Projektová zpráva z pracovního semináře. Adaptace města Prahy na klimatické změny

Transkript

1 Projektová zpráva z pracovního semináře Adaptace města Prahy na klimatické změny Shrnutí výstupů z prvního participativního semináře zpracovalo: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe), Oddělení společenského rozměru globální změny Projekt UrbanAdapt - Rozvoj strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách měst s využitím ekosystémově založených přístupů k adaptacím (EHP-CZ02-OV ) Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. červen

2 Obsah 1. Úvod Dopady změny klimatu ve městech Adaptace ve městech, ekosystémově založené přístupy O projektu UrbanAdapt Pracovní seminář a jeho cíle Shrnutí výstupů z pracovního semináře Současný stav a identifikace klíčových problému města s výhledem do budoucnosti Výběr vhodných adaptačních opatření pro zmírnění negativních dopadů změny klimatu Závěr Použitá literatura

3 1. Úvod Města hrají důležitou roli z hlediska možných dopadů změny klimatu. Tři čtvrtiny obyvatel Evropy žijí v městských oblastech, které jsou často zranitelné a nedostatečně připravené na projevy klimatické změny, jako jsou vlny horka, nedostatek vody, sucho, nebo záplavy. Kromě populace, městské oblasti soustřeďují vysoký podíl socio-ekonomických aktivit a produkce skleníkových plynů. Rostoucí rizika spojená se změnou klimatu v urbánních oblastech zvyšují jejich zranitelnost a mohou mít rozsáhlé negativní dopady na kvalitu života obyvatel (bezpečnost, zdraví, výdělek a majetek), jakož i na národní ekonomiku, ekosystémy a přírodní kapitál Dopady změny klimatu ve městech Vlny horka, nárůst tepelného ostrova města Projekce ukazují, že počet a intenzita dní s extrémními teplotami se bude v budoucnu zvyšovat. V případě tropických dní, dojde v blízké budoucnosti ( ) k nárůstu počtu tropických dní o 50%. Vlny horka mají negativní vliv na lidské zdraví, ekonomiku, mohou podporovat vznik požárů. Dopady vlny veder jsou zvláště výrazné v městských oblastech z hlediska tvorby tepelného ostrova města, kdy se v urbanizovaných oblastech akumuluje teplo, což vyúsťuje ve vyšší teploty především během noci, v porovnání s okolní volnou krajinou. Například v Praze dosahují hodnoty nárůstu tepelného ostrova během letních měsíců v průměru 2,4 C. Extrémní srážky a povodně ve městě Četnost výskytu extrémních srážek se za posledních 50 let zvýšila téměř v celé Evropě, tento trend je očekávaný i během 21. století. Z hlediska povodní lze v budoucnu očekávat zvýšení dopadů říčních povodní v západní a střední Evropě (a tedy i v České republice), a to jak v kontextu škod, tak i počtu postižených osob. Česká republika je také v rámci Evropské unie jednou z nejohroženějších zemí co do rozsahu potenciálně zaplavených a povodněmi ohrožených měst. Kromě případné újmy na lidských životech a zdraví, mohou povodně způsobovat škody na infrastruktuře, majetku a budovách, či na životním prostředí. Extrémní srážky a povodně mohou vyústit v erozi a sesuvy půdy, zhoršenou kvalitu vody, a ekonomické ztráty a/nebo snížení produktivity z důvodu výpadků transportu a dodávek energie. Sucho a nedostatek vody ve městě Socio-ekonomické faktory, jako je růst populace ve městech, zvýšení spotřeby vody a změny ve využití území mají dopad na nedostatek vody, který navíc změna klimatu posiluje. Do budoucna je očekávaný pokles vodních zdrojů v Evropě, zejména v důsledku zvýšení nerovnováhy mezi poptávkou po vodě a její dostupností. Sucho a nedostatek vody nemusí být nutně pouze záležitostí sušších mediteránních 3

