voda uûitkov, kter by umoûúovala dokonalejöì drûbu Ëistoty a hygieny centra mïsta vëetnï zabezpe- ËenÌ kvalitnì z vlahy zde se nach zejìcì mïstskè zelenï, a vëetnï zabezpeëenì dalöìho zdroje z sobov nì poû rnì vodou (p ÌpadnÏ by bylo moûnè tuto uûitkovou vodu nabìdnout za platu dalöìm z jemc m v centru hlavnìho mïsta Prahy). Tuto zvl ötnì rozvodnou vodovodnì sìù je rovnïû moûnè v hodnï a rychle realizovat s vyuûitìm jiû existujìcì kolektorovè sìtï kolektor ñ centrum. Rizikov vliv pr sakov ch vod na konstrukci kolektor. V r mci posuzov nì problèmu podtlakovè kanalizace byl zainteresovan m pracovnìkem vysloven n zor o neblahèm vlivu pr sakov ch vod na stabilitu konstrukce kolektor. Cel problèm byl proto p ed n k posouzenì nez vislèmu kvalifikovanèmu posuzovateli, kter na z kladï ovï en ch zjiötïnì konstatoval, ûe betonov m konstrukcìm dotëen ch kolektor nehrozì bezprost ednï katastrofick dopad na jejich stabilitu od vlivu pr sakov ch vod. DoporuËil vöak prov dït u tïchto kolektor alespoú 2x do roka podrobnou kontrolu chemizmu pr sakov ch a podzemnìch vod (za p edpokladu postupnèho zavedenì monitoringu a vyhodnocov nì reûimu a kvality tïchto vod to bude sch dnè prov dït). Zp ehlednïna ekonomick str nka uplatnïnì sdruûen ch tras inûen rsk ch sìtì. Ekonomick str nka vïci, ekonomickè parametry p edstavujì d leûitè mï Ìtko p i rozhodov nì a pl novanì v stavby kolektor a sdruûen ch tras inûen rsk ch sìtì. Jako p Ìklad moûnèho v stupu ucele- 8

9 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG nèho posouzenì byly nabìdnuty v sledky zpracovanèho hodnocenì ekonomickè n roënosti zp sob ukl d nì a d le v sledky hodnocenì provoznìch n klad provozovatel kolektor. Ukazuje se z cela nezbytn m, v p ÌpadÏ z mïr s takovouto dlouhou dobou trv nì realizace, pravidelnï prov dït pr bïûnè vyhodnocenì jednotliv ch etap po jejich ukonëenì a opakovanï se vracet k celkovè koncepci eöenì se snahou o jejì aktualizaci ve vazbï na mïnìcì se podmìnky v pr bïhu Ëasu. StejnÏ tak by mïlo probìhat vyhodnocenì zkuöenostì s variantami eöenì jiû uplatúovan ch technologick ch profil a jednotliv ch typ sdruûen ch tras IS. OpakovanÏ je û doucì podrobovat kontrole z sady a detaily jejich eöenì, nap. ve vztahu k technickèmu pokroku. Do Ëinnosti soustavnè identifikace potencion lnìch problèm je pak t eba vìce a systèmovïji zapojit provozovatele. Kolektorizace centr lnì Ë sti hl. m. Prahy nabìzì tèû v hodnou (relativnï snadnou a ekonomicky p ijatelnou) instalaci övèdskèho potrubnìho systèmu CEN- TRALSUG pro odstraúov nì tuh ch komun lnìch odpad a d le tèû i jist rozmar v podobï dìlëì instalace historickèho plynovèho osvïtlenì (jako atrakce pro turisty a milovnìky starè Prahy) doc. Ing. Petr ärytr, CSc.,»VUT v Praze, srytr@fsv.cvut.cz SANACE VODOVODNÍCH POTRUBÍ S PROVOZNÍM PŘETLAKEM DO 40 BARŮ METODOU STARLINE HPL-W Bc. Karel Ji ÌËek,»KV Praha s.r.o. Tento p ÌspÏvek shrnuje podmìnky pro vyuûitì metody starline Æ HPL-W pro sanace vodovodnìch potrubì s provoznìm p etlakem do 40 bar. Metoda starline Æ HPL-W spoëìv ve vyvloûkov nì st vajìcìho potrubì tkaninov m ruk vcem potaûen m vrstvou plastu. PodmÌnky realizace nïkter ch staveb, jako je pot eba omezenì vstup na pozemky soukrom ch vlastnìk, nutnost zachov nì provozu na pozemnìch komunikacìch, nemoûnost v mïny potrubì v otev enèm v kopu apod., uû investory p ivedly k vyuûìv nì bezv kopov ch technologiì sanacì, aù uû jde o relining, close-fit technologie nebo i ruk vcovè sanace, kterè svou oblibu zìskaly p edevöìm dìky minim lnìmu zmenöenì jmenovitè svïtlosti sanovanèho potrubì. U technologiì ruk vcovè sanace dosud existovala omezenì, kter determinovala jejich vyuûitì jen na velmi malou oblast ñ kr tk dèlka jednoho sanovanèho seku, nìzkè provoznì p etlaky, nutnost stabilizovat ruk vec v potrubì speci lnìmi sponami nebo jeho uchycenìm do p ÌrubovÈho spoje a takè nemoûnost navrt vat sanovanè potrubì p i mont ûi novè vodovodnì p Ìpojky. Tato omezenì vedla investory Ëasto k rozhodnutì buô potrubì sanovat jin m zp sobem nebo sanaci odloûit. Z uveden ch d vod se spoleënost Karl Weiss GmbH p i v voji metody sanace vodovodnìch potrubì s vyööìmi provoznìmi p etlaky zamï ila na slab mìsta ruk vcov ch sanacì. Jeho v sledkem je metoda starline Æ HPL (HPL ñ high pressure liner), urëen pro sanace vodovodnìch potrubì do provoznìho p etlaku 40 bar a transportnìch plynovod do provoznìho p etlaku 30 bar. UrËenÌ pro pitnou vodu symbolizuje pìsmeno W za n zvem technologie, plyn pìsmeno G, varianta pro tlakovè kanalizace je oznaëena pìsmenem S. Vöechny varianty jsou urëeny pro Obr. 1 ñ Princip metody starline sanace potrubì Æ HPL DN 200 aû 1200 po jednotliv ch secìch dèlky aû 600 m. Metoda umoûúuje trvalè a rychlè dosaûenì pot ebnèho stupnï bezpeënosti a zdravotnì nez vadnosti sanovanèho potrubì. Pro splnïnì tïchto poûadavk a podmìnek je pouûìv n speci lnì bezeövï tkan ruk vec z vysoce pevnè p Ìze opat en plastovou povrchovou vrstvou a speci lnì systèm lepidla na b zi epoxidovè prysky ice zaruëujìcì vytvrzenì za studena. P ed vlastnìm zav dïnìm ruk vce je odstavenè potrubì peëlivï vyëiötïno vysok m tlakem vody, p ÌpadnÏ zdrsnïno pìskov nìm granul tem. Pr mïr velmi pevnèho tkaninovèho ruk vce odpovìd vnit nìmu pr mïru sanovanèho potrubì. Proto jej lze na stïnu nalepit bez jakèhokoli zvr snïnì. Lepidlo se vytvrzuje za studena a m velmi dlouhou NA ODBORNÉ TÉMA / Z ČINNOSTI CzSTT 9

10 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 Z ČINNOSTI CzSTT / NA ODBORNÉ TÉMA dobu zpracov nì. Nedoch zì proto k tepeln m pnutìm, kter u vodovodnìch potrubì s asfaltov m ochrann m pl ötïm Ëasto zp sobujì prask nì svar. Po vytvrdnutì lepidla je tkaninov ruk vec celoploönï a trvale spojen s vnit nì stïnou potrubì. TÌm se bezpeënï zastavuje vnit nì koroze. Tkaninov ruk vec i lepidlo samoz ejmï splúujì hygienickè poûadavky podle doporuëenì KTW/smÏrnice UBA pro pouûitì v oblasti pitnè vody a pracovnìho listu W 270 normy DVGW. Tato skuteënost je doloûena platn mi zkuöebnìmi certifik ty, vëetnï schv lenì Institutem pro testov nì a certifikaci ve ZlÌnÏ. Tkaninov ruk vec pro metodu starline Æ HPL-W je s v jimkou povrchovè vrstvy vhodnè pro styk s pitnou vodou identick s ruk vcem starline Æ HPL-G, testovan m podle DVGW VP 404. Statick ûivotnost systèmu ËinÌ minim lnï 50 let. Tato ûivotnost byla prok z na dlouhodobou zkouökou prov dïnou spoleënostì Ruhrgas AG. P i koeficientu bezpeënosti s f =1,5 (bïûn hodnota pro vodu a PE trouby) je povolen maxim lnì provoznì p etlak 40 bar. P i tomto tlaku jeötï ruk vec dok ûe bezpeënï p eklenout korozì zp sobenè otvory aû do pr mïru 50 mm. Metodou starline Æ HPL-W lze efektivnï, rychle a bezpeënï odstranit st vajìcì koroznì netïsnosti a zabr nit jejich dalöìmu vzniku. TÌm je vylouëeno zejmèna u vodovodnìho potrubì na pitnou vodu znaënè hygienickè a bezpeënostnï provoznì riziko. Sanace zaruëuje poûadovanou dlouhodobou bezpeënost a navìc minimalizuje nebezpeëì spojenè s p Ìpadn m svarov m lomem. Pro ekonomickè nasazenì metody je t eba prov dït Obr. 3 ñ Samohybn tlakov reverzaënì buben Obr. 2 ñ SystÈm spojenì vrstev inspekci i vlastnì sanaci po dlouh ch secìch potrubì, maxim lnì dèlka takovèho seku ËinÌ 600 m. Tomu odpovìd i novï vyvinutè svïtovï unik tnì technologickè vybavenì. Cel proces rehabilitace potrubì na pitnou vodu lze v bodech shrnout n sledujìcìm zp sobem: vyhloubenì startovacì a cìlovè j my, vy azenì sanovanè trasy z provozu, inspekce pomocì TV, vëetnï 12bodovÈho kalibraënìho mï enì samohybn m robotem v secìch dèlky aû 1000 m, kter automaticky zaznamen v a lokalizuje veökerè nep ÌpustnÈ odchylky jmenovitè svïtlosti a umoûúuje i p esnè zjiötïnì trasy potrubì, vyëiötïnì potrubì vysokotlak m vodnìm paprskem o tlaku bar s n slednou inspekcì pomocì TV, napuötïnì tkaniny lepidlem pomocì automatickèho, vysoce v konnèho za ÌzenÌ na mìch nì a d vkov nì lepidla o v konu aû 2 t/h a zcela novèho za ÌzenÌ na zav dïnì ruk vce, proces sanace s vytvrzenìm a kontrola tïsnosti, obnovenì pr chodnosti p Ìpadn ch odboëek systèmem TV-Cutter ( ezacì robot s TV), uvedenì sanovanè trasy do provozu, zasyp nì stavebnìch jam a obnovenì povrch. Metoda je obvykle vyuûìv na v situacìch, kdy je pot eba obnovit hygienickou nez vadnost a kvalitu vody, trvale odstranit ztr t vody a obnovit hydraulickè vlastnosti potrubì. Metoda je vhodn takè pro uûitkovou vodu. Aplikace na potrubìch pro pr myslovou vodu a jinè tekutiny jsou rovnïû moûnè. P edpokladem pro aplikaci metody je statick odolnost starèho potrubì v Ëi vnit nìmu a vnïjöìmu tlaku. 10

