Zhodnocení rozsahu, cílenosti a účinků programů aktivní politiky zaměstnanosti

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zhodnocení rozsahu, cílenosti a účinků programů aktivní politiky zaměstnanosti"

Transkript

1 Zhodnocení rozsahu, cílenosti a účinků programů aktivní politiky zaměstnanosti průběžná zpráva z výzkumného projektu Efektivnost nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Tomáš Sirovátka, Markéta Horáková, Václav Kulhavý, Miroslava Rákoczyová VÚPSV Praha Výzkumné centrum Brno 2004

2 Obsah 1. Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti a její regionální zaměření Rozsah opatření APZ v letech 1993 až Cílenost opatření APZ podle okresů Rekvalifikace v ČR v roce Analýza cílenosti rekvalifikací v ČR v roce Analýza efektů rekvalifikací v ČR v roce Analýza efektivnosti programů aktivní politiky zaměstnanosti Opatření APZ Metodika výběru souboru a metodologie evaluace Výsledná zjištění Shrnutí a doporučení Literatura...64 Příloha 1 - ke kapitole 2.1 Analýza cílenosti rekvalifikací v ČR v roce Příloha 2 - ke kapitole 2.2 Analýza efektů rekvalifikací v ČR v roce struktura absolventů rekvalifikací Příloha 3 - ke kapitole 2.2 Analýza efektů rekvalifikací v ČR v roce efekty rekvalifikačních kurzů

3 Úvod Předložená zpráva představuje dílčí výstup z projektu Hodnocení efektivnosti programů aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem tohoto projektu je zkvalitnit informace o účincích programů APZ a vedle toho podstatně zlepšit informační základnu k pravidelnému hodnocení účinků programů APZ. Zpráva má tři kapitoly: v první kapitole Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti a její regionální zaměření hodnotíme celkový rámec opatření APZ, tedy vývoj opatření aktivní politiky zaměstnanosti v posledních letech na základě počtů účastníků těchto opatření a výdajů na tato opatření a strategii regionální cílenosti (zaměření) těchto opatření (a to podle okresů, které jsou nejnižší přístupnou úrovní analýzy). V této kapitole jsou využita běžně dostupná, MPSV vykazovaná agregovaná data upravená mj. do analytických matic, na nichž jsme provedli zejména korelační analýzy. V druhé kapitole Cílenost a účinky rekvalifikací v roce 2003 se zabýváme vedle cílenosti rekvalifikací k jednotlivým kategoriím nezaměstnaných také účinky rekvalifikací na odliv účastníků rekvalifikací z registrů - podle kategorií nezaměstnaných, podle lokalit a podle charakteristik (kvalit) programů. Opět jsou využita agregovaná data z výkazů MPSV ČR - jednak výkazu o cílenosti rekvalifikací a jednak nově zavedeného výkazu o umisťování uchazečů po rekvalifikaci. Ve třetí kapitole Cílenost a účinky opatření APZ v šesti okresech v letech prohlubujeme dále analýzu na základě individuálních dat uchazečů ze šesti okresů (úřadů práce), kde srovnáváme vliv účasti v jednotlivých programech APZ na odliv uchazečů z registrů, v různých okresech, s různým časovým odstupem po programu a u různých kategorií nezaměstnaných. Tato kapitola má za účel vedle prezentace výsledků (některé jsme již shrnuli ve zprávě Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti, listopad 2003) také prověřit další sofistikovanější možnosti analýzy těchto dat a vytvořit předpoklad pro další kvalitativní krok v projektu využití individuálních dat. Při hodnocení účinků programů - ať podle agregovaných nebo individuálních dat 1 usilujeme jednak o zjištění účinků (efektů) programů pro různé skupiny nezaměstnaných, ale také - v míře, ve které je to možné - o zachycení důležitých charakteristik programů, které mohou pomoci účinky programu vysvětlit: jde jednak o rozsah opatření, o jejich cílenost a zejména pak o jejich kvalitu indikovanou například délkou trvání programu nebo náklady na program a účastníka. Interpretace účinků nemůže být totiž prováděna bez toho, abychom tyto charakteristiky brali v úvahu. 1 Zde zejména, neboť individuální data jsou k tomu vhodnější. 3

4 1. Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti a její regionální zaměření 1.1 Rozsah opatření APZ v letech 1993 až 2003 S nástupem roku 2003 bylo završeno první desetiletí existence samostatného českého státu, desetiletí významných transformačních změn ve všech oblastech společenského života, a tedy i v oblasti světa práce a politik, které usilují o jeho regulaci. Pracovní síla byla v daném období vystavena růstu rizika ztráty zaměstnání (míra nezaměstnanosti se ztrojnásobila), rostoucím obtížím při prvním vstupu na pracovní trh, riziku dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti. Narostly nároky na její ochotu přizpůsobit se rychle se měnícím požadavkům na pracovním trhu v souvislosti s ekonomickou restrukturalizací, vývojem nových výrobních technologií, rozvojem informačních a komunikačních technologií ad. Zejména po roce 1996 došlo k zrychlení transformačních změn a restrukturalizace ekonomiky s dopady na trh práce především ke vzestupu nezaměstnanosti. V následujícím textu budeme nejprve věnovat pozornost tomu, jak na tuto situaci znejistění pracovní síly reagovala česká aktivní politika zaměstnanosti, a to zejména v rovině jednotlivých nástrojů APZ. Bude nás zajímat, jak se měnily struktura a rozsah APZ z hlediska počtu účastníků a zdrojů, které byly do této oblasti alokovány. Vedle nominálních výdajů na APZ budeme sledovat také vývoj výdajů v reálném vyjádření, tedy výdajů očištěných od inflačních vlivů, které výrazně působily především v devadesátých letech (v jejich druhé polovině dosahovala míra inface meziročně okolo 10 %). Reálné výdaje tak zohledňují růst cenové hladiny a lépe vyjadřují jejich skutečnou hodnotu. Rozsah APZ pak dále vztahujeme také k míře nezaměstnanosti, resp. k počtu nezaměstnaných. Po stručném shrnutí základních vývojových trendů v oblasti APZ se zaměříme na rozbor APZ v roce Hlavní pozornost soustředíme na ty programy APZ, jež jsou poskytovány úřady práce (veřejně prospěšné práce, rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa, absolventské praxe a chráněné dílny) - u těch máme totiž možnost sledovat nejen jejich vývoj v delším časovém období, ale také ve vztahu k počtu jejich účastníků. 2 (a) Desetiletí české politiky trhu práce: vývojové trendy APZ v letech Od roku 1993 do roku 1997 byl snižován celkový objem finančních prostředků na programy APZ, což mělo v souvislosti s nárůstem nezaměstnanosti od roku 1995 dramatické důsledky: výdaje APZ na 1 % míry nezaměstnanosti poklesly téměř na polovinu; v reálném vyjádření byl pak tento pokles ještě výraznější (o 62 %). Výdaje na APZ byly v situaci omezených zdrojů do značné míry vytlačovány rostoucími nároky na výplatu dávek v nezaměstnanosti: podíl APZ na celkových výdajích politiky trhu práce klesl z 35 % na počátku sledovaného období až na pouhých 14 % v roce Jinými slovy byla do roku 1997 politika trhu práce výrazně zpasivňována, úřady práce se stále více soustředily na vyplácení hmotného zabezpečení nezaměstnaných. Snižování výdajů na APZ bylo doprovázeno snižováním počtu osob zařazených do programů APZ. Zatímco v roce 1995 v situaci nízké míry nezaměstnanosti prošla programy APZ více než třetina nezaměstnaných, o dva roky později to již byl pouze každý devátý. Současně se také měnila struktura APZ: z hlediska podílu zařazených uchazečů se zvyšoval důraz na rekvalifikace a VPP, zatímco nejvýrazněji poklesl podíl osob zařazených do programu SÚPM; z finančního hlediska pak vzrostl podíl výdajů na VPP, který dosáhl více než 40 %. 3 2 Současně považujeme za významný rostoucí důraz na investiční pobídky jako specifického nástroje APZ, jehož dopady na růst zaměstnanosti a na snižování nezaměstnanosti však nemáme na základě dostupných dat možnost vyhodnotit. 3 Do roku 1997 nezaměstnanost nepřesahovala 5 %, a tedy byla zjevně pod přirozenou mírou. Závažnější otázkou však byla její struktura - již tehdy byla výrazně regionálně diferencovaná stejně jako se už na trhu práce vyhraňovaly marginalizované skupiny. 4

