ZPRÁVA O ČINNOSTI SYSTÉMU ČESKÉHO ÚŘADU BEZPEČNOSTI PRÁCE ZA ROK 2001

Transkript

1 ZPRÁVA O ČINNOSTI SYSTÉMU ČESKÉHO ÚŘADU BEZPEČNOSTI PRÁCE ZA ROK 2001 červenec 2002

2 O B S A H Úvodní slovo 1 Struktura a personální obsazení 1 2 Údaje o počtu zaměstnanců v odvětvích podléhajících dozoru 6 3 Činnosti inspektorátů bezpečnosti práce Statistické údaje o výkonech, vydaných rozhodnutích a uložených pokutách Dozorčí činnost v jednotlivých odvětvích Stavebnictví Doprava Zemědělství Lesnictví Průmysl Služby Pracovní podmínky Šetření příčin nehodových událostí Projektové dokumentace staveb Povolování a kolaudace staveb Poradenská činnost Program Bezpečný podnik Dozorčí činnost v oblasti technických zařízení Tlaková zařízení Zdvihací zařízení Elektrická zařízení Plynová zařízení Jaderná energetika Manipulace s materiálem a skladování 35 4 Činnosti Institutu technické inspekce Praha Statistické údaje Tlaková zařízení Zdvihací zařízení Elektrická zařízení Plynová zařízení Jaderná energetika Činnost autorizované osoby 41

3 5 Právní činnost 42 6 Výzkumná činnost Projekty výzkumného záměru Projekty granty MPSV a MŽP 44 7 Informační činnost 45 8 Šetření stížností, oznámení a podnětů 46 9 Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému ČÚBP Příprava inspektorů-čekatelů Odborné semináře Speciální semináře zařazené do programu dodatečně Publicita Spolupráce s médii Tiskové konference Semináře Tisk Účast na výstavách Regionální projekty PaO inspektorátů bezpečnosti práce Poskytování informací podle 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb Spolupráce s orgány a organizacemi, mezinárodní spolupráce Spolupráce systému ČÚBP s orgány a organizacemi Mezinárodní spolupráce v systému ČÚBP Mezinárodní spolupráce ITI Praha 56 Závěr 56 Přílohy 1. Základní právní předpisy vztahující se k činnosti státního odborného dozoru 2. Pracovní úrazovost v České republice v roce Seznam zkratek 4. Stručný obsah zprávy anglická verze

4 Úvodní slovo Zpráva podává přehled o činnosti Českého úřadu bezpečnosti práce, inspektorátů bezpečnosti práce, Institutu technické inspekce Praha a o činnostech vykonávaných ve spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce Praha a Institutem výchovy bezpečnosti práce Brno. Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek. Svoji činnost zajišťují ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se základním cílem zvýšit účinnost ochrany zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce. Tento cíl byl stanoven Mezinárodní organizací práce přijatou Úmluvou č. 81 z roku 1947, která byla v roce 1969 doplněna a v roce 1995 rozšířena. Právo každého občana na spravedlivé a uspokojivé, bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky je dáno Listinou základních práv a svobod. Způsob, jakým se tato práva uplatňují, je dán ratifikovanou Úmluvou MOP č. 155 z roku 1981, o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí. Vzájemná práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů v bezpečnosti práce, případně bezpečnosti technických zařízení z pohledu bezpečnosti práce a stanovených pracovních podmínek, jsou v zemích EU stanovena rámcovou Směrnicí č. 89/391/EHS a na ni navazujícími dílčími směrnicemi. Česká republika přejala jednotlivá ustanovení příslušných směrnic do svého právního řádu novelou zákoníku práce, přijatou zákonem č. 155/2000 Sb., a souvisejícími nařízeními vlády. Novela zákoníku práce nabyla účinnosti k , nařízení vlády byla přijímána postupně, většinou koncem roku Změny, které vyvolala novela zákoníku práce, doplňují výrazným způsobem i změny ve zdravotnictví (ochraně zdraví) a v ochraně životního prostředí. Nejen zaměstnavatelé a zaměstnanci, ale celá společnost se musela postupně vyrovnat s novými nebo pozměněnými požadavky přijímaných předpisů. V mnoha případech tyto změny vyžadují i výrazné změny v přístupech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Napomoci k uskutečnění těchto změn má nejen dozorčí činnost inspektorátů, ale i zvýšené nároky na poradenství a osvětovou činnost. Mezinárodní Úmluva č. 155 stanoví, kromě povinnosti zajistit vhodnou soustavu inspekce, i povinnost každoročně uveřejňovat informace o opatřeních učiněných v souvislosti s předcházením úrazům a újmám na zdraví, které vznikají v důsledku nebo v souvislosti s prací nebo během ní, o pracovních úrazech, nemocech z povolání a jiných postiženích na zdraví, k nimž došlo při práci nebo v souvislosti s ní. Obsah a rozsah informací je v souladu s již zmíněnou Úmluvou o inspekci práce v průmyslu a obchodě č. 81 (článek 20 a 21) a Doporučením o inspekci práce č. 81, přijatým Generální konferencí MOP dne Úkolem zprávy je informovat čtenáře o činnosti systému ČÚBP a na druhé straně podat ucelený přehled o závažných problémech, mnohdy s možnými dalekosáhlými následky jak pro jednotlivé podnikající subjekty, tak i pro jejich zaměstnance.vždyť náklady a ztráty způsobené jen pracovními úrazy v naší republice představují podle kvalifikovaných odhadů zhruba 25 miliard Kč ročně, přičemž zhruba polovina z této částky jsou náklady a ztráty tzv.

