Název práce: POVODNĚ 2002 Vliv na dopravu a životní prostředí a likvidace škod

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Název práce: POVODNĚ 2002 Vliv na dopravu a životní prostředí a likvidace škod"

Transkript

1 Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice šk. rok 2002/2003, zimní semestr II. ročník (obor DP-SV), st. skupina 28 Hanzal Michal, Hospodka Jakub pracovní skupina Název práce: POVODNĚ 2002 Vliv na dopravu a životní prostředí a likvidace škod Prohlašujeme, že předložená práce je naším původním autorským dílem, které jsme vypracovali samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsme při zpracování čerpali, v práci řádně cituji. Anotace Povodně ostatně jako jakákoliv jiná přírodní katastrofa vždy znamenají mnoho problémů a nepříjemností. Jedná se především o škody finanční, materiální, ale co hlavně, o škody na životním prostředí a bohužel i zdraví a životech lidí. Z důvodu omezení rozsahu této práce nebylo možné vypracovat tuto práci jako souhrnnou zprávu o letošních povodních. Proto jsme z velkého množství zdrojů vybrali co nejvíce odborných, objektivních a podstatných informací nejen o tom, jak voda postupně ničila republiku a konkrétně pak Ústecký kraj, jaké škody zanechala na životním prostředí a důležitých dopravních cestách, ale především také o tom, jak a v jakém rozsahu se likvidují škody, jaké chemické prostředky se při likvidaci škod používají a na závěr také několik vět o tom, jaká je situace tři měsíce po povodních a jaké ponaučení pro nás plyne do budoucna. Klíčová slova Povodeň (povodně) Likvidace škod Dopady povodní Doprava Chemické továrny Nebezpečné látky Životní prostředí Dezinfekce Jakost vody Znečištění vod - 1 -

2 OBSAH 1. ÚVOD POVODNĚ Základní pojmy a definice Historie povodní na českém území Příčiny a ekologické důsledky povodní Vysvětlení pojmu stoletá povodeň OCHRANA A VAROVÁNÍ PŘED POVODNĚMI Ústřední povodňová komise Povodňový plán Stupně povodňové aktivity SRPEN ZÁPLAVY V EVROPSKÉM KONTEXTU SRPEN 2002 V ČESKÉ REPUBLICE Příčina vzniku letošních povodní Množství spadlých srážek na celém území ČR Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Začátek a průběh povodní v celé republice Jižní a západní Čechy Vltavská kaskáda, střední Čechy a Hlavní město Praha Morava Ústecký kraj Krajské město Ústí nad Labem Dolní Labe Stav v kraji 14. srpna Stav v kraji 15. srpna Stav v kraji 16. srpna DOPADY LETOŠNÍCH POVODNÍ Zatopení chemických továren Spolana Neratovice Kaučuk Kralupy Lovochemie Ostatní chemické továrny v kraji Úniky nebezpečných látek do vody Zatopení čistíren odpadních vod (ČOV) Hodnocení výsledků sledování jakosti vody Oblast ochrany ovzduší Vlivy na dopravu Silniční doprava Železnice a metro Vodní doprava Letecká doprava Fauna a flóra Další vlivy povodní Vyčíslení škod LIKVIDACE ŠKOD Technika používaná při odstraňování následků povodní Nebezpečné látky Dioxiny Rtuť Chlór PVC - polyvinylchlorid Ftaláty Amoniak

3 Ropa a ropné produkty Ochrana zdraví při odklízení následků povodní a při práci s nebezpečnými látkami Popovodňová rizika Zásady chování po povodních Pravidla základní hygieny po záplavách Dezinfekce Desinfekční a čistící prostředky Dezinfekce odpadních sifonů a žump Asanace zaplavených studní Vysoušení domu nebo bytu Úklid a dezinfekce domu nebo bytu Zásady při odstraňování plísní z objektů po záplavách Přípravky použitelné na nárůsty plísní Čištění a dezinfekce oděvů a prádla Potraviny Likvidace uhynulých zvířat Odpady z povodní Zásady likvidace odpadů, které nepatří do kanalizace NĚKOLIK TÝDNŮ PO POVODNÍCH POUČENÍ DO BUDOUCNA ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č

4 1. ÚVOD V srpnu letošního roku nastaly na území České republiky povodně mimořádného rozsahu především v povodí toku Vltavy a na jejích přítocích, následně pak na dolním toku Labe. Úroveň této povodně překročila na většině postiženého území úroveň tzv. stoleté vody, pro kterou je konstruována a připravována většina opatření. V některých lokalitách povodeň dosáhla pravděpodobně i úrovně tzv. pětisetleté vody. Zasaženo bylo téměř 40 procent území republiky (konkrétně 505 obcí v jedenatřiceti okresech) a více než 200 tisíc obyvatel muselo být evakuováno a ztratilo tak, buď na omezenou dobu nebo trvale, možnost bydlení. Celkem v 6 krajích republiky byl vyhlášen stav nouze. Povodně způsobily na mnoha místech v České republice nepředvídatelné situace, jejichž následky se dotkly a dotýkají také přímo životního prostředí nebo zařízení, která kvalitu životního prostředí bezprostředně ovlivňují. S ničivými povodněmi se potýkali také Maďarsko, Rakousko a nebývalé škody napáchala také na východě Spolkové republiky Německo

5 2. POVODNĚ 2.1. Základní pojmy a definice Pro začátek je nutné vymezit základní pojmy, které mají spojitost s povodněmi a hydrologií, jakožto vědě o vodstvu a oběhu vody na Zemi. Povodně se dělí do dvou základních kategorií podle jejich vzniku jsou to povodně říční a povodně mořské. Pro účely této práce se budeme zabývat pouze povodněmi říčními. Vodním tokem se rozumí voda tekoucí v přirozeném korytě, kterým se odvádějí jednak srážkové vody a jednak podzemní vody, které vyvěrají do toku. Podle velikosti se vodní toky rozdělují na bystřiny, potoky, řeky a veletoky. Veletoky ústí do moře, jejich délka je alespoň 500 kilometrů a jejich povodí má plochu větší než km 2. Povodí je část území, ze kterého voda stéká do jedné řeky. Na území České republiky existují povodí Labe, povodí Odry, povodí Ohře, povodí Vltavy a povodí Moravy. Hranice mezi povodími se nazývá rozvodí. Říční koryto je přirozená terénní sníženina, jíž větší část roku proudí voda. K říčnímu údolí patří nejen říční koryto, ale také údolní niva, která se někdy označuje jako aluviální území. Říční koryto je obvykle široké od několika desítek až po několik stovek metrů. Říční údolí bývá široké až několik desítek kilometrů. Řeka má obvykle tři části toku. V horní části má nevyrovnaný spád, peřeje a kaskády, protéká úzkou terénní sníženinou. Ve středním toku se spád řeky snižuje a vyrovnává. Vodní stav říčního koryta se mění podle ročního období a podle klimatických podmínek. Občas voda vystupuje z koryta a zalévá údolní nivu. Tuto situaci označujeme jako povodeň [31] Historie povodní na českém území Povodně, jakožto nutný přírodní jev, doprovázely lidskou společnost od jejích civilizačních počátků a nejinak je tomu i dnes. Každoročně se z médií dozvídáme o katastrofálních záplavách pravidelně se opakujících na území mnoha států světa a jejich následné vyčíslení nás ohromuje svými nemalými materiálními i lidskými oběťmi. Rok 1997 posunul fenomén povodně do popředí zájmu společnosti, který se projevil ve zvýšeném počtu odborných studií, plánování i praktické politiky na všech úrovních. Záznamy o povodních pro období starší poloviny 19. století jsou často značně problematické a ne vždy jednotné a důvěryhodné. Jejich poměrně hustý výskyt svědčí o časté existenci velkých povodní na moravských a českých řekách. Především jde o letopisy, kroniky a jiné písemné dokumenty, které nám zachovaly mnohé zprávy o záplavách, ale i staré vodočty či rysky na domech nám docela věrně zachycují dosažené maximální hladiny historických povodní. Dalším pramenem k mapování povodní v minulých tisíciletích jsou např. i geologické a morfologické průzkumy zaměřené na vývoj údolních niv říčních teras, paleohydrologické studie sedimentačních nánosů nebo výsledky archeologických vykopávek. Vývojové pozorování a analyzování povodňových situací, ač značně problematické a subjektivní, má své opodstatnění v nezbytném pohledu do budoucnosti. Nejstarší písemné zmínky o povodních na českém území se datují již od 10. století. Za největší historické povodně na Vltavě jsou považovány ty, které přišly např. v letech 1118, 1432 (jde o dodnes vůbec nejvyšší známou úroveň vody v Praze; tehdejší husitská Praha byla z velké části pod vodou), 1784, 1845 či nedávno v roce 1997 [33]

