VĚSTNÍ K ČESKOSLOVENSK É ZOOLOGICK É SPOLEČNOSTI V PRAZ E

Transkript

1 VĚSTNÍ K ČESKOSLOVENSK É ZOOLOGICK É SPOLEČNOSTI V PRAZ E Rsdígoval Doc. Dr. O. JIROVE C V PRAZE Vydáno československou zoologickou spol. v Praze za podpory ministerstva ákolstvf a zemé české Tiskem české grafické Unie a. s.

2 Věstník Čsl. zoologické společnosti. Sv. 10, r VIII. Přehled jeskynních sekáčů Dalmatie a přilehlých částí Bosny, Hercegoviny a Cerné Hory. Liste des Opilions cavernicoles de la Dalmatie e t des parties voisines de Bosnie, Herzégovine et d u Monténégro. DR. JOSEF KRATOCHVÍ L Donedávna jsme o jeskynních sekáčích Dalmacie, Bosny, Hercegoviny a Černé Hory nevěděli skoro n.ic. Prvé kroky k jejich poznání učinil nesporně DR. K. ABSOLON. Na svých studijních cestách, podniknutých v letech 1908, 1912, 1913, a 1917 nasbíral v oblasti střední, jižní a jihovýchodní Bosny, Hercegoviny, jižní a střední Dalmacie a přilehlých částí Cerné Hory početný materiál a neméně početný materiál získal z balkánských musel (Sarajevo, Záhřeb) a od různých sběratelů - soukromníků, jichž _ již v r (3. str. 249) jmenuje 32. Že l Bohu, je tento celý materiál 'dosud nezpracován, přesto že tento autor již v r (3 str., 273) píše : Ježto i Opiliones jsou hotovi, zúpina.... je tím absolvováno zpracování nej obtížněj ší partie veškerého materiálu. Něco určil C. FR. ROEWER, (jemuž K. Absolon poslal část materiálu již před světovou válkou) a popsa l (1910, 1915) z materiálu toho a sběrů V e r h o e f f o v ý c h z r nové druhy (Absolonia troglodytes, Nemastoma títaniacum a Nelima troglodytes). Roku 1913 podal K. ABSOLON soupis dosu d známých jeskynních pavouků, štírků a sekáčů z těchto kraji n a jmenuje celkem'3 druhy : Nelima aurantiaca E. S., N. troglodytes Roewer a Nemastoma armaturo Kulcz. Přehlédl však, že již v roce 1885 (Ann. Soc. ent. France, ser. 6., Vol. 5., str. 218) popsal slavný francouzský arachnolog E. SIMON z tohoto prostoru dru h Trogulus torosus, který ABSOLON později sám našel v jeskyníc h této části Balk. poloostrova. Připočteme-li k těmto zprává m 1 6 6

3 ještě různé poznámky, roztroušené porůznu v jiných pracíc h (ABSOLON 1914, GIROMETTA 1914, NOSEK 1905), jež ostatně sotva stojí za zmínku, vidíme, že do třicátých let tohoto stolet í naše znalosti tamní jeskynní fauny sekáčů nepřekročily počet sedmi bezpečně určených druhů, z nichž v polovině případů jd e o formy povrchové. Přesto však SIMoNŮv nález Trogulus torosus, největšího to sekáče světa, a V e r h o e f f ů v nález Nelim a troglodytes, největšího to člena toho rodu, a ABSOLONOVY nálezy krásné Nemastoma titaniacum a zvláště prvého člena Laniatores z Balkánu, druhu Abasola (= Absolonia) troglodytes daly tušiti, že temnoty tamních krasů skrývají ještě mnoho jiných, pro po - znání vzniku, vývoje a rozšíření jeskynní zvířeny důležitýc h členů Opilionid. Že tomu tak skutečně bylo, ukázala teprv e třicátá léta tohoto století, kdy na podkladě sběrů člen ů Društva za isp itivanj e peéina v Lj ublj aně a starších ABSOLO- NOVÝCH sběrů Scotolemonů na straně jedné, materiálu na - sbíraného mnou na 4 cestách po těchto balkánských končinách (1932 Bosna a Hercegovina, 1935 jižní Dalmacie a Černá Hora, 1937 dalmatské ostrovy a 1939 stř. Dalmacie a již. Bosna) a Šilhavým na cestě r na straně druhé bylo popsáno mnoh o nových druhů, několik nových rodů a dokonce i jedna nová čeleď. Na literárních pracích. těch se kromě autora tohoto pří - v spěvku podílel PROF. DR. J. HADŽI (Ljubljana) a dr. V. ŠILHAV Ý (Třebíč.) Je proto užitečno ukázati v přehledu, co nyní vím e o jeskynních sekáčích těchto krasově nej zaj ímavěj ších- prostor ů a to na podkladě zcela přísně a pečlivě určeného nebo literárn ě zhodnoceného materiálu. Můžeme jen litovati, že vichřice druhé světové války přervala tento druhý nápor odborníků k poznán í jeskynního tvorstva tamních krasů zrovna tak, jako kdysi pře - rvala prvá světová válka práce A b s o l o n o v y. Obraz nynějších znalostí jeskynních sekáčů výše vymezen é oblasti je tedy tento : 1. SUB ORDO : Cyphophthalmi E. Simon Tento podřád primitivních, roztočům podobných sekáčů, je jistě zbytkem stftré zvířeny, která se do nynějška udržela je n v jedné čeledi Sironidae E. S. v oblasti indicko-australské, v jihovýchodní Asii a v teplé jižní části Japanu, Ceylonu, Nového Zeelandu, již. a stř. Africe a v teplé západní části USA. V Evropě žijí jen v části zcela jižní a na některých středomořských ostro - 167