5 nepojištěné. Přitom průměrné náklady a ztráty vyvolané jedním pracovním úrazem jsou přibližně 300 tisíc Kč a jedním smrtelným pracovním úrazem značně překračují 8 milionů Kč. Dovolte proto, abych poděkoval všem, kteří svou činností přispívají ke snížení těchto naprosto zbytečných ztrát a spolupracují při zajištění takových pracovních podmínek a pracovního prostředí, které nám umožní srovnání s vyspělými státy Evropy. Ing. Jaromír Elbel předseda 1 Struktura a personální obsazení Český úřad bezpečnosti práce je orgán státní správy a je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí. Řídí činnost inspektorátů bezpečnosti práce a organizací státního odborného dozoru, podílí se na výzkumu na úseku bezpečnosti práce a technických zařízení, rozhoduje o odvoláních proti opatřením inspektorátů bezpečnosti práce a plní úkoly státního odborného dozoru v případech, v nichž si to ze zvlášť důležitých celospolečenských důvodů vyhradí. V čele ČÚBP je předseda, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. Inspektoráty bezpečnosti práce jsou státní orgány, které vykonávají státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek a plní další úkoly v této oblasti ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. V čele IBP jsou vedoucí inspektoři bezpečnosti práce, které jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. Institut technické inspekce Praha je organizací státního odborného dozoru. Provádí státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, podává odborná a závazná stanoviska, ve stanovených případech provádí prohlídky, řídí a vyhodnocuje zkoušky vyhrazených technických zařízení, ve stanovených případech prověřuje odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob a vydává jim oprávnění, prověřuje odbornou způsobilost fyzických osob a vydává jim osvědčení. V čele ITI Praha je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. 1

6

7 Sídlo, vedoucí zaměstnanci a garanti Českého úřadu bezpečnosti práce (upraveno k ) Český úřad bezpečnosti práce Ve Smečkách 29, pošt. přihr Praha 1 tel.: 02/ fax: 02/ / cubp@cubp.cz Vedoucí zaměstnanci: Předseda ČÚBP Náměstek předsedy Ředitelka kanceláře předsedy Ředitelka odboru ekonomicko-správního Ředitel odboru právního Ředitel odboru inspekce I Ředitel odboru inspekce II Ing. Jaromír Elbel zatím neobsazeno Ing. Magdalena Slavíková Ing. Helena Matoušková JUDr. Jan Augusta Ing. Michal Ronin Ing. Pavel Krejcar Odborní garanti: mezinárodní vztahy vzdělávání, výchova, styk s veřejností programy činnosti, zprávy o činnosti, vyřizování stížností, kontrola harmonizace a integrace právní a správní činnost knihovna, normy Ing. Magdalena Slavíková Ing. Milan Tomeček Ing. Jiří Voldřich Ing. Jaromír Ošťádal Ing. Josef Mach JUDr. Petr John JUDr. Eva Hereinová Mgr. Alena Horáčková průmysl s výjimkou průmyslu chemického, dřevozpracujícího a potravinářského chemický průmysl a průmyslové havárie stavebnictví zemědělství, potravinářství, terciální sféra lesnictví a dřevozpracující průmysl doprava, opravárenství manipulace s materiálem a skladování pracovní podmínky, OOPP plynová zařízení a svařování jaderná energetika zdvihací zařízení tlaková zařízení elektrická zařízení výpočetní technika, analýzy Ing. Josef Ježdík Ing. Alois Losman Ing. Marie Pečená Ing. Marie Licková Ing. Pavel Šalamon Ing. Miroslava Šmídová Ing. Antonín Dušátko Ing. Magdalena Bayerová Ing. Ladislav Hamáček Ing. Josef Jílek Ing. Pavel Krejcar Ing. Miroslav Koščo Ing. Vladimír Turnovec Ing. Vojen Šafránek Jiří Vít 3

8 Sídla inspektorátů bezpečnosti práce Inspektorát bezpečnosti práce Kladenská 103/105 tel.: 02/ pro hl. město Prahu Praha 6 fax: 02/ se sídlem v Praze praha@ibp3.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Vilém Čada tel.: 02/ Inspektorát bezpečnosti práce Průhonická 55 tel.: 02/ pro Středočeský kraj Praha 10 fax: 02/ se sídlem v Praze stredni.cechy@ibp4.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Pavel Škvor tel.: 02/ Inspektorát bezpečnosti práce Vodní 21 tel.: 038/ pro Jihočeský kraj České Budějovice fax: 038/ se sídlem v Čes. Budějovicích budejovice@ibp5.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Pavel Vaniš tel.: 038/ Inspektorát bezpečnosti práce Schwarzova 27 tel.: 019/ pro Západočeský kraj Plzeň fax: 019/ se sídlem v Plzni plzen@ibp6.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Karel Tichý tel.: 019/ Inspektorát bezpečnosti práce SNP 2720/21 tel.: 047/ pro Severočeský kraj pošt. přihr. 9 fax: 047/ se sídlem v Ústí nad Labem Ústí nad Labem usti@ibp7.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Jaromír Jaroš tel.: 047/ Inspektorát bezpečnosti práce Říční 1195 tel.: 049/ pro Východočeský kraj pošt. přihr. 53, pošta 2 fax: 049/ se sídlem v Hradci Králové Hradec Králové hradec@ibp8.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Miloslav Kočí tel.: 049/ Inspektorát bezpečnosti práce Milady Horákové 3 tel.: 05/ pro Jihomoravský kraj pošt. přihr. 260 fax: 05/ se sídlem v Brně Brno brno@ibp9.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Miloslav Křešťák tel.:05/ Inspektorát bezpečnosti práce Živičná 2 tel.: 069/ pro Severomoravský kraj Ostrava fax: 069/ se sídlem v Ostravě ostrava@ibp10.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Ladislav Baron tel.: 069/

9 Sídla Institutu technické inspekce Praha a jeho poboček Institut technické inspekce Ve Smečkách 29 tel.: 02/ Praha Praha 1 fax :02/ Ředitel Ing. Jan Dubský info@iti.cz Pobočka ITI pro Prahu Hostivítova 5/124 tel.: 02/ a střední Čechy Praha 2 fax: 02/ Vedoucí inspektor: Vladimír Hulena praha@iti.cz Pobočka ITI Rudolfovská 34 tel.: 038/ České Budějovice České Budějovice fax: 038/ Vedoucí inspektor: Ing. Pavel Hrubec cb@iti.cz Pobočka ITI U Borského parku 3 tel.: 019/ Plzeň Plzeň Bory fax: 019/ Vedoucí inspektor: Ing. Miroslav Burian plzen@iti.cz Pobočka ITI SNP 2720/21 tel.: 047/ Ústí nad Labem Ústí nad Labem fax: 047/ Vedoucí inspektor: Ing. Petr Wiesner usti@iti.cz Kancelář ITI Orlí 261/8 tel.: 048/ Liberec Liberec fax: 048/ liberec@iti.cz Pobočka ITI Riegrovo nám tel.: 049/ Hradec Králové Hradec Králové fax: 049/ Vedoucí inspektor: Ing. Josef Rejchrt hradec@iti.cz Pobočka ITI Milady Horákové 3 tel.: 05/ Brno Brno fax: 05/ Vedoucí inspektor: Ing. František Fireš brno@iti.cz Pobočka ITI Jílová 14 tel.: 069/ Ostrava Ostrava 1 fax: 069/ Vedoucí inspektor: Ing. Jindřich Witos ostrava@iti.cz Kancelář ITI Kosmonautů 10 tel.: 068/ Olomouc Olomouc fax: 068/ Pobočka ITI Praha U Balabenky 1908/6 tel.: 02/ jaderná energetika Praha 8 fax: 02/ Vedoucí inspektor: Ing. Pavel Pánek nuclear@iti.cz tel.: 0618/ Kancelář Dukovany Dukovany fax: 0678/ dukovany@iti.cz tel.: 0334/ Kancelář Temelín Temelín fax: 0334/ P.O. BOX 23 temelin@iti.cz 5

