Soudní znalectví ve specializaci silniních nehod

Transkript

1 KA1 Analýza dopravních nehod a konflikt Úvod do soudního znalectví Doc. Ing. Aleš V É M O L A, Ph.D. Ústav soudního inženýrství Vysokého uení technického v Brn ales.vemola@usi.vutbr.cz 1 Úvod do soudního znalectví Co vlastneší soudní znalectví ve specializaci? Jaký je rozdíl v rychlosti jízdy 50 nebo 60 km/h? 2 Úvod do soudního znalectví Jaký je rozdíl v rychlosti jízdy 50 nebo 60 km/h v 2 str s2 v 1?????? 1 v2 60 km h 1 v2 50 km h v 2 s tr s 1 v : 60 : s1 v2. tr 2 v 193,2 2 13,9 30 m 2. a v1 v2 2a s 16, ,7??? 3 1

2 Soudní inženýrství První definici soudního inženýrství (dále jen SI) formuloval zakladatel vdeckého pojetí SI, Ing. Jií Smrek ( ). Dnes je možné tuto definici interpretovat následovn: 4 Soudní inženýrství Soudní inženýrství je technická disciplína, zabývající se zkoumáním píin, prbhu a dsledk negativních technických jev všech obor a nkterých zákonitostí ekonomických, zejména cen majetku, pro úely ízení ped státními orgány vízení trestním a obanskoprávním, pípadn i pro poteby správních orgán, organizací i oban v souvislosti s jejich právními úkony. Využívá poznatk a metod rzných technických obor a pírodních vd. Takovému oboru íkáme - interdisciplinární. 5 Soudní inženýrství Dležitá v tomto kontextu je tzv. zvláštní kvalifikace znalce, odlišující znalce od experta. Výsledky práce experta jsou zpravidla ureny subjektm, jimž je posuzovaná problematika blízká, lidem z jeho oboru a obor návazných. Zpsob jeho práce je dán jenom jeho úvahou, podklady pro práci si mže opatovat zpsobem, který uzná v daném pípad za vhodné. 6 2

3 Soudní inženýrství zvláštní kvalifikace znalce Znalecký posudek musí problematiku uritého oboru petlumoit do formy, jež je pochopitelná pro orgány inné v píslušném ízení i pro subjekty, jichž se výsledek ízení týká. Legislativa upravující znaleckou innost: zákon. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumonících vyhláška. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumonících 7 Soudní inženýrství Kriminalistika se liší od soudního inženýrství tím, že shromažuje dkazy, aby umožnila vypátrání a usvdení pachatele trestnéinnosti, znalecký posudek je sám dkazem, Soudní inženýrství - technická disciplína, zabývající se zkoumáním píin, prbhu a dsledk (negativních) technických jev všech obor a nkterých zákonitostí ekonomických, zejména cen majetku, objasováním tchto jev pro úely ízení ped státními orgány zejména v ízení trestním, obanskoprávním a správním, píp. i pro poteby oban a organizací v souvislosti s jejich právními úkony. 8 Soudní inženýrství Právní problematika soudního inženýrství Obecná metodika soudního inženýrství Speciální metodika soudního inženýrství Práva a povinnosti znalc Související právní pedpisy Právní otázky ve znaleckém posudku Teorie znaleckých podklad Prvotní znalecké úkony Nález znaleckého posudku Vlastní posudek, otázky a odpovdi Úkony po podání posudku Teorie zptné vazby soudního inženýrství Úvod do speciálních metodik Analýza Znaleckáinnost ve stavebnictví Oceování majetku: - obecná metodika - motorová vozidla - nemovitosti - ostatní majetek Další podle jednotlivých obor znaleckéinnosti 9 3