6 2.3. Příčiny a ekologické důsledky povodní Při dešti se část vody zachycuje na listech stromů a trávě (tzv. intercepce). Chvíli po začátku deště dochází ke vsakování vody do půdy (infiltrace). Tato infiltrace probíhá po určitou dobu, dokud se půda nenasytí. Voda se začne hromadit na povrchu a vyplňuje prohlubně. Teprve poté nadbytečná voda začne odtékat po spádu směrem k vodním tokům. Zároveň se s povrchovou vodou tímto směrem pohybuje voda podzemní. Déšť může mezitím ustat, ale voda se dostane do hlavního toku, kde začne povodňová vlna. Voda stoupá až do vyčerpání přebytečných zásob v povodí. Povrchové vody odtečou a povodňová vlna skončí, přičemž odtok podzemní vody pokračuje. Tento zjednodušený scénář může být komplikován řadou faktorů. Dešťový příval může být nepravidelný a může mít několik vln. Povodí není stejnorodé, někde jsou lesy, louky, půda bez vegetace. Hlavní tok je od každého místa povodí různě vzdálen. Proto se do něj menší povodňové vlny přítoků dostávají postupně. Velikost a doba povodně závisí na řadě faktorů: Tvar povodí protáhlé povodí je příznivější, protože povodňové vlny z přítoků se dostávají do hlavního toku postupně. Odtokové maximum je nižší než u povodí vějířovitého. Velikost povodí čím větší je povodí, tím menší je specifický odtok (množství vody odtékající z určité plochy za určitý čas, [m 3.s -1.km -2 ]. Pří menším specifickém odtoku je menší povodeň na hlavním toku. Intenzita a doba trvání deště krátké přívalové deště jsou pro povodně nebezpečnější než srážky trvající po delší dobu. Propustnost půdy čím je půda propustnější, tím více vody může infiltrovat a proto je povodeň menší. Rozsah a druh porostu Hustá vegetace je schopna zadržet více vody intercepcí. Velikost údolní nivy pokud se voda z řeky může rozlít po údolní nivě, zadrží se tím část vody. Přítomnost přirozených a umělých nádrží vodní nádrže zmenšují povodňovou vlnu. Předpověď povodní vychází ze statistických dat o povodí nebo o větším území. Čím menší jsou povodně, tím častěji se opakují. Pro předpovědi se využívají nejméně příznivé okolnosti, jako jsou kombinace velkých dešťových srážek, rychlého tání sněhu, delších období vytrvalých prudkých dešťů a také faktorů morfologických a geologických. Kromě statistických předpovědí se využívají předpovědi empirické, které vycházejí z určitých matematických vztahů mezi různými faktory. Existuje více než 100 různých vztahů pro výpočet maximálního průtoku. Na kolísání průtoků řek a veletoků má vliv řada činitelů. Mezi přírodní činitele patří nadmořská výška, morfologie povrchu, podnebí a počasí. K lidským faktorům patří zásahy do povrchu a půdy a umělé změny vegetace. Na našich řekách je kolísání průtoku nejvíce ovlivněno atmosférickými srážkami. Na jaře taje sníh, který je doplňován deštěm. Periodické kolísání průtoků bývá narušeno náhodnými odchylkami. Povodně se periodicky opakují. Je pravděpodobné, že jednou za rok bude na určité řece povodeň určité velikosti. Podobně jednou za 10 let bude na téže řece povodeň větší a jednou za 100 let ještě větší. Ve stavebních normách je určeno, kdy se projektanti mají řídit desetiletou nebo stoletou povodní. Pro velká vodní díla se uvažuje dokonce povodeň tisíciletá

7 Vodní stavy na našich řekách jsou upravovány přehradami. Tato vodní díla vyrovnávají průtoky, zajišťují užitkovou a pitnou vodu a někdy slouží k výrobě elektrické energie. Vltavská kaskáda nádrží Slapy, Lipno a Orlík výrazně změnila vodní režim Vltavy i Labe [31]. Další příčinou povodní je také globální oteplování. Když po 11. září 2001 na několik dnů utichla letecká přeprava na Spojenými státy, snížila se teplota o 1 C. Takový účinek má lidská činnost na přírodu. Nezpochybnitelným faktem jsou i skleníkové plyny, z nichž největší podíl tvoří výfukové zplodiny. Tyto a další příčiny jsou důsledkem globálního oteplování naší planety. Jedním z jeho důsledků jsou i výkyvy počasí, tání ledovců, častější přívalové deště a právě povodně Vysvětlení pojmu stoletá povodeň Podle platné názvoslovné normy vyjadřují tzv. N-leté hodnoty průměrnou dobu opakování nějakého hydrologického jevu. V případě povodní jde o posouzení extrémnosti kulminačního průtoku. Hodnoty se zjišťují analýzou dlouhodobých časových řad pozorování. 100letá povodeň je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jedenkrát za 100 let. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční. Tudíž neplatí, že v případě výskytu 100leté vody se další povodeň této velikosti či vyšší vyskytne až za 100 let. Neplatí však lineární úměra mezi jednotlivými hodnotami N-letých vod. Čili hodnota 100leté povodně není dvojnásobkem 50leté povodně, hodnota 500leté povodně není pětinásobkem 100leté povodně a podobně. Pro orientaci uvádíme současně platné hodnoty N-letých průtoků na Vltavě ve stanici Praha-Chuchle: Q m 3.s -1 Q m 3.s -1 Q m 3.s -1 Q m 3.s -1 Q m 3.s -1 Maximálnímu průtoku v Praze dne 14. srpna 2002 byla předběžně přiřazena doba opakování 500 let. Reciproční hodnotou doby opakování je periodicita. Průměrná periodicita 100leté povodně je 0,01. To znamená, že průtok této velikosti nebo větší má pravděpodobnost výskytu 1 % v každém běžném roce (tedy i v roce následujícím po předchozí 100leté povodni). Naopak není vůbec jisté, že se 100letá voda během období dlouhého 100 let vůbec vyskytne. Z používané metodiky výpočtu vyplývá, že povodeň odpovídající 100leté vodě nebo vyšší se teoreticky vyskytne za období dlouhé 100 let s pravděpodobností 63,4 %, za období 200 let s pravděpodobností 86,6 % a až za období 500 let s pravděpodobností 99,3 % [21]

8 3. OCHRANA A VAROVÁNÍ PŘED POVODNĚMI Jako prevence před povodněmi se provádějí různé úpravy koryt řek a jejich okolí. Nejdůležitější a nejstarší ochranou proti povodním je stavba hrází, které mají chránit lidská sídliště a zemědělskou půdu v oblastech údolní nivy. Hráze jsou stavěny obvykle z materiálu, který je k dispozici, a zpevňují se betonem a kameny. Další ochranou před povodněmi je úprava koryta řek. Koryto se prohlubuje a rozšiřuje. Dříve se tok některých řek napřimoval, ale ukázalo se, že jde o nevhodnou úpravu. Důležitou ochranou před povodněmi jsou vodní kanály, které odvádějí přebytečnou vodu. U velkých toků se stavějí retenční nádrže, hráze a přehrady. Varování před povodněmi je v České republice řízeno okresními povodňovými komisemi při okresních úřadech a ústřední povodňovou komisí při vládě České republiky. Při varování před povodní se musí uvážit všechny činitele, které povodně ovlivňují. Jde především o celkové množství srážek a velikost povodňových vln. Uvažují se také faktory infiltrace a odpařování vody, faktory vegetační, morfologické a geologické. Ve velkém povodí velkých řek mají obyvatelé nivy dost času na ochranu a případnou evakuaci. U malých povodí ale povodňová vlna může přijít ještě během bouřky nebo vytrvalého deště [31]. Katastrofální povodňová situace na území České republiky v létě 1997 a 1998 ale ukázala, že přes veškeré systémy ochrany a prevence jsou lidé proti náhlým rozsáhlým povodním prakticky bezmocní. Souhrn nepříznivých faktorů přináší povodně, jejichž následky předčí všechno, co dosud známe z historie. Faktem je, že meteorologové a hydrologové nejsou schopni před náhlými přívalovými dešti na malých územích včas varovat Ústřední povodňová komise Ústřední povodňová komise je stálým pracovním orgánem vlády, která jej zřizuje pro plnění úkolů na úseku ochrany před povodněmi. Komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá opatření v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi Komise informuje vládu o průběhu a důsledcích povodní, nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány ucelených povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec uceleného povodí, koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí ucelených povodí a povodňových komisí okresů, vede záznamy v povodňové knize. Komise také projednává a schvaluje povodňový plán České republiky (viz. kapitola 3.2). Komise má 12 členů, kterými jsou předseda Komise, místopředseda Komise a další členové. Předsedou Komise je ministr životního prostředí, místopředsedou Komise je ministr vnitra. Dalšími členy Komise jsou ministr zemědělství, náměstek ministra financí, náměstek ministra obrany, náměstek ministra vnitra, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky, náměstek ministra pro místní rozvoj, zástupce náčelníka Generálního štábu - 8 -

9 Armády České republiky, hlavní hygienik České republiky, ředitel odboru vodohospodářského rozvoje Ministerstva zemědělství, ředitel odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí, který je tajemníkem Komise, náměstek ministra zahraničních věcí (s účastí v případě protipovodňových opatření s přeshraničním dopadem) Povodňový plán Povodňový plán jako základní dokument ochrany před povodněmi slouží ke koordinaci činností v daném území v době povodňové situace. Povodňový plán je souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Povodňovým plánem se řeší ochrana určitého území, nemovitosti a stavby. Povodňové plány menších celků musí být v souladu s povodňovým plánem vyššího stupně, soulad potvrzuje příslušný povodňový orgán na titulní straně povodňového plánu. Povodňovými plány územních celků jsou: povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni; povodňové plány okresů, které zpracovávají okresní úřady; povodňové plány ucelených povodí, které zpracovávají správci vodohospodářsky významných vodních toků ve spolupráci se správci drobných vodních toků v povodí; povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí pro území České republiky. Povodňový plán nemovitosti fyzických osob (jednotlivého objektu např. rodinného domu, garáže apod.) obsahuje informace o nutných opatřeních a činnostech pro ochranu života a zdraví obyvatel a pro ochranu majetku, které provádějí obyvatelé nemovitosti, příp. povodňové orgány a složky integrovaného záchranného systému [23] Stupně povodňové aktivity Povodňový plán stanoví tři stupně povodňové aktivity při povodňových a ledových jevech: 1. stav bdělosti; 2. stav pohotovosti; 3. stav ohrožení. První stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí, přičemž za nebezpečí povodně se považuje: upozornění nebo výstraha předpovědní služby; náhlé tání sněhové pokrývky; srážky větší intenzity; velké narůstání nebo hromadění ledu v toku; dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech; dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla; provozní situace na vodním díle, které mohou vést k mimořádnému vypouštění nebo neřízenému odtoku, při kterém je dosažen stav odpovídající prvnímu stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu. Při tomto stupni je zahajována činnost hlásné a hlídkové služby

10 Druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v době vlastní povodně na základě údajů hlídkové služby a zpráv předpovědní a hlásné služby, přičemž za povodeň se považuje: dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech; přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém hrozí jeho vylití z koryta nebo se voda z koryta již rozlévá a může způsobit škody; přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém se voda z koryta již rozlévá a může způsobit škody; přechodné stoupnutí hladiny vodního toku při současném chodu ledů, případně vlivem vytvoření ledových bariér; pokračující nepříznivý vývoj bezpečnosti vodního díla odvozený podle hodnocení sledovaných jevů a skutečností v rámci výkonu technickobezpečnostního dohledu; mimořádné vypouštění vody nebo neřízený odtok z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které může být dosažen stav odpovídající druhému stupni povodňové aktivity na vybraném hlásném profilu. Při tomto stupni se aktivizují povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce a podle možnosti se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu. Třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při: dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech; bezprostředním nebezpečí ohrožení majetku a životů v záplavovém území; vzniku kritické situace na vodním díle podle vyhodnocení technickobezpečnostního dohledu při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností, pokud hrozí havárie díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny; mimořádném vypouštění nebo neřízeném odtoku z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které je dosažen stav odpovídající třetímu stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu. Při tomto stupni se provádějí zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce [23]

