Státní oblastní archiv v Praze. Státní okresní archiv Beroun ARCHIV OBCE KOMÁROV (1814) (1952) INVENTÁŘ

Transkript

1 Státní oblastní archiv v Praze Státní okresní archiv Beroun ARCHIV OBCE KOMÁROV (1814) (1952) INVENTÁŘ Číslo listu NAD: 130 Evidenční číslo pomůcky: 205 Eva Kopečková Beroun 2008

2 Úvod Vývoj obce Komárov v letech Obec Komárov, jedno z nejstarších průmyslových sídel v Čechách, leží na soutoku Červeného a Dobrotivského potoka v mělkém údolí, zhruba 5 kilometrů od Hořovic, v nadmořské výšce 400 metrů nad mořem. Katastrální výměra obce činila v době činnosti obecního úřadu zhruba 360 hektarů. Součástí Komárova byla od roku 1850 až do roku 1926, kdy se osamostatnila, také osada Kleštěnice (viz Zákoník zemský č. 9/1927). Podle starší literatury pocházejí první zmínky o tvrzi Komárově údajně z 12. století, z doby panování Vladislava II., kdy byl jejím majitelem vladyka jakýsi Diva. Ovšem první spolehlivá historická zmínka se datuje až k roku 1263, kdy se připomíná Bohuslav z Komárova. Na komárovském panství se vystřídalo postupně několik majitelů, z nichž nejdéle Komárov drželi Pešíkové z Komárova, jejichž předek Bohuslav obec pravděpodobně založil. Pešíkové při Červeném potoce na malé vyvýšenině postavili hrádek, objevující se však v pramenech až roku Pešíkové drželi Komárov do roku 1602, kdy jej prodali Ottům z Losu. Těm byl veškerý majetek zkonfiskován za účast ve stavovském povstání (1618). Roku 1628 Komárov koupila Marie Eusebie z Martinic a natrvalo jej připojila k hořovickému panství. Od 17. století Komárov vlastnili páni z Vrbna. Roku 1852 prodal Dominik z Vrbna sloučené panství Hořovice (kam patřil i Komárov), Jince a Bezdědice Bedřichu Vilému kurfiřtu Hessenskému. Po něm majetek převzal jeho syn Mořic, kníže Hanavský, který však nevěnoval svým panstvím žádnou pozornost. Po jeho smrti v roce 1889 převzal dědictví jeho bratr Vilém, za jehož života došlo k výraznému zlepšení poměrů v komárově samém, a především v místních železárnách, které roku 1902 kníže Vilém prodal vídeňské obchodní firmě C. T. Petzold a spol. Obec Komárov byla povýšena na městys císařským rozhodnutím z 31. července 1917 (vyhlášením místodržitelství z č. 76/1917 zem. zákoníku) s platností od O této skutečnosti vydal císař privilegium ze dne , kterým městys Komárov zároveň obdržel znak. V horní polovině příčně děleného štítu jsou umístěna v bílém poli dvě zkřížená hornická kladívka, v dolní polovině v červeném poli uťatá noha v brnění s kusem okovů. Počet obyvatel obce postupně během sta let existence obecního úřadu pomalu narůstal. Roku 1843 měla obec 900 obyvatel ve 104 domech, roku 1905 to bylo 1076 obyvatel v 147 domech. Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1405 obyvatel v 218 domech, v roce 1930 pak 1483 osob v 252 domech. Obyvatelstvo bylo většinou zaměstnáno ve zdejších železárnách, v továrně na