11 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG PotrubÌ musì b t p ed sanacì kalibrov no mï enìm. D le je p ed sanacì nutno provèst kvalitnì vyëiötïnì (do kovovèho lesku). Metoda byla vyvinuta pro velmi vysokè v kony, tj. pro velmi dlouhè sanovanè seky potrubì. Pro ekonomickè nasazenì n roënè techniky je vöak nezbytnï nutn vïtöì objem zak zky. JedinÏ tak se plnï projevì ekonomick v hodnost nasazenì tèto vysoce v konnè techniky. Z vïr: Metoda starline Æ HPL je vhodn pro obnovenì provoznì bezpeënosti potrubì a zajiötïnì kvality dopravovanè vody. SanovanÈ potrubì lze provozovat s p vodnìm provoznìm tlakem. Ruk vec bezpeënï p eklene prokorodovanè otvory do pr mïru 50 mm. Takto sanovanè potrubì je proto plnï srovnatelnè s potrubìm nov m a m ûe b t ËetnÏ aktivov no jako investice a lze je proto odepisovat. ZemnÌ pr ce jsou oproti klasickèmu zp sobu (hloubenìm r hy v celè dèlce) snìûeny aû o 95 %, jelikoû v z vislosti na pr mïru sanovanèho potrubì je zapot ebì jedna stavebnì j ma pouze kaûd ch 450 aû 600 m. Sanace vodovodnìch potrubì v»eskè republice metodou starline Æ HPL-W nabìzejì:»kv Praha, s. r. o. Ke Kablu 289, Praha 10 Bc. Karel Ji ÌËek Tel.: info@ckvpraha.cz VaK-Stavby Hradec Kr lovè, s. r. o. Markovice 881, Hradec Kr lovè p. Roman KuËera Tel.: info@vakstavby.cz Obr. 4 ñ Za ÌzenÌ pro kamerovou inspekci sek aû m dlouh ch Obr. 5 ñ Klimatizovan kontejner pro p Ìpravu lepidla JAK POKRAČUJE SANACE PŘIVÁDĚCÍCH VODOVODNÍCH ŘADŮ JIHOČESKÉ VODÁRENSKÉ SOUSTAVY (ZajiötÏnÌ Evropsk ch standard a d vody pro volbu sanaënì metody starline Æ HPL-W) Ing. VladimÌr F rth, z stupce editele JihoËeskÈho vod renskèho svazu pro provoz V p ÌspÏvku jsou shrnuty d vody pro provedenì sanace ocelov ch ad v dèlce 40 km mezi BechynÌ a T nem nad Vltavou, proces volby metody sanace a d vody, kterè rozhodly o vyuûitì metody starline Æ HPL-W. JihoËesk vod rensk svaz (d le jen JVS) je vlastnìkem vod renskè infrastruktury v jiûnìch»ech ch. Jedn se o systèm d lkov ch ad, kter mi je z sobov no 350 tis. obyvatel. Svazek vznikl v roce 1994 jako sdruûenì obcì a mïst JihoËeskÈho regionu, kterè p evzalo od st tu v r mci privatizace vod rensk systèm pro z sobov nì vïtöiny obyvatel JiûnÌch»ech. V poslednì dobï eöì JVS problèmy s kvalitou vody dopravovanè vlastnïnou infrastrukturou, kter byla dimenzov na na p vodnï pl novanè vyööì odbïry. Tyto p edpoklady se nesplnily a proto nynì vlivem delöìho zdrûenì vody v potrubì bez vnit nì ochrany proti korozi doch zì ke zv öenì obsahu ûeleza v dopravovanè vodï nad normovanè limity. JVS proto realizoval v roce 2002 zkuöebnì sek renovace adu»s SudomÏ ice ñ VDJ HoduöÌn, ocel DN 300 mm. Sanace byla provedena v dèlce cca 1,8 km cementacì a to spoleënostì REPO. sek v dèlce cca 0,25 km sanovala spoleënost RABMER NA ODBORNÉ TÉMA / ZE STAVEB 11

12 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES metodou Phoenix ñ vloûenìm lamin tovèho ruk vce. V souëasnosti probìh realizace stavby ZajiötÏnÌ Evropsk ch standard na JihoËeskÈ vod renskè soustavï, kter zahrnuje rekonstrukci pravny vody Plav a vodovodnìho potrubì, kterè z sobuje mïsta T n nad Vltavou, BechynÏ, Opa any a p ilehlè obce. Jedn se o ad VDJ Zdoba ñ VDJ Mal Varta DN 300 mm, dl. 11 km, ad VDJ M.Varta ñ»s SudomÏ ice DN 300 mm, dl. 10 km a ad»s SudomÏ ice ñ VDJ HoduöÌn, DN 400 mm, dl. 20 km. V öe zmìnïnè z sobnì ady byly zbudov ny v letech 1985 aû 1986 z ocelov ch trub bez vnit nì ochrany proti korozi. PotrubÌ je uloûeno ve volnèm terènu ñ v polìch a lesìch, a podch zì takè t i vodnì toky: eku Vltavu v T nï nad Vltavou, eku Luûnici a éidovskou strouhu poblìû BechynÏ, kde pod jejich koryty provoznì p etlak dosahuje aû 24 bar. Sanace potrubì, uloûenèho ve volnèm terènu, se dot k z jm znaënèho poëtu vlastnìk pozemk, coû n s jiû od poë teënìch vah vedlo k n vrh m vyuûitì bezv kopov ch metod sanace v celè dèlce sanovanèho potrubì. K tomu n s vedla mj. i snaha o minimalizaci v kopov ch pracì a jedn nì s dotëen mi vlastnìky pozemk. Z roveú jsme hledali metodu, kter za vynaloûenè finanënì prost edky p inese maxim lnì efekt z hlediska provoznì spolehlivosti a prodlouûenì doby ûivotnosti. P edpokl dali jsme rovnïû, ûe tìmto zp sobem nebude nep ÌznivÏ ovlivnïna kvalita dopravovanè vody jin mi efekty, nap. tvorbou invertebrat a emisemi toxick ch l tek apod. Ve spolupr ci s katedrou zdravotnìho inûen rstvì stavebnì, fakulty»vut pod vedenìm doc. Ing. Petra Obr. 1 ñ Trasa vodovodu ärytra, CSc. a stavem vodnìho hospod stvì obcì VUT Brno jsme nechali zpracovat studii: PosouzenÌ technologiì pro bezv kopovou obnovu p iv dïcìch vodovodnìch ad VDJ Zdoba-VDJ HoduöÌn, Praha Na z kladï doporuëenì zmìnïn ch odbornìk bylo rozhodnuto, ûe seky adu do provoznìho p etlaku 6 bar budou sanov ny vnit nì cementovou v stelkou, seky v dèlce 7 km, s provoznìm p etlakem vyööìm, tkaninov m ruk vcem. K tèto volbï p ispïlo i to, ûe seky s vyööìm provoznìm p etlakem jsou obtìûnï p ÌstupnÈ a ruk vec rovnïû p ÌznivÏ ovlivúuje statiku potrubì. DalöÌm d vodem je to, ûe potrubì ocelov ch trub, tj. pruûnèho materi lu, se v mìstech s vyööìm provoznìm p etlakem roztahuje a smröùuje. Pohyby jsou natolik velkè, ûe by sanace cementacì nebyla dlouhodobï spolehliv ñ doölo by k poprask nì cementovè vrstvy a jejìmu odplavenì. Z tohoto d vodu byl zvolen tkaninov ruk vec, kter je pevnï spojen s vnit nì stïnou sanovanèho potrubì a i po vytvrzenì z st v pruûn. Pracuje spolu s potrubìm bez rizika jeho poprask nì. Tkaninov ruk vec, ve srovn nì s cementacì, ve shybk ch takè zaruëuje tïsnost potrubì. N slednï, po p Ìslibu dotace z Evropsk ch fond a z Ministerstva éivotnìho prost edì bylo vyhl öeno v bïrovè ÌzenÌ na dodavatele stavby. RozhodujÌcÌ kritèria byla n sledujìcì: nabìdkov cena, dèlka z ruënì doby sanace potrubì, nabìdnut podìl z drûnèho, zaruëen doba ûivotnosti sanace potrubì, zp sob ËiötÏnÌ potrubì, program kontroly jakosti zhotovitele. VÌtÏzem se stalo sdruûenì dodavatel pod vedenìm spoleënosti Hochtief VSB a. s. VÌtÏzn nabìdka splúovala veökerè poûadavky investora. Pro sanaci nejvìce exponovan ch sek nabìdlo sdruûenì metodu starline Æ HPL-W, coû je metoda urëen k sanaci d lkov ch z sobnìch vodovodnìch ad z kovov ch materi l. Metoda starline Æ HPL-W spoëìv ve vyvloûkov nì st vajìcìho potrubì kruhovï a bezeövï tkan m polyesterov m ruk vcem potaûen m vrstvou polyethylenu, kter je se stïnou sanovanèho potrubì pevnï spojen pomocì vinylesterov ch prysky ic neobsahujìcìch styren, jeû jsou vytvrzov ny za studena. Vöechny t i vrstvy sanace, tedy polyethylenov vrstva, tkaninov ruk vec i pouûìvanè lepidlo jsou testov ny pro styk s pitnou vodou Institutem pro testov nì a certifikaci ve ZlÌnÏ. Metoda umoûúuje sanaci potrubì do provoznìho p etlaku 40 bar, v secìch dlouh ch aû 600 m, navìc bez nutnosti ruk vec v potrubì zajiöùovat mechanicky pomocì rozvïrn ch krouûk a spon nebo p ivìr - nìm do p Ìrubov ch spoj. Dodavatel sanace, spoleënost Karl Weiss GmbH BerlÌn ud v ûivotnost potrubì sanovanèho metodou starline Æ HPL-W v dèlce 50 let a schopnost bezpeënï p ekonat p i provoznìm p etlaku 40 bar aû 5 cm velkè otvory v potrubì. Tyto parametry, spolu s vìce neû 600 km zkuöenostì z Evropy a USA n s p esvïdëily o spr vnosti rozhodnutì v bïrovè komise. Pr ce na sanaci ad byly zah jeny kamerovou prohlìdkou sanovan ch sek. SpoleËnost Karl Weiss 12