11 4. SRPEN ZÁPLAVY V EVROPSKÉM KONTEXTU Země, která byla srpnovými povodněmi postižena jako jedna z prvních, je Rakousko. Nejhůře postiženými spolkovými zeměmi byly Horní a Dolní Rakousy (města Linec, Krems, Gmünd, Zwettl, Melk), ale i jiná místa (Steyr, Salzburg). Největší obavy byly z protržení hrází, mimo jiné i v okolí Vídně, kterou ochránilo regulační koryto Neue Donau a voda byla vypuštěna až do lužních lesů za hlavním městem. Některé dálnice, mosty a tunely byly preventivně uzavřeny, o to více byly přetíženy ty zbývající. Přetíženy byly i výpadovky velkoměst. Řádově stovky lidí přišly o střechu nad hlavou nebo jsou jejich domy neobyvatelné. Došlo i k rozsáhlým výpadkům v zásobování elektrickým proudem. Hladina Dunaje hrozila zaplavením dálničního tunelu Kaisermühlen, který po severním břehu řeky spojuje dálnici A22 vedoucí od Znojma s dálnicí A4 směřující na Bratislavu a Budapešť. Lodní doprava na Dunaji byla zastavena. V úseku mezi Lincem a Wachau byly odstaveny z provozu všechny říční elektrárny. Vážně byla narušena i doprava železniční (mimo provoz bylo 80 kilometrů tratí a škody na železničních svršcích se odhadují na 30 až 50 miliónů eur). Zřejmě nejvíce postiženou evropskou zemí však byla Německá spolková republika. Postiženy byly zejména spolkové země Sasko a Bavorsko. V hlavním městě Saska, Drážďanech, byly zaplaveny světoznámé kulturní památky jako jsou zámek Zwinger či Semperova opera, stejně jako hlavní nádraží osob bylo evakuováno. V Bavorsku byla postižena především alpská oblast Traunstein a Berchtesgaden, kde musela policie uzavřít řadu místních silnic. Kritická byla situace i v Meklenbursku-Pomořansku. Povodně si v celé zemi vyžádali celkem 20 obětí. V jedenácti okresech byl vyhlášen stav přírodní katastrofy. Došlo k přerušení dopravy na několika místech dálnic A4 a A72 v okolí Chemnitz ve směrech na Drážďany a Lipsko, před zaplavenými úseky se vytvořily kolony vozidel o délce řádově desítek kilometrů Povodně se nevyhnuli ani dalším zemím, ve kterých však nezpůsobily škody v takovém rozsahu, jako ve výše uvedených a u nás. Postižena byla Francie, Slovensko (zde byly ohroženy obce v okresech Poprad, Brezno, Ružomberok, Martin, Prievidza, Žilina a Banské Bystrica, v Bratislavě se nakonec Dunaj z břehů nevylil), Maďarsko, Polsko, dále i Rusko, Itálie, Velká Británie, Švýcarsko, ale i zbytek světa, jako Nepál, Indie atp. [26]

12 5. SRPEN 2002 V ČESKÉ REPUBLICE 5.1. Příčina vzniku letošních povodní Dne 5. srpna 2002 se nad západním Středomořím vytvořila tlaková níže, která se svým frontálním systémem postupovala k severovýchodu a do 6. srpna postoupila nad východní Alpy. Toho dne již začala ovlivňovat vydatným trvalým deštěm a místy i přívalovými srážkami jižní Čechy. Ve středu 7. srpna začala tato tlaková níže postupovat k jihovýchodu a vydatné srážky na našem území skončily ve čtvrtek 8. srpna v ranních hodinách. Další tlaková níže postupovala 9. srpna 2002 přes Britské ostrovy k jihovýchodu. V sobotu 10. srpna večer se regenerovala nad Itálií a začala postupovat se svým frontálním systémem k severu. Během 11. srpna postoupila nad území ČR a v průběhu 12. srpna zvolna postupovala nad Polsko. Vydatné trvalé srážky zasáhly postupně od jihu celé naše území. Srážky byly navíc orograficky zesíleny, takže největší intenzity srážek byly zaznamenány zejména v oblasti Šumavy, Krušných hor, Brd, Českomoravské vrchoviny, postupně i v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách a v následných dnech i v Beskydách. Během pondělí, , se v oblasti frontálního rozhraní (v povodí Vltavy, Sázavy, Labe a Dyje) vyskytly v bouřkách i krátkodobější intenzivní srážky, které zapříčinily rychlý vzestup hladin na horních a středních tocích. V úterý 13. srpna začala srážková činnost nad naším územím zvolna od jihozápadu slábnout a během 14. srpna ustala [21] Množství spadlých srážek na celém území ČR První vlna srážek ve dnech srpna zasáhla hlavně jižní Čechy, méně již západní Čechy, střední Čechy a jižní Moravu. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto dva dny byly naměřeny v jižní části Šumavy a Novohradských hor ( mm), avšak např. ve stanici Staré Hutě 254 mm, ve stanici Pohorská Ves 277 mm. Druhá vlna srážek byla v této části území srpna, přičemž 12. srpna již byly zasaženy celé Čechy a 13. srpna významně východní Čechy včetně Orlických hor a část severní Moravy. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto 3 dny byly v Krušných horách, místy mm, nejvíce bylo naměřeno na Cínovci 400 mm. V jižních Čechách spadlo převážně mm, místy přes 200 mm (Prachatice, Slavkov), ale také srážky na jiných místech Čech významně přesahovaly 100 mm (Jizerské hory, Orlické hory, Českomoravská vrchovina). V příloze č. 6 je zobrazena mapka s rozdělením srážek těchto dvou vln. Mapka je sestavena na základě omezeného počtu stanic, ze kterých jsou k dispozici operativní údaje. Z hlediska naměřených hodnot v jednotlivých stanicích se během první vlny vyskytly 50ti až 100leté úhrny na omezeném území jižních Čech (především povodí Malše). Během druhé vlny se jedná o kombinaci plošně velmi rozsáhlých srážek s dobou opakování kolem 50 let a místním výskytem extrémních srážek s více než stoletou dobou opakování. Vysoké srážky zasáhly plošně velké území, prakticky celé povodí řeky Vltavy včetně Berounky a Sázavy a povodí několika dalších řek [21] Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Pro Vltavu v Praze bylo provedeno porovnání této povodně s kulminacemi historických povodní, které jsou zaznamenány od roku Vodočet v Praze se od té doby několikrát překládal na jiné místo a nelze tedy porovnávat naměřené vodní stavy, nicméně se zachovaly

13 vyčíslené hodnoty kulminačních průtoků. Kulminace letošní povodně v Praze byla přibližně o 800 m 3.s -1 větší než doposud největší změřená povodeň v březnu 1845, která byla ovšem v období tání sněhu. Největší letní povodeň způsobená pouze srážkami byla v září 1890, při které byl pobořen Karlův most. Ta má kulminaci přibližně o 1300 m 3.s -1 nižší než srpen Obdobné porovnání bylo provedeno pro Labe v Děčíně. Zde je jako doposud nejvyšší průtokově vyhodnocená povodeň udávána povodeň z roku 1845, jejíž kulminační průtok nebyl v srpnu 2002 překročen. Naopak však byly při maximální hladině vody zatopeny historické značky povodně 1845 v Ústí n. L. a v Děčíně také značky některých dalších povodní na Děčínské skále pod zámkem. V zatopených oblastech byla provedena kontrola prozatímních značek označujících maximální hladinu vody při této povodni. Tyto značky bude třeba znivelovat, údaje soustředit a vyhodnotit. Při srovnání s povodňovými značkami ze září 1890, kterých je po Praze nejvíce, byla nyní voda na levém břehu Vltavy (prostor Smíchova a Kampy) o 110 až 150 cm výše. Na pravém břehu Vltavy na Novotného lávce byla výše o 70 cm, avšak v Karlíně u budovy Ústředního vojenského archivu byla voda o téměř 3 m výše než v roce Na jednom místě na levém břehu nad Karlovým mostem bylo možno porovnat stopy po maximální hladině s povodňovými značkami z let 1845 a Nad značkou z března 1845 byla voda o 75 cm výše, nad značkou z roku 1784 byla voda o 55 cm výše. Vyšší značky podle dostupných publikací již v Praze nejsou [21] Začátek a průběh povodní v celé republice Povodně v jižních Čechách udeřily nejprve mezi 7. a 9. srpnem (první vlna), druhá vlna, která postihla celé Čechy, začala 12. srpna. Rozvodnily se všechny přítoky Vltavy: Otava, Lužnice, Sázava, Berounka. Více než stoletá povodeň prošla ve středu 14. srpna Prahou a ve čtvrtek 16. srpna přešla na sever republiky. Kromě toho, že vrchol záplavové vlny se na Vltavě přesunul na dolní tok Labe, souběžně docházelo k záplavám na řece Lužnici a na moravské Dyji. Pod vodou se tak ocitla velká část Čech a jižní Morava. Předseda vlády ČR Vladimír Špidla vyhlásil v šesti krajích republiky nouzový stav po Praze, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji to byl i kraj Ústecký. Koordinaci záchranných prací převzal Ústřední krizový štáb a ministr vnitra, Stanislav Gross. Nouzový stav, který premiér vyhlásil v časti země, dává úřadům a záchranářům větší pravomoci. Mohou občanům přikazovat pracovní výpomoc, využití jejich majetku, odstraňování staveb; nařízení jim dovoluje použít přiměřeného násilí při evakuaci lidí, kteří nechtějí dobrovolně opustit své domovy. Omezuje se nedotknutelnost osoby a obydlí, zakazuje vstup do vymezených území, ruší se právo stávkovat [3]. V příloze č. 1 je uvedena tabulka kulminací řek při druhé povodňové vlně Jižní a západní Čechy Podstatná část druhého největšího kraje v republice byla na začátku druhé poloviny srpna zasažena rozsáhlými povodněmi. Největší škody na dopravní infrastruktuře ve vlastnictví kraje byly způsobeny těžkým poškozením mostních objektů. Došlo zejména ke stržení 27 mostů, devíti propustků a tří hrází rybníků. Celková škoda je odhadována na výši 915 milionů korun. Další škody na dopravní infrastruktuře jsou odhadovány na 185 milionů korun na silnicích I. třídy a 570 milionů korun na železnici [24]