3 studenotekutý asfalt (fa Bitumuls) a v osecké továrně Neptun. Malá část dělnictva dojížděla za prací do Plzně a Prahy, jen menšina obyvatel se živila obhospodařováním polí a živnostmi. Výstavba v obci nebyla příliš rozsáhlá, za zmínku stojí stavba nové radnice (1912), sokolovny (1923) a především nové školní budovy, která byla slavnostně otevřena dne V průběhu let docházelo často k opravám a výstavbě silnic ( ), k regulacím Červeného a Rohlovského potoka a výstavbě mostů ( ). Už v roce 1896 bylo započato s výstavbou dělnických domků, která pokračovala přibližně do roku V průběhu první republiky byla zahájena výstavba kanalizace a vodovodu, který se postupně rozšiřoval až do roku Roku 1911 zde bylo ustaveno Družstvo pro stavbu rodinných domů. Osvětlení města obstarávala od roku 1916 nově postavená elektrárna zdejších akciových železáren. Obec Komárov byla vždy především průmyslovou obcí. Největší podnik v místě představovaly železárny, tj. slévárny šedé, skořepové tvrzené a kujné litiny. Vyrábělo se zde smaltované zboží, zejména lité koupací vany, tvrzené lité válce pro válcovny, plechy, zboží stavební, strojní, obchodní, zdravotní, kanalizační. Výrobky se vyvážely do Německa, Rumunska, Polska, Jugoslávie, Itálie i zámoří. První písemná zmínka o zdejší železné huti sahá sice až k roku 1602, ale existovala mnohem dříve, podle starší literatury již od středověku. V roce 1648 tu již stála vysoká pec a dva hamry. Roku 1785 přešly železárny do majetku hraběte Rudolfa z Vrbna, byly zde postaveny další vysoké pece, v roce 1830 zřízena válcovna pro výrobu plechu. Železárnám náležely v okolí četné doly na železnou rudu. Od roku 1852 patřil podnik Bedřichu Vilému z Hessen-Kasselu a pak jeho synům, knížatům z Hanau. Roku 1902 přešel podnik v majetek firmy C. T. Petzold a spol. ve Vídni. V roce 1909 byla v chod uvedena lisovna, v níž byla zpracovávána ocel pro výrobu dělových střel. Roku 1915 byla postavena vlastní elektrárna pro výrobu proudu pro potřebu železáren i pro zásobování okolí. V roce 1919 se železárny staly akciovou společností. Dalšími průmyslovým podniky v místě, které poskytovaly práci většině obyvatel, byly firmy Bitumuls (továrna na studenotekutý asfalt) a také strojírna Neptun v sousedním Oseku. V letech v obci provozovalo svou živnost nebo obchod mnoho řemeslníků a obchodníků. V roce 1925 je zde vedeno 46 živnostníků, například hostinští, řezníci, krejčí, truhláři, holiči, kolář, kovář, obuvník, hokynář, lékárník, porodní báby, existovala zde také řada trafik a obchodů se smíšeným zbožím. Významným podnikem obecního úřadu byla autobusová autodoprava, která od roku 1924 zajišťovala dopravu na trase Hořovice-Komárov-Svatá Dobrotivá. Práva trhového nabyla obec Komárov roku 1926, ročně se konalo pět trhů výročních a dva trhy týdenní. Roku 1872 byl v obci zřízen poštovní úřad, od roku 1884 také telegrafní stanice a veřejná telefonní hovorna. Četnická stanice zde byla zřízena od 1. října V místě byl závodní lékař s jedním pomocným lékařem, od roku 1924 také lékárna.

4 Farou patřil Komárov k Mrtníku, kde byl také hřbitov. Obec Komárov byla do roku 1870 přiškolena k Mrtníku, pak zde byla zřízena samostatná školní expositura, která byla v roce 1877 upravena na dvoutřídní školu. Později se učilo (až do konce školního roku 1927/28) v pětitřídní obecné škole smíšené a trojtřídní měšťanské škole smíšené. Po odškolení Oseku byla obecná škola redukována na čtyřtřídní. Původně bývaly obě školy umístěny ve staré nevhodné budově, přestavěné roku 1888 ze starobylého zámku pánů Pešíků z Komárova. Na jaře roku 1928 bylo započato s výstavbou moderní budovy pro obě školy, která byla dána do provozu v září roku O vzdělání živnostenského dorostu pečovala trojtřídní odborná škola pokračovací, kterou navštěvovali většinou učedníci zdejších železáren. Škola vznikla z bývalé závodní školy, založené roku 1889, jako pokračovací průmyslová škola. Roku 1942 byla v obci rozhodnutím obecního zastupitelstva zřízena mateřská škola. V obci byla otevřena také obecní knihovna, která ve 20. letech 20. století čítala kolem 2070 svazků, mimo ni zde bylo několik knihovniček různých spolků a organizací. Obec Komárov žila vcelku rušným spolkovým životem. Mezi nejvýznamnější a nejstarší spolky patřila Občansko-dělnická beseda s dramatickým odborem (zal. 1876), vzájemně podporující spolek Lidumil (zal. 1883), zpěvácký spolek Ozvěna (zal. 1884). Roku 1872 byla založena Občanská záložna, fungovaly zde dva Sbory dobrovolných hasičů - obecní a železáren (zal. 1890). Dalšími spolky byly například Odbočka sdružení československých hudebníků, Místní odbor Ústřední matice školské (zal. 1900), Sdružení domkářů, Odbor sekce kovodělníků a další. Významné postavení zde měla také Tělovýchovná jednota Sokol, založená v obci roku 1902, dalším sportovním spolkem v obci byl Atleticko-fotbalový klub, který zahájil svou činnost v roce Vývoj obecního úřadu Komárov Samostatnost obcí a volitelnost jejich zástupců byla uzákoněna prozatímním obecním zřízením ze dne , č. 170/1849 ř. z., které nahradilo starý vrchnostenský systém. Až do roku 1850 byla správa Komárova v rukou rychtáře a dvou konšelů. Poté od voleb roku 1850 až do roku 1926 obec spravovalo zpočátku dvanáctičlenné, později až dvacetičtyřčlenné zastupitelstvo a osmičlenná rada, od roku 1926 až do konce existence obecních úřadů osmnáctičlenné zastupitelstvo a šestičlenná rada. Důvodem pro snížení počtu představitelů obce bylo odloučení osady Kleštěnice od Komárova v tomtéž roce (původně sloučena s Komárovem roku 1850).

