Z apado ˇcesk a univerzita v Plzni Fakulta pedagogick a Diserta ˇcn ı pr ace 2012 Mgr. Martina Sp ˇev a ˇckov a

Transkript

1 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Disertační práce 2012 Mgr. Martina Spěváčková

2 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Disertační práce SYNONYMIE VE VYJADŘOVÁNÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍ ŠKOLY Mgr. Martina Spěváčková Plzeň 2012

3 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. V Rokycanech, 15. února

4 Poděkování Ráda bych poděkovala paní PhDr. Evě Pasáčkové, CSc. za laskavý přístup, vstřícnost a cenné rady, kterých se mi od ní v průběhu psaní disertační práce dostalo.

5 OBSAH 1 Úvod 7 2 Zkoumaný materiál, postup a metody práce 9 3 Teoretická východiska Slovo, lexikální význam a jeho složky významová složka nocionální a pragmatická Přístupy ke zkoumání slovní zásoby, vztahy lexikálních jednotek Významový vztah synonymický Synonymická řada a její členy Typy synonym Synonyma z hlediska stylistiky Synonyma amplifikační Synonyma kontextově situační Stylové funkce synonymních lexémů Formální stránka synonym Synonyma slovotvorná Synonymní spojení slov Synonymické slovníky a tezaury Teoretické poznatky o vyjadřování žáků základní školy Vyjadřovací schopnosti pubescentů z hlediska ontogenetického Odborné lingvistické a didaktické studie a články věnované problematice vyjadřování pubescentů Klíčové kompetence, očekávané výstupy Problematika synonymie v učebnicích českého jazyka se zaměřením na metody cvičné Synonyma v kontextu žákovských projevů Synonymické řady nadindividuální Substantiva Adjektiva Verba Adverbia Partikule Shrnutí Typy synonym

6 5.2.1 Synonyma se stejnou významovou složkou nocionální, oblast kontextového užití stejná Synonyma se stejnou významovou složkou nocionální, oblast kontextového užití zčásti odlišná Synonyma ideografická Synonyma částečná Synonyma okrajová Synonymní výrazy příznakové Synonymní výrazy se stylovým příznakem Synonymní výrazy s příznakem expresivity Shrnutí Synonyma amplifikační Amplifikační synonyma se shodným významem Amplifikační synonyma s částečně odlišným významem Shrnutí Synonyma kontextově situační Kontextově situační synonyma s nestejným rozsahem významu Kontextově situační synonyma s odlišným významem Kontextově situační propria Shrnutí Synonyma slovotvorná Substantiva Slovesa Adverbia Shrnutí Synonymická slovní spojení Sdružená pojmenování Frazémy Významné skupiny slovních spojení Shrnutí Využité a nevyužité příležitosti nabízené synonymie Četnost výskytu členů synonymických řad Shrnutí Synonyma v kontextu žákovského projevu Synonymické řady individuální Synonymní výrazy užité v jednotlivých slohových pracích z hlediska frekvence

7 6.3 Synonymní výrazy užité v jednotlivých slohových pracích z hlediska stylové funkce Shrnutí Závěr Seznam užité literatury Seznam zkratek Abstract Přílohy Příloha 1 Abecední rejstřík užitých synonym Příloha 2 Frekvenční seznam užitých lexémů Příloha 3 Seznam užitých učebnic Příloha CD-ROM 6

8 1 ÚVOD Nedílnou souˇcástí lidského ˇzivota a mezilidských vztahů je komunikace. Témˇeˇr neustále komunikujeme s osobami ve svém okolí verbálnˇe i neverbálnˇe, vyuˇzíváme různé formy komunikace mluvené ˇci psané, soukromé nebo veˇrejné, pˇrímé ˇci nepˇrímé. Tak jako se liˇsí typy a způsoby komunikace, liˇsí se rovnˇeˇz úroveˇn jednotlivých komunikátů a s tím související bohatství slovníku komunikantů, coˇz je ovlivnˇeno mnoha vnitˇrními i vnˇejˇsími faktory (viz napˇr. M. Čechová, 2008, slohotvorní ˇcinitelé). Jedním z faktorů, majících vliv na kvalitu a výslednou podobu komunikátu, je bezesporu vˇek komunikantů. Ve své práci se soustˇredíme na komunikaˇcní dovednosti ˇzáků druhého stupnˇe základní ˇskoly. Abychom posoudili úroveˇn ˇzákovského vyjadˇrování, provedli jsme analýzu ˇzákovských kontrolních slohových prací. Psaní písemných slohových prací zaujímá ve výuce ˇceského jazyka významné místo, nebot hraje důleˇzitou roli pˇri rozvoji jazykových a komunikaˇcních kompetencí ˇzáků. Pˇríprava tˇechto prací je nároˇcná nejen pro ˇzáky, ale také pro uˇcitele. Lze ji rozdˇelit do nˇekolika fází (napˇr. K. Šebesta, 2005), kterým vˇsak mnohdy ve vyuˇcovacím procesu není vˇenována rovnomˇerná pozornost (tamtéˇz). Pˇríˇcinou můˇze být nedostatek ˇcasu, ale také nedbalost uˇcitele, který nˇekteré fáze podcení. Nedostateˇcná propracovanost jednotlivých fází pˇrípravy můˇze mít negativní vliv na kvalitu výsledných komunikátů. Není v naˇsich moˇznostech posoudit, ve kterých pˇrípadech byla pˇrípravˇe slohové práce vˇenována dostateˇcná pozornost a kdy byla pˇríprava nˇejakým způsobem podcenˇena, cílem naˇsí práce je zjistit, zda ˇzáci základní ˇskoly dovedou ve svých písemných slohových pracích vhodnˇe a funkˇcnˇe vyuˇzívat lexikálních prostˇredků. Se zˇretelem k rozmanitosti systémových významových vztahů paradigmatických i syntagmatických jsme svá zkoumání omezili pouze na paradigmatický vztah synonymie. Škola uˇcí o synonymii, avˇsak hlavním vyuˇcovacím cílem nejsou znalosti o synonymii, nýbrˇz komunikaˇcní kompetence, jejíˇz souˇcástí je bezesporu dovednost uˇzívat synonymních výrazů v jazykových projevech. Proto jsme si poloˇzili otázku, zda ˇzáci základní ˇskoly dovedou skuteˇcnˇe funkˇcnˇe uˇzívat synonym. A jaká je jejich dovednost vyuˇzívat synonymních lexikálních prostˇredků, které jsou jim nabízeny lexikálním systémem ˇceského jazyka? Dále nás zajímá, zda se nˇejakým způsobem liˇsí dovednosti různˇe starých dˇetí neboli zda s postupujícím vˇekem u ˇzáků dochází ke zlepˇsení, které lze vzhledem k působení ˇskoly pˇredpokládat. Jedním z důvodů, jeˇz nás vedly k volbˇe tohoto tématu, byly výsledky vlastních pˇredchozích výzkumů. Provedli jsme dvˇe sondy týkající se problematiky synonymie ve vyjadˇrování ˇzáků základní ˇskoly. V prvním pˇrípadˇe (Kyselová, 2007) jsme porovnávali znalosti a dovednosti ˇzáků niˇzˇsího gymnázia a druhého stupnˇe základní ˇskoly. Vˇsem sledovaným ˇzákům (31 ˇzáků gymnázia a 28 ˇzáků základní ˇskoly) byl zadán anonymní test. Snaˇzili jsme se postihnout, zda ˇzáci dovedou rozliˇsovat synonyma, vˇcetnˇe synonym 7

9 ˇcásteˇcných. Respondenti mˇeli nahrazovat vybraná slova synonymními výrazy, tvoˇrit synonymické ˇrady, rozliˇsovat synonymní výrazy neutrální a citovˇe zabarvené a pˇredem daná synonyma vhodnˇe uˇzívat ve vˇetách. Získané výsledky ukázaly, ˇze ˇzákům ˇcinilo potíˇze zejména rozliˇsování synonym ˇcásteˇcných, ˇcasto nebyli schopni vhodnˇe uˇzívat synonym ve vztahu k cíli vyjádˇrení a nedokázali rozliˇsit výrazy, které lze uˇzít v oficiálním a v neoficiálním projevu. Jako vcelku bezproblémové se ukázalo tvoˇrení synonymických ˇrad. Zjiˇstˇené výsledky rovnˇeˇz ukázaly na rozdíly v dovednostech gymnazistů a ˇzáků základní ˇskoly ve prospˇech první skupiny. Ve druhé sondˇe (Kyselová, 2011) jsme sledovali synonymii sloves ˇreˇcové ˇcinnosti ve vyjadˇrování ˇzáků ˇsestého roˇcníku základní ˇskoly. Snaˇzili jsme se porovnat ˇzákovské znalosti o synonymii (opˇet formou zkuˇsebního testu zadaného patnácti ˇzákům) a dovednost ˇzáků uˇzívat synonym v písemných slohových pracích (rozborem uˇzití sloves ˇreˇcové ˇcinnosti v padesáti ˇzákovských pracích). Toto zkoumání zamˇeˇrené na synonymii omezené skupiny lexikálních jednotek ukázalo na konkrétní pˇríklad vyjadˇrovací chudoby. Žáci ve svých komunikátech synonymii jazykového systému nejen nevyuˇzívají, ale potíˇze jim ˇciní také práce se synonymy pˇredem danými. Také v odborné literatuˇre se v souˇcasné dobˇe velmi ˇcasto setkáváme s názory odborníků na vyjadˇrovací úroveˇn ˇzáků. Vˇetˇsinou je zdůrazˇnováno, ˇze úroveˇn vyjadˇrování ˇzáků nejen základní ˇskoly, ale i gymnazistů je nízká. Nejˇcastˇeji se hovoˇrí o nízké slovní zásobˇe ˇzáků a o stylistických nedostatcích majících vliv na kultivovanost jazykového projevu. Za kultivovaný jazykový projev povaˇzujeme takový, který vzhledem ke své funkci vhodnˇe vyuˇzívá jazykových prostˇredků nabízených lexikálním systémem. V souladu s názory v odborné literatuˇre a s vlastními zkuˇsenostmi z pedagogické praxe pˇredpokládáme, ˇze funkˇcní uˇzívání synonymních výrazů ˇciní ˇzákům znaˇcné potíˇze. Domníváme se také, ˇze ˇzákovské projevy jsou po stylistické stránce ploché a ˇze se v nich ˇcasto opakují stejná slova. Pro svůj výzkum jsme formulovali tuto základní hypotézu: Potenciální synonymie bude v ˇzákovských pracích realizována minimálnˇe neboli komunikaˇcní dovednost není v tomto ohledu naplˇnována. Dále jsme pˇredpokládali: relativnˇe ˇcastý výskyt i funkˇcní vyuˇzití pˇríznakových lexémů, rozdíl v míˇre zastoupení synonymie jednotlivých slovních druhů a sémantických skupin, rozdíl v kvantitˇe i kvalitˇe vyuˇzívání synonym různˇe starými ˇzáky. 8

10 2 ZKOUMANÝ MATERIÁL, POSTUP A METODY PRÁCE Zkoumaný materiál je tvoˇren ˇsedesáti kontrolními slohovými pracemi ˇzáků ˇsestých aˇz devátých tˇríd tˇrí různých základních ˇskol. Výbˇer zkoumaných slohových prací byl víceménˇe náhodný. Psaní kontrolních prací ve vˇsech pˇrípadech pˇredcházela hodinová pˇríprava. Jedná se proto o komunikáty pˇripravené, ovˇsem ne s ohledem na synonymii jazykových prostˇredků. O skuteˇcnosti, ˇze komunikáty budou podrobeny analýze, ˇzáci nevˇedˇeli. Témata slohových prací se neshodují, slohovým útvarem bylo vypravování u mladˇsích ˇzáků (6. 7. roˇcník) a úvaha u starˇsích (8. 9. roˇcník). Průmˇerný rozsah jedné slohové práce je 118 zkoumaných slov. Hlavním cílem naˇsí práce bylo zjistit, jaká je dovednost ˇzáků vyuˇzívat ve vlastních písemných projevech synonymních výrazů, proto byla veˇskerá analýza podˇrízena tomu, do kterých synonymických vztahů lexikální jednotky vstupují. Ke zkoumání jsme pˇristupovali ze dvou hledisek. Zkoumali jsme jednak vyuˇzití synonymních lexémů ve vˇsech zkoumaných komunikátech, tzn. vyuˇzití synonymních lexémů tzv. obecným ˇzákem, jednak vyuˇzití synonymních lexémů v komunikátech jednotlivých ˇzáků, v tom pˇrípadˇe hovoˇríme o tzv. individuálním ˇzáku. Důsledným rozborem sledovaných komunikátů jsme získali celkem 7071 dokladů substantiv, adjektiv, sloves, adverbií a ˇcástic 1. Rozdˇelujeme je podle vˇeku ˇzáků do materiálových souborů I (2185 lexémů), II (927 lexémů), III (978 lexémů) a IV (2981 lexémů) (6. 9. roˇcník). Získané lexémy jsme na základˇe konkrétních uˇzití pˇrevedli do základního tvaru, oznaˇcili jsme pˇrísluˇsnost ke slovnímu druhu, vyhledali jsme slovníkový význam, popˇr. jsme oznaˇcili stylový nebo expresivní pˇríznak, v pˇrípadech, kdy valence slova způsobuje zmˇenu lexikálního významu, jsme sledovali také jeho kolokabilitu. U kaˇzdého dokladu jsme zaznamenali identitu ˇzáka, tj. oznaˇcili jsme ˇcíslo ˇzáka, ˇskolu, tˇrídu a slohový útvar, v nˇemˇz je lexém zastoupen. Na základˇe slovníkového významu jsme u vˇsech získaných lexémů vyabstrahovali sémantické klasifikaˇcní rysy (sémy). Tato analýza nám dovolila rozliˇsit lexikální jednotky mající synonymum ve zkoumaném materiálu, lexikální jednotky mající synonymum v jazykovém systému, ale ve zkoumaném materiálu vztah synonymie není realizován, a lexikální jednotky, které v ˇceˇstinˇe do vztahů synonymie nevstupují vůbec (lexémy nesynonymní). Ze získaných synonymních výrazů jsme sestavili synonymické dvojice (ˇrady). Rozliˇsujeme synonymické ˇrady nadindividuální utvoˇrené na základˇe synonym doloˇzených v celém zkoumaném materiálu, tzn. ze synonym uˇzívaných tzv. obecným ˇzákem, a synonymické ˇrady individuální utvoˇrené na základˇe synonym zastoupených v komunikátech individuálních ˇzáků. 1 Pˇri svém zkoumání se zamˇeˇrujeme na autosémantika, pouze v odůvodnˇených pˇrípadech do rozboru zahrnujeme také ˇcástice. 9

11 Z pohledu obecného ˇzáka jsme pro zjiˇstˇení tzv. vyuˇzitých a nevyuˇzitých pˇríleˇzitostí nabízené synonymie porovnali získané synonymické ˇrady se synonymickými ˇradami, které jsou doloˇzeny v jazykovém systému ˇceˇstiny. Dalˇsím krokem bylo porovnání synonymických ˇrad doloˇzených v komunikátech různˇe starých ˇzáků. Chtˇeli jsme zjistit, zda se schopnost dˇetí pracovat se synonymy s postupujícím vˇekem zlepˇsuje. Údaje o zastoupení vyuˇzitých pˇríleˇzitostí jsme zpracovali statisticky. Kvantitativní výzkum jsme doplnili kvalitativním hodnocením opˇreným o frekvenci jednotlivých ˇclenů získaných synonymických ˇrad. Domníváme se totiˇz, ˇze omezujícím faktorem zjiˇstˇených výsledků o uplatnˇené synonymii můˇze být fakt vysoké míry opakování nˇekterých lexémů. Sestavili jsme proto frekvenˇcní seznam získaných synonym, z nˇehoˇz jsme vybrali soubor nejˇcastˇeji se opakujících lexémů. K tˇemto lexémům, které v tomto smyslu nazýváme základními 2, jsme ve zkoumaném materiálu dohledali vˇsechny jejich synonymní výrazy. Na základˇe analytického zhodnocení obsahu a rozsahu významu základních i synonymních výrazů jsme urˇcili skuteˇcnou frekvenci, s níˇz sledované lexikální jednotky vstupují do jednotlivých synonymických vztahů. Vytvoˇrili jsme abecední rejstˇrík vˇsech uˇzitých synonym. Jedná se v podstatˇe o slovník synonymických výrazů uˇzitých ve zkoumaných komunikátech. Tento rejstˇrík vypovídá o tom, které synonymní výrazy jsou ˇzáky základní ˇskoly vyuˇzívány, a můˇze se stát východiskem nejen pro dalˇsí zkoumání, ale také pro zpracování uˇciva o synonymii ve výuce ˇceského jazyka. Pˇri charakteristice synonym jsme zvláˇstní pozornost vˇenovali synonymním lexémům pˇríznakovým, zejména expresivním, synonymům amplifikaˇcním, kontextovˇe situaˇcním, slovotvorným a synonymním spojením slov. Pˇri zkoumání synonymie v projevech individuálních ˇzáků jsme se zamˇeˇrili na stylovou funkci uˇzitých synonym a na ˇcetnost jejich výskytu. Základními metodami uˇzitými pˇri naˇsem zkoumání byly metoda komponentové analýzy, konfrontaˇcní metoda, metoda distribuce a metoda lingvistické statistiky. Lexikální jednotky jsme tˇrídili podle slovního druhu a podle sémantické klasifikace lexému. Pˇri analýze lexikálních jednotek bylo důleˇzité kritérium paradigmatického vztahu synonymie, kritérium úplné a ˇcásteˇcné synonymie a kritérium pˇríznakovosti. Kritéria analýzy zkoumaného materiálu jsou tedy následující: (a) kritérium slovního druhu Rozhodli jsme se, ˇze nebudeme zkoumat vˇsechny lexémy zastoupené v ˇzákovských komunikátech, ale pouze zastoupená substantiva, adjektiva, slovesa, adverbia 2 Termín základní lexém neztotoˇzˇnujeme s termínem základové synonymum (viz dále), uˇzíváme jej pouze pro oznaˇcení nejˇcastˇeji se opakujících lexémů zkoumaného vzorku. 10

12 a nˇekteré ˇcástice 3. Vzhledem k tomu, ˇze zkoumáme, jak lexémy vstupují do synonymických vztahů, je v nˇekterých pˇrípadech pˇred kritériem morfologickým, popˇr. sémantickým, upˇrednostnˇeno kritérium syntaktické, tzn., ˇze nˇekteré lexikální jednotky zaˇrazujeme k jiným slovním druhům, neˇz ke kterým primárnˇe náleˇzí. Napˇr. hurá (nasedli do kočáru a hurá do vesnice) povaˇzujme za sloveso, z pekla (dneska budeme mít z pekla štěstí) za adjektivum. Výsledkem je, ˇze do synonymických ˇrad zaˇrazujeme také synonymní výrazy různé slovnˇedruhové platnosti (napˇr. brzy / brzo hned zanedlouho za chvíli) Rozliˇsujeme synonymní výrazy jednoslovné a víceslovné (slovní spojení), jeˇz dále dˇelíme na sdruˇzená pojmenování (velká voda, udělat oheň) a frazémy (zahřát u srdíčka, být radostí bez sebe). Slovní spojení zaˇrazujeme ke slovnímu druhu na základˇe slovnˇedruhové pˇrísluˇsnosti ˇrídícího ˇclenu (základní škola, dávat najevo), spojení substantiva s pˇredloˇzkou za slovní spojení nepovaˇzujeme (z pekla, s díky). Slovní spojení povaˇzujeme zpravidla za jeden doklad (dávat najevo, tělo bez duše, změnit se k lepšímu). Nˇekteré frazeologismy vˇsak vstupují do vztahu synonymie jako celek a zároveˇn jen nˇekterou svou ˇcástí. Zohledˇnujeme obˇe skuteˇcnosti (zahřát u srdíčka, 1. synonymum k výrazu potˇeˇsit, 2. srdíčko synonymum k výrazu srdce ). (b) kritérium uplatnˇení paradigmatického vztahu synonymie Na základˇe tohoto kritéria rozliˇsujeme lexikální jednotky nesynonymní, lexikální jednotky synonymní v lexikálním systému a synonymní ve zkoumaném materiálu. Pro zjiˇstˇení paradigmatického vztahu synonymie byla provedena důkladná analýza lexikálního významu zkoumaných lexémů. Metodou komponentové analýzy jsme vymezili nocionální a pragmatickou sloˇzku významu spolu s jejich sémy integraˇcními a diferenˇcními, podle nichˇz ˇradíme lexémy do synonymických ˇrad. Pˇri klasifikaci sloves se neˇrídíme pojetím J. Filipce (1961), který slovesa opaˇcných vidů důslednˇe oddˇeluje. V naˇsí práci rozliˇsujeme synonymní slovesa liˇsící se pouze videm, v takovém pˇrípadˇe je povaˇzujeme za jeden lexém (opéct / opékat), a slovesa, která se vedle vidu liˇsí také svým lexikálním významem (sedět posedět), jeˇz povaˇzujeme za lexémy dva. Valence slovesa je pro výzkum vztahů synonymie urˇcující pouze v pˇrípadˇe, vytváˇrí-li různé významy polysémního lexému. Napˇr. sloveso dát je zastoupeno 3 Do analyzovaného materiálu zaˇrazujeme jednak ˇcástice s vysokou frekvenci výskytu (už, také, ještě), jednak lexémy, které mají vedle slovnˇedruhové platnosti ˇcástice také platnost pˇríslovce (Nějací jsou hloupí, nějací zlobiví a jiní zase jsou až moc dokonalí / byli št astní, že mě zase vidí). Ostatní málo frekventované ˇcástice do zkoumaného materiálu nezaˇrazujeme. 11

13 ve dvou různých významech: dát (co komu) ve významu darovat (dát nˇekomu dar je moc milé) a dát si (co) ve významu dopˇrát si (dali jsme si peˇcené kuˇre). Zvláˇstní skupinu výrazů pˇredstavují vlastní jména, která mohou být zaˇrazena jak mezi lexémy synonymními, tak nesynonymními. Je-li v jednom komunikátu uˇzito více podob jednoho jména (Hana Hanka) nebo je-li uˇzita pouze domácká podoba (Denča, Míra) mající synonymní podobu v jazykovém systému, povaˇzujeme vlastní jména za synonymní. Za nesynonymní povaˇzujeme vlastní jména, která se ve zkoumaném materiálu vyskytují pouze jednou. Můˇze se jednat o jména nezdrobnˇelá nebo o pˇrezdívky (Albert Einstein, Lukáš, Piko). (c) kritérium sémantické klasifikace lexému Kritérium sémantické klasifikace lexému pˇredstavuje podpůrné kritérium pro zjiˇstˇení vztahu synonymie. Synonymní lexémy jsme rozdˇelili do významových skupin a v rámci tˇechto skupin jsme na základˇe shodujících se integraˇcních sémů utvoˇrili jednotlivé synonymické ˇrady. Kritéria tˇrídˇení jsme pˇrizpůsobili konkrétnímu materiálu a zvolili jsme urˇcitou kombinaci stanovení vlastních kritérií, kritérií stanovených J. Filipcem (1961) a kritérií uˇzitých pˇri tvorbˇe Tezauru jazyka ˇceského (2007), pˇrípadnˇe Hallerova Slovníku vˇecného a synonymického ( ). (d) kritérium úplné a ˇcásteˇcné synonymie, respektive dalˇsích typů synonym Na základˇe zjiˇstˇených integraˇcních a diferenˇcních sémů významů lexikálních jednotek rozliˇsujeme jednotlivé typy synonym: synonyma úplná, ˇcásteˇcná (ˇcást.), intenzifikaˇcní (intenz.), ideografická (ideogr.), okrajová (okraj.), synonyma amplifikaˇcní (ampl.) a kontextovˇe situaˇcní (kont. sit.). (e) kritérium pˇríznakovosti Je-li ve významu lexikální jednotky vedle významové sloˇzky nocionální obsaˇzena také významová sloˇzka pragmatická, rozliˇsujeme vedle bezpˇríznakových také lexikální jednotky pˇríznakové. Jedná se o lexikální jednotky s pˇríznakem expresivity (expr.), hovorovosti (hovor.) ˇci kniˇznosti (kniˇz.) nebo obecné ˇceˇstiny (ob.). 12

14 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Teoretickým východiskem naˇseho zkoumání byly pˇredevˇsím poznatky o lexikálním systému ˇceˇstiny, které uvádíme v kapitole 3. Vzhledem k tématu práce jsou pro nás důleˇzité také názory odborníků zabývajících se vyjadˇrovacími schopnostmi ˇzáků základní ˇskoly a výsledky jejich výzkumů. Zohledˇnujeme rovnˇeˇz aktuální poˇzadavky zpracované v Rámcovém vzdˇelávacím programu pro základní vzdˇelávání a zpracování problematiky synonymie v uˇcebnicích ˇceského jazyka. Toto vˇse shrnujeme v kapitole Slovo, lexikální význam a jeho sloˇzky významová sloˇzka nocionální a pragmatická Slovo je vˇseobecnˇe povaˇzováno za základní jazykovou jednotku, jejíˇz vymezení je vzhledem k významové, formální i funkˇcní rozmanitosti obtíˇzné. Aby bylo vymezení slova komplexní, je nutné brát zˇretel na celou ˇradu hledisek, jejichˇz platnost je do jisté míry omezena 4. Z toho důvodu se také charakteristiky a vymezení slova různých autorů liˇsí (srov. napˇr. Filipec, 1985, Čermák, 2010). Z hlediska sémantického je slovo lexikální jednotkou 5, která nese lexikální význam. Toto vymezení je opˇet do jisté míry omezené (srov. autosémantika a synsémantika). Zdůrazˇnována je dvojstránková (binární) povaha slova: spojení formy a obsahu (Hauser, 1980, s. 9), ne vˇzdy jde vˇsak o symetrický vztah. Jedné slovní formˇe můˇze odpovídat více lexikálních významů (homonymie, polysémie), nebo naopak k jednomu lexikálnímu významu se můˇze vztahovat nˇekolik slovních forem (synonymie). Důleˇzitými pojmy pojícími se s termínem význam jsou pojmy rozsah a obsah významu. Rozsahem významu rozumíme soubor tˇríd jevů, pˇríp. jednotlivin, které daný význam zahrnuje, obsah významu je tvoˇren souhrnem vˇsech sémů. Mezi rozsahem a obsahem významu existuje vztah nepˇrímé úmˇernosti, tzn., ˇze ˇcím ˇsirˇsí je obsah, tím uˇzˇsí je rozsah, a naopak (viz napˇr. Čechová, 2000). Lexikální význam lze charakterizovat jako jazykovˇe ztvárnˇený odraz objektivní skuteˇcnosti ve vˇedomí dané spoleˇcnosti (Hauser, 1980, s. 68). Pˇri vymezení lexikálního významu si musíme uvˇedomit, ˇze vedle základní významové sloˇzky nocionální, pojmové, v nˇem můˇze být zahrnuta téˇz sloˇzka pragmatická, jejíˇz souˇcástí jsou průvodní významy stylistické a expresivní, vyjadˇrující postoje mluvˇcích k pojmenovávané skuteˇcnosti. Obˇe tyto sloˇzky jsou tvoˇreny významovými prvky (sémy). V rámci významové sloˇzky nocionální rozliˇsujeme sémy generické (integraˇcní) a diferenˇcní, mající funkci identifikaˇcní 4 Srov. napˇr. hledisko fonetické a fonologické utváˇrenosti slova a hledisko grafiky slova. 5 Na rozdíl od slova, které je povaˇzováno za základní jazykovou jednotku, je lexikální jednotka (LJ, lexém) jazykovou jednotkou roviny lexikální. Lexikální jednotkou je slovo nebo slovní spojení, které nese jednotný lexikální význam (napˇr. základní škola) (srov. Filipec, 1985). 13

15 a diferenciaˇcní (Filipec, 1985). Na základˇe tˇechto sémantických klasifikaˇcních rysů lze rozliˇsit vztahy, do nichˇz lexikální jednotky vstupují (Nˇemec, 1996). Pro posuzování paradigmatického vztahu synonymie (viz dále) je důleˇzitý generický sém (sémy), na základˇe shody generických sémů lze lexikální jednotky hodnotit jako synonymní. Naopak diferenˇcní sémy významy lexikálních jednotek odliˇsují. Ve vydˇelování sémů dosud není shody (Filipec, 1985). V pojetí Praˇzské lingvistické ˇskoly je lexikální význam dán strukturou konstitutivních sémů (Nˇemec, 1996). Podle F. Čermáka (2010, s. 57) je podstatou metody vydˇelení jednotlivých sémů (komponentové analýzy), tj. metody rozkladu významu lexémů na sloˇzky, vystiˇzení významu výˇctem kontrastů daného lexému k jiným v daném rámci. S tímto pˇrístupem jsou vˇsak spojeny mnohé problémy, napˇr. nemoˇznost stanovení vˇsech potˇrebných sémantických rysů nebo skuteˇcnost, ˇze je moˇzné zachytit pouze objektivnˇe ovˇeˇritelné rysy, nikoliv nˇekteré rysy detailní ˇci specifické. Z tˇechto důvodů je obecná klasifikace sémů nemoˇzná. V souvislosti s významovou sloˇzkou pragmatickou je tˇreba vymezit termín pˇríznak. Jak uvádí M. Čechová (2008), nejznámˇejˇsí ˇceskoslovenské stylistické publikace ze let 20. století pojem pˇríznakovost nevymezovaly. M. Čechová (2008) rozumí pˇríznakem symptom, distinktivní, rozliˇsovací, charakteristický rys s urˇcitým významem, známka nˇeˇceho. Stylový pˇríznak je v dané etapˇe vývoje inherentním pˇríznakem jazykového prostˇredku a souvisí s pojmy stylová hodnota a stylová aktivnost výrazového prostˇredku (tamtéˇz). Stylová pˇríznakovost jazykového prostˇredku můˇze být relativnˇe stálá nebo závislá na kontextu. Chceme-li rozhodnout, zda se jedná o jazykový prostˇredek pˇríznakový, náleˇzící jen do omezeného okruhu textů, je tˇreba tak uˇcinit na pozadí prostˇredku stylovˇe bezpˇríznakového (neutrálního), který lze uˇzít v textech různých stylů (Encyklopedický slovník ˇceˇstiny, 2002, dále jen ESČ). Teprve srovnáním dvou jazykových prostˇredků je moˇzné urˇcit jejich pˇrípadnou pˇríznakovost. Na základˇe stylového pˇríznaku můˇzeme vymezit lexikální prostˇredky náleˇzící k různým stylovým vrstvám: archaismy, poetismy, lexikální prostˇredky kniˇzní, hovorové ˇci nespisovné. Stylový pˇríznak není pouze záleˇzitostí stylistickou, ale náleˇzí také do oblasti lexikologie, morfologie a fonetiky. Vedle stylového pˇríznaku rozliˇsujeme pˇríznak expresivní. Mezi pˇríznakem stylovým a expresivním je podle naˇseho názoru plynulá hranice, tzn., ˇze lexikální jednotka se stylovým pˇríznakem můˇze, ale nemusí, být zároveˇn expresivní (napˇr. brácha ob., expr.). Podle ESČ je expresivum lexikální výrazový prostˇredek vyjadˇrující citový, hodnotící a volní vztah mluvˇcího ke sdˇelované skuteˇcnosti. V expresivní sloˇzce významu je vyjádˇren citový postoj mluvˇcího, jeho vztah k pojmenovávané skuteˇcnosti. Ten můˇze být kladný nebo záporný, v nˇekterých pˇrípadech vˇsak není blíˇze urˇcen a mluvíme pouze o expresivitˇe bez dalˇsí specifikace (napˇr. dřina). V naˇsí práci rozliˇsujeme pojmy 14

16 expresivita a emocionálnost (srov. Mistrík, 1985). Pojetí, která tyto dva pojmy ztotoˇzˇnují, povaˇzujeme za zjednoduˇsená (srov. R. Schnek, 1956). Emocionálnost je podle naˇseho názoru pojem podˇrazený expresivitˇe. Jedná se o urˇcitý způsob projevu citů, zatímco expresivita je projev osobnosti vůbec (Mistrík, 1985). Ztotoˇzˇnujeme se s tvrzením J. Mistríka (1985, s. 80), podle nˇejˇz vˇsetko, ˇco je emocionálne, je súˇcastne aj expresívne, ale nie vˇsetko expresívne je aj emocionálne. Napˇr. lexém mamka vstupující do synonymního vztahu se stylovˇe neutrálním výrazem matka povaˇzujeme za emocionální, a tudíˇz za expresivní. Oproti tomu dřina, výraz synonymní k lexému práce, je sice expresivní, ale ne emocionální. Sledujeme-li expresivitu lexikálních prostˇredků, je tˇreba vysvˇetlit jednotlivé typy expresivního pˇríznaku, popˇr. pˇríˇciny jeho vzniku. Podle J. Zimy (1961) nacházíme v systému jazyka lexikální prostˇredky mající expresivní pˇríznak jako svou stálou souˇcást, expresivní charakter je díky hláskové stavbˇe slova patrný na první pohled (pubert ák, klábosit, pošt uchovat). V takovém pˇrípadˇe se jedná o expresivitu inherentní. Vedle výrazů expresivnˇe inherentních existují výrazy expresivnˇe adherentní, které vˇsak expresivitu ve svém základním významu nemají. Jedná se o polysémní lexémy, jeˇz se expresivními stávají pouze v urˇcitém kontextu, zatímco v jiném kontextu si svůj původní neutrální význam ponechávají (ti otrávení spolužáci ve významu znudˇení, před táborem jsem se strašně klepala ve významu bála jsem se ). Jednou ze základních vlastností expresivity je její dynamiˇcnost. Díky kontextu mohou slova dostávat nové expresivní významy. Nápadnost lexému je dána jeho patrnou odliˇsností od ostatního kontextu, jeho význam se nemˇení (Já jsem troubila furt uˇzito v komunikátu náleˇzícímu ke spisovné stylové vrstvˇe). V takovém pˇrípadˇe hovoˇríme o expresivitˇe kontextové, jeˇz vzniká napˇríklad vzájemným pronikáním podstatnˇe odliˇsných stylistických vrstev. P. Hauser (1980) rozliˇsuje podle způsobu vyjádˇrení expresivitu hláskovou, která se projevuje hláskovou stavbou slova (pošt uchovat), slovotvornou, která je spjata se slovotvornými kategoriemi, typy a prostˇredky (sluníčko), a lexikálnˇe sémantickou, jeˇz je spjata se základním významem slova (hurá do autobusu). Souˇcástí expresivní slovní zásoby mohou být také propria, která mají na rozdíl od apelativ, plnících funkci charakterizaˇcní, funkci identifikaˇcní a rozliˇsovací (Filipec, 1985). Vycházíme-li z pohledu expresivity, můˇzeme propria rozdˇelit podle toho, které funkce v textu plní: individualizaˇcní (Kája, Pepa, Hanka), emocionální eufemismy ˇci dysfemismy (Pét a, Verča, Kát a), charakterizaˇcní pˇrezdívky (Pískulka). V souvislosti s expresivitou je tˇreba vˇenovat pozornost také deminutivům. Deminutiva modifikují význam základových slov, pˇrináˇsejí jim významový rys malý, menˇsí, k nˇemuˇz se můˇze pˇridávat pˇríznak emocionálnosti, nˇekdy mají pouze význam citový. Deminutivní lexémy klasifikujeme podle jejich sémantického vztahu k základovému slovu. 15

17 Ve shodˇe s J. Zimou (1961) rozliˇsujeme tˇri typy sémantických vztahů, a to vztah kvantitativní vyjadˇrující pouze menˇsí míru vlastnosti nebo rozmˇeru (míč míček, světlo světýlko, les lesík), vztah kvalitativní vyjadˇrující citové hodnocení (osoba osůbka, slunce sluníčko, srdce srdíčko) a vztah kvantitativnˇe kvalitativní vyjadˇrující obojí (hlas hlásek). Expresivita se netýká pouze slov, ale také slovních spojení (klasifikace slovních spojení viz dále). Expresivní slovní spojení klasifikujeme v souladu s pojetím Čermákova Slovníku ˇceské frazeologie a idiomatiky (2009). Rozliˇsujeme pˇrirovnání (jako svoje boty), frazeologické výrazy neslovesné (jen tak tak), frazeologické výrazy slovesné (házet za hlavu) a vˇetné (to dá rozum). Uˇzívání expresivních vyjádˇrení je charakteristické zejména pro jazyk mluvený, ale expresiva mají své místo také v komunikátech psaných. Jedná se zejména o komunikáty umˇeleckého stylu, pro nˇeˇz je typická konkurence mezi jazykovými prostˇredky citovˇe neutrálními a expresivními. 3.2 Pˇrístupy ke zkoumání slovní zásoby, vztahy lexikálních jednotek Pˇri studiu lexikální zásoby a lexikálních jednotek jsou uplatˇnovány dva základní pˇrístupy sémaziologický a onomaziologický. Sémaziologickým pˇrístupem rozumíme pˇrístup od formy lexikální jednotky k jejímu významu, onomaziologický pˇrístup postupuje od významu ˇci funkce lexikální jednotky k její formˇe. Pro vystiˇzení sloˇzitosti lexikálních vztahů je nutné jak hledisko sémaziologické, tak hledisko onomaziologické. Z výˇse uvedeného vyplývá, ˇze vztahy mezi lexikálními jednotkami mohou být jednak významové, jednak formální, jednak formálnˇe-významové (Filipec, 1985). Vzhledem k dialektice vztahu mezi formou a významem jsou podle J. Filipce (1985, s. 128) formální vztahy ve skuteˇcnosti formálnˇe-významové a významové vztahy významovˇe-formální. Významové vztahy, do nichˇz lexikální jednotky vstupují, jsou vztahy syntagmatické a paradigmatické. Syntagmatickým vztahem rozumíme kombinaci dvou ˇci více lexikálních jednotek, je to schopnost lexikální jednotky spojovat se s dalˇsími jednotkami, paradigmatický vztah je vztah lexikálních jednotek, které jsou vzájemnˇe ekvivalentní a v ˇsirokém smyslu substituovatelné (Filipec, 1985). Jedním z paradigmatických významových vztahů je vedle antonymie, polysémie a homonymie vztah synonymie, který je pˇredmˇetem naˇseho zkoumání. 3.3 Významový vztah synonymický Problém synonymie je jazykovˇedný jev ˇreˇsený v rámci lexikální zásoby a vztahů mezi lexikálními jednotkami. Zabývají se jím vˇsechny souˇcasné ˇceské mluvnice, stylistiky i lexikologie. Ve vymezení synonymie se vˇsak jednotliví autoˇri liˇsí a definice synonym 16

18 jsou více ˇci ménˇe podrobné a pˇresné. S menˇsí mírou podrobností uvádí definici synonym napˇr. M. Čechová (Čeˇstina ˇreˇc a jazyk, dále jen ČŘJ), která vymezuje synonyma jako slova s významem témˇeˇr shodným nebo (velmi) podobným, podle Pˇríruˇcní mluvnice ˇceˇstiny (dále jen PMČ) je synonymie vztah mezi jazykovými jednotkami, které mají ekvivalentní význam, odliˇsují se vˇsak svou formou. Podrobnˇejˇsí vymezení synonym najdeme napˇr. u P. Hausera (1980) ˇci F. Čermáka (2010). P. Hauser (1980) povaˇzuje za synonyma pojmenovávací jednotky slovní i víceslovné, které se různí formou, ale shodují významem a jsou kontextovˇe zamˇenitelné. F. Čermák (2010) uvádí, ˇze synonymie je horizontální paradigmatický vztah sémantické podobnosti mezi lexémy různé formy. Zásadním dílem v ˇceské lingvistice týkajícím se synonym je monografie Josefa Filipce Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie (1961). Z hlediska stylistiky vymezuje Filipec (1961, s. 145) synonyma jako synonymní paralelní pojmenovací jednotky, které se na základˇe spoleˇcného významového jádra v jistém kontextu bud zamˇeˇnují, nebo sbliˇzují, které jsou bud stylisticky bezpˇríznakové, nebo se liˇsí různými pˇríznaky funkˇcními, expresivitou, v aspektu ˇcasovém, místním nebo frekvencí, z hlediska lexikologie jsou synonyma lexikální jednotky se stejnou nebo odstínˇenou významovou sloˇzkou pojmovou (nocionální) nebo i expresivní a se stejnou nebo ˇcásteˇcnˇe odliˇsnou oblastí kontextového uˇzití, uˇzívaná ˇcleny jistého homogenního kolektivu v jazykovém styku (s. 203). Thea Schippan (2002) uvádí, ˇze Synonyme sind sprachliche Einheiten oder Strukturen, die sich formal unterscheiden, aber ähnliche oder gleiche Bedeutung haben und deshalb im Kern der Bedeutung übereinstimmen. Synonymie ist die Bezeichnung für die Beziehung zwischen Synonymen. Christine Römer (2003) hovoˇrí o Relation der Bedeutung, pˇriˇcemˇz die Relation der völligen Bedeutungsgleichheit liegt dann vor, wenn Wörter in ihren Bedeutungen übereinstimmen. Wenn in diese Übereinstimmung die Extension (Bedeutung) und Intension (Sinn) einbezogen werden, so bezeichnet man dies als Synonymie. Podle N. M. Šanského (2009, s. 62) jsou synonyma slova, oboznaqa wie odno i toжe blenie de stvitelьnosti. Odnako, nazyva odno i to жe, sinonimy obyqno nazyva t odno i to жe poraznomu. Hlavní rozdíl v jednotlivých definicích je podle naˇseho názoru v tom, do jaké míry je v nich akceptován vliv kontextu na vzájemnou synonymii lexikálních jednotek. Vycházíme-li ze skuteˇcnosti, ˇze základním rysem synonym je jejich vzájemná zamˇenitelnost, docházíme k názoru, ˇze nˇekteré lexémy, které mimo kontext do vztahů synonymie nevstupují, se v konkrétním uˇzití mohou synonymními stát (napˇr. Nejhezčí výhled nás čekal z ochozu hotelu / V budově jsme si prohlédli zajímavou výstavu o vysílači a hotelu). Domníváme se proto, ˇze vymezení synonymie, která s kontextem 17

19 nepoˇcítají, jsou neúplná. Ve své práci povaˇzujeme za synonymní formálnˇe odliˇsné lexikální jednotky shodující se minimálnˇe svými generickými sémy, které jsou s ohledem na kontext více ˇci ménˇe zamˇenitelné Synonymická ˇrada a její ˇcleny Synonymní výrazy se sdruˇzují do synonymických dvojic, pˇríp. ˇrad. Do jedné synonymické ˇrady můˇzeme pojmenovací jednotky zaˇradit tehdy, shodují-li se svými významovými sloˇzkami pojmovými. Je-li pojmová sloˇzka významu slov nestejná (zde není mínˇeno zcela rozdílná, protoˇze v takovém pˇrípadˇe uˇz se o synonyma nejedná), můˇzeme výrazy povaˇzovat za synonyma ˇcásteˇcná ˇci ideografická, pˇríp. za slova souˇradná a slova nadˇrazená, která se v nˇekterých pˇrípadech vlivem významového sbliˇzovaní mohou synonymy stát (srov. J. Filipec, 1961, s. 199). Jednotky, jeˇz jsou na základˇe svých sémů odliˇseny, ˇcleny jedné synonymické ˇrady nejsou. Díky tomu napˇríklad zjiˇst ujeme, ˇze do synonymické ˇrady slovesa říci nenáleˇzí sloveso ptát se. Tyto dva lexémy sice mohou být v jistém kontextu za synonymní povaˇzovány (viz Synonyma kontextovˇe situaˇcní), ale liˇsí se základními integraˇcními sémy (v lexikálním významu slovesa ptát se je na rozdíl od říci zahrnut sém adresát ). Pˇríznakovost lexikálních prostˇredků pˇri stanovování synonymních výrazů nehraje roli, tzn., ˇze do vztahů synonymie mohou vstupovat lexikální prostˇredky stylovˇe neutrální s lexémy stylovˇe neutrálními (matka maminka), s lexikálními jednotkami pˇríznakovými (matka mamka), pˇrípadnˇe pouze lexikální jednotky pˇríznakové (Katka Kát a). Kaˇzdý uˇzivatel jazyka má podle svých individuálních moˇzností a zkuˇseností k dispozici urˇcitý repertoár jazykových prostˇredků, z nichˇz lze v jisté situaci vybrat ten nejvhodnˇejˇsí. Proti tˇemto individuálním synonymickým ˇradám stojí synonymické ˇrady nadindividuální (Filipec, 1961) zahrnující vˇsechny moˇznosti daného jazyka. Jinak ˇreˇceno synonymické ˇrady nepˇredstavují jen celky projevové, tzn. získané pouze na základˇe konkrétního jazykového materiálu jednoho autora, ale také systémové. Poˇcet ˇclenů systémových synonymických ˇrad je nesrovnatelnˇe vyˇsˇsí, protoˇze zahrnuje vˇsechny moˇznosti, jeˇz nám jazykový systém nabízí. Zároveˇn je vˇsak velmi obtíˇzné pˇresný poˇcet ˇclenů tˇechto synonymických ˇrad zjistit, protoˇze ani v synonymických slovnících nenajdeme pro nˇekteré výrazy vˇsechna synonymní vyjádˇrení (napˇr. nˇekteré výrazy expresivní ˇci obecnˇeˇceské). Jakýsi mezistupeˇn mezi synonymickými ˇradami systémovými a projevovými pˇredstavují synonymické ˇrady utvoˇrené na základˇe lexikálních jednotek ze vˇsech zkoumaných komunikátů. Jejich rozsah bývá zpravidla vyˇsˇsí neˇz rozsah ˇrad projevových, ale zdaleka nedosahuje poˇcet synonym v ˇradách systémových. 18