10 2 Údaje o počtu zaměstnanců v odvětvích podléhajících dozoru Skupina odvětví Zaměstnanci Zemědělství, myslivost a související služby Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby Rybolov, podniky pro chov ryb, služby Dobývání uhlí a rašeliny Dobývání uranových a thoriových rud Dobývání a úprava ostatní Výroba potravin a nápojů + zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi Průmysl dřevařský a korkařský kromě výroby nábytku Výroba papíru, vlákniny a lepenky Vydavatelství a tisk Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plastických produktů Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Výroba strojů a zařízení Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba radiových, televizních a spojových zařízení Výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních zařízení Výroba nábytku; ostatní průmysl Zpracování druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody Výroba a rozvod vody Stavebnictví

11 Prodej, údržba a oprava vozidel, prodej pohonných hmot Velkoobchod a zprostředkování obchodu, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel; opravy spotřebního zboží Pohostinství a ubytování Pozemní doprava; potrubní přeprava Vodní doprava 978 Letecká a kosmická doprava Vedlejší a pomocná činnost v dopravě Činnost poštovní, telekomunikační Peněžnictví Pojišťovnictví, kromě povinného sociálního zabezpečení Činnost s úvěry, pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Zpracování dat a související činnosti Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa. Obrana Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Odstraňování odpadu, čištění města Činnosti společenských organizací Rekreační, kulturní a sportovní činnosti Ostatní služby Nezjištěno Celkem všechny skupiny Poznámka: Zpracováno podle údajů ČSÚ Zaměstnanci = celkový průměrný počet zaměstnanců daného odvětví nemocensky pojištěných Odvětví psaná kurzívou podléhají z větší části dozoru ČBÚ nebo jiných resortních orgánů. 7

12 3 Činnosti inspektorátů bezpečnosti práce Základní úlohou státního odborného dozoru nad bezpečností práce je preventivní dohled nad dodržováním práva a jeho vymáhání v případech, kdy zaměstnavatel nebo jeho zaměstnanci nedodržují stanovené povinnosti vyplývající z předpisů k zajištění bezpečné práce. Další neméně důležitou úlohou je poskytování bezplatného poradenství a podávání podnětů a návrhů kompetentním orgánům státní správy k úpravám nebo změnám předpisů. Zaměření dozorčí činnosti v roce 2001 vycházelo zejména z hledisek - prevence rizik, - ukazatelů pracovní úrazovosti, - opakování pracovních úrazů ze stejných zdrojů a příčin. Prověrky byly zaměřeny především na kontrolu plnění povinností zaměstnavatelů vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich eliminaci. K zabezpečení prověrek podle stanovených kritérií stanovil ČÚBP v Programu činnosti ČÚBP na rok 2001 v oblasti dozoru celorepublikové dozorčí úkoly. V návaznosti na tento program zpracovaly své programy činnosti i IBP, které si dále zařadily své vlastní dozorčí úkoly. Celorepublikové dozorčí úkoly stanovené ČÚBP: - bezpečnost práce ve stavebnictví; - bezpečnost elektrických zařízení v zemědělských a zahradnických objektech; - bezpečnost strojů a zařízení v potravinářském průmyslu; - bezpečnost elektrických zařízení používaných v kempech s karavany a na jejich parkovištích; - bezpečnost práce v lisovnách plastů a pryže; - bezpečnost zásobníků sypkých hmot; - společná inspekce podle zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky; - bezpečnost provozu regálových zakladačů; - bezpečnosti provozu jevištních technologických zařízení; - dodržování stanovené pracovní doby v obchodních řetězcích; - program Bezpečný podnik. Součástí dozorů prováděných podle stanovených úkolů programu činnosti byla vždy: - kontrola plnění ustanovení 133 odst. 1 až 6 zákoníku práce; - kontrola uplatňování vyhlášky č. 204/1994 Sb., ve znění vyhlášky č. 279/1998 Sb. (OOPP); - kontrola plnění povinností při evidenci a registraci pracovních úrazů podle vyhlášky č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb.; - následná kontrola plnění opatření z předchozích dozorů. Pro zpracování a analýzy dat zjištěných při výkonu dozoru a při vyšetřování příčin pracovních úrazů a havárií sloužil informační systém Českého úřadu bezpečnosti práce (IS ČÚBP), ve kterém jsou evidovány jednotlivé výkony, vydaná rozhodnutí, zjištěné závady, porušení právních předpisů, uložené sankce aj. Z každé celorepublikové prověrky byly zpracovány závěrečné zprávy, jejichž součástí byly i návrhy na opatření. 8

13 3.1 Statistické údaje o výkonech, vydaných rozhodnutích a uložených pokutách Celkový nárůst počtu prověrek a šetření v posledních deseti letech činil oproti roku 1992 přes 48 %. Počty prověrek stanovených ČÚBP, plánovaných prověrek IBP, ostatních operativně zařazených prověrek a šetření příčin + nehodových událostí za poslední tři roky ukazuje graf č. 1. Graf č. 1 Počet prověrek organizací a podnikajících fyzických osob a šetření příčin nehodových událostí Úkoly ČÚBP Úkoly IBP plánované Úkoly IBP ostatní Šetření Přehled počtu provedených výkonů v letech 1999 až 2001 udávají tabulky č. 1a a 1b. 9