5 V průběhu let se výrazně měnil počet a názvy jednotlivých odborů. Roku 1891 měl obecní úřad celkem osm odborů: místní policie; stavební odbor; odbor pro cesty, mosty a dohled na nemovitosti obecní; odbor pro polní pořádek; odbor pro dohled na domácí a cizince v obci; odbor pro pořádek požární a opatrování hasičského nářadí; divadelní odbor a odbor pro osadu Kleštěnice. V roce 1897 stoupl počet odborů na jedenáct, a to: místní policie a četnictvo; zdravotní policie; polní policie; odbor pro přehled dobytka jatečního; odbor pro dohlídku při požárech a dohled na obecní hasičské náčiní; odbor pro dohled na přistěhovavší se cizince; stavební odbor; vojenské záležitosti; odbor pro obecní cesty, mosty a lávky; odbor pro dohled v hostincích při tanečních zábavách a odbor pro osadu Kleštěnice. Stejné odbory pracovaly při obecním úřadě také po volbách v roce Roku 1904 byl počet odborů snížen na devět: místní policie a četnictvo; obstarávání a vyřizování polního a vodního pychu a škod; zdravotní policie; odbor pro přehled dobytka jatečního; odbor pro dohled při požárech a na požární náčiní; odbor pro dohled na cizince a domovskou příslušnost; stavební odbor; vojenské záležitosti a okrašlovací odbor. Po volbách v letech 1907 a 1911 zde pracovalo vždy pět odborů, změnily se jen jejich názvy. V roce 1907 šlo o odbor pro obstarávání a vyřizování polního a vodního pychu a škod; zdravotní policii; odbor pro přehled dobytka jatečního; stavební odbor a okrašlovací odbor. Roku 1911 odbor policejní; zdravotní; stavební; okrašlovací a rolnický. Od roku 1914 k pěti předešlým odborům přibyly dva další: odbor vodárenský a odbor pro veřejnou knihovnu. Ke dni byla obec Komárov povýšena na městys, obecní zastupitelstvo a rada byly nadále vedeny jako městské, odbory se přejmenovaly na komise. Po volbách v roce 1919 zde fungovalo pět komisí: finanční; stavební, okrašlovací a vodárenská; zdravotní, chudinská a policejní; osvětová; rolnická. Stejný počet komisí měl městský úřad i po roce 1923: finanční; osvětovou; stavební; hospodářsko-vodárenskou a policejně-zdravotní. Tytéž komise pracovaly i po volbách roku 1926, navíc byla zvolena knihovní rada a muzejní odbor. O dva roky později (1928) došlo k ustavení autodopravní komise. Roku 1931 vzrostl počet komisí celkem na deset: finanční; vodárenská; stavební; autodopravní; policejní; okrašlovací; hospodářská; komise pro sestavování porotních seznamů; komise osvětová a knihovní rada. V roce 1935 zůstal počet komisí zachován, došlo k jejich různému spojení či rozdělení a přejmenování: finanční; sociální; osvětová a okrašlovací; daňová; komise pro sestavování kmetů a porotců; zdravotně-policejní; stavební; hospodářská; vodárenská; knihovní rada. Činnost obecního úřadu byla ukončena ustavením MNV na základě vládního nařízení č. 4/1945 Sb., z o volbě a pravomoci národních výborů.