20 Základním kritériem pro zjiˇst ování ˇclenů synonymické ˇrady je urˇcení integraˇcních a diferenˇcních sémů lexikálních významů daných lexikálních jednotek. Jednotky, jeˇz se svými generickými sémy odliˇsují, za synonymní povaˇzovat nelze. Jeden ˇclen synonymické ˇrady bývá povaˇzován za tzv. základové synonymum neboli za dominantu synonymické ˇrady. Zpravidla se jedná o stylovˇe neutrální lexikální jednotku, jejíˇz lexikální význam je v rámci synonymické ˇrady co moˇzná nejˇsirˇsí a zároveˇn je spoleˇcný vˇsem ostatním ˇclenům ˇrady. Chceme-li tedy urˇcit pˇresný poˇcet ˇclenů synonymické ˇrady, pˇredstavuje pro nás vztah jednotlivých ˇclenů k základovému synonymu základní kritérium (Filipec, 1961). Kaˇzdé synonymum má v synonymické ˇradˇe své místo a od ostatních ˇclenů se liˇsí jednak svým vztahem k synonymu základovému, jednak vztahem k synonymům ostatním. Tento vztah můˇze být dán jednak odliˇsností ve významové sloˇzce pojmové (napˇr. synonyma ˇcásteˇcná nebo ideografická), jednak odliˇsností ve významové sloˇzce paradigmatické, tj. expresivním pˇríznakem ˇci pˇrísluˇsností ke stylové vrstvˇe. Členy synonymické ˇrady mohou být lexémy jednoslovné, víceslovné (sdruˇzená pojmenování, frazémy). Vedle lexikálních jednotek jednovýznamových vstupují do synonymních vztahů také polysémní lexémy, vˇzdy vˇsak pouze tím svým významem, který je totoˇzný s významy ostatních ˇclenů ˇrady. V souvislosti se synonymií sloves je nutné rozhodnout, zda slovesa opaˇcných vidů vstupují do synonymických vztahů kaˇzdé zvláˇst, nebo s nimi můˇzeme v synonymických vztazích poˇcítat jako s jedním lexémem. Sledujeme-li pojetí slovesného vidu v odborné literatuˇre, zjiˇst ujeme, ˇze slovesný vid se obvykle charakterizuje jako kategorie lexikálnˇe-gramatická nebo gramaticko-lexikální (Mluvnice ˇceˇstiny 2, s. 179). Názory na zaˇrazování sloves do synonymických ˇrad se vˇsak rozcházejí. Podle ˇceských gramatik se vidové dvojice, pˇríp. trojice, od sebe neliˇsí významem, a teoreticky je tedy moˇzné, aby do synonymických vztahů vstupovala slovesa vidovˇe odliˇsná (srov. napˇr. PMČ). Stejnˇe tak Hana Hrdliˇcková (1985, s. 47), která o vidových dvojicích hovoˇrí v souvislosti s opakováním slov v ˇzákovských textech, je povaˇzuje za jeden lexém. Naproti tomu podle J. Filipce (1961) vstupují do vztahů synonymie pouze slovesa vidovˇe stejná a rovnˇeˇz Slovník ˇceských synonym (dále SČS) (s. 6) na základˇe konkrétního materiálu ukazuje, ˇze gramatická pouˇcka o stejném významu vidovˇe odliˇsných sloves je pouze teoretická. V naˇsí práci rozliˇsujeme synonymní slovesa významovˇe totoˇzná liˇsící se pouze videm, tj. významem ohraniˇcenosti, která z tohoto hlediska povaˇzujeme za jeden lexém (opéct / opékat, rozzlobit se / zlobit se), a slovesa, jeˇz se vedle vidu liˇsí také svým lexikálním významem (sedět posedět, smát se nasmát se) (srov. Mluvnice ˇceˇstiny 2, Vidový protiklad). V takovém pˇrípadˇe jsou pro urˇcování vztahů synonymie rozhodující generické sémy lexikálních jednotek. Nebrání-li významová odliˇsnost takovýchto sloves jejich vzájemné synonymii, není pro nás pˇríznak ohraniˇcenosti tak zásadní a s kategorií 19

21 vidu uˇz dále vůbec nepoˇcítáme, tzn., ˇze slovesa vstupují do dalˇsích synonymických vztahů jako jeden lexém (rozzlobit se / zlobit se, smát se / zasmát se). Je-li vˇsak jejich významová korespondence pouze pˇribliˇzná, do synonymických vztahů spoleˇcnˇe nevstupují (smát se nasmát se, milovat zamilovat se) Typy synonym Na základˇe pozorování jednotlivých znaků a vzájemných vztahů synonymních výrazů lze rozliˇsit urˇcité typy synonym. Autoˇri odborné literatury zabývající se problematikou synonymie se rozcházejí nejen v kritériích pro rozdˇelení synonym, ale také ve stanovení jednotlivých typů synonymních výrazů. V následujícím pˇrehledu uvádíme nˇekterá více ˇci ménˇe podrobná tˇrídˇení synonym. Za nejjednoduˇsˇsí povaˇzujeme klasifikaci uvedenou v ESČ (2002), podle nˇejˇz lze rozliˇsit synonymii ˇcistou (úplnou), kterou lze vymezit jako zamˇenitelnost se zachováním pravdivosti ve vˇsech kontextech, a synonymii ˇcásteˇcnou (neúplnou) zaloˇzenou na významové podobnosti (tj. parciální shodˇe sémů). Dalˇsí klasifikaci synonym uvádí M. Čechová (2000), která za úplná synonyma povaˇzuje výrazy téhoˇz smyslu, týchˇz konotací i vyuˇzití, naopak výrazy liˇsící se v pojmové náplni ˇcásteˇcnˇe jsou synonyma ideografická, jeˇz mohou být téˇz ve vztahu intenzity pojmenování, synonyma ˇcásteˇcná a synonyma okrajová. Synonymní výrazy se podle M. Čechové dále mohou liˇsit splnitelností, expresivitou, pˇrísluˇsností ke stylové a sociální vrstvˇe slovní zásoby a aspekty dobovými a regionálními. P. Hauser (1980) klasifikuje synonyma podle rozsahu, podle slovnˇedruhové pˇrísluˇsnosti a podle struktur pojmenování. Základními skupinami podle rozsahu jsou synonyma úplná (absolutní) a ˇcásteˇcná. Za ˇcásteˇcná synonyma jsou povaˇzovány lexikální jednotky liˇsící se v rozsahu denotace a v konotaci nebo v distribuci. Podle toho jsou dále rozliˇsována synonyma ideografická (podskupinou jsou synonyma intenzifikaˇcní), stylistická, expresívní, dobová a frekvenˇcní. Podle struktur pojmenování se synonymy stávají víceslovná pojmenování, sousloví a frazeologismy. V PMČ (2008) jsou synonyma rozdˇelena na úplná a ˇcásteˇcná, k ˇcásteˇcným synonymům patˇrí synonyma ideografická a pragmatická. Ideografická synonyma jsou synonymní lexémy liˇsící se ve sféˇre nocionálního významu, oznaˇcující bud velmi blízké skuteˇcnosti, nebo tutéˇz skuteˇcnost z různých pohledů. Jejich podskupiny pˇredstavují synonyma specifikaˇcní a intenzifikaˇcní. Za pragmatická synonyma jsou povaˇzovány synonymní lexikální jednotky, které se liˇsí svou významovou sloˇzkou pragmatickou. Jedná se pˇredevˇsím o synonyma emocionální, vyjadˇrující citové a hodnotící postoje mluvˇcích, a synonyma stylistická, diferencující se moˇzností uˇzití. 20

22 Nejpodrobnˇejˇsí tˇrídˇení synonym uvádí J. Filipec. V České lexikologii (1985) rozeznává pˇet základních typů synonymních výrazů: synonyma shodující se svými relevantními nocionálními sémy, synonyma ideografická, mající ve svém významu vedle shodné významové sloˇzky pojmové zastoupen rovnˇeˇz sekundární diferenˇcní sém, který vˇsak nevytváˇrí jiný význam, synonyma, která mají ve svém významu zastoupenu také sloˇzku pragmatickou, synonyma, jejichˇz významy jsou ve vztahu specifikace, synonyma liˇsící se intenzifikací, tzn. stupnˇem urˇcitého pˇríznaku. Do ˇsirˇsího pojetí synonym zahrnuje také tzv. pseudosynonyma, která mohou být bud ve vztahu rodu a druhu (dítě malý člověk), nebo která zcela pˇresahují lexikální sémantiku (naměřili jsme teploměr ukázal). Také J. Filipec rozliˇsuje synonyma úplná a ˇcásteˇcná. O úplných synonymech lze hovoˇrit v pˇrípadˇe, ˇze lexikální jednotky mají stejný obsah, stejnou sloˇzku pojmovou i pragmatickou. Za ˇcásteˇcná synonyma jsou povaˇzovány lexémy liˇsící se sekundární sloˇzkou pojmovou a jsou k nim ˇrazena synonyma ideografická, specifikaˇcní a intenzifikaˇcní. Částeˇcnými synonymy jsou rovnˇeˇz výrazy s různými konotaˇcními pˇríznaky. Vedle významových typů synonym existují také typy distribuˇcní, které opˇet vyjadˇrují stejnost (synonyma terminologická) ˇci ˇcásteˇcnost (kromˇe stejných kontextů vstupují synonyma i do kontextů jiných). V monografii Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie (1961) zkoumá J. Filipec synonymní pojmenování ze dvou hledisek. Z hlediska stylistiky rozliˇsuje synonyma bez významových rozdílů a synonyma s významovými rozdíly. Významovˇe odstínˇena jsou synonyma ideografická, intenzifikaˇcní a ˇcásteˇcná. Pˇri analýze synonym z hlediska lexikologie (onomaziologie) sleduje shody a rozdíly ve významových sloˇzkách synonymních výrazů a oblasti jejich kontextového uˇzití. Na základˇe tˇechto kritérií rozliˇsuje synonyma: se stejnou významovou sloˇzkou nocionální a stejnou oblastí kontextového uˇzití (terminologická), se stejnou významovou sloˇzkou nocionální a zˇcásti odliˇsnou oblastí kontextového uˇzití, ideografická (významová sloˇzka pojmová odstínˇená, oblasti kontextového uˇzití zˇcásti odliˇsné), ˇcásteˇcná (odliˇsné významové sloˇzky pojmové, oblast kontextového uˇzití zcela odliˇsná), 21

23 okrajová (význam velmi nebo zcela odliˇsný, shoda v minimálním poˇctu kontextů), s rozdíly kontextovˇe gramatickými (významovˇe i kontextovˇe více ˇci ménˇe odliˇsná). Na půdorysu tˇechto typů synonym jsou vymezovány dalˇsí typy: synonyma s expresivními pˇríznaky, synonyma liˇsící se vrstevním pˇríznakem funkˇcnˇe stylistickým, synonyma terminologická, synonyma liˇsící se vrstevním pˇríznakem spole- ˇcenským, synonyma liˇsící se v aspektu ˇcasovém, v aspektu místním, synonyma slovotvorná, synonymní spojení slov, synonyma zdánlivá a synonyma gramatická. Z cizojazyˇcné literatury můˇzeme zmínit rozdˇelení J. Mistríka (1985), D. E. Rozentala (1991) ˇci M. N. Šanského (2009). J. Mistrík (1985) uplatˇnuje pˇri tˇrídˇení synonym lexikologická kritéria. Podle nich vymezuje synonyma na základˇe vˇecného významu (ve vztahu ˇcásteˇcné shody, subordinace a intenzity), na základˇe stylistických pˇríznaků (synonyma s historickými pˇríznaky, s pˇríznakem expresivity, nespisovnosti atd.). Nˇekteré lexikální jednotky jsou synonymní pouze s výhradami s ohledem na jejich splnitelnost v textu, jiné synonymní dvojice vznikají na základˇe sloˇzitosti výrazu (napˇr. úplný název zkrácená podoba). Pˇri stylistickém vyuˇzívání synonymie jsou podle Mistríka důleˇzité funkce synonym v textu. Rozliˇsuje funkci variabilizaˇcní, estetickou a konstrukˇcní. Rozental (1991) hovoˇrí o sémantických (ideografických) synonymech odliˇsujících se významovými odstíny, o stylistických synonymech odliˇsujících se expresivním zabarvením a o synonymech sémanticko-stylistických, která se odliˇsují jak významovými odstíny, tak i stylisticky. Podle M. N. Šanského (2009) se jednotlivá synonyma od sebe mohou liˇsit na základˇe sémantiky, tj. odliˇsností lexikálního významu, na základˇe expresivního pˇríznaku, pˇrísluˇsnosti ke stylistické vrstvˇe, vyuˇzitelnosti a na základˇe schopnosti spojovat se s jinými slovy. Základní rozdíl nacházíme v chápání ˇcásteˇcných synonym a s nimi souvisejících synonym ideografických, intenzifikaˇcních, popˇr. specifikaˇcních. V naˇsem pojetí se pˇri urˇcení typů synonym ˇrídíme pojetím J. Filipce. Rozliˇsujeme synonyma: (a) se stejnou významovou sloˇzkou nocionální, oblast kontextového uˇzití stejná, (b) se stejnou významovou sloˇzkou nocionální, oblast kontextového uˇzití zˇcásti odliˇsná, (c) synonyma ideografická 6 : významová sloˇzka pojmová odstínˇena, oblasti kontextového uˇzití zˇcásti odliˇsné, můˇze pˇristupovat významová sloˇzka expresivní, 6 K synonymům ideografickým ˇradíme také synonyma intenzifikaˇcní, vyjadˇrující vˇetˇsí míru vlastnosti. Ve své významové sloˇzce mají obsaˇzen specifický integraˇcní sém zveliˇcení, zdůraznˇení. 22

24 (d) synonyma ˇcásteˇcná: významové sloˇzky pojmové se liˇsí aˇz o hlavní významový znak, oblast kontextového uˇzití znaˇcnˇe odliˇsná, (e) synonyma okrajová: význam velmi nebo zcela odliˇsný, shoda v minimálním poˇctu kontextů. Pˇríznaková synonyma rozdˇelujeme na: (a) synonyma s pˇríznakem expresivity, (b) synonyma s odliˇsným vrstevním pˇríznakem (lexikální jednotky s pˇríznakem kniˇznosti, hovorovosti a lexikální jednotky obecnˇeˇceské). 3.4 Synonyma z hlediska stylistiky Uplatˇnujeme-li pˇri sledování synonymických vztahů hledisko stylistické, zkoumáme synonyma jako stylistické prostˇredky slouˇzící k tvorbˇe textu (srov. Filipec, 1961, definice synonym z hlediska lexikologie a definice synonym z hlediska stylistiky). V tomto pˇrípadˇe můˇzeme vydˇelit synonyma amplifikaˇcní a synonyma kontextovˇe situaˇcní Synonyma amplifikaˇcní Za amplifikaci 7 povaˇzujeme zˇretelné hromadˇení synonymních výrazů téhoˇz nebo podobného významu, které se nezdá být náhodné. Podle J. Filipce (1961, s. 148) je amplifikace urˇcitý způsob opakování slov. O amplifikaˇcních synonymech hovoˇríme tehdy, nacházíme-li v textech různá pojmenování oznaˇcující tutéˇz nebo podobnou skuteˇcnost postavená vedle sebe. Tˇrídit je lze podle funkce, kterou v textu plní. Zámˇerem autora můˇze být upˇresnˇení sdˇelované skuteˇcnosti, zdůraznˇení, intenzifikace nebo odstínˇení významu. Vzhledem k tomu, ˇze amplifikaˇcní funkci mohou vedle lexémů stylovˇe bezpˇríznakových plnit lexikální prostˇredky náleˇzící k odliˇsným stylovým vrstvám (shodit prásknout (koho), lexikální prostˇredky s pˇríznakem expresivity (kolo kolečko) ˇci výrazy intenzifikaˇcní (krásný úžasný), vede uˇzívání amplifikaˇcních synonym ke stylové rozmanitosti komunikátu. Sledujeme-li amplifikaˇcní synonyma z hlediska jejich formální stránky, zjiˇst ujeme, ˇze se můˇze jednat jak o pojmenování jednoslovná, tak o pojmenování víceslovná (potěšit zahřát u srdíčka) Synonyma kontextovˇe situaˇcní Stejnˇe jako synonyma amplifikaˇcní jsou i synonyma kontextovˇe situaˇcní záleˇzitostí stylistickou. Na rozdíl od amplifikaˇcních synonym ale kontextovˇe situaˇcní synonyma 7 Podle Slovníku literárnovedných termínov (1981) je amplifikácia figúra, charakterizovaná opakovaním jazykových ˇstylistická konˇstrukcií alebo jednotlivých slov. 23

25 mimo daný kontext do synonymických vztahů vůbec nevstupují. Jedná se o polysémní lexikální jednotky, které do synonymických vztahů nevstupují svým primárním lexikálním významem, ale významem, který dostávají aˇz na základˇe spojení s jinými slovy, vlivem kontextu (napˇr. doba svět: Ale proč se v dnešní době tolik kouří cigarety a pije alkohol / v dnešním uspěchaném světě se všechno přepočítává na peníze). Podle J. Filipce (1961, s. 186) se podle kontextovˇe významových vztahů slova pozmˇeˇnují, zdůrazˇnuje se jejich jistý významový prvek a jiný se zastírá, na prvek latentní se výslovnˇe upozorˇnuje. Kontextovˇe situaˇcní synonyma mohou vznikat napˇr. náhradou výrazu lexémem obecným (šli jsme potichu k vodě = k ˇrece) nebo metonymickým pˇrenesením významu (Rybka se ponořila zpět do vodního království = do rybníka), nˇekdy vznikají amplifikací, tzn. sousedním postavením slov (Odloupne se nebo odkápne část, kapka). Kontextovˇe situaˇcní synonyma plní v ˇzákovských komunikátech urˇcité funkce. Jedná se pˇredevˇsím o funkci konstrukˇcní a variabilizaˇcní slouˇzící k oˇzivení komunikátů. Pro významové urˇcení kontextovˇe situaˇcních synonym je nutné vymezit minimální kontext. Můˇze jím být spojení slov, vˇeta, celý odstavec nebo dokonce celý projev Stylové funkce synonymních lexémů Jak jiˇz bylo uvedeno výˇse, sledujeme-li synonyma z pohledu stylistiky, nepovaˇzujeme je za izolované lexémy, ale za stylové tvárné prostˇredky (srov. J. Filipec, 1961, s. 145) plnící v textu urˇcité funkce. Podle J. Filipce (1961) jsou typické funkce synonym ˇctyˇri. Za prvé je to výstiˇznost a rozmanitost výrazu slouˇzící jednak k významové pˇresnosti, jednak k urˇcitému významovému odliˇsení a k významové specifikaci. Pro naplnˇení této funkce jsou vyuˇzívána synonyma amplifikaˇcní, ideografická a intenzifikaˇcní, jimiˇz je výraz stupˇnován. Často jsou uˇzity téˇz výrazy expresivní. Druhou funkcí synonym je funkce kompoziˇcní. Volba synonymních výrazů je tˇesnˇe spjata s tématem projevu, vhodným uˇzitím synonymních výrazů můˇze autor bud zachovat, nebo zmˇenit významovou a tematickou jednotu projevu. Tˇretí funkcí, kterou synonymní výrazy v projevu plní, je funkce charakteristiky prostˇredí a osob, pro niˇz je typické vyuˇzívání zejména synonym pˇríznakových. Poslední funkce synonym je funkce zvuková a zvukovˇe formální. J. Mistrík (1985, s. 240) rozliˇsuje synonymní funkce variabilizaˇcní, konstrukˇcní a funkci prostˇredku dodávajícího textu urˇcité zabarvení. Variabilizaˇcní funkce slouˇzí k oˇzivení projevu, kompoziˇcní funkce je vyuˇzívána pˇri navazování ve vˇetˇe a v ˇsirˇsím kontextu, synonyma jako prostˇredek zabarvující text slouˇzí napˇríklad k charakteristice osob. Mnohdy nelze jednotlivé funkce od sebe odliˇsit, dokonce ˇcasto dochází k tomu, ˇze lexém je vyuˇzit jako prvek variabilizaˇcní, konstrukˇcní i jako prvek zabarvující text. V naˇsí práci se víceménˇe ˇrídíme pojetím Jozefa Mistríka. Synonyma sledujeme jako prostˇredky výstavby textu s funkcí variabilizaˇcní a s funkcí konstrukˇcní. Naplnˇením 24

26 variabilizaˇcní funkce je oˇzivení, ozvláˇstnˇení projevu, konstrukˇcní funkci mají lexikální prostˇredky slouˇzící k návaznosti textu 8. Synonymní lexémy by bylo moˇzné sledovat také jako prostˇredky slouˇzící k zabarvení textu ˇci k charakteristice postav. Vzhledem k charakteru zkoumaných komunikátů (jejich obsahu a rozsahu) se toto kritérium jeví jako nadbyteˇcné. 3.5 Formální stránka synonym Synonymní pojmenování z hlediska jejich formální stránky lze ˇclenit na synonyma jednoslovná a synonymní spojení slov. V rámci jednoslovných synonymních výrazů tvoˇrí zvláˇstní skupinu slov tzv. synonyma slovotvorná Synonyma slovotvorná Slovotvorná synonyma jsou lexikální jednotky téhoˇz nebo podobného významu utvoˇrená od téhoˇz slovotvorného základu různými slovotvornými formanty. Podle uˇzitých formantů rozliˇsujeme slovotvorná synonyma pˇredponová (pohled výhled), pˇríponová (chvilka chvilička) a pˇredponovˇe-pˇríponová, pˇríp. pˇredponovˇe-koncovková (zakřičet pokřikovat). Význam tˇechto synonym můˇze být jednotlivými formanty víceménˇe odstínˇen (srov. napˇr. sedět posedět). Ve svém výkladu neodliˇsujeme slovotvorná synonyma a slovotvorné varianty (srov. J. Filipec, 1961 ˇci J. Hrbáˇcek, 1974). Za slovotvorná synonyma povaˇzujeme dvˇe synonyma slovotvornˇe utváˇrená (pohled výhled), stejnˇe tak za vztah slovotvorné synonymie povaˇzujeme vztah mezi slovem základovým a jeho derivátem (doba období, kraj okraj, bratr brácha, táta tat ka, máma mamka, budit vzbudit). O slovotvorných synonymech hovoˇríme i v pˇrípadech, kdy je v souˇcasném jazyce slovotvorný vztah mezi posuzovanými lexémy zastˇren (velký veliký, hned ihned, společně spolu) a k poznání slovotvorné utváˇrenosti je nutné sledovat jejich etymologický vývoj Synonymní spojení slov Víceslovná pojmenování vstupují do synonymických vztahů jednak s lexikálními jednotkami jednoslovnými, jednak s víceslovnými. Problematice slovních spojení se vˇenoval napˇr. J. V. Beˇcka (1977), který rozliˇsuje volná spojení slov a spojení ustálená, jeˇz dále dˇelí na frazeologické obraty intenzifikaˇcní, slovesné, konkretizaˇcní (rˇcení) a na ustálená spojení nefrazeologická. Intenzifikaˇcní frazeologismy slouˇzí k zesílení, pˇríp. zeslabení významu slova, jednou z forem tˇechto frazeologismů je napˇr. pˇrirovnání. 8 Podle J. Hrbáˇcka (ČŘJ) je koherence textu zajiˇst ována mj. lexikálními konektory, k nimˇz vedle uˇzitých synonym patˇrí také opakování pojmenování a uˇzití odkazovacích a ztotoˇzˇnovacích výrazů. 25

27 Za slovesné frazeologické obraty povaˇzuje ustálená spojení slovesa se substantivem uvedeným do dˇejového vztahu. Rˇcení jsou sloˇzená pojmenování oznaˇcující skuteˇcnost nepˇrímo. Jiné rozdˇelení frazeologismů uvádí Josef Filipec (1961). Rozliˇsuje tˇri základní typy sousloví frazeologická spojení, frazeologické celky a frazeologické srůsty 9. Frazeologická spojení jsou spojení slov, která kromˇe významu frazeologického vytváˇrejí rovnˇeˇz významy nefrazeologické (valit oči). Frazeologické celky jsou obrazná pojmenování, která mohou vedle pˇreneseného významu plnit i funkci volných spojení, protoˇze jejich ˇcleny mají samostatný význam (hrát si na slepou bábu). Nejtˇesnˇejˇsí typ spojení pˇredstavují frazeologické srůsty, jejichˇz ˇcleny, pˇríp. jeden ˇclen, existují pouze jako ˇcásti tˇechto spojení (vzít do zaječích). Podle PMČ lze rozliˇsit volná spojení slov, vznikající v aktuálních kontextech, a spojení ustálená, k nimˇz ˇradíme víceslovná pojmenování a frazémy, dále rozdˇelené na frazémy nevˇetné (mít motiv), ustálená pˇrirovnání (spát jako na vodě) a frazémy vˇetné (Všude dobře, doma nejlíp.). V naˇsí práci se ˇrídíme pojetím Frantiˇska Čermáka (1985), který dˇelí spojení slov na spojení volná a ustálená, za nˇeˇz povaˇzuje ˇsiroce chápaná sdruˇzená pojmenování a frazémy. Vzhledem k tomu, ˇze hranici mezi sdruˇzeným pojmenováním a frazémem nelze vˇzdy pˇresnˇe vymezit (srov. I. Nˇemec, 1985), povaˇzujeme za frazémy pouze spojení pˇrenesená, pˇríp. spojení velmi silnˇe zakotvená v povˇedomí uˇzivatelů jazyka (dát najevo). 3.6 Synonymické slovníky a tezaury Jazyková synonymie je zpracovávána lexikograficky v synonymických slovnících. Podle pˇrístupu k jazykovému materiálu lze synonymické slovníky rozdˇelit na sémaziologické (pˇrístup od formy k významu) a onomaziologické (pˇrístup od významu k formˇe). Vedle onomaziologických synonymických slovníků, tj. slovníků, v nichˇz nejsou lexikální jednotky ˇrazeny abecednˇe, ale na základˇe svého lexikálního významu, jsou dalˇsím druhem onomaziologických slovníků také tzv. tezaury. Hovoˇríme-li o tezauru, máme na mysli pojmový, sémantický slovník ˇradící jazykové jednotky podle jejich významových vztahů (Akademický slovník cizích slov, 1998). Základní rozdíl mezi synonymickým slovníkem a tezaurem je v tom, ˇze zatímco slovník synonym se zamˇeˇruje na jeden typ významového pole, tzn. soubory slov vzájemnˇe souznaˇcných (synonymních) (Klégr, 2007), tezaurus spojuje slova na základˇe celé ˇrady významových vztahů (taxonomických), nikoli jen synonymie (tamtéˇz). Jediným ˇceským onomaziologickým synonymickým slovníkem je Hallerův Český slovník vˇecný a synonymický, který vznikal v letech Skládá se ze tˇrí svazků, 9 Tyto tˇri typy sousloví urˇcil V. V. Vinogradov (1947). 26

28 ˇclenˇených na kapitoly, oddíly a pododdíly, a z abecedního rejstˇríku. První svazek (1969) obsahuje hesla týkající se vesmíru a svˇeta kolem nás, tj. zemˇe, zemských útvarů, pˇrírody ˇzivé a neˇzivé, druhý svazek (1974) se vztahuje ke ˇclovˇeku jako k bytosti tˇelesné. Jsou v nˇem zastoupeny sémantické skupiny týkající se pohlaví, lidských plemen, tˇela a údů, ústrojí a jejich ˇcinnosti, poloh a pohybů tˇela, spánku, zdraví a nemoci, lidského ˇzivota obecnˇe a ˇzivotních potˇreb ˇclovˇeka. Tˇretí svazek (1977) je vˇenován ˇclovˇeku po stránce duˇsevní. Zastoupené lexikální jednotky oznaˇcují inteligenci, moudrost, schopnosti, ˇcití, vnímání, vˇedomí, vybavování pˇredstav, pamˇet, obrazivost, myˇslení, citovou stránku duˇsevního dˇení a vůli. Slovní materiál je ˇcerpán ze slovníkových dˇel, zejména ze Slovníku spisovného jazyka ˇceského. Jak uvádí A. Klégr (2007, s. 12), je tento pojmový slovník pojat pˇríliˇs ˇsiroce a pˇres svůj rozsah pˇredstavuje nedokonˇcené torzo, pokrývající pouze tˇri tematické okruhy. Z tohoto pohledu lze za úplnˇejˇsí povaˇzovat Klégrův Tezaurus jazyka ˇceského (2007). Východiskem byl Rogetův anglický tezaurus (1852) pˇreklad hesel tohoto tezauru, byla provedena adaptace hesel pro ˇceˇstinu, jejich formátová unifikace a rámcové srovnání s ˇceským abecedním slovníkem (Klégr, 2007, s. 11). Pˇri stavbˇe slovníku byl respektován výchozí tezaurus, zavedena byla pouze tˇri nová hesla (vˇeda, sport, bohové). Lexikální jednotky jsou tematicky ˇrazeny do ˇsesti základních tˇríd (abstraktní vztahy, prostor, hmota, intelekt: uˇzívání mysli, volní oblast: uplatnˇení vůle a emoce, náboˇzenství a morálka) a v rámci tˇechto tˇríd se rozdˇelují do dalˇsích hesel (celkem 885). Po formální stránce je struktura hesla rozdˇelena na ˇcást substantivní, adjektivní, slovesnou a adverbiální. Vedle tˇechto dvou onomaziologických slovníků existují také slovníky sémaziologické, tj. slovníky ˇrazené abecednˇe. Je to pˇredevˇsím Slovník ˇceských synonym (poprvé vyˇsel 1994) autorů K. Paly a J. Vˇsianského. Obsahuje témˇeˇr hesel a témˇeˇr významů. Zpracovává slovní zásobu uvedenou ve stávajících slovnících, navíc zaˇrazuje nˇekteré výrazy obecnˇeˇceské a neologismy. Z hlediska zpracování je důleˇzité, ˇze jsou ve slovníku zaˇrazeny synonymické ˇrady k jednotlivým významům polysémních lexémů. Starˇsí Beˇckův Slovník ˇceských synonym a frazeologismů (1977) má pro naˇsi práci význam spíˇse okrajový. Skládá se ze dvou ˇcástí, v první ˇcásti jsou uvedeny synonymické ˇrady, v ˇcásti frazeologické jsou rozliˇseny tˇri typy frazeologických obratů (intenzifikaˇcní, verbalizaˇcní a rˇcení), u nichˇz jsou uvedeny jejich abecední seznamy. Slovník obsahuje lexémy a obraty spisovné, zejména publicistické. V souˇcasné dobˇe nejnovˇejˇsími synonymickými slovníky jsou Slovník ˇceských synonym a antonym (2008/09) Školní slovník ˇceských synonym (2010). V obou pˇrípadech se jedná o ménˇe rozsáhlé pˇríruˇcky urˇcené k uˇzívání ve ˇskole. 27

29 4 TEORETICKÉ POZNATKY O VYJADŘOVÁNÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍ ŠKOLY Vyjadˇrovací schopnosti ˇzáků základní ˇskoly sledujeme ve tˇrech různých souvislostech. Zajímá nás: 1. jaké jsou vyjadˇrovací schopnosti pubescentů s ohledem na jejich ontogenetický vývoj, 2. jak hodnotí schopnosti pubescentů autoˇri odborných lingvistických studií a ˇclánků zabývající se problematikou vyjadˇrování ˇzáků, 3. jaké jsou poˇzadavky na schopnosti pubescentů v RVP a v uˇcebnicích ˇceského jazyka s ohledem na synonymii. 4.1 Vyjadˇrovací schopnosti pubescentů z hlediska ontogenetického Stejnˇe jako má kaˇzdé vývojové období svá specifika, lze pˇredpokládat, ˇze se liˇsí i vyjadˇrovací schopnosti různˇe starých dˇetí. K. Šebesta (2005) uvádí, ˇze dvˇema základními faktory ovlivˇnujícími jazykový vývoj dˇetí jsou zrání dˇetského organismu a působení vnˇejˇsího prostˇredí na dítˇe. Obecnˇe lze rozliˇsit nˇekolik teorií, které tˇemto dvˇema faktorům pˇrisuzují různou důleˇzitost. Jedná se o: teorii uˇcení, jeˇz zdůrazˇnuje úlohu vnˇejˇsích podnˇetů na dítˇe a je spojena s behavioristickou teorií, teorii biologického zrání, spojenou s působením N. Chomského a pˇredstavitelů generativní transformaˇcní gramatiky, podle níˇz je vývoj jazykové kompetence procesem dozrávání vnitˇrních pˇredpokladů, teorie interakˇcní, k nimˇz náleˇzí pˇredevˇsím teorie konstruktivistická a teorie kulturního kontextu. Konstruktivismus, jehoˇz hlavním pˇredstavitelem je J. Piaget, pohlíˇzí na rozvíjení ˇreˇcových schopností jako na důsledek vývoje kognitivních schopností, podle teorie kulturního kontextu, navazující na ruského psychologa L. S. Vygotského, je interakce dítˇete s okolím ovlivnˇena spoleˇcenstvím a kulturní tradicí. Z hlediska vývojové psychologie souvisí vývoj vyjadˇrovacích schopností ˇzáků s vývojem myˇslení. V rozvoji poznávacích procesů pubescentů, tj. ˇzáků mezi jedenáctým a patnáctým rokem, dochází k zásadní zmˇenˇe v uvaˇzování. M. Vágnerová (2000) ve shodˇe s J. Piagetem (1966, 1970) dokládá, ˇze se pubescenti dostávají do tzv. stadia formálních logických operací, kterému v období stˇredního ˇskolního vˇeku (pˇribliˇznˇe od osmi do jedenácti let) pˇredcházela fáze konkrétních logických operací charakteristická 28

30 respektováním základních zákonů logiky a respektováním konkrétní reality (Vágnerová, 2000, s. 148). Žák stˇredního ˇskolního vˇeku jeˇstˇe neuvaˇzoval nad tím, co by mohlo být, ale pouze nad tím, co je. Naproti tomu pubescent pˇrestává být ve svém myˇslení vázán na konkrétní realitu, dokáˇze uvaˇzovat hypoteticky, na rozdíl od mladˇsího ˇzáka je schopen uvaˇzovat o různých moˇznostech. Důleˇzitou zmˇenou v uvaˇzování dospívajících je také zaˇcínající schopnost uvaˇzovat systematicky a schopnost kombinovat a integrovat různé myˇslenky (Vágnerová, 2000, s. 218). Podle V. Pˇríhody (1963) je pro myˇslenkový rozvoj v období pubescence charakteristické mj. zdokonalení percepce a postup k abstraktnímu myˇslení. U ˇzáků dochází k analytickosyntetické ˇcinnosti tak úˇcelné, ˇze vede k zˇretelným percepcím nejen jednotlivostí, nýbrˇz celkových situací (Pˇríhoda, 1963, s. 375), coˇz jim umoˇzˇnuje lépe chápat vztahy mezi pˇredmˇety a osobami. Zatímco v pˇredchozím období prepubescence byla diferenciace celků pˇreváˇznˇe jeˇstˇe nahodilá a analýza neúplná a málo soustavná, v období pubescence zaˇcínají ˇzáci myslet analyticky, postupují od komplexní celistvosti k diferenciaci v ˇcásti (Pˇríhoda, 1963, s. 384), tzn., ˇze jsou nyní schopni mnohem uváˇzenˇeji zobecˇnovat a hloubˇeji proniknout k podstatˇe vˇeci. Slova nabývají pojmového obsahu a ztrácejí svou obrysovost, protoˇze se víˇzí k pˇredmˇetům i pˇredstavám bohatˇeji proanalyzovaným a k jejich tˇesnˇejˇsí syntéze (Pˇríhoda, 1963, s. 384). V. Pˇríhoda vysvˇetluje, ˇze teprve v období pubescence je vˇetˇsina ˇzáků schopna definovat nˇekteré abstraktní pojmy. K velkému pokroku dochází u srovnávání sloˇzitých pˇredmˇetů, které mohou být tˇrídˇeny podle různých kritérií. Výzkumy zamˇeˇrené na schopnost mládeˇze porozumˇet pˇríslovím a bajkám (Pˇríhoda, 1963, s. 387) prokázaly, ˇze vˇetˇsina pubescentů je jiˇz schopna abstraktního myˇslení. Tento nový způsob myˇslení se velmi markantnˇe projevuje v rozvoji ˇreˇci. Zatímco pˇredˇskolní dˇeti pˇrejímaly ˇreˇc pouze z ústního podání a jeˇstˇe ˇcetba prepubescentů byla pomˇernˇe jednoduchá, sloˇzitˇejˇsí ˇcetba pubescentů jiˇz pˇrispívá k rozvoji jejich receptivního slovníku, dochází k zodbornˇení jazyka. Mládeˇz v tomto vˇeku dokáˇze pˇresnˇe vyjádˇrit myˇslenky specifickými výrazy. Dále dochází ke zmˇenám ve struktuˇre ˇreˇci, vˇety se prodluˇzují, souvˇetí obsahují více vedlejˇsích vˇet. Dalˇsím znakem pubescentního vyjadˇrování je uˇzívání silných výrazů, ˇzáci ve svém vyjadˇrování rádi experimentují, usilují o samostatnost a neformálnost výrazu (Pˇríhoda, 1963, s. 391) (srov. napˇr. M. Čechová, 1998). Tato skuteˇcnost uˇcinila podle V. Pˇríhody z pubescence tzv. období slangu. 4.2 Odborné lingvistické a didaktické studie a ˇclánky vˇenované problematice vyjadˇrování pubescentů Problematice vyjadˇrování ˇzáků základní ˇskoly se vˇenují nejen odborné lingvistické studie, stati a ˇclánky, ale také didaktiky ˇceského jazyka. Za základní didaktiky 29

31 povaˇzujeme Komunikaˇcní a slohovou výchovu M. Čechové (1998) a Od jazyka ke komunikaci K. Šebesty (2005). Podle K. Šebesty (2005) je pˇri sledování vývoje vyjadˇrovacích schopností nutné rozliˇsit dovednosti jazykové a dovednosti komunikaˇcní. Jazykovými dovednostmi rozumí dovednosti vztahující se k jazykovému systému a k technickým dovednostem, které umoˇzˇnují jednak korektní manifestaci jazyka v psaných a mluvených projevech (dovednosti produktivní), jednak korektní rozpoznávání jeho prostˇredků (dovednosti receptivní) (s. 67). Za dovednost komunikaˇcní povaˇzuje dovednost uˇzívat jazyka funkˇcnˇe jako prostˇredku komunikace v relevantních komunikaˇcních situacích, pˇriˇcemˇz se produktivní a receptivní dovednosti vzájemnˇe doplˇnují (tamtéˇz). K. Šebesta uvádí, ˇze u dospívajících dˇetí dochází v komunikaˇcní kompetenci ke kvalitativním zmˇenám, zatímco v kompetenci jazykové dochází pouze ke zmˇenám kvantitativním. To ukazuje na potˇrebu vˇenovat v hodinách ˇceského jazyka a komunikaˇcní a slohové výchovy zvýˇsenou pozornost právˇe rozvoji komunikaˇcní kompetence. Autor dále popisuje také jednotlivé teoretické pˇrístupy zkoumající jazykový (komunikaˇcní) vývoj dˇetí (viz výˇse) a pozornost vˇenuje také jednotlivým typům sociálního prostˇredí, které tento vývoj ovlivˇnují. V období dospívání je to zejména prostˇredí ˇskoly a skupina vrstevníků, s níˇz se dˇeti chtˇejí identifikovat. Vliv skupiny je nejsilnˇejˇsí okolo 12. roku, pozdˇeji slábne. Výzkumy ukázaly rozdílné vzorce osvojování vzorců komunikaˇcního chování u chlapců a u dívek (Šebesta, 2005, s. 52). M. Čechová (1998) posuzuje vyjadˇrovací schopnosti ˇzáků jednak na základˇe svých vlastních uˇcitelských zkuˇseností a výzkumů, jednak na základˇe výzkumů jiných pedagogů ˇci lingvistů (napˇr. Kala, Beneˇsová, J. Jelínek). Ve své publikaci uvádí, ˇze pro pubescentní období je podle různých zjiˇstˇení (napˇr. M. Kala, M. Beneˇsová viz dále) charakteristické zvˇetˇsování individuálních rozdílů ve vyjadˇrování, úroveˇn vyjadˇrování vˇsak zcela nekoresponduje s úrovní prospˇechu, tzn., ˇze i ˇzáci s výborným prospˇechem mohou ve svých projevech dosahovat podprůmˇerných výsledků a naopak vyjadˇrovací schopnosti ˇzáků, kteˇrí jsou ve ˇskole povaˇzováni za průmˇerné nebo i podprůmˇerné, mohou být dobré. Týká se to vˇsak zejména projevů mluvených. Dalˇsím znakem ústního projevu ˇzáků tohoto vˇeku je ztráta bezprostˇrednosti ve vyjadˇrování, projevuje se ostych, ale také vzrůstající smysl pro obrazné vyjadˇrování a pro symbol a mnohdy také snaha o jazykový vtip (Čechová, 1998, s. 47). Problémem v ˇzákovském vyjadˇrování můˇze být vysoký stupeˇn opakování slov, chudoba adjektiv ˇci nízký, pˇríp. nulový výskyt citoslovcí. Poslední uvedená skuteˇcnost podle Čechové souvisí s vyhroceným racionálním zamˇeˇrením ˇskoly, s nedoceˇnováním emocionálnosti ve výchovˇe, popˇr. s jejím vˇedomým potlaˇcováním ve ˇskole (Čechová, 1998, s. 49). Naopak jako pozitivní lze hodnotit skuteˇcnost, ˇze s postupujícím vˇekem zaˇcínají 30

32 ˇzáci pocit ovat nevhodnost opakování zájmena ten, ˇzákovské vˇety se prodluˇzují (srov. napˇr. V. Pˇríhoda, 1963), dochází ke kvantitativnímu růstu vˇetných ˇclenů. Komplikovaná stavba vˇsak můˇze vést k nesrozumitelnosti ˇci k nepˇrehlednosti. Zásadní výzkum, který byl tomuto problému vˇenován, byl výzkum M. Kaly a M. Beneˇsové (1989), zamˇeˇrený na slovní zásobu, na stavbu vˇety a na obsah a formu projevu. Autoˇri zkoumali 315 písemných prací ˇzáků roˇcníků základní ˇskoly, ve vˇsech pˇrípadech se jednalo o popis téhoˇz obrazu. Pro zachycení vývoje písemného vyjadˇrování nejen podle jednotlivých roˇcníků, ale rovnˇeˇz bˇehem roku, byl obraz dˇetem pˇredloˇzen na zaˇcátku a na konci ˇskolního roku. Za faktory ovlivˇnující rozvoj písemného vyjadˇrování povaˇzovali autoˇri vˇek ˇzáků, prospˇech, prostˇredí a pohlaví. V oblasti slovní zásoby sledovali bohatství slovní zásoby, soustˇredili se na frekvenci slov a slovních druhů, adekvátnost, pˇríp. nadbyteˇcnost, uˇzitých výrazových prostˇredků, nesprávné uˇzití pˇredloˇzek a spojovacích výrazů, sledovali uˇzité zkomoleniny, uˇzitá deminutiva a neadekvátní spojení slov. Zjiˇstˇené výsledky ukazují, ˇze slovní zásoba ˇzáků se bˇehem jednoho roku výraznˇe zvýˇsila, tato skuteˇcnost vˇsak byla závislá na prospˇechu a na prostˇredí, ve kterém ˇzáci ˇzijí. Kvantitativní nárůst bohatství slovní zásoby byl zaznamenán u ˇzáků s vyznamenáním, kteˇrí oproti ˇzákům průmˇerným ˇci podprůmˇerným obecnˇe disponují bohatˇsí slovní zásobou. K výraznˇejˇsímu rozvoji slovní zásoby doˇslo u dívek, jejichˇz slovní zásoba je oproti chlapecké rozsáhlejˇsí. Z údajů obsaˇzených v sestaveném frekvenˇcním slovníku vyplývá, ˇze v ˇzákovských pracích jsou se zˇretelnou pˇrevahou zastoupena substantiva (pˇribliˇznˇe 30 %), slovesa (16 % 18 %) patˇrí k nejˇcastˇeji opakovaným slovním druhům. Porovnáním získaných dat ze zaˇcátku a konce ˇskolního roku autoˇri docházejí k závˇeru, ˇze k rozvoji slovní zásoby dochází pˇredevˇsím u substantiv a u adverbií, zˇcásti i u sloves. Vzestup uˇzití pˇrídavných jmen není závislý na vˇeku, ale na celkovém prospˇechu ˇzáka, ˇzáci s vyznamenáním postihují pˇrívlastky více vlastností. Tato skuteˇcnost ukazuje na zvyˇsující se pˇresnost ve formulování myˇslenek, je znakem důkladnˇejˇsího a pˇresnˇejˇsího vyjádˇrení (Kala, Beneˇsová, 1989, s. 42). Autoˇri výzkumu ve shodˇe s V. Pˇríhodou (viz výˇse) konstatují, ˇze vývoj abstraktního myˇslení ˇzáků se odráˇzí ve vyjadˇrování. Z hlediska adekvátnosti výrazových prostˇredků se ukazuje, ˇze ˇzáci ve svých písemných projevech mnohdy uˇzívají lexikálních prostˇredků stylisticky nepˇresných, nevhodných ˇci prostˇredků plnˇe nevystihujících oznaˇcovanou skuteˇcnost. Vˇetˇsí výskyt tˇechto lexémů souvisí se vzrůstem poˇctu slov ve slohových pracích zejména ˇzáků v osmém a devátém roˇcníku, tzn., ˇze u ˇzáků sice dochází k rozvoji slovní zásoby, ale zároveˇn dochází k nárůstu neadekvátních slov. Z toho vyplývá, ˇze ˇzáci nejsou v průbˇehu ˇskolní docházky vedeni k zpˇresˇnování obsahu výrazů, zcela nechápou obsah a význam nových slov. Získané výsledky dále ukazují, ˇze na uˇzívání pˇresných a výstiˇzných slov 31