14 Tabulka č. 1a Počet provedených výkonů inspektoráty bezpečnosti práce V ý k o n y (prověrky a šetření) Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly ČÚBP Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly IBP plánované Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly IBP ostatní Šetření příčin smrtelných úrazů Šetření příčin těžkých úrazů Šetření příčin hromadných úrazů Šetření příčin ostatních úrazů Šetření příčin provozních nehod (havárií) Šetření příčin poruch technických zařízení Prověrky a šetření celkem Tabulka č. 1b O s t a t n í v ý k o n y Návrhy potřebných technických a jiných opatření Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb Uplatnění požadavků při povolování a kolaudacích staveb Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ Uskutečněná poradenství Při dozorčí činnosti byla využívána oprávnění daná zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se zejména 10

15 o rozhodnutí k odstranění závad, vyřazování strojů a zařízení z provozu, o zákaz užívání prostorů, technologií a činností, ohrožují-li život nebo zdraví zaměstnanců, o zákaz práce vykonávané v rozporu s předpisy stanovícími pracovní podmínky a o uložení pokut. Vývoj počtu zjištěných závad z prověrek, představujících porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky, ukazuje následující tabulkový přehled. Rok Počet závad Porovnání počtu zaznamenaných závad z úkolů v letech 1999 až 2001 u 8 skupin, které v roce 2001 představovaly zhruba 63 % všech zaznamenaných závad, ukazuje graf č.2. Graf č. 2 Skupiny s nejvyšším počtem zjištěných závad počty zjištěných závad počty závad 1999 počty závad 2000 počty závad skupiny zjištěných závad 301 Řízení bezpečnosti práce v organizacích 173 Tlakové nádoby stabilní 010 Výrobní a provozní budovy 215 Jeřáby a jiná zdvihadla 308 Osobní ochranné pracovní prostředky 232 Sklady a skladování 200 Nářadí 168 Kotelny V roce 2001 pokračovala důrazná kontrola plnění povinností zaměstnavatele v oblasti prevence rizik a vzrostl tak, obdobně jako v roce 1999, počet závad v oblasti vyhledávání rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstranění (skupina

16 Řízení bezpečnosti práce v organizacích). Pořadí prvních sedmi skupin se nezměnilo; pouze na osmém místě místo Rozvodných zařízení jsou zde v roce 2001 zastoupeny Kotelny. Počet vyřazených strojů, vydaných zákazů a zjištěných nedodržení zákazů v oblasti pracovních podmínek v letech 1999 až 2001 udává tabulka č. 2. Tabulka č. 2 Počet vyřazených strojů, vydaných zákazů a zjištěných nedodržení zákazů v oblasti pracovních podmínek Z á k a z y Vyřazené stroje a zařízení z provozu Zakázané užívání výrobních a provozních prostorů Zakázané technologie Zakázané činnosti Nedodržení zákazů práce přesčas (kromě mladistvých) Nedodržení zákazů práce přesčas mladistvých Nedodržení zákazů noční práce mladistvých Nedodržení zákazů práce žen při ruční manipulaci a přenášení břemen Nedodržení zákazů práce mladistvých při ruční manipulaci a přenášení břemen Nedodržení ostatních stanovených pracovních podmínek pro práci žen a mladistvých Poznámka: Údaje za rok 1999 a 2000 u pracovních podmínek vyjadřují počet vydaných rozhodnutí o zákazech, údaje za rok 2001 vyjadřují skutečný počet zjištěných nedodržení zákazů stanovených zákoníkem práce. V informačním systému IS SOD se zaznamenává i počet porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky. Přehled počtu nejčastěji porušených předpisů v roce 2001 udává graf č

17 Graf č Přehled nejčastěji porušených předpisů Zák. práce Vyhl. 48/82 Vyhl. 324/90 Vyhl. 12/95 Vyhl. 204/94 Vyhl. 91/93 Vyhl. 213/91 Vyhl. 85/78 Poznámka 1: z důvodu prostorového řešení grafu nejsou názvy předpisů uvedeny v plném znění Poznámka 2: pro potřeby analýz umožňuje IS SOD v rámci jednotlivých předpisů i podrobnější členění Přehled o výši uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám v letech 1999 až 2001 udává následující graf: Graf č. 4 Výše pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám (v mil. Kč) v letech ,5 12,3 12,4 12 mil. Kč 11, , ,5 9, roky 13

18 Celkový přehled o výši a počtu uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám, dále pokut pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob a blokových pokut v letech 1999 až 2001 udává tabulka č. 3. Pokuty uložené inspektoráty bezpečnosti práce Tabulka č. 3 P o k u t y Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám počet Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám - výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách počet z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách - výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, havárií, poruchou technického zařízení nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolání- počet z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, havárií, poruchou technického zařízení nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolánívýše v Kč Pokuty pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob - Počet Pokuty pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob - výše v Kč Blokové pokuty počet Blokové pokuty výše v Kč Nejvyšší pokuta uložená organizaci podle 6 odst. 2) písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byla v roce 2001 ve výši Kč. Nejvyšší pokuta uložená podnikající fyzické osobě činila Kč. Celková výše pokut uložená podnikajícím fyzickým osobám v roce 2001 činila Kč, tedy téměř stejně jako v roce Počet uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám zaznamenával od roku 1989 pokles. V roce 2001 se snížil na 441. Průměrná výše jedné pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám v posledních letech narůstala, v roce 1999 došlo k poklesu z Kč na Kč, v roce 2000 průměrná výše vzrostla na Kč a v roce 2001 na Kč. 14