6 Starostové obce Komárov Dominik Bradáč František Kebrdle Čeněk Ječmen Antonín Procházka Antonín Vokurka Hynek Pistorius František Ernest Josef Anděl Emanuel Wimmer Rudolf Bízek František Matějka Karel Puchmeltr Václav Moutelík Karel Puchmeltr František Vodička Dějiny fondu Obecní úřad Komárov v minulosti nepoužíval pro evidenci spisů žádný spisový plán. Spisy byly evidovány v podacích protokolech a ukládány víceméně chronologicky podle čísel jednacích. Spisovna obce, z jejíchž prostor byly písemnosti obecního úřadu převzaty, byla umístěna v prvním patře radnice. Místnost byla světlá a suchá, menších rozměrů (2,5 x 3 m), vhodná k uložení archivního materiálu. K převzetí místního archivu v Komárově do operativní péče okresního a městského archivu v Berouně došlo dne (protokol čj. OAr 238/1960). Materiály byly do berounského okresního archivu převzaty postupně v několika skartačních řízeních: První část materiálu byla do archivu předána dne (Kniha přírůstků č. 137/1973, č.j. 198/ IV/10). Šlo o knihy zápisů, podací protokoly, evidenční knihy, spisovou agendu a účetní knihy, celkem dvacet pět balíků materiálů z let O pár dní později, (Kniha přírůstků č. 143/1973, č.j. 213/ IV/10), přibyl do archivu jeden balík spisů a kroniky obce z let Dne (Kniha přírůstků č. 32/1986, č.j. 325/86-4.1/25) byly předány soupisy

7 obyvatel z roku Poslední část materiálů obecního úřadu, smlouvy z let , byly do okresního archivu přivezeny společně s materiály Místního národního výboru Komárov, zařazenými při pořádání do příslušného fondu, dne (Kniha přírůstků č. 19/1988, č.j. 174/88 4.1/20). Přebírané materiály se ukládaly do depozitáře Na Vinici v Berouně 2, odkud byly s ostatními fondy obcí roku 1996 přestěhovány do nové archivní budovy. Jednotlivé přírůstky se průběžně zpracovávaly a zpřístupňovaly prostřednictvím prozatímních seznamů. Archivní charakteristika fondu Písemnosti zpracované v tomto fondu pocházejí výhradně z činnosti Obecního úřadu Komárov z let (1814) (1952). K uvedenému časovému přesahu došlo jednak zařazením písemnosti z roku 1814 (stavební záležitosti), na druhé straně ponecháním materiálů autodopravního podniku obecního úřadu v původním rozsahu (do roku 1952) na základě metodické konzultace se Státním oblastním archivem v Praze. Podnik byl výhradně obecní, řízený autodopravní komisí zastupitelstva, účetnictví bylo rovněž vedeno obecní účtárnou. Součástí fondu je také několik písemností osady Kleštěnice (od roku 1926 osamostatnělé), protože dokumenty osad netvoří samostatné fondy. Fond Obecního úřadu Komárov má klasickou strukturu, používanou pro obecní fondy. Postupovali jsme přitom podle Metodického návodu Archivní správy MV v Praze ze dne , čj. AS/1-284/2000 na pořádání a inventarizaci archivních fondů archiv obce: A. LISTINY B. KNIHY 1) Knihy všeobecné správy obce 2) Knihy správy obecního majetku 3) Evidenční knihy agendy bezpečnosti a veřejného pořádku 4) Knihy evidence ve věcech spolupůsobení ve státních záležitostech C. SPISOVÝ MATERIÁL 1) Spisovenské pomůcky 2) Spisy D. ÚČETNÍ MATERIÁL 1) Účetní knihy 2) Účetní přílohy E. OSTATNÍ MATERIÁL