4 oblastí Evropy. Například v roce 2003, bylo suchem postiženo více než 100 milionů Evropanů v oblasti zasahující od Španělska, Portugalska, až po Českou republiku, Rumunsko a Bulharsko Adaptace ve městech, ekosystémově založené přístupy Adaptace, tedy přizpůsobení se probíhajícím a očekáváným dopadům změny klimatu ve městech, jsou klíčové pro udržitelný rozvoj měst. Ekosystémově založené přístupy k adaptacím (jako jsou např. podpora a rozvoj zelené infrastruktury, zelené střechy, udržitelné hospodaření s vodou) jsou klíčovým faktorem pro zvýšení odolnosti urbánních oblastí vůči změnám klimatu. Zároveň tyto přístupy poskytují širokou škálu přínosů, jako je snížení povodňového rizika a eroze půdy, lepší kvalita vody a ovzduší, zvýšení biodiverzity, snižování hlučnosti nebo zmírňování efektu městského tepelného ostrova (EC, 2013; IPCC, 2014) O projektu UrbanAdapt Cílem projektu UrbanAdapt je reagovat na možné dopady změny klimatu ve městech, spustit a rozvíjet proces přípravy adaptačních strategií měst, navrhnout a vyhodnotit vhodná adaptační opatření v pilotních městech (Praha, Brno, Plzeň) v České republice za podpory ekosystémově založených přístupů (tzv. zelené a modré infrastruktury). Dílčími cíli projektu je provést posouzení rizik a zranitelnosti spojených se změnou klimatu na lokální urbánní úrovni, ve spolupráci se zainteresovanými subjekty identifikovat relevantní adaptační opatření, kvantifikovat náklady a přínosy preferovaných adaptačních opatření, připravit a formulovat adaptační strategie měst. Projekt koordinuje Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy je jedním z významných partnerů projektu. Dalšími projektovými partnery jsou Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Nadace Partnerství, CI2, o.p.s. a islandský partner Institute for Sustainability Studies, University of Iceland. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. webové stránky projektu UrbanAdapt: 4

5 2. Pracovní seminář a jeho cíle První pracovní seminář Adaptace města Prahy na klimatické změny se uskutečnil 20. dubna 2015, v prostorách Národní technické knihovny (Příloha 1 obsahuje pozvánku na seminář). Cílem pracovního semináře bylo seznámit účastníky s očekávanými dopady změny klimatu na hlavní město Prahu a identifikovat problémy z hlediska současnosti i budoucího vývoje města spojené se změnou klimatu. Seminář byl zaměřený na diskuzi o rozvoji adaptační strategie města. Prezentován byl také přehled možných ekosystémově založených adaptačních opatření ve městech, společně s příklady správné praxe. Prostor byl věnován také identifikaci preferovaných ekosystémově založených adaptačních opatření. Pracovního semináře v Praze se zúčastnilo 36 účastníků, z řad dotčených subjektů, tedy Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, některých městských částí, Státního zdravotního ústavu, zástupců vědecké komunity a vysokých škol, či neziskových organizací. 5

6 Zastoupení účastníků participativních seminářů ve městech Praha, Brno, Plzeň Brno Plzeň Praha Zástupci města Zástupci z krajského úřadu Univerzity Soukromé subjekty MŽP (a ČHMÚ) Projektoví partneři Neziskovky Správa povodí Počet účastníků Pracovní seminář Adaptace města Prahy na klimatické změny se skládal ze dvou tematických bloků. První blok se zaměřoval na seznámení účastníků s očekávanými dopady změny klimatu ve městě s kontextem projektu UrbanAdapt. V rámci prvního bloku semináře účastníci, kteří byli rozděleni do 4 pracovních skupin, identifikovali klíčové problémy města z hlediska současnosti a budoucího vývoje do roku Na identifikaci klíčových problémů navazovala diskuze v plénu, kde byly navrženy hlavní cíle pro město do roku Druhý tematický blok se zaměřoval na přehled možných ekosystémově založených adaptačních opatření ve městech, společně s prezentací příkladů správné praxe. Účastníci ve skupinách diskutovali preferovaná ekosystémově založená adaptačních opatření ve městě. V následující kapitole jsou prezentovány výstupy prvního pracovního semináře v Praze. Výstupy ze semináře, se kterými bude projekt UrbanAdapt bude dále pracovat, budou využity jako podklady pro vyhodnocení adaptačních priorit a možnosti začlenění adaptačních opatření do plánů města. Druhé kolo seminářů proběhne na podzim letošního roku, kde budou zejména prezentovány výstupy hodnocení preferovaných adaptačních opatření. 6