19 3.2 Dozorčí činnost v jednotlivých odvětvích V roce 2001 státní odborný dozor nad bezpečností práce zaměřil svoji kontrolní činnost na ty obory ekonomických činností, u kterých je dlouhodobě nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti. Bylo kontrolováno subjektů, u kterých bylo provedeno kontrol. Nejvíce jich bylo provedeno ve stavebnictví (12,60 %), zemědělství (10,24 %), potravinářském průmyslu 850 (7,46 %) a výrobě kovových konstrukcí 654 (5,7 %). Všechny tyto výše uvedené obory zahrnují pouze necelých 12 % pojištěnců, ale na pracovní úrazovosti se v roce 2001 podílely 24,65 %. V ostatních oborech ekonomických činností byly kontroly provedeny v menším rozsahu; nebyly opomenuty ani služby. Z celkového počtu provedených kontrol jich bylo provedeno 2,60 % ve školství, 2,86 % ve zdravotnictví a 2,32 % v kultuře. Co do velikosti kontrolovaných subjektů byla největší pozornost zaměřena na malé a střední podniky do 200 zaměstnanců. U těchto podniků byly zjišťovány nedostatky zejména v péči o bezpečný stav výrobních a provozních budov, v organizaci a řízení bezpečnosti práce, v poskytování a používání osobních ochranných pracovních prostředků, v péči o provozované stroje a zařízení Stavebnictví Stavebnictví patří mezi významná odvětví ČR, ve kterém pracuje více než 3,81 % ekonomicky činného obyvatelstva. Má svá specifika, která ho odlišují od ostatních průmyslových odvětví, například mobilnost místa výroby, délku výrobního cyklu, přírodní vlivy a do jisté míry i sezónnost výroby, požadavek na vysokou mobilitu pracovní síly, absorpci nekvalifikované pracovní síly a značnou citlivost na konjunkturální ekonomické cykly. Ve všech typech činností v tomto odvětví je vysoké riziko vzniku pracovních úrazů. Vzhledem k tomu, že nejvíce závažných úrazů vzniká při pracích spojených s pracemi ve výškách, byla kontrola subjektů podnikajících ve stavebnictví (v hlavním úkolu zadaném ČÚBP) zaměřena na tuto činnost. Kontrolovány byly hlavně střední a menší organizace, u kterých došlo v posledních třech letech k těžkému nebo smrtelnému úrazu, a dále ty, u kterých nebyl dozor dosud realizován. Při prověrkách bylo zjištěno, že u jedné třetiny dozorovaných subjektů není věnována potřebná pozornost přípravě prací ve výškách, není řešen bezpečný přístup k pracovním místům a není prováděno zajištění proti pádu z výšky. Při kontrole provádění prací ve výškách byly nejčastěji zjišťovány tyto nedostatky: nestanovení potřebných technických a organizačních opatření k zajištění bezpečné práce ve výškách; nedodržování pokynů k zajištění bezpečné práce ze strany zaměstnanců; nezajištění volných okrajů staveb, podlah, schodišť a pomocných stavebních konstrukcí proti pádu osob; nezajištění koordinace při souběhu prací ve výškách v případech, kdy byly práce prováděny zaměstnanci různých zaměstnavatelů; provádění prací ve výškách, zejména prací na střechách, bez zajištění osob proti pádu odpovídajícím systémem zachycení. 15

20 Zvláštní problematikou v této oblasti je provádění nejnebezpečnějších prací ve výškách (na střechách, při montáži krovů, při montáži konstrukcí ve výšce) fyzickými osobami podnikajícími na živnostenské listy, popř. v tzv. sdruženích. Tyto osoby nejsou většinou vybaveny OOPP pro odpovídající systém zachycení pádu a prostředky osobního zajištění, a pokud je mají k dispozici, zpravidla je nepoužívají. Při kontrolách lešení se zjišťované nedostatky týkaly téměř výhradně trubkových lešeňových sestav, které patří stále k nejpoužívanějším konstrukcím. Přetrvávajícím jevem (stejně jako v minulých letech) jsou chybějící zábradelní tyče, příčná koncová nezajištěnost sestav, velké odstupové vzdálenosti od objektů a vnitřní části konstrukcí nechráněné odpovídajícím zábradelním prvkováním, nedostatečné úhlopříčné ztužení, neodpovídající výstupové žebříky, neúplnost podlahových dílců, nezakrývání otvorů po odebrání výstupových žebříků a nevyhovující výšková instalace druhých zábradelních tyčí. Zápisy o předání a převzetí lešení nejsou většinou (až v 70 % případů) praktikovány a chybí následné odborné prohlídky. Zcela jiná situace je u lešení rámových a modulových, kde bylo při kontrole zjišťováno méně nedostatků vzhledem k tomu, že montáž těchto lešení je jednodušší a součástí dodávky jsou i montážní postupy. Bourací práce a rekonstrukční práce Každé opomenutí v zajištění bezpečnosti práce při bouracích a rekonstrukčních pracích zvyšuje nejen riziko vzniku pracovního úrazu, ale v mnoha případech může vést až k ohrožení veřejnosti. Z výsledků kontroly této oblasti vyplynuly následující nedostatky: neprovedení průzkumu objektu před zahájením bouracích a rekonstrukčních prací, a to i v případech, kdy jsou prováděny zásahy do nosných částí objektů; nestanovení odpovídajícího technologického postupu; nezajištění náležitého dozoru při bouracích pracích; nezajištění osob při opravách a rekonstrukcích střech, a to především proti propadnutí na lehkých střešních pláštích. Zemní práce Z provedených kontrol zajišťování bezpečnosti práce při zemních pracích je možné konstatovat, že situace je výrazně lepší u specializovaných organizací, u kterých je zabezpečování stěn výkopů věnována větší pozornost než u většiny malých a středních stavebních organizací. Specializované organizace na zemní práce jsou vybaveny potřebnou mechanizací a technickým vybavením pro zemní práce a mají dostatečně zkušené obsluhy strojů. Jiná situace je však u malých a středních organizací, u kterých byly zjištěny zejména tyto závažné nedostatky při zemních pracích: nezajištění svislých stěn výkopů proti sesutí, neodborně a nesouvisle provedené pažení; neohrazení výkopů pevným zábradlím na veřejných prostranstvích, nezřízení přechodových lávek s oboustranným zábradlím pro chodce; neoznačení výkopů výstražným osvětlením v noci a za snížené viditelnosti. Z provedených kontrol ve stavebnictví jednoznačně vyplývá, že jednou z příčin nedostatečného zajišťování bezpečnosti práce a technických zařízení na stavbách je tendence snižovat náklady na provedení stavby na minimum, a to všemi zhotoviteli v řetězcích dodavatelského systému provádění staveb. Dalšími významnými příčinami nepříznivého stavu je neplnění úkolů v oblasti prevence rizik podnikatelskými subjekty - zaměstnavateli, zejména neprovádění účinných pravidelných kontrol úrovně bezpečnosti práce na stavbách a nedostatky organizace a řízení stavebních prací, zejména v důsledku nepřítomnosti nebo neurčení odpovědných zaměstnanců na stavbách. 16