5 Od roku 1998 došlo - při růstu nezaměstnanosti - k postupnému zvýšení důrazu na aktivní politiku zaměstnanosti (současně došlo ke změně kabinetu, což přineslo nové impulzy v sociálně-politické oblasti v souvislosti se záměry vládního prohlášení), k obratu ve vývoji APZ 4 : výdaje na APZ strmě rostly jak v nominálním, tak i reálném vyjádření. Růst výdajů na APZ předčil výrazně (vysoké) tempo růstu míry nezaměstnanosti: na 1 % nezaměstnanosti bylo v roce 2000 reálně vydáno 3,5krát více finančních prostředků než v roce To také umožnilo začleňovat do programů APZ stále vyšší proporci nezaměstnaných: v roce 2000 a 2001 v APZ participoval každý pátý nezaměstnaný. Vedle toho byl v roce 1999 zaveden nový nástroj APZ, investiční pobídky, jimiž Ministerstvo práce a sociálních věcí stimuluje tvorbu pracovních míst v soukromém sektoru. Období po roce 1997 je tedy jednoznačně obdobím aktivace české politiky zaměstnanosti, která odráží snahu vlády o řešení problému rostoucí nezaměstnanosti a také její úsilí o soulad s principy, které jsou v oblasti politiky trhu práce uplatňovány v rámci Evropské unie. Tento trend byl narušen vývojem v roce 2002, jenž byl podobně jako rok 1997 poznamenán rozsáhlými povodněmi. Ty se negativně promítly do ekonomické situace a vyvolaly tlak na státní rozpočet. V roce 2002 prudce klesl podíl nezaměstnaných v programech APZ, snížily se reálné i nominální výdaje na APZ a poklesly také průměrné výdaje na všechny programy APZ s výjimkou tvorby absolventských míst. Vývoj v následujícím roce však s jistými omezeními navázal na vývoj předchozích let, a proto lze předpokládat další rozvoj APZ v následujícím období (jak to ostatně předpokládá i přijatý Národní akční plán zaměstnanosti na roky ). V období po roce 1997 dochází k postupné restrukturalizaci programů APZ projevující se ve snižování důrazu na VPP, v rozvoji tvorby SÚPM a především v důrazu na poskytování rekvalifikačních programů, které se staly z hlediska počtu zařazených uchazečů dominantním nástrojem APZ (zatímco v roce 1993 byl rekvalifikován každý čtvrtý, v roce 2003 už to byl každý druhý účastník programů APZ). (b) Výdaje na APZ v roce 2003 V roce 2003 bylo na aktivní politiku zaměstnanosti v České republice vydáno 3,27 mld. Kč, z toho více než 70 % (2,34 mld. Kč) vydaly úřady práce na vlastní programy APZ (tj. na VPP, SÚPM, absolventská místa, rekvalifikace a zřizování a provoz chráněných dílen). Zbývající část byla vynaložena MPSV především na investiční pobídky: jejich podíl na celkových výdajích na APZ se od roku 1999, kdy byly v rámci APZ poprvé uplatněny, neustále zvyšuje a v minulém roce dosáhl až 25 %. 5 Po značném poklesu reálných i nominálních výdajů na programy APZ v roce 2002 došlo v loňském roce k jejich mírnému, asi 5 % nárůstu. Vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti však v přepočtu na jedno procento míry nezaměstnanosti výdaje na APZ spíše stagnovaly. Z hlediska počtu osob zařazených do programů APZ došlo ve srovnání s předchozím rokem k výraznějšímu nárůstu (o 13 %). V roce 2003 bylo do některého z těchto programů zařazeno osob, tedy necelých 16 % registrovaných uchazečů o zaměstnání. Tohoto nárůstu bylo dosaženo především prostřednictvím zvýšeného důrazu na rekvalifikační programy, které vždy představovaly nejlevnější z uplatňovaných nástrojů, a současnou redukcí reálných výdajů na jednoho účastníka zařazeného do programu APZ (s výjimkou VPP, u kterých došlo k mírnému nárůstu, a zřizování pracovních míst v chráněných dílnách, které však tvoří celkově velmi malou část výdajů na APZ). Pokles průměrných reálných výdajů u programů SÚPM, tvorby pracovních míst pro absolventy a rekvalifikačních programů dosahoval okolo desetiny oproti předchozímu roku. 4 Náznaky se projevily již v roce V našem textu nicméně od tohoto programu APZ abstrahujeme pro jeho odlišný charakter ve srovnání s ostatními nástroji APZ. 5

6 T a b u l k a 1 Výdaje na programy APZ v roce 2003 výdaje celkem (tis. Kč) počet účastníků průměrné výdaje na jednoho účastníka (Kč) rekvalifikace (8 461)* VPP SÚPM absolventská místa zřízení prac. míst v chráněných dílnách Pozn.: Vzhledem k opakovanému zařazení některých nezaměstnaných do rekvalifikačního kurzu jsou průměrné výdaje na účastníka rekvalifikace vyšší než průměrné výdaje na jeden rekvalifikační kurz Rekvalifikační programy Do rekvalifikací v loňském roce vstoupilo nezaměstnaných, dalších osob pak pokračovalo v rekvalifikaci zahájené v předchozím roce. V roce 2003 tak byla do rekvalifikačních programů poprvé zařazena polovina (49,9 %) účastníků programů APZ a rekvalifikováno bylo 8 % nezaměstnaných. 6 Rekvalifikace tak celkově představují nejvýznamnější z uplatňovaných nástrojů APZ. K upřednostňování rekvalifikací před programy tvorby pracovních míst dochází v České republice od roku Zatímco v druhé polovině devadesátých let tvořil podíl rekvalifikantů mezi účastníky programů APZ jen % a tento podíl měl dokonce mírně klesající tendenci, od roku 1999 dochází nejprve k jeho mírnému a v posledních dvou letech výraznému nárůstu. Vzhledem k tomu, že nárůst počtu poskytovaných rekvalifikačních programů nebyl doprovázen stejně výrazným nárůstem finančních prostředků alokovaných do této oblasti, dochází postupně od roku 2001 k poklesu průměrných reálných (a v posledních dvou letech také nominálních) výdajů na rekvalifikační kurz. Tato redukce se nepromítla do zkracování délky poskytovaných rekvalifikací, jak by se dalo předpokládat, a to především vzhledem k již dlouhodobému upřednostňování krátkodobých programů. V roce 2003 trvalo déle než půl roku pouze 12,5 % rekvalifikačních kurzů, zatímco téměř tři ze čtyř rekvalifikací nepřesáhly svojí délkou 3 měsíce. U části nezaměstnaných však ÚP volí kombinaci několika kratších rekvalifikací spíše než jeden delší rekvalifikační kurz: v roce 2003 se u nás více než jedné rekvalifikace zúčastnilo okolo 5000 nezaměstnaných, tedy asi 12 % všech účastníků rekvalifikací 7 a obdobně tomu bylo také v roce předchozím. Tvorba nových pracovních míst Programy, které se soustřeďují na podporu vzniku nových pracovních míst, v minulém roce prošlo necelých 8 % nezaměstnaných. Vzhledem k vyšší finanční náročnosti tohoto typu programů však do této oblasti bylo alokováno čtyřikrát více finančních prostředků než na rekvalifikační programy, které jsou v průměru čtyři- až pětkrát levnější. 8 Nejnákladnějším typem aktivních opatření APZ je tvorba pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, jichž je také vytvářeno relativně nejméně - minulý rok bylo takto nově umístěno pouze 0,23 % nezaměstnaných (resp. 1,7 % nezaměstnaných se zdravotním postižením). Vedle výdajů na zřízení nových pracovních míst pro zdravotně postižené (v průměru Kč na osobu) se do rozpočtu úřadů práce dále výrazně promítají provozní 6 Resp. 10 % nezaměstnaných, uvažujeme-li také rekvalifikace zahájené v předchozím období. 7 Vycházíme z porovnání počtu zařazených osob (42 753) a počtu uskutečněných rekvalifikačních programů (47 966), přičemž předpokládáme, že ve většině případů se jednalo o účast ve dvou rekvalifikačních programech - například v motivačním kurzu a následném rekvalifikačním kurzu. 8 Pro srovnání celkových výdajů na rekvalifikační programy ve srovnání s programy podpory vzniku pracovních míst by ovšem bylo nutné zahrnout také výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti. V tomto porovnání by výhodnost rekvalifikací ve srovnání s ostatními programy značně poklesla. 6