14 V jižních Čechách byly nejvíce postiženy oblasti Prachaticka, Krumlovska a Budějovicka. Kritická situace byla ve Vodňanech, které byly zcela uzavřeny a hasiči spolu s vojáky evakuovali kolem 500 lidí. Stupeň ohrožení platil na celé řece Blanici a evakuovány musely být také obce Bavorov, Strunkovice nad Volyňkou a další. Třetí stupeň povodňové aktivity byl i na Malši, na které leží krajské město České Budějovice, které bylo pro jakoukoliv dopravu uzavřeno. Policie uzavřela na základě požadavku povodňové komise města všechny příjezdové cesty. Bez elektrické energie byla od odpoledne část Českých Budějovic, Českého Krumlova, Vodňan, Strakonic, Bavorova, Protivína, Prachatic a Písku. Mimo provoz bylo přibližně 70 až 100 trafostanic [6]. Vytrvalý déšť a vzedmuté hladiny zastihly kromě Jihočechů také západ Čech. Metropole Plzeň zažila největší nápor vody V Plzeňském kraji byla nejkritičtější situace na Úslavě, kde řeka vystoupila z břehů ve Starém Plzenci, Koterově a Božkově. Řeka Mže se vylila v Radobičicích. Policie uzavřela město Plzeň pro veškerou kamionovou dopravu. Hladina Úslavy totiž zatopila most na Rokycanské třídě, kudy přejíždějí všechny vozy z Plzně na Prahu. Rozvodněná Lužnice ohrožovala další jihočeské město Tábor. Záchranáři zvyšovali hráze rybníku Rožmberk. Z měst pod Rožmberkem muselo být evakuováno na tři tisíce obyvatel. Jihočeské Strakonice postihla navíc ekologická havárie. Povodňové vlny vyplavily z podniku ČZ Strakonice nebezpečné látky. Stoupající hladina prošla sklady s oleji a brzdné kapaliny viz kapitola 6.2. Zhruba polovinu domů v historickém jádru Českého Krumlova, zapsaném na seznamu kulturního dědictví UNESCO, zasáhla největší povodeň v historii města. Celá stará část pak byla poškozena ze tří čtvrtin. Poničeny byly také staré mosty a historická dlažba. Po opadu vody v Českobudějovickém a Plzeňském kraji zde působily pouze jednotky Sboru dobrovolných hasičů (SDH) s čerpací technikou. Většina záchranářů se totiž přesunula do Ústeckého kraje, aby posílili místní složky integrovaného záchranného systému (IZS) a Hasičského záchranného sboru (HZS) Vltavská kaskáda, střední Čechy a Hlavní město Praha Ve Středních Čechách působila velká voda největší škody 12. a Ta se valila především koryty Berounky a Vltavy. Sázava a Jizera naštěstí nezpůsobily větší škody. Nejpostiženějšími oblastmi bylo tedy okolí Berouna a Kralup nad Vltavou. V kraji přestalo fungovat 200 trafostanic, na řadě míst selhalo i telefonní spojení pevnými linkami. Kulminace povodně na Berounce v Berouně nastala těsně před půlnocí na odhadnuté hodnotě 1800 m 3.s -1. Tato kulminace určitě postoupila do Prahy v době maximálního odtoku z Vltavské kaskády. Manipulace na kaskádě byly řízeny vodohospodářským dispečinkem Povodí Vltavy s ohledem na situaci na dolním toku Vltavy a provádění mimořádných opatření. Tato byla již v té době prakticky neovladatelná, neboť všechny přelivy byly otevřeny na maximální kapacitu a velikost odtoku byla závislá od pohybu hladiny vody v nádrži Orlík [21]. Povodí Vltavy v rámci projektu vyhodnocení povodně provedlo vyhodnocení vlivu nádrží Vltavské kaskády (viz www stránky Povodí Vltavy)

15 Vývoj povodně na Vltavě v Praze byl výsledkem střetu povodňové vlny na odtoku z Vltavské kaskády a povodňové vlny na Berounce. Přítok ze Sázavy byl sice také velký, ale v tomto ohledu nepodstatný. Přítok vody do nádrže Vltavské kaskády Orlík není přímo měřitelný. Určitým vodítkem je součet maximálních průtoků na Vltavě v Českých Budějovicích, Otavě v Písku a Lužnice v Bechyni. Je však nutno si uvědomit, že tyto stanice podchycují v součtu pouze asi 80 % povodí Orlíka, ale s uvažováním stanic Ostrovec na Lomnici a Varvažov na Skalici je podchyceno již téměř 94 % povodí. Ale stanice Písek a Bechyně se díky vzestupu hladiny v nádrži Orlík od večera nacházely ve vzdutí. Podnik Povodí Vltavy předběžně vyčíslil kulminační přítok do vodního díla (VD) Orlík v hodnotě cca m 3.s -1 dne v 11 hodin na základě stoupání hladiny vody v nádrži bilančním výpočtem. V rámci následného projektu vyhodnocení povodně bude výpočet přítoku do VD Orlík přešetřen podrobnější analýzou. Hladina Vltavy na limnigrafu v Praze Chuchli přesáhla dne ve 12 hodin hladinu odpovídající 3. stupni povodňové aktivity pro Prahu. Dne ve 12 hodin kulminovala na stavu 785 cm (odhad průtoku m 3.s -1 ) a pak postupně stupňovitě klesala podle snižování odtoku z kaskády. Pod úroveň 3. stupně povodňové aktivity se dostala až v noci z neděle na pondělí ve dvě hodiny [21]. Praha přišla kvůli vodě o mnoho památek. Sbírku Národní galerie, kde voda sahala do výšky sto osmdesáti centimetrů, ohrozila vlhkost a kdyby restaurátoři nezačali s okamžitým vysoušením, tak by došlo k uvolňování barevné vrstvy na deskových obrazech a k uvolňování polychromie na dřevěných polychromovaných plastikách. Záplavy poškodily i sídlo Senátu v pražském Valdštejnském paláci. Do jednacího sálu pronikla ve čtvrtek večer spodní voda. Poškozeno bylo také několik pražských divadel včetně Národního divadla viz kapitola 6. Tabulka kulminací jednotlivých řek je uvedena v příloze č. 1 této práce Morava Na Moravě byla nejvíce postižena města jižní Moravy. Dne byl stav Vranovské přehrady na Znojemsku 100 cm, což znamená 3. stupeň povodňové aktivity. Ze Znojemské přehrady voda odtékala propustmi a i zde platil 3. stupeň povodňové aktivity. Vranov byl neprůjezdný pro veškerou dopravu. Město Znojmo zasáhla přívalová vlna ve večerních hodinách. Evakuováno bylo přes obyvatel Znojma. Na řece Rokytná byl vyhlášen 2. stupeň povodňové aktivity. Další ohrožené okresy byly Břeclavsko (zde bylo k kvůli rozvodněné Dyji evakuováno přes osob), Žďár nad Sázavou a Jihlava [6] Ústecký kraj Největší problémy přineslo rozvodněné Labe v okresech Ústí nad Labem, Litoměřice a Děčín. Průběh povodně na Labi v úseku Mělník Děčín se v podstatě odvíjel od postupu povodňové vlny z Vltavy. Postup vlny byl ovlivněn velkými rozlivy, zejména v oblasti Litoměřicka. Labe v Mělníku kulminovalo dne mezi 13. a 16. hodinou na stavu cm, v Ústí nad Labem mezi 14. a 17. hodinou na stavu cm a v Děčíně také mezi 19. a 24. hodinou na stavu cm [21]

16 Tabulka kulminací jednotlivých řek je uvedena v příloze č. 1 této práce. V příloze č. 7 je zobrazen stav vodní hladiny ve městech Ústí nad Labem, Mělník a Praha v období od 11. do 21. srpna. V příloze č. 8 je zobrazen průtok Labe městem Děčín ve vybraných letech v období let 1827 až Krajské město Ústí nad Labem Město Ústí nad Labem leží na území, kde dochází k výskytu povodňových situací. K plnění úkolů uložených předpisy v ochraně před povodněmi zřídila Rada města Ústí nad Labem dne Povodňovou komisi města Ústí nad Labem. Komise města je podřízena okresní povodňové komisi. Spolupracuje s povodňovými komisemi zřízenými městskými obvody v Ústí nad Labem, metodicky je řídí, koordinuje a kontroluje jejich činnost. Komise se podílí na řízení ochrany proti povodním, vydává příkazy k zabezpečovacím a záchranným pracím a zajišťuje opatření ke zmírnění průběhu povodně a způsobených škod. Spolupracuje se všemi povodňovými orgány dalších právních subjektů a správců toků na území města Ústí nad Labem [29] Dolní Labe Z provedeného hodnocení protipovodňové ochrany celého toku Labe, které vychází ze studie odtokových poměrů na Labi, je patrná nejednotnost průtočného profilu říčního koryta z hlediska odvádění velkých vod. Dolní Labe bylo upraveno pouze z hlediska vodní dopravy. Úsek mezi státní hranicí a Střekovem, který je regulovaný na střední vodu, má břehovou průtočnou kapacitu převážně odpovídající průtoku menšímu než jednoletá voda. To, že dochází k zaplavování měst jako je Ústí nad Labem a Děčín, svědčí o tom, že při úpravách dolního Labe nebyl brán zřetel na ochranu měst a obcí před povodněmi. Je však dlouho vypozorovaným faktem, že povodňová problematika v průběhu delšího klidného a spíše méně vodného období pozvolna mizela ze sféry prioritního zájmu [29] Stav v kraji 14. srpna Již 13. srpna byl na základě rozhodnutí předsedy vlády ČR vyhlášen v Ústeckém kraji nouzový stav. Nejhorší situace však nastaly počínaje 14. srpnem. V Ústí nad Labem stoupala hladina Labe každou hodinu o sedm centimetrů. V Mělníce mělo Labe ráno výšku 827 cm a průtok m 3 za sekundu. V podvečer hladina Labe v Ústí přesáhla hranici devíti metrů, průměrně přitom dosahuje jen dvou metrů. Voda se už přiblížila bezprostředně k hlavnímu vlakovému nádraží, které bylo v půl sedmé večer uzavřeno. Centrum města bylo pro automobily zcela neprůjezdné. Od centra Ústí byla odpoledne po silnici zcela odříznuta městská část Střekov. Policie kvůli rozvodněnému Labi ve 14 hodin uzavřela Mariánský most. Most Edvarda Beneše zavřela už v poledne. Střekov tak byl přístupný pouze po železnici viz kapitola Stav v kraji 15. srpna V podvečer hladina Labe v Ústí překročila hranici jedenácti metrů. Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc požádal armádu o zapůjčení těžké techniky, která by pomohla ukotvit lodě na rozbouřeném Labi. Na řece se totiž předtím utrhlo 12 plavidel viz kapitola