4 vech. Na Balkáně byl ohlášen do nedávna jen jediný druh Sir o duricorius. Teprve poslední léta ukázala, že fauna primitivníc h prastarých sekáčů má větší počet čleňů v temných jeskynníc h prostorech balkánských krasů. 1. Siro duricorius (J0sEPH) Druh ten je hlášen několikrát z území, o kterém pojednávám : Tak ABSOLON jej jmenuje z jeskyně Vjetrenica peéina (Zlat á Praha, 1916 sub : Cyphophthalmus duricorius) a Gra ovica peéina, kde jej našel společně s J. Králem 1914 (Časopis Mor. mus sub : Cyphophthalmus d.) a poznamenává, že Siro je rozšíře n mnohem dále, ježto ho sbíral v jihovýchodní Hercegovině a GJROMETTA na Mosoru ve stř. Dalmacii. ROEWER (1923) zaznamenává nálezy nejen z Kraňska, odkud druh ten byl popsán, a kde žije v mnoha jeskyních, nýbrž i Charvátska a dokonce i z Alb á nie a podobně i HADŽI (1932, str. 104) píše : Spomenuta vrst a kod nas je veoma raširena od kraj nj eg severozapada do nakra j jugoistoka, i to ne samo ù peéinama nego i van njih. Není potřebí připomínati, že valná část nálezů těch potřebuje revise, nebo t mnoho nálezů připsaných této formě patří jistě jiným druhů m rodu Siro. Na druhé straně je však také známo, že formy o d typické formy málo odlišné sahají daleko na jih. (S. duricorius cor f uanus KRATOCHVÍL) a na západ až do Starého Srbska (odku d popíše DR. J. HADŽI novou subspecii tohoto druhu). 2. Siro T e yro vský i KRATOCHVÍL Je obyvatel jeskyní na ostrově Mljetu, kde byl objeve n v jeskyni Velika spilja (leg. J. Kra t o c h vil 1937). 3. S iro šilhavý i KRATOCHVÍL Je obdobou předcházejícího druhu na pevnině a je největší m členem z evropských Sironid. Žije, pokud je známo, v jeskyníc h jižní Dalmacie : Vilma peéina u Grudy (leg. Šilhavý 1936) a Peéina u Bačevom dolu (leg. Šilhavý 1936). v 4. Siro minutus KRATOCHVÍL Je vyslovený jeskynní živočich. Objeven V. Šilhavý m 1936 v bezejmenné jeskyni u Mali Ora, záp. Konavljsko polj e v již. Dalmacii. 168

5 5. Siro nocti f ilus KRATOCHVÍL Je obdobou předešlého druhu ve střední Dalmacii. Objeve n byl mnou v jeskyni Vranjača peéina r. 1939, Zdá se, že druh u tomu patří i nález učiněný G i r o m e t t o u na Mosor planině. Siro Gjorgjeviéi HADŽI Nebyl nalezen dosud ve studovaném území, je však pravděpodobno, že tam žije, alespoň v její části východní. Je znám dosud z jeskyně u vesničky Rašče v oblasti Skoplje, kde jej sbíral Dr. S. K a r a m a n. II. SUBORDO : Laniatores THORELL Obsahuje většinou bizarní drobné tropické formy. V Evrop ě žije jen v jižnější části, většinoi jen v jeskyních, hluboko po d kameny a v zemi. Donedávna všichni evropští sekáči tohot o řádu byli řaděni do jediné čeledi. Podrobný rozbor ukázal, že jd e o čeledi dvě. 1. čele á: Phalangodidae E. SIMON V Evropě jižně toku Drávy a dol. Dunaje nebyl znám d o roku 1937 ani jediný člen. Toho roku jsem však našel v jeskyn i na ostrově Hvaru čistě jeskynního tvora, nový rod i druh. 6. Lo l a insularis KRATOCHVÍL Je to prvý Phalangodid z Balkánského poloostrova, příslušník podčeledi Phalangodinae Rwr, žijící ve Středomoří většino u v pomezí španělsko-francouzském v severní Africe, na pobřež í a ostrovech Tyrrhenského moře a vých. výběžcích Alp. Jeho výskyt na ostrově Hvaru je dalším důkazem archaičnosti této skupiny sekáčů, obyvatelů to pověstné Tyrrhenidy. Naleziště : Špilja pri Smokovniku (leg. Kratochvil 1937). 2. čeleď : Travuniidae ABS. a KRATOCHVÍL Tuto čeled jsem objevil v r v materiálu Dr. K. A b s o- 1 o n a, s nímž společně jsem ji popsal. Počet jejich členů vzrostl díky RoEwEROVĚ revisi všech evropských sekáčů Laniatorů n a 7 rodů, čítajících 17 druhů. Je to čeled známá dosud jedině z po - mezí francouzsko-španělského, z jižních svahů Alp a z Dinarid. Je to nej typičtěj ší skupina jeskynních sekáčů, jistě prastaréh o původu. Jen.jediný druh z dosud popsaných druhů byl zjiště n i mimo jeskyně. Sekáči sem patřící jsou většinou zcela bezbarví, drobní, nepřesahují délkou těla 4 mm, často neobyčejně vzácn í 169

6 a patří k největším zvláštnostem a vzácnostem jeskyní balkánsk é zvířeny, nebot jsou to pravé žijící fosilie. 7. Abasola troglodytes (ROEWER) Obývá jižní Dalmacii, kde byla nalezena Dr. K. A b s o l o- n em. Dosud znám jen jediný jedinec v jeskyni Durovié pečin a u Cavratu 1913 (d nebo?) 8. Abasola H o f f e r i ŠILHAVÝ Obývá horskou část již. Dalmacie, známou pod jméne m Krivošij e, kde byl objeven V. Šilhavým r v jeskyni Poklj u- ka gornja (1 Q a 3 juv.). 9. Dinaria vjetrenicae HADŽI Je obyvatelem největší balkánské jeskyně Krasu, proslul é Vjetrenica peéina na Popově polji v jihozáp. Hercegovině, kde byla nalezena členy Društva za ispitivanje pečina z Lj ublj an y r (1da1 Ç' ). 10. Travunia ano phthalma ABS. a KRATOCHVÍL Žije v horských pustých Krasech nad zátokou u Zatonu, v prostoru obce Grebéi, mezi střední částí Popona polje a mořem. Zjištěna K. A b s o l o n e m a J. Králem v tamní rozlehlé jeskyni Grabovica pečina r (1 ď a 1 ). V roce 1932 jsem přiřadi l tomuto druhu i nálezy z Bihova (Torina jama) a okolí Laštv y směrem k černohorským hranicím v jihovýchodní Hercegovin ě (Babié pečina a Vilina peéina). Nyní jsem toho názoru, že jedinc i z těchto prostorů jsou odlišní od Tr. ano phthalma a patří jiném u druhu. 11. Travunia (?) Jandai KRATOCHVÍL Je prvním členem čeledi Travuniidae mimo pevnin u Evropy, na ostrově. Jelikož jde o zvířata vysloveně jeskynní, která od pravdávna žijí jeskyních a na povrchu balkánskýc h krasů vymřela, je jisto, že osídlila jeskyně dávno před oddělení m jihodalmatských ostrovů od pevniny. Nalezl jsem 1 kes v jeskyn i Špilja pri brdu Grabova glava na ostrově Mljetu. Také severní části Krasu hostí členy této podivné archaické čeledi sekáčů. Tak v Istrii v jeskyni Martinova jama byla zjištěna Peltonychia tennis Rwr