7 náklady: v roce 2003 přispěly na každou osobu zaměstnanou v chráněné dílně v průměru Kč. Úřady práce totiž dotují nejen provoz nově zřízených míst, ale také všech existujících chráněných pracovišť, která byla zřízena v předchozích letech. Je zajímavé, že ve srovnání s rokem 2002 došlo v minulém roce k 30 % nárůstu průměrných nákladů na zřízení pracovního místa v chráněné dílně a počet osob, které byly nově na takováto pracoviště umístěny, vzrostl o 15 %. Celkové výdaje na zřízení a provoz pracovních míst v chráněných dílnách tak dosáhly 10 % z celkových výdajů na APZ (oproti 8 % v předchozím roce). Programy VPP, SÚPM a absolventské praxe jsou z hlediska výdajů na jednoho účastníka obdobné; pohybují se okolo 40 tisíc Kč. Ve srovnání s rokem 2002 došlo v loňském roce k poklesu celkových výdajů na zřízení praktikantských míst pro absolventy středních a vysokých škol, avšak počet jejich účastníků se naopak zvýšil. Vývoj v roce 2003 tedy neodpovídá trendu předchozích let, který se naopak vyznačoval klesajícím počtem účastníků a současným růstem celkových (a tedy i průměrných) výdajů, a to jak v nominálním, tak i v reálném vyjádření. Do programu bylo v roce 2003 zařazeno 16 % nezaměstnaných absolventů (a dalších 19 % jich participovalo na rekvalifikacích, z nich téměř polovina pak v tzv. rekvalifikacích - stážích, které mají do značné míry obdobný charakter jako odborné praxe absolventů). Podpora vzniku nových pracovních míst prostřednictvím dotací na tzv. společensky účelná pracovní místa byla poskytnuta v roce 2003 většímu počtu nezaměstnaných než v roce předcházejícím. V průměru však byla jednomu nezaměstnanému poskytnuta nižší dotace (nebo půjčka), což znamená vyšší účinek na nezaměstnanost při nižších celkových výdajích z rozpočtu úřadů práce. Jediným programem, do kterého byl zařazen nižší počet nezaměstnaných ve srovnání s rokem 2002, byly veřejně prospěšné práce. Pokles počtu účastníků VPP probíhá od roku 2000, nicméně význam VPP klesá kontinuálně již od poloviny devadesátých let: zatímco v roce 1996 se VPP podílely na počtu účastníků programů APZ 39 %, v roce 2003 to již bylo pouze 16 %. V posledních dvou letech je pak pokles počtu účastníků VPP doprovázen snižováním celkových výdajů na tento program, jež v předchozím období naopak prudce rostly. V důsledku uvedených trendů se průměrné náklady na jednu osobu zařazenou do programu VPP ustálily, a to ve srovnání s obdobím devadesátých let na poměrně vysoké úrovni (zatímco v reálném vyjádření se tyto výdaje v letech pohybovaly mezi a Kč, od roku 2001 dosahují okolo Kč). Shrnutí Aktivní politika trhu práce v roce 2003 v základních ukazatelích navázala na vývoj předchozích let, který byl narušený omezeními uplatněnými v roce Došlo jednak ke zvýšení počtu osob zařazených do programů APZ v absolutním vyjádření i v přepočtu na 1 % nezaměstnanosti. Zvýšily se také výdaje určené na programy APZ, ačkoliv v nižším rozsahu, než by odpovídalo nárůstu počtu účastníků těchto programů. Průměrné výdaje na jednoho účastníka programu proto měly klesající tendenci. Z hlediska struktury účastníků pokračovala orientace na rekvalifikační programy, do kterých vstoupilo o 19 % více osob než v roce předchozím. Rozvoj APZ v roce 2003 nicméně nevyrovnal výrazný propad z předchozího roku - ani v oblasti výdajů ani v oblasti počtu participantů APZ nedosáhla hodnot roku Současně platí, že navzdory důrazu na APZ od roku 1997 vydává Česká republika i nadále na aktivní politiku trhu práce v mezinárodním srovnání velmi nízký podíl svého hrubého domácího produktu (0,14 %). Tento stav se v posledních dvou letech stabilizoval, přičemž nadále dochází k zlevňování opatření APZ na jednoho účastníka krom VPP, a v letech k jejich stabilizaci na nižší úrovni měřeno k 1 % nezaměstnanosti v porovnání s předchozími lety (2000 a 2001); s ohledem na strukturální charakter nezaměstnanosti a vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných se tato strategie může ukázat jako limitující - i 7

8 když roli hrají i jiné faktory, potvrzuje tento závěr trend spíše rostoucí nezaměstnanosti stejně jako rostoucí podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, a to navzdory stabilnímu tempu ekonomického růstu. T a b u l k a 2 Nezaměstnanost, volná pracovní místa a aktivní politika zaměstnanosti míra nezaměstnanosti (ke konci roku) (%) počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo podíl účastníků všech programů APZ z celkového počtu nezaměstnaných (%) podíl rekvalifikovaných na celkovém počtu nezaměstnaných (%) ,9 3,5 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9 9,8 10,3 1,7 2,2 4,3 10,3 13,9 8,8 8,9 12,8 13,5 36,0 17,1 11,3 12,0 13,7 20,3 19,0 14,5 15,8 8,8 6,5 4,3 4,2 4,7 7,3 7,6 7,0 8 G r a f 1 Výdaje na APZ (tis. Kč) nominální reálné Pozn.: V zájmu srovnatelnosti výdaje na APZ zahrnují také výdaje na podporu zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se ZPS. Tyto výdaje jsou od roku 2003 evidovány jako samostatná položka politiky zaměstnanosti (tzn. byly z APZ vyčleněny). 8

9 G r a f 2 Výdaje na APZ na 1 % míry nezaměstnanosti (tis. Kč) nominální reálné G r a f 3 Struktura výdajů na politiku zaměstnanosti 100% PPZ (v tis. Kč) APZ (v tis. Kč) 80% 60% 40% 20% 0%

10 G r a f 4 Průměrné reálné výdaje na účastníka programu (Kč) absolventská místa VPP SÚPM rekvalifikace G r a f 5 Vývoj počtu účastníků APZ (osoby)

11 G r a f 6 Vývoj struktury APZ podle počtu účastníků 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% chráněné dílny rekvalifikace SÚPM VPP absolventská místa 30% 20% 10% 0% Cílenost opatření APZ podle okresů V souvislosti s růstem koncepčnosti politiky docházelo v posledních letech ke zlepšování cílenosti opatření do nejvíce ohrožených lokalit. V porovnání s roky 1999 i 2000 byla například zjevná v roce 2001 výraznější cílenost opatření APZ a také rekvalifikací do okresů s vyšší mírou nezaměstnanosti a kromě toho i cílenost rekvalifikací do okresů s vyšším podílem dlouhodobé nezaměstnanosti. V roce 2002 přes pokles počtů účastníků APZ tento trend k vyšší cílenosti dočasně oslabil. T a b u l k a 3 Cílenost opatření aktivní politiky do okresů v letech (koeficienty Pearson, hladina významnosti 5 % a nižší) 1995 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,477 0,307 NV míra VPM - 0,255 NV - 0,295 NV podíl dlouhodobé nez.(pdn) 0,477 NV NV index vzdělání nezaměstnaných - 0,443-0,351 NV -0,242 podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,315 0,316-0,275-0, MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,562 0,472 NV míra VPM - 0,246 NV - 0,302-0,283 podíl dlouhodobé nez.(pdn) 0,562 NV NV index vzdělání nezaměstnaných NV - 0,289 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,373 0,567 NV NV 11