21 3.2.2 Doprava Silniční doprava V roce 2001 nebyla systémem ČÚBP uskutečněna žádná celorepubliková prověrka; dozor v organizacích provádějících tuto činnost byl vykonáván pouze v rámci úkolů jednotlivých IBP. U řady dopravců byl proveden dozor nad touto problematikou v rámci šetření pracovních úrazů vzniklých při provozu vozidel, a to jak na pozemních komunikacích, tak i v terénu, a při jejich opravách a údržbě. IBP pro hl. m. Prahu, pro Západočeský, Severočeský, Jihomoravský a Severomoravský kraj realizovaly prověrku autoservisů a opraven motorových vozidel, IBP pro Východočeský a Severomoravský kraj prověrku firem zabývajících se přepravou osob a IBP pro Jihomoravský kraj prověrku v souvislosti s činností řidičů sanitních vozidel. Prověrky byly uskutečněny zejména v nově vzniklých subjektech a v subjektech, ve kterých se v minulých letech vyskytovaly závažné nedostatky v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení. Prověrky autoservisů a opraven vozidel Z hlediska řízení BOZP, kvalifikace zaměstnanců, jejich zdravotní způsobilosti, školení, přidělování a používání OOPP a pracovních podmínek byly zjištěny zejména následující závady: nebyl zaveden vhodný a účinný systém řízení BOZP; zaměstnanci nebyli informováni o rizicích; školení zaměstnanců bylo prováděno formálně, nebylo prováděno podle platných předpisů, bez ověření znalostí, v osnovách nebyla zahrnuta možná rizika ohrožení, nebylo prováděno seznámení např. s bezpečnostními požadavky při používání nebezpečných látek (žíraviny, nátěrové hmoty, rozpouštědla); nebyla důsledně zajišťována kvalifikace vybraných profesí (svařování, obsluha zdvihacích zařízení); OOPP byly přidělovány, ale bez konkrétního vyhodnocení rizik (nebyl vypracován vnitřní předpis pro jejich přidělování); nebyla vedena evidence o pracovních úrazech, nebyla přijímána opatření proti opakování vzniku pracovních úrazů, záznamy nebyly v určených termínech předkládány stanoveným orgánům. Z hlediska technických zařízení a pracovního prostředí se jednalo o závady: chybějící značení zúžených profilů, nerovnosti v podlahách a na komunikacích, chybějící záchytná madla na schodištích, neodpovídající provedení a vybavení pracovních jam; neprovádění revizí a kontrol kompresorů; neprovádění stanovených kontrol svařovacích hadic; nezajištění láhví s technickými plyny proti převržení; neprovádění kontrol a revizí ručního přenosného elektromechanického nářadí; nevybavení prostor předepsanými indikátory pro zjištění případného úniku plynu; nevypracování havarijního plánu pracoviště (jsou-li prováděny opravy vozidel poháněných plynným médiem); chybějící návody k údržbě a opravám dodávané výrobci (opravy se v mnoha případech provádějí pouze dle osobních zkušeností automechanika). Závady zjištěné v organizacích zabezpečujících dopravu osob a nákladů nedostatečný systém řízení BOZP; nevyhledávání rizik, neinformování zaměstnanců o nich; neprovádění bezpečnostního školení; 17

22 seznam školených předpisů neodpovídající současné předpisové základně upravující danou oblast (zejména nezařazena příslušná ustanovení nařízení vlády č. 499/2000 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě). Poznámka: dopravci spoléhají pouze na školení prováděné v autoškolách, ve kterých není v mnoha případech věnována dostatečná pozornost povinnostem plynoucím z příslušných ustanovení zákoníku práce, problematice OOPP, pracovním úrazům, nakládce a vykládce vozidel včetně bezpečnostních předpisů pro skladování a manipulaci s materiálem, používání mechanismů při manipulaci a transportu materiálu, plachtování, používání žebříku při výstupu na ložnou plochu vozidla, spojování vozidel, manipulaci s nebezpečnými látkami (např. FRIDEX, elektrolyt akumulátorových baterií), používání nátěrových hmot, ředidel a rozpouštědel v případě údržby či oprav vozidel a dalším činnostem; nerespektování stanoveného pracovního režimu řidičů (zejména při jízdách do zahraničí často způsobeno dlouhým čekáním na hraničních přechodech a pak snahou dodržet termíny nakládky a vykládky); chybné vyplňování záznamových listů řidiči a jejich nedůsledná kontrola zaměstnavateli; neseznámení s konkrétními návody pro obsluhu vozidel i případných opravárenských zařízení); neprovádění revizí, zejména zařízení elektrických a tlakových; závady u provozních objektů, např. u vnitřních komunikací chybějící značení profilů, nerovnosti v podlahách a na komunikacích, chybějící madla, vrata nezajištěná v otevřené poloze aj., u venkovních komunikací chybějící předepsané dopravní značení omezení rychlosti, zákazy stání, vjezdů apod.; závady u provozovaných strojů, při svařování (neprovádění předepsaných kontrol těsnosti svařovacích hadic, nezajištění lahví na technické plyny proti převržení, používání poškozených svařovacích hadic i ostatního svářecího příslušenství); v oblasti skladování a manipulace s materiálem nevypracované řády skladů, poškozené a neoznačené regály, nebezpečné způsoby skladování, zastavěné uličky ve skladech; u pracovních jam závadné zásuvky a osvětlení, nezajištění vstupu a výstupu. Závady zjištěné při činnosti řidičů dopravních sanitních služeb Kontrola byla provedena u 38 subjektů zajišťujících přepravu nemocných nebo zraněných osob speciálními vozidly sanitkami; z toho u 36 subjektů byla kontrola státním odborným dozorem nad bezpečností práce provedena poprvé. Při dozorech byly zjištěny následující závady : sanitní vozy staršího data výroby byly provozovány v závadném technickém stavu, navíc u nich nebyly zajištěny stanovené prohlídky v STK a nezbytná údržba dle návodu výrobce; u vozidel s pohonem LPG nebyly zajištěny předepsané kontroly plynového zařízení vozidel; řidiči sanitních vozů nebyli seznámeni se zásadami hygieny práce při převozu pacientů (např. použití a dezinfekce ochranných oděvů, dezinfekce vozidel po přepravě biologických materiálů a pacientů s nakažlivými chorobami); řidiči neměli osvědčení o profesní způsobilosti pro ně jednoznačně požadované ustanovením 48 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb.; u řidičů sanitních vozů nebyla dodržena stanovená pracovní doba a limity hodin pracovní pohotovosti, nebyla vedena evidence pracovní doby, práce přesčas a pracovní pohotovosti; 18