8 Při pořádání fondu se zjistilo, že zcela chybí protokoly ze schůzí obecního zastupitelstva do roku 1885 a protokoly ze schůzí obecní rady do roku Zápisy komisí jsou zastoupeny pouze torzem zápisů komisí hospodářské a finanční. Písemného materiálu se zachovalo poměrně velké množství, celkem 30 kartonů spisů. V první skupině Listiny je zařazena jediná listina, obsažená v tomto fondu. Jde o znakovou listinu, vydanou Karlem I. pro městečko Komárov v roce Do druhé skupiny knih patří na prvním místě Knihy všeobecné správy obce, především dva díly obecní kroniky a poznámky ke kronice z let , psané formou knihy. Dále zde najdeme protokoly ze schůzí obecního zastupitelstva, rady a komisí. Zápisy obecního zastupitelstva jsou zastoupeny od roku 1886 a jsou v dobrém stavu, zápisy rady se dochovaly bohužel až od roku Datace posledních knih zápisů obecního zastupitelstva i rady (stejně jako druhý díl kroniky) přesahuje rok 1945, přesto zůstaly uloženy ve fondu archivu obce. Dalšími knihami ve skupině jsou zejména seznamy vydaných domovských listů, seznamy příslušníků obce, domů a voličské seznamy. Další skupinou jsou Knihy správy obecního majetku. Jsou to inventáře obecního jmění, obecních pozemků a veřejného statku ( ) a inventáře chudinského jmění ( ). Evidenční knihy agendy bezpečnosti a veřejného pořádku obsahují seznamy cizinců, zápisy vydaných pracovních a čeledních knížek, policejní přihlášky a trestní rejstřík. Poslední skupinu knih tvoří Knihy evidence ve věcech spolupůsobení ve státních záležitostech. Jsou tu vojenské a daňové knihy a dále parcelní protokol obce z roku Další skupinu materiálů obce tvoří spisový materiál. V jejím úvodu stojí spisovenské (registraturní) pomůcky, tj. podací protokoly, které se zachovaly od roku 1850 do roku 1858, dále z let a Vlastní spisová agenda obecního úřadu je poměrně obsáhlá a dělí se na pět podskupin - obec a její správa, správa obecního majetku, péče o bezpečnost a veřejný pořádek, péče o veřejné ústavy a zařízení, spolupůsobení ve státních záležitostech. Skupina Účetní materiál je rozdělena do dvou podskupin - účetní knihy a účetní přílohy. Na prvním místě stojí účetní knihy obce, tj. především hlavní knihy ( ), pokladní knihy ( ), pokladní deníky ( , ). Dále jsou zařazeny účty fondů (hlavní knihy a pokladní deníky chudinského fondu z let ). Účetní přílohy obsahují rozpočty a účetní závěrky obce, osady Kleštěnice, ústavu chudých a místní školní rady. Poslední skupinu materiálů obce tvoří Ostatní materiál. Sem byly zařazeny spisy Autodopravního podniku obce Komárov, který byl založen a řízen obcí (úřadem městyse, konkrétně zvláštní komisí zastupitelstva). Materiálu je poměrně velké množství, obsahuje zápisy autodopravní komise, spisy i účetní knihy podniku, a to až do roku Přesto jsme se rozhodli z důvodu přehlednosti a celistvosti ponechat materiál pohromadě jako samostatnou skupinu na konci fondu, a

9 to po předchozí metodické konzultaci s pracovníky SOA Praha. Vnitřní skartace v minulosti zřejmě nebyla prováděna ve větším rozsahu, vyřazeny byly tehdy jen duplicity a multiplicity. Při inventarizaci v roce 2007 byl tak celý fond znovu proskartován, vyřazeno poměrně velké množství korespondence typu S z let , osobní spis učitele (1935), návrh obecního rozpočtu (1925), výplatní listiny zaměstnanců obce ( ), skontra pohledávek ( ), denní skontra ( ), opisy zápisů ze schůzí rady a zastupitelstva (1939). Dále došlo k vyjmutí některých spisů autodopravního podniku (evidence účtů, čtvrtletní plnění plánu, pojistky podniku, osobní doklady zaměstnanců, mzdové listy, osobní a věcné indexy, kniha evidence jízd) z let Z fondu byla dále vymanipulována pokladniční kniha Dámského odboru Ústřední matice školské v Komárově z let , která tvoří samostatný fond. Stručný rozbor fondu Základní i podrobné informace o životě v obci nalezneme zejména ve dvou dílech obecní kroniky z let , v poznámkách (konceptech) ke kronice ( ), a dále v protokolech o schůzích obecního zastupitelstva a rady, které jsou nejdůležitějšími a informačně nejhodnotnějšími archiváliemi ve fondu. Dobrý přehled o složení místního obyvatelstva nám dávají seznamy vydaných domovských listů, seznamy příslušníků obce a seznamy voličů. Představu o majetku a hospodaření obce získáme jednak díky inventářům obecního jmění, obecních pozemků a veřejného statku, jednak se s účty obce můžeme seznámit také na konci fondu, a to prostřednictvím účetního materiálu - účetních knih, rozpočtů a závěrek. Také ve spisové agendě obce nalezneme mnoho informací o životě občanů obce, především v době tzv. první republiky. První část spisů tvoří podskupina Obec a její správa, kde nalezneme především spisy týkající se povýšení obce na městys z let (inv. č. 130), změny hranic obce (inv. č ), písemnosti k domovské příslušnosti a evidenci obyvatel (inv. č ), volební záležitosti (inv. č ) aj. Podskupina Správa obecního majetku nám dává především informace o obecních pozemcích, jejich koupi, prodeji či směně (inv. č ), nebo o obecním hospodaření (inv. č ). Péče o bezpečnost a veřejný pořádek obsahuje především trestní a bezpečnostní záležitosti, které nám poskytují obrázek života společnosti v letech (inv. č ), nalezneme zde