12 1997 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,746 0,523 0,271 míra VPM - 0,285 NV - 0,351-0,283 podíl dlouhodobé nez.(pdn) 0,746 NV NV index vzdělání nezaměstnaných - 0,587-0,494 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,450 0,415 NV NV 1998 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,827 0,527 0,333 míra VPM - 0,390-0,294-0,255-0,248 podíl dlouhodobé nez.(pdn) 0,827 0,304 0,247 index vzdělání nezaměstnaných - 0,541-0,571 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,444 0,528 NV NV 1999 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,852 0,338 NV míra VPM - 0,477-0,344-0,246 NV podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,852 NV NV index vzdělání nezaměstnaných - 0,494-0,520 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,395 0,476 NV NV 2000 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,793 0,257 NV míra VPM - 0,488-0,323 NV NV podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,793 NV 0,262 index vzdělání nezaměstnaných - 0,437-0,391 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,312 0,328-0,239 NV 2001 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,877 0,344 0,285 míra VPM -0,462-0,410 NV NV podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,877 NV 0,277 index vzdělání nezaměstnaných -0,489-0,435 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,381 0,374 NV NV 2002 MN PDN AZP REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,864 0,333 NV míra VPM -0,545-0,451 NV NV podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,864 NV NV index vzdělání nezaměstnaných - 0,390-0,463 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,516 0,516 NV NV 2003 MN PDN AZP REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,870 0,317 0,330 míra VPM -0,388-0,322-0,273-0,249 podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,870 1 NV 0,289 index vzdělání nezaměstnaných NV NV NV 0,512 podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,411 0,490 NV NV Vysvětlivky: MN=míra nezaměstnanosti, PDN=podíl dlouhodobě nezaměstnaných, NN=podíl nezaměstnaných bez kvalifikace. APZ=podíl účastníků v opatřeních aktivní politiky zaměstnanosti z celkového počtu nezaměstnaných, REKV=podíl účastníků v rekvalifikacích z celkového počtu nezaměstnaných, TVMIST=tvorba pracovních míst. Míra VPM je vypočítána podobně jako míra nezaměstnanosti jako procento z ekonomicky aktivních, index vzdělání nezaměstnaných je vypočten z podílu nezaměstnaných se základním vzděláním, se středním vzděláním bez maturity a s maturitou, s vysokoškolským vzděláním. 12

13 T a b u l k a 4 Cílenost APZ do okresů v roce 2003 (detail) MN MVPM PDN APZ REKV TVMIST míra nezaměstnanosti (MN) 1-0,388 0,870 0,317 0,330 NV míra VPM -0, ,322-0,273-0,249 NV podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,870-0,322 1 NV 0,289 NV podíl žen na nezaměstnaných -0,544 NV -0,519-0,284-0,382 NV podíl do 24-0,265 NV -0,259 NV NV NV podíl ,367 NV 0,377 0,319 0,254 0,247 podíl nad45 NV NV NV -0,321-0,268-0,236 podíl nezam. bez kvalif (NN) 0,411 NV 0,490 NV NV NV podíl SS NV NV NV NV NV 0,346 podíl MAT -0,615 NV -0,599 NV NV NV podíl VS -0,498 NV -0,440 NV NV -0,221 index vzdělání nezaměstnaných NV NV NV NV 0,512-0,573 Negativním jevem roku 2002 byla skutečnost, že ačkoliv rostla nezaměstnanost a zesílila vazba mezi podílem nekvalifikovaných nezaměstnaných na jedné straně a mírou nezaměstnanosti i dlouhodobé nezaměstnanosti na straně druhé, vazba mezi podílem rekvalifikovaných na počtu nezaměstnaných a úrovní nezaměstnanosti, i podílem dlouhodobé nezaměstnanosti naopak oslabila a byla statisticky nevýznamná. Znamená to, že reakce na základní determinantu nezaměstnanosti, kterou byl nedostatek nebo nepoužitelná kvalifikace, právě v regionech postižených strukturální změnou, nebyla příliš výrazně zacílená. Ačkoliv ostatní programy - tvorba míst - směřovaly v rostoucí míře tam, kde byla vyšší míra nezaměstnanosti, u rekvalifikací tomu tak nebylo a byly poměrně rovnoměrně rozložené - jejich podíl k počtu nezaměstnaných byl podobný všude bez ohledu na míru nezaměstnanosti v okrese. To je možné vysvětlit tím, že podíl ohrožených skupin právě v rekvalifikacích byl slabší, a tedy v okresech, kde podíl dlouhodobě nezaměstnaných a nekvalifikovaných byl vyšší, nebyly rekvalifikace uplatněny ve větší míře než v jiných okresech. Na druhé straně je nutno brát v úvahu potřebu rekvalifikovat i v okresech méně postižených. Nicméně by patrně bylo možné očekávat posílení vazby tohoto nástroje na strukturální změny v ekonomice - a tedy větší rozsah v okresech, kde k těmto změnám dochází. Je však realitou, že právě v těchto okresech nevznikají nová pracovní místa v potřebné míře a je proto obtížné volit rekvalifikační programy a úřady práce se mohou obávat jejich menší účinnosti (rekvalifikace na sklad ). V roce 2003 rozsah účastníků APZ poněkud narostl a zejména narostl počet účastníků rekvalifikací (a jejich podíl na APZ). Zdá se přitom, že v roce 2003 se cílenost opatření APZ do okresů postižených vyšší nezaměstnaností udržela (středně silná korelace) a současně se poněkud projevila i menší cílenost do okresů s vyšší tvorbou pracovních míst (slabá korelace). Tyto výsledky jsou zjevně dány lepší cíleností rekvalifikací do okresů s vyšší nezaměstnaností a menší tvorbou míst než v roce Tedy se zdá, že při posunu strategie uplatnění APZ ve smyslu většího důrazu na rekvalifikace zůstal rozsah účastníků APZ dosti podobný a okresy, jež jsou v oblasti APZ aktivnější, přesunuly důraz na rekvalifikace na úkor tvorby pracovních míst. Přitom se projevil další zajímavý trend: výrazná cílenost rekvalifikací ne ve všech okresech s vysokou nezaměstnaností, ale zejména do těch okresů, kde je výhodnější celková kvalifikační struktura nezaměstnaných indikovaná indexem vzdělání nezaměstnaných (silná korelace) a současně do určité míry i tam, kde je vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných (slabá korelace). Důrazu na rekvalifikace dokázaly vyjít vstříc tedy především okresy s lepší kvalifikační strukturou nezaměstnaných. Přitom nadále podíl nekvalifikovaných nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti silně koreluje s mírou nezaměstnanosti v okrese a s podílem dlouhodobé nezaměstnanosti. Absence vhodných 13

14 rekvalifikačních programů pro řešení zaměstnatelnosti nekvalifikované pracovní síly je - podle těchto dat - nadále klíčovým a jen částečně a nedůrazně řešeným problémem. V detailním rozboru, jenž bere v úvahu další proměnné (indikátory) a rovněž zahrnuje indikaci rozsahu tvorby míst v okrese v roce 2003 je patrné, že cílenost opatření APZ (rekvalifikací i programů tvorby míst) je vyšší do okresů, kde je vyšší podíl skupin let a nižší do okresů s vyšším podílem skupin nad 45 let (středně silná korelace). Též je patrná výrazná cílenost programů tvorby míst do okresů, kde je celkově nižší úroveň kvalifikace nezaměstnaných (středně silná až silná korelace), tedy trend opačný k cílenosti rekvalifikací (cílenost tvorby míst přitom nejvýrazněji koreluje - středně silně a statisticky významně - s podílem vyučených ve struktuře nezaměstnaných). 14