33 má velký vliv prostˇredí, ve kterém ˇzáci ˇzijí, a ˇze průmˇerný poˇcet neadekvátních slov je vyˇsˇsí u dívek neˇz u chlapců. Nadbyteˇcnost výrazových prostˇredků je nejˇcastˇeji způsobena nedostateˇcným ovládnutím stavby vˇety nebo kontextu, nepozorností ˇci z neznalosti úspornosti výrazů, jichˇz není tˇreba k vystiˇzení myˇslenky. Jako nadbyteˇcná slova se vyskytují nˇekterá zájmena a pˇríslovce (tam), stejná slova v jedné vˇetˇe (Domky kolem cesty jsou domky dřevěné.), stejná slova ve vˇetách po sobˇe následujících (Obraz má dřevěný rám. Rám je barvy hnědé.), slova opakující se z nepozornosti (na obzoru na obzoru) ˇci zbyteˇcné vedlejˇsí vˇety (Vidíme tam koně, který je hnědý.). Poˇcet nadbyteˇcných slov je vyˇsˇsí v delˇsích projevech, je závislý na prospˇechu ˇzáka a na pohlaví, nadbyteˇcných slov uˇzívají ˇcastˇeji chlapci neˇz dívky. Analýza písemných prací dále ukazuje, ˇze ˇzáci mnohdy neznají význam základních pˇredloˇzek (v, na, podle, vedle, kolem) a nerozliˇsují nepůvodní pˇredloˇzky ve významu pˇríslovcí (okolo, kolem, vedle), patrný je vliv hovorového jazyka na uˇzívání spojovacích výrazů (Před domky je zmrzlý sníh, kde děti bruslí.). Žákovské práce se vyznaˇcují ˇcetnými chybami pravopisnými ˇci grafickými, které mají ˇcasto za následek komolení slov. Nezˇrídka dochází k zámˇenˇe písmene, k jeho vynechání ˇci nadbyteˇcnosti (krajima místo krajina, sedlá místo sedlák, kokčí místo koˇcí). Nejvíce zkomolenin se vyskytuje v pracích podprůmˇerných ˇzáků. V kontrolních pracích mladˇsích ˇzáků je patrné vyˇsˇsí zastoupení deminutiv (Po malé cestičce jede koník a muž v kožíšku.), která mohou v projevu mohou působit ruˇsivˇe a naivnˇe. V pracích starˇsích ˇzáků se pˇrekvapivˇe vyskytují nˇekteré archaismy (kabátec, vozataj, šuba). Žáci vˇsech roˇcníků velmi ˇcasto uˇzívají pojmenování, jejichˇz význam jim není zcela jasný. To můˇze vést ke vzniku neadekvátních spojení slov (spád obrazu, krajina s prostředím, počasí se klene). Vedle písemných projevů zkoumali M. Kala a M. Beneˇsová také ˇzákovské projevy mluvené. Zkoumaný materiál byl tvoˇren 72 vzorky, jeˇz byly podrobeny komplexní analýze. Jednalo se o nepˇripravené mluvené projevy ˇzáků druhého stupnˇe základní ˇskoly z různých ˇskol, sdˇelovací formou bylo vypravování. Autoˇri výzkumu provedli mj. rozbor frekvence slov, slovních druhů a slovních tvarů. Vrstvu slov s nejvyˇsˇsí frekvencí 10 tvoˇrily pˇredloˇzky, spojky, sponová slovesa být a mít a spojovací slova typu ten. Co se týˇce frekvence různých slovních druhů 11, tvoˇrila nejpoˇcetnˇejˇsí skupinu substantiva (43,5 %), druhou nejpoˇcetnˇejˇsí skupinou byla slovesa (32,3 %), s nejniˇzˇsí frekvencí byly naopak zastoupeny pˇredloˇzky, spojky, pomocná slovesa, zájmena a ˇcíslovky. Tyto skuteˇcnosti podle autorů naznaˇcují, ˇze substantiva a slovesa pˇredstavují základní bloky pro vyjádˇrení sdˇelného obsahu, zatímco málo frekventované pˇredloˇzky, spojky, pomocná 10 V tomto pˇrípadˇe je mínˇen celkový poˇcet výskytů zastoupených lexémů (token). 11 V tomto pˇrípadˇe je mínˇen pouze poˇcet zastoupených lexémů (type). 32

34 slovesa, zájmena a ˇcíslovky mají po obsahové stránce v promluvˇe velmi malý nebo nahodilý význam a jejich funkˇcní uplatnˇení spoˇcívá v úloze konstrukˇcních prostˇredků výstavby textu (Kala, Beneˇsová, 1989, s. 304). Zjiˇstˇené výsledky dále ukazují, ˇze stylovým pˇríznakem mluvy dˇetí a mládeˇze je neobyˇcejnˇe silná expresivita vyjadˇrování (Kala, Beneˇsová, 1989, s. 327, srov. V. Pˇríhoda, 1963). V oblasti slovní zásoby je citové zaujetí vyjadˇrováno motivovaným opakováním slov a ˇcástí vˇety (a oheň zničil ty šatny úplně úplně nic tam nezbylo), rozmanitým funkˇcním uplatnˇením ˇcástic (v šestnácti je to už slečna, no né?) a vyuˇzitím expresívnˇeemocionálních slov a slovních spojení (štěňátko, tetička, slad oučký). Vyjadˇrovacím schopnostem ˇzáků a studentů je vˇenována celá ˇrada ˇcasopiseckých statí a ˇclánků (viz seznam literatury). Zastoupeny jsou výzkumy, pˇríp. sondy, týkající se úrovnˇe vyjadˇrovacích schopností ˇzáků základní ˇskoly, stˇredoˇskolských i vysokoˇskolských studentů, a to v projevech mluvených i psaných. Jednotliví autoˇri se tematicky nejˇcastˇeji zamˇeˇrují na syntaktickou stavbu, vyjádˇrení významových vztahů mezi vˇetami, na stylistickou a stylizaˇcní úroveˇn písemných slohových prací. Ve slovní zásobˇe, coˇz je oblast námi zkoumané problematiky, je pozornost vˇenována napˇr. ˇzákovskému ˇci studentskému slangu nebo znalosti frazeologismů. Na mluvené a psané projevy ˇzáků základní ˇskoly se soustˇredili napˇr. Kvˇeta Rysová nebo Petr Nosek, znalost tradiˇcní frazeologie u mládeˇze zkoumala Marie Čechová. Kvˇeta Rysová na základˇe analýzy písemných slohových prací (ČJL ˇc. 3, 55, ) upozorˇnuje na skuteˇcnost, ˇze ˇzákům mnohdy působí velké problémy porozumˇet obsahu pojmů (U umyvadla jsou připevněna poutka na ručníky.), v ˇzákovských komunikátech se ˇcasto opakují stejná slova bez ohledu na význam a vhodnost uˇzití v daném spojení (visí, leží). Naproti tomu se ve zkoumaných pracích objevuje celá ˇrada vˇet vhodnˇe stylizovaných (Když vejdeme dovnitř, okamžitě spatříme zdi namalované na bílo a naši velkou černou tabuli, která stojí v přední části třídy.). Sonda téˇze autorky zamˇeˇrená na ˇzákovské mluvené projevy, prokázala, ˇze ˇzáci mají problémy s udrˇzením vˇetné perspektivy, nejvˇetˇsí nedostatky se vyskytují v oblasti uˇzití paralingválních a extralingválních prostˇredků. Naopak témˇeˇr vˇsichni ˇzáci mluvili spisovným jazykem (autorka sondy zaznamenala napˇr. témˇeˇr úplnou eliminaci obecnˇeˇceského víceˇclenného spojovacího výrazu když tak). Analýza dále ukázala, ˇze mezi projevy pˇripravenými a nepˇripravenými nejsou ˇzádné velké rozdíly. Analýza Petra Noska dokládá, ˇze v ˇzákovských slohových pracích pˇripravených i nepˇripravených lze nalézt vedle nedostatků obsahových, kompoziˇcních, morfologických a pravopisných také nedostatky stylizaˇcní. Žákům ˇciní problémy zvolit slovo nebo slovní spojení z hlediska významu vhodné nebo pˇresné (Divadlo se nám líbilo. místo pˇredstavení), zamˇeˇnují slova podobná významem a ze synonymické ˇrady nevybírají 33

35 nejvýstiˇznˇejˇsí synonymum (Lidé nemají být k sobě škodolibí. místo bezohlední), nerespektují stylovou platnost lexikálních prostˇredků (Měl oteklou hubu, vyvrknutý kotník.). V ˇzákovských projevech se ˇcasto opakují tatáˇz slova (dělat, jít, mít, tak, pak), je zjiˇstˇena pˇremíra ukazovacích zájmen. Co se týˇce stylizace vˇety a souvˇetí, pˇrevaˇzuje jednoduchá stavba vˇet, objevuje se nepromyˇslená vˇetná návaznost, opakování téhoˇz vˇetného schématu (Když nám to rodiče řekli, tak už jsme do lesa nešli.), chybný slovosled (Všechny třídy skončily už.) a uˇzití nesprávných vˇetných konstrukcí (Všichni, kteří prošli kolem Bahňáku, nadchne okolní příroda.). Ve shodˇe s Kvˇetou Rysovou neshledává autor sondy výrazné rozdíly mezi kvalitou komunikátů pˇripravených a nepˇripravených. Marie Čechová, která se soustˇredila na znalost frazeologismů, upozorˇnuje na nutnost vˇenovat frazeologii pˇri vyuˇcování vˇetˇsí pozornost. Podle jejích zjiˇstˇení neˇciní ˇzákům problémy doplˇnování pˇrirovnání ˇci znalost pranostik. Naopak velké individuální rozdíly jsou v plnˇení úkolů vybudovaných na opakujících se lexémech v různých frazémech a v úkolech sémaziologického rázu, v nichˇz mají respondenti jejího výzkumu prokázat pochopení jednotlivých frazémů. Z výˇse uvedeného je patrné, ˇze zkoumání vˇenovaná vyjadˇrovacím schopnostem jsou tematicky obsáhlá. Pro náˇs výzkum synonymie a synonymních vztahů lexikálních jednotek jsou důleˇzité zejména výsledky analýzy Petra Noska a Kvˇety Rysové, kteˇrí uvádˇejí, ˇze se ˇzáci obtíˇznˇe vyrovnávají s volbou vhodného lexému, nerespektují stylové funkce lexikálních prostˇredků a ˇcasto opakují tatáˇz vyjádˇrení. Tato zjiˇstˇení ˇcásteˇcnˇe korespondují s naˇsimi zjiˇstˇeními (Kyselová, 2011), ˇze ˇzákům ˇciní obtíˇze nejen uˇzívání vhodných synonymních výrazů ve vlastním písemném projevu ˇci doplˇnování vhodných synonym do textu, ale také pouhé tvoˇrení synonymických ˇrad. Pro pedagogickou praxi jsou podstatná doporuˇcení formulovaná jednotlivými autory: soustˇredit se v hodinách ˇceského jazyka na rozvoj dovednosti ˇzáků druhého stupnˇe základní ˇskoly adekvátnˇe vyuˇzívat lexikálních prostˇredků vzhledem k funkci projevu a ke komunikaˇcní situaci, prohlubovat znalost tradiˇcní frazeologie jako prostˇredku ke zlepˇsení vyjadˇrovacích dovedností ˇzáků, vˇenovat pozornost pˇestování nácviku mluveného projevu, pˇri pˇrípravˇe slohových prací dbát na jejich stránku stylizaˇcní, kompoziˇcní a obsahovou, protoˇze úˇcelná komunikaˇcní a slohová výchova se na vyjadˇrovacích dovednostech ˇzáků projevuje pˇríznivˇe (napˇr. K. Dvoˇrák). 34

36 4.3 Klíˇcové kompetence, oˇcekávané výstupy Vyjadˇrovací dovednosti, které by ˇzáci základní ˇskoly mˇeli mít, jsou stanoveny v Rámcovém vzdˇelávacím programu pro základní vzdˇelávání. Jedná se o tzv. oˇcekávané výstupy a klíˇcové kompetence 12, jejichˇz utváˇrení a postupné rozvíjení je jedním z cílů základního vzdˇelávání. Hlavní klíˇcovou kompetencí, kterou si ˇzáci mají ve vzdˇelávací oblasti jazyka a jazykové komunikace osvojit, je kompetence komunikativní. Souˇcástí této kompetence je mj. schopnost formulovat a vyjadˇrovat své myˇslenky v logickém sledu a s tím související schopnost vyjadˇrovat se výstiˇznˇe, souvisle a kultivovanˇe, a to v písemném i v ústním projevu. Jedním z nezbytných pˇredpokladů vedoucích k získání tˇechto dovedností je schopnost ˇzáků vhodnˇe vyuˇzívat ve svých projevech synonymních výrazů. Synonyma jsou souˇcástí vzdˇelávacího obsahu, na jehoˇz základˇe jsou stanoveny oˇcekávané výstupy jednotlivých oborů. Obsahem vzdˇelávacího oboru ˇceský jazyk a literatura jsou sloˇzky komunikaˇcní a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova, uˇcivo se vˇsemi sloˇzkami prolíná. Náplˇn tˇechto tˇrí sloˇzek je rozdˇelena podle vˇeku ˇzáků na první a druhý stupeˇn. Co se týˇce slovní zásoby, je jedním z oˇcekávaných výstupů jazykové výchovy na prvním stupni základní ˇskoly v prvním období porovnávání významů slov, zvláˇstˇe slov opaˇcného významu a slov významem souˇradných, nadˇrazených a podˇrazených, ve druhém období porovnávání významů slov, zvláˇstˇe slov stejného a podobného významu a slov vícevýznamových. Žáci by se mˇeli seznámit s termíny slovo a pojem, význam slov, slova jednoznaˇcná a mnohoznaˇcná, antonyma, synonyma, homonyma. Na druhém stupni základní ˇskoly se mají ˇzáci v jazykové výchovˇe nauˇcit rozpoznat pˇrenesené pojmenování, zvláˇstˇe ve frazémech, mají rozliˇsit spisovný jazyk, náˇreˇcí a obecnou ˇceˇstinu a zdůvodnit jejich uˇzití. V uˇcivu o slovní zásobˇe by si mˇeli osvojit poznatky o slovní zásobˇe a jejích jednotkách, seznámit se se slohovým rozvrstvením slovní zásoby, s termíny význam slova, homonyma, synonyma a obohacování slovní zásoby. Podle oˇcekávaných výstupů z komunikaˇcní a slohové výchovy, jak jsou formulovány v RVP, mají ˇzáci mj. odliˇsit spisovný a nespisovný projev, vhodnˇe uˇzívat spisovných jazykových prostˇredků vzhledem ke svému jazykovému projevu, vyuˇzívat poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i vˇecnˇe správnému písemnému projevu a k tvoˇrivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvoˇrivému psaní na základˇe svých dispozic a osobních zájmů. Na základˇe uˇciva týkajícího se písemného projevu se mají ˇzáci pˇri vlastním tvoˇrivém psaní nauˇcit psát komunikaˇcní ˇzánry jako výpisek, ˇzádost, soukromý a úˇrední dopis, objednávka, teze, strukturovaný ˇzivotopis, pozvánka, charakteristika, subjektivnˇe zabarvený popis, výklad a úvaha. 12 Podle RVP pˇredstavují klíˇcové kompetence souhrn vˇedomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot pro osobní rozvoj a uplatnˇení kaˇzdého ˇclena spoleˇcnosti. 35

37 4.4 Problematika synonymie v uˇcebnicích ˇceského jazyka se zamˇeˇrením na metody cviˇcné Stylistické a vyjadˇrovací schopnosti nejsou ˇzákům vrozené (viz kap. 4.1 Vyjadˇrovací schopnosti pubescentů z hlediska ontogenetického), uˇcitelé vˇsak mají pˇri výuce ˇceského jazyka k dispozici metody vedoucí k jejich zdokonalování. Jedná se zejména o metody výkladu a pˇrednáˇsky, metodu vysvˇetlování, metodu samostatného studia, metodu diskuze, metodu problémovou aj. (Čechová, 1998). Významnou roli pˇri zdokonalování komunikaˇcních a slohových schopností hrají také metody cviˇcné, pˇri nichˇz jsou uplatnˇena slohová cviˇcení. M. Čechová (1998) rozliˇsuje slohová cviˇcení niˇzˇsího a vyˇsˇsího typu, pˇriˇcemˇz na druhém stupni základní ˇskoly jsou vyuˇzívána pˇredevˇsím cviˇcení druhého typu (srov. Hauser, 1974). K procviˇcování synonymie jsou urˇcena zejména cviˇcení stylizaˇcní, konkrétnˇe lexikálnˇestylizaˇcní, zamˇeˇrená na procviˇcování jednotlivých jazykových prostˇredků uˇzitých v rámci výpovˇedi, a cviˇcení textová, vedoucí ke komplexnímu zlepˇsování jazykového projevu jako celku. Hranici mezi tˇemito dvˇema typy cviˇcení nelze vˇzdy pˇresnˇe vymezit. Lexikálnˇestylizaˇcní cviˇcení, podle M. Čechové (1998) také cviˇcení pojmenovávací, lze rozdˇelit na cviˇcení výbˇerová, pˇri nichˇz ˇzáci z nabídky nˇekolika lexémů vybírají ten nejvhodnˇejˇsí, cviˇcení doplˇnovací, jeˇz spoˇcívají ve správném doplnˇení lexému do kontextu vˇety, obmˇeˇnovací, spoˇcívající v obmˇenˇe výrazů, a s nimi související cviˇcení substituˇcní, pˇri nichˇz mají ˇzáci nahradit oznaˇcený výraz výrazem s jinou slohovou charakteristikou. Je tˇreba pˇripomenout, ˇze pˇri práci s lexikálnˇestylizaˇcními cviˇceními ˇzáci procviˇcují a zároveˇn zdokonalují svou kompetenci uˇzívat slov a slovních spojení z hlediska jejich výstiˇznosti a vhodnosti v kontextu. Od tˇechto cviˇcení je nutné odliˇsit cviˇcení ˇcistˇe lexikální, v nichˇz jsou slova procviˇcována pouze na základˇe sémantického významu bez ohledu na kontext. (Čechová, 1998). Poloˇzili jsme si otázku, které druhy výˇse uvedených cviˇcení jsou v uˇcebnicích ˇceského jazyka v souvislosti s uˇcivem o synonymii vyuˇzívány, nakolik jsou cviˇcení zamˇeˇrena na upevˇnování znalostí a nakolik na rozvíjení dovednosti uˇzívat synonymie v projevech. Provedli jsme víceménˇe náhodný výbˇer uˇcebnic (viz Pˇríloha ˇc. 3). Východiskem byl oficiální seznam uˇcebnic zveˇrejnˇený na www stránkách MŠMT. Uˇcivo o synonymii je zaˇrazeno do sedmého a devátého roˇcníku základní ˇskoly. V uˇcebnicích tˇechto roˇcníků jsme hodnotili úroveˇn a rozsah teoretického zpracování problematiky synonymie, ale pˇredevˇsím typy a formy cviˇcení vyuˇzívaných k procviˇcení. I kdyˇz se jednotlivé uˇcebnice liˇsí rozsahem teoretického zpracování, vˇsechny uvádˇejí základní definici synonym, napˇr.: slova, která různˇe znˇejí, mají stejný nebo podobný význam (Fraus). V sedmém roˇcníku bývá výklad o synonymech podrobnˇejˇsí neˇz v devátém. Autoˇri uˇcebnic vycházejí ze skuteˇcnosti, ˇze v devátém roˇcníku je jiˇz 36

38 problematika synonymie ˇzákům známa, a proto je postaˇcující pouze struˇcné pˇripomenutí. Ve cviˇceních zamˇeˇrených na problematiku synonymie jsou synonyma velmi ˇcasto procviˇcována formou lexikálních cviˇcení, tzn., ˇze není respektován kontext uˇzití lexémů. Často se opakují úkoly typu Vyhledejte synonyma k následujícím slovům. (Alter), Jaké zabarvení mají synonyma uvedená vedle slova neutrálního? (Tobiáˇs), Najdˇete co nejvíce slov, kterými lze vyjádˇrit, jak je kdo velký, slova podle velikosti seˇrad te. (Jinan). V nˇekterých pˇrípadech mají ˇzáci synonymní výrazy, které objevili, uˇzívat ve vˇetách: K uvedeným slovům uvádˇejte synonyma se zesíleným nebo zeslabeným významem a uˇzijte je ve vˇetách. (SPN, Styblík). Z lexikálnˇestylizaˇcních cviˇcení jsou zastoupena cviˇcení výbˇerová: Doplˇnte vhodné synonymum z ˇrady: malý malinký maliˇcký nepatrný nevelký skromný. (SPN, Styblík), substituˇcní: Nahrad te podtrˇzená slova synonymy. (Fraus), Opravte vˇety. (Tobiáˇs). Žáci mají také vyhledávat synonyma v textu: Vyhledejte v textu synonyma. (Fraus), pˇrípadnˇe vyhledávat různá oznaˇcení jednoho denotátu: Vypiˇste z textu pojmenování tisícikoruny. (Alter). Minimálnˇe jsou zastoupena textová cviˇcení: Podle obrázku popiˇste vodníka. K popisu hlavy, obliˇceje a obleˇcení vyuˇzijte ˇrady synonym, která si pˇredem pˇripravíte na tabuli. (Fraus), Čeho se uˇzitím synonym v textu dosahuje? Napiˇste text a své tvrzení dokaˇzte. (Jinan). Tak jako se liˇsí teoretické zpracování synonymie v uˇcebnicích urˇcených pro sedmý a pro devátý roˇcník, liˇsí se také v nich zaˇrazená cviˇcení, a to s ohledem na psychický vývoj ˇzáků. V sedmém roˇcníku se napˇríklad nevyskytují cviˇcení výbˇerová a doplˇnovací. Mladˇsí dˇeti jeˇstˇe nejsou schopny s jistotou uˇzívat lexikálních prostˇredků vhodnˇe a vytˇríbenˇe. Na vhodnost a vytˇríbenost (Čechová, 1998) ˇzákovských projevů je v průbˇehu ˇskolní docházky kladen důraz postupnˇe, proto je se zvyˇsujícím se vˇekem dˇetí zvyˇsována také nároˇcnost cviˇcení. Žáci devátého roˇcníku mají ˇcastˇeji za úkol charakterizovat odliˇsnosti mezi synonymy, posoudit jejich vzájemné významové i formální vztahy, rozliˇsit stylové pˇríznaky. Na rozdíl od svých mladˇsích spoluˇzáků navíc pracují se synonymními lexémy cizího původu. Domníváme se, ˇze lexikální cviˇcení vedou k upevˇnování znalostí o synonymii, mohou vést k rozˇsiˇrování slovní zásoby ˇzáků, ale nepˇestují dovednost ˇzáků vyuˇzívat synonymních lexémů vhodnˇe, výstiˇznˇe a vytˇríbenˇe. Tato dovednost je procviˇcována pˇri práci s cviˇceními lexikálnˇestylizaˇcními, ale zejména s cviˇceními textovými. Pˇredpokládali jsme, ˇze zastoupení tˇechto typů cviˇcení bude vysoké pˇredevˇsím v uˇcebnicích pro devátý roˇcník, kdy jsou ˇzákovské znalosti o synonymii dostateˇcnˇe upevnˇeny, a je vhodné více procviˇcovat schopnosti a dovednosti adekvátního uˇzívání synonymních lexémů. Ukázalo se, ˇze skuteˇcnost je jiná. Ve vˇsech uˇcebnicích tvoˇrí vysoké procento zastoupených cviˇcení cviˇcení lexikální, v menˇsí míˇre jsou zastoupena cviˇcení lexikálnˇestylizaˇcní, témˇeˇr 37

39 vůbec cviˇcení textová. (srov. Sedláˇcek, 1992). Jednotlivé uˇcebnice se od sebe liˇsí hlavnˇe celkovým poˇctem synonymických cviˇcení a rozsahem teoretického zpracování. Pro zvýˇsení kultivovanosti ˇzákovských projevů by mˇelo být do výuky ˇceského jazyka zaˇrazováno vˇetˇsí mnoˇzství lexikálnˇestylizaˇcních a textových cviˇcení. Je vˇsak tˇreba pˇripomenout, ˇze vˇzdy záleˇzí pˇredevˇsím na vyuˇcujícím, jakou pozornost problematice synonymie vˇenuje a které formy a metody práce zvolí. Podle naˇseho názoru by pˇri práci se synonymními lexikálními prostˇredky nemˇela být pro uˇcitele limitující nabídka cviˇcení v uˇcebnici, je tˇreba hledat nové kreativní způsoby vedoucí k rozvíjení výˇse uvedených schopností a dovedností (viz napˇr. M. Čechová, 1998 nebo Tvoˇrivostí uˇcitele k tvoˇrivosti ˇzáků, 1997). Analýza jazykového materiálu Soubor lexémů získaný rozborem ˇzákovských prací (celkem 2515 lexikálních jednotek, substantiv, adjektiv, sloves a adverbií, poˇcet výskytů 7071) zkoumáme ve dvou úrovních: 1. z pohledu tzv. obecného ˇzáka (rozbor obsahuje kap. 5 Synonyma v kontextu ˇzákovských projevů), 2. z pohledu tzv. individuálního ˇzáka (rozbor pˇredkládáme v kap. 6 Synonyma v kontextu ˇzákovského projevu). Pˇredmˇetem naˇseho zájmu jsou v první z tˇechto uvedených úrovní tzv. synonymické ˇrady nadindividuální, totiˇz lexikální jednotky vstupující do synonymických vztahů v rámci celého zkoumaného materiálu. Z pohledu lexikologie vymezujeme jednotlivé typy synonym (synonyma úplná, ˇcásteˇcná, ideografická, okrajová), sledujeme jejich pˇrípadnou pˇríznakovost, z pohledu stylistiky hodnotíme synonyma amplifikaˇcní a kontextovˇe situaˇcní. Po formální stránce rozliˇsujeme synonyma slovotvorná a synonymní slovní spojení. Na základˇe statistických údajů vyhodnocujeme tzv. vyuˇzité a nevyuˇzité moˇznosti nabízené synonymie, následnˇe vytváˇríme frekvenˇcní seznam uˇzitých synonymních lexémů a analýzou vzorku synonym tohoto seznamu zjiˇstˇené údaje o vyuˇzití synonymie korigujeme a hodnotíme faktickou míru zastoupení jednotlivých ˇclenů synonymické ˇrady. Ve druhé úrovni, v úrovni individuálních ˇzáků, zjiˇst ujeme tzv. synonymické ˇrady individuální, tj. ˇrady zastoupené v konkrétních slohových pracích. Synonymní výrazy uˇzité v jednotlivých slohových pracích zkoumáme z hlediska jejich frekvence a z hlediska jejich stylové funkce. Na základˇe takto zvoleného pˇrístupu pˇredkládáme výsledky výzkumu ve dvou základních kapitolách (Synonyma v kontextu ˇzákovských projevů, Synonyma v kontextu ˇzákovského projevu), jeˇz jeˇstˇe dále ˇcleníme. 38

40 5 SYNONYMA V KONTEXTU ŽÁKOVSKÝCH PROJEVŮ 5.1 Synonymické ˇrady nadindividuální Do vztahů synonymie v rámci vˇsech ˇzákovských projevů vstupuje 1189 lexikálních jednotek (poˇcet výskytů 3869). Pˇredpokládali jsme, ˇze míra vyuˇzití synonymie jednotlivých slovních druhů bude nevyrovnaná, proto získaná synonyma dˇelíme primárnˇe podle slovních druhů, pˇri dalˇsí klasifikaci vycházíme z jejich sémantiky. Sémantické tˇrídˇení je z naˇseho hlediska potˇrebné proto, abychom zjistili, ve kterých sémantických skupinách je synonymie uplatnˇena s vysokou ˇcetností a ve kterých je uplatnˇena minimálnˇe neboli ve kterých sémantických skupinách je doloˇzen vysoký poˇcet synonymických ˇrad a ve kterých je jejich poˇcet naopak nízký. Z následných zjiˇstˇení můˇzeme vyvodit doporuˇcení pro ˇskolskou praxi, a to kterým sémantických oblastem je tˇreba pˇri procviˇcování uˇciva o synonymii vˇenovat v hodinách ˇceského jazyka a komunikaˇcní a slohové výchovy zvýˇsenou pozornost. Vzhledem k rozsahu a k charakteru zkoumaného materiálu se nabízené moˇznosti klasifikace (srov. Haller, Klégr, Daneˇs) jevily jako nevyhovující, proto jsme kritéria tˇrídˇení pˇrizpůsobili konkrétnímu materiálu a zvolili jsme urˇcitou kombinaci stanovení vlastních kritérií, kritérií stanovených J. Filipcem (1961) a kritérií uˇzitých pˇri tvorbˇe Tezauru jazyka ˇceského (2007), pˇrípadnˇe Hallerova Slovníku vˇecného a synonymického ( ) 13. Sémantické skupiny substantiv jsme vydˇelili na základˇe vlastních kritérií. Pˇri jejich stanovení jsme jen ˇcásteˇcnˇe vycházeli z Filipcovy klasifikace substantiv (Filipec, 1961) (napˇr. abstraktní pojmy) doplnˇené o klasifikaci Hallerovu (napˇr. ˇclovˇek) (Haller, ). Substantivní synonymické ˇrady rozdˇelujeme do sémantických skupin: 1. ˇclovˇek ˇcásti lidského tˇela, lidská obydlí a jejich ˇcásti, lidská spoleˇcenství, vlastní jména, lidská ústrojí, 2. pˇríroda ˇzivá, neˇzivá, 3. pˇredmˇety a zaˇrízení, 4. vlastnosti, stavy, schopnosti, 5. ˇcinnosti, výsledky ˇcinností, 6. oznaˇcení ˇcasu, míry, mnoˇzství a 7. abstraktní pojmy. Vzhledem k nízkému poˇctu adjektiv ve zkoumaném materiálu jsme se pˇri stanovení sémantických skupin spokojili s vysokou mírou abstrakce. Vydˇelujeme pouze sémantickou skupinu adjektiv hodnotících kladnˇe, zápornˇe a ostatních. Pro rozdˇelení sloves se jako nejvýhodnˇejˇsí ukázalo ˇclenˇení, které uvádí A. Klégr (2007). Sémantické skupiny sloves jsou primárnˇe vytvoˇreny podle tˇríd, které Klégr pˇrevzal od Rogeta (1852). Jsou to: 1. abstraktní vztahy, 2. prostor, 3. hmota, 4. intelekt: uˇzívání mysli, 5. volní oblast: uplatnˇení vůle a 6. emoce, náboˇzenství, morálka. Nepˇrevzali jsme vˇsak dalˇsí ˇclenˇení jednotlivých tˇríd, které by vzhledem k rozsahu 13 Kritéria Fr. Daneˇse (1987) sice vychází ze sémantiky, ale jsou pˇríliˇs závislá na syntaktických vztazích, proto je povaˇzujeme za nevyhovující. 39

41 zkoumaného materiálu bylo nadbyteˇcné. Uvedené sémantické skupiny ˇcleníme do podskupin, pˇri jejichˇz tvoˇrení jsme opˇet vycházeli z ˇclenˇení Klégrova (napˇr. poˇcasí), sémanticky blízké podskupiny jsme slouˇcili (napˇr. sluch, zvuk), pˇrípadnˇe jsme pro nˇe vytvoˇrili vlastní souhrnný název (napˇr. polohy tˇela). Pokud byla podskupina doloˇzena jedinou synonymickou ˇradu, nevyˇcleˇnovali jsme ji, a takovéto synonymické ˇrady jsme zaˇradili do podskupiny ostatní. Pro rozdˇelení adverbií jsme zvolili klasifikaci podle okolností, které adverbia vyjadˇrují: místo, ˇcas, způsob a pˇríˇcina. Synonymické ˇrady jsou v rámci jednotlivých sémantických skupin a podskupin uspoˇrádány abecednˇe. Jako první ˇclen je uvádˇeno synonymum základové, v závorce je oznaˇcena pˇrípadná pˇrísluˇsnost ke stylové vrstvˇe a typ synonyma, u synonym amplifikaˇcních a kontextovˇe situaˇcních navíc uvádíme ˇcíslo komunikátu, v nˇemˇz bylo daného synonyma uˇzito. Ke kaˇzdé synonymické ˇradˇe jsou pˇripojeny konkrétní doklady uˇzití (napˇr. matka maminka máma (hovor.) mamka (expr.) mami: Jeho matka si ho určitě najde / Maminka připravila oběd / Máma řekla / Mamka se lekla / Moje mami s dalšími dvěma maminkami) Substantiva Zastoupeno je 949 substantiv (poˇcet výskytů 2614), substantiv vstupujících do synonymických vztahů v rámci zkoumaného materiálu je doloˇzeno 341. Substantiva vytvoˇrila 84 synonymických ˇrad, které rozdˇelujeme do 12 sémantických skupin. I. Človˇek (a) ˇcásti lidského tˇela srdce srdíčko (dem., expr.): Dary potěší na srdci i na duši / Vždy mě dokáže zahřát u srdíčka tvář obličej: City se projevují ve výrazu tváře / sledování znuděných obličejů bez zájmu (b) lidská obydlí a jejich ˇcásti balkon lodžie (ˇcást.): já s tat kou jsme se potili na balkoně / Maminka vyšla na lodžii dům budova (ideogr.) domeček (dem.) chaloupka (ideogr., dem.): Dostali jsme zprávu, že náš dům stojí / V budově jsme si prohlédli zajímavou výstavu / Pepa se koukl z domečku / Na okraji lesa v malé chaloupce žila kočička hotel budova (kont. sit., 17): Nejhezčí výhled nás čekal z ochozu hotelu / V budově jsme si prohlédli zajímavou výstavu o vysílači a hotelu 40

42 chata chalupa (ˇcást.) chatka (dem.): Strejda spal v chatě / O víkendu pojedeme na chalupu / Vedoucí nám ukázala naši chatku vesnice obec vesnička (dem.) osada (ˇcást.): Večer naše parta podnikla procházku do nedaleké vesnice / Škola v obci Veselá je malotřídka / Jeli jsme na dovolenou do malé vesničky / Cíl naší cesty byla osada nedaleko Nepomuka židle židlička (dem.): Spolužačka vyhodila židli z okna / Pét a se poprvé vyhrabal na židličku ke klavíru (c) lidská spoleˇcenství babička babi (expr.): Babička si vzala deštník / Děda s babi jeli na dovolenou bratr brácha (ob., expr.) Lukáš (kont. sit., 27) sourozenec (ideogr.): Jaký můj bratr vlastně je / Můj brácha se jmenuje Karel / Jsem ráda, že Lukáše mám / Můj sourozenec má i dobré vlastnosti člověk muž (ideogr.) osoba osůbka (dem., expr.) postava: Asi každý člověk na světě je rád, když / Jsi dobrý muž, Josefe / Záleží na dotyčné osobě / Co pro mě tahle osůbka znamená / Tam byly umělé postavy dědeček děda (expr.): Pét ův dědeček ho pozoroval / Máma s dědou si dali kafe děvče dívka holka (hovor.): Děvčata se začala malovat / Dívky raději utíkají na chodbu / S holkama jsme si vybalily dítě miminko (ideogr.): U malého dítěte je to láska k matce / proto jsou miminka tak úžasná chlapec hoch kluk (hovor.): Chlapec ihned odpověděl / Hoši, hlavně nezmokněte / Kluci si koupili meče kamarádka kámoška (ob., expr.): Naší kamarádce Míše se zakutálelo jablko / Moje sestra je pro mě vzorem, kámoškou majitel páníček (ideogr., expr.): Měli bychom se řídit vkusem dalšího majitele / pelášil se pomazlit se svým páníčkem manželka žena: Už slyším hlas své manželky / Chtěl bych pro svou ženu zdraví matka maminka máma (hovor.) mamka (expr.) mami: Jeho matka si ho určitě najde / Maminka připravila oběd / Máma řekla / Mamka se lekla / Moje mami s dalšími dvěma maminkami mládež mladiství mladí lidé mladší studenti dospívající děti pubert áci (expr.): Dnešní mládež si ničí zdraví / Pokud budu psát jen o mladistvých / 41

43 Viděli už jste někdy mladého člověka sedět na lavičce / Mladší studenti si myslí, že / Většinou jsou to dospívající děti okolo patnácti let / Patnáctiletí pubert áci se nedají přeučit muž pán: Muž nám vyhuboval / podezřelý pán byl dopaden otec táta (hovor.) tatínek tat ka (hovor.): A tak chlapcova otce uzdravili / Táta se strejdou opravovali chatu / Tatínek vybral hezké místo / Maminka s tat kou si dali pivo parta (hovor.) rodiny (kont. sit., 16): Večer naše parta podnikla procházku / Večer si naše rodiny vyšly na krátkou procházku partner milý (ˇcást.) ten druhý (kont. sit., 51, 54): Cítíme lásku k partnerovi / Místo, na kterém si dá člověk se svým milým první polibek / lidé se brali z čisté lásky k tomu druhému poslední hráč stoper (ampl., 32): tak jsem hrál posledního hráče stopera přítel kamarád blízký (ˇcást.) známý (ˇcást.): Pravý přítel je tu vždycky / Mám úžasné kamarády / váš blízký se při výběru dárku netrefí / Spolu s námi jeli i naši známí rodiče otec a matka maminka s tat kou (hovor.): Potom jsem se rozloučil s rodiči / za dob našich otců a matek / Maminka s tat kou si dali pivo rodina nejbližší (ˇcást.) příbuzní (ˇcást.): Přítel je jako druhá rodina / Co může být cennějšího než zdraví naše a našich nejbližších / Hodně záleží na rodičích a příbuzných sestra sourozenec (ideogr.): Jsme přece sestry / Jiní sourozenci se spolu hádají skupina skupinka (dem.) parta (hovor., ideogr.) stádo (ˇcást.): skupina historického šermu / Ptáte se, jestli jsme rozdělený na skupinky / Večer naše parta podnikla procházku / parta kluků na sobě měla ošklivé masky / z houští vyběhlo stádo srnčí zvěře žák dítě (ˇcást.) pubert ák (ob., expr., ˇcást.): A čím by byl menší zájem u žáků, tím by byl menší i u mě / stádo zvěře, kterému se říká děti / poslouchání každodenních odpovědí pubert áků (d) vlastní jména Hana Hanka (expr): přijela kamarádka Hana / Zavolala jsem na Hanku Josef Pepa (expr.): říká Pepovi: Jsi dobrý muž, Josefe! Karel Kája (expr.): Můj brácha se jmenuje Karel / Kája je hodný kluk Katka Kát a (expr.): S Katkou jsme prostě dvojka / Kát a je starší než já 42

44 paní Krčmářová Maruška (expr., kont. sit., 60): okno, ze kterého vykukovala paní Krčmářová / Maruško, vždyt víš, jak rád chodím na ryby. Petr Petřík (expr.) Pét a (expr.): Petr pospíchal / Petřík jí odpovídá / Pét a začal vyt ukávat svojí oblíbenou melodii Veronika Verča (expr.): Veronika se začervenala ostudou / Pozvali jsme Pavlu, Denču, Terku, Verču (e) smyslová ústrojí hlas hlásek (dem., expr.): slyším hlas své manželky / ozve se příjemný ženský hlásek II. Pˇríroda (a) Živá kočka kočička (dem., expr.): Děda má devět koček / V malé chaloupce žila kočička ryba kapr (ideogr.) rybka 14 (dem.): čekám, až se ryba pořádně nabodne / Včera jsi přinesl dva kapry / Rybka řekla, že přání splní srna srnka (dem.): Z houští vyskočila srna / Mně ani srnce se nic nestalo zvíře zvířátko (dem., expr.) zvěř (pl. tantum, expr.): Těšili jsme se na zvířata / Koupili jsme si tácky se zvířátky / Neúnavná a téměř marná snaha vychovat stádo zvěře, kterému se říká děti (b) Neˇzivá bahno bláto (intenz.): Než jsme došli do tábora, bahno pomalu zaschlo / Na kraji břehu je bláto břeh kraj (ˇcást.): Šli jsme na druhý břeh rybníka / Všichni jsme přeplavali ke kraji déšt liják (intenz.): Pro déšt neviděl na cestu / Doprovázela nás bouřka s lijákem dřevo klacek (hovor., ideogr.) kláda (ideogr.) větev (ideogr.): Lukáš dojde pro dřevo / Vašek najednou zakopl o klacek / Došli jsme si sednout na klády / Najednou jsem slyšel praskání větví hora kopec (ˇcást.): Oba vozy jely přes hory / Moje teta vylezla na malý kopec horko vedro (intenz.): Je horko / Bylo vedro k padnutí 14 Substantivum rybka je ve zkoumaném materiálu zastoupeno pouze jako souˇcást sousloví zlatá rybka. Jen jednou je uˇzito bez pˇrívlastku zlatá, i kdyˇz se o zlatou rybku jedná. 43

45 krajina okolí (okraj.) panoráma (ˇcást., expr.) příroda (ˇcást.): Pozoroval jsem krajinu za tmy / Potom jsme se šli kouknout do okolí / To je panoráma, užasli jsme / aby to vypadalo jako v přírodě křoví houští: Zaskočilo nás šustění v křoví / Z houští vyskočila srna kytice kytička 15 (dem., expr.): obdarujeme je kyticí / většinou obdarujeme ženy kytičky les lesík (dem.): Šli jsme do lesa / Došli jsme do blízkého lesíka list lupen: K večeru jsem musel vyvézt listy ze stromu / Na louce jsem vyházel lupeny louka pastva (okraj.) pole (kont. sit., 20): Ušli jsme asi 15 km na louku / Pokračovala ve směru běhu na pastvu / pole není skládka oheň ohníček (dem.): tak jsme udělali oheň na přivítanou / tam jsme si udělali ohníček okolí prostředí (ˇcást.): čím víc na nás působí rodiče, okolí, tím více na pravou lásku zapomínáme / prostředí nic moc, ale to jídlo... potok potůček (dem.) voda (kont. sit., 49): jen tak tak, že ji neshodili do potoka / Došli jsme do lesíka, kde tekl potůček / Eda všechny zlé poníky shodil do vody potopa velká voda staletá voda (ideogr.): Vylekal jsem se, že snad přišla potopa světa / Velká voda je odnesla pryč od jezírka / Přišla staletá voda rybník vodní království (kont. sit., 60) voda (kont. sit., 58): Nevěřícně jsem zíral na hladinu rybníka / Rybka se se žbluňknutím ponořila zpět do svého vodního království / pust mě zpět do vody řeka voda (kont. sit., 8): Všichni jsme se koupali v řece / Došli jsme k vodě slunce sluníčko (dem.): Svítilo slunce / Hned od rána svítilo sluníčko souš zem / země: každý tvor at žije ve vodě či na souši / protože to bylo lepší než na suché zemi světlo světýlko (dem., ampl., 22) neon (ideogr.) jiskra (ˇcást., ampl.): Trat byla osvětlena neony a různými světýlky / V okamžiku zplození vstoupí do budoucího lidského těla jiskra, světlo, duše, láska vrchol hřeben (ˇcást.): vrchol hory / hřebeny hor 15 Ve zkoumaném materiálu je doloˇzeno také substantivum květina. Na základˇe sémické analýzy jej ale do této synonymické ˇrady nezaˇrazujeme. 44