13 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG disponuje TV kamerou schopnou prohlèdnout 1000 m v jednom kuse, z roveú pomocì laseru zmï it jmenovitou svïtlost potrubì a takè potrubì p esnï vytrasovat ñ to bylo nezbytnè p edevöìm v seku»s SudomÏ ice ñ odboëka pro Bechyni (dl. cca 3 km) kde jsou soubïûnï uloûeny dva ady, z nichû jeden nenì p edmïtem zmiúovanè akce. Na z kladï kamerovè prohlìdky byly up esnïny polohy jednotliv ch stavebnìch jam, p vodnï navrûenè projektantem stavby, spoleënostì Hydroprojekt CZ, a.s. StavebnÌ j my byly zvoleny tak, aby mohlo b t maxim lnï vyuûito schopnosti technologie starline Æ HPL-W sanovat v jednom kuse aû 600 m dlouhè seky. Po vyhloubenì stavebnìch jam bylo potrubì vyëiötïno. K tomu spoleënost Karl Weiss vyuûila metodu vysokotlakèho vodnìho paprsku o tlaku aû 1500 bar. V sledkem ËiötÏnÌ je dokonale kovovï Ëist vnit nì povrch potrubì, kter je p edpokladem spïönè sanace. Kontrola kvality vyëiötïnì se znovu kontroluje speci lnì kamerou. V potrubì nesmì z stat inkrusty a ani jinè ostrè hrany ñ tyto by musely b t p ÌpadnÏ odstranïny frèzovacìm robotem, neboù by mohly zp sobit poökozenì ruk vce a zma enì sanace seku. Po vyëiötïnì a kontrole TV kamerou je sek uzav en a naplnïn inertnìm plynem br nìcìm dalöì korozi potrubì. Samotn sanace zaëìn v technologickèm centru stavby, kde je v klimatizovan ch kontejnerech Obr. 2 ñ»iötïnì potrubì vysokotlak m vodnìm paprskem Obr. 3 ñ Tlakov buben pro technologii starline Æ HPL-W na traileru p ipraveno lepidlo a tìmto lepidlem naplnïn sanaënì ruk vec. Ten je n slednï navinut do sanaënìho samohybnèho tlakovèho bubnu, kter je p epraven na stavbu na traileru. Situace na stavbï neumoûúuje p Ìjezd traileru aû ke stavebnì j mï. V tèto situaci je cenn samohybn pohon tlakovèho bubnu, kter je opat en p sy, neboù tlakov buben s ruk vcem pro sanaci celèho seku v ûì aû 25 tun. Pojezd tlakovèho bubnu je Ìzen d lkov m ovl d nìm. ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES 13

14 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES Obr. 4 ñ Proces reverzace sanaënìho ruk vce do potrubì Obr. 5 ñ Pohled do sanovanèho potrubì Obr. 6 ñ L macì zkouöka vzorku sanovanèho potrubì Po p istavenì tlakovèho bubnu ke stavebnì j mï je zah jena reverzace tkaninovèho ruk vce do potrubì. V seku mezi tlakov m bubnem a nav dïcì p Ìrubou na sanovanèm seku je sanaënì ruk vec reverzov n do ochrannèho ruk vce, kter br nì zasaûenì ûivotnìho prost edì pouûìvan m lepidlem. SanaËnÌ ruk - vec je reverzov n do sanovanèho potrubì pomocì stlaëenèho vzduchu. Proces reverzace trv p ibliûnï dvï hodiny. PotÈ, co ruk vec dojede na konec seku do z chytnèho koöe, je ruk vec u tlakovèho bubnu provizornï zaökrcen. N slednï je odpojen tlakov buben a p es uzavìracì za ÌzenÌ je cel sek napojen na tlakovou regulaënì jednotku. kolem tèto jednotky je po celou dobu vytvrzov nì udrûovat v sanovanèm seku p edepsan tlak, kter je pr bïûnï zapisov n automatick m zapisovacìm za ÌzenÌm. Vytvrzov nì probìh za bïûn ch teplot po dobu cca 12 hodin. N slednï je provedena t etì kamerov inspekce jako kontrola sanace a sek m ûe b t p ed n do provozu. Kontrola kvality sanace je nïkolikastupúov. PrvnÌ kontrolou proch zì sanaënì ruk vec, kter je podrobov n tlakov m a trhacìm zkouök m. Po provedenì sanace je z kaûdèho seku odebìr n vzorek sanovanèho potrubì, kter je v laborato Ìch d le podrobov n l macìm zkouök m, kdy je kontrolov na provoznì bezpeënost sanovanèho seku p i prasknutì p vodnìho potrubì a odtrhovacìm zkouök m, kdy je kontrolov na kvalita spojenì sanaënìho ruk vce s p vodnì troubou ñ spojenì musì odolat tlaku vody na hranu sanaënìho ruk vce ñ nesmì dojìt k jeho odtrûenì od stïny ñ a nesmì povolit ani p i p ÌpadnÈ navrt vce sanovanèho potrubì. NegativnÌ v sledek tïchto zkouöek m za n sledek opakovanou sanaci inkriminovanèho seku, coû vöak n s, jako investora netr pì, neboù vöechny n klady spojenè s opakovanou sanacì jdou na vrub dodavatele sanace. Stavba m b t dokonëena do Ëervna DosavadnÌ pr bïh sanace prokazuje spr vnost volby technologie a vï Ìme, ûe jako investor zìsk me vodovodnì potrubì s ûivotnostì srovnatelnou s potrubìm novï poloûen m. Z vïr: DosavadnÌ zkuöenosti s metodou starline Æ HPL-W v jiûnìch»ech ch prokazujì jejì maxim lnì vhodnost pro sanaci d lkov ch ad o provoznìm p etlaku nad 6 bar. Toto eöenì minimalizuje zemnì pr ce na minimum. Je to d no jak schopnostì prohlìûet kamerou aû 1000 m dlouhè seky pro stanovenì optim lnì polohy stavebnìch jam, tak i moûnostì sanovat seky aû 600 m dlouhè. Metoda se rovnïû osvïdëila p i sanaci shybek pod ekou LuûnicÌ, kde nedoölo k û dnèmu zvr snïnì ani na jednom ze Ëty ech kolen. DalöÌ v hodu uk zaly prov dïnè testy ruk vce na tvorbu mikrobiologick ch sad, kde vzorek sanovan metodou starline Æ HPL-W prok zal niûöì n chylnost k jejich tvorbï neû vzorky ostatnì. CelkovÏ povaûujeme metodu starline Æ HPL-W jako velmi vhodnou pro sanaci kovov ch z sobnìch ad do provoznìho p etlaku 40 bar. 14