4 Soudní znalectví zprostedkuje píslušnému orgánu odborné znalosti aplikované na jev, o kterém má tento orgán rozhodovat 10 Soudní znalectví Historie Ústavu soudního inženýrství: 3/1965 Popud rektora na zízení ÚSI 9/1965 Zahájeníinnosti, vedením byl poven autor námtu Ing. Jií Smrek, organizan oddlení SI bylo pi rektorátu 1966/67 První kurs TASN a OMV 4/1970 Ústav soudního inženýrství VUT v Brn 2007 Samostatný vysokoškolský ústav Ing. Jií Smrek Prof. Ing. Albert Bradá, DrSc dosud 11 Metoda postupu pi znaleckém zkoumání: SYSTÉMOVÝ PÍSTUP 1. Rozdlení zkoumaného systému na prvky, eventuáln subsystémy Obecný systém: lovk stroj okolí (prostedí) 12 4

5 1. Rozdlení zkoumaného systému na prvky, eventuáln subsystémy Píklad: stet vozidla s chodcem lovk 1: chodec lovk 2: idi stroj: vozidlo okolí (prostedí): vozovka, pekážka Popis vlastností prvk systému lovk 1: Píklad: stet vozidla s chodcem chodec stáí rychlost chze momenty setrvanosti bhem pohybu pi stetu hmotnost, rozsah a zpsob zranní lovk 2: idi reakní doba (optická, psychická, svalová) hmotnost Popis vlastností prvk systému Píklad: stet vozidla s chodcem lovk 1: chodec stáí rychlost chze (1) 15 5

6 2. Popis vlastností prvk systému Píklad: stet vozidla s chodcem lovk 1: chodec stáí rychlost chze (2) Popis vlastností prvk systému Píklad: stet vozidla s chodcem lovk 1: chodec stáí rychlost chze (3) Popis vlastností prvk systému stroj: vozidlo okamžitá hmotnost, rozchod kol, rozvor náprav, rozmry pneumatiky (rozmr, znaka, dezén, tlak), okolí (prostedí): vozovka geometrický tvar druh povrchu, jeho okamžitý stav znaení aj. 18 6

7 3. Popis vzájemných interakcí prvk systému Píklad: stet vozidla s chodcem vozidlo - idi: odezva vozidla na jednání idie (reakce, brzdní, zatáení) vozidlo - chodec: typická zranní chodce (od nárazníku, kapoty, elního skla) typická poškození automobilu (na nárazníku, kapot, elním skle) 19 vozidlo - vozovka: souinitel adheze pi brzdní a pi zatáení chodec - vozovka: souinitel adheze pi pohybu sunutí po stetu 20 lovk: idi Reakní doba (optická, psychická, svalová) 21 7

8 Reakní doba Reakní doba je as, který uplyne od zaátku vjemu do uvedení brzdového systému v innost Do reakní doby lze zapoítat i dobu odezvy vozidla (prodleva brzd, nábh n brzd), po kterou brzdový systém m ješt není 100% funkní,, ale jejíž délka již nezávis visí na vli v idie 22 Obecné fáze reakní doby Fáze za nesnížen ené viditelnosti: Optická reakce Psychická reakce Svalová reakce Prodleva brzd Nábh h brzd Fáze za snížen ené viditelnosti: Doba na rozpoznání* Optická reakce Psychická reakce Svalová reakce Prodleva brzd Nábh h brzd * podle vku v a kontrastu objektu pro 20 a 50-let letéidie 23 Nesnížen ená viditelnost dolní mez pímý pohled na kritický 0,00 objekt pohled do 5 od krit. objektu pohled nad 5 od krit. objektu 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 0,47 s 0,32 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 0,79 s 0,41 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 0,88 s optická psychická svalová prodleva nábh 0,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,