7 Tamtéž, v jeskyni Gabria jama P. gabria Rwr a v ostojenských jeskyníc h v Kraňsku Hadžiana postumicola Rwr Není vyloučeno, že členové těchto a ji m příbuzných rodů zasahují i západněji a jižněji na Slovinsko, do Charvátska a sev. Dalmacie. III. SUBORDO : Palpatores THORELL Palpatores jsou běžným typem evropských sekáčů. Jsou t o formy povrchové a jen někteří členové, žijící skrytě pod kameny, detritu, štěrbinách skal a p., zasahují i do jeskyní. Z těchto fore m se jeskynnímu způsobu života přizpůsobilo vice či méně jen ně - kolik, aniž se u nich až na výjimky vytvořila vysloven á dalekoj douci přizpůsobení k takovému způsobu života ve vnějším tělesném uspořádání, na př. ve ztrátě nebo větším úbytku pigmentu, očí a pod. Jsou to nejmladší členové jeskynní biocoenosy sekáčů a mnozí z nich mohou býti hodnoceni jako praví obyva - telé jeskyň, i když tu a tam právě proto, že v tělesném uspo - řádání není oněch hlubokých adaptací k vyslovenému jeskynnímu životu mohou žíti i mimo jeskyně, jako na př. Nelima troglodytes, Trogulus torosus, Nemastoma litaníacum a pod. A i tu platí pravidlo, že čím primitivnější a starší je živočišná skupina, tím dříve v ní zastihneme formy hlouběji přizpůsobené jeskynnímu životu. Tak je tornu i zde. Podřád Palpatores se dělí na primitivnější Tribus Dyspnoi Hans. a Soer. a vyspělejší Tribus Eupnoi Hans. a Soer. A právě v tomto primitivnější m tribu Dyspnoi se vyskytují formy jeskynnímu životu dokonc e dobře přizpůsobené, jak vidíme u slepého sekáče Ischyropsali s Strandi Kratochvil z' Italie nebo u druhů Nemastoma caecurn G r e s e z Krimu nebo N. inops P a c k a r d ze Sev. Ameriky (Kentucky). 1. Tribus Dyspnoi HANSEN a SOERENSEN V Evropě žijí 3 čeledi tohoto tribu : Trogulidae, Nemastomatlidae, Ischyropsalidae ; jejich členové byli v jeskyních zastižen i dosti často. Tak je tomu i v území, o němž tu podáváme zprávy. 1. Čeleď : Trogulidae E. SIMON Dicranolasma V erhoe f f i DAHL Dosud zastižena v Hercegovině a Dalmacii, našel jsen j i však i v Bosně (Sarajevo). Je to tvar povrchový, v jeskyníc h žije jen v osvětlené části pod kameny : Golodražnica (leg. KRATOv chvíl 1935, ŠILHAVÝ 1936), Paganettijeva peéina, Grada c 171

8 v špilja, Ozdrin, Špilja na vrhu peéina kod Čvaljina. 4, 13. Trogulus torosus E. SIMON Bugara, Tabaina špilja, Bab a Tento obrovský, přes 2 cm dlouhý sekáč žije většinou v jeskyních volně na zdech : Golodražnica, Tomova pečina, Deveričk a peéina, Vilina peéina (kod Napode), Vilina peéina (kod Grude ) Durovié peéina, Šipun špilja, Bjelušica peéina, Orlica peéina, Vjetrenica pe éina, Peéina kod Manastira, Péelina peéina, Ilijin a peéina, Vuéja peéina. 14. Trogulus squamatus C. L. KoCH Je to druh povrchový, v jeskyních jen vyj ímkou v části, ka m proniká denní světlo : Golodražnica (leg. KRATOCHVÍL 1935), Jama u Dragove Luke (leg. ŠILHAVÝ 1936). 2. č e l e d' : Nemastomatidae E. SIMON (1872) Nemastoma titaniacum ROEWER Druh byl popsán podle materiálu, sbíraného v r Dr. Karlem A b s o l o n e m. Sám sběratel jej připomíná rovněž v r ROEWER jmenuje druh ten z Černé Hory ( v různých jesky - ních") a jeden nejistý nález z Bosny. Zdá se, že v horské oblast i Krivošije je hojným druhem, ovšem jen v jeskyních vlhkých. Zd a žije i mimo jeskyně, není jisto, ale je to pravděpodobné. Sbíra l jsem ho v těchto jeskyních : Izeta peéina, Lopata peéina, Deverička pečina, Matjaševica peéina, Mijukovica, Vranova ja ma..16. Nemastoma dentipalpe AUSSERER Je horský druh, obyvatel vlhkých lesů alpských zem% a Bosny. Našel jsem ho v jedné bezejmenné jeskyni v údol í jačky, východně od Sarajeva. 17. Nemasto4na armatum KULCZYNSKI Je znám z Hercegoviny, Albánie a Bukoviny. K. ABsoLoN jmenuje ho (1913) ze sarajevského musea ze sběrů V. A p f e l b e c k a z jeskyně Brateljeviéa peéina. 18. Nemastoma Sillii (HERMANN) Je druh p ých. a Transilvánských Karpat. Proniká i na Balkán. ROEWERT (1935) ho zná z jeskyně Jama u Ulice. 172

9 19. Nemastoma Radewi ROEWER Je sekáč horských jeskyní pohoří Balkánu. Žije však i mim o jeskyně v horských polohách Balkánského poloostrova na vlhkých místech, jak svědčí několik mých nálezů z Bosny z okol í Sarajeva. V jeskyni jsem ho zastihl jednou v údolí Miljačky. 20. Nemastoma Olgae Olgae ŠILHAVÝ Hojně ď i této nové formy jsem našel r ve vchod u do jeskyně Golodražnica. Tamtéž rok pozd!ji sbíral (2 ď) V. ŠILHAVÝ. v 21. Nemastoma Olgae decorum ŠILHAVÝ Šilhavý našel tuto formu v r v propastovité jeskynijam a u Dragove Luke. 22. Nemastoma Olgae Kratochvíli ŠILHAVÝ Je sekáč povrchový, proniká však i do jeskyň, jak o to m svědčí nálezy učiněné mnou pod kameny při vchodu do jeskyně Jama za Mahrinacom u Pučišée na ostrově Brači. Rod Ischyropsalis C. L. Koch z 3. čele d i Ischyropsalidae E. SIMON 1879, ačkoliv na př. v již. Francii, Španělsku a Rumunsku patří k početným členům jeskynního společenstva, nebyl v jeskyních Bosny, Hercegoviny, Dalmacie a Čern é Hory zastižen. Že však lze i na Balkáně očekávati v jeskyních tyto sekáče, je možn o viděti z toho, že Častitljiva jama v horním Slovinsku hostí druh I. Müllneri Hamann 1898, z jeskyně Zijavka jama pak druh I. cancroides (Schmidt) emend. Hadži Z bosenských hor zaznamenává Roewer (1923) tři povrchové druhy : 1. Helvigii (Panzer) 1794, I. manicata L. Koch. l 869 ai. bosnica Roewer Tribus : Eupnoi HANSEN a SOERENSEN Vývojově nejmladší skupina sekáčů, velmi bohatá a rozšířená po celém světě. Sekáči sem patřící jsou tvarově dosti jednot - notní, takže patří jediné čeledi Phalangiidae E. Simon V jeskyních studované oblasti, s výjimkou Nelima troglodytes, nevytvořili zvláštních jeskynnímu životu přizpůsobených forem Astrobunus dinaricus ROEWER Popsán podle jedinců z okolí Rjeky â HADŽI ho hlásí v z ostrova Krku a z Boky Kotorské. ŠILHAVÝ pak z okolí Konavljsko polje (Gruda), kde jej našel v roce Výskyt jeho za - 5ahuj e však i do vchodů jeskyň, neboť jsem jej našel v r ve 1 73