23 zaměstnavatelé neposkytovali ochranné oděvy pro převoz biologického materiálu a pacientů s nakažlivými chorobami. Železniční doprava V rámci svých inspektorátních úkolů se cílenému dozoru věnovaly IBP pro Středočeský a Severočeský kraj, ostatní IBP jen v rámci šetření příčin nehodových událostí v drážní dopravě. Dozor byl prováděn jak v organizaci České dráhy, s.p., tak na vlečkách. Byly zjištěny zejména následující závady: nezajišťování odstavených drážních vozidel; nedodržování volného schůdného a manipulačního prostoru a průjezdného průřezu; neoznačení a nezabezpečení přejezdů; nezajištění odborné a zdravotní způsobilosti (strojvedoucích, zaměstnanců provádějících posun); používání zarážek se zašlým bezpečnostním značením; neobnovování bezpečnostního značení hran nástupišť; neosazení návěstí; provozování vleček bez úředního povolení a licence; nedodržování týdenních odpočinků zaměstnanců Zemědělství V průběhu roku 2001 prováděly IBP prověrky v rostlinné a živočišné výrobě v rámci svých programů činnosti s cílem prověřit dodržování stanovených bezpečnostních a ostatních předpisů v provozech právnických a podnikajících fyzických osob zabývajících se zemědělskou výrobou a souvisejícími činnostmi, dále pak ověřit, zda jsou zaměstnavatelem vytvořeny podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci, zjistit faktory podílející se na vzniku pracovních úrazů a v neposlední řadě prosazovat zlepšení stávajícího stavu na úseku BOZP pomocí systému řízení vyhledávání a posuzování rizik. Zvýšená pozornost byla věnována subjektům, kde probíhala první kontrola IBP a u kterých systém řízení BOZP ve většině případů není dostatečně funkční a znalosti v dané oblasti se pohybují na nízké úrovni. Zhodnocení stavu BOZP v kontrolovaných subjektech Problematika BOZP není u některých subjektů považována za rovnocennou a neoddělitelnou součást plnění výrobních úkolů a pro některé subjekty se bezpečnost práce jeví spíše jako přítěž. U malých organizací, např. u podnikajících fyzických osob a samostatně hospodařících rolníků, je znalost problematiky nedostatečná. Téměř polovina dozorovaných subjektů řeší problematiku BOZP externí službou, jejíž úroveň nebývá vysoká. Z hlediska úrazovosti v oblasti živočišné výroby lze konstatovat, že došlo ke snížení počtu pracovních úrazů. Rozhodující měrou se na tomto stavu podílejí tyto skutečnosti: pokles zaměstnanců na úseku živočišné výroby téměř o 40 %, snižování stavu dobytka, zavádění nových technologií, jako např. volné ustájení, dojírny. Převážná část pracovních úrazů v oblasti živočišné výroby je způsobena přiražením zvířetem, uklouznutím v mléčnicích nebo na kluzkých komunikacích v objektech pro ustájení zvířat. 19

24 V oblasti systému obecné prevence bylo zjišťováno zejména: řada subjektů neměla opatření k odstranění rizik zpracována písemnou formou; přehled zaměstnavatelů o zbytkových rizicích byl minimální; nebyla zajištěna dostatečná kontrola dodržování předpisů k zajištění BOZP ze strany nadřízených; v případech, kdy se na jednom pracovišti vyskytovali zaměstnanci více zaměstnavatelů, chyběla vzájemná spolupráce zaměstnavatelů v řešení zásad BOZP; školení v otázkách BOZP prostřednictvím vnějších agentur bylo prováděno formálně, zejména tím, že osnovy školení uvádí předpisy pro zařízení a činnosti, které subjekt vůbec neprovozuje a neprovádí; při zajišťování externích služeb pro oblast BOZP (platí zejména u malých podnikatelských subjektů) převládal názor zaměstnavatele, že na tuto externí službu přechází jeho odpovědnost za stav BOZP; v záznamech o seznámení zaměstnanců s návody k obsluze používaných strojů nebylo patrné, o jaké stroje se jednalo; v jednotlivých případech nebyly prováděny periodické lékařské prohlídky zaměstnanců; v seznamech OOPP chyběly prostředky pro speciální profese nebo práce, např. pro zaměstnance pracující na ochraně rostlin nebo pro zaměstnance pracující s žíravými dezinfekčními prostředky; zaměstnavatelem nebyla zajištěna důsledná kontrola používání OOPP; registrace pracovních úrazů byla formální. V oblasti systému prevence technických zařízení bylo zjištěno, že v jednotlivých případech nebyly prováděny revize provozovaných vyhrazených zařízení. Dozorem na pracovišti bylo zjištěno: kluzké podlahy ve strojovnách vývěv vlivem odstřikujícího a nezachycovaného oleje; poškozené komunikace a podlahy v provozních objektech; chybějící požadované dopravní značení areálů provozů; nezakryté pohybující se části strojů, u mobilních strojů především kloubové hřídele; chybějící ochranné kryty převodových zařízení u sušiček obilí, šnekových dopravníků, šrotovníků apod.; nedostatky v zajištění proti vstupu neoprávněných osob do zásobníků na sypké hmoty Lesnictví Práce související s obhospodařováním lesů státních, obecních i soukromých (včetně lesů církevních) jsou v současnosti prováděny téměř všechny smluvně, formou smlouvy o dílo s podnikajícími fyzickými osobami. Z toho vyplývají i problémy, které takováto forma přináší. Předpisy k zajištění bezpečné práce při výkonu lesnických činností totiž v převážné míře ukládají povinnosti pouze zaměstnavatelům. Výjimkou je vyhláška č. 48/1982 Sb., která se vztahuje i na podnikající fyzické osoby, ale rozsah ustanovení pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v lese je značně omezený. Přestože zakázky na provedení jak těžebních, tak pěstebních prací, např. ve státních lesích, získávají lesní akciové společnosti, samotné práce provádějí jimi najaté podnikající fyzické osoby. Lesnické činnosti provádí minimální počet osob v pracovně právních vztazích na základě pracovní smlouvy. V roce 2001 nebyla realizována celorepubliková prověrka zaměřená na kontrolu dodržování předpisů k zajištění BOZP při těžbě, soustřeďování a odvozu dříví, tj. při činnostech, které představují nejrizikovější lesnické činnosti. Z výsledků prověrek provedených 20