15 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG RIB LOC SANAČNÍ SYSTÉMY SPIRÁLOVĚ NAVÍJENÝCH VLOŽEK, URČENÉ PRO VLOŽKOVÁNÍ POTRUBÍ S VOLNOU HLADINOU Problematikou vyuûitì bezv kopov ch technologiì pro opravy potrubnìch systèm se zab v st le se rozöi ujìcì poëet odborn ch spoleënostì. AplikacÌ nep etrûitèho technologickèho v voje neust le doch zì k rozöi ov nì moûnostì nasazenì bezv kopov ch technologiì a to p edevöìm vyuûitìm nov ch technologick ch postup a pouûitì nov ch materi - l, p in öejìcìch zrychlenì a zefektivnïnì celèho sanaënìho procesu, minimalizaci st vajìcìch rizikov ch faktor a zjednoduöenì sanaënìch pracì. V poslednì dobï se na evropskèm trhu prosazuje nov, od ostatnìch bezv kopov ch technologiì technicky a technologicky odliön sanaënì varianta vytv enì vloûky. Jde o systèm vytv enì vloûky kontinu lnìm navìjenìm ze svitku profilu tak, ûe nov vloûka je vytvo ena ze svitku navìjenìm ve tvaru ArchimÈdovy spir ly. P edstavitelem tèto technologie je australsk v robce ñ spoleënost RIB LOC s nov mi systèmy sanaënìch technologiì EXPANDA, RIBSTEEL, ROTALOC a RIBLINE. SpoleËnost RIB LOC postupnï vyvìjela a uv dïla na trh uvedenè technologie sanace potrubnìch sìtì, vyuûitelnè pro struktur lnì sanace potrubì v hradnï kruhovèho pr ezu, urëenè pro mèdia s volnou hladinou a navrûenè pro dosaûenì ûivotnosti vloûky delöì neû 50 let. JedineËnÈ technickè a technologickè eöenì bylo ocenïno prestiûnìmi cenami NO DIG AWARD, udïlen mi mezin rodnì spoleënostì pro bezv kopovè technologie ISTT v letech 1997 a 2002 technologiìm RIBSTEEL a ROTALOC. NovÈ sanaënì technologie pokr vajì sv mi typov mi adami EXPANDA, RIBSTEEL, ROTALOC a RIBINE rozsah pr mïr od DN 150 do 3000 a vyuûìvajì jako vloûkovacì v chozì materi l patentem chr nïn speci lnï upraven a vyztuûen profilovan p s z PVC nebo z PE. Strana p ich zejìcì do styku s odpadnì vodou je hladk, protïjöì strana je opat ena n litky ve tvaru pìsmene ÑTì, kterè se opìrajì o vnit nì stïnu sanovanèho potrubì a kterè dod vajì systèmu pot ebnou statickou tuhost. äì ka p su profilu se mïnì podle typovè ady a je p izp sobena sanovanèmu pr mïru. Celkov v öka p su profilu vëetnï n litk (v podstatï sìla stïny vloûky) se v z vislosti na pr mïru sanovanèho potrubì pohybuje od 13 do 40 mm. Vloûkov nì probìh tak, ûe hydraulicky poh nïn skruûovacì hlava vytv Ì spir lovï vinutou vloûku z profilovèho p su. N litky na okrajìch p su jsou konstruov ny takov m zp sobem, ûe vytv ejì z mky, kterè sousednì profilovanè p sy p i pr chodu skruûovacì hlavou pevnï spojujì mechanicky, p ÌpadnÏ jsou kontinu lnï sva eny. SouËasnÏ jsou tyto z mky jiû ve v robï opat eny speci lnìm tïsnìcìm materi lem, takûe spoj je nejen pevn, ale i tïsn. Konce vloûky v öacht ch se utïsúujì pomocì tmel, aby bylo zamezeno vniknutì proudìcì vody mezi vloûku a stïnu st vajìcìho potrubì. SpoleËnost RIB LOC postupnï vyvinula 4 r znè technologie spir lovï navìjen ch vloûek: EXPANDA ñ aplikuje se od roku 1993 pro potrubì DN 150 ñ DN 750, materi l tvo Ì profilovan p s vyroben z PVC, sìla stïny je voliteln v rozmezì 13 ñ 20 mm, spojov nì profilovanèho p su probìh mechanicky, ROTALOC ñ pouûìv se od roku 2000 pro potrubì DN 450 ñ DN 2700, v chozìm materi lem je profilov p s vyroben z PVC pro pr mïry do DN 1800 p ÌpadnÏ vyztuûen dodateënou ocelovou v ztuhou pro vïtöì neû DN 1600, sìla stïny je voliteln v rozmezì 18 ñ 37 mm, spojov nì profilovanèho p su probìh mechanicky, RIBSTEEL ñ pouûìv se od druhè poloviny 90. let pro potrubì DN 450 ñ DN 2700, materi l tvo Ì profilovan p s vyroben z PVC standardnï vyztuûen vnïjöì ocelovou profilovanou v ztuhou, komponovanou do PVC profilu, sìla stïny je voliteln v rozmezì 15 ñ 20 mm, spojov nì obou profilovan ch p s probìh mechanicky, RIBLINE ñ pouûìv se od roku 2004 pro potrubì DN 450 ñ DN 3000, materi l tvo Ì profilovan p s zhotoven z PE, vyztuûen vnit nìmi ocelov mi v ztuhami, sìla stïny je voliteln v rozmezì 20 ñ 40 mm, spojenì profilovanèho p su je provedeno sva ov nìm. V öe uvedenè technologie se liöì zp sobem, kter m se ve st vajìcìm potrubì vytv Ì nov struktur lnì vloûka. P i vyuûitì technologie EXPANDA p i sanaci je skruûovacì hlava umìstïna ve startovacì öachtï. CÌvka s PVC profilovan m p sem je umìstïna poblìû tèto öachty na povrchu. SkruûovacÌ hlava postupnï vytv Ì novou vloûku o menöìm pr mïru, neû je pr mïr st vajìcìho sanovanèho potrubì, coû umoû- Úuje snadnïjöì zaöroubov nì novè vloûky do sanovanè trubky bez pasivnìho odporu. V PVC profilovanèm p su je jiû ve v robï uloûen speci lnì mont ûnì dr t umìstïn v sekund rnìm z mku vloûky, kter umoûúuje zachovat a fixovat menöì pr mïr ve f zi öroubov nì vloûky do sanovanè trubky. V z vïreënè f zi sanace po zaöroubov nì vloûky po celè sanovanè dèlce a po fixaci konce vloûky v cìlovè öachtï se mont ûnì dr t v sekund rnìm z mku uvolnì, tìm dojde k uvolnïnì sekund rnìho z mku, protoëenì p su profilu po celè dèlce a tìm se umoûnì rozvinutì ñ expanzi ñ vloûky na pln pr mïr sanovanèho ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES 15

16 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES potrubì, p i nep etrûitèm chodu skruûovacì hlavy a dod v nì p su profilu dle pot eby. Technologie EXPANDA vytv Ì vloûku, kter je v tïsnèm tyku se sanovanou trubkou a tìm doch zì k minim lnìmu zmenöenì sanovanèho pr mïru. Technologie je urëena p edevöìm pro nepr leznè profily. SkruûovacÌ hlava je konstruov na tak, ûe nevyûaduje stavebnì pravy öachet p i umìstïnì hlavy do startovacì öachty. Technologick postup ROTALOC je takè vhodn pro struktur lnì vloûkov nì cel ch sek zp sobem od öachty k öachtï, ale je moûno ho takè aplikovat i na opravy bodov ch vad v potrubì. P i tomto postupu je hydraulicky poh nïn skruûovacì hlava zavedena do sanovanèho potrubì, kter m se za souëasnè rotace posouv od startovacì öachty k öachtï koncovè a vytv Ì novou vloûku za sebou tak, ûe se pohybuje na Ëele novï utv enè vloûky. Pouze u technologie ROTALOC se skruûovacì hlava pohybuje a postupuje od startovacì öachty k cìlovè öachtï. TransportnÌ cìvka s PVC profilovan m p sem je umìstïna poblìû startovacì öachty a hydraulick zdroj poh nïjìcì skruûovacì hlavu je umìstïn poblìû koncovè öachty. Hydraulicky ovl danè kladky skruûovacì hlavy novï vznikajìcì vloûku p itlaëujì do sanovanèho potrubì, vloûka se v potrubì axi lnï nepohybuje a plynule kopìruje sanovanou trubku. Vytvo en vloûka je v tïsnèm tyku se sanovanou trubkou a tìm doch zì k minim lnìmu zmenöenì sanovanèho pr mïru. Technologie je urëena p edevöìm pro pr leznè profily, umoûúuje i sanaci mìrn ch oblouk. SkruûovacÌ hlava je konstruov na tak, ûe nevyûaduje stavebnì pravy öachet p i umìstïnì hlavy do startovacì öachty a to ani u pr lezn ch profil, coû je ekonomicky v hodnè p edevöìm o sanovan ch pr mïr vïtöìch, neû jsou öachetnì vstupy. P i aplikaci technologie RIBSTEEL je skruûovacì hlava podobnï jako u metody EXPANDA umìstïna ve startovacì öachtï. Profilovan PVC p s a ocelov v stuûn profil se postupnï odvìjejì ze dvou samostatn ch transportnìch cìvek umìstïn ch na povrchu poblìû startovacì öachty. SkruûovacÌ hlava vytv Ì nejprve vloûku z PVC p su, do kterè se n slednï vtlaëuje ocelov v ztuha, d vajìcì vloûce pot ebnou statickou tuhost a cel vloûka konstantnìho pr mïru menöìho, neû je pr mïr sanovanè trubky, se öroubuje do sanovanèho potrubì. Technologie je urëena pro pr leznè a nepr leznè profily. SkruûovacÌ hlava je konstruov na tak, ûe nevyûaduje stavebnì pravy öachet p i umìstïnì hlavy do startovacì öachty a to ani u pr lezn ch profil, coû je ekonomicky v hodnè p edevöìm o sanovan ch pr mïr vïtöìch, neû jsou öachetnì vstupy. Technologie RIBSTEEL vytv Ì vloûku, kter m fin lnì pr mïr menöì, neû je pr mïr sanovanè trubky, vznikl meziprostor se vyplúuje injekt ûì. Technologick postup RIBLINE je poslednì novinkou, kter p in öì v znamnè odliönosti oproti p edchozìm metod m. Technologie je vhodn pro struktur lnì vloûkov nì cel ch sek zp sobem od öachty k öachtï, vyuûìv profilovan p s vyroben SkruûovacÌ hlava RIBLINE p i sanaci Trubka sanovan technologiì RIBLINE ÿìdìcì a kontrolnì panel z polyetylènu, ve kterèm je jsou ve f zi v roby profilu, v jednotliv ch ûebrech umìstïny vnit nì ztuûujìcì ocelovè v ztuhy. OcelovÈ v ztuhy jsou uzav enè uvnit profilu a nedoch zì tak k p ÌmÈmu styku s okolnì vlhkostì, p ÌpadnÏ s odpadnì vodou. DÌky zvolenèmu materi lu profilovanèho p su PE je vloûka kontinu lnï sva ena tak, ûe svar m tvar ArchimÈdovy spir ly. V hoda sva itelnosti profilovanèho p su a vloûky jako celek, umoûúuje prov dïnì 16