46 III. Pˇredmˇety a zaˇrízení akvapark bazén (ideogr.): Večer jsme se vydali do akvaparku / Já šla ještě do bazénu atrakce prolézačka (ideogr.) labyrint (ideogr.): Mohli jsme prolézat různé prolézačky a spoustu dalších atrakcí / Tam nově otevřeli labyrint buřt (ob.) párek (ˇcást.): Ohřáli jsme párky na ohni / Opekli jsme si buřty cíl konec místo (ˇcást.): Cíl naší cesty byla osada nedaleko Nepomuka / Když jsem se blížila ke konci / Když jsme dorazili na místo dar dárek (dem.) maličkost (kont. sit., 35, 42.) pozornost (ˇcást.): Co je to dar / Lidé si dávají různé dárky / At už je to jen maličkost nebo velký dar / Obdarujeme je malou pozorností jídlo občerstvení (ideogr.): Zanedlouho nám přinesli velice chutné jídlo / Lucka přivezla také občerstvení kolo kolečko (dem., ampl., 32): Aspoň jsme měli kde jezdit na všem, co mělo kola a kolečka konec kraj okraj: Na konci lesa jsme se zastavili / rybník, který se rozprostírá na kraji lesa / Na okraji lesa v malé chaloupce žila kočička lod lod ka (dem.): Byla tam vystavena spousta aut, ale také letadla a lodě / taženi motorovou lod kou na laně míč míček (ideogr., dem.): Já s tatínkem jsme připravili míč / hod kriketovým míčkem mobilní telefon mobil (hovor.): Učitelé je upozorní, aby si vypnuli mobilní telefony / Dnešní mládež je ovlivňována počítači, mobily a televizory obrázek (dem.) ornament (ˇcást., ampl., 10): Na sklo se lepí různé obrázky a ornamenty obchod krám (hovor.): Alkohol se prodává ve většině obchodech jen tak / Esterka šla do krámu pro nové mýdlo oblečení oděv: Na večeři se muselo ve společenském oblečení / Ženy si oblékají nejnovější módní oděvy prášek tableta: Mohl by například vyměnit prášky a to by nebylo dobré / polykání tablet na hlasivky a na nervy restaurace hospoda (hovor.): V jedné restauraci jsme se naobědvali / Jeli jsme se strejdou do hospody 45

47 stanice nádraží (ideogr.): Za chvíli jsme dojeli do stanice / At nás jde děda doprovodit k nádraží sušenka oplatka (ˇcást.): Jedli jsme sušenky a pili limonádu / Zastavili jsme se na teplou oplatku televizor televize: Dnešní mládež je ovlivňována počítači, mobily a televizory / Jen co zapneme televizi, proběhne nejméně pět reklam traktor traktůrek (dem.): Na mikinu jsem si obtiskla vzorek od kola traktoru / K večeru jsem musel vyvézt s traktůrkem listy vlak vláček (dem.) mašina (ob.): Vyjeli jsme brzy ráno vlakem / Ted půjdeme do toho malého vláčku / Nakonec jsme jeli starou mašinou vůz auto džíp terénní vůz 16 : Oba vozy jely přes hory / Zbývající věci jsme naskládali do auta / Byl to výlet džípem / Za malou chvíli přijely dva terénní vozy základní škola základka (hovor.): Já už chodím devátým rokem do základní školy / nevídáme se tak často, jako když ještě chodila do základky zavazadlo kufr taška (ideogr.): každý čekal na zavazadla / Přistáli jsme, vzali si kufry / naskládali jsme tašky do chodby IV. Vlastnosti, stavy, schopnosti chvíle situace (kont. sit., 53): Pravý přítel tě neopustí ani v té nejtěžší chvíli / Pomáhám jim v těžkých situacích klid idylka (dem., expr.): Může jim přinést pocit klidu / Tahle idylka se ale začala měnit pocit cit (ˇcást.): je to krásný pocit / Některé city se projevují jednoznačně problém starost (ideogr.) trabl 17 (hovor., expr., ˇcást.) průser (ob., ˇcást.) nouze (okraj.): Když s tebou sdílí všechny problémy / V tuto chvíli házíme všechny starosti za hlavu / když potřebuješ vytáhnout z nějakých trablů / Mají zábavu z toho, když udělají nějaký průser / Zdravotní sestra pomáhá lidem v nejtěžší nouzi přátelství kamarádství: Bez přátelství se opravdu nedá žít / Bez důvěry se kamarádství nedá stavět puberta období puberty: je těžké vychovávat dnešní mládež ještě v pubertě / V období puberty začínají přicházet první lásky 16 Zastoupeno je téˇz substantivum kočár (Ihned nasedli do kočáru a hurá do vesnice), jeˇz by mohlo být synonymní se substantivem vůz, vˇsem ne v daném kontextu. 17 Substantivum trabl je ve SSČ uvedeno jako hovorové. Naˇsli jsme jej i ve Slovníku nespisovné ˇceˇstiny (2009) jako obecnˇeˇceské. 46

48 radost potěšení (ideogr.): Pokud chceme někomu udělat radost / Někomu k potěšení stačí jediné slůvko starost obava: místo radosti přivede jen starosti / mám obavu, že nás někdo sleduje strach obava (ideogr.): Já jsem měla také trošku malý strach / Mám obavu, že nás někdo sleduje V. Činnosti, výsledky ˇcinností běh útěk (ˇcást.): pokračovala ve směru běhu / dal jsem se na útěk cesta procházka (ˇcást.) túra (ˇcást., intenz.) vandr (ˇcást., ob.) vyjížd ka (ˇcást.) výlet (ˇcást.): Cíl naší cesty byla osada nedaleko Nepomuka / Naše rodiny absolvovaly procházku do blízkého lesa / V týdnu nás čekaly tři túry na kolech / Pojedeme na vandr / Odpoledne jezdíme na vyjížd ky / Podnikli jsme výlet cesta silnice (ideogr.) ulice (ideogr.): Já spadla na kamennou cestu / K večeru jsme šli po silnici / Jdete po ulici a najednou vám upadne taška cesta trasa trat : Prodloužili jsme si cestu o 10 km / Mám jít podle vyznačené trasy / Trat byla osvětlena neony a různými světýlky hra hraní: hra na klavír ho začala ještě více bavit / Následující den jsme strávili koupáním a hraním tenisu informace zpráva: Měli jsme jen částečné informace / Naši sousedé dostali zprávu, že koníček zájem záliba (ampl., 28): Je to můj koníček / Každá jsme začínala mít svoje zájmy / Má tam svoje záliby leknutí vylekání: Z leknutí mi bylo špatně / Na stezce odvahy nebylo žádné vylekání nápad myšlenka (ˇcást.) plán (ˇcást.): prima nápad / Myšlenka, že bych se měl stát učitelem, mě nikdy nenapadla / Míra řekl: Mám plán. odpočinek oddech: Tu jsme měli využít pro řádný odpočinek / Před lesem následoval oddech odpověd výmluva (ˇcást., ampl., 45): Děti v tomto období mají na všechno odpověd a na všechno výmluvu písemka (hovor.) test (ideogr.): a to právě přivolá nečekanou písemku / Učitelé nám schválně dávali testy 47

49 podpora opora: Moje sestra je pro mě vzorem, kámoškou, podporou, je tu vždy, když ji potřebuji / Je pro mě oporou pochopení poznání (ˇcást., ampl., 55) názor (ˇcást.) chápání (ˇcást.): Mé poznání a pochopení lásky je takové / Jaký je můj názor na dary / vztah, který je mimo naše chápání pohled výhled (ˇcást.): Jaký nádherný pohled je na svět / Z našeho balkonu byl krásný výhled práce dřina (expr.): Rodiče by měli donutit děti k práci a učení / Ten potlesk byl opravdovou odměnou za všechnu tu dřinu a píli práce povolání: Zdravotní sestra je velmi těžká práce na psychiku / Povolání učitele má i nějaké výhody prohlídka prozkoumávání (ˇcást.): Prohlídka zámku se mi moc líbila / Celý den jsme se věnovali prozkoumávání kempu přání sen (ˇcást.): Rybka řekla, že přání splní / Byla bych ráda, kdyby se mi tuten sen vyplnil představení vystoupení scénka (ideogr.) koncert (ideogr.) besídka (ideogr.): Večer bylo představení s hady / Na závěr vystoupení začal Petr hrát sólo / Po koncertě se Petra zeptal, jestli / až do noci zkouší ty jejich scénky / Pét u čekalo první vystoupení před publikem na školní besídce příhoda příběh: Od této příhody už nikdy Piko nejedl žádné mýdlo / Povím vám svůj příběh od začátku slovo slůvko (dem.) pojem (kont. sit., 47) 18 : Láska, slovo omílané stále dokola / To jedno malé slůvko má tisíce podob / Pod tímto pojmem si představím velkou škálu podob snaha odhodlání (ˇcást., intenz.) vůle: Moje sestra někdy mívá snahu mě vychovávat / Odhodlání bylo velké / Jediná věc a obrana je pro nás vůle snaha píle dřina (expr., ampl., 56): Ten potlesk byl opravdovou odměnou za všechnu tu dřinu a píli / Neúnavná a téměř marná snaha vychovat stádo zvěře, kterému se říká děti soutěž závod hra (ˇcást.): Hrajeme různé hry a soutěže / Závod byl napínavý / V autobuse jsme hráli různé hry šerm šermování: účinkování ve skupině historického šermu / začali se převádět v šermování 18 Výrazy slovo a pojem za synonyma nepovaˇzujeme. V jedné práci ale jako synonymní uˇzity jsou. 48

50 vyprávění příběh (ideogr.): Z vyprávění a třeba i z fotek vím, že / Povím vám svůj příběh od začátku zábava legrace (ideogr.) sranda (ob., expr., ideogr.): Někomu záleží na dobré zábavě / Byla to legrace / Je tam také velká sranda VI. Oznaˇcení ˇcasu, míry, mnoˇzství 1. dubna apríl: Stalo se to 1. dubna / Byl přece apríl doba čas období: Proč se raději nevrátíme do starých dob / Nějaký čas s ním strávíme / Je to období, kdy nemyslíme na nic doba svět (kont. sit., 51): Ale proč se v dnešní době tolik kouří cigarety a pije alkohol / v dnešním uspěchaném světě se všechno přepočítává na peníze etapa období: V každé etapě života má jiný význam / Je to období, kdy nemyslíme na nic chvíle chvilka (dem.) chvilička (dem.) minuta (ˇcást.) okamžik vteřina (kont. sit., 55): Za chvíli jsme dojeli do stanice / Za chvilku tu byli lékaři / Za chviličku vystrčila zlatá rybka hlavu / Uběhlo hodně minut / V tom okamžiku vyskočila z houští srna / svou bezcitností vás srazil na kolena během jedné vteřiny kousek (dem.) část (ˇcást.) kapka (kont. sit., ampl., 55, expr.) trocha (ˇcást.): ztratit přátele znamená postrádat kousek sebe, většinou tu dražší část / Odloupne se nebo odkápne část, kapka / chyběla jim trocha štěstí pauza přestávka (ideogr.): Po pauze jsme museli jet dál na oběd / Přestávky, ale i hodiny jsou hodně nebezpečné VII. Abstraktní pojmy důvod příčina: a to je důvod, proč jsem se pro něj rozhodla / doba se mění a to je to, co je příčinou dnešní mládeže maličkost hloupost (expr.): Většinou se hádáme kvůli maličkostem / Takovou hloupost by uhádlo každé malé dítě problém otázka (ˇcást.) téma (ˇcást.) věc (ˇcást.): Zamysleme se nad problémem / Proto se hned nabízí otázka / Mám k tomuto tématu silný vztah / Povídáme si o samých povrchních věcech příležitost možnost (ˇcást.): Kolik lidí za den využije příležitost se posadit na lavičku / Takovouto možnost děti před sto lety neměly psychika vědomí: Zdravotní sestra je velmi náročná práce na psychiku / Vydělí se z vyššího vědomí 49

51 řada škála (ˇcást.): Určitě bych na něm řadu věcí změnila / Pod tímto pojmem si představím celou škálu podob styl image (ˇcást.): Máme prostě jiný styl, vkus / Sport může být pro mnoho lidí jen image význam smysl: Proč to pro nás má takový význam / Část, bez které nemá smysl žít vzor příklad: Moje sestra je pro mě vzorem / Kdo by měl být příkladem Adjektiva Materiálová základna dokládá 299 adjektiv (poˇcet výskytů 679), adjektiv vstupujících do synonymických vztahů v rámci zkoumaného materiálu je zastoupeno 110. Adjektiva vytvoˇrila 46 synonymických ˇrad, které rozdˇelujeme do tˇrí sémantických skupin. I. Hodnotící kladnˇe dobrý fajn (ob.) prima (hovor.) skvělý (intenz.) super (ob., intenz.) úžasný (intenz.) v pohodě (expr.): To je dobrý nápad / To je fajn / prima nápad / Jsme skvělá parta / Bylo to super / Mám úžasné kamarády / Všechno zatím bylo v pohodě dokonalý vzorný bez chyby (ˇcást.) bez problému (ˇcást.): Nikdo nemůže být zcela dokonalý / byli jste vzorní žáci / Nikdo není bez chyby / Máme zde žáky bez problému důležitý cenný drahý vzácný významný: Podle mě je láska v životě to nejdůležitější / Nejcennějším citem je pro mě přátelství / Ztratit přátele znamená postrádat kousek sebe, většinou tu dražší část / bez toho nejvzácnějšího daru, daru života, bychom nemohli přijímat ty ostatní / ten druhý pro ně hraje významnou roli hezký krásný (intenz.) nádherný (intenz.) pěkný: Tatínek vybral hezké místo / Odpočívat se v krásném údolí řeky opravdu nedalo / Pozorovali nádhernou krajinu / V autobusu to bylo moc pěkné hodný dobrý (ˇcást.) vychovaný (ˇcást.): Kája je opravdu hodný kluk / Jsi dobrý muž, Josefe / Určitě je vtipný, chytrý, vychovaný chutný dobrý (ˇcást.) výborný (intenz.): Zanedlouho nám přinesli velice chutné jídlo / Po dobré večeři se šlo spát / Ráda si pochutnám na výborném jídle klíčový nezastupitelný: Jsem tvrdý a klíčový hráč / Lavička má prostě nezastupitelný význam 50

52 krásný milý (kont. sit., ampl., 42) úžasný (intenz., kont. sit., 11, 55, ampl., 11): Dát někomu dar je moc krásné a milé / V letadle to bylo krásné a úžasné milý roztomilý (ˇcást.): Nejmilejší princezno, bud tak hodná / Tyto děti jsou velmi roztomilé nezkažený nepokroucený (ˇcást., ampl., 55): Máme tuto lásku v sobě, ještě ničím nezkaženou a nepokroucenou pravý opravdový: Každý poznal pravé přátelství / Máš opravdového přítele sympatický příjemný milý (ˇcást.): Někomu stačí, když je mu ten druhý sympatický / Po chvilce se ozve příjemný ženský hlásek / Dát někomu dar je moc krásné a milé vhodný dobrý (ˇcást.) správný: Je nejdražší věc v obchodě opravdu tím nejvhodnějším dárkem / To zdaleka není dobrá otázka / Měli bychom být opatrní při výběru dárku, někdy to nemusí být ten správný v pohodě bez problému: Všechno zatím bylo v pohodě / Máme zde žáky bez problému zábavný veselý vtipný (ˇcást.): Byla to dlouhá cesta, ale zábavná / Ten svět je také hned veselejší / Určitě je vtipný, chytrý a vychovaný II. Hodnotící zápornˇe děsný hrozný: Dost děsné je také společné stolování / Je to docela hrozná představa divný neobvyklý podezřelý (ˇcást.) zvláštní: Bylo mi divné, že / což není nic neobvyklého / Najednou přes silnici přecházel podezřelý pán / Bylo to opravdu zvláštní nejhorší nejtěžší (ˇcást., ampl., 55): nejhorší bylo, když jsme to museli umýt / Pravý přítel tě neopustí ani v té nejtěžší nouzi / zapomínání je to nejhorší a nejtěžší ošklivý nehezký nic moc (ˇcást., expr.): Parta kluků měla na sobě ošklivé masky / Lavičku vyměníte za novou, nehezkou lavičku / Prostředí nic moc špatný na... (expr.): A to už je hodně špatné / byl bych učitel na... unavený utahaný (expr.) zadejchaný (ˇcást., expr.) na konci sil (ˇcást.): Byly jsme z celého dne unavené / Byli jsme utahaní / Byli jsme zadejchaný / Když jsme na konci svých sil zlý krutý (intenz.) špatný (ˇcást.): Zlí poníci tam zůstali jen tak stát / Mám chut skončit s tím krutým životem / A to už je hodně špatné 51

53 znuděný otrávený (hovor., expr.): sledování znuděných obličejů bez zájmu / a ti otrávení pubert áci III. Ostatní abstraktní neuchopitelný: at je to věc abstraktní nebo konkrétní / něco neuchopitelného, krásného blízký nedaleký přilehlý (ˇcást.): Také jsme došli do blízkého lesíka / Naše parta podnikla procházku do nedaleké vesnice / krásný výhled na bazén a terasu přilehlé restaurace další následující příští: A stejně to bylo i další dny / Následující den jsme strávili koupáním / Příští rok opět přijedeme divoký prudký: řeka, která byla hodně divoká a široká / Prudký liják bil do střechy duševní psychický: Mě osobně víc potěší duševní dar / Láska není jen fyzická, ale hlavně psychická hnědý černohnědý (ideogr.) tmavě hnědý (ideogr.): hnědý kabát / čepice, myslím černohnědé barvy / vousy, které byly tmavě hnědé jasný jednoznačný: Už ráno mi bylo jasné, že / Nemám na to jednoznačnou odpověd jednoduchý lehký (ˇcást.) jen tak (hovor.): Není jednoduché se tomu ubránit / Rodiče to také nemají lehké / Tato práce není jen tak jiný další druhý nový (ˇcást.) ostatní (pl.): Projeli jsme znovu jinou trasu / Moje mami s dalšími dvěma maminkami / Raději se spoléhejte sami na sebe a ne na druhé / Esterka mu odpustila a šla do krámu pro nové mýdlo / Ale co ti ostatní obyčejný normální: co může těmto lidem přinést jen obyčejná lavička / pubert áci, kteří na docela normální otázku odpoví hůř než Honza Malý opuštěný sám: bez přátel bychom byli doslova opuštění / nejlepší je zůstat sama do doby, než zapomenu rozdílný jiný: ptáte se, proč jsou děti tak rozdílné / Každý z nás je jiný samotný (hovor.) sám: Kdybychom to měli vzít úplně od samotného začátku / Já sama se snažím zapomenout sladký cukrový (ideogr.): To je také řecká pochoutka, ale o hodně sladší / Na pláži jsme si kupovali cukrové koblihy stejný ten samý (hovor.): Máme narozeniny ve stejný den / To samé je i s láskou 52

54 vedlejší přilehlý: Zahlédli jsme špičky stanů vedlejšího tábora / výhled na bazén a terasu přilehlé restaurace veliký k padnutí (expr.): Tam bylo veliké vedro / Bylo vedro k padnutí velký veliký mohutný (ˇcást., intenz.) ohromný (intenz.) strašný (expr.) z pekla (expr.): Měli jsme velký hlad / To považují za veliký dar / Po vystoupení se strhl mohutný potlesk / A má ohromnou pravdu / V noci přišel strašný liják / Dneska budeme mít z pekla štěstí velký široký (ˇcást.): Zanedlouho jsme dojeli k velké řece / řeka, která byla hodně široká a divoká vesnický sedlácký: Jednou k ní přišel vesnický chlapec / Takovou ostudu před sedláckým chlapcem udělaný postavený (ˇcást.) vyráběný (ˇcást.): Sedl jsem si na nově udělanou lavičku / Měli jsme vlastnoručně postavené rampy / Ručně vyráběnou lavičku vyměníte za novou zbylý zbývající (ˇcást.) ostatní (ˇcást.): a těch zbylých 30 % to jsou děti / Zbývající věci jsme naskládali do auta / Ostatní žáci při závodech povzbuzovali zdravý / zdráv v pořádku (ˇcást.): Měli peníze, byli zdraví / že to všechno přežiju zdráv / Minulý týden jsem se dozvěděla, že je v pořádku Verba Ve zkoumaném materiálu je zastoupeno 1011 sloves (poˇcet výskytů 2827), sloves vstupujících do synonymických vztahů v rámci zkoumaného materiálu je doloˇzeno 593. Slovesa vytvoˇrila 217 synonymických ˇrad, které rozdˇelujeme do 38 sémantických skupin. I. Abstraktní vztahy (a) Existence bydlet být ubytovat se (ˇcást.) spát (ve stanu) (ˇcást.) žít: Bydlet bych tady nechtěla, ale na chatu by to tu bylo dobré / V chatkách můžeme být po třech / Ubytovali jsme se v kempu Hejnice / Já jsem spala ve stanu s kamarádkou Míšou / žila tam s ním kočička jménem Esterka být zůstávat: Jen to vědomí lásky je v nás / sport stále pro většinu lidí zůstává koníčkem a zálibou existovat být žít: Řekla bych, že je dobře, že existují takové věci, jako jsou dary / A takových lidí je na světě opravdu málo / Proč se nedá bez přátelství žít 53

55 strávit pobývat být: Zbytek dne jsme strávili u bazénu / Bylo krásně všechny ty dny, co jsme tam pobývali / Poslední den na dovolené jsme byli jen u bazénu (b) Vztah doprovodit jet s: Rodiče mi tam doprovodili / Kdo by také s námi jel podobat se (komu) být jako vypadat jako: Pijou alkohol, protože se chtějí podobat dospělým / Byli jsme jako sochy / Podle mě by jí nejlépe slušela zelená, aby to vypadalo jako v přírodě sledovat doprovázet (kont. sit., 21): Mám obavu, že nás někdo sleduje / Na zpáteční cestě nás cosi doprovázelo ve křoví vycházet spolu rozumět si snášet se: A jak my všichni spolu vycházíme / Někomu záleží na tom, aby si ve všem rozuměli / Znáš ho dlouho nebo se nesnášíte (c) Čas blížit se (k čemu) dostávat se (k čemu): Když jsem se blížila ke konci, bylo mi divné / Tím se dostáváme k další věci přijít / přicházet následovat (ˇcást.): Ale pak přijde den / V období puberty začínají přicházet první lásky / Před lesem následoval velký oddech trvat být dlouhý: Cesta trvala pět hodin / Tábor byl sice dlouhý 14 dní uplynout uběhnout utíkat jít [ˇcas]: Týden uplynul / Cesta nám rychle uběhla / aby nám čas rychle utíkal / Ale jak jde čas, lavička zůstane sama (d) Zmˇena přestat skončit (ˇcást.): Když přestalo pršet, šli jsme / V sedm hodin jsme skončili rozbít zničit / ničit (intenz.): Odpoledne se mi rozbil počítač / doufám, že sekačku nezničí / dnešní mládež si ničí zdraví skončit zakončit dokončit: a tak skončil náš výlet k dědovi / Takže bych to zakončil tak, že děti se rodí pořád stejné / Když dokončil základní školu, pokračoval dále splnit vyplnit: tvá přání jsou splněna / Byla bych ráda, kdyby se mi tuten sen vyplnil vyměnit (za co) nahradit (čím): Za žádnou jinou bych ji nevyměnila / Otcovské pouto nejde ničím nahradit vznikat rodit se (kniˇz.): tak vzniká pravé přátelství / Rodí se v oku a padá k srdci (slza, dopl. M. S.) 54

56 začít dát se pustit se (do) přijít / přicházet strhnout se (ˇcást.): Začali jsme se všichni smát / dal jsem se na útěk / pustili jsme se do jídla / V noci přišel strašný liják / V období puberty začínají přicházet první lásky / Po vystoupení se strhl mohutný potlesk (e) Pˇríˇcinnost ovlivnit (koho) působit (co na koho): Snad nás to moc neovlivní / čím víc na nás působí rodiče, okolí, tím více na pravou lásku zapomínáme přinést přivést (kont. sit., 39) přivodit způsobit (ˇcást.): Může jim přinést pocit klidu / místo radosti přivede jen starosti / Pokud však chceme spíše přivodit starost / po spoušti, kterou bouřka způsobila, ani stopa vyplývat (co z čeho) plynout (co z čeho): Z čehož vyplývá závěr, že bych byl učitel na... / Z toho všeho plyne, že nebýt na světě kamarádství a láska, tak by život neměl smysl záležet záviset spočívat (v čem) (ˇcást.) být (na kom): Záleží na dotyčné osobě, jaké má srdce / Hodně závisí na jejich rodičích / Plán spočíval v tom, že / To už je na každém, jak si to přebere způsobit být příčinou: po spoušti, kterou bouřka způsobila, ani stopa / děti se rodí pořád stejné, ale doba se mění a to je to, co je příčinou dnešní mládeže (f) Ostatní dělat rozdíly rozdělovat: Proč v tom dělat tak velké rozdíly / Proč to takhle rozdělujeme (= rozlišujeme, dopl. M. S.) mít vlohy (na co) být vhodný (k čemu) (ampl., 28): Na to nemám vlohy, nejsem k tomu vhodný poznat zažít: Každý už poznal pravé i nepravé přátelství / Každý už zažil hodně prožít / prožívat zažít / zažívat užít si (ˇcást.) strávit (ˇcást.): něco spolu musí prožít / Jak poznám, co lidi kolem mě prožívají / Tento zážitek jsem zažila před osmi lety / jaké neštěstí mnoho lidí zažívá / Všichni jsme se těšili, jak si užijeme víkend / Nějaký čas s ním strávíme vydělit se odloupnout se (kont. sit., ampl., 55) odkápnout (kont. sit., ampl., 55): Vydělí se z vyššího vědomí / odloupne se nebo odkápne část, kapka II. Prostor (a) Polohy tˇela lehnout si ulehnout jít spát (ˇcást.): Když si lehnul, najednou slyšel hluk / 55

57 Hned po večeři ulehli do postelí / Po večeři jsem šel spát ležet být: Když jdeme spát a ležíme v postelích / Říkal si, co je to na tom stole sedět posedět: Zdálo se mi, že už sedím hodinu / Kdyby nebylo lavičky, tak ani není v parku kde posedět sednout si / sedat si posadit se 19 usadit se zaujmout místo (ˇcást.) vyhrabat se (kam) (expr.): sedl jsem si na nově udělanou lavičku / Už jako spousty let si chodím sedat na břeh / Kolik lidí za den jenom využije příležitost se posadit / Den poté jsme se usadili na balkoně / Naše rodiny zaujaly strategické místo u bazénu / Malý Pét a se vyhrabal na židličku ke klavíru spadnout upadnout být (kde) (kont. sit., 8): Já jsem spadla na kamennou cestu / jdete po ulici a najednou vám upadne taška / postupně jsme v blátě byli všichni stát být: Najednou za mnou stál pán větší postavy / Škola byla blízko lesa vstávat mít budíček (ˇcást.): Museli jsme vstávat v sedm hodin / Ráno v osm jsme měli budíček zapadnout (po kolena do vody) stát (po kolena ve vodě) (kont. sit., 59): Zapadl jsem však až po kolena do vody / Vyšel jsem z karavanu a stál jsem po kolena ve vodě (b) Pohyb běžet naběhat (ˇcást.) utíkat pelášit (expr.) 20 : Se sestrou jsme běžely na oběd / záložník, který naběhá nejvíc na hřišti / Dívky raději utíkají na chodbu / pelášil se pomazlit se svým páníčkem jet / jezdit hurá (kont. sit., 46, expr.): Druhý den jsme jeli k dědovo sestře / Každý rok jezdím na koňský tábor / Ihned nasedli do kočáru a hurá do vesnice jít / chodit běžet (expr.) 21 : Šla jsem a vedoucí mi řekla / Chodili jsme každý den krmit krávy / Prosím tě, běž už pokračovat (v čem) [cesta] jít dál: Pokračovali jsme dál v cestě, (pˇeˇsky, dopl. M. S.) / Jdeme dál 19 Ve zkoumaném materiálu je doloˇzeno také sloveso posadit (koho kam): Pét u posadila ke klavíru 20 Ve zkoumaném materiálu je jednou zastoupeno sloveso běhat, ovˇsem pouze jako souˇcást slovního spojení bˇehat do útoku, proto ho do této synonymní ˇrady nezaˇrazujeme. 21 Ke slovesu jít můˇzeme uvaˇzovat i o synonymním slovesu klátit se, které ovˇsem není zastoupeno jako sloveso ale pouze jako deverbativní adjektivum (Když vidíte opilé dospělé klátící se po ulici). 56

58 projít kolem jít kolem: Jde kolem vás nějaká parta / Jak často kolem projde pes projít se absolvovat procházku jít na procházku podniknout procházku jít se projít jít ven (ˇcást.) jít se kouknout do okolí (ˇcást.): Prošli jsme se přes Dobrou Vodu / Po večeři naše rodiny absolvovaly procházku do blízkého okolí / Jednoho letního dne šel pes Siky se svým páníčkem na procházku / Večer naše parta podnikla procházku do blízké vesnice / Potom jsme se šli projít / Jednoho dne jsem šel s kamarády ven / Šli jsme se kouknout do okolí pokračovat jet dál: Pak jsme pokračovali na přehradu Lipno / Museli jsme jet dál na oběd pospíchat spěchat běžet (ˇcást.): Pospíchali jsme k lanovce / vypadal, že někam hodně spěchá / běžel jsem domů a volal policii udělat si výlet podniknout výlet: proto nás napadlo udělat si výlet / Podnikli jsme výlet na Ještěd (c) Pˇríchod, odchod, vstup, východ doplavat (kam) přeplavat (k čemu) (ˇcást.): Doplavte asi doprostředka řeky / Všichni jsme přeplavali ke kraji dostat se vstoupit: Zanedlouho se dostaneme do jiné třídy / Do naší třídy jsem vstoupila již v první třídě nastoupit / nastupovat hurá (expr., kont. sit., 11) nasednout jít (kam) (kont. sit., 4): Nastoupili jsme do autobusu / Nastupovali jsme do autobusu / hurá do autobusu / Nasedli jsme do vozu / Ted půjdeme do toho malého vláčku odejít / odcházet opustit odpoutat se (ˇcást.): Zanedlouho z této třídy odejdeme / Když Petřík odcházel, úplně zapomněl / Pravý přítel mě však neopustí ani v té nejtěžší chvíli / Je těžké se od toho odpoutat odletět mít odlet: Měli jsme odletět ve dvě, ale letadlo mělo zpoždění, takže jsme měli odlet ve tři přijet dojet dorazit dostat se být (kde) (kont. sit., 7, 59): Po obědě přijela Lucka / Dojeli jsme na parkoviště / Dorazili jsme do sklárny (autobusem, dopl. M. S.) / Hodinu nám trvalo, než jsme se dostali do hotelu / Tam jsme byli v jedenáct přijít dojít dorazit být (kde) (kont. sit., 5, 14, 46) zajít (ke komu): Přišli jsme do hotelu / Došli jsme k vodě / Na nádraží jsme dorazili v 7,30 (pˇeˇsky, dopl. M. S.) / Za chvilku tu byli lékaři / přátelé, ke kterým můžeš zajít, když je ti smutno 57

59 přistát přiletět (ˇcást.): Přistáli jsme, vzali si kufry a hurá do autobusu / Konečně přiletělo letadlo přivézt dovézt: Ten nás přivezl konečně domů / nasedli jsme do autobusu, který nás dovezl do Prahy rozloučit se rozejít se (ˇcást.) rozdělit se (ˇcást.): Potom jsme se rozloučili s rodiči / Odjeli jsme na autobusové nádraží, kde jsme se rozešli / jsme v deváté třídě, takže se už letos rozdělíme sejít se mít sraz potkat (koho) (ˇcást.) vídat se (ˇcást.) vidět (ˇcást.): potom se sejdeme venku / tam jsme měli sraz s ostatními vozy / cestou potkám mlynáře / alespoň s některými se budu vídat / kamarádka, kterou jsem dlouho neviděla vracet se jet zpátky odjet / odjíždět (kont. sit., 9): Sedmý den jsme se vraceli domů / a jelo se zpátky / Asi o půlnoci jsme odjeli domů / Domů jsme odjížděli až večer vstoupit vejít: Když jsme vstoupili do pokoje, řekli jsme si / Vešli jsme do zoo vrátit se / vracet se dostat se (kont. sit., 15) jet zpátky jít (kont. sit., 20) přijít (kont. sit., 50) vyrazit zpátky: Po dvou hodinách jsme se vrátili / když jsme se vraceli / Do stanu jsme se dostali až pozdě v noci / a jelo se zpátky / Chtěl jsem se vrátit, ale nešel jsem / Posléze přišel Piko / vyrazili jsme zpátky k babičce vydat se jít (kont. sit., 2) vyrazit: vydali jsme se k Ještědu / Tak jsem šla / Vyrazili jsme zpátky k babičce (pˇeˇsky, dopl. M. S.) vydat se jet (kont. sit., 4) vyjet vypravit se: Večer jsme se vydali do akvaparku / Nastoupili jsme do autobusu a jeli do Milevska / Vyjeli jsme do Liberce / naše rodina se vypravila na dovolenou (autem, dopl. M. S.) vylézt vyšlapat: Moje teta vylezla na malý kopec / Chvilku trvalo, než jsme vyšlapali hodně schodů vystoupit / vystupovat vyjít / vycházet: Vystoupili jsme a paní učitelka řekla / Když jsme vystupovali, moc jsme se těšili / vyšli jsme z letadla / vycházeli jsme z autobusu (d) Pˇríjem potravy dát si (co) pochutnat si (na čem) (ˇcást.): U jednoho pána jsme si dali pečené kuře / Ráda si pochutnám na výborném jídle dojíst být po obědě (ˇcást.) sníst: Všechno jsme dojedli / My čtyři jsme už byli po obědě / Oběd jsem tenkrát nesnědla 58

60 jíst / najíst se dát si (co) nasnídat se (ideogr.) posnídat (ideogr.) mít (co) [snídanˇe] (ideogr.) naobědvat se (ideogr.) mít (co) [polévka] (ideogr.) mít k obědu (ideogr.) navečeřet se (ideogr.): Jedli jsme sušenky a pili limonádu / V letadle jsme se najedli / U jednoho pána jsme si dali pečené kuře / V klidu jsem se nasnídal / Chtěli jsme posnídat / V osm jsme měli snídali / V jedné restauraci jsme se naobědvali / Ten den jsme měli rajskou polévku / Čtvrtý den jsme měli k obědu brambory a omáčku / Po všech přípravách jsme se konečně navečeřeli naobědvat se mít (co) [polévka] mít k obědu: V jedné restauraci jsme se naobědvali / Ten den jsme měli rajskou polévku / Čtvrtý den jsme měli k obědu brambory a omáčku nasnídat se posnídat mít (co) [snídanˇe]: V klidu jsem se nasnídal / Chtěli jsme posnídat / V osm jsme měli snídani pít / napít se připít si (ˇcást.) dát si (ˇcást.): Pijou alkohol / Všechna zvířátka se šla napít k jezírku / / Připili jsme si na zdraví / Máma s dědou si dali kafe péci / opéci / opékat grilovat ohřát (ˇcást.): parkoviště, na kterém tureckém ženy pekly dobré placky / Opekli jme si buřty / Večer jsme si opékali kuře a buřty / Jde se grilovat / Rozdělali jsme oheň a ohřáli si párky pustit se (do čeho) zakousnout se (do čeho) (ˇcást.): pustili jsme se do jídla / Já myslel, že je to perník, tak jsem se do toho zakousl uvařit připravit (co) [jídlo]: Babička nám uvařila oběd / Mezitím maminka připravila oběd (e) Ostatní hodit švihnout (ˇcást.): Najednou jako by mě někdo hodil do vody / Rychle švihnu udicí jít (pro co) běžet (pro co) (intenz.) dojít (pro co) odběhnout (pro co) (intenz., ˇcást.): Nakonec šla pro podložku / Pro jablko Míša došla a omluvila se / Esterka běžela pro vodu / Sama odběhla pro mýdlo koupat se / vykoupat se strávit (čím) [koupání] věnovat se (čemu) [koupání]: Potom jsme se šli ještě koupat / Nakonec jsme se šli ještě vykoupat / Následující den jsme strávili koupáním / Celý den jsme se věnovali koupání obléci se / oblékat se vzít si (na sebe) převléci se (ˇcást.): V klidu jsem se oblékl, udělal ranní hygienu / Ženy si na sebe oblékají nejnovější módní oděvy / Vzali jsme si na sebe krat asy / V šatnách jsme se na závody převlékli 59

61 odpočinout si / odpočívat oddechnout si 22 využít (pro co) [odpoˇcinek]: máme si vybalit a trochu odpočinout / Chvíli jsme odpočívaly / Kolik lidí za den jenom využije příležitost se posadit a oddechnout si / Ten (ˇcas, dopl. M. S.) jsme měli využít pro řádný odpočinek pustit hodit (kont. sit., 60): Dobře, zlatá rybko, pustím tě / Pepa jí s díky hodil zpět do vody vybalit vyndat: S holkama jsme si vybalily / Sedl jsem si na lavičku, vyndal udici III. Hmota (a) Poˇcasí blýskat se blížit se (bouřka) (ˇcást.): V dálce se blýskalo / Blížila se bouřka být vedro pařit (expr.): Tam bylo veliké vedro / K večeru jsme šli po silnici, kde to opravdu pařilo pršet bít (liják) (intenz.): Další dva dny pršelo / Prudký liják bil do střechy zkazit / kazit se (počasí) zatáhnout se (ˇcást.): Další den se počasí zkazilo / Začalo se trochu kazit počasí / Během oběda se obloha úplně zatáhla (b) Vidˇení podívat se / dívat se pozorovat rozhlédnout se (ˇcást.) koukat (se) / kouknout (se) vykukovat (hovor.): Šli jsme se podívat na pár posledních kol / Dívali jsme se směrem na louky / Pozoroval jsem krajinu za tmy / aby se rozhlédla po okolí / Koukali jsme se na různé výrobky / Šli jsme se kouknout do okolí / vrátil se k oknu, že kterého vykukovala paní Krčmářová prohlédnout si / prohlídnout si (hovor.) / prohlížet si projít si (ˇcást.) věnovat se (čemu) [prozkoumávání] (ˇcást.): V budově jsme si prohlédli zajímavou výstavu / Na zámku jsme si prohlídli konírnu / Tak jsme si s holkama prohlížely okolí / prošli jsme si náměstí / Celý den jsme se věnovali prozkoumávání kempu vidět zahlédnout (ˇcást.): Neviděl jsi tady někoho utíkat / Zahlédli jsme špičky stanů (c) Sluch, zvuk vyslechnout (si) slyšet: Co všechno si ta lavička přes den musí vyslechnout / Ta dnešní mládež slyším snad od každého dospělého 22 V naˇsem materiálu je jednou zastoupeno také sloveso oddychnout si, ovˇsem ve významu pocítit úlevu (Tak jsem si oddychnul a mohl jsem se zase spokojenˇe vrátit k rybníku). 60

62 t ukat vyt ukávat (ˇcást.): Začal t ukat neohrabanými prstíky na černé a bílé klávesy / Pét a začal vyt ukávat svoji oblíbenou melodii (d) Tˇelesný pocit být zima (komu) klepat se zimou: Nakonec šla pro podložku, aby jim nebyla zima / Mezitím jsme se klepali zimou štípat pálit (ˇcást., ampl., 50): To to štípe a pálí (e) Voda být pod vodou plavat (expr.) být potopený: Praha byla pod vodou / obchod, který měli, plave / Některé karavany byly potopené namočit ponořit: Namočili jsme si hlavu do vody / Museli jsme vylovit kolík a ponořit hlavu do mouky téci protékat (ˇcást.): Došli jsme do lesíka, kde tekl potůček / potok, který protéká velkou jeskyní (f) Ostatní být těžké být zátěž 23 : Abychom si vyzkoušeli, jak těžké to může být / Už vím, jaká by to byla zátěž objevit se naskytnout se (ˇcást.): Pokud se mezi dárky neobjeví zrovna slon / Otázka, která se naskytne snad před každými narozeninami rozdělat oheň udělat oheň: abychom mohli rozdělat oheň / udělali jsme oheň na přivítanou umřít / umírat zemřít skončit se životem (ˇcást.): Může se stát, že člověk umře v nemocnici / Můj otec umírá, odpověděl chlapec / Když neuhodneš, at tvůj otec zemře / mám chut skončit s tím nudným a krutým životem vypadat zdát se (komu co): O přestávce to ve třídě vypadá klidně / zdálo se mi, že už sedím hodinu probudit se probrat se (ˇcást.) vstávat (ˇcást.): Ráno jsem se probudil / Když jsem se probral, běžel jsem domů / Museli jsme vstávat v sedm hodin zdát se (komu co) mít vidiny: Štípnu se do tváře, jestli se mi to nezdá / Myslím, že mám vidiny IV. Intelekt: uˇzívání mysli (a) Řeˇcová ˇcinnost informace, otázka, odpovˇed dodat říci závěrem: Ten je ale roztomilý, dodala Hanka / Závěrem bych jenom řekla, že peníze nejsou všechno 23 Tuto synonymickou ˇradu ˇradíme mezi slovesa z toho důvodu, ˇze v ní pˇredpokládáme potenciální základové synonymum tížit. 61

63 odpovědět / odpovídat mít odpověd na to: Tat ka jí odpověděl, at neblázní / Petřík jí odpovídá, že / Nemám na to jednoznačnou odpověd / Poníci na to:... oslovovat (koho) říkat (komu jak): Většina známých ho oslovuje Kájo / stádo zvěře, kterému se říká děti povídat si / popovídat si bavit se klábosit (expr.): ležíme v postelích, povídáme / V chatkách jsme si chvilku povídali / Nějaký čas s ním strávíme, popovídáme si / Všichni se baví se všema / zapomene, že jsme třeba rozhádané a klábosíme říci / říkat dodat (ˇcást.) odbýt (ˇcást.) opakovat (ˇcást.) povědět / povídat sdělit tvrdit (ˇcást.) uvést (příklad) vyslovit zmiňovat (ˇcást.): Lukáš řekl, že dojde pro dřevo / Ten je ale roztomilý, dodala Hanka / Říkala, že je to na táboře moc hezké / Co by nás mohlo sledovat, odbyla jsem Hanu / Pořád dokola opakoval, že si půjde stěžovat / To nesmíš, poučovala ho Esterka / všechno jsem jim pověděl / Roman povídá: Máme asi tak hodinu. / Jak to sdělíme druhým / Dokonce to tvrdila i naše matka / Jako další příklad bych uvedla zdraví / když vyslovil tuto větu / jak jsem už zmiňovala vyprávět povědět (příběh): Jsem ráda, že mi vypráví o knížkách / Povím vám svůj příběh od začátku zavolat / volat zvolat křičet / zakřičet pokřikovat (ˇcást.) vykřiknout 24 : Zavolala jsem na Hanku / Naše vedoucí volá: Máte černý puntík. / Babička zvolala: Jde se grilovat. / A pak Míra křičí: Tak se připravte / zakopl o klacek a zakřičel: Au! / začali na ni pokřikovat: Zní to jako jméno tchoře! / Z plna hrdla jsem vykřikla: Kde je moje Ramlice! zeptat se / ptát se dát / dávat otázku klást otázku položit otázku pošeptat (kont. sit., 21) říci (kont. sit., 58) říci otázku: Zeptej se sám sebe / Ptáte se, jestli jsme rozdělený na skupinky / Dám ti šest otázek / Lidé si dávají různé otázky / Kolik otázek je kladeno jenom na jednu pouhou lavičku v parku / Položme si otázku, jak se chová dnešní mládež / Hani, nevyfotografujeme si ho na památku? pošeptala jsem Haně / Řekl jsem mu: Kterým směrem běžel? / princezna řekla první otázku (b) Pamˇet, zapomnˇení vzpomenout si / vzpomínat mít vzpomínky nezapomenout (ˇcást.) pamatovat si / zapamatovat si (ˇcást.) problesknout hlavou (ˇcást.): Nějak si ne a ne vzpomenout / Budu na všechny vzpomínat v dobrém / Na dovolenou 24 Slovesa křičet, zakřičet, vykřiknout nejsou uˇzita ve svých primárních významech vydávat zvuk. Do synonymického vztahu se slovesem volat je ˇradíme proto, ˇze je v jejich významech obsaˇzen sém pˇredání informace, zvukem. 62