25 u podnikatelských subjektů zabývajících se lesnickými činnostmi, které se uskutečnily v rámci vlastních úkolů jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce, vyplynula následující zjištění: nebyla vedena dokumentace o identifikaci a vyhodnocení rizik; nebyla přijímána opatření k eliminaci rizik, a pokud byla stanovena, prokázala se jako nedostatečná (jde především o vlastníky obecních lesů a subjekty s malým počtem zaměstnanců); technický stav používaných strojů a zařízení neodpovídal požadavkům bezpečnosti obsluhy těchto zařízení; nebyly používány bezpečné způsoby práce, v řadě případů bylo zjištěno nevyhovující vybavení zaměstnanců OOPP z hlediska volby a funkčnosti daného ochranného prostředku. Pozitivem je zjištění, že stále více takovýchto zaměstnavatelů řeší zajištění BOZP při práci svých zaměstnanců prostřednictvím agentur poskytujících služby v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení. Dle poznatků IBP se však značná část z nich zabývá problematikou BOZP povrchně a jen některé jsou schopny poskytnout profesionální službu na odpovídající úrovni. Příčinou výše uvedených nedostatků je v převážné míře stále ještě přetrvávající představa některých podnikajících subjektů, že na první místo je třeba klást výrobní úkoly a zisk a bezpečnost práce považovat za druhořadou záležitost. K tomu přistupuje jejich neznalost právních předpisů v rozsahu odpovídajícím prováděným činnostem a snaha uspořit finanční prostředky právě v oblasti BOZP. Výsledkem je pak zjištění, že těmito podnikatelskými subjekty nejsou plněny ani povinnosti uložené jim zákonem na úseku prevence rizik. Zaměstnavatelé, kteří sami neznají povinnosti, jež jim k zajištění BOZP vyplývají z předpisů, nejsou ani schopni stanovit bezpečné pracovní postupy a posoudit kvalifikaci svých zaměstnanců. Z toho důvodu se vyskytly i případy, kdy bylo zjištěno provádění prací v lese osobami bez odpovídající kvalifikace, která je nutná zejména k obsluze používaných strojních zařízení a nářadí. Vzhledem k tomu, že s postupným nabýváním účinnosti jednotlivých nařízení vlády, vydávaných k zákoníku práce, budou rušeny předpisy, které zatím problematiku BOZP při práci v lese určitým způsobem řeší, bude zajišťování BOZP při těchto pracích do budoucna stále obtížnější Průmysl Zpracovatelský průmysl je nejen největším oborem ekonomických činností, ale svým složením také nejrůznorodějším. Vedle oborů s dobrými ukazateli pracovní úrazovosti zahrnuje zpracovatelský průmysl také obory, u kterých stav a vývoj pracovní úrazovosti není na dobré úrovni (viz tabulková část přílohy č. 2 - Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2001 podle oddílů OKEČ). V roce 2001 byly provedeny kontroly subjektů zabývajících se lisováním plastů a pryže, a to v rámci celorepublikového úkolu. Vedle běžných závad byly zjištěny závažné nedostatky, a to zejména: nezajištění lisů proti jejich použití nepovolanou osobou; nezajištění přepínačů funkcí strojů uzamčením; neprovádění revizí a kontrol lisů; nezajištění nebezpečných prostorů u strojů ochrannými kryty; nevedení záznamníků o provozu lisů. 21

26 Dále byly zjištěny nedostatky při manipulaci s lisovacími nástroji, a to především s hmotností nad 30 kg. Řada nedostatků byla zjištěna také ve stavu pracoviště, a to jak ve stavu podlah a nedostatečnosti odkládacích prostor, tak v nevhodném provedení komunikací. Vedle tohoto celorepublikového úkolu byla provedena celá řada kontrol, které vycházely z úkolů stanovených jednotlivými IBP s ohledem na skladbu a zastoupení jednotlivých oborů zpracovatelského průmyslu v regionu. Pozornost byla zaměřena na strojírenství, textilní průmysl, hutnictví a zpracování kovů. Z provedených kontrol vyplývá, že především malé a střední podniky, pokud nejsou napojeny svými dodávkami na velkého finálního výrobce strojů a zařízení, mají závažné problémy nejen s prevencí rizik, ale i se zaváděním systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ještě horší je situace u subjektů v likvidaci, kde je péče o bezpečnost objektů, strojů a zařízení nulová a zajištění bezpečnosti práce u různých náhradních prací minimální. V roce 2001 byly zahájeny společné kontroly u subjektů, které vyrábí, skladují nebo pro svoji výrobní činnost používají chemické látky, a spadají tak pod režim zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami. Celkem bylo provedeno 139 kontrol, z nichž bylo 73 subjektů zařazeno do skupiny A a 66 subjektů do skupiny B. Při těchto kontrolách bylo IBP zjištěno 604 závad, z nichž 53 přímo souviselo s neplněním zákona č. 353/1999 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Dalších 551 zjištěných závad souviselo s nedostatečným zajištěním BOZP ve smyslu dalších bezpečnostních předpisů. Potravinářský průmysl V potravinářství byl dozor v rámci regionálních úkolů zaměřen na pivovary, výrobny nealkoholických nápojů a výrobu pečiva. Celorepubliková prověrka Bezpečnost strojů a zařízení v potravinářském průmyslu byla provedena u 311 subjektů zabývajících se zpracováním masa a výrobou masných výrobků. Výběr subjektů určených k výkonu dozoru byl proveden s ohledem na stav pracovní úrazovosti, druh převažující činnosti a časový odstup od poslední kontroly. V oblasti systému obecné prevence bylo zejména zjištěno, že otázkám bezpečnosti práce nebyla věnována náležitá pozornost a hlavně pak nebyla přijímána opatření k prevenci rizik, pokud bylo provedeno vyhodnocení rizik, zůstává pouze založeným písemným dokladem, jejich praktické využití je doposud mizivé, v jedné třetině dozorovaných subjektů nebylo s vyhledáváním rizik vůbec započato, nebyly dodržovány stanovené lhůty opakovaných školení BOZP, obsah školení byl v obecné rovině, zejména chybělo seznámení zaměstnanců s riziky na pracovištích a opatřeními k jejich ochraně před působením těchto rizik, zaměstnanci nebyli seznamováni s účinky používaných chemických přípravků, s ochranou před jejich působením, s poskytováním první pomoci při potřísnění nebo polití chemickou látkou a se způsobem asanace, jejich školení bylo formální, nebyly zajištěny zdravotní prohlídky zaměstnanců, nebyly zajištěny pravidelné a důsledné kontroly zaměstnanců a pracovišť vedoucími zaměstnanci. 22