17 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG n sledn ch oprav p Ìpadn ch poökozenì, vznikl ch za provozu potrubì, nava enìm p su nebo pl tu z PE. P i tèto metodï je hydraulicky poh nïn skruûovacì hlava zavedena do startovacì öachty, ze kterè se novï vznikl vloûka öroubuje sanovan m potrubìm. Technologie RIBLINE vyuûìv ÌdÌcÌ systèm, kter ovl d a kontroluje cel proces sanace tak, ûe ÌdÌcÌ poëìtaë porovn v pevnï nastavenè parametry skruûovacì a sva ovacì hlavy s hodnotami snìman mi bïhem sanace (teplota v mìstï svaru, teplota p edeh tèho profilu, kroutìcì momenty, p ÌtlaËnÈ sìly, rychlost odvìjenì, hly natoëenì kladek a podobnï). V p ÌpadÏ, ûe bïhem sanace nenì dosaûeno nastaven ch hodnot jednotliv ch parametr skruûovacì a sva ovacì hlavy, sanaënì proces se nerozbïhne, p ÌpadnÏ se zastavì. SanaËnÌ technologie RIBLINE tak p edstavuje vysoce sofistikovanou metodu minimalizujìcì vliv lidskèho faktoru a zajiöùujìcì dosaûenì maxim lnì kvality provedenèho dìla. TransportnÌ cìvka s PE profilovan m p sem se nach zì poblìû startovacì öachty spoleënï s hydraulick m zdrojem, poh nïjìcìm skruûovacì a sva ovacì hlavu a z sobnìkem PE granul tu, kter se vyuûìv p i sva ov nì vloûky. Technologie je urëena p edevöìm pro pr leznè profily a umoûúuje i sanaci oblouk segmentov m zp sobem, kdy doch zì ke sva ov nì jednotliv ch segment, tvo ÌcÌch vloûku oblouku. SkruûovacÌ hlava je konstruov na tak, ûe nevyûaduje stavebnì pravy öachet p i umìstïnì hlavy do startovacì öachty a to ani u pr lezn ch profil, coû je ekonomicky v hodnè p edevöìm u sanovan ch pr mïr vïtöìch, neû jsou öachetnì vstupy. Technologie RIBLINE vytv Ì vloûku, kter m pr mïr menöì, neû je pr mïr sanovanè trubky, vznikl meziprostor se vyplúuje injekt ûì. U technologiì EXPANDA a ROTALOC, u kter ch novï vytvo en vloûka tïsnï p ilèh k sanovanè trubce, se vodotïsnï upravì a zatïsnì konce vloûek, p ÌpadnÏ se po spir le zainjektuje meziprostor tïsnìcì hmotou. U technologiì RIBSTELL a RIBLINE je injekt û meziprostoru standardnìm eöenìm. P Ìpojky se podobnï jako u jin ch vloûkovacìch metod otevìrajì robotem, robotem lze takè vytmelit za stïnì p Ìpojek speci lnì maltou. StandardnÏ lze za stïnì p Ìpojek sanovat klobouëkovou metodou. V raznou v hodou uveden ch technologick ch postup je kr tk doba realizace, minim lnì poûadavky na odstavenì opravovanèho seku kanalizace SchÈma technologie ROTALOC z provozu a minim lnì poûadavky na p eëerp v nì odpadnìch vod bïhem sanace, coû p ÌznivÏ ovlivúuje v slednou cenu sanace. P i technologii EXPANDA nutnost p eëerp v nì prakticky odpad, u zb vajìcìch metod je moûn omezen pr tok vody potrubìm a to aû do v öe cca 25 % profilu. DalöÌ podstatnou v hodou je skuteënost, ûe pro vlastnì sanaci nenì pot ebn tïûk sanaënì technika. Sanace se tak m ûe prov dït i v tïûko p Ìstupn ch terènech a vzd len ch mìstech. PouûitÈ materi ly (PVC a PE) jsou na stranï styku s dopravovan m mèdiem dokonale hladkè, majì minim lnì hydraulick odpor, potrubìm po vyvloûkov nì tak protèk nezmenöenè mnoûstvì odpadnìch vod a jsou srovnatelnè s nov m PVC a PE potrubìm. S vyuûitìm technologiì RIBLOC bylo od r opraveno p es pït set kilometr kanalizacì, zejmèna v oblasti Asie, Austr lie a USA. PrvnÌ evropskè realizace byly provedeny ve Francii, NÏmecku a v»eskè republice. Informace o jednom z Ëesk ch projekt p in öì n sledujìcì dky. Rekonstrukce kanalizace v ulici T ebeöovsk, mïstskè Ë sti HornÌ PoËernice ñ Praha 9 PrvnÌ realizacì technologie RIBLINE od spoleënosti RIB LOC v»eskè republice byla rekonstrukce kanalizaënìho sbïraëe v mïstskè Ë sti HornÌ PoËernice v Praze 9. Investor: PVS a.s. Provozovatel: PVK a.s. HlavnÌ dodavatel: Navatyp a.s. Projektant: D plus, s.r.o. TechnickÈ informace o realizaci projektu: KanalizaËnÌ sbïraë o dèlce 518 m (DN 1200 ñ 197 m, DN 1500 ñ 321 m), materi l éb, st Ì 60 let, slab koroze betonu, netïsnè spoje st vajìcìch betonov ch trubek, p Ìtok balastnìch vod. V roce 2004 byla vyps na soutïû rekonstrukci kanalizace metodou zataûenì sklolamin tov ch trubek HOBAS. Ve v bïrovèm ÌzenÌ zvìtïzila stavebnì firma Navatyp. Bezv kopov technologie byla SchÈma technologie RIBSTEEL ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES 17

18 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES Vyuûitelnost technologie RIBLOC podle sanovanèho pr mïru DN EXPANDA PIPE RIBSTEEL ROTALOC RIBLINE 56Ex 85Lex 85Ex 126Ex13 126Ex zvolena z d vodu novï poloûenè z mkovè dlaûby na povrchu a praktickè nemoûnosti omezenì ruönè dopravy na k iûujìcì ulici N chodsk. BÏhem realizace spodnì Ë sti sbïraëe zjiötïno, ûe nenì moûnè projektovanou technologiì provèst opravu sek z d vodu excentricky vyosen ch sanovan ch trubek a dlouh ch t hl ch oblouk mezi öachtami. Jako alternativnì varianta byla navrûena a zainteresovan mi stranami schv lena metoda RIBLINE, pro kterou byl v Ëervenci 2005 vyhotoven nov projekt a od Ìjna 2005 byly zah jeny p ÌpravnÈ pr ce. Sanace hlavnì stoky dèlky 520 m byla napl nov na na 5 t dn. N sledovaly souvisejìcì pr ce navazujìcì na sanaci ñ zainjektov nì meziprostoru mezi st vajìcìm betonov m potrubìm a novï vytvo enou vloûkou speci lnì injekt ûnì smïsì, p epojenì cca 50 ks domovnìch p Ìpojek a deöùov ch vpustì, prava spodnìch Ë stì öachet PE pl ty vëetnï instalace kapsov ch stupaëek a sanace 4 ks domovnìch p Ìpojek ruk vcem PHOENIX. SouË stì celkovè rekonstrukce hlavnìho sbïraëe byla demont û st vajìcìch öachet a vyzdïnì nov ch podle praûsk ch mïstsk ch standard. Demont û öachet p edch zela vlastnìmu vyvloûkov nì hlavnì stoky. Po rozbr nì öachet a zasek nì p esazen ch p Ìpojek bylo potrubì zaneseno stavebnì sutì, ötïrkem a dalöìmi n nosy. P ed zaë tkem sanaënìch pracì proto bylo nutnè provèst kvalitnì vyëiötïnì recyklaënìm ËistÌcÌm vozem s n sledn m ruënìm proplachem p ed jednotliv mi instalacemi. Vzhledem k termìnu realizace (listopad/prosinec) a venkovnìm minusov m teplot m bylo nutno nad stavebnìmi j mami vytvo it ocelovou konstrukci, pokrytou foliov mi plachtami a pomocì teplovzduönèho dieselagreg tu vyt pït vznikl prostor na cca 20 C. DosaûenÌ tèto teploty umoûnilo snazöì pr ci s plastov mi profily a vytvo ilo p ÌjemnÏjöÌ pracovnì prost edì. UplatnÏnÌ spir lovï navìjen ch vloûek s v hodou vyuûìv Ë steën pr tok odpadnì vody potrubìm p i sanaci. UmÌstÏnÌ nafouknutè gumovè duöe na Ëele vloûky zp sobuje nadn öenì a tìm bezproblèmovè vinutì vloûky potrubìm. Sanace sek, kterè byly neline rnì a obsahovaly t hlè oblouky, byla provedena vìcesegmentov m zp sobem. P i tèto variantï je vloûka vytvo ena z vìce kus ñ segment, kterè jeötï projdou nerovn m sanovan m sekem a n slednï je zevnit sva ena v jeden celek. Pro zajiötïnì stabilnìho p Ìtoku odpadnì vody, bylo nutno p eb vajìcì vodu p eëerp vat. Vytvo enìm betonov ch segment ve tvaru p lkruhu a jejich usazenìm o öachtu v ö proti sp du na dno potrubì vznikla z brana, kter zajiöùovala poûadovan pr tok. Pro p eb vajìcì vodu byly vytvo eny tzv. bypassy a jimi byla tato voda p eëerp v na do öachty na konci pracovnìho seku. Rekonstruovan Ë st sbïraëe obsahovala 11 öachet, z nichû k vlastnìmu vloûkov nì byly vyuûity pouze 4. Pokud to linearita potrubì dovolila, sanace probïhla i skrz n sledujìcì öachtu. SouË stì pracì dle projektu byla sanace dna öachet. U öachet, kterè obsahovaly RIBLINE profil byl z vloûky vy Ìznut vrchlìk o v öce poloviny profilu. TÌm zp sobem byla kyneta zhotovena ze stejnèho materi lu jako vloûky a vy Ìznut vrchlìk mohl b t pouûit v n sledujìcì öachtï neobsahujìcì vloûku. Po ukonëenì sanace hlavnì stoky probïhla injekt û mezikruûì. ZaË tky a konce jednotliv ch Ë stì byly utïsnïny rychlotuhnoucì cementovou hmotou a dotïsnïny PU mont ûnì pïnou. UtÏsnÏnÈ konce obsahovaly kontrolnì a plnìcì trubiëky pro kontrolu a dopravu mèdia do meziprostoru vzniklèho po sanaci. Vzhledem k vztlaku trubky vyvolanèm injekt ûnì smïsì byla vloûka RIBLINE pozicov na a fixov na pomocì trubek HAKI a speci lnìch hmoûdinek. P ed vlastnì injekt ûì byly otev eny p Ìpojky (p esnï zamï enè p ed vloûkov nìm) a potè utïsnïny nafouknut mi gumov mi vaky obalen mi do tzv. 18