15 2. Rekvalifikace v ČR v roce Analýza cílenosti rekvalifikací v ČR v roce 2003 Rekvalifikační (výcvikové) programy tvoří významnou komponentu všech evropských aktivačních politik. V řadě zemí (Švédsko, Norsko) dosahuje podíl účastníků výcvikových kurzů z celkového počtu účastníků v programech APZ hodnoty 50 % (Regner, 2002); podíl účastníků rekvalifikací na celkovém počtu nezaměstnaných pak činí např. v Rakousku 13 %, v Belgii 8 %, ve Španělsku 11 %, ve Velké Británii 12 % (Horák, 2004). Česká republika se v těchto základních parametrech od svých evropských sousedů příliš neliší. Podíl účastníků rekvalifikací v jednotlivých letech stabilně narůstá - v roce 2003 dosáhl již hodnoty 55,7 %, což znamená, že absolutní počet účastníků rekvalifikací v roce 2003 vzrostl oproti předchozímu roku, zatímco počet účastníků v ostatních opatřeních APZ poklesl. Zvyšuje se také podíl nezaměstnaných zařazených do rekvalifikace z celkového počtu nezaměstnaných (v roce 2003 měl možnost téměř každý desátý nezaměstnaný absolvovat rekvalifikační kurz). T a b u l k a 5 Rozsah rekvalifikačních programů v letech počet osob zařazených do rekvalifikace index růstu počtu osob zařazených do rekvalifikace počet nezaměstnaných podíl nezaměstnaných zařazených do rekvalifikace 5,1 % 7,0 % 7,9 % 8,3 % 9,2 % podíl rekvalifikací na celkovém počtu účastníků APZ 34,4 % 35,5 % 40,1 % 50,1 % 55,7 % 1 jde o počet uskutečněných rekvalifikačních akcí (bez ohledu na možnost opakovaného vstupu do programu) 2 průměrný měsíční počet evidovaných nezaměstnaných v daném roce. Cílenost na specifické skupiny nezaměstnaných Ze tří specifických (zejména dlouhodobou) nezaměstnaností ohrožených skupin na trhu práce jsou nejčastěji do rekvalifikací zařazováni mladiství a absolventi, pro něž index cílenosti rekvalifikací dlouhodobě dosahuje hodnoty 1,7-1,8. Prakticky to znamená, že podíl mladistvých a absolventů zařazených do rekvalifikací je ve srovnání s podílem této specifické skupiny na celkovém počtu nezaměstnaných téměř dvojnásobný. Existují však významné rozdíly v cílenosti na absolventy a mladistvé mezi jednotlivými regiony ČR. Výrazně větší zastoupení absolventů a mladistvých v rekvalifikacích je patrné v okresech Šumperk (index cílenosti 3,80), Ostrava (index cílenosti 3,32), Domažlice (index cílenosti 3,00), Sokolov (index cílenosti 2,89) či Chrudim (index cílenosti 2,74). Naopak v lokalitách Středočeského kraje je počet absolventů a mladistvých v rekvalifikaci velmi nízký (Beroun - index cílenosti 0,27; Kolín - index cílenosti 0,36; Mělník - index cílenosti 0,28; Příbram - index cílenosti 0,56). Tyto regiony nejsou zasaženy větší nezaměstnaností (míra nezaměstnanosti se zde pohybuje pod úrovní celorepublikového průměru) a nepociťují tak pravděpodobně výraznější tlaky na zařazování vhodnějších uchazečů (kterými absolventi do značné míry jsou především vzhledem k větší motivovanosti) do rekvalifikačních programů. Navíc byla v těchto okresech potřeba řešení nezaměstnanosti absolventů a mladistvých prostřednictvím umístění v rekvalifikačních kurzech saturována již v předchozích obdobích (např. v okrese Mělník byla cílenost rekvalifikací na mladistvé a absolventy v roce ,28, v roce ,3 a v roce 2000 dokonce 3,44). Ženy byly v roce 2003 opět zařazovány do rekvalifikací nepatrně častěji než muži (index cílenosti 1,18). Rovněž index cílenosti rekvalifikací na zdravotně postižené uchazeče o 15

16 zaměstnání nezaznamenal v roce 2003 výraznější změny - dosáhl hodnoty 0,50 a zůstává trvale nízký. T a b u l k a 6 Cílenost na specifické skupiny nezaměstnaných rekvalifikace nezaměstnanost cílenost (a) (b) % (c) (d) % (b)/(d) ženy , ,2 1,18 absolventi a mladiství , ,0 1,74 ZPS , ,2 0,50 celkem , ,0 1,00 Cílenost podle délky nezaměstnanosti Kratší doba evidence uchazečů v registrech nezaměstnaných je nadále lepším předpokladem vstupu do rekvalifikačního programu. Opět se prokázal vzájemně inverzní vztah mezi délkou nezaměstnanosti a účastí v programu: čím déle je uchazeč evidovaný, tím menší je jeho šance zúčastnit se rekvalifikace. Oproti roku 2002 se však zdá, že se výrazněji odlišuje cílenost rekvalifikací na tři cílové skupiny uchazečů diferencované podle délky předchozí evidence - tj. krátkodobě a střednědobě nezaměstnané (do 9 měsíců nezaměstnanosti) - index cílenosti 1,34, víceméně dlouhodobě nezaměstnané (9-24 měsíců) - index cílenosti těsně pod hranicí 1,00 a velmi dlouhodobě nezaměstnané (nad 24 měsíců) - index cílenosti 0,43. Zatímco osoby nezaměstnané maximálně 9 měsíců vstupovaly do rekvalifikačních programů relativně často (jejich zastoupení v rekvalifikacích bylo vyšší než jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných), uchazeči s dobou evidence delší než dva roky se rekvalifikací účastnili pouze sporadicky (pouze okresy Praha a Benešov překročily hranici indexu cílenosti rekvalifikací na osoby nezaměstnané déle než dva roky rovnou hodnotě 1). T a b u l k a 7 Cílenost podle délky evidence rekvalifikace nezaměstnanost cílenost (a) (b) % (c) (d) % (b)/(d) do 3 měsíců , ,7 1, měsíců , ,6 1, měsíců , ,3 1, měsíců , ,1 0, měsíců , ,1 0,78 nad 24 měsíců , ,1 0,43 celkem , ,0 1,00 Cílenost podle věku V roce 2003 měli v rekvalifikačních kurzech nejsilnější zastoupení mladí lidé ve věku do 24 let. S rostoucím věkem uchazeče však opět možnost účasti v rekvalifikaci klesá. Ve srovnání s rokem 2002 se však projevil pozitivní trend mírného nárůstu indexu cílenosti na osoby starší 45 let. 16

17 T a b u l k a 8 Cílenost podle věku rekvalifikace nezaměstnanost cílenost (a) (b) % (c) (d) % (b)/(d) do 19 let , ,9 1, , ,0 1, , ,5 1, , ,3 1, , ,2 1, , ,2 0, , ,2 0, , ,5 0,55 nad , ,2 0,23 celkem , ,0 1,00 Cílenost podle vzdělání Cílenost rekvalifikačních kurzů podle vzdělání vykazuje největší diference. Obecně platí, že čím vyššího vzdělání nezaměstnaný dosáhl, tím vyšší je pravděpodobnost účasti v rekvalifikaci. Tradičně nejčastěji zastoupenou skupinou v rekvalifikacích jsou lidé se středoškolským vzděláním, v posledních třech letech však cílenost na tyto uchazeče mírně klesá (z 2,5 v roce 2001 na 2,12 v roce 2003 v případě osob s vystudovaným gymnáziem a z 2,2 v roce 2001 na 2,05 v roce 2003 v případě osob s úplným středním vzděláním s maturitou). Pokles cílenosti rekvalifikací na osoby se středoškolským vzděláním s maturitou je patrný v některých regionech Středočeského kraje (Benešov, Kolín), Plzeňského kraje (Plzeň-jih, Domažlice) či v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Všechny tyto okresy navíc vykazují index cílenosti na tyto osoby nižší než je průměrná hodnota pro ČR. V roce 2003 se také zřetelně projevila nízká cílenost rekvalifikací na osoby bez vzdělání (ta poklesla z 0,33 v roce 2002 na 0,26 v roce 2003). Opět se tedy projevuje pravděpodobná snaha úřadů práce zařazovat do rekvalifikací méně problémové (a tedy kvalifikovanější) uchazeče. Malá účast nekvalifikovaných osob v rekvalifikacích může být i reflexí nedostatečného počtu kvalitních a pro tuto cílovou skupinu vhodných programů. T a b u l k a 9 Cílenost podle vzdělání rekvalifikace nezaměstnanost cílenost (a) (b) % (c) (d) % (b)/(d) bez vzdělání 80 0, ,6 0,26 základní vzdělání , ,8 0,46 vyučen , ,9 0,84 SŠ bez maturity 479 1, ,0 1,02 vyučen s maturitou , ,0 1,92 ÚSV (gymnázium s mat.) , ,9 2,12 ÚSO (SOŠ s mat.) , ,0 2,05 vyšší vzdělání 541 1, ,5 2,06 vysokoškolské , ,1 1,54 vědecká výchova 49 0, ,1 1,27 celkem , ,0 1,00 Závěr Rekvalifikační programy se v České republice uplatňují ve stále větším rozsahu. V roce 2003 měl možnost participovat v rekvalifikaci téměř každý desátý nezaměstnaný a každý druhý účastník APZ. Absolutní počet rekvalifikantů rovněž roste, zatímco podíl účastníků jiných programů APZ klesá. 17