17 Z ohrožených oblastí v Ústí nad Labem bylo evakuováno pět tisíc lidí. Město mělo k dispozici zhruba míst pro evakuované osoby, ubytováno bylo 612 lidí. Severočeská energetika byla nucena v odpoledních hodinách odstavit desítky trafostanic v Ústeckém kraji. Dohromady tam bylo ve čtvrtek dopoledne mimo provoz 165 stanic, z nichž bezmála polovina nefungovala na Litoměřicku. Na Ústecku jich bylo odpojeno 58 a na Děčínsku 27. Ve středu bylo odpojeno asi 110 trafostanic. Proud byl odpojen také ve Štětí na Litoměřicku. Centrum města Ústí nad Labem se bez elektrického proudu ocitlo ve večerních hodinách. Stalo se tak v okamžiku, kdy hladina Labe vystoupila nad 11,5 metru. Voda začínala zaplavovat také ústeckou Spolchemii podnik byl ale kompletně vyklizený a chemikálie byly přesunuty na bezpečné místo viz kapitola 6.1. V Děčíně dosahovala hladina Labe v ranních hodinách kolem deseti metrů. Problémy tam záplavy působily u pošty, mototechny a viaduktu, kde hráz z pytlů nedržela a propouštěla vodu. Domy byly zaplaveny hlavně na levém břehu při výtoku Labe z Děčína. Voda stoupala asi deset centimetrů za hodinu Stav v kraji 16. srpna V Ústí nad Labem v odpoledních hodinách řeka kulminovala. Na střekovských zdymadlech naměřili ve dvě hodiny po poledni 11 metrů a 85 centimetrů a hladina kolísala o jeden centimetr nahoru a dolů. Město Terezín na Litoměřicku odřízla v noci rozvodněná Ohře zcela od okolí. Velká voda protrhla hráze kolem města, které předtím vybagrovali hasiči. Terezín, který dosud odolával vodě nejdéle z ohrožených míst, byl zatopen v noci. Povolily totiž zátarasy v horní i dolní pevnostní bráně a voda se začala valit přímo do centra. Na náměstí bylo až půl druhého metru vody. Zcela pod vodou je také prostor u Malé pevnosti včetně národního hřbitova. Ve městě zůstalo jen sto lidí hasičů a hlídek dobrovolníků. Evakuováno bylo na obyvatel. Nešel elektrický proud, netekla voda, nefungovaly ani pevné telefony [6]. Kritický stav panoval i v nedalekých obcích. Zatopena byla část sousedních Bohušovic nad Ohří, především sídliště, České Kopisty a Počaply, které rozvodněné Labe zcela zatopilo. Některé domy tam byly až ze dvou třetin pod vodou. V Mělníku a Litoměřicích hladina Labe již klesala. Většina obyvatel zátopového území v Ústí nad Labem byla evakuována. Domovy muselo opustit asi šest tisíc lidí. Zcela pod vodou se tento den ocitla lovosická Lovochemie viz kapitola V Děčíně Labe kulminovalo kolem 19. hodiny. Výška Labe v tu chvíli dosahovala výšky cm, přičemž normální výška hladiny Labe v Děčíně je cm. Nenaplnily se tak prognózy, že zde Labe dosáhne výšky 13 metrů. U železničního mostu pod zámkem se hromadily naplavované kmeny a hrozila tak jeho destrukce. Kmeny se nedají vyzvednout z řeky žádným jiným způsobem, než speciální těžkou železniční technikou viz kapitola 7.1. V oblasti Loubí se na řece objevily velké mastné skvrny. Jednalo se zřejmě o únik ropných látek z tankovací stanice České plavby labské, nebo tamního benzinového čerpadla. Strážníci společně s hasiči uzavírali další evakuované ulice v děčínské čtvrti Podmokly [6]. Vážná situace byla také v pohraniční vesnici Hřensko, vzdálené cca 10 km od centra Děčína. Obec byla již tento den úplně zatopena a Labe tam kulminovalo až v sobotu,

18 6. DOPADY LETOŠNÍCH POVODNÍ Povodně se přímo či nepřímo dotkly snad všech odvětví lidské činnosti. Povodně výrazně přispěly ke zpomalení průmyslu. Výroba podniků se v srpnu v porovnání s loňským rokem totiž propadla o 2,8 procenta. Podepsal se na tom i nízký počet pracovních dnů. Srpnový pokles produkce postihl zejména kožedělný průmysl, kde se výroba propadla o výrazných 43,7 procenta. Výroba dopravních prostředků klesla meziročně o 18,8 procenta. Silný pokles zaznamenaly také výroba sportovních potřeb a hraček, výroba strojů a zařízení a potravinářský a tabákový průmysl [6]. V oblasti telekomunikací a pošty bylo mimo provoz přes telefonních linek, došlo k přerušení některých kabelů a zatopení některých ústředen. Mobilní operátoři se potýkali především s nedostatkem náhradních zdrojů elektrické energie. Česká pošta musela zavést náhradní třídění poštovních zásilek a v jedné fázi také omezila služby pro obchodní balíky [2]. Povodně měly velký vliv na významné památky na celém území republiky. Vltava zničila zámecké areály ve Veltrusech a Českém Krumlově. Ve Veltrusech odhadují památkáři škody na více než sto miliónů korun, z nichž zhruba třetina je ve vlastním zámeckém objektu a zbytek v okolním parku. Největší škody jsou zřejmě v Českém Krumlově, který je zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Na zámku Kratochvíle u Netolic velká voda zasáhla hlavně předzámčí. V Třeboni byl pod vodou zámecký park, kde budou patrně při vichřici padat stromy. Do zámku, kde jsou přístupné interiéry na všech třech prohlídkových trasách, se voda nedostala, protože bezpečnostní přeliv odvedl stranou vodu z rybníku Svět. V Jindřichově Hradci se voda prohnala mlýnem a náhonem, ale škody se budou odstraňovat mimo dohled návštěvníků, kteří mohou projít přes všechna nádvoří. Na Hluboké byla zcela pod vodou historická vodárna z 19. století, ale omezena není žádná z prohlídkových tras. Na Zvíkově zlikvidovaly přívaly deště rozvodnu. Labe poničilo například zámek v Liběchově, kde napáchalo škody přes 50 miliónů [34]. Záplavami je poškozeno také nejméně osm pražských divadel. Některá divadla byla přímo zaplaveno vodou z rozlité řeky, do jiných pronikla spodní voda. Voda zničila přinejmenším techniku, ale mnohde i zařízení sálů, kostýmy a dekorace. Voda se dostala do Národního divadla, Divadla Pod Palmovkou, Hudebního divadla v Karlíně (kde sídlí i Semafor), Divadla v Dlouhé, Divadla Archa, Divadla na zábradlí a do divadla Ungelt na Starém Městě. U mnoha zasažených domů byla porušena statika. Mnoho domů muselo být zbořeno a do mnohých domů je stále ještě dnes zakázán vstup. Nejpostiženější oblastí je v tomto směru pražská část Karlín, kde se zřítilo již několik domů. V zaplavených oblastech Děčína zkontrolovali statici 430 domů, u nichž bylo podezření, že je voda poškodila. Jen do tří se obyvatelé nemohli vrátit. Žádný z domu ale není určen k demolici Zatopení chemických továren Spolana Neratovice Jedním z nejvíce zasažených chemických podniků v rámci povodní v srpnu 2002 byl areál akciové společnosti SPOLANA Neratovice. Hlavním předmětem podnikání je výroba a prodej chemických výrobků, zejména produktů na bázi etylénu, surovin pro polyamidová vlákna a konstrukční plasty, anorganických sloučeniny a dalších chemických specialit

19 Uvádíme podrobnější přehled událostí s dopadem na životní prostředí, tak jak je zjistila Česká inspekce životního prostředí [5]. Přehled povodňové situace v areálu a únik závadných látek: Dne byla ve SPOLANĚ odstavena výroba, zahájeny byly práce na demontáži zařízení a vyhlášen I. stupeň povodňové aktivity. Dne byl vyhlášen II. a následně III. stupeň povodňové aktivity a začal průnik povodňové vody do SPOLANY, postupně bylo zatopeno cca 90 % areálu. Zastaveny dodávky elektrického proudu, přerušeno rozhlasové a telefonní spojení. Kulminace povodně dne , kdy hladina dosáhla kóty 164,627 m n. m., tj. cca o 1,0 1,3 m výše než je vypočtená hladina 100leté vody (v areálu maximální hladina 3 m nad terénem). Tato hladina představuje kótu 500leté vody a byla způsobená přímým vzdutím Labe proti proudu od Vltavy (cca 11 km od soutoku Vltavy a Labe v Mělníku). V průběhu povodně a bezprostředně po povodni byl třikrát vyhlášen 3. stupeň chemického poplachu v důsledku úniku chlóru do ovzduší (15. 8.; a ), odhad celkového množství uniklého do ovzduší z následně provedených bilancí činí 760 kg chlóru, dalších 80,841 t chloru uniklo do vody a dalších 29,75 t chlóru bylo přepracováno na chlornan sodný. Z dalších provedených bilancí provedených při kontrolách ČIŽP byl učiněn odhad dalších uniklých látek v množstvích, která byla postupně upřesňována: síran amonný (2 380 t) kyselina sírová (10,6 t část neutralizována sodou) chlorid sodný (1 000 t) soda kalcinovaná (73 t) mazut (30,5 t) trafooleje (0,15 t) kompresorové oleje (10,087 t) nafta, benzín, ostatní ropné látky (cca 3 t) ethylen (40 t do ovzduší - nedokonale spáleno na fléře saze, vodní pára, ethylen) chlór (80,841 t z toho 0,76 t do ovzduší, 80,081 t do vody) hydroxid vápenatý (0,15 t) hydroxid sodný (0,5 t) siřičitan sodný (0,4 t) 1,2 dichlorethan (0,05 t) chlorid vápenatý (40 t) lineární alfa olefíny (0,6 t) oxid uhličitý (71 t do ovzduší) další chemické látky a přípravky v množství desítek kg Na neratovickou Spolanu se zatím obrátilo pět zemědělců, kteří od ní požadují odškodné za úrodu zničenou během srpnových povodní. Zemědělci žádají asi milión korun