7 3. Shrnutí výstupů z pracovního semináře 3.1 Současný stav a identifikace klíčových problému města s výhledem do budoucnosti Seminář zahájil David Vačkář, koordinátor projektu (CzechGlobe), úvodní prezentací shrnující východiska a cíle projektu UrbanAdapt a hlavní cíle pracovního semináře. Cílem pracovního semináře bylo seznámit účastníky s očekávanými dopady změny klimatu, představit přehled možných ekosystémově založených opatření ve městech a společně zhodnotit hlavní problémy města vzhledem k měnícímu se klimatu a identifikovat preferovaná opatření. Poté následovala prezentace Petra Štěpánka (IPR) ohledně připravovaného Strategického plánu hlavního města Prahy. Strategický plán zahrnuje environmentální programy se zaměřením na: urbanistický design, design prostředí, udržitelné prvky, technické prvky, kulturu a památky. Plán pracuje s konceptem kompaktního města. Hlavní problémy Prahy jsou spojené se sektorovým přístupem k řešení životního prostředí. Připravovaný Metropolitní plán Prahy (Územní plán hlavního města Prahy) klade velký důraz na zachování a rozvoj parků v krajině města, oddělení města od krajiny za městem formou nezastavitelného pásu nazývaného krajinné rozhraní a ochranu volné krajiny pro její funkce ekologické, rekreační i produkční. Prezentace Elišky K. Lorencové (CzechGlobe) se zaměřovala na vliv očekávaných dopadů klimatických změn na život ve městě. Za období se zvyšovaly průměrné teploty vzduchu o 0,3 C za 10 let. Počet tropických dnů oproti 60tým letům 20. století se v posledních letech zdvojnásobil. Do budoucna lze očekávat nárůst teploty vzduchu, počtu tropických dnů a nocí, změny v rozložení srážek, nárůst extremity počasí (sucho, vichřice, kroupy, přívalové deště, povodně). Prezentace shrnovala hlavní dopady změny klimatu ve městech spojené s vlnami horka a rozvojem městského tepelného ostrova, s extrémními srážkami, povodněmi a nedostatečným zasakováním srážkové vody a dlouhodobým suchem, rizikem nedostatku vody. 7

8 Příklad zakreslování klíčových problémů města na mapy (červená skupina: 1- povodně, 2- zeleň (množství), 3- zeleň (kvalita), 4 vlny horka, 5- tepelný ostrov města, 6 nedostatečné zasakování srážkové vody, 7- přívalové srážky) 8