19 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG Prelineru. Vloûka byla na spodnì Ë sti ucp na gumov m vakem danè dimenze a napuötïna do vodou. Injekt û probìhala vûdy po sp du pomocì mix ûnìch voz. JednotlivÈ instalace probìhaly na 3ñ4 kroky s technologick mi pauzami na ztuhnutì p edchozìho kroku. VzniklÈ dutè prostory (kaverny) byly doinjektov ny ruënìm tlakov m mixem. Po ukonëenì injekt ûe bylo nutnè dokonëit p evedenì st vajìcìch deöùov ch a domovnìch p Ìpojek. Toto bylo eöeno pomocì tzv. klobouëkov ch spoj za doëasnèho uzav enì p Ìpojek. KlobouËek s vnit nì filcovou vyst lkou byl napuötïn prysky icì a vsunut do p edem otev en ch p Ìpojek. Pak byl za p Ìvodu tepla bïhem 1,5ñ2 hodin vytvrzen. PoslednÌ ËinnostÌ byly sanace domovnìch p Ìpojek, kterè probïhly z reviznìch öachet smïrem do hlavnì stoky. V p ÌpadÏ chybïjìcì reviznì öachty bylo vyuûito Galerie Ñûeny a BTì, jiû d Ìve zaveden a chv - lyhodn poloûka v obsahu naöeho Zpravodaje NO-DIG, jak se zd, m ûe mìt a rozhodnï m mìt sv pokraëov nì dìky tomu, ûe jsou mezi n mi v jimeënè ûeny, kterè fungujì ve prospïch BT, kterè mnozì z n s dob e znajì a vïdì, ûe si zasluhujì naöe uzn nì. éeny jsou Ëasto mnohem usilovnïjöì, majì r dy konkrètnì koly s konkrètnìmi v stupy, mìvajì obdivuhodnou dovednost, znalosti a schopnosti na sobï d le pracovat, mohou se smïle srovn vat se sv mi muûsk mi protïjöky. Dnes bychom chtïli p edstavit dalöì z nich, Ing. Terezu äedivou, kter jiû zastupuje novou, nastupujìcì generaci technik a inûen r. Jak se lze dopracovat k dobr m v sledk m jiû z hy po absolvov nì studia na technickè univerzitï, brzy po nastartov nì profesnì karièry? PravdÏpodobnÏ tak, ûe onen ÑzaË tekì je dnes posouv n jiû do obdobì p Ìpravy na tuto profesnì dr hu, tj. minim lnï jiû do z vïreën ch semestr (i event. d Ìve), kdy se vybìr a realizuje tèma diplomovè p ce, kdy se finalizuje silì konëìcì zìsk nìm inûen rskèho diplomu. V tomto obdobì je d leûitè si ovï it, jak to chodì v praxi. NenÌ p i tom rozhodujìcì, je-li praxe vykon - v na v hradnï ve vyspïlèm zahraniëì Ëi jenom doma (m ûe jìt i o kombinaci obou p Ìpad ). D leûitè je, aby takov to pracoviötï nabìzela odpovìdajìcì podmìnky pro rozvoj praktick ch inûen rsk ch dovednostì a podmìnky pro nabytì kvalitnìch zkuöenostì, aby adepty inûen rstvì vëas povï ovala i n roën mi a zajìmav mi koly. Na nich pak lze sanace z hlavnì stoky do tzv. slepè dìry z malèho reverzaënìho bubnu. Jako materi l pro sanaci byl pouûit ruk v BRAWOLINER od belgickè firmy NORDITUBE a rychlotuhnoucì epoxidov prysky ice SADURIT ze SPOLCHEMIE stì n. Labem. PouûitÌ metody RIBLINE prok zalo, ûe jde o rychlè a elegantnì eöenì, kterè p in öì i ekonomicky spornïjöì variantu sanace beztlakov ch kanalizaënìch potrubì v porovn nì s tradiënìmi metodami rekonstrukcì. NAŠE GALERIE ŽENY A BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE Ing. Ji Ì Bezrouk, Ing. Tom ö Fiala RABMER ñ sanace potrubì s.r.o. Tel.: Tel./fax: info@rabmer.cz rychleji nab vat a prok zat i vyööì odbornou technickou a manaûèrskou roveú. Ing. Tereza äediv takovouto praxi nastartovala vëas, vìce jak jeden rok p ed dokonëenìm svèho studia na FakultÏ stavebnì»vut v Praze (studium ukonëeno spïönou obhajobou diplomovè pr ce a sloûenìm st tnì z vïreënè zkouöky v lednu 2004). Nikoliv n hodou si zvolila tèma svè diplomovè pr ce ÑStudie sanace p ivadïcìch ad s vyuûitìm bezv kopov ch technologiì na p Ìkladu p ivadïë VDJ Zdoba ñ VDJ HoduöÌnì. Anotaci tèto pr ce naleznete v naöem Zpravodaji NO-DIG Ë. 4/2004 (10. jubilejnì roënìk), kde je uv dïna v souvislosti s prezentacì v sledk soutïûe CzSTT o nejlepöì diplomovou pr ci s tèmatikou BT v akademickèm roce 2003/2004. Touto svou diplomovou pracì zìskala 2. mìsto v tèto soutïûi a rovnïû n slednï i zvl ötnì ocenïnì za Ëast v analogickè soutïûi ISTT NO-DIG AWARD 2004, s vyhl öenìm v sledk na mezin rodnì konferenci ISTT v listopadu 2004 v Hamburku (zde rovnïû nechybïla v poëetnè delegaci CzSTT). S odstupem Ëasu lze hodnotit nap. i jejì zcela v jimeënè schopnosti si samostatnï obstarat kvalitnì, dostateënè podklady a d leûitè informace, ÑkterÈ se nezìsk vajì snadnoì, tj. je nutnè je zìsk vat i tèmï ÑdetektivnÌmi technologiemiì. Svou diplomovou pr ci pak navìc obohatila a zkvalitnila konkrètnìm n vrhem postup prov dïnì vëetnï z kladnì kalkulace ceny dìla. To jiû vlastnï zhodnocovala svè zkuöenosti z fungov nì u firmy ZEPRIS s.r.o. Nesporn m vöestrann m p Ìnosem pak byla jejì aktivnì Ëast v p ÌpravÏ a realizaci ökolìcì akce»kait na tèmata: ÑBT pro tlakov potrubìì a ÑBT pro beztlakov potrubìì, garantovanè vzdïl vacì sekcì CzSTT ve spolupr ci se spoleënostì ZEPRIS s.r.o a v Praze. ZE STAVEB / RŮZNÉ 19