20 Kaučuk Kralupy Dalším zasaženým podnikem byla akciová společnost Kaučuk Kralupy nad Vltavou. Firma se zabývá výrobou monomerů, plastů, kaučuků a kapalných polybutadienů. Výška hladiny v lokalitě Kaučuku dosáhla cca 175 m n. m. tj. asi 8 metrů nad normálním stavem a zastavila se 30 m před vrátnicí Kaučuku (výškově cca 1 m). Výrobní bloky s vlastním výrobním chemickým zařízením nebyly povodňovou vlnou prakticky zasaženy. Pod vodou se ocitlo asi 10 % území společnosti (odloučený menší sklad pomocných látek, plocha zařízení staveniště pro investiční výstavbu), které se podařilo ještě před příchodem povodňové vlny odstěhovat. Zvýšená hladina podzemní vody korespondující s povodňovou vlnou způsobila sekundárně zaplavení některých sklepních prostor v administrativních budovách, což bylo řešeno průběžným odčerpáváním této vody. Mimo vlastní území výrobního areálu byly zaplaveny povodňovou vlnou některé podnikové stavby a zařízení, které se nacházely v Kralupech nad Vltavou blíže řece a to především vodárna říční vody, jediný zdroj chladící vody pro celý areál. Hladina vody v hale vodárny dosáhla 2,3 m. Doprava látek do podniku silniční a železniční dopravou byla od ukončena a byla zprovozněna opětně spolu s prodejem výrobků ze skladů produktů. Odpadní vody z chemické výroby jsou za normálního stavu předčišťovány v podniku a biologicky pak dočišťovány na Městské čistírně odpadních vod v Kralupech nad Vltavou. Po dobu povodně byla výroba v Kaučuku odstavena a odpadní vody nevznikaly a nebyly vypouštěny. Ihned po ohlášení povodňového stavu byla překontrolována sběrná místa, kontejnery a sudy s odpady přemístěny na zabezpečená místa. Další odpady nevznikaly, výroba byla řízeně odstavena před příchodem povodňové vlny. V ranních hodinách dne došlo k přelití hráze podnikové skládky a skládka se začala naplňovat říční vodou. Vzhledem k charakteru uloženého odpadu nevznikly ekologické škody. Objem skládky je m 3 a je zatím zaplněna z cca 10 %. Všechny odpady jsou tuhé, nerozpustné, anorganického charakteru, bez obsahu organických látek. Veškerá skladovací velkoobjemová zařízení byla zabezpečena vanami. V době stoupání vody byla vyklizena skladovací místa v zátopové oblasti (odhad povodňové komise plus 1 m) a suroviny byly uloženy na zabezpečená místa. Vodou byl zasažen pouze sklad pomocných látek (peroxidů a lithia). V době povodní nedošlo k žádnému úniku závadných látek do ovzduší. Obecně je možno konstatovat, že v důsledku povodní nedošlo v KAUČUK, a. s., k ohrožení bezpečnosti a ke škodám na životním prostředí [19] Lovochemie Zcela pod vodou se ocitl také největší tuzemský výrobce průmyslových hnojiv, lovosická Lovochemie. Potopené bylo všechno zhruba do úrovně 1,5 až 2 metry. Z podniku také hrozil únik ropných produktů. Nádrže s mazutem a lehkými topnými oleji v chemičkách nejsou zajištěny tak bezpečně jako v benzinových stanicích. Podle informací sdružení Arnika mělo během povodní dojít v Lovochemii k úniku lapto benzinu. Nic takového však Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nezjistila. Lovochemie má sice vypracovány havarijní plány, ale ministerstvo životního prostředí k nim mělo připomínky [13] Ostatní chemické továrny v kraji Labe rovněž ohrožovalo ústeckou Spolchemii, která produkuje okolo 500 výrobků ve třech hlavních výrobkových oborech (základní anorganické a organické sloučeniny, syntetické pryskyřice a organická barviva, pigmenty a polotovary). Tam byla rizikem výrobna elektrolýzy se rtutí. Zatopeno bylo zhruba pět procent areálu chemičky, ale k zatopení výrobny elektrolýzy nedošlo

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE NEUMĚTELY. Zpracoval : Obecní úřad Neumětely

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE NEUMĚTELY. Zpracoval : Obecní úřad Neumětely POVODŇOVÝ PLÁN OBCE NEUMĚTELY Zpracoval : Obecní úřad Neumětely Datum zpracování : 30.8.2013 Schválil: Luděk Kuniak v.r. Projednáno Zastupitelstvem obce Neumětely dne 4.10.2013 Seznam členů povodňové komise

Více

Povodně na území Česka

Povodně na území Česka Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Povodně na území Česka Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Zpracováno na

Více

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 78 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:30 VÝSTRAHA ČHMÚ

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 78 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:30 VÝSTRAHA ČHMÚ Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 78 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 8. 6. 2013, 18:30 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/53

Více

OBCE D R A Ž I Č K Y

OBCE D R A Ž I Č K Y POVODŇOVÝ PLÁN OBCE D R A Ž I Č K Y Schválil: MěÚ Tábor odbor životního prostředí Datum: Revize povodňového plánu:... 1 x za rok Revize povodňového plánu:... Revize povodňového plánu:... Revize povodňového

Více

Ochrana před povodněmi

Ochrana před povodněmi Ochrana před povodněmi Ochrana před povodněmi Povinnosti Povodňového orgánu obce Základní předpis Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon

Více

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 8. 6. 2013, 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/53

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ

OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ Povodňové orgány Povodňové orgány v období mimo povodeň ( 77 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)) orgány obcí orgány obcí s

Více

6 Hydrologická hlásná služba

6 Hydrologická hlásná služba 6 Hydrologická hlásná služba Hlásnou síť hydrologických stanic předpovědní povodňové služby, která slouží k operativnímu sledování odtokové situace, tvoří na území republiky zhruba 200 základních profilů

Více

Povodně z hlediska vodního zákona Povinnosti povodňových orgánů. Školení povodňových orgánů obcí

Povodně z hlediska vodního zákona Povinnosti povodňových orgánů. Školení povodňových orgánů obcí Povodně z hlediska vodního zákona Povinnosti povodňových orgánů Školení povodňových orgánů obcí 9.5.2018 Hana Zahradníková, KÚ - OZZL Povodně byly, jsou a budou Největší povodně v některých hlásných profilech

Více

1. Činnost předsedy PK Města Nové Město na Moravě za povodně řídí činnost PK

1. Činnost předsedy PK Města Nové Město na Moravě za povodně řídí činnost PK Pokud starosta obce - předseda povodňové komise správního obvodu ORP Nové Město na Moravě a zároveň předseda povodňové komise Města Nové Město na Moravě rozhodne o spojeném zasedání obou PK a společné

Více

OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ

OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ Povodňové orgány Povodňové orgány v období mimo povodeň ( 77 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)) -obcí orgány -orgány obcí

Více

4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ

4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ 4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Tato část projektu se zabývala vyhodnocením dob opakování kulminačních (maximálních) průtoků a objemů povodňových vln, které se vyskytly v průběhu srpnové povodně 2002. Dalším

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

Činnost povodňových orgánů obcí a ORP

Činnost povodňových orgánů obcí a ORP Činnost povodňových orgánů obcí a ORP Ing. Josef Reidinger Ministerstvo životního prostředí Tel.: 267 122 998 E-mail: reidinger@mzp.cz Ochrana před povodněmi Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých

Více

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 9. 6. 2013, 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/54

Více

VOP DOLNÍ BOUSOV spol. s r. o. Michal Školník Vladimír Mrkvička

VOP DOLNÍ BOUSOV spol. s r. o. Michal Školník Vladimír Mrkvička VOP Dolní Bousov, spol. s.r.o., Tovární 785 294 04 Dolní Bousov Tel./fax: 326 396 250, mobil: +420 603 261 191 E-mail: vop@vop-db.cz, webové stránky: www.vop-db.cz IČO: 62959531, DIČ: CZ62959531 VOP DOLNÍ

Více

Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany taktické postupy zásahu

Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany taktické postupy zásahu Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany taktické postupy zásahu Název: Činnost jednotek při povodni Metodický list číslo

Více

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Centrální předpovědní pracoviště Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 Datum: 18. května 2010 Synoptickou příčinou povodní byla tlaková níže, která postoupila

Více

Povodňová situace 09.01.2015 Zpráva o povodni 08 / 2014. datum zpracování 04/2015

Povodňová situace 09.01.2015 Zpráva o povodni 08 / 2014. datum zpracování 04/2015 Povodňová situace 09.01.2015 Zpráva o povodni 08 / 2014 datum zpracování 04/2015 A. ÚVOD... 4 B. HYDROMETEOROLOGICKÁ SITUACE... 4 B.1. Meteorologická situace... 5 B.1.1. Předpokládaný vývoj hydrometeorologické

Více

4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ

4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ 4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ Manuální hydrologické předpovědi jsou tradičním produktem předpovědní povodňové služby ČHMÚ. Po zavedení hydrologických modelů jsou nyní vydávány pro

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Ochrana před negativními účinky vod

Ochrana před negativními účinky vod Mořské a vodní právo Ochrana před negativními účinky vod Michal Sobotka Katedra práva životního prostředí 2012/2013 Přednáška č. 10 Negativní účinky vod Povodně Vodní eroze (zdravotní rizika) Povodeň Dočasné

Více

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 84 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:00 VÝSTRAHA ČHMÚ

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 84 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:00 VÝSTRAHA ČHMÚ Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 84 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 9. 6. 2013, 18:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/54

Více

POVODŇOVÁ OCHRANA nová legislativa. Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi odbor ochrany vod

POVODŇOVÁ OCHRANA nová legislativa. Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi odbor ochrany vod POVODŇOVÁ OCHRANA nová legislativa Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi odbor ochrany vod Podněty k novele vodního zákona č. 150/2010 Sb. zkušenosti s aplikací stávající legislativy

Více

8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní

8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8.1 Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Výskyt velkých a ničivých povodní je u nás velmi nepravidelný. Podle historických

Více

Ochranná funkce významných vodních děl Funkce za povodně Zvýšení ochranné funkce Vltavské kaskády TOMÁŠ KENDÍK Povodí Vltavy, státní podnik

Ochranná funkce významných vodních děl Funkce za povodně Zvýšení ochranné funkce Vltavské kaskády TOMÁŠ KENDÍK Povodí Vltavy, státní podnik Ochranná funkce významných vodních děl Funkce za povodně Zvýšení ochranné funkce Vltavské kaskády TOMÁŠ KENDÍK Povodí Vltavy, státní podnik Praha, 16.10.2014 Seminář Vyhodnocení povodní v červnu 2013 Vliv

Více

Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013

Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013 Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013 Pavla Štěpánková Praha, 16. 10. 2014 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111, Pobočka

Více

Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje

Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje Činnost jednotek požární ochrany při povodních plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje 1 Bezpečnost komplexně Úkolem vlády ČR a orgánů všech územních samosprávných celků

Více

6.9. Povodeň v červenci 1997

6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9.1Meteorologické příčiny povodně Začátek července byl ve znamení uzavřené tlakové výše se středem nad britskými ostrovy s postupným přesunem brázdy do oblasti západně od

Více

5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Vyhodnocení předpovědí Obr Obr Obr. 5.38

5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Vyhodnocení předpovědí Obr Obr Obr. 5.38 5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Regionální předpovědní pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává předpovědi pro povodí Vltavy po vodní dílo Orlík, tedy povodí Vltavy, Lužnice a Otavy.