18 Tento pozitivní trend rostoucího důrazu na rekvalifikační (a obecně výcvikové) programy je však stále doprovázen určitou mírou selhání cílenosti těchto programů: podobně jako v letech předchozích i v roce 2003 se rekvalifikačních kurzů na území ČR častěji účastnili lidé, kteří vzhledem ke svým osobním a profesním charakteristikám (jsou mladí, kvalifikovaní, zdraví, bez dlouhodobé ztráty kontaktu s pracovním trhem) mají větší pravděpodobnost uspět na pracovním trhu i bez výraznější pomoci služeb zaměstnanosti. Nabízí se tak otázka, jaký je podíl skutečně efektivních rekvalifikačních akcí. Analýza cílenosti rekvalifikačních programů v roce 2003 prokázala, že nejmenší pravděpodobnost zúčastnit se tohoto opatření mají lidé ve vyšších věkových kategoriích (zejména nad 50 let, zde se index cílenosti pohybuje kolem 0,40), zdravotně handicapovaní (index cílenosti 0,50) a osoby bez vzdělání (index cílenosti 0,26). Jde tedy o uchazeče, kteří mají obecně problém s nalezením pracovního uplatnění a tvoří tak významný podíl dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných. Právě pro tyto skupiny uchazečů však mohou být rekvalifikační kurzy významným zdrojem motivace, pracovní aktivace, zlepšení dovedností a zvýšení kvalifikace a sociální integrace. 2.2 Analýza efektů rekvalifikací v ČR v roce 2003 Rekvalifikace patří v současném aktivačním přístupu, který se v politikách zaměstnanosti stále více prosazuje, k hlavním nástrojům rozvoje lidského kapitálu a motivace pracovní síly. Jde o opatření, které může napomoci celkové flexibilitě pracovního trhu a jeho potenciál spočívá i v řešení dlouhodobě nepříznivé situace znevýhodněných skupin osob na trhu práce. Přestože pozitivní účinky tohoto opatření v podobě psychosociálních přínosů pro samotné klienty jsou zřejmé (jde např. o zvýšení sebedůvěry, lepší strukturaci dne, odstranění sociální izolace ad.), efekty na zaměstnanost, respektive odchod účastníků rekvalifikačních programů z registru nezaměstnaných jsou sporné. V evropských zemích se však projevuje trend zkracování výcvikových schémat (a obecně všech aktivních nástrojů) a dochází k tlakům na jejich vyšší kvalitu a lepší selekci účastníků (srovnej např. Nicaise, 1995, Fay, 1996, van Oorschot, 2004, Calmfors, 2004 ad.). Společně s úpravou designu výcvikových schémat se hovoří o nutnosti provádění dostatečného množství kvalifikovaných evaluačních studií a o potřebě institucionalizace jednotných hodnotících procedur, které následně umožní vytvoření vhodných kritérií pro výběr účastníků jednotlivých programů a opatření politiky zaměstnanosti. Někteří autoři upozorňují (opět srovnej např. Calmfors, 2004 či van Oorschot, 2004), že v řadě evropských zemí chybí nejen dostatek těchto výzkumných šetření, ale chybí rovněž vhodná data a podkladové materiály pro jejich provedení. Cílem následujícího textu je pokus o rozbor a zhodnocení efektů rekvalifikačních programů uskutečněných v ČR v průběhu roku Naše snaha se soustřeďuje na odkrytí vazeb mezi účastí různých skupin nezaměstnaných v programu rekvalifikací (jde o skupiny osob diferencované z hlediska základních sociodemografických charakteristik jako je věk, pohlaví, vzdělání, zdravotní stav a také z hlediska typu a časové náročnosti programu, kterého se účastnily) a možnosti jejich následného pracovního uplatnění. Při analýze vycházíme z podkladových materiálů Správy služeb zaměstnanosti (dále jen SSZ), centrální instituce, která shromažďuje data získaná z jednotlivých okresních úřadů práce. Bohužel i v našem případě jsme byli konfrontováni s určitými nedostatky běžných statistických výkazů, kterých zmíněná instituce využívá. Za prvé, není možné přesně specifikovat účinnost rekvalifikačních programů ve smyslu ověření souvztažnosti mezi vstupem do programu, jeho ukončením a následným nalezením pracovního místa. SSZ každoročně pravidelně zveřejňuje dva datové soubory týkající se rekvalifikací: (a) uchazeči v rekvalifikaci a (b) uchazeči po rekvalifikaci (oba rovněž v regionálním provedení). Tyto soubory využívají stejného členění účastníků např. dle 18

19 věku, vzdělání ad., avšak v důsledku toku nezaměstnaných nepracují se stejnou skupinou účastníků. První ze souborů shromažďuje informace o nezaměstnaných, kteří od počátku sledovaného roku vstoupili do rekvalifikačního kurzu (byl předmětem analýzy v předchozí subkapitole), druhý shrnuje poznatky o osobách, které v průběhu daného období kurz ukončily a dále je sleduje v období dvanácti měsíců následujících po ukončení rekvalifikace. Ve druhém souboru (který se stal výchozím pro naši analýzu) se tak logicky neobjeví lidé, kteří se v rekvalifikaci angažují déle a kurs dosud neukončili, naopak zde však budou zahrnuti lidé, kteří rekvalifikační kurz již ukončili v předchozím roce a jsou v evidenci nezaměstnaných k prvnímu lednu roku následujícího. Možnost kvantifikovat podíl osob, kterým se podařilo ukončit rekvalifikační kurz a následně nalézt pracovní uplatnění ze všech osob, které ve sledovaném roce do tohoto programu nastoupily, je tak pouze přibližná (v textu proto dále hovoříme o pravděpodobném či přibližném podílu). Podobně, za druhé, nejsou dostatečně objasněny vazby mezi jednotlivými položkami druhého datového souboru. Není tak možné jednoznačně určit, kolik osob v daném roce získalo pracovní uplatnění a kolik osob ze stejného počtu absolventů a po jak dlouhou dobu setrvává v evidenci nezaměstnaných. Účinky na zaměstnanost, respektive odliv z nezaměstnanosti tak hodnotíme jako podíl umístěných osob ve sledovaném roce na počtu osob, kterým se ve stejném období podařilo kurz dokončit a dále jako podíl osob, které i po úspěšně ukončené rekvalifikaci zůstávají v evidenci nezaměstnaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu osob, které rekvalifikační kurz od počátku roku absolvovaly (pracujeme tedy opět s dvěma poněkud odlišnými skupinami nezaměstnaných). Za třetí, i přes existenci jednotných pravidel a softwaru používaného ke zpracování dat o účasti nezaměstnaných v programech aktivní politiky chybí ve statistikách SSZ jakékoliv údaje za dva okresy ČR (konkrétně okres Praha-východ a Znojmo). Lze se jen domnívat, že jde pouze o drobný administrativní nedostatek, který zmíněným okresním úřadům práce znemožnil zpracování či zaslání dat v konkrétním časovém termínu. Celkové výsledky však mohou být do určité míry zkreslené. Efekty rekvalifikací podle vybraných skupin účastníků Do rekvalifikací vstoupilo v průběhu roku 2003 celkem žen (index cílenosti rekvalifikací na ženy 1,18). Ve sledovaném roce 2003 pak ukončilo rekvalifikaci celkem žen, lze tedy - byť s již zmíněnými metodologickými nepřesnostmi - usoudit, že zhruba 80 % všech žen zvolenou rekvalifikaci dokončilo. Podobného podílu absolventů dosáhla i skupina osob se zdravotním postižením (v průběhu roku 2003 se rekvalifikací zúčastnilo celkem osob se ZPS; 2 485, tj. 78 % zdravotně postižených se podařilo rekvalifikaci v tomto sledovaném roce dokončit). Naopak nižší podíl osob, které absolvovaly rekvalifikační program, je patrný u mladých lidí bez kvalifikace a absolventů všech typů škol, kteří mají mezi účastníky rekvalifikací tradičně největší zastoupení (v roce 2003 byl index cílenosti na tuto kategorii nezaměstnaných 1,74). Úspěšnost absolvování programu je u mladistvých a absolventů 69 %, porovnáme-li jejich vstupní počet (tj osob) a počet těch, kteří rekvalifikaci ve sledovaném roce 2003 ukončili (tj osob). Tento výsledek rozhodně není signálem neúspěšného ukončení rekvalifikace absolventy, nýbrž lze jej patrně vysvětlit spíše delším trváním rekvalifikačních kurzů, kterých se mladí lidé účastní - jde zejména o tzv. rekvalifikace-stáže (relativně velký počet účastníků rekvalifikační kurz teprve v následujícím období ukončí). Regionální analýza struktury účastníků rekvalifikací neumožňuje přesně vymezit podíl jednotlivých vybraných skupin na celkovém počtu absolventů rekvalifikačních programů, neboť se tyto jednotlivé skupiny vzájemně překrývají. Je tak teoreticky možné, aby jeden člověk byl kalkulován ve všech třech vybraných kategoriích (například by mohlo jít o 19