10 větším množství ve vchodu jeskyně Golodražnica, kde ho rok nat o zastihl i V. ŠILHAVÝ. 24. Mi/opus mono (FABRICIUS) Je sekáč vyšších poloh ; ROEWER (1935) ho jmenuje z jeskyn ě Vranjá peéina, kde byl sbírán francouzskými biospeology. 25. Lacinius h o r r i d u s (PANZER) Jé sekáč povrchový ; do jeskyní proniká náhodně do vchodů, na př. Peéina na Jankovom vrhu, Peéina kod Šunjevca. S 26. Opilio saxatilis C. L. KocH Hojný druh v našich zemích v hromadách kamení ; žije i n a Balkáně, kde proniká i do jeskyní : Crnulja jama, Bazgovač a špilj a. ŠILHAVÝ jej zná i z okolí Konavljsko polje (Gruda), j á jsem ho sbíral v Krivošiji. 27. Opilio dinaricus ŠILHAVÝ Tohoto pěkného sekáče jsem objevil v ponoru Trebinj čic e Crnulj a jama, kde jsem jich zastihl větší množství na vlhkých stěnách ponoru všude, kam pronikalo denní světlo, a to již př i své prvé balkánské cestě r Mezi škrapy jsem j e našel i u Crkvice (Krivošije). 28. Plat ybunus HadžiŽ KRATOCHVÍL Tento svérázný a pěkný druh byl mnou nalezen r n a třetí balkánské cestě jižní Dalmacií a Černou Horou v horské m masivu Krivošije ve4vchodu do jeskyně Jankova peéina. Zdá se, ž e je to zvíře povrchové a v jeskyni byl zjištěn náhodou. Nelima religiosa (E. SIMON) Druh známý z Francie a Tyrol. Je znám též z jeskyni Balkánského poloostrov a a tudíž není vyloučen její výskyt i v horských jeskyních, na př. v Bosně. 29. Nelima aurantiaca (E. SIMON) Je známa z několika jeskyní Slovinska (na př. Crna jama, Mrzla jama; Volcja jama). ABSOLON (1913) ji jmenuje z Bosny : Megara peéina, kde ji sbíral r ve velkém množství (100 ex.) poblíže vchodu. K.ULCZYIVSKY Z11â tento druh i z Hercegovin y (cit. ABSOLON 1913). 174

11 30. Nelima troglodytes ROEWER J. HADŽI (1935, str. 145 považuje po právu tento druh z a jediného skutečně jeskynního člena Eůpnoi. Oblast jeho rozšířen í vymezuje od Splitu (resp. jeskyně Vranj ača pečina, vých. Moso r planiny) až do Albanie. Patří také mezi sekáče, kteří byli v tamních jeskyních objeveni nejdříve. Tak V e r h o e f f již v r ji sbíral v jeskyních na Gluha Smokva ; 1905 o něm píše NOSEK; 1914 GIROMETTA a 1913 ABSOLON a pod. Ačkoliv má tento seká č tak značné rozšíření, a ačkoliv píše ABsoLoN, že osídlil všechn y jeskyně kolem Popova polje, počínaj e od Trebinje, přes Bihovo,. Gluhu Smokvu, až k Zavale nad Slanem a domnívá se, že be z pochyby má rozšíření po celé jihoillyrské oblasti, přece nen í dosud nikde podán souborný výpočet jeskyní, v nichž byl n a lezen, aby tak bylo doloženo jeho skutečné rozšíření. Činím ta k proto níže : Střední Dalmacie a přilehlá část Bosny : Pečina pri Kotluši, Gosposka p., Grzelova p., Milankova p., Miša Jovana p., Pečina kod Milkovičeva, Vrankuša p., Kuriča p., Vranjača p., Stipaničeva p., Vodena p., Velika Golubnj ača, Mal a Golubnjača, Begova jama, Pečina pri Izvoru, Batša p., Listvač a p., Pečina kod D. Brišnika, Tavnica u p., Lisičine, Pečina u Guču, Pečina u Solunu. Dalmatské ostrovy (Brač a Mljet) : Tanki ratac, Vodena jama, Kopacine, činjadra p., Rup a u Činjadru, Pečina kod Lokvi, Dobra jama, Bsazgovača špilj a, Filipovič jama, Jama za Gracišče, Jama za Mahrinacom, Špilj a pod Vrhom, Špilja pri Žabokiku, Movrica, Ostaševica, Velik a špilja, Špilja kod samostana. Dalmacie a Hercegovina v širším okolí Popov a polje : Vjetrenica p., Bjelušica 'p., Orlica p., Peč. kod Manastira, Gubava peč., Medja peč., Vodena pečina, Trovrata p., Grabova p., Duga peč, Baba kod Čvaljine (? Pečina pod Čvaljinom Hadž i 1932), Baba kod Strujiči, Jamutina, Duboka peč, Vukotina p., Bezdan pod Licem, Jama za Kolenikom, Pčelina pečina, Pečin a kod Nevade, Grabovica pečina, Kali pečina, Vučja pečina, Pečina kod Taleže, Pečina u Vrečkovi na dolimana, Provalij a 175

12 jama, Ilijina peéina, Torina jama, Zoviéa jama, Jama kod Hrupjela, Pečina kod Jasena, Babič peéina. Ne j jižnější Dalmacie, Krivošije a, přilehlé část i Černé Hory a Hercegoviny : Šipun špilja, Durovié pečina, Peéina kod Mali Ora, Viliň a peéina u Miloglavu, Peéina u Bačevom dolu, Jezerina p.; Deverička p., Golodražnica, P. kod Trebešina, Izeta p., Studena p., Pokljuka donja, Pokljuka gornja, Vilina peéina ( Napode"), Peéina u Ivici, Lopata p., Tomova p., Peéina kod Blagojeviéa, Peéina kod Šunjevca, Matjaševica p., Mijukovica, Lakičevié p., Černá Hora : Lipska p., Bobjerska p., Vodena p., Elazova p., Meradova p., Vranova jama, Kaloperska p., Golubnjačka p., Leskova p., Bezejmenná jeskyně u Nikšiée. * Přehlédneme-li výše zmíněné sekáče, kteří byli dosud zjištěn i v j eskyních Bosny, Hercegoviny; Dalmacie a Cerné Hory vidíme, že jich většina byla poznána teprve v posledních letech. V chrono - logickém přehledu skýtají tento obraz : 1. Na podkladě mnou v letech nasbíraného mate - riálu byly stanoveny v jeskyních zmíněné oblasti tyto druhy : a) Druhy nové : Siro Teyrovskýi n. sp. Kratochvil Siro noctifilus n. sp. Kratochvil Lola insularis n. g. n. sp. Kratochvil Travunia (2) Jandai n. sp. Kratochvil Nemastoma Olgae Olgae n. sp. et n. ssp. Šilhavý Nemastoma Olgae Kratochvíli n. sp. et n. ssp. Šilhavý Opilio dinaricus n. sp. Šilhavý Platybunus Hadžii n. sp. Kratochvil b) Formy pro jeskyně této oblasti nové, jmenované již odjinud : 176 Dicranolasma Verhoeffi Dahl Trogulus squamatus C. L. Koch Nemastoma -dentipalpe Ausserer *