9 Tabulka 1: Klíčové problémy města z hlediska současnosti a budoucího vývoje do roku 2030 Skupina 1 (zelená): Velmi významné problémy: - Povodně ve městě (malé versus velké toky) - Vlny horka a Tepelný ostrov města - souvisí spolu, problém zejména v centru, kolem hlavních dopravních tahů a vyasfaltovaných ploch. - Přívalové srážky a deště - Problém malých vodních toků, souvisí s povodněmi, je třeba využít zelených opatření. Spíše významné problémy: - Kvantita a kvalita zeleně - závisí na vyhláškách, problém s nedostatečnou údržbou a provedením, co se týká množství zeleně, není problém. Zeleň by se měla objevovat také v nově projektovaných průmyslových zónách. - Nedostatečné zasakování srážkové vody - celoplošný problém městského prostředí. - Další doplněné problémy, navržené účastníky: Brownfields, Problematika věkové struktury obyvatel (stárnutí populace) Skupina 3 (žlutá): Velmi významné problémy: - Povodně ve městě - Berounka a menší toky a přítoky dosahuji povodňový stav už při nižších průtocích (úseky) - Množství zeleně problém zejména v rozložení a funkčnosti, - Vlny horka a Tepelný ostrov města - extrémní problém, pokud nevzniknou vhodné opatření - Nedostatečné zasakování srážkové vody - narůst zastavěných ploch, které jsou z nepropustných materiálů Spíše významné problémy hodnocené do budoucna: - Kvalita zeleně - z hlediska kvality je častý problém v péči a její organizaci, otázka financí, vice strukturovaná zeleň - Riziko sesuvů a eroze - Vichřice - Další doplněné problémy, navržené účastníky: Zdroj pitné vody, znečištění - doprava Skupina 2 (červená): Velmi významné problémy: - Zeleň ve městě (kvalita) - stejně velký, pokud ne větší problém, je struktura a distribuce zeleně Spíše významné problémy: - Vlny horka - Tepelný ostrov města do budoucna bude významný, změna sociodemografické struktury obyvatel - Nedostatečné zasakování srážkové vody - závisí na lokalitě - problém přítoků a husté zástavby - Žižkov, Vinohrady ) - Přívalové srážky a deště Všechny výše uvedené problémy byly do budoucna hodnoceny jako velmi významné, očekává se tedy nárůst jejich dopadů. - Povodně ve městě - řešení ekonomických škod, přívalové povodně, zpracován koncept pražských břehů - Množství zeleně Skupina 4 (modrá): Velmi významné problémy: - Povodně ve městě - protipovodňová opatření i na velké povodně jsou dostatečné, problémové jsou přítoky (Botič, Rokytka) - Kvalita zeleně - Problém výstavby může ohrožovat množství zeleně do budoucna. V současnosti celoměstský problém, nevhodná zeleň z hlediska rozložení, druhové skladby. - Vlny horka a Tepelný ostrov města - zejména centrum a sídliště jsou ohroženy tepelným ostrovem. - Nedostatečné zasakování srážkové vody - malá snaha řešit problém zasakovaní a zavlažování pomocí dešťové vody a bohužel se tento problém neřeší ani u novějších staveb resp. těch navrhovaných. V okrajových částech je potenciál, ale není zájem. Pokud je k dispozici dešťová kanalizace, napojí se na kanalizaci. - Přívalové srážky a deště Spíše významné problémy: - Množství zeleně - Vichřice - Zvýšené nároky na pitnou vodu (v důsledku urbanizace a rozvoje průmyslu) - Další doplněné problémy: kvalita ovzduší a přízemní ozon, malá environmentální informovanost, osvěta, problém dopravy. Problémy nekončí na hranici Prahy, potřeba širšího přístupu, to vyžaduje spolupráci se Středočeským krajem. 9

10 Identifikace klíčových problémů hlavního města Prahy - výstupy z práce ve skupinách V rámci práce ve skupinách byly identifikovány tyto hlavní problémy města: Přívalové srážky a deště problém malých vodních toků a povrchového odtoku, povodně zejména na menších tocích, problémové jsou přítoky (Botič, Rokytka) a také oblasti Karlín, Holešovice, Troja. Období veder a tepelný ostrov města Městským tepelným ostrovem je ohroženo zejména centrum města a sídliště. Riziko rozvoje městského tepelného ostrova bude v budoucnu narůstat Kvantita a kvalita zeleně často nevhodné rozložení, druhová skladba a nedostatečná údržba. Výrazná výstavba může ohrožovat množství zeleně do budoucna. Nedostatečné zasakování je celoplošný problém městského prostředí. Malá snaha řešit problém zasakovaní a využívání dešťové vody a bohužel se tento problém neřeší ani u novějších staveb resp. těch navrhovaných. V okrajových částech je potenciál, ale není zájem. Pokud je k dispozici dešťová kanalizace, napojí se na kanalizaci Doplněné další klíčové problémy města: (a) Kvalita ovzduší a přízemní ozon, (b)doprava, (c) Brownfields, (d) Rostoucí podíl obyvatel v postproduktivním věku, (e) Malá osvěta, informovanost. V návaznosti na identifikované problémy hlavního města Prahy, proběhala diskuze v plénu, kde byly stanoveny hlavní cíle pro město do roku