9 Nesnížen ená viditelnost horní mez pímý pohled na kritický 0,00 objekt pohled do 5 od krit. objektu 0,58 0,55 0,21 0,06 0,58 0,49 Celkem: 1,34 s 0,21 0,06 0,49 Celkem: 1,89 s optická psychická svalová prodleva nábh pohled nad 5 od krit. objektu 0,70 0,58 0,21 0,06 0,49 Celkem: 2,04 s 0,00 0,40 0,80 1,20 1,60 2,00 2,40 25 Snížen ená viditelnost (tma) dolní mez* pímý pohled na kritický objekt pohled do 5 od krit. objektu pohled nad 5 od krit. objektu 0,33 0,33 0,33 0,00 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 0,80 s 0,32 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 1,12 s 0,41 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 1,21 s rozpoznání optická psychická svalová prodleva nábh 0,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20 1,40 * pro 20-let letéhoidie e a kontrastní objekt 26 Snížen ená viditelnost (tma) horní mez* pímý pohled na kritický objekt pohled do 5 od krit. objektu pohled nad 5 od krit. objektu 2,51 2,51 2,51 0,00 0,58 0,21 0,49 0,06 Celkem: 3,85 s 0,55 0,58 0,21 0,49 0,06 Celkem: 4,40 s 0,70 0,58 0,21 0,49 0,06 rozpoznání optická psychická svalová prodleva nábh Celkem: 4,55 s 0,00 0,60 1,20 1,80 2,40 3,00 3,60 4,20 4,80 * pro 50-let letéhoidie e a nekontrastní objekt 27 9

10 Shrnutí Reakní doba (vetn etn prodlevy a nábhu n brzdového systému) je výrazn závislá na: Stavu, koncentraci a vku v idie Poloze kritického objektu v zorném m poli idie, resp. smru pohledu idie Viditelnosti kritického objektu - kontrastu Zkušenosti a rozhodnosti idie e v kritických situacích ch Stavu brzdového systému vozidla 28 Shrnutí Podle uvedených okolností mže init rozdíl minimáln lních a maximáln lních dob více v než 4 s, což pedstavuje aža 10krát t delší reakci: Minimum: cca 0,5 s (nesnížen ená viditelnost, pímý p pohled idie e na kritický objekt, 20-letý idi) Maximum: cca 4,6 s (snížen ená viditelnost, pohled idie e nad 5 5 od kritického objektu, 50-letý idi, nekontrastní objekt) 29 Stroj: Vozidlo Úinnost brzd Dosvit svtlomet tlomet na vozovku 30 10

11 Úinnost brzd: U osobních automobil (M1): 5,8 nebo 8,5 a více m/s 2??? 5,8 m/s 2 je stední hodnota plného brzdného zpomalení (z 80 km/h na dráze 50,7 m) 31 Úinnost brzd: interakce vozidlo - vozovka mení XLmeterem 32 Úinnost brzd vozidla vozidla Škoda Superb na dané vozovce: 33 11

12 Úinnost brzd: kontrola výpo kontrola výpotem 34 Dosvit svtlomet tlomet na vozovku: Dosvit svtlomet na vozovku je limitován sklonem pedepsaným výrobcem pro základní nastavení svtlomet (v rozmezí -0,5 % až -2,5 %) a to musí být zachováno pro celý rozsah zatížení vozidla nastavení podle zatížení vozidla. 35 Dosvit svtlomet tlomet na vozovku: Vstupní hodnoty: h 0.67m h -1,2 % x =? Vztah pro výpoet: x h 100 x m

13 Dosvit svtlomet vozidla Š Fabia na vozovku 51 m: 37 Dosvit svtlomet Š Fabia, ve vzdálenosti 41 m je osvtlená postava do výše kolen: 38 Dosvit svtlomet Š Fabia, diagram izolux: 39 13

14 Okolí (prostedí): Vozovka Geometrický tvar Druh povrchu, jeho okamžitý stav Znaen ení aj. 40 Geometrický tvar Píklad srovnání zam ené vozovky pomocí totáln lní stanice s plánky Policie 41 Geometrický tvar Píklad srovnání zam ené vozovky pomocí totáln lní stanice s plánky Policie Pohled proti smru jízdy j motocyklu z místa m vyjetí vozidla 42 14

15 Geometrický tvar P íklad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie Pohled ve sm ru jí jízdy motocyklu 43 Geometrický tvar P í klad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie Proti sm ru jí jízdy motocyklu z mí místa vyjetí vyjetí vozidla Ve sm ru jí jízdy motocyklu 44 Geometrický tvar P íklad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie 45 15