20 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION Ve spoleënosti Zepris s.r.o. Ing. Tereza äediv zah jila svoji Ëinnost jiû p ed skonëenìm studia a jejì p echod do praxe byl dìky tomu snadnïjöì. JejÌ prvnì kroky vedly na stavbu d lnice D11, kde jako stavbyvedoucì spïönï vedla v stavbu kanalizacì Ñklasickouì v kopovou technologiì. ZÌskala tak cennè zkuöenosti s ÌzenÌm staveb a vedenìm lidì. Tento sv j prvnì kol zvl dla v bornï. P es kr tkou praxi a skuteënost, ûe ûeny jsou na pozici stavbyvedoucìch v tomto oboru spìöe vyjìmkou se dok zala sv m p Ìstupem prosadit a zìskat uzn nì. Po tèto prvnì zkuöenosti se Tereza zaëala naplno vïnovat bezv kopov m technologiìm. OpÏt jako stavbyvedoucì spïönï dokonëila nïkolik menöìch projekt jako nap. sanaci vodovodu v mostnìm tïlese v Nymburce. Velice zajìmav m a technicky i organizaënï n roën m projektem byla sanace vodovodnìho adu DN 400 v Praze Chuchli, kde byla nasazena technologie Compact Pipe. Na tomto projektu prok zala Ing. Tereza äediv, ûe zvl d technicky i organizaënï n roënè projekty.v souëasnè dobï pat Ì Ing. Tereza äediv k vedoucìm Ëlen m sanaënìho t mu spoleënosti Zepris s.r.o. a zaëìn se spïönï prosazovat v obchodï p i zìsk v nì a p ÌpravÏ zak zek. Toto vöe z etelnï ukazuje, ûe Ing. Tereza äediv Ñje ËlovÏk na svèm mìstïì. Zcela p irozenï pom h, kde je t eba. NenÌ typem pracovnìka ÑdÏl m jen to, co se mi ekneì! Takûe, velkè dìky! doc. Ing. Petr ärytr, CSc.; Ing. Alexandr Str dal MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA VODOVODY KANALIZACE A ENVI BRNO 2006 V BRNĚ KaûdoroËnÌ v stava VODOVODY ñ KANALIZACE se stala tradiënìm setk nìm voda z celè republiky i ze zahraniëì a m svè nezastupitelnè mìsto v kalend i odborn ch akcì pracovnìk tohoto oboru. Klademe si opr vnïnï ot zku, co vedlo Sovak k p esunu tèto akce do Brna? P edevöìm to, vytvo it lepöì podmìnky pro vystavovatele i pro n vötïvnìky z ad odbornè ve ejnosti. Organiz tor v stavy Veletrhy Brno je profesion lnì svïtovï uzn vanou spoleënostì v oblasti veletrh a v stav. M tu v hodu, ûe je vlastnìkem v stavnìho are lu a z roveú organiz torem v stavnìch akcì, coû je ve srovn nì s uplynul mi v stavami mimo dn kvalitativnì posun, umocnïn bezchybnï zajiöùovan mi sluûbami pro vystavovatele. Propojit v stavu VODOVODY ñ KANALIZACE s v stavou ENVIBRNO se uk zala jako spr vnè rozhodnutì k zajiötïnì spïönosti obou akcì. V stavy, pro kterou byly vyëlenïny pavilony B a D se z Ëastnilo tèmï 250 vystavovatel. Jejich expozice zcela zaplnily oba pavilony a navìc nïkolik desìtek firem rozloûilo svè st nky i na venkovnì ploöe p ed obïma kryt mi v stavnìmi objekty. ËastnÌk v stavy nemohl p ehlèdnout st nky firem, kterè se zab vajì bezv kopov mi technologiemi a jsou Ëleny CzSTT. Bylo jich zde celkem 14. Mimo dnï rozs hl byl doprovodn program v stavy. Na semin Ìch k problematice vodovod a kanalizacì a ûivotnìho prost edì se vyst Ìdalo ve sv ch refer tech mnoho odbornìk za velkèho z jmu ËastnÌk v stavy. RovnÏû tak odbornè soutïûe byly pozornï sledov - ny vystavovateli i ËastnÌky v stavy. Po adatelè vyhl sili odbornè soutïûe o nejlepöì expon t, nejefektivnïjöì veletrûnì Ëast a nejlepöì stavby vodnìho hospod stvì. RovnÏû SoutÏû zruënosti montèr vodovod uk zala na profesionalitu pracovnìk naöich vod rensk ch spoleënostì. VÌtÏzovÈ tïchto soutïûì byli vyhl öeni i odmïnïni p i slavnostnìm veëeru v rotundï pavilonu A. V stava VODOVODY ñ KANALIZACE a ENVIBRNO 2006 skonëila spïönï. ProbÏhla za neb valèho z jmu vystavovatel i n vötïvnìk. Bezesporu jsme vöichni zaznamenali kvalitativnì posun, kter tuto akci prov zel. P ejeme po adatel m v stavy spïönost i v dalöìch letech. Ing. Old ich K ra, SEBAK spol. s r.o. 15 LET ČINNOSTI FIRMY WOMBAT Firma WOMBAT, s.r.o. byla zaloûena v r a v loúskèm roce tedy oslavila jiû 15 let svèho p sobenì na ËeskÈm a evropskèm trhu. V prvnìch letech Ëinnosti se firma zamï ila na ËiötÏnÌ kanalizaënìch sbïraë, klasickè raûby domovnìch kanalizaënìch p Ìpojek a poslèze na diagnostiku kanalizaënìch sìtì. Po nabytì zkuöenostì se zaëaly hledat cesty jak vyuûìt st vajìcì podzemnì trubnì vedenì, kterè jsou za hranicì ûivotnosti. Jiû v r byla vyvinuta bezv kopov ruk vov technologie KAWO a tìm byla nar sov na z sadnì a jasn koncepce rozvoje firmy. P i realizaci stavebnìho dìla je v prvnì adï db no na ochranu ûivotnìho prost edì. V souëasnè dobï firma nabìzì komplexnì servis pro kanalizaënì, vodovodnì a od letoönìho roku i plynovodnì podzemnì trubnì systèmy. Firma WOMBAT se stala jednou z nejrychleji se rozvìjejìcìch firem v novï vzniklèm oboru sanace podzemnìch trubnìch vedenì bezv kopov mi technologiemi. PrvnÌm sanovan m sekem bezv kopovou techno- 20

21 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG logiì KAWO byl sek kanalizaënìho sbïraëe DN 300 v lokalitï Koci nka v BrnÏ pro provozovatele BrnÏnskÈ vod rny a kanalizace, a.s, realizovanèm v kvïtnu Jiû v n sledujìcìm roce byl sanov n touto technologiì kanalizaënì sbïraë o pr leznèm profilu DN 700/1050 na ul. RenneskÈ za souëasnèho budov nì novèho tramvajovèho svröku. VyvrcholenÌm Ëinnosti sanace kanalizaënìho systèmu KAWO byla oprava kanalizaënìho sbïraëe DN 1200, DN 1500 a DN 1000/1500 v celkovè dèlce vìce neû 1600 bm v polskèm mïstï Bielsko-Biala. DÌlo bylo realizov no v r mci evropskè soutïûe PHARE a po realizaci bylo p ihl öeno do soutïûe ÑSTAVBA ROKUì, kterè je vyhl öeno kaûdoroënï u p Ìleûitosti svïtovè v stavy bezv kopov ch technologiì NO-DIG. V konkurenci vìce neû 30 svïtov ch spoleënostì zìskala firma WOMBAT nejvyööì ocenïnì, obdrûenè se vöemi poctami v kvïtnu 2002 v d nskè Kodani. V roce 2004 byla realizov na sanace tlakovèho kanalizaënìho systèmu DN 1400 v dèlce 1661 bm pod Kutuzovsk m prospektem v MoskvÏ. KanalizaËnÌ systèm, kter byl jiû d vno za hranicì ûivotnosti, podch zì v danè lokalitï kolejiötï metra, ûeleznici, vodoteë i jednu z nejvïtöìch dopravnìch tepen ñ samotn Kutuzovsk prospekt. V roce 1994 vyvstal poûadavek na sanaci vodovodnìho p ivadïëe DN 250 na ul. Kroftova v BrnÏ. Cel vìce neû p lkilometrov sek pod trolejbusov m vedenìm trpïl Ëast mi poruchami a hav riemi. Pro sanaci vodovodu byla vyvinuta speci lnì vyst lka, odol vajìcì jak vnit nìmu p etlaku, tak i vnïjöìmu tlaku. Po spïönèm odstranïnì havarijnìho stavu byly realizov ny dalöì zajìmav dìla. K nejzajìmavïjöìm pat Ì odstranïnì hav rie vodovodnìho potrubì DN 400 na p emostïnì p es eku Labe ve VehlovicÌch u MÏlnÌka a sanace vodovodnìho p ivadïëe DN 600 pro stì nad Labem v MichalovicÌch u LitomÏ ic. Dnes firma WOMBAT prov dì sanace podzemnìch trubnìch vedenì od profilu DN 80 aû po pr leznè profily DN 2000, a to vöech druh materi lu i r zn ch p ÌËn ch tvar ñ kruhov ch, vejëit ch, tlamovit ch, a to ve vöech stupnìch poökozenì. Disponuje celou adou sanaënìch technologiì ñ KAWO, KAWEX, M-systÈm, Relining, GASEX apod. Firma se neomezuje pouze na zemì»eskè republiky, n brû svoje aktivity vyvìjì i na zemì Slovenska, Polska, NÏmecka, MaÔarska, Finska. V poslednìch letech rozvìjì svè aktivity smïrem na v chod, p edevöìm na zemì RuskÈ federace, ale i v Rumunsku, Bulharsku, UkrajinÏ a dalöìch zemìch. DalöÌ obchodnì spolupr ce se rozvinula s obchodnìmi a dodavatelsk mi firmami z USA, VelkÈ Brit nie, Belgie, NÏmecka, Rakouska a Lucemburska. V oblasti diagnostiky podzemnìch trubnìch vedenì vyuûìv me nejmodernïjöì technologie v realizaci monitoringu st vajìcìch trubnìch vedenì vëetnï digit lnìho p enosu dat, p i realizaci stavebnìho dìla jsou vyuûìv ny nejnovïjöì typy materi l pro zkvalitnïnì koneënèho v sledku dìla. Jiû za relativnï kr tk Ëas p sobenì na tuzemskèm a evropskèm trhu firma WOMBAT zìskala celou adu spïch a ocenïnì. KromÏ titulu ÑSTAVBA ROKUì zìskala firma mezin rodnì ocenïnì ÑZLAT AQUAì Pracujeme v sytèmu ÌzenÌ jakosti ISO 9001 a v systèmu ochrany ûivotnìho prost edì ISO RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION 21

22 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION na v stavï AQUA TrenËÌn v r V r spoleënost obdrûela titul Ñ»ESK KVALITAì u p Ìleûitosti vyd nì certifik tu pro sanaci plynovodnìch vedenì technologiì GASEX. Firma WOMBAT pracuje v systèmu ÌzenÌ jakosti ISO 9001 a systèmu ochrany ûivotnìho prost edì ISO Firma WOMBAT je ofici lnìm z stupcem renomovan ch firem: AQUATECH (USA) dodavatel kombinovan ch ËistÌcÌch voz, MERCOL (Velk Brit nie) dodavatel technologie ochrany vnit nìho povrchu vodovodnìch potrubì epoxidov m n st ikem. PÿEHLED BEZV KOPOV CH TECHNOLOGIÕ, REALIZOVAN CH FIRMOU WOMBAT SANACE KANALIZA»NÕCH SBÃRA»Ÿ TECHNOLOGIE KAWO inverznì ruk vov technologie pro sanaci vöech druh a typ kanalizaënìch sbïraë v profilech od DN 125 ñ DN SpoËÌv v osazenì vyst lky, sycenè r zn mi druhy prysky ic ñ polyesterov mi, epoxidov mi Ëi vinylesterov mi. N vrh tlouöùky vyst lky se stanovuje poëìtaëov m v poëtem v z vislosti na stupni poökozenì kanalizaënìho sbïraëe, hloubce uloûenì potrubì, hladinï spodnì vody, stupni zatìûenì nadloûì apod. Pro sanace kanalizaënìch sbïraë metodou KAWO vlastnì firma WOMBAT patentovou listinu a certifik t z Institutu pro testov nì a certifikaci ZlÌn, a.s. TECHNOLOGIE OMEGA LINER sanace potrubì osazenìm p eddeformovanèho potrubì do tvaru pìsmene Ñomegaì z kopolymer tu PVC, kterè se po vyh tì pevnï p ilne do poûadovanèho kruhovèho tvaru, je vhodnè pro sanace kanalizacì od profilu DN 80 ñ DN 500. Firma WOMBAT se zab v i dalöìmi v znamn mi technologiemi pro sanaci kanalizaënìch ad, jako je: KAWO KLOBOUK technologie opravy za stïnì p Ìpojek, napojen ch na hlavnì kanalizaënì ad, KAWO LOCAL technologie pro opravu lok lnìch poruch potrubì v profilech DN 150 ñ DN 500, Flexoren Relining (zataûenì flexibilnìho potrubì menöìho potrubì), vhodn pro sanace domovnìch kanalizaënìch p Ìpojek DN 125 ñ 300, Relining (zataûenì potrubì menöìho profilu do st vajìcìho nevyhovujìcìho trubnìho adu) vhodnè pro sanace potrubì od DN 100 ñ DN SANACE VODODNÕCH PÿIVADûŸ TECHNOLOGIE KAWEX inverznì ruk vov technologie pro sanaci vodovodnìch p ivadïë o profilu DN 200 ñ DN SpoËÌv v osazenì speci lnì vyst lky, odol vajìcì vnit nìmu p etlaku v potrubì, p Ìp. i vnïjöìmu tlaku okolnìho prost edì. TECHNOLOGIE M-SYST M ochrana vnit nìho nechr nïnèho povrchu vodovodnìho potrubì speci- lnìm epoxidov m n st ikem. PoËÌtaËovÏ Ìzen Sanace tlakovèho kanalizaënìho sbïraëe DN 1400 na KutuzovskÈm prospektu v MoskvÏ Sanace kanalizaënìho systèmu v lokalitï OvË rna pod PradÏdem v CHKO JesenÌky Titul ÑSTAVBA ROKUì, obdrûen v d nskè Kodani v r metoda zabraúuje vytv enì inkrust a vyluëov nì neû doucìch iont ûeleza ze stïn potrubì do pitnè vody. Oproti jin m srovnateln m metod m nedoch zì k v penat m v luh m do pitnè vody a nemïnì se jejì ph. Technologie pro sanaci vodovodnìch potrubì jsou certifikov ny Krajskou hygienickou stanicì. 22