Více

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D. Příčiny a průběh povodní v červnu 2013 Ing. Petr Šercl, Ph.D. Úvod Povodně v průběhu června 2013 byly způsobeny třemi epizodami významných srážek, přičemž u prvních dvou epizod byla velikost odtoku značně

Více

Vodohospodářské stavby BS001 Rybníky a účelové nádrže, ochrana před povodněmi

Vodohospodářské stavby BS001 Rybníky a účelové nádrže, ochrana před povodněmi Vodohospodářské stavby BS001 Rybníky a účelové nádrže, ochrana před povodněmi CZ.1.07/2.2.00/15.0426 Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství Harmonogram přednášek 1. Úvod

Více

Role státních podniků Povodí při zvládání povodní Ing. Jana Kadeřábková, Brno

Role státních podniků Povodí při zvládání povodní Ing. Jana Kadeřábková, Brno Ing. Jana Kadeřábková, Brno kaderabkova.jk@seznam.cz Hlavní evropské rozvodnice dělí hydrologicky územíčeské republiky na tři hlavní povodířek Labe, Odry a Moravy národníčásti mezinárodních oblastí povodí

Více

Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň

Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň 18.2.2015 Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň 18.2.2015 Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň Osnova: - Povodeň - Vodohospodářský dispečink

Více

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016?

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? V našich geografických podmínkách nelze spolehlivě predikovat vznik sucha v horizontu několika týdnů či měsíců. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem

Více

KOLIK JE KDE DEŠŤOVÉ VODY

KOLIK JE KDE DEŠŤOVÉ VODY SRÁŽKY PRECIPITATION PRŮMĚRNÝ ÚHRN SRÁŽEK AVERAGE PRECIPITATION TOTAL INTENZITA SRÁŽEK PRECIPITATION INTENSITY KONDENZAČNÍ JÁDRA CONDENSATION NUCLEI SNĚHOVÁ VLOČKA SNOWFLAKE SRÁŽKOVÝ STÍN RAIN SHADOW 34

Více

Foto: Povodeň 2006, Loštice Třebůvka. A.VĚCNÁ ČÁST Struktura řízení, stupně povodňové aktivity

Foto: Povodeň 2006, Loštice Třebůvka. A.VĚCNÁ ČÁST Struktura řízení, stupně povodňové aktivity Foto: Povodeň 2006, Loštice Třebůvka A.VĚCNÁ ČÁST Struktura řízení, stupně povodňové aktivity Obsah: Struktura řízení ochrany před povodněmi... 3 Vyhlašování stupňů povodňové aktivity podle dešťových srážek...

Více

Praktické zkušenosti z povodní ve Valašském Meziříčí. zpracoval: Mgr. Václav Chajdrna

Praktické zkušenosti z povodní ve Valašském Meziříčí. zpracoval: Mgr. Václav Chajdrna Město Město Valašské Meziříčí Praktické zkušenosti z povodní ve Valašském Meziříčí zpracoval: Mgr. Václav Chajdrna Obyvatelé České republiky se prakticky seznámili s povodněmi v červenci 1997, kdy zasáhly

Více

POVODNĚ V ČERVNU 2013

POVODNĚ V ČERVNU 2013 POVODNĚ V ČERVNU 2013 SKLADBA PROJEKTU Příčiny a hydrologický průběh povodní 1.1 Meteorologické příčiny povodní ČHMÚ 1.2 Hydrologické vyhodnocení povodní ČHMÚ (ČVUT FS, DHI) 1.3 Analýza antropogenního

Více

Hydrologická situace na tocích ORP

Hydrologická situace na tocích ORP Hydrologická situace na tocích ORP Magistrát města Olomouce Odbor ochrany 28.2.2012 Informace k hydrometeorologické situaci na území ORP a města Olomouce v období 29.2. - 1.3.2012 Vlivem oteplení během

Více

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ Ing. Petra Najmanová pracoviště chemické služby, odbor IZS a výkonu služby, MV-GŘ HZS ČR Seminář Znečištění podzemních a povrchových vod riziko

Více

PLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE

PLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE PLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE při vzniku mimořádné události a vyhlášení krizových stavů 1.2 Zdroje rizik a analýza ohrožení 1.2.1 Průmyslové havárie, únik nebezpečné látky Na území obce Oznice se nenacházejí

Více

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 97 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 97 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 97 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 11. 6. 2013, 09:00 Aktuální výstrahy ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo:

Více

Hydrologické poměry ČR

Hydrologické poměry ČR Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí

Více

Informační zpráva č. 18

Informační zpráva č. 18 Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 3178/8 150 00 Praha 5 - Smíchov www.pvl.cz Vodohospodářské info: www.voda.gov.cz Vodohospodářský dispečink tel.:257 329 425, 724 067 719 fax.: 257 326 310 e-mail:dispecink@pvl.cz

Více

Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány

Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány 3. PŘEHLED HLÁSNÝCH PROFILŮ B C B 3.1. Stupně povodňové aktivity (SPA) / 70 čl.2 zákona 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů/ Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí.

Více

Ministerstvo zemědělství a financování protipovodňové ochrany. V Praze dne

Ministerstvo zemědělství a financování protipovodňové ochrany. V Praze dne Ministerstvo zemědělství a financování protipovodňové ochrany V Praze dne 29. 10. 1913 Povodně v letech 1997 2013 z hlediska počtu ztrát na lidských životech a výše povodňových škod Povodňová situace [rok]

Více

Opatření k ochraně před povodněmi

Opatření k ochraně před povodněmi Opatření k ochraně před povodněmi Z pohledu správce inženýrské sítě vodovody a kanalizace Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., Teplice, distribuční závod Liberec, by bylo velmi vhodné ohrázování ČOV

Více

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. OBEC Čím OKRES:Příbram

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. OBEC Čím OKRES:Příbram POVODŇOVÝ PLÁN OBCE OBEC OKRES:Příbram A) Věcná část 1/ Charakteristika území: se vyznačuje stabilním horninovým podložím bez evidovaných poddolovaných území a důlních děl. Vodní režim je poměrně vyrovnaný,

Více

foto: Povodeň 2006 Olomouc, Dolní Novosadská A.VĚCNÁ ČÁST IV. Monitoring vodních stavů

foto: Povodeň 2006 Olomouc, Dolní Novosadská A.VĚCNÁ ČÁST IV. Monitoring vodních stavů foto: Povodeň 2006 Olomouc, Dolní Novosadská A.VĚCNÁ ČÁST Obsah: Aktuální informace o odtokových poměrech na internetu:... 3 Presentace hlásné a předpovědní povodňové služby... 3 Hlásná povodňová služba...

Více

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace č. 5 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 08:00

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace č. 5 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 08:00 Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace č. 5 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 27. 6. 2013, 08:00 Aktuální výstrahy ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: IVNJ_2013/58

Více

Povodeň v srpnu 2002 zdroj poučení pro budoucí generace

Povodeň v srpnu 2002 zdroj poučení pro budoucí generace Konference k 1. výročí povodně 22 Praha 14. 15. srpna 212 Povodeň v srpnu 22 zdroj poučení pro budoucí generace Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav e-mail: kubat@chmi.cz Povodeň v srpnu 22 charakteristické

Více

1) Zpráva vydána dne: 28.08.2015 v 10.00 hod., hydrologická data k 28.8. 07.00 hod.

1) Zpráva vydána dne: 28.08.2015 v 10.00 hod., hydrologická data k 28.8. 07.00 hod. Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Vodohospodářský dispečink Tel.: 257 329 425 Fax: 257 326 310 GSM: 724 067 719 GSM: 724 602 947 (vedoucí VHD) www.pvl.cz dispecink@pvl.cz Informační

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

2 POVODNĚ 2013 krizová situace /vznik/

2 POVODNĚ 2013 krizová situace /vznik/ 1 Povodně 2013 2 POVODNĚ 2013 krizová situace /vznik/ Podle typologického rozdělení povodní patří povodně na přelomu května a června roku 2013 mezi letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními

Více

TECHNIK OCHRANY OBYVATELSTVA STUDIJNÍ MATERIÁL: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

TECHNIK OCHRANY OBYVATELSTVA STUDIJNÍ MATERIÁL: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ OBSAH 1 Krizové řízení... 2 2 Krizový plán hl. m. Prahy... 3 3 Havarijní plán hl. m. Prahy... 4 4 Vnější havarijní plány v hl. m. Praze... 5 5 Vnitřní havarijní plán... 6 6 Plán krizové připravenosti...

Více

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O POVODNI V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY POVODEŇ KVĚTEN Soutok Černé a Malše

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O POVODNI V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY POVODEŇ KVĚTEN Soutok Černé a Malše SOUHRNNÁ ZPRÁVA O POVODNI V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY POVODEŇ KVĚTEN 2010 Soutok Černé a Malše 14.5.2010 ČERVEN 2010 á á í í ě Á í Á í Ě Ň í á í á í áě č Ě á á áš í á í á á íě Souhrnná zpráva o povodni

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Ing. Iva Jelínková, Povodí Moravy, sap. Odborně o Brně Bytová výstavba a protipovodňová ochrana Brno 18. 10. 2017 Strana 2 Morava Olomouc červenec 1997 Strana 3 Svitava Brno - Komárov

Více

Úloha HZS při řešení povodní

Úloha HZS při řešení povodní Úloha HZS při řešení povodní 1. PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÁ SLUŽBA Službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí. - na základě smlouvy uzavřené mezi ČHMÚ (MZe) a GŘ HZS ČR

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT Rozpočtový výbor

EVROPSKÝ PARLAMENT Rozpočtový výbor EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Rozpočtový výbor 10.12.2014 2014/2161(BUD) NÁVRH ZPRÁVY o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 11

Více

5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody

5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody 5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém

Více

1) Zpráva vydána dne: 25.9.2015 v 10.00 hod., hydrologická data k 25.9. 07.00 hod.