16 4. Odvození chování jednotlivých prvk (subsystém) bhem nehodového dje Vozidlo (odvíjení od konené polohy): konená poloha rychlost po stetu rychlost a poloha na zaátku stetu rychlost na zaátku brzdných stop rychlost, poloha a as na zaátku nábhu brzd poloha a as v okamžiku zaátku reakce idie poloha, as a rychlost v okamžiku možnosti spatení chodce Odvození chování jednotlivých prvk (subsystém) bhem nehodového dje Chodec (odvíjení od konené polohy): konená poloha rychlost a zpsob pohybu po stetu rychlost a poloha na zaátku stetu doba pohybu v zorném poli idie Styné body jednotlivých dj (pevedení na jednotný as) Poátek souadnic: dráha: as: místo stetu okamžik stetu 48 16

17 Další postup: popsat chování celého systému, v závru odvodit, jak by se systém choval, kdyby jednotlivé jeho prvky nebo subsystémy mly jiné (pedem definované nebo znalcem odvozené) vlastnosti nebo jiný zpsob jednání, tzv. možnosti odvrácení stetu - MOS. 49 Nkteré soudn inženýrské metody matice stop matice korespondence poškození matice korespondence zranní soudn inženýrská komparace (srovnávání) 50 Matice odrazu - obecná forma: V systému o -n- prvcích zanechá prvek. -i- na prvku. -j- stopy a ij, b ij, c ij...atd. i = 1 2 i n j = 1 2 j n (a 11, b 11, c 11,...) (a 21, b 21, c 21,...) (a i1, b i1, c i1,...) (a n1, b n1, c n1,...) (a 12, b 12, c 12,...) (a 22, b 22, c 22,...) (a i2, b i2, c i2,...) (a n2, b n2, c n2,...) (a 1j, b 1j, c 1j,...) (a 2j, b 2j, c 2j,...) (a ij, b ij, c ij,...) (a nj, b nj, c nj,...) (a 1n, b 1n, c 1n,...) (a 2n, b 2n, c 2n,...) (a in, b in, c in,...) (a nn, b nn, c nn,...) 51 17

18 Další soudn inženýrské metody analýza dj v ase a prostoru: všechny dje v jednotném ase analýza prostorová intervalová, viz dále analýza diagramem dráha as, viz dále sdružený diagram síová analýza a harmonogram metoda zptného odvíjení dje metoda dopedného odvíjení dje metoda zužování mezí 52 Analýza místa stetu, stetu a pohybu vozidel po stetu a ped stetem, Píloha ZP Intervalová prostorová analýza 53 Systémové pojetí komplexního znaleckého posudku Analýza místa stetu, stetu a pohybu vozidel po stetu a ped stetem, Píloha ZP Diagram dráha -as 54 18

19 Vzorový znalecký posudek: Ú V O D (struný popis nehody, položené otázky) 1. N Á L E Z 1.1 Spisový materiál Protokol o nehod Plánek místa nehody Fotodokumentace Výpovdi idika vozidla Mitsubishi idi vozidla Ford 1.2 Prohlídka místa nehody zpracovatelem 1.3 Technická data vozidel 1.4 Literatura 55 Vzorový znalecký posudek: 2. POSUDEK 2.1 Vzájemná korespondence poškození vozidel, zpsob a místo stetu 2.2 Výpoet pohybu vozidel Výpoet poítaovou simulací Výpoet stetu a vzájemného pohybu vozidel 2.3 Možnosti odvrácení nehody idiem vozidla Ford idikou vozidla Mitsubishi 2.4 Prbh nehody 2.5 Odpovdi na otázky Pílohy: Znalecká doložka: Vzorový znalecký posudek 56 Dkuji za pozornost diskuse OTÁZKY? Doc. Ing. Aleš Vémola, Ph.D. Ústav soudního inženýrstv enýrství VUT v Brn : ales.vemola vemola@usi.vutbr.cz 57 19