13 Nemastoma Radewi Roewer Lacinius horridus (Panzer) Astrobunus dinaricus Roewer Opilio saxatilis C. L. Koch Na podkladě sběrů V. ŠILHAVÉHO z roku 1936 byly stanoveny : a) Druhy nové : Siro Šilhaví n. sp. Kratochvil Siro minutus n. sp. Kratochvil Abasola Ho ff eri n. sp. Šilhavý Nemastoma Olgae decorum n. ssp. Šilhavý b) Některé z druhů, které jsem poprve zjistil v jeskyních studované oblasti, našel později i ŠILHAVÝ, jako na př. Dicranolasma Verhoeff, Trogulus squamatus a Astrobunu s dinaricus. 3. PROF. DR. J. HADŽI obohatil znalosti o jeskynní faun ě tamních sekáčů o nový rod a druh, nalezený v roce 1931 : Dinaria vjetrenicae n. g. n. sp. Hadži Na podkladě materiálu, nasbíraného DR. K. ABSOLONE M v letech , byly zjištěny v tamních jeskyních tyto druhy : a) Druhy nové : Abasola troglodytes n. g. Strand, n. sp. Roewer Trauunia anophthalma n. g. n. sp. Absolon a Kratochvi l Nemastoma titaniacum n. sp. Roewer Nelima troglodytes n. sp. Roewer b) Formy, pro tyto jeskyně nové, zjištěné odjinud : Siro duricorius Joseph (asi jiný druh! ) Nemastoma armatum Kulczynski Nelima aurantiaca (E. Simon) Na podkladě sběrů francouzských odborníků byli z jeskyní studované oblasti zjištěni : a) Nový druh : Trogulus torosus n. sp. E. Simon

14 b) Po prvé v tamních jeskyních nalezeni a ROEWEREM jmenováni : Mitopus morio (Fabricius) Nemastoma Sillii (Hermann) Vidíme tedy, že z celkového počtu 30 sekáčů, nalezených v jeskyních Bosny, Hercegoviny, Dalmacie a Cerné Hory, byl o objeveno : českými odborníky 3 nové rody a 16 nových forem, Jihoslovany 1 nový rod a 1 nový druh, ostatními 1 nový druh. Bylo tedy v jeskyních této oblasti objeveno a popsáno 4 n. g. a 18 n. sp. z celkového počtu 30 tam zjištěných druhů sekáčů. Není nezajímavo si povšimnouti toho, jak jsou v jeskynním společenstvu této části Balkánského poloostrova zastoupeny jednotlivé skupiny. Cyphophthalmi : Prastará skupina sekáčů, žijící nyní vlastně v e zbytcích, čítá tam 5*) vyslovených troglobiontů. Laniatores: Podřád sekáčů, obývajících většinou oblast australskou, orientální, ethiopskou, neotropickou a po.doblast sonorskou oblasti nearktické, je vlastně v Evropě zbytke m staré třetihorní zvířeny. Evropští příslušníci tohoto řád u žijí vesměs velmi skrytě, v jeskyních, hluboko pod kamen y nebo v detritu. Ve studované oblasti bude zjištěno jistě více druhů, nebot s jejich poznáváním se tam teprve započalo. Zatím je odtud známo 6 vyslovených troglodytů. Palpatores: je podřád, jenž zahrnuje nejmladší tvary sekáčů. Avšak i tu lze rozeznati primitivnější skupinu. Dyspnoi a vyspělejší Eupnoi. Dyspnoi, obývající většinou jižní díl oblasti palaearktické a holarktické, jmenovitě podoblast středozemní a sonorsko u s výjimkou mála druhů, zasahujících ještě jižněji (j. Amerika) nebo severněji. V jeskyních studované oblasti zjištěn o 10 členů této skupiny, z nichž 7 8 jsou formy trogloxenn í a 2 3 jsou troglofilové. Eupnoi, je nejmladší skupina Palpatores ze všech, sekáč ů vůbec. Je velmi početná a žije ve všech světadílech. V Evrop ě *) Počet ten není konečný, neboť vše nasvědčuje tomu, že se po proveden i revise nálezů t. zv. Síro duricorius jistě zdvojnásobí ) 178

15 jí patří největší část sekáčích forem, avšak v jeskyních tét o části Balkánu bylo zjištěno pouze 8 druhů. Jsou to vesmě s trogloxenní sekáči, až na jediný druh, který je troglobiontem. Vidíme tedy zajímavou skutečnost, vrhající příznačné světl o na jeskynní zvířenu a význam jejího studia : čím je skupina sekáčů vývojové starší a v Evropě méně početná, tím větší poče t jejich členů žije v jeskyních a tvoří tam trvalou součást živočišného společenstva. Naopak, čím je skupina vývojově mladš í a čím více je v Evropě početně zastoupena, tím poměrně mén ě jejich členů může žíti i v jeskyních a jen výjimkou jsou někteř í její členové trvalí kavernikolové. To, co platí i v mnohých jiných živočišných skupinách, plat í tedy i u sekáčů. jeskynní zvířena sekáčů vyslovenýc h troglobiontů je výběrem prastarých tvarů, člen ů to zvířeny, která kdysi v dávnověku oživovala ná š kontinent. SEZNAM JESKYŇ JMENOVANÝCH V TEXTU A JEJICH OSIDLENf SEKÁČI. Celkem je jmenováno 120 jeskyň ; z těch jsem sám sbfral materiál ve 107 a zbytek (13) j e j menován v literatuře (Absolon, N o s e k, Šilhavý, Roewer). A. Střední Dalmacie od pramenů Cetiny po tok Neretvy. 1. G o s p o s k a p e č i n a, severně pramenů řeky Cetiny. - Nelima troglodytes. 2. G r z e l o v a p e č i n a, na jihovýchodním svahu brda Sovro(A 1301) ve Svilaj a planina, v prostoru vesničky Maovica. - Nelima troglodytes. 3. K u r i č a p e č i n a, vých. /\ 468 (Glušac), na sz. Sinjsko polje při silnici Sinj-Liv - no, u vesnice Gala. - Nelima troglodytes. 4. Me d i č a p e č i n a, těsně vých. pramenů Cetiny. - Nelima troglodytes. 5. M i l a n k o v a p e č i n a, nad A 1301 (Sovro), na záp. svahu Svilaja planina,. oblast vesničky Maovica. Nelima troglodytes. 6. M i š a J o v a n a p e č i n a, u vesničky Milankoviéevo selo. - Nelima troglodytes. 7. P e é i na k o d Milan k o v i č e v a se, na levém břehu Cetiny, asi 2 km sev. Dragovič. - Nelima troglodytes. 8. P e č i n a p r i K o t l u š i, asi 50 m j iž. kraje vesničky Kotluša, 4 km j z. pramen ů Cetiny,- Nelima troglodytes. 9. P e č i n a u S o l u n u, sev. Imotski, u sela Čočič. - Nelima troglodytes. 10. S t i p a n i č e v a p e č i n a, 2 km za 890 (Kozoman) v D inara planina, selo Rumen. -- Nelima troglodytes. 11. Vo den a p e č i n a, sv. sela Simlešči, Dinara planina. - Nelirna troglodytes. 12. V r a n j a č a p e č i n a, 1 km záp. sela Kotlenica, na vých. úpatí Mosor planina. - - Siro noctiphilus - typ, Nelima troglodytes. 12* 179