1) Zpráva vydána dne: 25.9.2015 v 10.00 hod., hydrologická data k 25.9. 07.00 hod. Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Vodohospodářský dispečink Tel.: 257 329 425 Fax: 257 326 310 GSM: 724 067 719 GSM: 724 602 947 (vedoucí VHD) www.pvl.cz dispecink@pvl.cz Informační

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM, VÝZNAM A ÚKOLY doc. Ing. Josef Kellner, CSc. josef.kellner@unob.cz, telefon: 973 44 36 65 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013 MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné

Více

Obr. 6.5 Výskyt a extremita zimních povodní (v období ) na Vltavě v Praze ve vztahu ke kalendářnímu období

Obr. 6.5 Výskyt a extremita zimních povodní (v období ) na Vltavě v Praze ve vztahu ke kalendářnímu období Obr. 6.5 Výskyt a extremita zimních povodní (v období 1851 2006) na Vltavě v Praze ve vztahu ke kalendářnímu období Obr. 6.6 Vývoj zásoby vody ve sněhu v povodí Labe a Jizery v zimách 1999/2000, 2004/2005

Více

CS04 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

CS04 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) CS04 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) Cíle ochrany před povodněmi 63: Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti

Více

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) CS004 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) Cíle ochrany před povodněmi 63: Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY

POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s povrchem ČR. POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY přirozené hranice ČR tvoří většinou hory, na jihu pak řeka střed

Více

režimu vodního toku, (2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky pozdějších předpisů.

režimu vodního toku, (2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky pozdějších předpisů. Strana 2645 252 VYHLÁŠKA ze dne 2. srpna 2013 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

Více

JIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

JIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE JIHOČESKÝ KRAJ KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE DOKLADOVÁ ČÁST LISTOPAD 2007 1 Identifikační list Akce: Koncepce ochrany před povodněmi na území Jihočeského kraje Objednatel:

Více

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 1. Plán krizové připravenosti je: 1) plánem krizových opatření obcí nebo právnických a podnikajících fyzických osob, kterým to uložil příslušný zpracovatel

Více

Vyjádření k povodňové situaci v obci Běloky, zápis ze setkání

Vyjádření k povodňové situaci v obci Běloky, zápis ze setkání Vyjádření k povodňové situaci v obci Běloky, zápis ze setkání 26.6.2015 Přítomní: Ing. Jaroslav Cejnar, starosta obce Běloky Ing. Jan Papež, firma Koordinace Bc. Tomáš Barth, firma Koordinace Průběh setkání:

Více

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006 Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na

Více

Obr Průběh povodňové vlny na Dyji nad a pod nádrží Vranov

Obr Průběh povodňové vlny na Dyji nad a pod nádrží Vranov Obr. 4.46 Průběh povodňové vlny na Dyji nad a pod nádrží Vranov Obr. 4.47 Vývoj povodňové vlny na středním a dolním toku Dyje B57 5 BILANČNÍ POSOUZENÍ PROTEKLÉHO OBJEMU, OBJEMU VODY ZE SRÁŽEK A TÁNÍ SNĚHOVÉ

Více

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. Okres: Jičín. Obec : CEREKVICE NAD BYSTŘICÍ. Vodní tok : Bystřice. správce: Povodí Labe, a.s. Hradec Králové

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. Okres: Jičín. Obec : CEREKVICE NAD BYSTŘICÍ. Vodní tok : Bystřice. správce: Povodí Labe, a.s. Hradec Králové POVODŇOVÝ PLÁN OBCE Obec : CEREKVICE NAD BYSTŘICÍ Okres: Jičín Vodní tok : Bystřice správce: Povodí Labe, a.s. Hradec Králové Vypracoval : Milan Tobolka datum: 28.05.204 Schválil : Zastupitelstvo obce

Více

Vztah povodňových orgánů a orgánů krizového řízení (posouzení kompetencí, vztahy na nižších úrovní)

Vztah povodňových orgánů a orgánů krizového řízení (posouzení kompetencí, vztahy na nižších úrovní) Vztah povodňových orgánů a orgánů krizového řízení (posouzení kompetencí, vztahy na nižších úrovní) Ing. Josef Reidinger oddělení ochrany před povodněmi odbor ochrany vod MŽP josef.reidinger@mzp.cz Uložený

Více

Povodeň na jaře 2006 & Předpovědní povodňová služba ČHMÚ

Povodeň na jaře 2006 & Předpovědní povodňová služba ČHMÚ Český národní výbor pro omezování katastrof ČHMÚ, Praha, 28.2. 2007 Povodeň na jaře 2006 & Předpovědní povodňová služba ČHMÚ RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. Oddělení hydrologických předpovědí Centrální předpovědní

Více

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE MOHELNICE NAD JIZEROU. Obsah: Věcná část Hydrologické údaje Organizační část Operativní část

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE MOHELNICE NAD JIZEROU. Obsah: Věcná část Hydrologické údaje Organizační část Operativní část POVODŇOVÝ PLÁN OBCE MOHELNICE NAD JIZEROU Obsah: Věcná část Hydrologické údaje Organizační část Operativní část 1 A. Věcná část Úvod: Povodňový plán je souhrn organizačních a technických opatření, potřebných

Více

ROZMARY POČASÍ V TRNOVÉ A OKOLÍ OD ROKU 1917

ROZMARY POČASÍ V TRNOVÉ A OKOLÍ OD ROKU 1917 ROZMARY POČASÍ V TRNOVÉ A OKOLÍ OD ROKU 1917 (vypsáno z trnovské a krašovické kroniky) 1917 - zima v tomto roce byla velice krutá, mrazy až -28 C. 9. března napadlý sníh znemožnil dětem jít do školy 1924

Více

Ochrana před povodněmi

Ochrana před povodněmi Činnost povodňových orgánů, základní ustanovení k ochraně před povodněmi Ing. Helena Skálová Ministerstvo životního prostředí Tel.: 267 122 853 E-mail: helena.skalova@mzp.cz Ochrana před povodněmi HLAVA

Více

P O V O D Ň O V Ý P L Á N KLADRUBY

P O V O D Ň O V Ý P L Á N KLADRUBY Městský úřad Kladruby Náměstí Republiky 89 349 61 Kladruby P O V O D Ň O V Ý P L Á N KLADRUBY Zpracován dne: Schválil: Projednáno radou města dne: Projednáno zastupitelstvem města dne: - 2 - Povodňový

Více

Krizová a ostatní legislativa

Krizová a ostatní legislativa Krizová a ostatní legislativa ÚSTAVNÍ ZÁKONY Ústava, jako vrchol soustavy právních norem je považována za základní zákon. Ústavní zákony upravují stejnou oblast jako samotná ústava, doplňují ji, mění a

Více

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. Bystrý. Město: MILETÍN. Obecní úřad obce s rozšířenou působností: HOŘICE. VZ správa Jičín

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. Bystrý. Město: MILETÍN. Obecní úřad obce s rozšířenou působností: HOŘICE. VZ správa Jičín POVODŇOVÝ PLÁN OBCE Město: MILETÍN Obecní úřad obce s rozšířenou působností: HOŘICE Vodní tok:bystřice Bystrý správce: POVODÍ LABE a.s HK VZ správa Jičín Vypracoval: Bc. Nosek Miroslav datum: 9.ledna 2007

Více

Ochrana před povodněmi a povodňové orgány obcí. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství

Ochrana před povodněmi a povodňové orgány obcí. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství Ochrana před povodněmi a povodňové orgány obcí Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství Ochrana před povodněmi Upravuje ji Hlava IX, ustanovení

Více

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace č. 3 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 13:00

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace č. 3 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 13:00 Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace č. 3 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 26. 6. 2013, 13:00 Aktuální výstrahy ČHMÚ VÝSTRAHA ČHMÚ Číslo: PVI_2013/66 Vydaná: středa 26.06.2013

Více

Srážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy

Srážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy Srážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy Vždy platí základní bilance P G Q ET G S in out Jednotlivé složky bilance nejsou konstantní v čase Obecně se jedná o jakýkoli

Více

Odvětví (úsek): krizové řízení

Odvětví (úsek): krizové řízení čá 3/2011 VVpOK METODICKÝ POKYN Ministerstva zemědělství č. j. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. 5. 2011 k zajištění jednotného postupu orgánů krajů, hlavního města Prahy, orgánů obcí a městských částí

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější jsou: - státní vlajka - státní znak /malý a velký/ - státní hymna

ČESKÁ REPUBLIKA. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější jsou: - státní vlajka - státní znak /malý a velký/ - státní hymna ČESKÁ REPUBLIKA Vznikla 1. ledna 1993 poté, co se Československá republika rozdělila na dva samostatné státy Českou republiku a Slovenskou republiku. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější

Více

Statut Povodňové komise Ústeckého kraje

Statut Povodňové komise Ústeckého kraje . Statut Povodňové komise Ústeckého kraje Článek 1 Úvodní ustanovení Povodňová komise Ústeckého kraje (dále jen Komise ) je stálým pracovním orgánem kraje, který ji zřizuje podle ust. 80 zákona č. 254/2001

Více

Hydrologie a pedologie

Hydrologie a pedologie Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení

Více

Krizové řízení v obci Písty

Krizové řízení v obci Písty Krizové řízení v obci Písty Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace čí jiné instituce, které mají zájem na svém rozvoji. Jeho cílem je předcházet vzniku možných kritických situací,

Více

Na květen je sucho extrémní

Na květen je sucho extrémní 14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen

Více

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb.

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. 239/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ

Více

3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997

3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997 3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Ing. Jaroslava Votrubová, Ing. Jan Brabec Útvar podzemních a povrchových vod Povodí Vltavy, státní podnik Pozorování vodních stavů Počátky pozorování

Více

POVODEŇ V PRAZE 2002 opatření před, během a po povodni

POVODEŇ V PRAZE 2002 opatření před, během a po povodni POVODEŇ V PRAZE 2002 opatření před, během a po povodni Odbor bezpečnosti a krizového řízení MHMP Ing. Rostislav Guth vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva Největší povodně v Praze do katastrofální povodně

Více

Mimořádné zprávy CPP pro Ústřední krizový štáb

Mimořádné zprávy CPP pro Ústřední krizový štáb Mimořádné zprávy CPP pro Ústřední krizový štáb 129 130 Český hydrometeorologický Ústav Praha - Komořany předpovědní povodňové služby ČHMU pro Ústřední krizový štáb Meteorologická situace a předpověď: Zataženo

Více