11 Shrnutí cílů pro Prahu 2030 Povodně: potřeba se zaměřit na malé vodní toky (Rokytka, Botič). Ohroženy jsou také Karlín a Holešovice. Je třeba se zaměřit na zelenou infrastrukturu, retenční nádrže, potoky, přítoky, poldry. Lepší hospodaření s vodou a zadržení vody v prostředí. Vlny horka a městský tepelný ostrov: ohrožené hlavně centrum, sídliště, nákupní zóny a oblasti okolo vytížených dopravních tahů. Přívalové srážky: význam bude stoupat. Je třeba se zaměřit zejména na novou výstavbu, zlepšit zasakování a potenciál využití srážkové vody. Lepší hospodaření s vodou: zadržování vody v městském prostředí, retenční nádrže a poldry na přítocích (komplexní protipovodňová opatření). Nová zástavba: je třeba volit vhodné materiály a konstrukce, preference materiálů snižujících pohlcování dopadající radiace. Zvyšování energetické efektivity budov. Množství zeleně: nerovnoměrné rozložení, chybí v centru města, rostoucí zástavba způsobuje tlak na zeleň, nedostatek stromořadí. Zvýšení podílu zeleně (všechny druhy zelené infrastruktury). Kvalita zeleně: Problém v distribuci ploch, nevhodná struktura a údržba. Doplnění rekreační zeleně v okolí Prahy a zlepšení přístupu k zeleni a k její údržbě. Brownfields: potřeba revitalizace, která bude zvyšovat odolnost vůči dopadům změny klimatu. Námraza: problémy s námrazou lze řešit technicky a organizačně. Kvalita ovzduší: problém přízemního ozonu a znečišťování. Eliminace polutantů z dopravy (i z lokálních topenišť). Z hlediska struktury obyvatel lze očekávat, že bude narůstat podíl zranitelných osob (obyvatel v postproduktivním věku), bude nutné přizpůsobit se tomuto trendu. Z hlediska nedostatku osvěty potřeba rozšířit systém environmentálního vzdělávání, městská výchova, univerzita 3. věku, investoři. Podpora vzájemné komunikace a vyjednávání s developery město-obyvatelé-developer. Potřeba širší spolupráce se Středočeským krajem. 3.2 Výběr vhodných adaptačních opatření pro zmírnění negativních dopadů změny klimatu Po identifikaci klíčových problémů z hlediska dopadů změny klimatu na město a navazující formulaci cílů pro hlavní město Praha, následoval druhý blok semináře zaměřený na ekosystémově založená adaptační opatření, jejich příklady a výběr vhodných adaptačních opatření pro Prahu. Tento tematický blok byl zahájen třemi prezentacemi: 11

12 Mária Kazmuková (IPR) a Michal Žák (ČHMÚ) prezentovali výstupy evropského projektu UHI (Urban Heat Island) zaměřeného na městský tepelný ostrov v Praze. Za posledních 10 let došlo v centru k nárůstu letních dnů o 5, tropických o 1-3. Vznik městského tepelného ostrova je spojen s faktory, jako je: geometrie města, změna aktivního povrchu, snížení intenzity odpařování vody, odpadní teplo. Teplotní rozdíl oproti okolí je v letních měsících 2,7 C, očekává se zesilování efektu v centru. Fyziologicky ekvivalentní teplota (PET)- lépe popíše zátěž lidí. Rozdíly mezi Karlovem a Ruzyní o více než 4 C (zejména přes noc). Opatření na snížení městského tepelného ostrova byla hodnocena na dvou případových studiích: Legerova ulice nejlépe se osvědčilo nízké stromořadí (snížení PET o 3,5 C), centrální stromořadí nevykazovalo žádný efekt na PET, vysoké stromořadí sice snížilo PET, ale zvýšilo znečištění ovzduší. Holešovice-Bubny nová výstavba, plánování nejefektivnějšího přístupu (zelené střechy, parky, uliční zeleň). Příklady možných přístupů k rozvoji zelených střech stručně prezentovala paní Jitka Dostálová ( Eva Streberová z CzechGlobe prezentovala příklady možných ekosystémově založených opatření ve městech zaměřených zejména na eliminaci městského tepelného ostrova, povodňového rizika, zlepšení zasakování srážkové vody, udržitelné odvodňovací systémy, opětovné využívání srážkové vody, větrací koridory a větrolamy. 12