10 také tržní řády obce (inv. č. 190) nebo písemnosti k vydávání pracovních a čeledních knížek (inv. č. 198). Velkou část podskupiny tvoří spisy ke stavebním záležitostem obce, především k adaptaci školy a stavbě nové školní budovy (inv. č ). Podskupina spisů nazvaná Péče o veřejné ústavy a zařízení obsahuje především záležitosti chudinství, sociální péče a péče o nezaměstnané (inv. č ; další informace o činnosti chudinského fondu nalezneme ještě v účetních knihách fondu v kapitole Účetní materiál). Poslední část spisů je věnovaná Spolupůsobení ve státních záležitostech. Zde jsou zařazeny hlavně písemnosti vojenského charakteru - odvody branců, váleční zajatci, místní branný výbor, civilní protiletecká ochrana, ubytování vojska apod. (inv. č ). Dále zde nalezneme záležitosti daňové (inv. č ), živnostenské (inv. č ) a zemědělské (inv. č ). Zcela na konci fondu, ve skupině Ostatní materiál, je zařazeno větší množství spisů z činnosti autodopravního podniku, které tvoří samostatný celek (inv. č ). Komplementární prameny Další prameny k historii Obecního úřadu Komárov do roku 1945 lze nalézt zejména ve fondech Státního okresního archivu Beroun, a to: Okresní zastupitelstvo Hořovice (NAD č. 35) a Okresní úřad Hořovice (NAD č. 34). Písemnosti k historii obce před rokem 1850 se nacházejí ve Státním oblastním archivu v Praze ve fondu Velkostatek Hořovice (NAD č. 416). Zásadní písemnosti k průmyslovému vývoji obce jsou uloženy v Podnikovém archivu Buzuluk, a. s., v Komárově. Záznam o zpracování fondu Fond uspořádala ke dni Marie Hrubá, dodatky zpracovala k Eva Vlčková. Scelení fondu, inventarizaci a vypracování inventáře provedla k Eva Kopečková. Po zpracování fond obsahuje 273 knih (4,26 bm) a 30 kartonů spisů (3,30 bm), celkem 7,56 bm archiválií.použité prameny a literatura Kronika obce Kronika obce Monografie Hořovicka a Berounska, díl VI., Praha Paměti Komárova, Komárov Emil Ondříček: Paměti bratrské pokladny a železáren C. T. Petzold a spol.

11 v Komárově. Zároveň dějiny obce Komárova a okolí, Komárov Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha Gustav Hofmann, Staré železářství na Podbrdsku. Vlastivědný sborník Podbrdska 19, Zdeněk Martínek: Archiv obce. Příspěvek k vymezení a charakteristice archivního fondu. In: Archivní časopis, zvláštní příloha, 49, 1999.

12 Název archivu : Státní oblastní archiv v Praze Státní okresní archiv Beroun Název fondu : Archiv obce Komárov Značka fondu : AO Komárov Časové rozmezí : (1814) (1952) Počet evidenčních jednotek - knihy : spisovenské pomůcky : 34 - kartony : 30 Počet inventárních jednotek : 470 Rozsah fondu : 7,56 bm Místo uložení : SOkA Beroun Stav ke dni : Fond uspořádala : Eva Kopečková Inventář sestavila : Eva Kopečková Počet stran : 45 Inventář schválil : Miloš Garkisch, ředitel SOkA Beroun Datum a čj. : SOkA 602: 261/ z