64 máme moc hezké vzpomínky / Tahle třída mi bude moc chybět a nikdy na ni nezapomenu / Popis? Ten si pamatuju jen matně / Tento den si navždy zapamatuju / Petrovi hlavou problesklo, jak začínal s hrou na klavír zapomenout / zapomínat nepamatovat si (ˇcást.) házet za hlavu (ˇcást., expr.): Já sama se snažím zapomenout / Čím víc na nás působí rodiče, okolí, tím více na pravou lásku zapomínáme / Moc si toho z dětství nepamatuji / v tuto chvíli házíme všechny starosti za hlavu (c) Intelekt, myˇslení, znalost dojít k závěru zjistit (si) (ampl., 53) udělat si svůj názor (ˇcást., ampl.): Dojdete k závěru, že jste nebyli lepší než my / To si musí každý zjistit sám a udělat si svůj názor / Trenéři zjistili, že mi to nejde domnívat se myslet (si) být toho názoru podle mého [rozumˇej názoru] podle mého názoru podle mě / podle nich zdát se (komu co): Domnívám se, že každý člověk to potřebuje / Myslíte, že je to správně / Myslel si, že je to marcipánový perník / Jsem toho názoru, že zdraví lidé si svého zdraví vůbec neváží / Podle mého je těžké vychovávat dnešní mládež / Podle mého názoru má přátelství a láska jeden a ten samý význam / Podle mě je láska v životě to nejdůležitější / podle nich si každý říká, ten je něco víc / Je na každém, jak si to přebere / zdálo se mi, že už sedím hodinu myslet si (co o čem) je názor (čí na co) přebrat si (co jak): Co si o tom myslíte vy / Jaký je můj názor na dary / To už je na každém, jak si to přebere přemýšlet (o čem) myslet (na co) rozmýšlet si (část.) zamyslet se (nad čím): Když o tom všem přemýšlím, tak je nejlepší zůstat sama / Je to období, kdy nemyslíte na nic / kdyby rodiče používali i fyzické tresty, možná že by si děti rozmýšlely kouřit cigarety / Nad tím se asi každý musí zamyslet sám uvědomit si / uvědomovat si (co) pochopit (co) dojít (komu co): Uvědom si, jestli mu občas neškodíš / Uvědomujeme si vůbec, že bez daru života, bychom nemohli přijímat ty ostatní / Každý musí pochopit, proč jednou z nejdůležitějších věcí a citů v životě bývá právě ano / Později mu dojde, že nové přátele si za peníze nekoupí vědět být jasné (komu co) být si jistý to dá rozum (ˇcást., expr.): Vím, že to se mnou myslí dobře / Už ráno mi bylo jasné, že tento den dopadne špatně / jak jsi si jistý, že ti neradí špatně a naschvál / ale to dá rozum pochopit (co) brát (co jak) vnímat (ˇcást.) vyznat se (v čem): Záleží na dotyčné osobě, jak to pochopí / Každý bere přátelství jinak / způsoby lásky, které jsme schopni v daném okamžiku poznání vnímat / Jak se máme vyznat ve vlastních citech 63

65 vymyslet (co) přijít (na co): Pepa řekl, aby neplakala, že něco vymyslí / Princezna nemohla přijít na další otázku znát vědět (co) vědět (o čem): Tohle znám ze své osobní zkušenosti / Z vyprávění vím, že jsme byly nejen sestry / třeba o tom ani nevíme (d) Uˇcení dokončit školu vystudovat: Když dokončil základní školu, pokračoval dále / Kdybych vystudovala tuto školu, nejspíš navštěvovat (co) [ˇskola] chodit (na, do) [ˇskola] pokračovat (na) [ˇskola] (ˇcást.): malotřídka, kterou navštěvuje asi dvacet pět až třicet žáků / Já už chodím devátým rokem do Základní školy v Mýtě / Když ona už chodí na střední školu / Když dokončil základní školu, pokračoval dále na hudební konzervatoři učit se / naučit se přeučit (ˇcást.): Ve škole se dnešní mládež také moc neučí / Hlavně se je musíme naučit přijímat (dary, dopl. M. S.) / 15-ti letí pubert áci se nedají přeučit (e) Skrývání schovat (se) skrývat: Isajas se běžela schovat do jeskyně / Někteří lidé své city vědomě skrývají schovat se krýt se: Isajas se běžela schovat do jeskyně / Dívky raději utíkají na chodbu, anebo se kryjí, jak se dá (f) Ostatní dát / dávat najevo dávat na sobě znát: který by nám to měl dát jasně najevo / každým z nich dává dárce najevo, co k vám cítí / Nedávala jsem to na sobě znát doufat věřit: Doufám, že toto se nikdy nestane / Budu ji mít ráda a pevně věřím, že ona mě taky dozvědět se / dozvídat se dostat zprávu: Minulý týden jsem se dozvěděla, že je v pořádku / Postupně jsme se dozvídali další zprávy / Pak jsme dostali od rodičů zprávu, že náš dům stojí hádat se / pohádat se být rozhádaný: Jiní sourozenci se spolu hádají / občas se i pohádáme / zapomeneme, že jsme třeba rozhádané a klábosíme jmenovat se být: Můj nejoblíbenější kůň se jmenuje Harley / Náš třídní je Josef Andreovský lhát klamat: Hodně lidí svým partnerům lže / Někdy ale zdání klame najít sehnat (ˇcást., expr.): A pak ho nikdo nemohl najít / Nemůžeme sehnat druhého učitele 64

66 nevšimnout si / nevšímat si nechat 25 být: Ani si vás nevšimne a jde stále dál / Já jsem zase pípala, ale nikdo si mě nevšímal / Nechte Isajas být očekávat těšit se (na co) čekat (ˇcást.): děti, které ještě nevědí, co mohou od života očekávat / Moc jsme se těšili na krásný výhled / úsměv na tváři, na který dárce tak netrpělivě čeká pojmenovat označit: cit, který nedokážeme pojmenovat jinak než takhle / Přítelem nemůžeme označit jen tak někoho překvapit / překvapovat být divné (komu co) (ˇcást.) divit se (čemu) / udivit (koho co) užasnout zaskočit (koho co): Většinou mě překvapí příjemně / Já a Kát a se známe už 14 let a přesto mě nikdy nepřestává překvapovat / Bylo mi divné, že ta stezka odvahy byla klidná / Ti se budou divit / Moc nás to neudivilo / To je panoráma, užasli jsme / O chvíli později nás zaskočilo šustění v křoví rozluštit uhádnout / uhodnout: Chtěla jsem konečně rozluštit, co tam je / Takovou hloupost by uhádlo každé malé dítě / Když neuhodneš, tvůj otec zemře říci (co na koho) prásknout (koho) (ob., expr., ampl., 41) shodit (koho) (ˇcást., hovor., expr.): Nikdy nikdo na nikoho nic neřekne / Každý každého shodí a práskne spolehnout se / spoléhat se (na koho) věřit (komu): Můžu se na svého bratra spolehnout / Raději se spoléhejte sami na sebe / Přítel je člověk, kterému můžeme věřit vyfotografovat vyfotit: Pobízela jsem Hanu, aby zajíce vyfotografovala / Paní učitelka se vyfotila se zebrou zapsat vyrýt (intenz.): aby si také zapsali svou vlastní cestu / do toho srdce si vyreje svou vlastní cestu zkoušet strávit (při čem) [zkouˇsení]: tak třeba zkouší až do noci ty jejich scénky / kolik hodin strávil při zkoušení znamenat mít smysl mít význam být (co komu čím): Co pro mě vůbec tahle osůbka znamená / nebýt na světě kamarádství a láska, tak by život neměl smysl / Proč to pro nás má takový význam / Sport je mi vším V. Volní oblast: uplatnˇení vůle (a) Vůle, snaha chtít (co) lákat (co koho) (ˇcást.) snít (o čem) (ˇcást.) toužit (po čem) 25 Synonymní sloveso nechat se v naˇsem materiálu objevilo také ve významu zapomenout (co kde) (Vˇeci, které jsme nechali venku). Ovˇsem do ˇzádné synonymické ˇrady nevstupuje, protoˇze sloveso zapomenout (co kde) doloˇzeno není. 65

67 (intenz.) mít chut rád (+ sloveso v kondicionálu): Kamarádka mi navrhla, jestli bych nechtěla jet na tábor / Divíte se, že nás láká poznat věci jako alkohol / Co si lidé povídají, o čem sní / něco, po čem každý z nás touží celý život / mám chut skončit s tím nudným a krutým životem / Rádi bychom jeli na školní výlet chtít potřebovat (ˇcást.): Babička chtěla něco koupit / Hned si řekli, co budou potřebovat potřebovat být potřeba být nutné být (co k čemu) (kont. sit., 53): Hned si řekli, co budou potřebovat / podporujeme jedna druhou, když je potřeba / Někdy je nutné, co cítíme vyslovit / K čemu jsou ti peníze, když je ti smutno snažit se mívat snahu: Každý ze žáků se snažil, aby se umístil co nejlépe / Moje sestra někdy mívá snahu mě vychovávat vybrat si (co) rozhodnout se (pro co): nejspíš bych si vybrala obor, kde bych pomáhala dětem / to je důvod, proč jsem se pro něj rozhodla (b) Pomoc, spolupráce pomáhat si být spolu (kont. sit., 44) držet při sobě / spolu: Tito dva kamarádi se měli moc rádi a vždycky si pomáhali / Holky jsou spíše spolu / Drží naše třída při sobě / Vždycky se ale udobříme a držíme zase spolu pomoci / pomáhat (komu) být oporou (pro koho) podpořit / podporovat (koho) podržet (koho) (ampl., 25, ob., expr.) stát (při kom) vytáhnout z trablů (ob., expr.) zvednout ze země (expr.): musí běhat do útoku i zpět pomoci obraně / Zdravotní sestra je člověk, který pomáhá lidem v nejtěžší nouzi / Je pro mě oporou / dokážeme se leckdy navzájem podpořit a podržet / podporujeme jedna druhou / Každý potřebuje někoho, kdo ho podrží / Pravý přítel se pozná tak, že stojí při tobě / Přátelé jsou tu, když potřebuješ vytáhnout z nějakých trablů / on je ten, kdo mě zvedne ze země a donutí jít dál spolupracovat spojit síly: S malými dětmi se dá dobře spolupracovat / Umíme spojit své síly (c) Konání dělat / udělat podnikat praktikovat (ˇcást.): spoustu jiného dělaly společně / co má udělat, aby ho povzbudil / Hlavně kluci pořád něco podnikají / Je to můj koníček, který praktikuji skoro každý den konat se být probíhat: Závod se konal za tmy / Šli jsme se podívat na veletrh, který byl vedle / Když jsme přijeli, probíhal zrovna první závod 66

68 stát / stávat se dít se udát se potkat (koho co) být: Doufám, že se toto nikdy nestane / i to se někdy stává / A co že se v té třídě všechno děje / Přiznal se ke všemu, co se ten den událo / Je to to nejstrašnější, co vás může potkat / Měli jsme strach, co je u nás (d) Plán naplánovat mít plán: Na večer nám tatínek naplánoval stezku odvahy / Mám plán uspořádat organizovat: Oslavu jsme uspořádaly obě dohromady / Závod byl organizován podle rozpisu (e) Braní chytit dopadnout (intenz., ideogr.): Udiveně koukám, co jsem chytil / O pár bloků dál ho stejně dopadli vzít chytnout popadnout (intenz.) posbírat (ˇcást.): S úsměvem na tváři jsem si vzal do ruky pytel / Chytnu ji do ruky a čekám / Mohl jsem popadnout udici a chytat ryby / Babička musela posbírat věci, které jsme nechali venku (f) Dávání dát dar (komu) darovat (co) obdarovat / obdarovávat (koho): Dát někomu dar je moc milé / věci, které darujeme / Každý člověk na světě je rád, když ho někdo obdaruje / Lidi obdarovávej a oni obdarují tebe dát přidělit (ˇcást.): Radka mi dala seznam věcí / Na recepci nám přidělili pokoj (g) Rada, shoda domlouvat se / domluvit se říci si shodnout se (na čem) (ˇcást.): Po cestě jsme se domlouvali, jaký budeme mít program / Domluvily jsme se, že budeme spolu v chatce / Řekli jsme si, že pojedeme na výlet / Shodli jsme se na tom, že půjdeme domů poradit se (s) dát na radu (koho): Musím se poradit s rodiči / Prostě radši dáme na radu kamaráda přemlouvat pobízet (ˇcást.) donutit (ˇcást.): Radka mě pořád přemlouvala / Pobízela jsem Hanu, aby zajíce vyfotografovala / Rodiče by měli děti donutit k práci a učení (h) Úspˇech dokázat moci umět zvládnout být schopen: dokáže odhadnout situaci / Někdo nemůže bez něčeho žít / Umí ale i nečekaně zaútočit / Já jsem zvládl naskakovat a slajdovat zábradlí / Neumím si to ani představit / způsoby lásky, které jsme schopni v daném okamžiku poznání vnímat 67

69 podařit se / dařit se dopadnout dobře povést se: To se nám podařilo a ohníček jsme si udělali / moc se jí to nedaří / Nakonec to dobře dopadlo / Bez štěstí se nic nepovede (i) Ztráta chybět (co komu) postrádat (co): ale chyběla jim trocha štěstí / ztratit přátele znamená postrádat kousek sebe ztratit (co) potkat (koho) ztráta (čeho): Přátele těžko získáváme, ale jen za jednu minutu je klidně můžeme ztratit / A když člověka potká ztráta přátel (j) Ostatní být důležitý / nejdůležitější hrát významnou roli záležet (komu na čem): to je pro mě důležité / Podle mě je láska v životě to nejdůležitější / ten druhý pro mě hraje velmi významnou roli / Někomu záleží na dobré zábavě dát se jít lze být možné moci: A co se s tím dá dělat / Tráva šla sekat velmi těžko / Otcovské pouto nelze ničím nahradit / I když v dnešní době je možné snad cokoliv / Přítel je člověk, kterému můžeme věřit dávat (si) pozor být opatrný: Dávejte si velký pozor na dnešní mládež / Dávejte velký pozor, na kraji břehu je bláto / Měli být opatrní při výběru dárku koupit nakoupit zakoupit: Kluci si koupili nové meče / Strejda jel do města nakoupit / Koukali jsme se na různé výrobky a některé jsme si zakoupili mít štěstí mít z pekla štěstí (intenz., expr.) přát štěstí (komu): Někteří to štěstí nemají / Dneska budeme mít z pekla štěstí / dnes mi štěstí nepřeje nabízet dát nabídku navrhnout (ˇcást.) nutit (intenz., ampl., kont. sit., 43): Když je nám svět nabízí, vlastně přímo nutí do rukou / Ted nám paní ředitelka dala nabídku učit děti na prvním stupni / Tatínek navrhl, že si vyzkoušíme stezku odvahy nechat přenechat (ˇcást.): tam jsme nechali auto a vyrazili pěšky / příští měsíc přenechám sekání tátovi nepovést se dopadnout špatně: Bez štěstí se nic nepovede / bylo mi jasné, že tento den dopadne špatně poslat / posílat (koho pro co) vyslat (koho kam) zahnat (koho kam) (expr.): Poslala Pika na půdu pro ručníky / Proč bych měla posílat zámeckého lékaře k sedlákům / Vyšli nějakého ze svých lékařů / vedoucí nás zahnala do chatek provokovat pošt uchovat (expr.): Umí ale i nečekaně zaútočit, provokovat nebo se naštvat / Pošt uchovali Isajas protestovat být vzpurný (intenz.): Všichni protestují / jsem vzpurná a neposlouchám 68

70 půjčit zapůjčit: Tak jsme si ho půjčili a jeli dál od břehu / Mohli jsme si zapůjčit šlapadla rozmýšlet se váhat: Já jsem se dlouho rozmýšlela / Petr neváhal a nabídku přijal stát se (kým) být (kým) jít (na co) (ˇcást., ob.): Myšlenka, že bych se měl stát učitelem / Měli bychom se raději řídit vkusem toho, který by měl být jeho dalším majitelem / Chtěla jsem jít na učitelku ublížit srazit na kolena (intenz., expr.) podvést / podvádět (ˇcást.): nedokáží si tak často ublížit / Člověk, kterého jste milovali a stále milujete, vás srazil na kolena svou bezcitností / On je št astný s tím, s kým vás podvedl / jednoho dne zjistíte, že vás podvádí umýt se udělat hygienu: Nejhorší bylo, když jsme se museli umýt / V klidu jsem se oblékl, udělal ranní hygienu utéct dát se na útěk: Pytláci viděli obra a utekli / Dal jsem se na útěk vyhledávat hledat najít / nacházet (ˇcást., ampl., 55): Lidé jako já budou vyhledávat stará místa / A tak se ji snažíme hledat a nacházet venku / Po nějaké době si na lavičku vzpomenete, najdete ji a krásnou, dřevěnou, ručně vyráběnou lavičku vyměníte za novou zkusit vyzkoušet jít (kont. sit., 30): Zkuste tomu věřit a svět bude pro vás veselejší / Abychom si vyzkoušeli, jak těžké to může být / Pojd me si představit, co může těmto lidem přinést jen obyčejná lavička zprotivit se zošklivit se (ˇcást., ampl., 55): A pokud mu neodpustíte, tak se vám zprotiví a zoškliví VI. Emoce, náboˇzenství a morálka (a) Radost, pˇrátelství, láska, obliba být rád mít radost (ˇcást.) být radostí bez sebe (intenz., expr.): Všichni jsme za to byli rádi / Jaký dárek máme vybrat, aby měl obdarovaný radost / Všichni jsme byli radostí bez sebe kamarádit (spolu) mít přátele mít kamarády: Všichni jsme se znali a kamarádili spolu / dokonce měli i nějaké přátele / Mám úžasné kamarády líbit se (co komu) uchvátit (co koho) (intenz.): Tenhle výlet se mi moc líbil / A co mě tak uchvátilo líbit se (komu) přitahovat (koho) (ˇcást.): Děvčata se začala malovat, aby se líbila chlapcům / nezávisle na tom, jak vypadá a jestli nás přitahuje milovat (koho) / zamilovat se mít rád cítit lásku vracet lásku (komu) (ˇcást.) záležet (komu na kom) (ˇcást., ampl., 51): člověk, kterého jste milovali 69

71 a stále milujete / jen do doby, než se jeden do druhého zamiluje / Brali se, protože se měli rádi / Říkají, že k sobě navzájem cítí lásku / Zvířata jsou ráda, že se o ně staráme, a tak nám lásku vrací / Když si uvědomíte, že vás má někdo rád a že někomu na vás záleží potěšit (koho) (ampl., 53) udělat radost (komu) zahřát u srdíčka (ampl., 53, expr.) zlepšit náladu (ˇcást.): Koho by nepotěšil tento pohled / Pokud chceme udělat radost, měli bychom dát přednost vkusu toho druhého / vždy mě dokáže zahřát u srdíčka a potěšit / Mám bratra a dvě sestry, kteří mi vždy zlepší náladu stát se kamarády být přátelé (z koho): Žofka se Sikym se stali nejlepšími kamarády / a jsou z vás nejlepší přátelé (b) Smích, veselí, zábava dělat si legraci nemyslet vážně (co): Když ten zážitek vyprávím, všichni si myslí, že si dělám legraci / To snad nemyslíš vážně, že jdeš opět na ryby hrát (si) pohrát si trávit / strávit [ˇcas] hraním: Hrajeme různé hry a soutěže / Hrály jsme si spolu / Jakmile si pohráli, běžel na zahradu / Volné chvíle jsme trávili hraním různých her / Následující den jsme strávili koupání a hraním tenisu hrát (co) [hra] věnovat se (čemu) [hra]: Když jsem začínal hrát fotbal, chytal jsem v bráně / Já se věnuji fotbalu skotačit blbnout (expr.) řádit (intenz.) vydovádět se vyblbnout se (expr.) dělat blbosti (expr.): Hrály jsme si spolu, smály se, skotačily / tak jsme se s holkama potápěly a blbly jsme spolu / Se sestrou jsme tam řádily / Dobře jsme se všichni vydováděli / Rampy. Na těch jsme se vyblbli / Často se spolu nasmějeme, děláme blbosti zasmát se / smát se nasmát se (ˇcást., intenz.) posmívat se (ˇcást.): Třeba dneska místo kapra přinesu zlatou rybku, a zasměje se / všichni se smáli / Často se spolu nasmějeme / Neposmívejte se mi! (c) Smutek, pláˇc, strach bát se dostat strach (ˇcást.) mít strach mít obavu (ˇcást.) klepat se (ˇcást., expr.): Chvílemi jsme se i báli / A dostala strach / Odbyla jsem Hanu, aby neměla strach / Mám obavu, že nás někdo sleduje / Asi 300 metrů před táborem jsem se strašně klepala brečet plakat: bude se vám chtít brečet / Pepa se jí ptal, proč pláče být smutný být smutno (komu) trápit se (intenz.): Když člověka potká ztráta přátel, musí být velmi smutný / přátelé, ke kterým můžeš zajít, když je 70

72 ti smutno / on je št astný a vy se trápíte leknout se polekat se vylekat se vyděsit (intenz.): Všichni jsme se lekli / Všichni jsme se polekali / K smrti jsem se vylekal / Všichni jsme z toho byli hrozně vyděšeni vystrašit vyplašit (ˇcást.): Pepa řekl, že je musí vystrašit / Pošeptala jsem Haně, abychom ho nevyplašily (d) Nenávist, zlost nemít rád nesnášet (intenz.): psi a kočky se nemají rádi / třeba ho znáš dlouho nebo se nesnášíte rozzlobit se / zlobit se naštvat se (expr.) vjet nervy (do koho) (expr.): Eda se rozzlobil / Piko věděl, že se Esterka moc zlobí / To mě docela dost naštvalo / Umí ale i nečekaně zaútočit, provokovat nebo se naštvat / Když ho potkáte, vjedou do vás nervy (e) Ostatní být vychovaný umět se chovat: Určitě je vtipný, chytrý a vychovaný / Umí se dnešní mládež chovat ve společnosti cítit mít pocit: Stejně tak to cítím já / Možná jsem měla ten pocit, že jsme se citově oddálily mrzet být líto: To mě mrzí / Bylo mi líto, že se nemůže pořádně najíst muset mít [povinnost] být nutné být potřeba: Museli jsme jít na rozcvičku / mám jít podle vyznačené trasy / Někdy je nutné, co cítíme, vyslovit / podporujeme jedna druhou, když je potřeba navštívit / navštěvovat jít se podívat (kam) zajít (za kým): Čtvrtý den jsme navštívili zoo / park, který bych chtěla navštěvovat / Pak jsme se šli podívat na veletrh / co je to mít přátele, ke kterým si můžeš zajít, když je ti smutno uklidnit přinést pocit klidu: to mě trochu uklidnilo / Může jim přinést pocit klidu vyhubovat nadávat (intenz.): Muž nám vyhuboval / Přišel ten pán a začal nám nadávat souhlasit odsouhlasit (ˇcást.) přijmout / přijímat nabídku (ˇcást.): Pét a souhlasil / a muži jim to ještě odsouhlasí / Petr neváhal a nabídku přijal / Druhý den Petr zavolal panu Novákovi, že nabídku přijímá Adverbia V získaném materiálu je zastoupeno 231 adverbií (poˇcet výskytů 844), adverbií synonymních ve zkoumaném materiálu je doloˇzeno 125. Adverbia vytvoˇrila 43 synony- 71

73 mických ˇrad, které rozdˇelujeme do ˇctyˇr sémantických skupin. I. Místo tam támhle (ob.): Za malou chvíli tam přijely dva terénní vozy / Viděl jsem, jak běžel támhle do toho hustého lesa, povídá mlynář zde tady tu: protože zde nebyla tělocvična / Neviděl jsi tady někoho utíkat / Pravý přítel je tu vždycky zpět zpátky: Po jedné hodině jsme vyjeli zpět do hotelu / a jelo se zpátky II. Čas brzy / brzo hned zanedlouho za chvíli: A protože jsme byli unavení, brzy jsme usnuli / Za týden šel Pepa brzo spát / Usnuli jsme hned / Zanedlouho jsme dojeli k velké řece / Za malou chvíli nám tam přijely dva terénní vozy časem pak potom později: dáváme přednost lásce, která časem vyprchá / ale pak přijde den / potom trenéři zjistili, že mi to nejde / až později mu dojde, že nové přátele si za peníze nekoupí často mnohdy mnohokrát: Často se žáci hádají s učiteli / přátelství se mění v lásku mnohdy silnější, než si dokážeme představit / Slůvko, které má každý na jazyku mnohokrát dávno dlouho: Jak je to dávno, kdy se malý Pét a vyhrabal poprvé na židličku ke klavíru / kamarádka, kterou jsem dlouho neviděla dnes dneska (ob. 26 ): Dnes mi štěstí nepřeje / Třeba dneska místo kapra přinesu domů zlatou rybku dnes ted (ˇcást.) v dnešní době v dnešním světě (kont. sit., 51): Ale dnes je jen málo takových případů / Ten první jsem dostal od bratrance a ted už mám asi pátý / když v dnešní době už je možné snad cokoliv / v dnešním uspěchaném světě se všechno přepočítává na peníze dřív(e) předtím: už si nejsme zase až tak moc blízké jako dřív / Kluci, půjdeme zkratkou, abychom tam byli dříve / Stalo se přesně to, co už čtyřikrát předtím hned ihned už v tu ránu (intenz., expr.): Usnuli jsme hned / Chlapec ihned odpověděl / popřáli si dobrou noc a už spali / Všichni jsme byli v tu ránu převlečeni jednou jednoho dne: Jednou o prázdninách ke mně přijela kamarádka / Až ho jednoho dne našla Petra 26 Podle SČS se jedná o expresivní výraz. 72

74 nakonec na závěr závěrem: Nakonec jsme se šli ještě jednou vykoupat / Na závěr vystoupení začal hrát Petr sólo na klavír / Závěrem bych jenom řekla, že najednou náhle nečekaně vtom zničehonic: Ale najednou to přišlo / Náhle se zezdola ozval křik / Umí ale i nečekaně zaútočit / Vtom zahřmělo a začalo pršet / pak přijde den a vy se zničehonic obejmete navždy nenávratně: Tento den si navždy zapamatuju / proč si lidé uvědomí to, co měli, až když to nenávratně ztratí občas chvílemi (ˇcást.) někdy leckdy (ˇcást.): Uvědom si, jestli mu občas neškodíš / Chvílemi jsme se i báli / Někdy je nutné, co cítíme, vyslovit / dokážeme se leckdy navzájem podpořit a podržet potom pak posléze (kniˇz.) následně 27 : Kuba chvíli troubil a potom i já / Pak jsme jeli domů / Posléze přišel Piko / Když tě umí vyslechnout a následně i poradit odpoledne po obědě (ˇcást.): Bylo asi tak půl jedné odpoledne / Po obědě jezdíme na vyjížd ky stále pořád furt (ob., expr.) ještě (ˇcást.): Takhle to bylo stále / Hlavně kluci pořád něco podnikají / Já jsem troubila furt / chlapcův otec ještě žije ted v tuto chvíli: tak jsem tam, kde ted / Mé poznání a pochopení lásky v tuto chvíli je takové většinou obvykle povětšinou zpravidla: Většinou mě překvapí příjemně / Jednoho chladného rána se jako obvykle všechna zvířátka šla napít k jezírku / po čem každý z nás touží celý život. Povětšinou však marně / Zpravidla poznáme, že se někdo velmi bojí vždy vždycky: Vždy je lepší, když si všechno uděláte sami / Vždycky se ale brzo udobříme opět zase / zas znova / znovu: Odpoledne jsme se opět koupali / Druhou túru jsme jeli zase na hřebeny / ale nikdy nevíte, kdy to udělá zas / tak tam letos o prázdninách jedu znova / Byli jsme znovu radostí bez sebe už již hned (ˇcást.): děda už měl postavený stan / Do naší třídy jsem vstoupila již v první třídě / Hned od rána svítilo sluníčko zároveň přitom: Zároveň vím, že nikdo z nás nemůže být zcela dokonalý / Chvíli jsme odpočívaly a přitom jsme si povídaly zatím mezitím: Všechno zatím bylo v pohodě / Mezitím maminka připravila oběd 27 Ve zkoumaném materiálu je zastoupen také výraz poté, který vzhledem k jeho funkci ve vˇetˇe (Den poté jsme se usadili u bazénu) povaˇzujeme za ˇcástici. 73

75 III. Způsob dobře jako svoje boty (expr.): my jsme se všichni dobře znali / Člověk si myslí, že ji zná jako svoje boty dobře v dobrém: Všechno dobře dopadlo / budu na všechny vzpomínat v dobrém docela úplně zcela: pubert áků, kteří na docela normální otázku odpoví hůř než Honza Malý / Během oběda se obloha úplně zatáhla / Odpověd je zcela jednoduchá společně dohromady spolu: a spoustu jiného dělali společně / Oslavu jsme uspořádaly obě dohromady / Domluvily jsme se, že budeme spolu v chatce hezky krásně (intenz.) nádherně (intenz.): Poslední den bylo hezky / Ten den bylo tak krásně / ona má nádherně zrzavou kočku Žofku hodně dost až moc (ˇcást.) mnoho moc plno spousta (akuzativ u) většina (ˇcást.): 28 Uběhlo hodně minut / Ostatní žáci při závodech dost povzbuzovali / Jiní jsou zase až moc dokonalí / Je mnoho příležitostí, při nichž dostáváme dárky / Piko věděl, že se Esterka moc zlobí / Protože kamarádů můžeme mít plno / Byla tam spousta aut / má to také spoustu výhod / většina kamarádů ho oslovuje Kájo mnohem o hodně ještě (ˇcást.): Já doufám, že budu hrát mnohem lépe / také řecká pochoutka, ale o hodně sladší / hra na klavír ho začala ještě více bavit moc hrozně (expr., intenz.) strašně (ob., expr., intenz.) 29 : Cesta na tábor se mi moc líbila / strašně jsem se bála / Co když se budeme vídat hrozně málo pěšky po svých (expr.): tam jsme nechali auto a vyrazili pěšky / Jenže zpátky jsme museli po svých po jednom každý sám (ampl., 2): Chodili jsme po jednom a každý sám ručně vlastnoručně (ideogr.): krásnou, dřevěnou, ručně vyráběnou lavičku vyměníte za novou / Měli jsme vlastnoručně postavené rampy skoro téměř málem jen tak tak (expr.): výlet měl trvat skoro celý den / neúnavná a téměř marná snaha vychovat stádo zvěře, kterému se říká děti / jablko málem strefilo staršího pána do hlavy / Pošt uchovali Isajas a jen tak tak, že ji neshodili do potoka klidně v klidu: odrazila se ode mě a klidně pokračovala ve směru běhu na pastvu / V klidu jsem se nasnídal 28 Členy této synonymické ˇrady povaˇzujeme za adverbia, ale ve spojení s genitivem poˇcítaného pˇredmˇetu je lze chápat také jako slova v platnosti ˇcíslovky neurˇcité (srov. napˇr. PMČ) 29 V SSČ pro ˇskolu a veˇrejnost je toto adverbium povaˇzováno za hovorové. 74

76 velmi velice hodně (docela) dost moc k smrti (expr.): Pét a byl velmi št astný / Ty začátky byly velice těžké / A to už je hodně špatné / dost děsné je společné stolování / To mě docela dost naštvalo / Dovolená se nám moc líbila / K smrti jsem se vylekal správně dobře (ˇcást.): Ano, správně, řekla princezna / A je to takhle dobře trochu trocha trošku (dem.) málo (ˇcást.): 30 Byl trochu nervózní / ale chyběla jim trocha štěstí / Tahle idylka se ale trošku začala měnit / takových lidí je na světě opravdu málo IV. Pˇríˇcina schválně naschvál: učitelé nám dávali schválně testy / Ale oba řidiči to udělali naschvál Partikule Ve zkoumaném materiálu je doloˇzeno 25 partikulí (poˇcet výskytů 107). Partikulí vstupujících do synonymických vztahů v rámci zkoumaného materiálu je doloˇzeno 20, vytváˇrejí deset synonymických ˇrad. asi možná snad: Asi každý člověk na světě je rád, když ho někdo obdaruje / Možná jsem měla ten pocit, že jsme se citově oddálily / K smrti jsem se vylekal, že snad začala potopa světa až teprve: Domů jsme se vrátili až za šera / Teprve až dorazil domů a začal volat na psa celkem docela vcelku 31 : žijeme s bratrem i rodiči celkem spokojený život / Docela rád bych zavedl fyzické tresty / Další dny probíhaly vcelku normálně jen jenom jedině: Ale je to opravdu jen naše vina / Kamarádů mám moc, ale přátel jenom pár / Jedině znám lásku k osobám a to mně k životu stačí konečně nakonec už: Konečně přiletělo letadlo / kamarádka mě dlouho přemlouvala... nakonec jsem řekla, že pojedu / Prosím tě, běž už! například, např. třeba: Mohl by například vyměnit prášky / např. ke které příležitosti se mohou obdarovat / zapomeneme, že jsme třeba rozhádané a klábosíme naštěstí ještě že: Naštěstí jen na chvilku / ještě že se vrátila Esterka 30 Členy této synonymické ˇrady můˇzeme ve spojení s genitivem poˇcítaného pˇredmˇetu povaˇzovat také za ˇcíslovky neurˇcité 31 Celkem a docela můˇzeme chápat také jako adverbia. 75

77 přímo přesně (ˇcást.): Když je nám svět nabízí, vlastně přímo nutí do rukou / Přesně naproti nám spali kamarádi také taky (hovor.) ještě též i: Také jsme došli do blízkého lesa / Mohli jsme taky chodit ke strojvedoucímu / přihlásila ho ještě na nauku / chceme též lásku od nich dostávat / To samé je to i s láskou zrovna přesně: V tomto případě to bylo zrovna naopak / Stalo se přesně to, co už čtyřikrát Shrnutí Klasifikace synonymních výrazů potvrdila, ˇze je ve zkoumaném materiálu synonymie lexémů nˇekterých sémantických skupin zastoupena s významnˇe vyˇsˇsí ˇcetností. Synonymie substantiv je ve vysoké míˇre zastoupena v sémantické skupinˇe lidská spoleˇcenství, zastoupena jsou pˇredevˇsím synonymní pojmenování lidských bytostí, z nich zejména rodinných pˇrísluˇsníků (napˇr. otec, matka, babička, dědeček). Důvodem tohoto zjiˇstˇení můˇze být vztah k tématu, ale frekvence výskytu jednotlivých lexémů této sémantické skupiny (viz Frekvenˇcní seznam) ukazuje, ˇze pouze slova člověk a mládež jsou v ˇzákovských komunikátech zastoupena s frekvencí vyˇsˇsí neˇz 20. Proto se domníváme, ˇze vysoká ˇcetnost ostatních synonym vychází z ˇzákovské znalosti slovní zásoby tohoto sémantického okruhu, a to vˇcetnˇe její synonymie, a dovednosti ji vyuˇzívat. S podobnou ˇcetností jsou zastoupeny sémantické skupiny neˇzivá pˇríroda (napˇr. horko vedro, les lesík, potok potůček, slunce sluníčko), pˇredmˇety a zaˇrízení (napˇr. kolo kolečko, lod lod ka, restaurace hospoda, televize televizor) a ˇcinnosti, výsledky ˇcinností (napˇr. cesta silnice ulice, hra hraní, informace zpráva, prohlídka prozkoumávání, příhoda příběh), které jsou ovˇsem vnitˇrnˇe znaˇcnˇe diferencovány. S nízkou frekvencí jsou naopak zastoupeny synonymní výrazy sémantických skupin ˇcásti lidského tˇela (srdce srdíčko, tvář obličej), smyslová ústrojí (hlas hlásek) a ˇzivá pˇríroda (kočka kočička, srna srnka). Nízký poˇcet synonymických ˇrad koresponduje s nízkou frekvencí lexémů tˇechto sémantických okruhů ve zkoumaném materiálu (viz Frekvenˇcní seznam). U adjektiv je vyˇsˇsí poˇcet synonymických ˇrad doloˇzen v sémantické skupinˇe adjektiv hodnotících kladnˇe. Naproti tomu synonymie adjektiv hodnotících zápornˇe je doloˇzena pouze osmi synonymickými ˇradami. Je zde opˇet zˇrejmý vztah mezi nízkým poˇctem synonymických ˇrad a nízkou frekvencí jejich jednotlivých ˇclenů (pouze synonymní adjektiva velký, dobrý a krásný jsou zastoupena s ˇcetností vyˇsˇsí neˇz 20). Sémantická skupina ostatní je sice zastoupena ˇcetnˇe, ale opˇet se jedná o skupinu vnitˇrnˇe diferencovanou. 76

78 Z hlediska sémantického tˇrídˇení je nejvˇetˇsí různorodost, tj. nejvyˇsˇsí poˇcet sémantických skupin doloˇzen u sloves. Nejˇcastˇejˇsí je synonymie v sémantických skupinách pˇríchod, odchod, vstup, východ (přijet dojet dorazit dostat se být (kde), přivézt dovézt, vstoupit vejít), intelekt, myˇslení, znalost (dojít k závěru zjistit udělat si svůj názor), dále v sémantických skupinách pohyb (jet / jezdit hurá, jít / chodit běžet), pˇríjem potravy (nasnídat se posnídat mít snídani, uvařit připravit), polohy tˇela (sedět posedět, spadnout upadnout být (kde)) a ˇreˇcová ˇcinnost (říci / říkat dodat odbýt opakovat pošeptat povědět / povídat sdělit tvrdit uvést (příklad) vyslovit zmiňovat, zeptat se / ptát se dát / dávat otázku klást otázku položit otázku pošeptat říci říci otázku). Z uvedených sémantických skupin pouze skupiny pohyb, ˇreˇcová ˇcinnost a intelekt, myˇslení, znalost obsahují lexikální jednotky, které mají ve zkoumaném materiálu vysokou frekvenci (jít 73, jet 56, říci 52, říkat 26, vědět 26, myslet si 20). Pˇri vysvˇetlení zjiˇstˇené ˇcetnosti je tˇreba vzít v úvahu nejen téma, ale také zpracovávaný slohový útvar (vypravování vztah k sémantickým skupinám pˇríchod, odchod, vstup, východ a pohyb, jejichˇz lexémy jsou si sémanticky velmi blízké 32, a ˇreˇcová ˇcinnost; úvaha vztah k sémantické skupinˇe intelekt, myˇslení, znalost). Synonymie adverbií je nejˇcastˇejˇsí v sémantické skupinˇe adverbií vyjadˇrujících ˇcas (brzy / brzo hned zanedlouho za chvíli, potom pak posléze následně, často mnohdy mnohokrát) a způsob (společně dohromady spolu, hezky krásně nádherně, velmi velice hodně dost moc), synonymie adverbií místních (tam támhle) a pˇríˇcinných (schválně naschvál) je doloˇzena pouze minimálnˇe. Podle naˇseho názoru je vysoký podíl ˇcasových adverbií způsoben nejen vysokou nabídkou synonymie tˇechto adverbií v systému jazyka (srov. SČS 33 ), ale také zvoleným slohovým útvarem, tj. vypravováním. Naopak nízká frekvence místních adverbií, kterou lze vzhledem ke slohovému útvaru (vypravování) a k frekvenci lexému tam (tam 52) pˇredpokládat jako ˇcastou, je dána jejich omezenou systémovou synonymií (viz SČS 34 ). Zajímavé je také sledovat poˇcet synonymních výrazů vstupujících do vzájemného vztahu synonymie, tj. poˇcet jednotlivých ˇclenů získaných synonymických ˇrad. Substantiva nejˇcastˇeji vytváˇrejí synonymické dvojice, pˇrípadnˇe trojice. Urˇcité rozdíly v poˇctu ˇclenů synonymických ˇrad nacházíme v rámci jednotlivých sémantických skupin. Synonymické ˇrady s vˇetˇsím poˇctem ˇclenů zahrnuje sémantická skupina lidská spoleˇcenství. V sedmi pˇrípadech mají synonymické ˇrady této skupiny ˇctyˇri a více ˇclenů, nejrozsáhlejˇsí je synonymická ˇrada základového substantiva mládež skládající se ze ˇsesti 32 Napˇr. i slovesa jako přijet, dojet, dorazit mají ve svém významu zahrnut sém pohyb. 33 napˇr. brzy, brzo 1 záhy, zanedlouho, zakrátko, hned, vbrzku 2 ˇcasnˇe, ranˇe, 3 ob. témˇeˇr, málem, skoro, potom 1 pak, pozdˇeji, nato, dále, poté, kniˇz. naˇceˇz 34 napˇr. tam na tom místˇe, támhle, tady 1 zde, tu, 2 tuhle 77

79 ˇclenů. V ostatních sémantických skupinách (napˇr. neˇzivá pˇríroda; pˇredmˇety a zaˇrízení; ˇcinnosti, výsledky ˇcinností) jsou rozsáhlejˇsí (poˇcetnˇejˇsí) synonymické ˇrady zastoupeny spíˇse výjimeˇcnˇe. Domníváme se, ˇze vysoký, respektive vyˇsˇsí poˇcet lexémů vstupujících do vzájemného vztahu synonymie můˇze být dán jednak zvoleným tématem (napˇr. mládež mladiství mladí lidé mladší studenti dospívající děti pubert áci (expr.) vztah k tématu Ach, ta dneˇsní mládeˇz!, dar dárek maličkost pozornost vztah k tématu Co je to dar?) ˇci zvoleným slohovým útvarem (napˇr. pochopení poznání názor chápání, problém otázka téma věc vztah ke slohovému útvaru úvaha), jednak ˇzákovskou znalostí synonymních lexémů daného sémantického okruhu. Tak je tomu podle naˇseho názoru právˇe u sémantické skupiny lidská spoleˇcenství. Žáci prokazují dovednost vyuˇzívat synonymních pojmenování osob, zejména rodiˇců (napˇr. matka maminka máma (hovor.) mamka (expr.) mami). Tato skuteˇcnost je v souladu s naˇsím pˇredchozím zjiˇstˇením o tom, ˇze právˇe v této sémantické skupinˇe je synonymie zastoupena ve vysoké míˇre (viz výˇse). U synonymních adjektiv můˇzeme rovnˇeˇz sledovat jistou tendenci. Porovnáme-li poˇcet ˇclenů synonymických ˇrad ve skupinˇe adjektiv hodnotících kladnˇe a hodnotících zápornˇe, zjiˇst ujeme, ˇze adjektiva hodnotící kladnˇe nejenˇze vytváˇrejí více synonymických ˇrad, ale zároveˇn je v této sémantické skupinˇe zastoupen i vyˇsˇsí poˇcet synonymických ˇrad poˇcetnˇejˇsích (napˇr. dobrý fajn (ob.) prima (hovor.) skvělý (intenz.) super (ob., intenz.) úžasný (intenz.) v pohodě (expr.), hezký krásný (intenz.) nádherný (intenz.) pěkný), zpravidla tˇríˇclenných. Do sémantické skupiny ostatní sice ˇradíme nejvíce synonymických ˇrad, ale nejˇcastˇeji se jedná pouze o synonymické dvojice. Stejnˇe tak u sloves nejˇcastˇeji nacházíme synonymické dvojice, popˇr. trojice. Pˇresto vˇsak zjiˇst ujeme urˇcitou různorodost vztahující se k poˇctu ˇclenů synonymických ˇrad jednotlivých sémantických skupin. Nejpoˇcetnˇejˇsí synonymické ˇrady jsou zastoupeny v sémantických skupinách pˇríchod, odchod, vstup, východ (napˇr. přijít dojít dorazit být (kde) zajít (ke komu)), ˇreˇcová ˇcinnost (napˇr. říci / říkat dodat odbýt opakovat povědět / povídat sdělit tvrdit uvést (příklad) vyslovit zmiňovat) a intelekt, myˇslení, znalost (napˇr. domnívat se myslet (si) být toho názoru podle mého (rozuměj názoru) podle mého názoru podle mě / podle nich zdát se (komu co)). Domníváme se, ˇze tato skuteˇcnost je ve vˇsech pˇrípadech ovlivnˇena zvoleným slohovým útvarem. Zároveˇn lze pˇredpokládat, ˇze právˇe nácviku dovednosti vyuˇzívat synonymii lexémů sémantických skupin sloves pohybových a sloves ˇreˇcové ˇcinnosti je pˇri komunikaˇcní a slohové výuce v souvislosti s vypravování vˇenována zvýˇsená pozornost. U adverbií nacházíme neˇcastˇeji opˇet synonymické ˇrady dvojˇclenné ˇci tˇríˇclenné, poˇcetnˇejˇsí adverbiální synonymické ˇrady vytváˇrejí pˇredevˇsím adverbia ˇcasová (napˇr. najednou náhle nečekaně vtom zničehonic). Toto zjiˇstˇení podle naˇseho názoru 78