20 mladou ženu - absolventku s uznaným statusem osoby se ZPS). Přesto lze vysledovat, že ženy jsou mezi absolventy rekvalifikačních kurzů častěji zastoupeny v okresech s relativně nižší úrovní celkové nezaměstnanosti v regionu (např. okresy Pelhřimov - 86,1 %, Praha západ - 75,9 %, Strakonice - 74,6 %) a také v okresech, v nichž převládají z hlediska hospodářských odvětví zemědělské činnosti (např. okresy Hodonín - 81,8 %, Třebíč - 80,0 %, Uherské Hradiště - 74,4 %, Šumperk - 74,2 %). Hlavním problémem právě těchto okresů (Hodonín, Třebíč, Uherské Hradiště) se však zdá být nesoulad mezi nabízenými výukovými a vzdělávacími programy a strukturou volných míst na pracovním trhu - zastoupení absolventů a mladistvých mezi všemi účastníky, kterým se podařilo rekvalifikaci ukončit, je v těchto oblastech nadprůměrné (Hodonín - 72,7 %, Třebíč - 80,0 %, Uherské Hradiště - 51,2 %). Znamená to, že řada mladých lidí (a v tomto případě konkrétně žen), kteří ukončí běžné vzdělávací programy, je nucena doplnit či změnit svou čerstvě získanou kvalifikaci prostřednictvím rekvalifikačních programů (zejména jde o načerpání praktických zkušeností v programech rekvalifikací-stáží a v nespecifických rekvalifikačních kurzech). T a b u l k a 10 Struktura absolventů rekvalifikací podle vybraných skupin (a) ukončili rekvalifikaci absolventi rekvalifikačního od počátku roku celkem ve sledovaném roce 2003 programu % % ženy , ,4 absolventi a mladiství , ,5 osoby se ZPS , ,6 celkem , ,0 (b) ukončili evidenci v nezaměstnanosti po úspěšně absolvované rekvalifikaci umístěni po rekvalifikaci ukončené absolventi rekvalifikačního umístěni od počátku roku celkem ve sledovaném roce 2003 programu % % ženy , ,5 absolventi a mladiství , ,3 osoby se ZPS , ,0 celkem , ,0 (c) po úspěšně ukončené rekvalifikaci se neumístili absolventi rekvalifikačního programu zůstávají v evidenci do dalšího období doba evidence po úspěšném absolvování rekvalifikace přesáhla 12 měsíců % % ženy , ,8 absolventi a mladiství , ,7 osoby se ZPS , ,2 celkem , ,0 Jako zajímavé (byť očekávané) se jeví zjištění, že mladiství a absolventi škol jsou nejúspěšnější skupinou ve smyslu nalezení pracovního uplatnění po absolvování rekvalifikace. Zatímco mezi všemi osobami, které rekvalifikační program ve sledovaném roce 2003 úspěšně ukončili, tvoří mladí lidé 15,5 %, mezi účastníky, kterým se do 12 měsíců po absolvované rekvalifikaci podařilo nalézt zaměstnání tvoří více než pětinu. Z tabulky 11 je navíc zřejmé, že v průměru pouhá necelá 4 % mladistvých a absolventů zůstávají po ukončení rekvalifikace dlouhodobě v evidenci nezaměstnaných. Jsou však zřetelné i regionální diference - v některých okresech je podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů a mladistvých, kteří prošli rekvalifikačním kursem, ještě nižší (např. Frýdek-Místek - 0,3 %, 20

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva únor 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva duben 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. Tomáš Sirovátka Václav Kulhavý Markéta Horáková Miroslava Rákoczyová

Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. Tomáš Sirovátka Václav Kulhavý Markéta Horáková Miroslava Rákoczyová Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR Tomáš Sirovátka Václav Kulhavý Markéta Horáková Miroslava Rákoczyová VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno 2006 Vydal Výzkumný ústav práce

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2014 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Zpracoval: Ing. Petr Malkovský https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/statistiky Informace o nezaměstnanosti

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute Nezaměstnanost v ČR listopad 2014 V listopadu celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 0,4 % na 517 508, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 2,0 % na 59 397 a podíl nezaměstnaných osob

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute Nezaměstnanost v ČR leden 2015 V lednu celkový počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 2,6 % na 556 191, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 6,0 % na 62 257 a podíl nezaměstnaných osob vzrostl

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v červnu 2014. Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně. Čiperova 5182 760 42 Zlín

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v červnu 2014. Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně. Čiperova 5182 760 42 Zlín TISKOVÁ ZPRÁVA Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně Čiperova 5182 760 42 Zlín Zlín, 8. 7. 2014 Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v červnu 2014 Tel.: 950 175 411 Červnový vývoj na trhu práce bývá

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO Březen 2011 OBSAH: 1. NEZAMĚSTNANOST... 3 1. 1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI... 3 1. 2 STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI... 4 1. 3 UCHAZEČI

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013

Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013 Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013 K 31. 3. 2013 podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let k obyvatelstvu stejného věku (který

Více

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2011

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2011 STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2011 Praha 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011 ISBN 978-80-7421-049-5 OBSAH 1. OBYVATELSTVO... 9 1.1 Složení obyvatelstva podle pohlaví

Více

Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce)

Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce) Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce) Rok Měsíc České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov

Více

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 12 13 14,62 0,538 190,0 7,00 Ostatní 11,67

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 12 13 14,62 0,538 190,0 7,00 Ostatní 11,67 okres: Městský výbor Praha.. Sektor včelstev k.. k.. a,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, včelstev včelstev včelstev Vykoupeno medu v kg v r. kočujících kočovných vozů kočovných přívěsů, včelstev včelstev včelstev nad

Více

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2012

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2012 STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2012 Praha 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013 ISBN 978-80-7421-065-5 OBSAH Strana ÚVOD 7 1. OBYVATELSTVO 9 1.1 Složení obyvatelstva podle

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Vývoj (ne)zaměstnanosti a nástroje APZ

Vývoj (ne)zaměstnanosti a nástroje APZ Vývoj (ne)zaměstnanosti a nástroje APZ Zdroj dat: Statistiky Úřadu práce ČR a MPSV ČR Zpracoval: Ing. Jiří Šabata, ředitel krajské pobočky v Olomouci Vývoj zaměstnanosti Monitoring zaměstnavatelů (nad

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor podpory trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 212 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, duben 213

Více

POPIS ČÍSELNÍKU. Česká republika CZ0100. Praha. Benešov CZ0201. Beroun CZ0202 CZ0203. Kladno. Kolín CZ0204 CZ0205. Kutná Hora.

POPIS ČÍSELNÍKU. Česká republika CZ0100. Praha. Benešov CZ0201. Beroun CZ0202 CZ0203. Kladno. Kolín CZ0204 CZ0205. Kutná Hora. POPIS ČÍSELNÍKU : OKRES_LAU Název: Okresy v České republice Charakteristika: Číselník okresů v České republice založený na číselníku okresů OKRES_LAU, který vydal Český statistický úřad s platností od

Více

Tisková zpráva. Nezaměstnanost v březnu klesla na 7,2 %, počet volných míst přesáhl 76 000. Úřad práce ČR Generální ředitelství

Tisková zpráva. Nezaměstnanost v březnu klesla na 7,2 %, počet volných míst přesáhl 76 000. Úřad práce ČR Generální ředitelství Nezaměstnanost v březnu klesla na 7,2 %, počet volných míst přesáhl 76 000 Praha, 9. 4. 2015 K 31. 3. 2015 evidoval (ÚP ČR) celkem 525 315 uchazečů o zaměstnání. To je o 22 802 méně než v únoru a o 83

Více

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2013

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2013 STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2013 Praha 2014 Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014 ISBN 978-80-7421-075-4 OBSAH Strana ÚVOD 7 1. OBYVATELSTVO 9 1.1 Složení obyvatelstva podle

Více

Sociální složení obyvatelstva a nezaměstnanost VY_32_INOVACE_Z.1.09. PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Sociální složení obyvatelstva a nezaměstnanost VY_32_INOVACE_Z.1.09. PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Jednání poradního sboru 16. 1. 2014. Krajská pobočka v Ústí nad Labem

Jednání poradního sboru 16. 1. 2014. Krajská pobočka v Ústí nad Labem Jednání poradního sboru 16. 1. 2014 Krajská pobočka v Ústí nad Labem Mgr. Vlastislav Hlaváč, 16. 1. 2014 Nezaměstnanost - Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15-64 let k 31. 12. 2013 činil 11,47

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Sreality.cz. Další možnosti pro klienty s aktivací. Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací

Sreality.cz. Další možnosti pro klienty s aktivací. Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací Sreality.cz Další možnosti pro klienty s aktivací Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací Topování Developerský projekt 25 Kč/inzerát 5 Kč/den V rozmezí od do Koeficient 11 30

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ZMĚNA VÝPOČTU UKAZATELE REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI

Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ZMĚNA VÝPOČTU UKAZATELE REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ZMĚNA VÝPOČTU UKAZATELE REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI Praha, 7. 11. 2012 - Ministerstvo práce a sociálních věcí

Více

Audit návštěvnosti internetu

Audit návštěvnosti internetu 1 Audit návštěvnosti internetu Trendy v návštěvnosti internetu leden 2009 únor 2011 www.netmonitor.cz www.spir.cz 2 Trendy v návštěvnosti internetu Více než polovina (57 %) české populace je na internetu

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Sreality.cz. Zveřejnění inzerátu pro soukromé osoby. Zveřejnění inzerátu pro registrované klienty. Registrace. Realitní zpravodaj

Sreality.cz. Zveřejnění inzerátu pro soukromé osoby. Zveřejnění inzerátu pro registrované klienty. Registrace. Realitní zpravodaj Sreality.cz Zveřejnění inzerátu pro soukromé osoby Inzerát Topování 60 Kč/den 150 Kč/inzerát Platba za soukromou inzerci probíhá strháváním kreditu z Peněženky Seznam.cz (https://penezenka.seznam.cz).

Více

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ústav územního rozvoje Úkol A.4.7./RP Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v říjnu 2012

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v říjnu 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v říjnu 2012 Nárůst nezaměstnanosti, ke kterému v letošním roce dochází od července, pokračoval i v říjnu. Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v říjnu

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

Aktivní politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti 10. 6. 2014 Aktivní politika zaměstnanosti Krajská pobočka v Olomouci Nezaměstnanost Nezaměstnanost k 31. 5. 2014 Na konci května celkový počet UoZ v kraji: 39 131 - počet UoZ je o 134 nižší než před rokem,

Více

KARTY 8. 6. 15. 6. 2009

KARTY 8. 6. 15. 6. 2009 KARTY 8. 6. 15. 6. 2009 KARTA PI.1 strana 1 ROZHODNĚ SPÍŠE SPÍŠE ROZHODNĚ DŮVĚŘUJI DŮVĚŘUJI NEDŮVĚŘUJI NEDŮVĚŘUJI KARTA PI.2 strana 2 SPÍŠE SPÍŠE NEZNÁM NEVÍM DŮVĚŘUJI NEDŮVĚŘUJI 1 2 8 9 KARTA PO.45 strana

Více

Vývoj a prostorová diferenciace cen bytů v ČR. Michal Ovčáčík a Oldřich Sklenář

Vývoj a prostorová diferenciace cen bytů v ČR. Michal Ovčáčík a Oldřich Sklenář Vývoj a prostorová diferenciace cen bytů v ČR Michal Ovčáčík a Oldřich Sklenář Vývoj ceny bytů V ČR neexistuje oficiální index cen nemovitostí, proto je pohyb cen evidován podle cen uváděných v daňových

Více

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2011 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná personálně poradenská

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.8.2012

Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.8.2012 Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.8.2012 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Uchazeči celkem 5 844 6 453 7 356 8 178 27 831 - z toho ženy 3 033 3 512 3 669 4 518 14 732 Uchazeči dosažitelní 5 602 6 355

Více

Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ekonomika nebo charita? JUDr. Jan Hutař Základní předpisy Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon

Více

SEZNAM ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY (VČETNĚ KRAJE), NA KTERÉ SE VZTAHUJE POVINNOST EVIDENCE V SYSTÉMU MONITORINGU BUDOV

SEZNAM ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY (VČETNĚ KRAJE), NA KTERÉ SE VZTAHUJE POVINNOST EVIDENCE V SYSTÉMU MONITORINGU BUDOV SEZNAM ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY (VČETNĚ KRAJE), NA KTERÉ SE VZTAHUJE POVINNOST EVIDENCE V SYSTÉMU MONITORINGU BUDOV podle 7 odst. 4 písm. e) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění Agentura

Více

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

GLOBALIZATION AND SOCIOECONOMIC INEQUALITIES IN SELF-REPORTED HEALTH IN THE CZECH REPUBLIC

GLOBALIZATION AND SOCIOECONOMIC INEQUALITIES IN SELF-REPORTED HEALTH IN THE CZECH REPUBLIC GLOBALIZATION AND SOCIOECONOMIC INEQUALITIES IN SELF-REPORTED HEALTH IN THE CZECH REPUBLIC Vladimír Kebza, National Institute of Public Health, Prague Iva Šolcová, Institute of Psychology, CAS, Prague

Více

GLOBALIZATION AND SOCIOECONOMIC INEQUALITIES IN SELF-REPORTED HEALTH IN THE CZECH REPUBLIC

GLOBALIZATION AND SOCIOECONOMIC INEQUALITIES IN SELF-REPORTED HEALTH IN THE CZECH REPUBLIC GLOBALIZATION AND SOCIOECONOMIC INEQUALITIES IN SELF-REPORTED HEALTH IN THE CZECH REPUBLIC Vladimír Kebza, National Institute of Public Health, Prague Iva Šolcová, Institute of Psychology, CAS, Prague

Více

Rozvoj. Informace o programu podpory

Rozvoj. Informace o programu podpory Rozvoj Informace o programu podpory Program Rozvoj Program Rozvoj, který již využilo několik set význačných podnikatelských subjektů, dotuje investice primárně do strojního a technologického vybavení výrobních

Více

Případová studie: Vymáhání dlužných televizních poplatků hromadnáelektronická podání v podmínkách české justice

Případová studie: Vymáhání dlužných televizních poplatků hromadnáelektronická podání v podmínkách české justice Případová studie: Vymáhání dlužných televizních poplatků hromadnáelektronická podání v podmínkách české justice Ing. Jiří Lípa, Česká televize Ing. Jan Kracík, MBA, Legal Solutions, a.s. Agenda Historie

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Propozice soutěže. celostátní soutěž škol ve florbale

Propozice soutěže. celostátní soutěž škol ve florbale 2010 2011 Propozice soutěže celostátní soutěž škol ve florbale kategorie III. - 6. a 7. třída ZŠ IV. - 8. a 9. třída ZŠ + odpovídající ročníky víceletých gymnázií Praha, srpen 2010 Základní informace o

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí ING. JAN MAREK NÁMĚSTEK PRO ZAMĚSTNANOST. Ostrava 19.6.2014

Ministerstvo práce a sociálních věcí ING. JAN MAREK NÁMĚSTEK PRO ZAMĚSTNANOST. Ostrava 19.6.2014 Aktuáln lníúkoly na trhu práce Ministerstvo práce a sociálních věcí ING. JAN MAREK NÁMĚSTEK PRO ZAMĚSTNANOST Ostrava 19.6.2014 1. Základní problémy na českém trhu práce v současné době Výrazný převis nabídky

Více

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006

STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006 STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006 Stavební spoření je nedílnou součástí financování bytových potřeb v ČR Od roku 1993, kdy byly založeny první stavební spořitelny v České republice, se tento sektor významně

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Pardubický kraj. Situace na trhu práce

Pardubický kraj. Situace na trhu práce Pardubický kraj Situace na trhu práce Mapa Pardubického kraje údaje o nezaměstnanosti k 30.9.2014 Počet obyvatel: Pardubický kraj 516 440 Chrudim 104 206 Pardubice 168 237 Svitavy 104 971 Ústí nad Orlicí

Více

JAKÉ SI ZVOLIT POVOLÁNÍ?

JAKÉ SI ZVOLIT POVOLÁNÍ? Úřad práce ČR Krajská pobočka Informační a poradenské středisko Tel.: 950 123 322, 950 123 443 JAKÉ SI ZVOLIT POVOLÁNÍ? Informace o školách a oborech pro školní rok 2016/2017 Informační elektronická brožura

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e

Více

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Do 1368 Vývoj a struktura dávek státní sociální podpory Ettlerová, Sylva In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Vyšší porodné od dubna letošního roku má být jedním

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

S T Á T N Í ÚŘA D P R O J A D E R N O U B E Z P EČNOST

S T Á T N Í ÚŘA D P R O J A D E R N O U B E Z P EČNOST S T Á T N Í ÚŘA D P R O J A D E R N O U B E Z P EČNOST 110 00 Praha 1, Senovážné náměstí 9 Přírodní radioaktivita dodávané pitné vody (informace) Zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více