23 ROČNÍK 12 3 / 2006 NO DIG REKAPITULACE V Ëet veöker ch ËinnostÌ fy WOMBAT by p edstavoval dalöì öirok p ehled. KromÏ jednotliv ch technologiì se spoleënost zab v diagnostikou potrubì ñ ËiötÏnÌm a monitoringem st vajìcìch podzemnìch trubnìch vedenì a dalöìmi pr vodnìmi Ëinnostmi p i obsluze kanalizaënìch sìtì ñ velkoobjemov m p eëerp v nìm splaök Ëerpadly STERLING, pravou trubnìch vedenì speci lnìmi kanalizaënìmi roboty apod. Firma WOMBAT, s.r.o. se pravidelnï prezentuje v odborn ch Ëasopisech a aktivnï se z ËastÚuje odborn ch v stav v tuzemsku i v zahraniëì. Sv m z bïrem zaujìm nejp ednïjöì mìsto mezi firmami, zab vajìcìmi se sanacemi podzemnìch trubnìch vedenì bezv kopov mi technologiemi. Ing. Ji Ì Mikol öek WOMBAT, s.r.o. B ezinova 759/ Brno provozovna ämahova Brno Tel.: , fax: wombat@wombat.cz PROČ KANDIDUJEME NA POŘÁDÁNÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE NO-DIG 2009»asto se diskutuje v televizi, novin ch, ale i v parlamentu a v hospod ch, zda by mïla»esk republika kandidovat na po d nì Olympijsk ch her 2016 nebo NejËastÏjöÌm argumentem Ñprotiì je ot zka penïz, jinak eëeno: ÑBude to straönï drahè a v bec nenì jistè, jak bude n vratnost a s jakou ztr tou je t eba poëìtat.ì NejËastÏjöÌm argumentem pro je n rodnì hrdost a snaha zviditelnit naöi zemi v celosvïtovèm mï Ìtku. Vûdyù na urëitou kr tkou dobu se m ûe st t»esk republika ÑpupÌkem svïtaì, i kdyû je to jenom v oblasti sportu. ProblÈm je hlavnï v tom, ûe jsme doposud û dnou olympi du nepo dali a p Ìklady z jin ch zemì nelze bezhlavï transformovat do naöich pomïr. Proto je v sledek podle odbornèho pr zkumu takov, ûe 50 % dot zan ch osob je to jedno, asi 25 % je pro a stejn ch 25 % respondent je proti. Kdyû si podobnou ot zku poloûìme o po d nì Mezin rodnì konference NO-DIG 2009 m me pro posouzenì odpovïdì jeden d leûit argument navìc. V roce 2001 jsme uû Mezin rodnì konferenci a v stavu NO-DIG po dali. Byla to akce velmi spïön, jak po str nce technickè a ekonomickè, tak i po str nce spoleëenskè. Konference NO-DIG Prague 2001 p inesla do pokladny ISTT v Lond nï $, (coû byla v dosavadnì dvacetiletè historii druh nejlepöì hospod sk v sledek takè pro CzSTT byl ekonomick p Ìnos velice p Ìzniv. Praha se stala v z Ì 2001 skuteënï onìm ÑpupÌkem svïtaì v oboru bezv kopov ch technologiì a od ËastnÌk konference jsme dostali mnoho dïkovn ch dopis s p nìm se jeötï jednou do»eskè republiky vr tit. Takûe v porovn nì s olympi dou m me na Ëem stavït a zejmèna zìskanè zkuöenosti n m dovolujì b t optimisticky naladïni a vï it si, ûe Mezin rodnì konference NO-DIG Brno 2009 bude opït spïön. TakÈ se diskutuje a posuzujì, se argumenty Ñpro a protiì. Je moûnè konstatovat, ûe kladn postoj naöì ËlenskÈ z kladny jsme p enesli aû na p edsednictvo ISTT. NapjatÏ jsme Ëekali na prvnì reakci a mohu V m sdïlit, ûe odpovïô od gener lnìho sekret e p. Johna Castla byla pozitivnì. Ve svèm RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION 23

24 NO DIG ROČNÍK 12 3 / 2006 RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION dopise doslovnï pìöe, ûe CzSTT pat Ì mezi nejaktivnïjöì spoleënosti v r mci ISTT. PozitivnÏ hodnotì kaûdoroënì po d nì naöich n rodnìch konferencì a velk obdiv sklìzì takè naöe kaûdoroënì Ëast v soutïûi NO-DIG AWARD, ve kterè uû 5 let obsazujeme Ëeln umìstïnì. TakÈ pèëe o studenty na vysok ch ökol ch je velmi kladnï hodnocena v mluvn m gestem je zìsk nì 1. ceny v soutïûi o nejlepöì diplomnì projekt na 22. mezin rodnì konferenci NO-DIG Hamburg 2004, kde CzSTT zìskala i hlavnì cenu ÑNO-DIG AWARD 2003ì v celosvïtovè soutïûi o STAVBU ROKU v oboru bezv kopov ch technologiì, kterou zìskala stavba ÑREKONSTRUKCE KANALIZACE V MARI- NSK CH L ZNÕCHì. V z vïru svèho dopisu pìöe John Castle, ûe se tïöì aû letos v Ìjnu na konferenci v Brisbane p edloûìme naöi kandidaturu pro rok Jsme na zaë tku a jako partnera pro pod nì kandid tskè dokumentace jsme vybrali BVV Brno. O pr bïhu zpracov nì tïchto podklad v s budeme v naöem Zpravodaji informovat. Ofici lnì delegace CzSTT p edloûì naöi kandidaturu 29. Ìjna 2006 na RadÏ editel ISTT v Brisbane, kde se z roveú dozvìme, kdo bude pro n s nejvïtöìm konkurentem. Uû nynì vìme, ûe to bude jeden z ne spïön ch kandid t na po d nì NO-DIG Jak jiû bylo uvedeno, rozhodne se mezi Pekingem a Moskvou. Jak uû p edbïûnï vìme, budou svoji kandidaturu tèû p edkl dat n rodnì spoleënosti z Brazilie, JihoafrickÈ republiky, znovu se hl sì i severoamerick spoleënost s myslem po dat NO-DIG 2009 v KanadÏ. Nebude to urëitï lehkè a vï Ìm, ûe i do souboje s tak siln mi spoleënostmi nepojedeme s poraûeneckou n ladou. Ing. Stanislav Dr bek, mìstop edseda CzSTT NO-DIG Praha 2001 NO-DIG Hamburg 2004 VÝZVA PŘEDSTAVITELŮM NAŠICH ČLENSKÝCH FIREM, VÝZVA ODBORNÍKŮM Z OBLASTI BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍ N ö ÑZpravodajì m obsah ËlenÏn do öesti rubrik z nichû nejd leûitïjöì, kterè dïlajì Zpravodaj odbornou publikacì, jsou rubriky ÑNa odbornè tèmaì a ÑZe stavebì. Kde jinde by se bylo moûno dovïdït podrobnosti o öesti podvrtech eky Labe, o spïönè cementaci ocelovèho potrubì vodovodnìho p ivadïëe, o podstatï a v hod ch metody starline Æ HPL-W, nebo sanaënìch systèmech RIB LOC a podobnï. N plú a odborn roveú tïchto rubrik z leûì p edevöìm na v s, kterè jsme oslovili v z hlavì tèto v zvy. NabÌzÌ se v m tak jedineën moûnost prost ednictvìm odbornèho Ël nku, popisujìcìho nïkterou v znamnïjöì pr ci firmy nebo spïönï realizovanou technologii, informovat okruh budoucìch moûn ch z kaznìk o v hod ch bezv kopov ch technologiì a v neposlednì adï pomocì odbornè publikace svoji firmu zviditelnit. R di uvìt me Ël nky v rozsahu 5 ñ 6 stran vëetnï tabulek, fotografiì a jin ch zobrazenì, kterè poûadujeme v tiskovè kvalitï, zvl öù v samostatn ch souborech vëetnï popisek. BliûöÌ informace ochotnï poskytne sekretari t CzSTT nebo p edseda redakënì rady doc. Ing. Petr ärytr, CSc. (»VUT ñ FSv, tel.: ). Sekretari t CzSTT 24