16 0 13. V r a n ku š a p e č i n a, na levém břehu Cetiny, záp. svah Kapnica (A 1539) v Dinara planina, u sela Vilanié. - Nelima troglodytes. B. Jihozápadní Bosna. 1. B at š a p e čin a, 2 km záp. Kovači, na záp. kraji Duvanjsko polje, okolí měst a Tomislavgrad. - Nelima troglodytes. 2. B e g o v a j a m a (Snj ežnj ača) na brdu Mušica (A 1597), 5 km sz sela Čelebié, záp. Lijevanjsko polje. - Nelima troglodytes. 3. Lisičine, asi 3 km sz. vesnice Gor. Brišnik, okolí Duvaňjsko polje. - Nelirn a troglodytes. 4. L i s t v a č a p e é i n a, okolí Gor. Brišnika. - Nelima troglodytes. 5. Mal a G o lu b n j ača, asi 1 km sv. Velika Golubj nj ača : Nelima troglodytes. 6. Pečina k o d Don j. Brišnika, zcela u školy při silnici Tomislavgrad - Imotski. - Nelima troglodytes. 7. Pečina p ri I z v o r u, těsně u města Lijevno (Livno),- Nelima troglodytes. 8. Pečina u Gu ê u, vých. Gor. Brišnika. - Nelima troglodytes. 9. V e l i k a G o l u b n j a č a, 4 km sev. sela Kablič, m, n, m., asi 8 km ssz. Lijevna (Livna). - Nelima troglodytes. 10. T a v n i c a u p e č m e, okolí Gor. Brišnika. -- Nelima troglodytes. C. Střední Bosna. 1. Bezejmenne j á j e s k y n ě v údolí Milj ačky vý ch. Sarajeva. - Nemastoma dentipalpe, N. Radewi. x 2. B r a t e l j e v i č a p e či n a ve Smolina planina u Kadanje. - Nemastoma armatum. (Absolon 1913). 3. Me gara p e č i n a u vesničky Ivan, při úpatí Orlovac a Maslina planina, prosto r Opanč. - Nelima aurantiaca (Absolon 1913). D. Ostrov Brač. 1. Bazgovača špilj a, asi 4 km záp. Nerezišée. -- Opilio saxatilis, Nelima troglodytes. 2. Č in j a d r a (= Pečina u Činj adru), sz. Nerezišče. --= Nelima troglodytes. 3. D obra j am a, asi 2 km sz. Nerezišče. - Nelima troglodytes. 4. F il i p o v i č j am a, asi 3 km jv. Nerezišče. - Nelima troglodytes. 5. J am a z a Gr a či š č e, 1 1 / 2 km již. Pražnice. - Nehrna troglodytes. 6. J a m a za M a h r i n a'c o m, jv. Pučišče. - Nelima troglodytes, Nemastoma Olgae Kratochvíli - typ. 7. K o p a c i n e, okolí Donj. Humaca ima troglodytes. 8. Ozdrin, zcela nad městem Supetar. - Dicranolasma Verhoeffi. 9. Peéina kod Lokvi (= Špilja Vrh brda), jz. Supetara. - Nelirna troglodytes. 10. Mua u čin j a dru, sz. Nerezišče. - Nelima troglcdytes. 11. Špilja l~o d s am o stan a, na již. svahu ostrova Brače nad vesničkou Murvica, asi 5 km vých. Bóla. - Nelima troglodytes. 12. Špilja pod V r h o m, asi 2 km j iž. Pučišée, sz. 462 (Klinova glava). - Nelina troglodytes. 13. T a n k i r a t a c, asi 2 km vých. vesničky Skrip. - Nelima troglodytes. 14. Vo d n a j am a, asi 3 km již. Supé'lara. Nelima troglodytes. 180

17 E. Ostrov Hvar. 1. Š p i 1 j a p r i S m o k o v n i k u, asi 2 km sev. města Hvaru. - Lola insularis typ. F. Ostrov Korčula. 1. P a g an e t t i j eva p e č i n a, zcela při záp. kraji města Korčula. - Dicranolasm a Verhoeffi. 2. Gr a d a c š p i l j a, okolí vesničky Pupnat při silnici Korčula-Blato. -- Dicranolasma Verhoeff i. 3. T a b a i n a š p i l j a, 2 km sz. města Velika Luka. - Dicranolasma V erhoè ff i. G. Ostrov Mljet. 1. M o v r i c a, 4 km sev. městečka Babino Polje. - Nelima troglodytes. 2. O st a š evi c a, asi 41 /2 km sev. Babina Polje. - Nelima troglodytes. '3. Š p i l j a na vrhu Bug ar a, zcela nad m 3řem, asi 11 /2 km km záp. sela Ropa. -Dicranolasma Verhoe ff i. 4. Š p i l j a p r i G r a b o v o m g l a v i, 4 km vých. sela Ropa, na již. svahu Grabova glava, asi 370 m. n. m. -- (?) Travunia Jandai- typ. 5. Š p i l j a p r i Zab o k i k u, asi 1 1 / 2 km sev. 381 (Grabova Glava). - Nelima troglodytes. 6. V e li ka š p i l j a, 1 km vých. městečka Blato, zcela při cestě. - Siro Teyrovský i - typ, Nelima troglodytes. H. Dalmacie od Neretvy po Dubrovník a poříčí Trebinjčic e a) Okoli Popova polje (v užším sm. sl. ) 1. Baba pečina, u sela Č:valj ina. - Dicranolasma Verhoef f i, Nelima troglodytes. 2. Baba pečina, u sela Struj iči. - Nelima troglodytes. 3. B e z d a n pod L i c e m, u vesničky Beleniči, - Nelima troglodytes. 4. B j e l u š i c a p e č i na, při již. kraji Zavaly. - Trogulus torosus, Nelima troglodytes. 5. Crnulj a j ama, na sz. kraji Popova polje v prostoru.turkoviči. - Opilio saxatilis, Opilio dinaricus - typ. 6. D u b o k a peč kod Čvaljinskih staja. - Nelima troglodytes. 7. D u g a peč, mezi brdo Timor a Čvaljinou. - Nelina troglodytes. 8. Grabova peéina, u sela Sedlari : - Nelima troglodytes. 9. G u b a v a peč, u Mareve ljuti u Zavaly. - Nelima troglodytes. 10. J a m a za K o l e n i k o m, na brdu Brenkovac u Zavaly. - Nelima tro glodytes. 11. J a m u t i n a, u Orlje glavice, již. Gaj ič. - Nelima troglodytes. 12. Me d j a peč, blíže sela Sedlari. - Nelima troglodytes. 13. O r l i c a pečina, ve skalním srázu jz. Zavaly. - Trogulus torosus, Nelima troglodytes. 14. P e č i n a kod M a n a s t i r a, u kláštera v Zavale. -- Trogulus torosus, Nelim a troglodytes. 15. T r o v r a t a p e é i n a, u sela Sedlari. --- Nemastoma troglodytes. 16. V j e t r e n i c a pečina, u železniční stanice v Zavale. - Cyphophthalmus duricorius, (Absolon 1916), Dinaria vjetrenicae - typ. Trogulus torosus, Nelima troglodytes. 181