80 koresponduje s pˇredchozími závˇery o vysoké systémové nabídce tˇechto lexémů (viz výˇse) i se skuteˇcností, ˇze vyuˇzití ˇcasových adverbií je dáno zvoleným slohovým útvarem (vypravováním). 5.2 Typy synonym Typy synonym vymezujeme pozorováním jednotlivých synonymních výrazů a jejich vzájemných vztahů. Pro zjiˇstˇení vzájemných synonymických vztahů jsme provedli sémantickou analýzu vˇsech lexémů (srov. J. Filipec, 1985), jejímˇz východiskem bylo vymezení lexikálního významu v SSJČ. Urˇcili jsme významovou sloˇzku nocionální, pˇríp. také významovou sloˇzku pragmatickou. V rámci sloˇzky nocionální jsme formulovali integraˇcní a diferenˇcní sémy a na základˇe jejich shody jsme lexikální jednotky rozdˇelili do synonymických dvojic (ˇrad) (viz výˇse). Na základˇe vztahů základového synonyma a ostatních ˇclenů synonymické dvojice (ˇrady) rozliˇsujeme (srov. Filipec, 1961, s. 202): Synonyma se stejnou významovou sloˇzkou nocionální, oblast kontextového uˇzití stejná Tato synonyma, která mají stejnou významovou sloˇzku nocionální i stejnou oblast kontextového uˇzití, jsou ve zkoumaném materiálu zastoupena omezenˇe. Jsou to napˇríklad: děvče ( nedospˇelá osoba, pohlaví ) dívka ( nedospˇelá osoba, pohlaví ), ˇzenské ˇzenské hoch ( nedospˇelá osoba, muˇzské pohlaví ) chlapec ( nedospˇelá osoba, muˇzské pohlaví ), pravý ( mající pˇrísluˇsné vlastnosti v nejvyˇsˇsí míˇre ) opravdový ( mající pˇrísluˇsné vlastnosti v nejvyˇsˇsí míˇre ), říkat ( vyjádˇrení informace, povídat ( vyjádˇrení informace, ˇreˇcí ) ˇreˇcí ) Synonyma se stejnou významovou sloˇzkou nocionální, oblast kontextového uˇzití zˇcásti odliˇsná Lexémy této skupiny mají stejnou významovou sloˇzkou nocionální, ale vedle základních integraˇcních sémů je v jejich nocionální sloˇzce obsaˇzen jeˇstˇe tzv. opoziˇcní sém 36 (viz Filipec, 1985, s. 133), který lexikální význam mírnˇe pozmˇeˇnuje. Oblasti kontextového uˇzití tˇechto synonym jsou proto zˇcásti odliˇsné. 35 Pro výklad uvádíme u kaˇzdého typu synonymních výrazů sémantickou analýzu minimálnˇe pˇeti konkrétních dokladů, jednotlivé sémy jsou uvedeny v závorce za lexikální jednotkou. 36 V uvádˇených pˇríkladech je tento sém zvýraznˇen. 79

81 V naˇsem materiálu jsou to napˇríklad lexémy: běžet ( pohyb nohou, rychlý ) utíkat ( pohyb nohou, rychlý, vzdalování ), hřeben ( horní ˇcást, soustava bodů ) vrchol ( horní ˇcást, bod ), list ( zelená ˇcást rostliny ) lupen ( zelená ˇcást rostliny, vˇetˇsí ), muž ( dospˇelý ˇclovˇek, muˇzské pohlaví ) pán ( dospˇelý ˇclovˇek, muˇzské pohlaví, zdvoˇrilost ), další ( jdoucí po ) následující (jdoucí po, tˇesnost), vedlejší ( blízkost ) přilehlý ( blízkost, tˇesnost ), dívat se ( vnímat oˇcima ) pozorovat ( vnímat oˇcima, soustˇredˇenost ), vesnice ( osídlené místo, venkov ) obec ( osídlené místo ) Synonyma ideografická K synonymům ideografickým ˇradíme pˇredevˇsím lexikální jednotky s významovým vztahem obecného a zvláˇstního, který můˇze být kontextem zastˇren. Významová sloˇzka nocionální, k níˇz můˇze pˇristupovat i významová sloˇzka expresivní, je odstínˇena, coˇz je dáno odliˇsnými diferenˇcními sémy. Oblasti kontextového uˇzití jsou potom zˇcásti odliˇsné. V naˇsem materiálu jsou to napˇríklad lexémy: světlo ( záˇrení, jakýkoli zdroj ) neon ( záˇrení, umˇelé ) jiskra ( záˇrení, drobné ), dřevo ( materiál ze stromů ) větev ( ˇcást stromu ), dítě ( nedospˇelý ˇclovˇek ) miminko ( nedospˇelý ˇclovˇek, nemluvnˇe ), stanice ( místo pro zastavení dopravního prostˇredku ) nádraží ( místo pro zastavení dopravního prostˇredku, budova ), cesta ( pruh terénu pro dopravu, obecnˇe ) silnice ( pruh terénu pro dopravu dopravními prostˇredky, zpevnˇená ) ulice ( pruh terénu, zpevnˇená, mezi domy ), mládež ( mladý ˇclovˇek, hromadnost) mladistvý ( mladý ˇclovˇek, nedospˇelost, právní ochrana ). K synonymům ideografickým ˇradíme také synonyma intenzifikaˇcní, vyjadˇrující vˇetˇsí míru vlastnosti. Ve své významové sloˇzce mají obsaˇzen specifický integraˇcní sém zveliˇcení, zdůraznˇení. Vzhledem k tomu, ˇze se intenzifikaˇcní synonyma zpravidla liˇsí od základových synonym pouze jedním diferenˇcním sémem, lze jejich sémantickou analýzu ˇcasto vyjádˇrit základovým synonymem doplnˇeným o adverbium velmi. Jsou to napˇríklad lexémy: déšt ( voda padající z mraˇcen ) liják ( voda padající z mraˇcen, prudce ), horko ( vysoká teplota ) vedro ( velké horko ), důležitý ( mající význam ) nezastupitelný ( mající znaˇcný význam ), hezký ( působící vzhledem ˇci kvalitou pˇríjemnˇe ) nádherný ( velmi hezký ), 80

82 velký ( mající znaˇcné rozmˇery ) ohromný ( velmi velký ), zlý ( který ubliˇzuje, ˇskodí ) krutý ( velmi zlý ), nemít rád ( nepocit ovat lásku ) nesnášet ( velmi nemít rád ), moc ( velká míra ) hrozně ( velmi velká míra ) Synonyma ˇcásteˇcná Za ˇcásteˇcná synonyma povaˇzujeme lexémy, jejichˇz významové sloˇzky nocionální se liˇsí aˇz o hlavní významový znak, tzn., ˇze se mohou liˇsit nejen sémy diferenˇcními, ale i sémem (sémy) integraˇcním. Oblast kontextového uˇzití je proto znaˇcnˇe odliˇsná. V naˇsem materiálu jsou to napˇríklad lexémy: břeh ( místo na obvodu, vodní plocha ) kraj ( místo na obvodu ), žák ( nedospˇelý ˇclovˇek, vztah k uˇcení ) dítě ( nedospˇelý ˇclovˇek ) pubert ák ( nedospˇelý ˇclovˇek, dospívající, záporné citové hodnocení ), prohlídka ( zjiˇst ování, pohledem ) prozkoumávání ( zjiˇst ování, důkladnost ), odpověd ( reakce ) výmluva ( vytáˇcka ), ˇreˇc, ˇreˇc, sušenka ( peˇcivo, trvanlivé ) oplatka ( peˇcivo, tenké ), blízký ( vzdálenost, nevelká ) přilehlý ( vzdálenost, tˇesnost ), najít ( objevit, zámˇernˇe i bezdˇeˇcnˇe ) sehnat ( opatˇrit, úsilím ), zažít ( proˇzitek ) užít si ( poˇzitek ), říci ( vyjádˇrení informace, odbýt ( odmítnutí, ˇreˇcí ) ˇreˇcí ) Synonyma okrajová Synonyma okrajová mají význam velmi nebo zcela odliˇsný a minimální poˇcet shodných kontextů. Významový rozdíl mezi lexémy, které povaˇzujeme za okrajová synonyma, je dán odliˇsnými integraˇcními i diferenˇcními sémy. V urˇcitém kontextu jsou vˇsak tyto lexémy uˇzity synonymnˇe. 37 V naˇsem materiálu jsou zastoupeny pouze omezenˇe. Jsou to lexémy: krajina ( území, pˇrírodní ) okolí ( prostor, blízkost ): Pozoroval jsem krajinu za tmy / Potom jsme se šli kouknout do okolí, plán ( úmysl, zámˇer ) myšlenka ( nápad, úmysl ): Míra řekl: Mám plán. / Myšlenka, že bych se měl stát učitelem, mě nikdy nenapadla, louka ( pozemek, travnatý ) pastva ( pasení ): dívali se směrem na louky, pole a vesničky v okolí / klidně pokračovala ve směru běhu na pastvu, problém ( spornost, sloˇzitost, nesnadnost ) nouze ( nesnadnost, potíˇz ): Když s tebou sdílí všechny problémy / Zdravotní sestra pomáhá lidem v nejtěžší nouzi. 37 Kontext doloˇzený ve zkoumaných ˇzákovských pracích zde uvádíme. 81

83 Poznámka: Při klasifikaci synonym nezmiňujeme synonyma specifikační, která zahrnujeme do skupiny synonym ideografických. Ve zkoumaném materiálu jsou zastoupeny vˇsechny typy synonymních výrazů. S vysokou frekvencí jsou zastoupeny skupiny synonym se stejnou významovou sloˇzkou nocionální a se zˇcásti odliˇsnou oblastí kontextového uˇzití, synonym ˇcásteˇcných a synonym ideografických. Synonyma se stejnou významovou sloˇzkou nocionální a se stejnou oblastí kontextového uˇzití a synonyma okrajová jsou doloˇzena pouze omezenˇe. 5.3 Synonymní výrazy pˇríznakové Uplatníme-li kritérium pˇríznakovosti, zjiˇst ujeme, ˇze souˇcástí získaných synonymických ˇrad jsou také lexémy pˇríznakové. Zastoupeny jsou výrazy se stylovým pˇríznakem a výrazy s pˇríznakem expresivity Synonymní výrazy se stylovým pˇríznakem Ve zkoumaném materiálu nacházíme lexikální jednotky nesoucí stylový pˇríznak hovorovosti (holka, kluk, strejda, salmonela, strašně, pošt uchovat, vykouknout, vytáhnout se), obecné ˇceˇstiny (brácha, frajer, kámoška, pubert ák, průser, šampáňo, šáhnout, furt) a v malé míˇre také kniˇznosti (rodit se ve významu vznikat, posléze). Ne vˇsechny vˇsak vstupují v rámci zkoumaného materiálu do vztahů synonymie. Je tˇreba pˇripomenout, ˇze mezi pˇríznakem expresivním a stylovým je plynulá hranice, tzn., ˇze lexém se stylovým pˇríznakem můˇze být zároveˇn lexémem expresivním (napˇr. kámoška, expr., ob.) Synonymní výrazy s pˇríznakem expresivity Za charakteristický znak spoleˇcný vˇsem expresivním výrazům povaˇzujeme jejich nápadnost. Získané expresivní lexémy 38 (doloˇzeno je celkem 133 lexémů, poˇcet výskytů 218) nerozdˇelujeme podle kvality expresivního pˇríznaku (kladný, záporný) (srov. napˇr. Hauser, 1980), ale podle toho, zda náleˇzí k typu expresivity inherentní, adherentní ˇci kontextové (srov. Zima, 1961). Samostatnou skupinu tvoˇrí propria, zvláˇst se zabýváme také expresivními souslovími. Expresivita inherentní Synonyma s expresivitou inherentní jsou v naˇsem materiálu tvoˇrena pˇredevˇsím substantivy (dřina práce, průser problém, pubert ák žák) 39 a slovesy (blbnout 38 Uvádíme expresivní výrazy, které byly souˇcástí synonymických ˇrad, pˇríznakové lexémy bez synonymního protˇejˇsku zmiˇnujeme pouze okrajovˇe v kap. 5.8 Vyuˇzité a nevyuˇzité pˇríleˇzitosti nabízené synonymie. 39 Expresivní výraz je uveden jako první, na druhém místˇe uvádíme neutrální základové synonymum. 82

84 skotačit, klábosit povídat si, pošt uchovat provokovat), za expresivnˇe inherentní výraz povaˇzujeme také interjekci hurá (hurá do autobusu) ve funkci pˇrísudku (srov. Zima, 1961, s. 42). Pouze v jednom pˇrípadˇe se do této skupiny ˇradí adjektivum (zadejchaný 40 unavený). Z hlediska stylového jsou uvedené výrazy jednak neutrální (dřina, pelášit, hurá), jednak hovorové (trabl) a obecnˇeˇceské (brácha, kámoška, průser). Ke skupinˇe výrazů expresivnˇe inherentních zaˇrazujeme rovnˇeˇz substantivní deminutiva (srov. Zima, 1961). Z hlediska formy se jedná o lexikální jednotky, jejichˇz slovotvorný význam zahrnuje významový rys menˇsí (hod kriketovým míčkem / došli jsme do blízkého lesíka / za chvilku tu byli lékaři). Pouze je-li tento význam doplnˇen o emocionální pˇríznak, povaˇzujeme je za výrazy expresivní (pelášil se pomazlit se svým páníčkem / co pro mě vůbec tahle osůbka znamená / vždy mě dokáže zahřát u srdíčka). Deminutiva neexpresivní jsou zastoupena s výraznˇe vyˇsˇsí frekvencí. Expresivita adherentní Synonymní výrazy s expresivitou adherentní jsou pˇredevˇsím substantiva (panoráma krajina: To je panoráma, užasli jsme, hloupost maličkost: Takovou hloupost by uhádlo každé malé dítě), adjektiva (otrávený (hovor.) znuděný: a ti otrávení pubert áci, utahaný unavený: Byli jsme utahaní), slovesa (běžet jít: Prosím tě, běž už, klepat se - bát se: Asi 300 metrů před táborem jsem se strašně klepala, plavat být pod vodou: obchod, který měli, plave) i adverbia (hrozně (intenz.) velmi: Co když se budeme vídat hrozně málo, strašně (ob., intenz.) 41 moc: strašně jsem se bála). Expresivita kontextová Synonymní výrazy s expresivitou kontextovou jsou ve zkoumaném materiálu pouze lexémy furt, super (furt (ob.) stále: Já jsem troubila furt, super (ob.) skvělý: Všechno bylo super) a slovní spojení v pohodě a nic moc (v pohodě (ob.) dobrý: Všechno zatím bylo v pohodě, nic moc ošklivý: Prostředí nic moc). Propria Souˇcást souboru expresivních lexémů zastoupených ve zkoumaném materiálu tvoˇrí vedle apelativ také propria. Zastoupena jsou propria s funkcí individualizaˇcní (napˇr. Hanka, Kája, Kát a, Pepa, Verča), emocionální zastoupeny jsou eufemismy (napˇr. Kája, Maruška, Petřík) a charakterizaˇcní pˇrezdívky (Pískulka) Expresivita v rovinˇe fonologické ý>ej 41 V SSČ pro ˇskolu a veˇrejnost je toto adverbium vnímáno uˇz jako hovorové. 42 Zaˇrazujeme-li do synonymní ˇrady proprium spoleˇcnˇe s apelativem, (bratr Lukáš), povaˇzujeme vlastní jméno za synonymum kontextovˇe situaˇcní, viz kap. 5.5 Synonyma kontextovˇe situaˇcní. Jestliˇze je vˇsak vlastní jméno zaˇrazeno do synonymní dvojice se svou domáckou podobou (Petr Pét a), pojednáváme o nˇem zde. 83

85 V uˇzívání domáckých podob vlastních jmen můˇzeme pozorovat urˇcitou odliˇsnost mezi ˇzáky ˇsesté a deváté tˇrídy. Mladˇsí dˇeti s různými podobami proprií nijak nepracují a s konkurencí vlastních jmen a jejich domácích podob se v jejich pracích setkáváme pouze sporadicky. Naproti tomu starˇsí ˇzáci uˇzívají domácké podoby jmen za úˇcelem oˇzivení textu (Josef Pepa) a mnohem ˇcastˇeji. Synonymická expresivní sousloví Expresivní pˇríznak mají v ˇzákovských pracích nejen lexikální jednotky jednoslovné, ale také lexikální jednotky víceslovné. Vzhledem k nízké ˇcetnosti výskytu expresivních sousloví ve zkoumaném materiálu (doloˇzeno je jich pouze 32, z toho 19 vstupujících do vztahů synonymie) je rozdˇelujeme pouze do ˇctyˇr základních skupin (srov. Čermák, 2009). Rozliˇsujeme pˇrirovnání (jako svoje boty dobře), frazeologické výrazy neslovesné (jen tak tak syn. skoro, po svých syn. pěšky, vedro k padnutí syn. veliký, v tu ránu syn. hned), frazeologické výrazy slovesné (házet za hlavu syn. zapomínat, problesknout hlavou, srazit na kolena, vytáhnout z trablů, zvednout ze země, vjet nervy do koho, dělat blbosti, k smrti vylekat syn. moc, mít z pekla štěstí syn. velký) a vˇetné (to dá rozum syn. vědět). Doloˇzeným expresivním souslovím nesynonymním (jako tělo bez duše, co čert nechtěl) nevˇenujeme pozornost. type token expresivní hovorové knižní 2 2 obecněčeské celkem Tabulka 1: Zastoupení příznakových lexikálních prostředků type token expresivní hovorové knižní 2 2 obecněčeské celkem Tabulka 2: Zastoupení příznakových lexikálních prostředků vstupujících do vztahů synonymie 84

86 Graf 1: Zastoupení pˇríznakových lexikálních prostˇredků Shrnutí Pˇríznakové lexémy jsou ve zkoumaném materiálu zastoupeny pouze ojedinˇele (pˇríznakové lexémy celkem kolem 5 %) a stejnˇe okrajové je jejich vyuˇzití v synonymických ˇradách (kolem 7 %) Z jednotlivých typů pˇríznakových synonym jsou nejˇcastˇeji doloˇzena synonyma s pˇríznakem expresivity. Jedná se zejména o výrazy s expresivitou inherentní a adherentní. Kontextová expresivita je v dokladech, které máme k dispozici, dána tím, ˇze se výrazy obecnˇeˇceské vyuˇzívají v kontextech spisovného projevu. Otázkou je, nakolik je jich uˇzito uvˇedomˇele a nakolik se jedná o neumˇelost, o nechtˇenou expresivitu. Ve zkoumaném materiálu nacházíme expresivní deminutiva, která jsou vˇsak oproti deminutivům neexpresivním zastoupena ve velmi nízkém poˇctu, s nízkou frekvencí jsou doloˇzena také expresivní sousloví. 5.4 Synonyma amplifikaˇcní Dalˇsí skupinou synonym, doloˇzenou ve zkoumaném materiálu, jsou synonyma amplifikaˇcní. Za amplifikaci povaˇzujeme zˇretelné hromadˇení synonymních výrazů téhoˇz nebo podobného významu, které se nezdá být náhodné. Pˇri charakteristice tˇechto lexémů rozliˇsujeme amplifikaˇcní synonyma se shodným významem a amplifikaˇcní synonyma s odliˇsným významem. V rámci tˇechto dvou skupin sledujeme vztahy mezi jednotlivými ˇcleny amplifikaˇcních dvojic. Na základˇe významové sloˇzky pragmatické vydˇelujeme výrazy s odliˇsným stylovým pˇríznakem, výrazy intenzifikaˇcní ˇci synonyma náleˇzící k odliˇsným stylistickým vrstvám. Zároveˇn sledujeme funkci, kterou tyto výrazy plní v konkrétních komunikátech. 85

87 5.4.1 Amplifikaˇcní synonyma se shodným významem Výrazy se shodným významem jsou ty, které mají stejnou významovou sloˇzkou nocionální. Jejich významová sloˇzka pragmatická je bud shodná (poslední hráč stoper, koníček záliba), nebo odliˇsná: potom se jedná o amplifikaˇcní synonyma s rozdílným stylovým ˇci expresivním pˇríznakem (kolo kolečko, potěšit zahřát u srdíčka, shodit prásknout, podpořit podržet). Uˇzitím amplifikaˇcních synonym se shodným významem je v ˇzákovských komunikátech dosahováno upˇresnˇení vyjádˇrení (tak jsem hrál posledního hráče stopera) a oˇzivení projevu (Aspoň jsme měli kde jezdit na všem, co mělo kola a kolečka) Amplifikaˇcní synonyma s ˇcásteˇcnˇe odliˇsným významem Od amplifikaˇcních dvojic se stejným lexikálním významem oddˇelujeme dvojice, jejichˇz význam se shoduje pouze ˇcásteˇcnˇe. Takové dvojice lexémů jsou ˇcásteˇcnými synonymy, tzn., ˇze se liˇsí na základˇe sekundárního diferenˇcního sému, který vˇsak zůstává v mezích základního významu a nevytváˇrí význam jiný (poznání pochopení, štípat pálit, zprotivit se zošklivit se, nejhorší nejtěžší, odpověd výmluva, nezkažený nepokroucený). Souˇcástí amplifikaˇcní dvojice můˇze být rovnˇeˇz synonymní výraz s pˇreneseným významem (část kapka), pˇrípadnˇe mohou mít pˇrenesený význam oba ˇcleny dvojice (odloupnout odkápnout). V rámci této skupiny opˇet vymezujeme zvláˇstní podskupiny synonym se shodnou (štípat pálit, krásný milý) ˇci různou (píle dřina, neon světýlko) významovou sloˇzkou pragmatickou. Jedná se o synonyma intenzifikaˇcní (krásný úžasný, nabízet nutit) a spojení synonym s různým stylistickým ˇci expresivních pˇríznakem (píle dřina, neon světýlko). Uˇzitím výrazů s ˇcásteˇcnˇe odliˇsným významem dosahuje autor odstínˇení významu (Děti v tomto období mají na všechno odpověd a na všechno výmluvu), zdůraznˇení dané skuteˇcnosti (To to štípe a pálí) ˇci gradace (Když je nám svět nabízí, vlastně přímo nutí do rukou). Poznámka: Domníváme se, že amplifikace nemusí být vždy užito záměrně. Někdy se může dokonce jednat o určitou stylistickou neobratnost (Chodili jsme po jednom a každý sám) Shrnutí V ˇzádném komunikátu jsme nenaˇsli více neˇz dvojici amplifikaˇcních synonym. Jak bylo uvedeno, amplifikaˇcní synonyma plní v ˇzákovských pracích různé funkce. Jsou prostˇredkem zdůraznˇení, upˇresnˇení sdˇelované skuteˇcnosti, intenzifikace nebo odstínˇení ˇci stupˇnování významu. Jednotlivé funkce od sebe nelze zcela odliˇsit, tzn., ˇze jedna 86

88 dvojice amplifikaˇcních synonym nemusí plnit pouze jedinou funkci, ale plní funkce různé. Napˇr. uˇzitím dvojice píle dřina (Ten potlesk byl opravdovou odměnou za všechnu tu dřinu a píli) je naplnˇena nejen snaha o odstínˇení významu, ale také snaha o intenzifikaci vyjádˇrení. Je tˇreba pˇripomenout, ˇze dovednosti vyuˇzívat v písemných pracích amplifikaci není pˇri výuce ˇceského jazyka a komunikaˇcní a slohové výchovˇe vˇenována pozornost. Dˇeti se bˇehem ˇskolní docházky v uˇcebnicích nesetkávají s ˇzádným typem cviˇcení, která by tuto dovednost rozvíjela. Pˇresto jsou, byt ojedinˇele, amplifikaˇcní synonyma v jejich komunikátech zastoupena. Navíc je zde patrná urˇcitá vývojová tendence. V pˇreváˇzné vˇetˇsinˇe pˇrípadů se amplifikace vyskytla u starˇsích ˇzáků. U mladˇsích dˇetí se jednalo spíˇse o náhodný jev (obrázky a ornamenty, krásné a úžasné). Vzhledem k funkci amplifikaˇcních vyjádˇrení v textu to ukazuje na urˇcité zlepˇsení stylistických dovedností ve vztahu k promˇeˇnujícím se subjektivním slohotvorným ˇcinitelům ˇzáků (srov. Čechová, 2008). 5.5 Synonyma kontextovˇe situaˇcní Ve zkoumaném materiálu jsou zastoupena také synonyma kontextovˇe situaˇcní. Lexikální jednotky významovˇe rozdílné se vlivem kontextu významovˇe sbliˇzují, pˇríp. dostávají jiný lexikální význam. Pˇri vymezení této skupiny synonym sledujeme, u kterých pojmenovacích jednotek dochází k vzájemnému významovému sbliˇzování, proces vzniku synonymie a minimální kontext k nˇemu potˇrebný. Můˇze jím být spojení slov, vˇeta ˇci odstavec. Svoji pozornost zamˇeˇrujeme na to, zda je v jednom komunikátu zastoupena celá synonymická ˇrada tˇechto výrazů nebo jen jeden její ˇclen. Kontextovˇe situaˇcními synonymy se ve zkoumaném materiálu stávají výrazy s nestejným rozsahem významu, výrazy s odliˇsným významem a vlastní jména Kontextovˇe situaˇcní synonyma s nestejným rozsahem významu Rozsáhlou skupinu výrazů, u nichˇz dochází k významovému sbliˇzování, tvoˇrí výrazy s nestejným rozsahem významu. Lexikální jednotka mající uˇzˇsí lexikální význam je nahrazena pojmenováním významovˇe ˇsirˇsím, jehoˇz význam je bliˇzˇsím kontextovým urˇcením zúˇzen: napˇr. substantivum voda je uˇzito ve významu potok, rybník, nebo podobnˇe výraz budova vstupuje do synonymního vztahu s významovˇe uˇzˇsím ˇreka, lexémem hotel (Nejhezˇcí výhled nás ˇcekal z ochozu hotelu... V budovˇe jsme si prohlédli zajímavou výstavu o vysílaˇci a hotelu). Pomˇernˇe ˇcastá jsou v této pozici slovesa být (v synonymních vztazích přijet být kde: Po obědě přijela Lucka / Tam jsme byli v jedenáct, přijít být kde: Jednou k ní přišel vesnický chlapec / Za chvilku tu byli lékaři 87

89 a lékařky, potřebovat být co k čemu: Někdo k přátelství potřebuje jen to mít druhého rád / K čemu ti jsou peníze, když je ti smutno, spadnout být kde: Já jsem spadla na kamennou cestu / postupně jsme v blátě byli všichni) a jít (v synonymních vztazích nastoupit jít: Nastoupili jsme do autobusu / Ted půjdeme do toho malého vláčku, vrátit se jít: Chtěl jsem se vrátit a něco mu říct, ale nešel jsem, vyrazit jít: a vyrazili jsme / Tak jsem šla). V uvedených pˇrípadech je minimálním kontextem potˇrebným k významovému urˇcení výrazů se ˇsirˇsím významem vˇeta (Chtěl jsem se vrátit, ale nešel jsem) nebo celý odstavec (... Posléze přišel Piko = vrátil se, dopl. M. S.) Kontextovˇe situaˇcní synonyma s odliˇsným významem Členy získaných synonymických ˇrad jsou také lexémy liˇsící se od základového synonyma svým významem. Takováto pojmenování primárnˇe synonymy nejsou, ale stávají se jimi aˇz konkrétním uˇzitím v kontextu, kdy dochází ke zmˇenˇe jejich lexikálního významu. Nacházíme pojmenování významovˇe zcela odliˇsná (doba svět: Ale proč se v dnešní době tolik kouří cigarety a pije alkohol / v dnešním uspěchaném světě se všechno přepočítává na peníze, chvíle situace: Pravý přítel tě neopustí ani v té nejtěžší chvíli / Pomáhám jim v těžkých situacích, zeptat se pošeptat: Slyšela jsi to také? zeptala se Hana / Hani, nevyfotografujeme si ho na památku? pošeptala jsem Haně, zapadnout do vody stát ve vodě: Zapadl jsem však až po kolena do vody / Vyšel jsem z karavanu a stál jsem po kolena ve vodě) a pojmenování shodující se alespoˇn nˇekterými integraˇcními sémy (louka pole: Ušli jsme asi 15 km na louku / pole není skládka, okamžik vteřina: způsoby lásky, které jsme schopni v daném okamžiku poznání vnímat / svou bezcitností vás srazil na kolena během jedné vteřiny, parta rodiny: Večer naše parta podnikla procházku / Večer si naše rodiny vyšly na krátkou procházku, sledovat doprovázet: Mám obavu, že nás někdo sleduje / Na zpáteční cestě nás cosi doprovázelo ve křoví). Mezi výrazy s odliˇsným významem ˇradíme také interjekci hurá ve funkci predikátu, která je zastoupena se dvˇema různými lexikálními významy (jet hurá: Druhý den jsme jeli k dědovo sestře / Ihned nasedli do kočáru a hurá do vesnice, nasednout hurá: Ve čtvrtek jsme v Mýtě u benziny nasedli do autobusu / hurá do autobusu). Pro specifikaci významu tˇechto výrazů s odliˇsným významem je nutný ˇsiroký kontext, zpravidla odstavec, mnohdy i celý komunikát (sledovat doprovázet). Výjimku pˇredstavují synonymické dvojice doba svět (v dneˇsní dobˇe, v dneˇsním svˇetˇe) a chvíle situace (v té nejtˇeˇzˇsí chvíli, v tˇeˇzkých situacích), kdy je minimálním kontextem pouze spojení slov. 88

90 5.5.3 Kontextovˇe situaˇcní propria Zvláˇstní skupinu kontextovˇe situaˇcních synonym zastoupených v ˇzákovských komunikátech pˇredstavují propria. Za kontextovˇe situaˇcní synonyma je povaˇzujeme pouze tehdy, nahrazují-li v textu názvy obecné (bratr Lukáš, paní Krčmářová Maruška). 43 Poznámka: Do skupiny kontextově situačních synonym řadíme také obrazná pojmenování. Ve zkoumaném materiálu je zastoupen pouze jeden doklad metaforického vyjádření (rybník vodní království) Shrnutí Ve zkoumaném materiálu jsou zastoupeny maximálnˇe dvojice kontextovˇe situaˇcních synonym. Kontextovˇe situaˇcní synonyma a jejich synonymní protˇejˇsky se zcela pravidelnˇe vyskytují v týchˇz komunikátech. Výjimku tvoˇrí lexémy být (kde) (Když jsme byly všechny, tak nám popřáli / postupně jsme v blátě byli všichni) a hurá (hurá do vesnice), které se v textech objevují i bez svých synonymních protˇejˇsků. Domníváme se, ˇze je to dáno tím, ˇze tyto výrazy pro své významové urˇcení nepotˇrebují ˇsirˇsí kontext. Je tˇreba poloˇzit si otázku, zda dˇeti pracují s kontextovˇe situaˇcními synonymy zámˇernˇe s cílem oˇzivit text nebo pouze náhodnˇe, protoˇze nedokáˇzí vyjádˇrit pˇresný význam slov. Zároveˇn nás omezený výskyt kontextovˇe situaˇcních synonym v ˇzákovských komunikátech vede k závˇeru, ˇze o dovednosti ˇzáků vyuˇzívat tohoto typu synonym hovoˇrit nelze. 5.6 Synonyma slovotvorná Slovotvorná synonyma jsou lexikální jednotky téhoˇz nebo podobného významu utvoˇrené od téhoˇz slovotvorného základu různými slovotvornými formanty. Sledujeme způsob jejich slovotvorné utváˇrenosti, rozliˇsujeme synonyma liˇsící se pˇredponou, pˇríponou nebo pˇredponou i pˇríponou, pˇríp. pˇredponou a koncovkou. Dále sledujeme vztahy mezi jednotlivými synonymy, tzn., jakými slovotvornými synonymy jsou tvoˇreny synonymické dvojice, a v neposlední ˇradˇe také jejich frekvenci Substantiva Substantiva tvoˇrí ve skupinˇe slovotvorných synonym druhou nejpoˇcetnˇejˇsí skupinu. Ve zkoumaném materiálu je doloˇzena jedna dvojice lexémů derivovaných různými 43 Jestliˇze je synonymická ˇrada tvoˇrena vlastním jménem a jeho domáckou podobou, pˇríp. domáckými podobami (Hana Hanka, Karel Kája, Petr Petřík Pét a), o kontextovˇe situaˇcních synonymech hovoˇrit nelze. Primární funkcí tˇechto pojmenování je funkce emocionální, proto je ˇradíme do skupiny výrazů expresivních 89

91 prefixy (pohled výhled). Dále jsou zastoupeny lexémy s různými sufixy (chvilka chvilička, hra hraní, kamarádka kámoška, šerm šermování, televizor televize). Nˇekterá synonyma se významovˇe diferencují podle významu formantů. Synonyma derivovaná různými prefixy lze hodnotit jako ˇcásteˇcná (pohled výhled), sufixy dodávají slovotvorným synonymům stylový pˇríznak. Můˇze se jednat o deminutiva (chvilka chvilička) nebo o lexémy náleˇzející k různým stylistickým vrstvám (kamarádka kámoška). Naopak nˇekterá slovotvorná synonyma jsou i pˇres odliˇsnost sufixů rovnocenná (šerm šermování). Podobnˇe v pˇrípadˇe synonymických dvojic tvoˇrených základovým slovem a od nˇeho utvoˇreným derivátem je formant významovˇe diferencujícím prostˇredkem (bratr brácha, potok potůček) nebo není (kraj okraj, doba období). Specifickou skupinu slovotvornˇe utváˇrených lexikálních prostˇredků pˇredstavují substantivní deminutiva. V naprosté vˇetˇsinˇe pˇrípadů vstupují do synonymických vztahů jen spolu se svými základovými slovy (potok potůček, míč míček, dům domeček). 44 Deminutiva modifikují význam základových slov, pˇrináˇsí jim významový rys malý, menˇsí, k nˇemuˇz se můˇze pˇridávat pˇríznak emocionálnosti, nˇekdy mají pouze význam citový (viz Synonymní výrazy s pˇríznakem expresivity). Deminutivní lexémy klasifikujeme podle jejich sémantického vztahu k základovému slovu (srov. Zima, 1961, s. 26). Rozliˇsujeme tˇri typy sémantických vztahů, a to vztah kvantitativní vyjadˇrující pouze menˇsí míru vlastnosti nebo rozmˇeru (míč míček, světlo světýlko, les lesík), vztah kvalitativní vyjadˇrující citové hodnocení (osoba osůbka, slunce sluníčko, srdce srdíčko) a vztah kvantitativnˇe kvalitativní vyjadˇrující obojí (hlas hlásek). Poznámka: Zcela ojediněle se v našem materiálu vyskytuje slovotvorná synonymie adjektiv. Je doložena dvojice adjektiv velký veliký, která jako slovotvorná můžeme hodnotit jen díky jejich etymologickému vývoji Slovesa Významnou skupinou slovotvorných synonym jsou slovesa. Ve zkoumaném materiálu nacházíme synonymické dvojice sloves tvoˇrených různými pˇredponami (proběhnout uběhnout, skončit zakončit, přivézt dovézt, přijít dojít, zažít prožít), synonymické dvojice sloves prostých a pˇredponových (běhat naběhat, nechat přenechat, sedět posedět, trefit strefit), dvojice sloves prostých a pˇredponovˇepˇríponových (běžet vyběhnout, být pobývat, t ukat vyt ukávat, smát se posmívat se, téci - protékat) a pˇredponových a pˇríponových, pˇríp. pˇredponovˇe-pˇríponových (zakřičet pokřikovat, polekat se leknout se). 44 Výjimku tvoˇrí pouze synonymní dvojice chvilka chvilička. 90

92 Pˇri klasifikaci pˇredponových sloves se ˇrídíme nejbˇeˇznˇejˇsím dˇelením slovesných pˇredpon dˇelících se na lexikální (sémanticky plné) a gramatické (sémanticky prázdné). Lexikální pˇredpony vytváˇrejí novou lexikální jednotku (jíst dojíst, lehnout si ulehnout naproti tomu pˇredpony gramatické mˇení pouze vid slovesa (kazit / zkazit, ptát se / zeptat se), 45 nové lexikální jednotky nevznikají, a proto se nejedná ani o slovotvorná synonyma. Významy lexikálních pˇredpon, jimiˇz jsou formována synonymní slovesa, jsou totoˇzné (polekat se vylekat se, umřít zemřít) nebo odstínˇené (nasnídat se posnídat, zasmát se nasmát se, zažít prožít užít si). Pˇredponová slovesa se mohou liˇsit aˇz o hlavní významový znak (nasmát se vysmát se, zamyslet se vymyslet, rozmýšlet si přemýšlet, doplavat přeplavat), v takovém pˇrípadˇe jde o ˇcásteˇcnou synonymii (viz Typy synonym). Poznámka: Za slovotvorná synonyma nepovažujeme fonetické varianty slov prohlédnout / prohlídnout, uhádnout / uhodnout Adverbia Slovotvornými synonymy jsou dvojice adverbií liˇsících se prefixem (většinou povětšinou), sufixem (i nulovým) (brzo brzy, znovu znova, zase zas, vždy vždycky, jen jenom, zpět zpátky, trochu trošku) ˇci prefixem i sufixem (konečně nakonec). Souˇcástí synonymických dvojic jsou také výrazy obecnˇeˇceské (dnes dneska, tam támhle). Z hlediska etymologického vývoje je nutné sledovat adverbia, jejichˇz slovotvorná stavba i vztah motivovanosti jsou víceménˇe zastˇreny (hned ihned, společně spolu) (viz Machek, 2010). Vzhledem ke slovotvorné utváˇrenosti tyto lexémy za slovotvorná synonyma povaˇzujeme. Pouze jednou je souˇcástí dvojice synonym sloˇzené adverbium (ručně vlastnoručně). type token substantiva adjektiva 2 28 verba adverbia partikule 4 35 celkem Tabulka 3: Počet slovotvorných synonym podle slovnědruhové charakteristiky 45 Kritériem rozliˇsení tˇechto dvou typů pˇredpon je moˇznost n. nemoˇznost tvoˇrení tzv. sekundárních imperfektiv (Mluvnice ˇceˇstiny 1, s. 391). 91

93 Graf 2: Pomˇer zastoupených slovotvorných synonym Shrnutí Do synonymních vztahů nejˇcastˇeji vstupují slovotvornˇe utváˇrená slovesa. Významnou skupinu synonymických dvojic tvoˇrí dvojice synonymních pˇredponových sloves, jejichˇz význam bývá pˇredponou modifikován (slovesa se stejným lexikálním významem odliˇsující se pouze videm necháváme stranou). S niˇzˇsí frekvencí jsou zastoupena slovotvornˇe utváˇrená synonymní substantiva, z nichˇz nejvýznamnˇejˇsí skupinu tvoˇrí deminutiva. Minimálnˇe jsou doloˇzena slovotvorná synonymní adverbia a adjektiva, aˇz na jednu výjimku (ručně vlastnoručně) nenacházíme ve zkoumaném materiálu ˇzádné synonymní sloˇzeniny. 5.7 Synonymická slovní spojení Zkoumaný materiál dokládá naplnˇení vztahů synonymie nejen jednoslovnými lexémy, ale také slovními spojeními. Kritériem pro vymezení slovních spojení je pro nás jejich ustálenost. Ustálená spojení dˇelíme na ˇsiroce chápaná sdruˇzená pojmenování a frazémy. Vedle ustálených spojení synonymních jsou v ˇzákovských pracích zastoupena také ˇcetná slovní spojení, která do vztahů synonymie nevstupují (hlavní město, Český Krumlov, stezka odvahy, dávat pozor, dělat naschvály, žít po svém, mít na jazyku, přivést k rozumu), proto se jimi dále nezabýváme. V souvislosti se synonymií slovních spojení nevˇenujeme pozornost jejich expresivitˇe, té je vˇenována samostatná kapitola (viz Synonymní výrazy s pˇríznakem expresivity). 92

94 5.7.1 Sdruˇzená pojmenování Na základˇe formální stránky slovních spojení rozliˇsujeme dva základní typy zjiˇstˇených synonymních spojení: typ spojení spojení (velká voda staletá voda, udělat oheň rozdělat oheň, mít smysl mít význam) a typ spojení slovo (terénní vůz džíp, mít chut chtít, říci závěrem dodat, dělat blbosti blbnout) (srov. Filipec, 1961). Zastoupena jsou sdruˇzená pojmenování vzniklá spojením substantiva s adjektivem (základní škola základka, terénní vůz džíp, mladí lidé mládež, poslední hráč stoper, hudební škola konzervatoř), spojením dvou substantiv (období puberty puberta), s nejvˇetˇsí frekvencí se ale objevují sdruˇzená pojmenování slovesná (absolvovat procházku, udělat oheň, mít budíček, zaujmout místo, dát nabídku, uvést příklad, cítit lásku), mezi nimi zejména spojení se slovesy dělat, mít a být (viz dále) Frazémy Naˇsím kritériem pro vymezení frazému je pˇrenesenost jejich významu a navíc silná zakotvenost v povˇedomí uˇzivatelů jazyka. Doloˇzené synonymní frazémy mají povahu pˇrenesených slovesných pojmenování (problesknout hlavou, zahřát u srdíčka, držet při sobě, vytáhnout z trablů, zvednout ze země, spojit síly, srazit na kolena, klepat se 46, vjet nervy (do koho), být radostí bez sebe, být na konci sil, dát najevo), spojení intenzifikaˇcních (mít z pekla štěstí, vylekat k smrti, být vedro k padnutí, z plna hrdla, v tu ránu), zastoupeny jsou rovnˇeˇz frazémy ze synsémantických komponentů (podle mého, nic moc, po svých, jen tak tak) a slovní pˇrirovnání (znát jako svoje boty, jako tělo bez duše) Významné skupiny slovních spojení Zvláˇstní pozornost vˇenujeme skupinám slovních spojení, které mají ve zkoumaném materiálu vysokou frekvenci. Jedná se o spojení obsahující slovesa dělat/udělat, mít, být a o multiverbizovaná pojmenování. (a) spojení se slovesem dělat/udělat ve spojení se substantivem Významová ˇskála tohoto slovesa je velmi ˇsiroká (srov. Daneˇs, Hlavsa, 1981, s. 237). Vedle svých základních významů 47 je ˇcastou souˇcástí sdruˇzených pojmenování (dělat blbosti, dělat dojem, dělat si legraci, dělat naschvály, dělat rozdíly, udělat průser, udělat radost, udělat si svůj názor, udělat oheň, dělat ranní hygienu) i frazémů (dělat naschvál, dělat naschvály) (srov. Nˇemec, 1985), z nichˇz jen nˇekteré mají ve zkoumaném materiálu doloˇzeny synonymní lexémy (dělat blbosti syn. blbnout, dělat si legraci syn. nemyslet vážně, dělat rozdíly syn. rozdělovat, 46 elipsa substantivní ˇcásti (strachy) 47 Ve zkoumaném materiálu je ho uˇzito ve významech konat, způsobovat, pracovat. 93

95 udělat radost syn. potěšit, dojít k závěru syn. udělat si svůj názor, udělat oheň syn. rozdělat oheň). (b) spojení se slovesem mít ve spojení se substantivem Sloveso mít je souˇcástí sdruˇzených pojmenování (mít budíček, mít snídani, mít k obědu, mít zábavu z čeho, mít odlet, mít sraz, mít chut, mít strach, mít obavu, mít pocit, mít radost, mít smysl, mít význam, mít vzpomínky, mít zájem). Nejˇcastˇeji je spojováno s abstrakty. Velmi ˇcasto plní pouze obecnou funkci kategoriální slovesné sloˇzky, tzv. verbalizátoru (Filipec, 1985) (mít chut, mít strach, mít význam), nebo je souˇcástí multiverbizovaných pojmenování (mít odlet, mít sraz). (c) spojení se slovesem být Sloveso být je doloˇzeno jako souˇcást sdruˇzených pojmenování (být příčinou, být toho názoru, být divné komu co, být jasné komu co, být zima komu, být si jist), frazémů (být radostí bez sebe, být bez chyby, být po obědě) i jako souˇcást volných spojení slov (být ošklivě, být tma, být nervózní, být potopený). Pomocí slovesa být jsou vyjádˇreny stavy (být po obědě, být v pohodě), vlastnosti a pocity (být opatrný, být vzpurný, být nervózní), ve spojení s predikativem pocity ˇci atmosférické stavy (být smutno, být ošklivě). Ne vˇzdy tato spojení vstupují v rámci zkoumaného materiálu do vztahů synonymie. Podobnˇe jako sloveso mít stojí vˇetˇsinou ve funkci spony (být vzpurný, být si jist). (d) multiverbizovaná pojmenování Za multiverbizovaná pojmenování povaˇzujeme náhradu jednoslovného pojmenování víceslovným. Zastoupeny jsou rozloˇzené vazby slovesné, tj. spojení tzv. analytického predikátoru 48 se substantivem (dát nabídku, dát přednost, klást otázku, věnovat se koupání, věnovat se hraní, věnovat se prozkoumávání, strávit koupáním, být příčinou). Jen nˇekterá multiverbizovaná pojmenování vˇsak vstupují v rámci zkoumaného materiálu do vztahů synonymie (dát nabídku, klást otázku, věnovat se koupání, věnovat se hraní, věnovat se prozkoumávání, strávit koupáním, být příčinou). Celkem je doloˇzeno 169 ustálených slovních spojení (poˇcet výskytů 222), z toho 97 vstupujících do vztahů synonymie (poˇcet výskytů 132). 48 Analytickým predikátorem rozumíme spojení dˇejového podstatného jména a slovesa s velmi obecným významem. (Nˇemec 1985) 94