13 Během práce ve skupinách účastníci zhodnotili představená ekosystémově založená opatření z hlediska kritérií, jako je významnost, finanční dostupnost, časové náročnost realizace, či návaznost opatření na stávající strategie a koncepce. Preferovaná adaptační opatření, na kterých se účastníci shodli napříč skupinami, jsou uvedena v Tabulce 2. Tabulka 2: Preferovaná adaptační opatření (na kterých se účastníci shodli napříč skupinami) Vlny horka, nárůst tepelného ostrova města Povodňové riziko Nedostatečné zasakování srážkové vody Sucho a nedostatek vody - Městská zeleň stromořadí, samostatně stojící stromy, zahrady, parky, aleje - Zelené střechy (vodorovné konstrukce) - Rozšíření a nárůst otevřených vodních ploch (fontán, jezírek) - Revitalizace zelené infrastruktury v povodí vybraných říčních toků - důležité zejména u přítoků - Košíkovský potok, Botič, Rokytka - Obnova a zřizování postranních ramen (tůní, mokřadů) a obnova vybraných břehových porostů, úprava vegetace - Budování ploch s propustným povrchem, snížení povrchového odtoku - Zvýšení infiltrace vody - vegetační infiltrační pásy, poldry - Udržitelné odvodňovací systémy zadržování vody, opětovné využití - Využívání srážkové vody sběrné nádrže pro zálivku zeleně - Zachycování srážkové vody využívání jako užitkové vody 13

14 4. Závěr Cílem pracovního semináře bylo seznámit účastníky s očekávanými dopady změny klimatu, představit přehled možných ekosystémově založených opatření ve městech a společně zhodnotit hlavní problémy města vzhledem k měnícímu se klimatu a identifikovat preferovaná opatření. V rámci diskuze, která následovala během práce ve skupinách, se účastníci shodli na tom, že většina opatření měla velmi vysoké priority, v současné době chybí právní závaznost a regule pro podporu těchto adaptačních opatření v hlavním městě Praze. Jak uváděli někteří z účastníků, většina opatření je lehko realizovatelných technicky a nejsou finančně náročná, spíše je potřeba se zaměřit na vůli a kapacitu tato opatření realizovat a na možné legislativní překážky. Výstupy ze semináře, se kterými se bude v rámci projekt UrbanAdapt dále pracovat, budou využity jako podklad pro vyhodnocení adaptačních priorit a možnosti začlenění adaptačních opatření do plánů města. Druhé kolo seminářů proběhne na podzim letošního roku, kde budou zejména prezentovány výstupy navazujícího hodnocení preferovaných adaptačních opatření. 14

15 5. Použitá literatura EEA, 2010, The European environment state and outlook 2010: Thematic assessment Water scarcity and droughts, floods and hydromorphology, European Environment Agency. EEA, Urban adaptation to climate change in Europe: Challenges and opportunities for cities. EEA Series No. 2/2012. Farda, A., Štepánek, P., Halenka, T., Skalák, P. and Belda, M.,Model ALADIN in climate mode forced with ERA- 40 reanalysis (coarse resolution experiment). Meteorological journal, 10, , Farda, A., Dynamical downscaling of Air Temperature in the Central Europe (PhD. thesis, in Czech with extended abstract in English). Faculty of Mathematics and Physics, Charles University in Prague, Feyen, L., Dankers, R., Bódis, K., Salamon, P., Barredo, J.I., Fluvial flood risk in Europe in present and future climates. Climatic Change, vol. 112, p IPCC, Climate Change 2014: Impacts, Adaptation and Vulnerability, Fifth Assessment Report. Jongman, B., Hochrainer-Stigler, S., Feyen, L., et al., Increasing stress on disaster-risk finance due to large floods. Nature Climate Change, DOI: /NCLIMATE2124.MŽP, MŽP, Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR návrh, 109 str. Pretel, J., et al., Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření, 67 str. Zahradníček P., Trnka M., Brázdil R., Možný M., Štěpánek P., Hlavinka P., Žalud Z., Malý A., Seméradová D., Dobrovolný P., Dubrovský M., Řezníčková L., (2014). The extreme drought episode of August 2011 May 2012 in the Czech Republic. International Journal of Climatology. 15