18 17. V o d e n a p e č i na, u vesničky Sedlari. - Nelima troglodytes. 18. Vu k o tin a p e č, u Cvalj inskih staja. - Nelima troglodytes. b) Okolí G r e p č i (mezi Popovým poljem a Zatonem). 1. G r a b o v i c a peéina, u Zatonu. - Cyphophthalmus duricorius (Absolo n 1916) Travunia anophthalma - typ, Nelima troglodytes. 2. Kali pečina, u Grebči. - Nelima troglodytes. 3. Pečina kod N e v a de, u sela Nevada. -- Nelima troglodytes. 4. P č e l i n a pečina, u Nevady. - Trogulus torosus, Nelima troglodytes. c. Střední povodí Trebinjčice od Humu po prostor Laštvy. 1. B a b i č pečina, okolí Laštvy, asi 13 km vých. Trebinje. -? Travunia anophthalma, Nelima troglodytes. 2. I l i j in a pečina, okolí sela Bihovo. - Trogulus torosus, Nelima troglodytes. 3. Jama kod Hrupjela, u Trebinje. - Nelima troglodytes. 4. J a m a u Ulice, prostor Trebinje. - Nemastoma Silli i (Roewer 1935). 5. Pečina kod T a l e n ž e, -nedaleko vesničky Taleža. Nelima troglodytes. 6. Pečina kod J a s e n a, sz. Trebinje. - Nelima troglodytes. (Nosek 1905). 7. Pečina u V r e č k o v i na d o l i n a m a, Gluha Smokva. -- Nelima troglodytes. 8. Pr o v a l i j a jam a, Gluha Smokva. - Nelima troglodytes. 9. T o r i n a j a m a, Bihovo. -? Travunia anophthalma, Nelima troglodytes. 10. V i l i n a p e č i n a, vých. Lašt vysměrem k černohorským hranicím.-? Travunia anophthalma. (Absolon a Kratochvil, ) 11. Vu č j a p e čin a, Gluha Smokva.-Trogulus torosus, Nelima troglodytes -- typ. 12. Z o v i č a j a m a, okolí Trebinje. -- Nelima troglodytes. CH. Jižní Dalmacie. a) Okolí K o n a v l j s ka p o l j e (od Cavtatu po úpatí Sutorina). 1. Pečina kod Mali O r a, prostor vesničky Kuna, již. Snij ežnica A Siro minutus - typ, Nelima troglodytes. (Šilhavý 1940). 2. Pečina u B a č e v o m dolu, u vesnice Gruda.- Siro Š ilhavýi, Nelima troglodytes. (Šilhavý 1940). 3. D u r o v i č pečina, Močiči u Cavtatu. - Trogulus torosus, Nelima troglodytes. Abasola troglodytes - typ. 4. Šíp u n š p i l j a, u Cavtatu. - Trogulus torosus, Nelima troglodytes. 5. Vilina pečina u Miloglavu, prostor Gruda. - Siro Šilhavýi- typ. Trogulus torosus, Nelima troglodytes_(šilhavý, 1940). 6. J e z e r i n a pečina, sev. Sniježnica A 1234, ssz. vesnice Kuna. - Nelima troglodytes (Šilhavý 1940). b) Prostor Krivošije. 1. D e v e r i č k a pečina, u vesničky Poljana. - Trogulus torosus, Nemastoma titaniacum, Nelima troglodytes. 2. G o l o d r a ž n i c a, asi 1 km j z. Risana ve skalnatém srázu nad mořem. - Di- o cranolasma Verhoe ff i, Trogulus torosus, Trogulus squarnatus, Nemastoma Olgae Olgae- typ, Astrobunus dinaricus, Nelima troglodytes. 3. I z e t a pečina, u vesničky Knezlac. - Nemastoma titaniacum, Nelima troglo dytes.

19 4. Jankova p e čin a, v prostoru Jankovo selo. Platybunus Hadžii typ. 5. L a k i č e v i č p e č i n a, v Selakov do, prostor sela Crni Nugli. Nelima troglodytes. 6. Lopata p e č i n a, u vesničky Zvečava. Nemastoma titaniacum, Nelima troglodytes. 7. M a t j a š e v i c a p e č i n a, v Selakov do, prostor sela Crni Nugli. -- Nemastoma titaniacum, Nelima troglodytes. 8. M i j u k o v i c a p e č i n a, j v. Selakov do, prostor Crni Nugli. Nemastoma titaniacum, Nelima troglodytes. 9. P e č i n a na J a n k o v o m vrhu, v brdu Jankov vrh. Lacinius horridus. 10. P e č i n a k o d B l a g o j e v i č a, u vesničky Blagoj evič. Nelima troglodytes. 11. P e č i n a u Ivi ci, okolí vesničky Zvečava. -- Nelima troglodytes. 12. Pe či na kod Š unjevca, u vesničky Poljana. Lacinius horridus, Nelim a troglodytes. 13. P e č i n a k o d T r e b e š i n a, Boka Kotorská. 1935)., Nelima troglodytes (Roewe r 14. P o k l j u ka d o n j a, u vesnička Knezlac. -- Nelima troglodytes. 15. P o k l j u k a g o r n j a, u vesničky Knezlac. Abasola Hofferi typ, Nelima troglodytes. 16. Studena p e č i n a, u vesničky Knezlac. Nelima troglodytes. 17. T o m o v a p é č i n a, u vesničky Dvorečko zdrielo při silnici z Grkvice ústící n a Dragaljsko polje. Trogulus torosus, Nelima troglodytes. 18. V i l i n a p e č i n a u N a p o d e, oblast Crkvice. Trogulus torosus, Nelima troglodytes. 19. V r an j a p e č i n a u Vratlošarte, Boka Kotorská. Mitopus morio (Roewer 1935). I. Černá Hora. 1. B o b j e r,s k a p e č i n a, brdo Bobjer, prostor Osjenčenica. Nelima troglodytes. 2. Bezejmenná j e s k yn ě u Nikšiče, asi 2 km již. města. Nelima troglodytes. (Šilhavý 1940). 3. G o l u b n j a č.k a p e č i n a, prostor Jabukovac. Nelima troglodytes. 4. E l a z o va p e č i n a, v Elazov do, prostor Zagora. Nelima troglodytes. 5. J a m a u Dra g o v e L u k e, prostor Nikšič. Trogulus squamatus, Nemastom a O1gue d.ecorum P- typ (Šilhavý 1940). 6. K a l o p e r s k a p e č i n a, v brdu Kaloper, A 1187, prostor Zagora. Nelima troglodytes. 7. L e s k o v a p e č i n a, prostor Jabukovac. Nelima troglodytes. 8. L lus ka p e č i n a u Cetinje. Nelima troglodytes. 9. Me r a d o v a p e č i n a, v Meradov do, prostor Zagora. Nelima troglodytes. 10. Vod e n a peč i n a, v brdu Omutič 1259, prostor Grahovac. Nelima troglodytes. 11. Vranova j a m a, v planině Troškarica (1295). Nemastoma titaniacum, Ne - lima troglodytes. 183