96 type token sdružená pojmenování frazémy slovní spojení celkem Tabulka 4: Zastoupení slovních spojení type token sdružená pojmenování frazémy slovní spojení celkem Tabulka 5: Zastoupení slovních spojení vstupujících do vztahu synonymie Graf 3: Zastoupení slovních spojení Shrnutí Slovní spojení pˇredstavují důleˇzitou ˇcást zkoumaného materiálu. Nejvˇetˇsí skupinu zde tvoˇrí sdruˇzená pojmenování, v nichˇz zˇretelnˇe dominují skupiny s významovˇe ˇsirokými slovesy dělat, mít, být vstupujícími do slovních spojení ve funkci verbalizátorů. Získané doklady ukazují, ˇze tato spojení jednak nahrazují synonymní pojmenování jednoslovná (mít odlet odletět, dát nabídku nabídnout, být příčinou zapříčinit), jednak jejich slovesná ˇcást nahrazuje slovesa s uˇzˇsím rozsahem významu (udělat oheň místo rozdělat, dělat dojem místo působit dojmem). Domníváme se, ˇze vysoká frekvence tˇechto spojení v ˇzákovských pracích ukazuje na charakteristický rys dˇetského vyjadˇrování, tj. na 95

97 tendenci k jeho významové neurˇcitosti. Žáci pˇred pojmenováním s urˇcitým významem ˇcasto preferují uˇzití lexému s významem obecným. Naproti tomu uˇzívání multiverbizovaných vyjádˇrení (dát otázku klást otázku položit otázku, věnovat se prozkoumávání) ukazuje na urˇcitou vyjadˇrovací vyspˇelost. Otázkou je, do jaké míry jsou uvedená zjiˇstˇení projevem obecné tendence a nakolik se jedná o specifikum dˇetského vyjadˇrování. 5.8 Vyuˇzité a nevyuˇzité pˇríleˇzitosti nabízené synonymie Pro zhodnocení toho, jak ˇzáci dovedou ve svých písemných projevech vyuˇzívat synonymních lexémů, je podle naˇseho názoru zásadní posoudit, do jaké míry je ve sledovaných komunikátech naplnˇena synonymie jazykového systému (dále jen systémová synonymie). Z tohoto pohledu lze proto hovoˇrit o tzv. vyuˇzitých nebo nevyuˇzitých pˇríleˇzitostech. Jestliˇze jsou ve zkoumaném jazykovém materiálu pro oznaˇcení téˇze skuteˇcnosti uplatnˇena různá synonymní pojmenování, hovoˇríme o vyuˇzité pˇríleˇzitosti, je-li opakovanˇe uˇzíváno jedno pojmenování i pˇresto, ˇze ho lze nahradit vhodným synonymem, poskytnutá pˇríleˇzitost vyuˇzita není. O vyuˇzitých pˇríleˇzitostech hovoˇríme i v pˇrípadˇe, ˇze jsou souˇcástí synonymických ˇrad synonyma ideografická (dítě miminko, cesta silnice), ˇcásteˇcná (žák dítě, cesta trasa) nebo okrajová (krajina okolí, louka pastva) a synonyma kontextovˇe situaˇcní (hotel budova, potok voda). Za nevyuˇzité pˇríleˇzitosti povaˇzujeme, jsou-li uˇzity lexikální jednotky mající synonyma v systému slovní zásoby bud ve stejné stylistické rovinˇe (fotbal kopaná, obloha - nebe), nebo pouze v jiné stylistické vrstvˇe (dospělý expr. dospělák, ostrov kniˇz. výspa, cigareta ob. cíčko). Pro objektivní zhodnocení porovnáváme synonymii získanou ve zkoumaném materiálu se synonymií systémovou. Za systémovou synonymii povaˇzujeme nejen synonyma uvádˇená v synonymických slovnících (Haller, Pala, Beˇcka), ale také lexikální jednotky, které jsou souˇcasnými uˇzivateli jazyka povaˇzovány za synonymní, pˇrestoˇze ve slovníku uvedeny nejsou. Jedná se pˇredevˇsím o jazykové prostˇredky pˇríznakové expresivní, zdrobnˇelé, náleˇzící k odliˇsným stylovým vrstvám (cigáro cigareta, cibulka cibule, princeznička princezna) a o synonyma kontextovˇe situaˇcní (voda rybník, 60 minut hodina). Naproti tomu nˇekteré lexémy, k nimˇz sice ve slovníku najdeme synonymní ekvivalent, nezahrnujeme mezi lexémy s moˇznou synonymií, protoˇze kontext zkoumaných projevů jejich uˇzití nedovoluje (stezka, uˇzito ve spojení stezka odvahy). Postupovali jsme následujícím způsobem: V rámci jednotlivých slovních druhů jsme vymezili tˇri hlavní skupiny lexémů. Rozliˇsili jsme, zda se jedná o lexikální prostˇredky mající synonymum ve zkoumaném materiálu (napˇr. maminka, lupen, pěkný, strašný, bát se, dívat se, opět), o lexikální prostˇredky mající synonymum v jazykovém systému, ale 96

98 ve zkoumaném materiálu vztah synonymie není realizován (napˇr. pes, hlava, strejda, dnešní, mít zájem o něco, chytat (ryby), zrovna), a o lexikální prostˇredky, které v ˇceˇstinˇe do vztahů synonymie nevstupují vůbec (lexémy nesynonymní) (napˇr. mouka, sobota, domů). Lexikální prostˇredky mající synonymum v jazykovém systému, ale ve zkoumaném materiálu do vztahů synonymie nevstupují, hodnotíme také podle frekvence výskytu. Jsou-li takové lexémy zastoupeny ve zkoumaném materiálu vícekrát, je podle naˇseho názoru v projevech ˇzáků vytvoˇren pˇredpoklad pro realizaci synonymních vztahů, a proto nenaplnˇení tohoto pˇredpokladu je důkazem urˇcité nedostateˇcnosti jazykových kompetencí. Jsou-li zastoupeny pouze jednou, pˇredpoklad pro realizaci synonymních vztahů vytvoˇren není. Získané výsledky V tabulce 6 uvádíme frekvenci lexémů uˇzitých v ˇzákovských pracích. Rozliˇsujeme zastoupené lexémy neboli poˇcet lexikálních jednotek (viz type), celkový poˇcet jejich výskytů, tzn. lexémy, které se ve zkoumaném materiálu opakují (viz token), a lexémy zastoupené pouze jednou (type=token). 49 počet LJ celkem LJ synonymní ve zkoumaném materiálu type token type token LJ se synonymem v jazykovém systému type = token LJ nesynonymní vyskytující se alespoň dvakrát type token type token substantiva adjektiva verba adverbia partikule celkem Tabulka 6: Zastoupené lexikální prostředky 49 viz Čermák (2010), Tˇeˇsitelová (1987), ESČ (2002) 97

99 Následující dva grafy znázorˇnují, v jakém pomˇeru jsou ve zkoumaném materiálu zastoupeny jednotlivé typy lexikálních výrazů a v jakém pomˇeru se vyskytují jednotlivé slovní druhy. Graf 4: Zastoupené lexikální prostˇredky celkem Graf 5: Zastoupení slovních druhů Vedle celkových poˇctů lexémů sledujeme také výskyt uvedených skupin lexikálních prostˇredků v jednotlivých roˇcnících (tabulky 7 11) Zde neuvádíme zastoupení partikulí. 98

100 LJ synonymní ve zkoumaném materiálu type token LJ se synonymem v jazykovém systému type = token LJ nesynonymní vyskytující se alespoň dvakrát type token type token substantiva adjektiva verba adverbia celkem Tabulka 7: Zastoupené lexikální prostředky (6. třída) LJ synonymní ve zkoumaném materiálu type token LJ se synonymem v jazykovém systému type = token LJ nesynonymní vyskytující se alespoň dvakrát type token type token substantiva adjektiva verba adverbia celkem Tabulka 8: Zastoupené lexikální prostředky (7. třída) LJ synonymní ve zkoumaném materiálu type token LJ se synonymem v jazykovém systému type = token LJ nesynonymní vyskytující se alespoň dvakrát type token type token substantiva adjektiva verba adverbia celkem Tabulka 9: Zastoupené lexikální prostředky (8. třída) 99

101 LJ synonymní ve zkoumaném materiálu type token LJ se synonymem v jazykovém systému type = token LJ nesynonymní vyskytující se alespoň dvakrát type token type token substantiva adjektiva verba adverbia celkem Tabulka 10: Zastoupené lexikální prostředky (9. třída) LJ synonymní ve zkoumaném materiálu type token LJ se synonymem v jazykovém systému type = token LJ nesynonymní vyskytující se alespoň dvakrát type token type token substantiva adjektiva verba adverbia celkem Tabulka 11: Zastoupené lexikální prostředky (celkem) Poznámka: Hodnoty uvedené v tabulce 11 ve sloupci type se odlišují od hodnot v tabulce 6 Zastoupené lexikální prostředky. Je to dáno tím, že v celkovém součtu (viz výše) je každý zastoupený lexém započítán pouze jednou, zatímco v součtu lexémů jednotlivých ročníků se mohou užité lexémy opakovat. Celkové počty (token) se v obou tabulkách shodují. Pro zjiˇstˇení procentuelních hodnot vyuˇzitých pˇríleˇzitostí nabízené 51 synonymie jsme s ohledem na nestejný poˇcet analyzovaných prací v různých roˇcnících a na odliˇsnou délku komunikátů zvolili výpoˇcet pomˇeru vyuˇzitých pˇríleˇzitostí k celkovému poˇctu nabízených pˇríleˇzitostí (vyuˇzité pˇríleˇzitosti + nevyuˇzité pˇríleˇzitosti) v komunikátech ˇzáků jednotlivých roˇcníků. Pˇredpokládali jsme, ˇze zjiˇstˇené hodnoty se zvyˇsujícím se vˇekem 51 Jedná se o nabídku systémové synonymie, která je ovˇsem ovlivnˇena podmínkami komunikátů. 100

102 ˇzáků porostou. To by ukazovalo na urˇcité zlepˇsení dovednosti vyuˇzívat synonymii. První graf znázorˇnuje uˇzití synonymních výrazů celkem, v druhém grafu je navíc zohlednˇeno vyuˇzití jednotlivých slovních druhů. Graf 6: Vyuˇzití synonym v rámci moˇzností nabízené synonymie Graf 7: Vyuˇzití synonym v rámci vˇsech moˇzností podle slovních druhů 101

103 Stejný způsob výpoˇctu jsme zvolili také pˇri zjiˇst ování vyuˇzitelnosti systémové synonymie jednotlivých slovních druhů (podíl vyuˇzitých lexémů ku celkovému poˇctu nabízených pˇríleˇzitostí). Druhý graf ukazuje, jak se mˇení vyuˇzívání systémové synonymie slovních druhů ve sledovaných roˇcnících. Graf 8: Vyuˇzití synonymie slovních druhů Graf 9: Vyuˇzití synonymie slovních druhů v jednotlivých roˇcnících 102

104 Sledujeme-li pomˇer jednotlivých skupin získaných lexémů, zjiˇst ujeme, ˇze nejpoˇcetnˇejˇsí skupinu tvoˇrí lexikální jednotky, které ve zkoumaném materiálu vytváˇrejí synonymní vztah a naplˇnují tak systémovou synonymii (47 %). Skupina lexémů se synonymem v systému slovní zásoby, ale ve zkoumaném materiálu vztah synonymie nemůˇze být realizován (pojmenování dané skuteˇcnosti se v komunikátech vyskytuje pouze jednou) (25 %) a skupina lexémů nesynonymních (11 %) jsou pro náˇs výzkum irelevantní. Lexikální jednotky s potenciální systémovou synonymií, které není v komunikátech vyuˇzito, tvoˇrí ve zkoumaném materiálu druhou nejménˇe poˇcetnou skupinu (17 %). Porovnáním získaných hodnot docházíme k neoˇcekávanému závˇeru, ˇze ˇzáci moˇzností synonymie z vˇetˇsí ˇcásti vyuˇzívají, a tudíˇz je u nich rozvita dovednost vyuˇzívat ve svých projevech synonymních prostˇredků. Domníváme se vˇsak, ˇze ve skuteˇcnosti je poˇcet vyuˇzitých pˇríleˇzitostí podstatnˇe niˇzˇsí, protoˇze zjiˇstˇené výsledky jsou zkresleny dvˇema důleˇzitými skuteˇcnostmi. 1. Velkou skupinu výrazů, které povaˇzujeme za vyuˇzité pˇríleˇzitosti, tvoˇrí lexémy mající v systému poˇcetné synonymické ˇrady, jejichˇz ˇcleny vˇsak nejsou ve zkoumaném materiálu zdaleka doloˇzeny, tzn., ˇze potenciál systémové synonymické ˇrady není plnˇe vyuˇzit, protoˇze v ˇzákovských pracích se opakovanˇe vyskytují pouze nˇekteré její ˇcleny. Napˇríklad jako synonymní vyjádˇrení ke slovesu koupat se nacházíme spojení věnovat se koupání a strávit [ˇcas] koupáním (Celý den jsme se věnovali koupání, Následující den jsme strávili koupáním), ale uˇz ne šplouchat se, máchat se, ponořovat se atd. To znamená, ˇze vˇsechny lexémy synonymické ˇrady uvedené v SČS, kterou lze povaˇzovat za systémovou, v ˇzákovských komunikátech zastoupeny nejsou. Podobnˇe ke slovesu líbit se (Nejvíc se nám líbila mučírna) je uˇzito synonymní uchvátit (A co mě tak uchvátilo), ale slovník uvádí ke slovesu líbit se ˇradu zamlouvat se, vyhovovat. Tyto moˇznosti vˇsak ve zkoumaném materiálu vůbec nejsou vyuˇzity. 2. Způsob výpoˇctu vyuˇzitých pˇríleˇzitostí nezohledˇnuje ˇcetnost zastoupení jednotlivých ˇclenů synonymických ˇrad neboli vysoká míra opakování nˇekterých lexémů je omezujícím faktorem uplatnˇené synonymie. Napˇr. sloveso říci je zastoupeno 52 (napˇr. Řekla nám, že si máme vybalit), zatímco jeho synonyma (i ˇcásteˇcná ˇci kontextovˇe situaˇcní) se vyskytují s ˇcetností podstatnˇe niˇzˇsí (povědět 4, dodat 1, sdělit 1, vyslovit 2 ) (Všechno jsem jim pověděl / Ten je ale roztomilý, dodala Hanka / Jak to sdělíme druhým? / Někdy je nutné, co cítíme, vyslovit). Tento fakt nás vede k sestavení frekvenˇcního seznamu uˇzitých synonym a k hodnocení frekvence, s jakou synonymní lexémy vstupují do synonymických ˇrad (viz dále). Zjiˇstˇené výsledky dále ukazují, ˇze nejvíce je vyuˇzívána synonymie sloves (74,9 %), 103

105 nejménˇe synonymie adjektiv (61,5 %). 52 Pˇrekvapivým zjiˇstˇením je pomˇernˇe vysoké zastoupení synonymních adverbií (73,5 %). Ukázalo se, ˇze pomˇer zastoupených slovních druhů v celkovém materiálu nemá vztah k pomˇeru vyuˇzití systémové synonymie jednotlivých slovních druhů. Porovnáme-li získané hodnoty vyuˇzitých synonymních lexémů u různˇe starých dˇetí, zjiˇst ujeme, ˇze se tyto hodnoty nijak zásadnˇe nemˇení. Nejvyˇsˇsích hodnot dosáhli ˇzáci sedmého roˇcníku (73,1 %), nejniˇzˇsích (67,8 %) jejich o rok starˇsí spoluˇzáci. Nejstarˇsí dˇeti se oproti nejmladˇsím zlepˇsily pouze o 0,4 %. Schopnost dˇetí vyuˇzívat v písemných projevech synonymních výrazů se tedy v průbˇehu ˇskolní docházky nezlepˇsuje ani nezhorˇsuje. 5.9 Četnost výskytu ˇclenů synonymických ˇrad Výˇse uvedené zjiˇstˇení o vysoké hodnotˇe naplnˇení potenciálu systémové synonymie v ˇzákovském vyjadˇrování nás vedlo k sestavení frekvenˇcního seznamu zastoupených lexémů (viz Pˇríloha 2). Na jeho základˇe lze hodnotit bohatství slovníku ˇzáků. Omezujícím faktorem naˇseho hodnocení je skuteˇcnost, ˇze sledujeme pouze uˇzitá substantiva, adjektiva, slovesa a adverbia a ˇze rozsah zkoumaných materiálových souborů 53 není shodný. Pro zjiˇstˇení bohatství slovníku jsme pomˇerem celkového poˇctu uˇzitých lexémů ku poˇctu lexémů vyskytujících se alespoˇn jednou vypoˇcítali index opakování slova (Mistrík, 1974). Vzorcem pro výpoˇcet jsme získali celkový index opakování slova (2,81) a indexy jednotlivých materiálových souborů neboli bohatství slovníku různˇe starých respondentů (I 2,36, II 1,8, III 1,72, IV 2,43). Porovnáním získaných hodnot docházíme ke zjiˇstˇení, ˇze s narůstajícím mnoˇzstvím sledovaného materiálu se index opakování slova zvyˇsuje (srov. Mistrík, 1974, s. 49). Jsme si proto vˇedomi toho, ˇze získané výsledky jsou pouze orientaˇcní, index opakování slova má urˇcitou výpovˇední hodnotu jen v pˇrípadˇe, ˇze sledujeme pˇribliˇznˇe stejnˇe dlouhé texty. Za ty povaˇzujeme materiálové soubory II a III (927 a 978 lexémů), pˇrípadnˇe také soubory I a IV (2185 a 2981). Porovnáme-li pˇrísluˇsné indexy, zjiˇst ujeme velmi nepatrnou tendenci ukazující na urˇcité zlepˇsení ve prospˇech ˇzáků osmé tˇrídy oproti ˇzákům o rok mladˇsím, tzn., ˇze se v jejich komunikátech neopakují stejné výrazy tak ˇcasto jako v komunikátech jejich mladˇsích spoluˇzáků. Bohatství slovníku nejmladˇsích a nejstarˇsích dˇetí se vˇsak podle naˇseho názoru nijak neliˇsí. Uvedené výpoˇcty indexů opakování slov nepovaˇzujeme za hlavní pˇrínos frekvenˇcního seznamu. Důleˇzitá je skuteˇcnost, ˇze díky nˇemu můˇzeme zjistit frekvenci zastoupení jednotlivých ˇclenů zjiˇstˇených synonymických ˇrad. Domníváme se, ˇze výraznˇe 52 Na chudobu adjektiv, ovˇsem ne z hlediska jejich synonymických vztahů, upozorˇnuje také Marie Čechová (1998, s. 48) 53 Jedná se o materiálové soubory I-IV (viz kap. Zkoumaný materiál, postup a metody práce). 104

106 různá ˇcetnost zastoupení ˇclenů získaných synonymických ˇrad relativizuje platnost pˇredchozího zjiˇstˇení o vysokém vyuˇzití synonymie v ˇzákovských komunikátech. Má-li napˇríklad jeden ˇclen synonymické ˇrady výraznˇe vyˇsˇsí frekvenci neˇz ostatní, ukazuje to na skuteˇcnost, ˇze vyuˇzití synonymie je víceménˇe výjimeˇcné. Pro potvrzení ˇci vyvrácení této hypotézy jsme zvolili materiálový vzorek ˇctyˇriceti zastoupených lexémů, které v tomto smyslu nazýváme lexémy základními. Kritérii výbˇeru byla synonymiˇcnost (v rámci zkoumaného materiálu nebo v rámci jazykového systému), pˇrísluˇsnost ke slovnímu druhu 54 a vysoká frekvence zastoupení. Za vysoce frekventované lexémy povaˇzujeme substantiva s rankem 4 32, adjektiva s rankem 19 34, slovesa s rankem 2 19 a adverbia s rankem Do vybraného vzorku nejsou zahrnuty lexikální jednotky, jejichˇz vysoká frekvence je dána pˇredem urˇceným tématem (láska, přítel, lavička, mládež), a lexémy, které mohou vstupovat do vztahů kontextové synonymie, ale ˇcastˇeji jsou zastoupeny jako kontextovˇe nesynonymní (voda, den, rok). Ze skupiny zkoumaných lexémů vyˇrazujeme také sloveso být, protoˇze ve frekvenˇcním seznamu nerozliˇsujeme, zda je uˇzíváno ve funkci spony nebo jako sloveso plnovýznamové. Ke vˇsem lexémům takto získaného vzorku jsme pˇriˇradili synonyma vyskytující se ve zkoumaném materiálu, vˇzdy s údajem o jejich frekvenci 55. Samozˇrejmˇe jsme respektovali jejich pˇrípadnou mnohoznaˇcnost. Takto získaná data umoˇzˇnují vyjádˇrit pomˇer frekvence základního lexému a souˇctu vˇsech uˇzití jeho synonymních ekvivalentů. Pˇredpokládali jsme, ˇze ve vˇetˇsinˇe pˇrípadů bude hodnota výskytu základního ˇclenu (první hodnota) vyˇsˇsí neˇz souˇcet hodnot výskytu vˇsech synonymních ekvivalentů (druhá hodnota). To by ukazovalo na naduˇzívání základního lexému, a tedy i na urˇcitou stereotypnost ˇzákovského vyjadˇrování. 54 Do skupiny adverbií zaˇrazujeme také nˇekteré frekventované ˇcástice, a to z toho důvodu, ˇze mnohé z nich můˇzeme povaˇzovat bud za adverbia, nebo za partikule (konečně, už, také). 55 Frekvenci uvádíme v závorce za kaˇzdou lexikální jednotkou, podtrˇzeny jsou údaje o poˇctu, který se odliˇsuje od celkových poˇctů zastoupení lexémů ve zkoumaném materiálu, tzn., ˇze vedle daného lexikálního významu jsou lexémy uˇzity také ve významu, pˇríp. významech, jiných. 105

107 Porovnání frekvence ˇclenů synonymických ˇrad vybraný vzorek ˇclovˇek (59) muˇz (2), osoba (4), osůbka (1), postava (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 59:8 vˇec (29) otázka (1), problém (2), téma (2), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 29:5 cesta (27) 1. silnice (4), ulice (2) 2. trasa (2), trat (1) 3. procházka (7), túra (4), vandr (1), vyjíˇzd ka (1), výlet (15), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 27:37 dítˇe (26) 1. miminko (1) 2. ˇzák (11), pubert ák (3), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 26:15 les (21) lesík (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 21:1 otázka (18) problém (1), vˇec (4), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 18:5 výlet (15) cesta (5), procházka (7), túra (4), vandr (1), vyjíˇzd ka (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 15:18 dˇeda (14) dˇedeˇcek (2), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 14:2 chlapec (14) hoch (1), kluk (10), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 14:11 babiˇcka (13) babi (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 13:1 velký (26) 1. veliký (3), mohutný (1), ohromný (1), straˇsný (2), z pekla (1) 2. k padnutí (1) 3. ˇsiroký (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 26:10 dobrý (25) 1. vhodný (3), správný (2) 2. chutný (1), výborný (1) 3. prima (1), skvˇelý (1), super (1), úˇzasný (1) 4. hodný (3), vychovaný (2), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 25:16 dneˇsní (20) ve zkoumaném materiálu nemá synonymum, zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 20:0 krásný (20) 1. hezký (10), pˇekný (1), nádherný (2) 2. milý (3) 3. úˇzasný (2), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 20:18 dalˇsí (19) 1. následující (2), pˇríˇstí (4) 2. jiný (8), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 19:14 jiný (16) 1. dalˇsí (11), druhý (3), nový (3), ostatní (3) 2. rozdílný (2), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 16:22 malý (16) ve zkoumaném materiálu nemá synonymum, zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 16:0 různý (14) ve zkoumaném materiálu nemá synonymum, zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 14:0 ˇspatný (12) 1. na... (1) 2. zlý (5), krutý (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 12:7 tˇeˇzký (11) ve zkoumaném materiálu nemá synonymum, zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 11:0 jít (73) 1. bˇeˇzet (1) 2. nastoupit (4), nastupovat (1), nasednout (3), hurá (1) 3. vydat se (3), vyrazit (5), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 73:18 mít (73) (z toho 27 nesynonymních) jíst (co) (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 46:1 106

108 jet (56) hurá (1), vydat se (3), vyjet (6), vypravit se (2), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 56:12 moci (57) 1. dát se (13), jít (co) (4), lze (1), být moˇzné (1) 2. dokázat (9), umˇet (10), zvládnout (1), být schopen (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 57:40 ˇríci (52), ˇríkat (26) dodat (1), odbýt (1), opakovat (1), poˇseptat (1), povˇedˇet (4), povídat (7), sdˇelit (1), tvrdit (1), uvést pˇríklad (2), vyslovit (2), zmiˇnovat (1), zeptat se (9), ptát se (3), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 77:34 mít (povinnost) (34) muset (31), být nutné (1), být potˇreba (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 34:33 chtít (32) potˇrebovat (12), lákat (1), snít o ˇcem (1), touˇzit (2), mít chut (1), rád + by (2), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 32:19 muset (31) mít (povinnost) (34), být nutné (1), být potˇreba (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 31:36 zaˇcít (29) dát se (13), pustit se (do) (1), pˇrijít/pˇricházet (4), strhnout se (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 29:19 vˇedˇet (26) 1. být jasné (komu co) (1), být si jistý (1), to dá rozum (1), 2. znát (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 26:4 tam (52) támhle (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 52:1 uˇz (47) hned (9), ihned (3), jiˇz (1), v tu ránu (1), koneˇcnˇe (5), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 47:19 moc (39) hodnˇe (23), dost (4), aˇz moc (1), mnoho (2), plno (2), spousta (6), vˇetˇsina (5), hroznˇe (3), straˇsnˇe (3), velmi (12), velice (6), k smrti (1), tak (3), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 39:72 jen (30) jenom (4), jedinˇe (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 30:5 také (28) taky (4), jeˇstˇe (9), téˇz (1), i (3), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 28:17 pak (24) potom (15), posléze (1), poté (2), následnˇe (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 24:19 hodnˇe (23) dost (4), aˇz moc (1), mnoho (2), moc (39), plno (2), spousta (6), vˇetˇsina (5), hroznˇe (3), straˇsnˇe (3), velmi (12), velice (6), k smrti (1), tak (3), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 23:87 dobˇre (22) 1. jako svoje boty (1) 2. v dobrém (2) 2. správnˇe (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 22:4 jeˇstˇe (20) 1. mnohem (2), o hodnˇe (1) 2. stále (9), poˇrád (5), furt (1), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 20:18 najednou (14) náhle (1), neˇcekanˇe (1), vtom (3), z niˇceho nic (2), zjiˇstˇený pomˇer frekvencí: 14:7 Zjiˇstˇené pomˇery frekvence výskytu základního lexému a jeho synonymních ekvivalentů ukazují, ˇze základní lexémy jsou naduˇzívány v osmdesáti pˇeti procentech. Vysoká frekvence jednoho ˇclenu synonymické ˇrady můˇze být ovlivnˇena vzájemnými 107

109 synonymickými vztahy, tj. typem synonymie. Jsou-li synonymní výrazy ve vztahu ˇcásteˇcné synonymie, nejsou jejich nocionální sémy zcela totoˇzné. Kontext proto vyˇzaduje uˇzití jediného lexému s uˇzˇsím rozsahem významu a nedovoluje uplatnˇení jiných ˇclenů synonymické ˇrady (Jeli jsme na výlet). Zkoumaný jazykový materiál vˇsak dokládá opaˇcnou situaci. Analýzou jsme zjistili, ˇze vyˇsˇsí frekvenci výskytu mají lexikální jednotky, jejichˇz rozsah významu je ˇsirˇsí (říci, jít, člověk, věc, dobrý, velký). Tento fakt lze interpretovat jako obecnost v ˇzákovském vyjadˇrování. Zároveˇn to lze hodnotit jako důkaz stylové neobratnosti ˇci neschopnosti ˇzáků vhodnˇe uˇzívat synonym. Pouze v ˇsesti pˇrípadech byla hodnota souˇctu frekvence doloˇzených synonym vyˇsˇsí neˇz poˇcet zastoupení základního lexému (cesta, výlet, jiný, muset, moc, hodně). Je to způsobeno bud mnohoznaˇcností základního lexému, k jehoˇz jednotlivým významům nacházíme ve zkoumaných materiálových souborech celkovˇe velké mnoˇzství synonymních výrazů vyskytujících se vˇsak s nízkou frekvencí (cesta), nebo uplatnˇením alespoˇn jednoho ˇclenu synonymické ˇrady, který má pˇribliˇznˇe stejnou frekvenci jako základní lexém (jiný další, mít povinnost muset, hodně moc). Zamˇeˇríme-li se na jednotlivé slovní druhy, docházíme k následujícím zjiˇstˇením: Pˇreváˇzná vˇetˇsina substantiv je ve zkoumaných textech uˇzívána nerovnomˇernˇe, tzn., ˇze se frekvence jednotlivých ˇclenů synonymických ˇrad různí. Zajímavou skupinu substantiv tvoˇrí substantiva pˇríznaková. Sledujeme-li jejich frekvenci, zjiˇst ujeme, ˇze napˇr. pˇríznakové substantivum děda (14) se oproti svému nepˇríznakovému synonymu dědeček (1) vyskytuje s velmi výraznou pˇrevahou. Naproti tomu lexém babi (1) je doloˇzen víceménˇe náhodnˇe, zatímco neutrální substantivum babička (13) je uˇzíváno ˇcasto. Domníváme se, ˇze důvodem, proˇc jsou tyto lexémy uˇzívány s odliˇsnou frekvencí, je skuteˇcnost, ˇze dˇeti za neutrální podobu pro oznaˇcení prarodiˇce muˇzského pohlaví povaˇzují lexém děda, ale pro oznaˇcení prarodiˇce ˇzenského pohlaví lexém babička (srov. Čechová, M., Pˇríznakovost systémová a situaˇcnˇe-kontextová, Naˇse ˇreˇc 88). Dalˇsími pˇríklady odliˇsné frekvence lexémů neutrálních a pˇríznakových jsou substantiva chlapec a jeho ˇzenský protˇejˇsek dívka, který ovˇsem pro svou nízkou frekvenci není souˇcástí vybraného vzorku. Zatímco neutrální výraz chlapec (10) je stejnˇe jako jeho hovorové synonymum kluk (10) uˇzíván pomˇernˇe ˇcasto, stylovˇe neutrální hoch je uˇzito pouze v jednom pˇrípadˇe, a to v pˇrímé ˇreˇci. Stylovˇe neutrální výrazy dívka (1) a děvče (3) mají proti hovorovému holka (8) zastoupení výraznˇe niˇzˇsí. Různá frekvence neutrálních a hovorových lexémů ukazuje na posun v jejich stylovém hodnocení dˇetskými uˇzivateli jazyka (srov. SSJČ). Zkoumaný vzorek zahrnuje slovesa významovˇe pomocná (moci, mít povinnost, muset, začít) a slovesa plnovýznamová (jít, mít, jet, říci). S pˇribliˇznˇe stejnou frekvencí jako jejich synonymní ekvivalenty jsou zastoupena zejména modální slovesa moci, mít povinnost, 108

110 muset. Tento fakt navazuje na skuteˇcnost, ˇze lexikální systém nabízí pouze malé mnoˇzství synonym vyuˇzívaných s podobnou frekvencí (srov. FSČ). Výraznˇe vyˇsˇsí zastoupení mají oproti svým synonymům uˇzitá slovesa plnovýznamová (jít, mít, jet, říci, vědět). Často jsou tato slovesa uˇzita místo synonymních lexémů s uˇzˇsím obsahem významu: jít místo nastoupit, říci místo dodat, mít (co) místo jíst (co). To smˇeˇruje k obecnosti ve vyjadˇrování. Adjektiva zastoupená s vysokou frekvencí můˇzeme rozdˇelit do tˇrí skupin. Ve sledovaném vzorku nacházíme lexémy, k nimˇz ve zkoumaném materiálu není doloˇzen ˇzádný synonymní výraz (dnešní, malý, různý, těžký), pˇrestoˇze v lexikálním systému ˇceského jazyka tato synonyma zastoupena jsou. To potvrzuje naˇse pˇredchozí zjiˇstˇení, ˇze synonymie adjektiv je v ˇzákovských komunikátech ze vˇsech zkoumaných slovních druhů vyuˇzívána nejménˇe. Dále je zastoupena skupina adjektiv, kde je naduˇzíván základní lexém (velký, dobrý, špatný). Zároveˇn zjiˇst ujeme, ˇze tento lexém má ve srovnání s ostatními ˇcleny synonymické ˇrady ˇsirˇsí rozsah významu. Tˇretí skupinou jsou adjektiva, jejichˇz pomˇery zastoupení základních lexémů s ostatními synonymy jsou pomˇernˇe vyrovnané (jiný, další, krásný). Základními lexémy jsou polysémantická adjektiva mající ve zkoumaném materiálu velké mnoˇzství synonymních výrazů, z nichˇz se alespoˇn jeden vyskytuje s podobnou frekvencí jako základní lexém. Souˇcástí synonymických ˇrad jsou ˇcetná intenzifikaˇcní adjektiva. Můˇzeme konstatovat, ˇze frekvence uˇzívání tˇechto výrazů je ve srovnání s jejich synonymními lexémy, jeˇz ve svém významu nemají obsaˇzen sém intenzifikace, výraznˇe niˇzˇsí: ohromný (1), úžasný (1), krutý (1). Výjimkou je pouze intenzifikaˇcní adjektivum krásný (20), které má ve shodˇe s FSČ oproti lexému hezký (10) frekvenci vyˇsˇsí. Nesourodou skupinu, co se týˇce zjiˇstˇených pomˇerů frekvencí, tvoˇrí adverbia. Zastoupena jsou adverbia s podobnou frekvencí (hodně moc, pak potom, stále pořád, velmi velice), ale zkoumaný materiál dokládá také adverbia, jejichˇz frekvence se liˇsí (tam, jen, také, najednou). Jedná se o lexémy s různými nocionálními sémy (tam - támhle), o lexémy s různou stylovou platností (také taky, najednou náhle) i o lexémy totoˇzné jak významovˇe, tak stylovˇe (jen jenom). Porovnání frekvence ˇclenů synonymických ˇrad vybraného vzorku koriguje pˇredchozí zjiˇstˇení o míˇre vyuˇzití potenciální systémové synonymie. Domníváme se, ˇze na jeho základˇe můˇzeme konstatovat, ˇze moˇznosti systémové synonymie v ˇzákovském vyjadˇrování pˇríliˇs vyuˇzívány nejsou Shrnutí Klasifikace synonymních výrazů potvrdila, ˇze je ve zkoumaném materiálu synonymie lexémů nˇekterých sémantických skupin zastoupena s významnˇe vyˇsˇsí ˇcetností. Synonymie substantiv je ve vysoké míˇre zastoupena v sémantické skupinˇe lidská 109

111 spoleˇcenství, zastoupena jsou pˇredevˇsím synonymní pojmenování lidských bytostí, z nich zejména rodinných pˇrísluˇsníků (napˇr. otec, matka, babička, dědeček). V tomto pˇrípadˇe se domníváme, ˇze důvodem vysoké míry synonymie v této sémantické skupinˇe není vztah k tématu (srov. napˇr. synonymická ˇrada mládež), ale ˇzákovská znalost slovní zásoby tohoto sémantického okruhu, vˇcetnˇe dovednosti vyuˇzívat její synonymie. Proti tomu synonymie sloves je vyuˇzívána zejména v sémantických skupinách pˇríchod, odchod, vstup, východ (napˇr. přijet dojet dorazit dostat se být kde); intelekt, myˇslení, znalost (napˇr. dojít k závěru zjistit udělat si svůj názor); pohyb (jet/jezdit hurá); pˇríjem potravy (napˇr. nasnídat se posnídat mít snídani) a ˇreˇcová ˇcinnost (napˇr. říci/říkat dodat odbýt opakovat pošeptat povědět/povídat sdělit tvrdit uvést příklad vyslovit zmiňovat), coˇz podle naˇseho názoru souvisí pˇredevˇsím se zpracovávaným slohovým útvarem (vypravování, úvaha). U adjektiv je vyˇsˇsí poˇcet synonymických ˇrad doloˇzen v sémantické skupinˇe adjektiv hodnotících kladnˇe (napˇr. hezký krásný nádherný pěkný). Co se týˇce adverbií, je synonymie nejˇcastˇeji doloˇzena v sémantických skupinách ˇcas (brzy/brzo hned zanedlouho za chvíli) a způsob (napˇr. společně dohromady spolu). To můˇze být dáno jednak zvoleným slohovým útvarem, jednak vysokou nabídkou synonymie tˇechto adverbií v systému jazyka (srov. SČS). Sledujeme-li poˇcet synonymních výrazů vstupujících do vzájemného vztahu synonymie, zjiˇst ujeme, ˇze v rámci zkoumaného materiálu nejˇcastˇeji vznikají synonymické dvojice ˇci trojice. Synonymické ˇrady s vˇetˇsím poˇctem ˇclenů nacházíme u substantiv opˇet v sémantické skupinˇe lidská spoleˇcenství (v ostatních sémantických skupinách jsou poˇcetnˇejˇsí synonymické ˇrady zastoupeny spíˇse sporadicky a navíc to podle naˇseho názoru můˇze být dáno vztahem k tématu ˇci ke slohovému útvaru), u synonymních adjektiv je vyˇsˇsí poˇcet ˇclenů synonymických ˇrad zastoupen v sémantické skupinˇe adjektiv hodnotících kladnˇe (dobrý fajn prima skvělý super úžasný v pohodě), u sloves jsou nejrozsáhlejˇsí synonymické ˇrady zastoupeny v sémantických skupinách pˇríchod, odchod, vstup, východ; ˇreˇcová ˇcinnost a intelekt, myˇslení, znalost, nejpoˇcetnˇejˇsí synonymické ˇrady adverbiální nacházíme v sémantické skupinˇe adverbií ˇcasových. Porovnáním údajů o míˇre zastoupení synonym v jednotlivých sémantických skupinách a o poˇctu ˇclenů synonymických ˇrad, které se zformovaly ve zkoumaném materiálu, zjiˇst ujeme, ˇze si v urˇcité míˇre odpovídají. Vede nás to k závˇeru, ˇze ˇzáci mají dovednost vyuˇzívat synonymii adverbií ˇcasových, substantiv sémantického okruhu lidská spoleˇcenství, nejˇcastˇeji pak uplatˇnují synonymní pojmenování ˇclenů rodiny, zejména rodiˇců, a okruhu sloves s významem pohybu a ˇreˇcové ˇcinnosti. 56 Synonymie tˇechto sloves je podle naˇseho názoru v hodinách komunikaˇcní a slohové výchovy v souvislosti 56 Toto zjiˇstˇení je vˇsak omezeno skuteˇcností, ˇze nˇekteré ˇcleny synonymických ˇrad jsou ˇzáky významnˇe naduˇzívány (srov. Frekvenˇcní seznam, frekvence slovesa říci a jeho synonymních ekvivalentů). 110

112 se slohovým útvarem vypravování zámˇernˇe nacviˇcována. Analýza jazykového materiálu dále ukazuje, ˇze: Ve sledovaném materiálu jsou zastoupeny vˇsechny typy synonymních výrazů, s nejvyˇsˇsí frekvencí jsou zastoupena synonyma se stejnou významovou sloˇzkou nocionální a se zˇcásti odliˇsnou oblastí kontextového uˇzití, synonyma ˇcásteˇcná a synonyma ideografická. S nízkou frekvencí jsou doloˇzeny lexikální jednotky pˇríznakové, z nich nejrozsáhlejˇsí skupinu tvoˇrí lexikální jednotky s pˇríznakem expresivity. Otázkou zůstává, zda je jejich uˇzití funkˇcní, nebo zda se jedná pouze o nahodilost. Pˇri hodnocení synonymie z hlediska stylistiky zjiˇst ujeme, ˇze amplifikaˇcní synonyma doloˇzená ve zkoumaném materiálu plní v ˇzákovských pracích různé funkce. Jsou prostˇredkem zdůraznˇení, upˇresnˇení sdˇelované skuteˇcnosti, intenzifikace nebo odstínˇení ˇci stupˇnování významu. Pˇrestoˇze není dovednosti vyuˇzívat amplifikaˇcních synonym vˇenována pˇri výuce pozornost, zjiˇst ujeme, ˇze s narůstajícím vˇekem ˇzáků dochází k jejímu zlepˇsení. Zároveˇn je vˇsak tˇreba konstatovat, ˇze výskyt tohoto typu synonym je v ˇzákovských komunikátech omezený. Stejnˇe omezený je i výskyt synonym kontextovˇe situaˇcních. Jejich uˇzití navíc v nˇekterých pˇrípadech ukazuje na nepˇresné nebo na neurˇcité chápání obsahu slovního významu a na tendenci k obecnosti ve vyjadˇrování. Z formálního hlediska vymezujeme skupiny synonym slovotvorných a synonymních slovních spojení. Ve skupinˇe slovotvorných synonym tvoˇrí významnou skupinu slovotvornˇe utváˇrená slovesa, zejména slovesa pˇredponová, jejichˇz význam bývá pˇredponou modifikován. S niˇzˇsí frekvencí jsou zastoupena slovotvornˇe utváˇrená synonymní substantiva. Pomˇernˇe významnˇe jsou v této skupinˇe doloˇzena deminutiva, která jsou z vˇetˇsí ˇcásti bezpˇríznaková. Ve skupinˇe slovních spojení se nejˇcastˇeji vyskytují sdruˇzená pojmenování, v nichˇz zˇretelnˇe dominují skupiny s významovˇe ˇsirokými slovesy dělat/udělat, mít a být. Analýza prokázala, ˇze tato spojení jednak nahrazují synonymní pojmenování jednoslovná (mít odlet odletět), jednak jejich slovesná ˇcást nahrazuje slovesa s uˇzˇsím rozsahem významu (udělat oheň místo rozdělat). Podle naˇseho názoru ukazuje vysoká frekvence tˇechto spojení opˇet na tendenci k významové neurˇcitosti v ˇzákovském vyjadˇrování. V protikladu k tomu uˇzití nˇekterých multiverbizovaných vyjádˇrení (položit otázku, věnovat se prozkoumávání) dokládá urˇcitou vyjadˇrovací vyspˇelost. Zásadní význam pro posouzení úrovnˇe dovednosti ˇzáků vyuˇzívat synonymie mají zjiˇstˇené hodnoty tzv. vyuˇzitých a nevyuˇzitých pˇríleˇzitostí systémové synonymie. Nejpo- ˇcetnˇejˇsí skupinu tvoˇrí lexikální jednotky vstupující v rámci zkoumaného materiálu do synonymického vztahu a naplˇnující tak systémovou synonymii (47 %). Lexikální jednotky s potenciální systémovou synonymií, které není v komunikátech vyuˇzito, tvoˇrí druhou nejménˇe poˇcetnou skupinu (17 %). Porovnáním získaných hodnot docházíme 111