20 Résumé. Ce travail n 'ebt qu'une synopsis des 30 Opilions cavernicole s découverts dans les 120 grottes, dont les 107 ont été visitées pa r l'auteur lui-même et le reste (13) est déjà cité dans les travaux de K. ABSOLON, A. NosEK, V. ŠILHAVÝ et C. FR. ROEWER. Tandis -qu'on trouve déjà les premières notices sur la faun e des Opilions cavernicoles de la Dalmatie et des parties voisine s de Bosnie, Herzégovine et du Monténégro dans les études zoo - logiques de la fin du X IX e et au commencement du XXe siècle, nous ne pouvons que constater un progrès évident dans les étude s des Opilions cavernicoles dans l'époque dernière qu'on le voi t dans ce tableau : Découvertes faites par l ' auteur : Dans les années : Nombre des nou-veautés : Jos. KRATOCHViL n. gen., 8 n. Sp. et 7 formes nouvelles pour les grottes balkaniques. VLAD. ŠILHAVÝ n. sp. Jov. HADŽI n. gen. n. sp. K. ABSOLON et ses collaborateurs 2 n. gen. n. sp.,.2 n. sp. e t formes inconnues pour les grottes yougoslaves. Les auteurs français et leurs collaborateurs 1 n. sp. et 2 forme s inconnues des grotte s yougoslaves En somme : 30 Opilions : 4 n. gen. n. sp., 16 n. sp. et 12 formes nouvelles pour la faun e cavernicole yougoslave SEZNAM UŽITÝCH SPISŮ. 1. K. ABSOLON : Dva nové druhy Arachnidů z jeskyň bosensko-hercegovských a jiné zprávy o arachnofauně balkánské. Čas. Mor. zem. musea, Brno, roč. XIII K. ABSOLON : Výsledky výzkumných cest po Balkáně III. Ibidem. roč. XIV

21 3. K. ABSOLON : Výsledky výzkumných cest po Balkáně IV. Ibidem, roé. X V., K. ABSOLON : Z výzkumných cestpo krasech Balkánu. Zlatá Praha, roé. XXXII, K. ABSOLON - J. KRATOCHVfL : Peltaeonychidae, nová eeled slepých opilionidů z jeskyň jihoillyrské oblasti. Příroda, roé. XXV., K. ABSOLON - J. KRATOCHVfL : Zur Kenntnis der höhlenbewohnenden Araneae der illyrischen Karstgebiete. Mitteil. Höhlen - u. Karstforschung, U. GIROMETTA : Prilog poznavanju troglobijské i troglofilne faune Dalmacije... Program gimn. u Splitu za šk. god.1913/ J. HADŽI: Nov pecuinski pauk kosac iz Južne Srbije. Sbornik radova pose. Ziv. Gjorgjeviéu povodom njegove šezdesetogodišnjice. Beograd J. HADŽI : Prilog poznavanju peéinske faune Vjetrenice. Glas Srpske Kral. Akad., Beograd, CLl, prvi razred, 75, J. KRATOCHVIL : Un Opilion cavernicole nouveau de Yougoslavie. Platybunu s Hadžii n. sp. Fol. Zool. et Hydrobiol., Vol. VIII., 2, J. KRATOCHVfL : Essai d'une nouvelle classification du genre Siro. Vést. (des. zool. spol., Sv. V., J. KRATOCHVfL : Lola insularis nov. gen. nov. spec. (fam. Phalangodidae) a Travunia (?) Jandai nov. spec. (fam. Travuniidae), dva noví jeskynní sekáči z jihodalmatských ostrovů. Entomologické listy, roé. I., J. KRATOCHVfL : Siro noctiphilus n. sp. Prirodoslovne razprave, Tom. IV., A. NOSEK : Die Arachniden der herzegowinischen Höhlen. Verh. zool.-bot. Ges.' Wien, Jg C. FR. ROEWER : Revision der Opiliones Plagiostethi (= Opiliones Palpatores). 1. Abh. aus d. Gebiete. Nat. wiss. Hamburg. B. XIX, C. FR. ROEWER : 106 neue Opilioniden. Arch. f. Natg. B. 81, C. FR. ROEWER : Die Weberknechte der Erde. Jena C. FR. ROEWER : Opilioniden aus Höhlen des Balkan-Gebirges. (Archn.). Entomolog. Mitteilungen, Bd. X V., C. Fr. ROEWER : Opiliones. Fünfte série, zugleich eine Revision aller bishe r bekannten europäischen Laniatores. Arch. zool. expér. et générale. T. 78., V. SILHAVÝ : Nový jeskynní sekáč z Jugoslavie, Abasola Hofferi n. sp. Sborni k ent. odd. Nár. Mus. Praha, Sv. XIV., V. SILHAVÝ : Význam tvaru kopulačnich orgánů v soustavě sekáčů a revise některých evropských druhů rodu Opilio Herbst. Sbornik Pf ir. klubu v Třebíči, roé. III., V. SILHAVÝ : Sekáči skupiny Nemastoma chrysomelas. Entomologické listy, roé. II., V. SILHAVÝ : Nástin zvířeny sekáčů jihodalmatských a černohorských jeskyň. Entomologické listy, roé. III., Souborného díla B. WOLF : Animalium Cavernarum Catalogus, I1. D e n Haag, bylo užito jen na podkladě poznámek, jež jsem si učinil v r. 1939, protože t. č. dulo to mi bylo pro uzavření knihoven nedostupné. Podobně prác e SIMONOVA z r je citována podle ROEWERA (1923). 185