113 k závˇeru, ˇze ˇzáci moˇznosti synonymie z vˇetˇsí ˇcásti vyuˇzívají, a je u nich proto rozvita dovednost vyuˇzívat v písemných projevech synonymních prostˇredků. Domníváme se vˇsak, ˇze ve skuteˇcnosti je poˇcet vyuˇzitých pˇríleˇzitostí podstatnˇe niˇzˇsí, protoˇze zjiˇstˇené výsledky jsou zkresleny dvˇema důleˇzitými skuteˇcnostmi. 1. Velkou skupinu výrazů, které povaˇzujeme za vyuˇzité pˇríleˇzitosti, tvoˇrí lexémy mající v systému poˇcetné synonymické ˇrady, jejichˇz ˇcleny vˇsak nejsou ve zkoumaném materiálu zdaleka doloˇzeny, tzn., ˇze potenciál systémové synonymické ˇrady není plnˇe vyuˇzit, protoˇze v ˇzákovských pracích se opakovanˇe vyskytují pouze nˇekteré její ˇcleny. 2. Způsob výpoˇctu vyuˇzitých pˇríleˇzitostí nezohledˇnuje ˇcetnost zastoupení jednotlivých ˇclenů synonymických ˇrad neboli vysoká míra opakování nˇekterých lexémů je omezujícím faktorem uplatnˇené synonymie (viz napˇr. synonymická ˇrada slovesa říci). Zjiˇstˇené výsledky rovnˇeˇz ukazují, ˇze nejvíce je vyuˇzívána synonymie sloves (74,9 %) a adverbií (73,5 %), nejménˇe synonymie adjektiv (61,5 %). Ukázalo se, ˇze pomˇer zastoupených slovních druhů v celkovém materiálu nemá vztah k pomˇeru vyuˇzití systémové synonymie jednotlivých slovních druhů. Vyuˇzívání synonym různˇe starými dˇetmi se nijak zásadnˇe nemˇení (ˇzáci ˇsestého roˇcníku 71,1 %, ˇzáci devátého roˇcníku 71,5 %), tzn., ˇze schopnost dˇetí vyuˇzívat v písemných projevech synonymních výrazů se v průbˇehu ˇskolní docházky nezlepˇsuje ani nezhorˇsuje. Na základˇe porovnání frekvence ˇclenů synonymických ˇrad vybraného vzorku je tˇreba korigovat výˇse uvedené zjiˇstˇení o vysoké míˇre vyuˇzití potenciální systémové synonymie. Zjiˇstˇené pomˇery frekvence výskytu základního lexému a jeho synonymních ekvivalentů ukazují, ˇze v osmdesáti pˇeti procentech je základní lexém uˇzíván ˇcastˇeji. Pouze v ˇsesti pˇrípadech (z celkových ˇctyˇriceti sledovaných) byla hodnota souˇctu frekvence doloˇzených synonym vyˇsˇsí neˇz poˇcet zastoupení základního lexému. Vzhledem k vyˇsˇsí frekvenci výskytu lexikálních jednotek s ˇsirˇsím rozsahem významu (napˇr. říci, jít, dobrý) se potvrzuje naˇse pˇredchozí zjiˇstˇení svˇedˇcící o urˇcité obecnosti ˇzákovského vyjadˇrování. Zajímavé je rovnˇeˇz zjiˇstˇení o frekvenci vyuˇzitých pˇríznakových substantiv (srov. napˇr. frekvenci substantiv děda 14, dědeček 1, babi 1 a babička 13). Odliˇsná frekvence synonymních vyjádˇrení hovorových a neutrálních můˇze ukazovat na posun v jejich stylovém hodnocení dˇetskými uˇzivateli jazyka. Zohledníme-li vˇsechny získané údaje, můˇzeme konstatovat, ˇze moˇznosti systémové synonymie v ˇzákovském vyjadˇrování pˇríliˇs vyuˇzívány nejsou. 112

114 6 SYNONYMA V KONTEXTU ŽÁKOVSKÉHO PROJEVU Vedle synonym v kontextu vˇsech ˇzákovských projevů sledujeme také synonyma v kontextu jednotlivých ˇzákovských projevů, tzn., ˇze nás zajímá, jak jsou synonymní lexémy uˇzívány v pracích individuálních ˇzáků. Zastoupené synonymní výrazy hodnotíme jednak z pohledu jejich frekvence, jednak z pohledu jejich stylové funkce. 6.1 Synonymické ˇrady individuální Analýzou jsme zjistili následující synonymické vztahy: 57 Žák ˇc. 1 (134 lexémů, index opakování slov: 1,39) krajina okolí (okraj.): pozoroval jsem krajinu za tmy / aby se rozhlédla po okolí vzít posbírat (ˇcást.): Babička si vzala deštník / musela posbírat věci, které jsme tam nechali zavolat zvolat: babiˇcka zavolala: Jedeme stanovat. / babička zvolala: Jdeme grilovat. Žák ˇc. 2 (221 lexémů, index opakování slov: 1,62) konec místo (ˇcást.): Když jsem se blížila ke konci / Když jsme dorazili na místo vyrazit jít (kont. sit.): a vyrazili jsme / Tak jsem šla muset mít [povinnost]: Museli jsme jít na rozcvičku / mám jít podle vyznačené trasy přijet dorazit: Když jsme přijeli do tábora / Když jsme dorazili na místo vzít si (na sebe) dát (na sebe) (ˇcást.) mít (na sobě): vzaly jsme si na sebe krat asy / Daly jsme na sebe spoustu trávy / parta kluků měla na sobě ošklivé masky moc strašně (ob., expr., intenz.): Cesta na tábor se mi moc líbila / Asi 300 m před táborem jsem se strašně klepala potom pak: potom se sejdeme venku / pak jsme šli na snídani Žák ˇc. 4 (58 lexémů, index opakování slov: 1,45) zvíře zvířátko (dem., expr.): moc jsme se těšili na zvířata / koupila jsem si tácky se zvířátky nastupovat jít (do autobusu) (kont. sit.): nastupovali jsme do autobusu / Jdeme do autobusu 57 Jednotlivé slohové práce oznaˇcujeme poˇradovými ˇcísly 1 60, u kaˇzdé práce uvádíme poˇcet zkoumaných lexémů, index opakování slov (Mistrík, 1985) a zastoupené lexémy vstupující do vztahů synonymie. Práce, v nichˇz se nevyskytly ˇzádné synonymní lexémy, zde neuvádíme. 113

115 Žák ˇc. 5 (81 lexémů, index opakování slov: 1,22) být (kde) (kont. sit.): Nakonec jsme byli všichni rádi, že jsme u babičky (= dorazili jsme, dopl. M. S.) Žák ˇc. 6 (71 lexémů, index opakování slov: 1,39) namočit ponořit: Namočili jsme si hlavu do vody / Museli jsme vylovit kolík a ponořit hlavu do mouky hodně moc: Na táboře se mi moc líbí, mám tam hodně kamarádů Žák ˇc. 7 (82 lexémů, index opakování slov: 1,58) být (kde) (kont. sit.): Tam jsme byli v jedenáct Žák ˇc. 8 (156 lexémů, index opakování slov: 1,42) bahno bláto (intenz.): Než jsme došli do tábora, bahno pomalu zaschlo / Na kraji břehu je bláto břeh kraj (ˇcást.): Všichni jsme vylezli na břeh / Všichni jsme přeplavali ke kraji řeka voda (kont. sit): Došli jsme k vodě a všichni jsme se chvíli koupali jen tak v řece doplavat (kam) přeplavat (k čemu) (ˇcást.): Doplavte asi doprostředka řeky / Všichni jsme přeplavali ke kraji muset mít [povinnost]: Jenže zpátky jsme museli po svých / Ten jsme měli využít pro řádný odpočinek odpočívat využít (pro co) [odpoˇcinek]: Odpočívat se ale v krásném údolí řeky opravdu nedalo / Ten (čas) jsme měli využít pro řádný odpočinek volat křičet (intenz.): Naše vedoucí volá: Máte černý puntík / A pak Míra křičí: Tak se připravte. Žák ˇc. 9 (86 lexémů, index opakování slov: 1,41) hezky krásně (intenz.): I poslední den bylo hezky / Bylo tam moc krásně Žák ˇc. 10 (78 lexémů, index opakování slov: 1,3) obrázek (dem.) ornament (ampl.): Na sklo se lepí různé obrázky a ornamenty chvíle chvilka (dem): Kuba chvíli troubil / chvilku to trvalo koupit zakoupit: Kluci si koupili umělé meče / Koukali jsme se na různé výrobky a některé jsme si i zakoupili Žák ˇc. 11 (193 lexémů, index opakování slov: 1,33) maminka mamka (expr.): Maminka s tat kou si dali pivo / Kdyby mě mamka nevzbudila, spala bych ještě po přistání hezký krásný (intenz.) úžasný (intenz., kont. sit., ampl.): Na dovolenou máme moc hezké vzpomínky / V letadle to bylo krásné a úžasné 114

116 sladký cukrový (ideogr.): To je také řecká pochoutka, ale o hodně sladší / Na pláži jsme si kupovali cukrové koblihy veliký k padnutí (expr.): Tam bylo veliké vedro / Bylo vedro k padnutí jíst najíst se (ˇcást.): Jedli jsme sušenky a pili limonádu / V letadle jsme se najedli vyrazit jít (kont. sit.): a tak jsme vyrazili k moři / já šla ještě do bazénu nasednout hurá (expr., kont. sit.): Ve čtvrtek jsme v Mýtě u benziny nasedli do autobusu / hurá do autobusu odletět mít odlet: Měli jsme odletět ve dvě, ale letadlo mělo zpoždění, takže jsme měli odlet ve tři pít dát si (ˇcást.): Jedli jsme sušenky a pili limonádu / Maminka s tat kou si dali pivo a já colu přivézt dovézt 58 : Ten nás přivezl konečně domů / nasedli jsme do autobusu, který nás dovezl do Prahy na letiště říci povídat: maminka řekla: Já nikam neletím. / Maminka vyšla na lodžii a povídá: Bude ošklivě. Žák ˇc. 12 (91 lexémů, index opakování slov: 1,42) zavazadlo taška (ideogr.): každý čekal na zavazadla / naskládali jsme tašky do chodby Žák ˇc. 14 (72 lexémů, index opakování slov: 1,10) být (kde) (kont. sit.): Když jsme byly všechny, tak nám popřály společně dohromady: Oslavu jsme uspořádaly obě dohromady / společně jsme čekaly na kamarádky Žák ˇc. 15 (132 lexémů, index opakování slov: 1,36) krajina okolí (okraj.): Byla tam opravdu krásná krajina / Potom jsme se šli kouknout do okolí hezký krásný (intenz.): Tatínek vybral hezké místo / Byla tam opravdu krásná krajina domlouvat se říci si: Po cestě jsme se domlouvali, jaký budeme mít program / řekli jsme si, že pojedeme na výlet vrátit se dostat se (kont. sit.): Domů jsme se vrátili až za šera / Do stanu jsme se dostali až pozdě v noci Žák ˇc. 16 (135 lexémů, index opakování slov: 1,87) vesnický sedlácký: Jednou k ní přišel vesnický chlapec / Takovou ostudu před sedláckým chlapcem hurá (expr., kont. sit.): Ihned nasedli do kočáru a hurá do vesnice 58 V tomto kontextu lze uvaˇzovat i o synonymním chápání slovesa odvézt (Večer pro nás přijel autobus a odvezl nás na letiště). 115

117 přijít být (kde) (kont. sit.): Jednou k ní přišel vesnický chlapec / Za chvilku tu byli lékaři a lékařky dát otázku říci otázku: Dám ti šest otázek / Než chlapec odpověděl, řekla princezna první otázku posílat vyslat: Proč bych měla posílat zámeckého lékaře k sedlákům / Vyšli nějakého ze zámeckých lékařů k nám do vesnice hned ihned: hned zavolala komořího / Ihned nasedli do kočáru správně dobře (ˇcást.): Ano, správně, řekla princezna / Klíč, odpověděl chlapec. Dobře. Žák ˇc. 17 (116 lexémů, index opakování slov: 2,03) jednou jednoho dne: Byl jednou jeden mravenec / Jednoho dne se šel Pepa podívat za kamarádkou Žák ˇc. 18 (91 lexémů, index opakování slov: 1,28) Petr Petřík (expr.): Petr pospíchal / Petřík jí odpovídá běžet pelášit (expr.): Jakmile si pohráli, běžel na zahradu / pelášil se pomazlit se svým páníčkem Žák ˇc. 19 (99 lexémů, index opakování slov: 1,60) potok voda (kont. sit.): jen tak tak, že ji neshodili do potoka / Eda všechny zlé poníky shodil do vody Žák ˇc. 20 (139 lexémů, index opakování slov: 1,51) jít (pro co) běžet (pro co) (intenz.) odběhnout (pro co) (intenz., ˇcást.): Piko šel pro žínku / Esterka běžela pro vodu / Sama odběhla pro mýdlo štípat pálit (ampl.): To to štípe a pálí vrátit se přijít (kont. sit.): Vrátila se dříve než Piko / Posléze přišel Piko bydlet být žít: Na okraji lesa v malé chaloupce žila kočička jménem Esterka, ale v té chaloupce nebyla sama, bydlel tam s ní myšák Piko nakonec konečně: Nakonec šla pro podložku / Po všech přípravách se konečně vykoupali velice moc: Byl to velice vyčerpávající den / Esterka se moc zlobí Žák ˇc. 21 (142 lexémů, index opakování slov: 1,35) parta (hovor.) rodiny (kont. sit.): Večer naše parta podnikla procházku / Večer si naše rodiny vyšly na krátkou procházku blízký nedaleký přilehlý (ˇcást.): Po večeři naše rodiny absolvovaly procházku do blízkého lesa / Večer naše parta podnikla procházku do nedaleké vesnice / krásný výhled na bazén a terasu přilehlé restaurace 116

118 další následující příští: Další den se počasí zkazilo / Možná, že příští rok opět pojedeme / Následující den jsme strávili koupáním absolvovat procházku podniknout procházku vyjít si na procházku: Po večeři naše rodiny absolvovaly procházku do blízkého okolí / Večer naše parta podnikla procházku do nedaleké vesnice / Večer si naše rodiny vyšly na krátkou procházku po osadě koupat se strávit (čím) [koupáním]: Koupali jsme se až do večera / Následující den jsme strávili koupáním usadit se zaujmout místo (ˇcást.): Den poté jsme se usadili na balkoně / naše rodiny zaujaly strategické místo u bazénu Žák ˇc. 22 (119 lexémů, index opakování slov: 1,15) hotel budova (kont. sit.): Nejhezčí výhled nás čekal z ochozu hotelu / V budově jsme si prohlédli zajímavou výstavu o vysílači a hotelu chvíle chvilka (dem.): Za chvíli se nám to splnilo / Lanovka zastavila. Naštěstí jen na chvilku okolí panoráma (expr.): Nejhezčí výhled na Liberec a jeho okolí náš čekal z ochozu hotelu / To je panoráma! užasli jsme hezký krásný (intenz.) nádherný (intenz.): nejhezčí výhled na celý Liberec a jeho okolí / Moc jsme se těšili na krásný výhled / četli časopisy a pozorovali nádhernou krajinu potom pak: Potom jsem se rozloučil s rodiči / Pak se to stalo Žák ˇc. 23 (70 lexémů, index opakování slov: 1,35) vydat se vyjet: Večer jsme se vydali do akvaparku / Vyjeli jsme do Liberce pokračovat (v čem) [cesta] jet (kont. sit.): zastavili jsme se na teplou oplatku a pokračovali jsme v cestě / Třetí túru jsme jeli na Oldřichovské sedlo Žák ˇc. 24 (130 lexémů, index opakování slov: 1,38) maminka mami: Moje mami s dalšími dvěma maminkami kamarádů se rozhodly vůz džíp terénní vůz: oba vozy jely přes hory / Byl to výlet džípem / Za malou chvíli tam přijely dva terénní vozy chutný dobrý (ˇcást.): Zanedlouho nám přinesli velice chutné jídlo / parkoviště, na kterém pekly turecké ženy dobré placky velice hodně moc: vozy, které byly velice pohodlné / Řidič jel hodně rychle / moc jsem se bál zanedlouho za malou chvíli: Zanedlouho nám přinesli velice chutné jídlo / Za malou chvíli tam přijely terénní vozy 117

119 Žák ˇc. 25 (65 lexémů, index opakování slov: 1,20) list lupen: K večeru jsem musel vyvézt s traktůrkem listy ze stromu / Na louce jsem s bratrem vyházel lupení louka pole (kont. sit.): Na louce jsem s bratrem vyházel lupení / Vyhazovali jsme, ale přišel ten pán a začal nám nadávat, že pole není skládka vrátit se jít (kont. sit.): Chtěl jsem se vrátit a něco mu říct, ale nešel jsem dost hrozně (expr., intenz.): to mě jako docela dost naštvalo / hrozně se mi stýskalo Žák ˇc. 26 (137 lexémů, index opakování slov: 1,41) cesta výlet (ˇcást.): Pokračovali jsme dál v cestě / proto nás napadlo udělat si výlet Hana Hanka (expr.): přijela kamarádka Hana / Zavolala jsem na Hanku strach obava (ideogr.): odbyla jsem Hanu, aby neměla strach / Mám obavu, že nás někdo sleduje zeptat se pošeptat (kont. sit.): Slyšela jsi to také? zeptala se Hana / Hani, nevyfotografujeme si ho na památku? pošeptala jsem Haně pokračovat (v čem) [cesta] jít (kont. sit.): Pokračovali jsme dál v cestě / neváhali jsme a šli podívat se koukat (hovor.): Pojd se podívat, co nás sledovalo / Vtom na nás koukal zajíc sledovat doprovázet (kont. sit.): Mám obavu, že nás někdo sleduje / Na zpáteční cestě nás cosi doprovázelo ve křoví trochu trošku (dem.): Po vyfotografování zajíce se začalo trochu kazit počasí / Já jsem měla také trošku malý strach Žák ˇc. 27 (69 lexémů, index opakování slov: 1,38) světlo světýlko (dem.) neon (ˇcást.): trat byla osvětlena neony a různými světýlky, ale i auta měla svá světla konat se být probíhat: se konal v Praze sraz modelářů / byla jenom jedna etapa / Když jsme přijeli, probíhal zrovna první závod potom pak: Potom jsme se šli podívat na druhý závod / Pak jsme se šli podívat na veletrh Žák ˇc. 28 (94 lexémů, index opakování slov: 1,68) prima (hovor.) v pohodě (expr.): prima nápad / Všechno zatím bylo v pohodě Žák ˇc. 29 (103 lexémů, index opakování slov: 1,56) atrakce prolézačka (ideogr.): mohli jsme prolézat různé prolézačky a spoustu dalších atrakcí 118

120 prohlédnout si / prohlídnout si (hovor.) projít si (ˇcást.): všechno jsme si prohlédli / Na zámku jsme si prohlídli konírnu / prošli jsme si náměstí půjčit zapůjčit: Tak jsme si je půjčili / Mohli jsme si zapůjčit šlapadla moc spousta: Prohlídka zámku se mi moc líbila / mohli jsme prolézat různé prolézačky a spoustu dalších atrakcí Žák ˇc. 30 (154 lexémů, index opakování slov: 1,19) koníček zájem záliba: Každá jsme už začínala mít svoje zájmy, koníčky, kamarádky / Má tam svoje záliby hádat se být rozhádaný: i přesto, že se někdy hádáme, jsme kamarádky / zapomeneme, že jsme třeba rozhádané a klábosíme podpořit podržet (ampl.): dokážeme se leckdy navzájem podpořit a podržet povídat klábosit (expr.): ležíme v postelích, povídáme / zapomeneme, že jsme třeba rozhádané a klábosíme zapomenout nepamatovat si: V tu chvíli třeba zapomeneme, že jsme třeba rozhádané / Moc si toho z dětství nepamatuji hodně spousta: trávily jsme hodně času a spoustu věcí dělaly společně někdy leckdy (ˇcást.): přesto, že se někdy hádáme, jsme kamarádky a dokážeme se leckdy navzájem podpořit a podržet trošku tak moc ne: Tahle idylka se ale trošku začala měnit / vím, že se toho zase tak moc nezměnilo Žák ˇc. 31 (92 lexémů, index opakování slov: 1,16) žák dítě (ˇcást.) pubert ák (expr., ˇcást.): A čím by byl menší zájem u žáků, tím by byl menší i u mě / stádo zvěře, kterému se říká děti / poslouchání každodenních odpovědí pubert áků znuděný otrávený (hovor., expr.): sledování znuděných obličejů bez zájmu / a ti otrávení pubert áci dost spousta: dost děsné je také společné stolování / má to také spoustu nevýhod Žák ˇc. 32 (71 lexémů, index opakování slov: 1,58) bratr brácha (ob., expr.) sourozenec (ideogr.) Lukáš (kont. sit.): můžu se na mého bratra spolehnout / Tak co, brácho, změníme se oba k lepšímu / Většina z nás má nějakého sourozence / Jsem ráda, že Lukáše mám ptát se dávat otázku: Ptám se sama sebe, jaký můj bratr vlastně je / Dávám si často otázku, jestli se můžu na mého bratra spolehnout Žák ˇc. 33 (91 lexémů, index opakování slov: 1,28) koníček záliba (ampl.): pro většinu lidí zůstává sport stále koníčkem a zálibou 119

121 mít vlohy (na co) být vhodný (k čemu) (ampl.): Na to nemám vlohy, nejsem k tomu vhodný mnoho spousta: Sport může být pro mnoho lidí popíráním těla / líbí se mi ta svoboda jízdy, adrenalin a spousta věcí, co k tomu patří občas někdy: Občas v člověku křičí takové to známé nutkání / Sport může být pro mnoho lidí popíráním těla, pro někoho finanční úřad, někdy také jen image Žák ˇc. 34 (101 lexémů, index opakování slov: 1,23) Katka (expr.) Kát a (expr.): S Katkou jsme prostě dvojka / Kát a je starší než já dokázat umět: když mi dokáže spravit náladu nebo poradit, povzbudit a rozesmát / Neumím si to ani představit občas někdy: občas se i pohádáme / Moje sestra někdy mívá snahu mě vychovávat vždy vždycky: je tu vždy, když ji potřebuji / Vždycky se ale brzo udobříme Žák ˇc. 35 (103 lexémů, index opakování slov: 1,61) krásný (intenz.) nádherný (intenz.): krásná, dřevěná, ručně vyráběná lavička / Jaký nádherný pohled je na svět ošklivý nehezký: Je park s novou, ošklivou lavičkou takový, který bych chtěla navštěvovat / Lavičku vyměníte za novou, nehezkou lavičku vyhledávat najít: Lidé jako já se jí budou štítit a budou vyhledávat stará místa / Po nějaké době si na lavičku zase vzpomenete, najdete ji a krásnou, dřevěnou, ručně vyráběnou lavičku vyměníte za novou Žák ˇc. 36 (67 lexémů, index opakování slov: 1,1) Karel Kája (expr.): Můj brácha se jmenuje Karel / Kája je hodný kluk sourozenec brácha (ideogr., ob., expr.): Můj brácha se jmenuje Karel / Jiní sourozenci se spolu hádají hodně většina (ˇcást.): Přečetl jich opravdu hodně / Většina kamarádů ho oslovuje Kájo Žák ˇc. 37 (85 lexémů, index opakování slov: 1,25) kolo kolečko (dem., ampl.): Aspoň jsme měli kde jezdit na všem, co mělo kola a kolečka poslední hráč stoper (ampl.): tak jsem hrál posledního hráče stopera běhat naběhat (ˇcást.): Nakonec jsem se vypracoval na záložníka, který naběhá nejvíc na hřišti, musí běhat do útoku hrát (co) [hra] věnovat se (čemu) [hra]: Když jsem začínal hrát, chytal jsem v bráně / Já se věnuji fotbalu a také in-line bruslím 120

122 Žák ˇc. 38 (121 lexémů, index opakování slov: 1,83) moc velmi: to by nebylo moc dobré / Tyto děti jsou velmi roztomilé Žák ˇc. 39 (91 lexémů, index opakování slov: 1,47) důležitý nezastupitelný (intenz.): Je důležité si uvědomit / Lavička má prostě nezastupitelný význam pro člověka muset mít [povinnost]: Co všechno si ta lavička přes den musí vyslechnout / jakou by lavička měla mít barvu sednout si posadit se: Kolik babiček si na ni sedne / Kolik lidí za den jenom využije příležitost se posadit Žák ˇc. 40 (81 lexémů, index opakování slov: 1,56) dar dárek (dem.) maličkost (kont. sit.): Co je to dar / Lidé si dávají různé otázky, které se týkají dárků / at už je to jen maličkost nebo velký dar velký veliký: at už je to maličkost nebo velký dar / to potom považují za veliký dar Žák ˇc. 41 (129 lexémů, index opakování slov: 1,53) myslet si podle mého názoru: Myslíte si, že by byla starší mládež stejná / Dnešní mládež je podle mého názoru ovlivňována počítači hodně velice až moc: Dítě je potom hodně ovlivňováno / dnešní mládež, která je velice rozdílná / Nějací jsou hloupí, nějací zlobiví a jiní zase jsou až moc dokonalí Žák ˇc. 42 (120 lexémů, index opakování slov: 1,69) mládež dospívající děti: Dnešní mládež si ničí zdraví / Většinou jsou to dospívající děti okolo patnáctého roku rodiče otec a matka: chová se jinak než za dob našich otců a matek / kdyby rodiče používali i fyzické tresty myslet si podle nich: zase si myslí, že budou něco víc / podle nich si každý říká, ten je něco víc Žák ˇc. 43 (75 lexémů, index opakování slov: 1,27) dostat se vstoupit: Zanedlouho se dostaneme do jiné třídy / Do naší třídy jsem vstoupila již v první třídě hodně moc: hodiny jsou hodně nebezpečné / tahle třída mi bude moc chybět Žák ˇc. 44 (133 lexémů, index opakování slov: 1,37) dar dárek (dem.): někteří lidé berou tento dar jako samozřejmost / Pokud se mezi dárky neobjeví zrovna slon důležitý vzácný: Jaký dar byl pro nás nejdůležitější / bez toho nejvzácnějšího daru, daru života, bychom nemohli přijímat ty ostatní 121

123 dát dar (komu) darovat (co) obdarovávat (koho): Kolik darů pak bude muset dát / chceme přivodit starost neboli darovat takzvaný danajský dar / i my obdarováváme druhé objevit se naskytnout se (ˇcást.): Pokud se mezi dárky neobjeví zrovna slon / Otázka, která se naskytne snad před každými narozeninami Žák ˇc. 46 (125 lexémů,index opakování slov: 1,45) problém průser (ob., ˇcást.): byli jste vzorní žáci, nebo ti, co měli zábavu ze samých problémů / mají zábavu z toho, když udělají nějaký ten průser vzorný bez chyby (ˇcást.) bez problému (ˇcást.): Zamyslete se nad tím, jestli jste byli vzorní žáci / Nikdo není bez chyby / Máme zde žáky bez problému a těch je jen málo držet při sobě držet spolu: Drží naše třída při sobě / udobříme se a držíme zase spolu říci (co) prásknout (koho) (ob., expr.) shodit (koho) (expr., ampl.): když spolužačka vyhodila židli z okna, nikdo nic neřekl / Každý každého shodí a práskne zde tady: Máme zde žáky bez problému / Máme tady i ty, co mají zábavu z toho Žák ˇc. 47 (116 lexémů, index opakování slov: 1,63) dar maličkost (kont. sit.) pozornost (ˇcást.): Dar nemusí být jen určitá hmotná věc / K životu nepotřebujeme předražené dary, ale jen maličkosti / když lidé něčeho dosáhnou, obdarujeme je kyticí nebo malou pozorností kytice kytička (dem.): obdarujeme je kyticí / K těmto příležitostem ale většinou obdarujeme ženy kytičky slovo slůvko (dem.) pojem (kont. sit.): Pod tímto slovem si představím věci, které darujeme / Někomu k potěšení stačí jediné slůvko / Pod tímto pojmem si představím velkou škálu podob krásný milý (kont. sit., ampl.): Dát někomu dar je moc krásné a milé dát dar (komu) obdarovat (koho) / obdarovávat (koho čím): Dát někomu dar je moc krásné a milé / K těmto příležitostem ale většinou obdarujeme ženy / Obdarováváme lidi darama Žák ˇc. 48 (59 lexémů, index opakování slov: 1,23) nabízet nutit (intenz., kont. sit.): Když je nám svět nabízí, vlastně přímo nutí do rukou Žák ˇc. 49 (83 lexémů, index opakování slov: 1,32) držet (při sobě) být (spolu) (kont. sit.): držíme při sobě / Holky jsou spíše spolu Žák ˇc. 50 (91 lexémů, index opakování slov: 1,42) mládež děti (ˇcást.): Dnešní mládež si vůbec neváží toho, co má / Některé děti by chtěly všechno 122

124 odpověd výmluva (ˇcást., ampl.): Děti v tomto období mají na všechno odpověd a na všechno výmluvu myslet si podle mého [rozumˇej názoru]: Myslím si, že to, jak se chová dnešní mládež je vina rodičů / Podle mého je těžké vychovávat dnešní mládež Žák ˇc. 51 (157 lexémů, index opakování slov: 1,41) doba svět (kont. sit.): I když v dnešní době už je možné snad cokoliv / v dnešním uspěchaném světě se všechno přepočítává na peníze muž člověk: a muži jim to ještě odsouhlasí / Albert Einstein byl velice chytrý člověk ten druhý (kont. sit.): Ještě v minulém půlstoletí se lidé brali z čisté lásky k tomu druhému. veliký ohromný (intenz.): naše narození je veliký zázrak / A má ohromnou pravdu dát se být možné: A tím se dostáváme k další věci, která se nedá koupit / I když v dnešní době je možné snad cokoliv domnívat se myslet (si) být toho názoru: Domnívám se, že každý člověk potřebuje / Myslím si, že Albert Einstein byl velice chytrý člověk / Myslíte, že je to správné / Jsem toho názoru, že zdraví lidé si svého zdraví vůbec neváží říci uvést (příklad) vyslovit: Závěrem bych jenom řekla, že peníze zkrátka nejsou všechno / jako další příklad bych uvedla zdraví / když vyslovil tuto větu uvědomit si (co) dojít (komu co): proč si lidé uvědomí to, co měli, až když to nenávratně ztratí / až později mu dojde, že nové přátele si za peníze nekoupí ztratit (co) potkat (koho) ztráta (čeho): proč si lidé uvědomí to, co měli, až když to nenávratně ztratí / když člověka potká ztráta přátel dnes v dnešní době v dnešním světě (kont. sit.): Ale dnes je jen málo takových případů / I když v dnešní době už je možné snad cokoliv / v dnešním uspěchaném světě se všechno přepočítává na peníze hned už: ten svět je také hned veselejší / už naše narození je veliký zázrak velmi velice: musí být velmi smutný / Albert Einstein byl velice chytrý člověk Žák ˇc. 52 (159 lexémů, index opakování slov: 1,51) význam smysl: přátelství i láska má jeden a ten samý význam / nebýt na světě kamarádství a láska, tak by život neměl smysl dokázat umět: Někdo nedokáže bez něčeho žít / Když tě umí vyslechnout existovat být žít: Vždyt existuje i kamarádská láska / takových lidí je na světě opravdu málo / část, bez které nemá smysl žít myslet si podle mého názoru podle mě: Mladší studenti a jiné děti si myslí, že / Podle mého názoru přátelství i láska má jeden a ten samý význam / Podle mě láska je jako slza 123

125 zapsat vyrýt (intenz.): aby si také zapsali svou vlastní cestu / do toho srdce si vyreje svou vlastní cestu zažít prožít: Každý už zažil hodně / něco spolu musí prožít Žák ˇc. 53 (331 lexémů, index opakování slov: 1,71) chvíle situace (kont. sit.): Pravý přítel tě neopustí ani v té nejtěžší chvíli / Pomáhám jim v těžkých situacích srdce srdíčko (dem.): nám zbude jen prázdné místo v srdci / ale vždy mě dokáže zahřát u srdíčka význam smysl: V každé etapě života má jiný význam / část, bez které nemá smysl žít důležitý cenný drahý: jednou z nejdůležitějších věcí a citů v životě bývá právě ano / nejcennějším citem je pro mě přátelství / ztratit přátele znamená postrádat kousek sebe, většinou tu dražší část pravý opravdový: Pravý přítel je tu vždycky / opravdový přítel poradí třeba i špatně dát se lze: bez důvěry se kamarádství nedá stavět / Otcovské pouto nelze ničím nahradit chtít mít chut : Pokud se chci smát / mám chut skončit s tím nudným a krutým životem milovat mít rád: Člověk roste, miluje rodiče / Někdo k přátelství potřebuje jen to mít druhého rád pomoci / pomáhat stát (při kom) vytáhnout z trablů (ob., expr.) zvednout ze země (expr.): Když chceš s něčím pomoct / tak, jako oni pomáhají mně / Pravý přítel se pozná tak, že stojí při tobě / Přátelé jsou tu, když potřebuješ vytáhnout z nějakých trablů / on je ten, kdo mě zvedne ze země a donutí jít dál potěšit (ampl.) zahřát u srdíčka (expr.): ale vždy mě dokáže zahřát u srdíčka a potěšit potřebovat být (co k čemu) (kont. sit.): Někdo k přátelství potřebuje jen to mít druhého rád / K čemu ti jsou peníze, když je ti smutno přijít / přicházet zajít (ke komu): když mi něco je, tak někdo přijde a obejme mě / přátelé, ke kterým můžeš zajít, když je ti smutno uvědomit si (co) pochopit (co): proč si lidé uvědomí to, co měli, až když to nenávratně ztratí / Každý musí pochopit, proč jednou z nejdůležitějších věcí a citů v životě bývá právě ano sdělit vyslovit: Jak je sdělíme druhým / někdy je nutné, co cítíme, vyslovit znamenat mít význam: co pro nás znamená přátelství / to pro nás má v životě takový význam časem pak: dáváme přednost lásce, která časem vyprchá / ale pak přijde den občas někdy: Uvědom si, jestli mu občas neškodíš / i přestože si někdy neuvědomujeme, že 124

126 většinou zpravidla: ztratit přátele znamená postrádat kousek sebe, většinou tu dražší část / Zpravidla poznáme, že se někdo velmi bojí vždy vždycky: vždy mě dokáže zahřát u srdíčka / To, o čem si myslíme, že tu vždycky bude Žák ˇc. 54 (199 lexémů, index opakování slov: 1,67) doba čas: jen do doby, než se jeden do druhého zamiluje / ti dva lidé se po nějakém čase začnou přitahovat člověk osoba: Přítel je člověk, kterému můžeme věřit / Přítelem se může stát i osoba opačného pohlaví partner ten druhý (kont. sit.): láska k partnerovi / ten druhý pro ně hraje významnou roli důležitý významný: Přátelství je pro mě nejdůležitější věcí v životě / ten druhý pro ně hraje velmi významnou roli pojmenovat označit: cit, který nedokážeme pojmenovat jinak než takhle / Přítelem nemůžeme označit jen tak někoho říci zmiňovat (ˇcást.): i když se budeme snažit, nikdy neřekneme proč / jak už jsem zmiňovala Žák ˇc. 55 (197 lexémů, index opakování slov: 1,37) část kapka (kont. sit., ampl.): odloupne se nebo odkápne část, kapka okamžik vteřina (kont. sit.): způsoby lásky, které jsme schopni v daném okamžiku poznání vnímat / svou bezcitností vás srazil na kolena během jedné vteřiny poznání pochopení (ˇcást., ampl.): Mé poznání a pochopení lásky je v tuto chvíli takové krásný úžasný (intenz., kont. sit.): Něco neuchopitelného, krásného / Proto jsou miminka tak úžasná nezkažený nepokroucený (ˇcást., ampl.): Máme tuto lásku v sobě, ještě ničím nezkaženou a nepokroucenou nejhorší nejtěžší (ampl.): zapomínání je to nejhorší a nejtěžší chtít toužit (po čem): chceme též lásku od nich dostávat / něco, po čem každý touží celý život podvádět / podvést srazit na kolena (expr., intenz.): jednoho dne zjistíte, že vás podvádí nebo že vás jednou podvedl / Člověk, kterého jste milovali, vás srazil na kolena vydělit se odloupnout se (kont. sit., ampl.) odkápnout (kont. sit., ampl.): Vydělí se z vyššího vědomí / odloupne se nebo odkápne část, kapka zprotivit zošklivit (ampl.): A pokud mu neodpustíte, tak se vám zprotiví a zoškliví Žák ˇc. 56 (177 lexémů, index opakování slov: 1,54) Petr Pét a (expr.): Petr pospíchal / Pét a začal vyt ukávat svojí oblíbenou melodii 125

127 píle dřina (expr., ampl.): Ten potlesk byl opravdovou odměnou za všechnu dřinu a píli vystoupení koncert (ideogr.): Měl i několik vystoupení se sborem / Na koncert přišlo spoustu lidí posadit (koho kam) vyhrabat se (na židličku) (expr.): Pét u posadila ke klavíru / Malý Pét a se vyhrabal na židličku ke klavíru souhlasit přijmout / přijímat nabídku (kont. sit.): Pét a souhlasil / Pét a neváhal a nabídku přijal / Druhý den Petr zavolal panu Novákovi, že nabídku přijímá t ukat vyt ukávat (ˇcást.): začal t ukat neohrabanými prstíky na černé a bílé klávesy / Pét a začal vyt ukávat svojí oblíbenou melodii velmi moc: Pét a byl velmi št astný / Paní učitelce se moc líbila Žák ˇc. 57 (119 lexémů, index opakování slov: 1,2) 1. dubna apríl: Stalo se to 1. dubna / Byl přece apríl louka pastva (okraj.): dívali se směrem na louky, pole a vesničky v okolí / klidně pokračovala ve směru běhu na pastvu obec vesnička (dem.): Škola v obci Veselá je malotřídka / Na konci lesa jsme se zastavili a dívali se směrem na louky, pole a vesničky v okolí srna srnka (dem.): V tom okamžiku vyskočila z houští srna / mně ani srnce se nic nestalo navštěvovat (co) [malotˇrídka] chodit (na, do) [ˇskola]: malotřídka, kterou navštěvuje asi dvacet pět až třicet žáků / když jsem ještě chodila na první stupeň základní školy Žák ˇc. 58 (143 lexémů, index opakování slov: 1,39) rybník voda (kont. sit.): mohl jsem se zase spokojeně vrátit k rybníku / Najednou jako by mě někdo stáhl nebo hodil do vody hnědý černohnědý (ideogr.) tmavě hnědý (ideogr.): hnědý kabát / vousy, které byly tmavě hnědé / čepice, myslím černohnědé barvy běžet utíkat: Kterým směrem běžel / Neviděl jsi tady někoho utíkat říci povědět / povídat: Řekl jsem mu: Děkuju. / všechno jsem jim pověděl /..., povídá mlynář zeptat se / ptát se říci (kont. sit.): zeptali se mě: Máte popis? / Cestou potkám mlynáře a ptám se: Neviděl jste tady někoho? / Řekl jsem mu: Kterým směrem běžel? Žák ˇc. 59 (192 lexémů, index opakování slov: 1,5) déšt liják (intenz.): Pro déšt neviděl na cestu / doprovázela nás bouřka s lijákem informace zpráva: Měli jsme jen částečné informace / Naši sousedé dostali zprávu, že být (kde) (kont. sit.): ráno jsme byli konečně na místě (= dorazili jsme, dopl. M. S.) divit se (čemu) udivit (koho co): Ti se budou divit / Moc nás to neudivilo 126

128 koupat se věnovat se (čemu) [koupání]: my se koupeme a házíme všechny starosti za hlavu / Celý den jsme se věnovali koupání stát se dít se být: A ted vám povím, kde to bylo a co se vlastně stalo / co se všechno děje / měli jsme strach, co je u nás dozvědět se / dozvídat se dostat zprávu: Tam jsme se teprve dozvěděli, co se vlastně stalo / Postupně jsme se dozvídali další zprávy / Naši sousedé dostali zprávu, že říci povědět: Děda nám řekl: Všechno vyfot te. / A ted vám povím, kde to bylo přijít dorazit 59 : Přišla staletá voda / V noci bouřka dorazila do Chorvatska vylekat se vyděsit (intenz.): K smrti jsem se vylekal / Všichni jsme z toho byli hrozně vyděšeni zapadnout (po kolena do vody) stát (po kolena ve vodě) (kont. sit.): Zapadl jsem však až po kolena do vody / Vyšel jsem z karavanu a stál jsem po kolena ve vodě zažít / zažívat užít si (ˇcást.): ukažte rodičům, co jsme zažili / jaké neštěstí mnoho lidí zažívá / Těšili jsme se, jak si užijeme chorvatského sluníčka hned už: Hned od rána svítilo sluníčko / už od Vídně nás doprovázela bouřka s lijákem ted v tuto chvíli: A ted vám povím, kde to bylo / v tuto chvíli házíme všechny starosti za hlavu Žák ˇc. 60 (233 lexémů, index opakování slov: 1,47) hlas hlásek (dem., expr.): už slyším hlas své manželky / Po chvilce se ozve příjemný ženský hlásek chvilka (dem.) chvilička (dem., expr.) minuta (ˇcást.): Po chvilce se ozve příjemný ženský hlásek / Za chviličku vystrčila zlatá rybka hlavu / Uběhlo hodně minut Josef Pepa (expr.): říká Pepovi: Jsi dobrý muž, Josefe! manželka žena: Už slyším hlas své manželky / Chtěl bych pro svou ženu zdraví paní Krčmářová Maruška (expr., kont. sit.): okno, ze kterého vykukovala paní Krčmářová / Maruško, vždyt víš, jak rád chodím na ryby. ryba kapr (ideogr.): čekám, až se ryba pořádně nabodne / Včera jsi přinesl dva kapry rybník vodní království (kont. sit.) voda (kont. sit.): šel jsem k blízkému rybníku / Rybka se se žbluňknutím ponořila zpět do svého vodního království / pust mě zpět do vody jít / chodit běžet (expr.): Pepo, kam zase jdeš / Víš, jak rád chodím na ryby. / Prosím tě, běž už koukat (hovor.) vykukovat (hovor., ˇcást.): Udiveně koukám, co jsem chytil / vrátil se k oknu, ze kterého vykukovala paní Krčmářová pustit hodit (kont. sit.): Dobře, zlatá rybko, pustím tě / Pepa jí s díky hodil zpět do vody 59 Jedná se o pˇrenesené významy obou sloves. 127

129 říci / říkat povědět / povídat: Rybka ˇrekla, ˇze pˇrání splní / ˇríká Pepovi: Jsi dobrý muž, Josefe. / povím vám můj příběh od začátku / vrátil se k oknu a povídá: Milá Maruško, vzít chytnout: S úsměvem na tváři jsem si vzal do ruky pytel s věcmi / Chytnu ji do ruky a čekám zdát se mít vidiny: Štípnu se do tváře, jestli se mi to nezdá / Myslím, že mám vidiny opět zase: To snad nemyslíš, vážně, že jdeš opět na ryby! / Pepo, kam zase jdeš? Ve sledovaných ˇzákovských pracích nacházíme pˇreváˇznˇe synonymické dvojice, synonymické ˇrady tvoˇrené tˇremi ˇcleny se vyskytují pouze výjimeˇcnˇe. 6.2 Synonymní výrazy uˇzité v jednotlivých slohových pracích z hlediska frekvence Rozbor komunikátů individuálních ˇzáků spoˇcívá ve vymezení nocionální, pˇríp. pragmatické sloˇzky významu zkoumaných lexikálních jednotek, zjiˇstˇení lexémů vstupujících do synonymických vztahů a pˇrípadného zhodnocení jejich pˇríznakovosti. Kvantifikace je uvedena v následující tabulce. V kaˇzdém ˇzákovském projevu sledujeme poˇcet zkoumaných lexémů 60 a poˇcet uˇzitých vzájemnˇe synonymních výrazů. Zvláˇst uvádíme poˇcet uˇzitých synonym pˇríznakových a kontextovˇe situaˇcních. Pro kaˇzdou práci jsme zároveˇn stanovili index opakování slov (srov. Mistrík, 1985). Pˇredpokládáme urˇcitý vztah mezi nízkým poˇctem opakujících se lexémů (tj. nízkou hodnotou indexu opakování slov) a ˇcetností uˇzitých synonym. Žák Tˇrída Poˇcet Index Uˇzitá Synonyma. Synonyma lexémů op. slov synonyma kont. sit. pˇríznaková , , , , , , , , , , , Zkoumanými lexémy rozumíme soubor uˇzitých substantiv, adjektiv, sloves a adverbií. 128

130 Žák Tˇrída Poˇcet Index Uˇzitá Synonyma. Synonyma lexémů op. slov synonyma kont. sit. pˇríznaková , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

131 Žák Tˇrída Poˇcet Index Uˇzitá Synonyma. Synonyma lexémů op. slov synonyma kont. sit. pˇríznaková , , , , , , , , , , , , , , Tabulka 12: Přehled žáků Dalˇsí tabulka ukazuje průmˇerný poˇcet lexikálních prostˇredků na jednu slohovou práci. Pro vˇetˇsí pˇrehlednost jsou hodnoty uvedeny téˇz v grafu 10. Průměrný počet slov na jednu práci 6. třída třída třída třída 142 celkem 118 Tabulka 13: Průměrný počet slov na jednu práci 130

132 Graf 10: Průmˇerný poˇcet slov na jednu práci Průmˇerný poˇcet synonymních lexémů uˇzitých v komunikátech ˇzáků jednotlivých roˇcníků je znázornˇen v grafu 11. Graf 11: Průmˇerný poˇcet uˇzitých synonym na ˇzáka Data uvedená v tabulce 12 ukazují, ˇze ˇcetnost uˇzitých synonym se liˇsí nejen v písemních pracích jednotlivých ˇzáků, ale také v písemných pracích ˇzáků různých roˇcníků. 61 Kritérii hodnocení získaných údajů byl výskyt synonymních lexémů vzhledem k jednotlivým komunikátům, k zastoupení pˇríznakových synonym a k vˇeku ˇzáků. 61 Sledovali jsme slohové práce ˇzáků tˇrí základních ˇskol. Zjiˇst ujeme, ˇze rozdíly mezi ˇcetností uˇzitých synonym v pracích ˇzáků ˇsestého roˇcníku nejsou témˇeˇr ˇzádné, zatímco ˇcetnost uˇzitých synonym v pracích ˇzáků devátého roˇcníku různých ˇskol se liˇsí. Vzhledem k poˇctu zkoumaných prací nepovaˇzujeme toto zjiˇstˇení za relevantní a v dalˇsím zkoumání mu nevˇenujeme pozornost. 131