Úřad práce v Ostravě, třída 30. dubna 2c, Ostrava ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2005 a předpokládaný vývoj v roce 2006

Transkript

1 Úřad práce v Ostravě, třída 30. dubna 2c, Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2005 a předpokládaný vývoj v roce 2006 Ostrava, únor 2006

2 Úřad práce v Ostravě strana 1 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného oddělením analýz a prognóz, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce v Ostravě, - Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava, - Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava. Zpracovalo oddělení analýz a prognóz

3 Úřad práce v Ostravě strana 2 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Celková charakteristika Ostravy 3 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 5 III. Nezaměstnanost 18 IV. Cizinci na trhu práce 30 V. Kontrolní činnost 32 VI. Platební neschopnost zaměstnavatelů 34 VII. Aktivní politika zaměstnanosti 35 VIII. Prognóza vývoje trhu práce v roce IX. Přílohy 57 B. TEMATICKÝ ROZBOR Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích u vybraných firem se stavem 26 a více zaměstnanců v roce 2005 a výhled na první pololetí roku

4 Úřad práce v Ostravě strana 3 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OSTRAVY 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě Moravskoslezského kraje (dále MSK) a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě České republiky (dále ČR), probíhá od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen bouřlivě mění její tvář, ale je také každoročně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců a až do roku 2003 (s výjimkou roku 2001) téměř neustálým nárůstem počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Naše město patří v rámci celé ČR ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy nezaměstnanost velmi prudce stoupala a zaměstnanost výrazně klesala stav lidí hledajících zaměstnání v těchto třech letech vzrostl o (+175,6 %) osob a celkově u ostravských firem ubylo (-11,7 %) zaměstnanců. V průběhu delšího časového období osmi roků, a to v letech 1996 až 2003 se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání zvýšil o (+218,2 %), celková zaměstnanost u ostravských zaměstnavatelů se naopak za toto období snížila o (-19,1 %) osob. Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských firem s 26 a více zaměstnanci a u zaměstnavatelů se stavem do 25 osob, počtu osob vykonávajících samostatně výdělečnou činnost, evidované nezaměstnanosti a volných pracovních míst v letech 1998 až 2005 ukazatel (celkový počet) zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob stav k celková zaměstnanost u firem osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo 39,2 81,8 26,1 35,9 41,9 44,0 31,8 24,8 Přetrvávající šestiletý růst výkonnosti české ekonomiky a celkové postupné zlepšování hospodářské situace v naší zemi se začíná projevovat také v Ostravě, i když pořád ne v takovém rozsahu, jaký nezbytně potřebujeme. Pracovní trh v Ostravě po mnoha letech nabírá dech a pomyslné nůžky mezi jeho nabídkovou a poptávkovou stranou se začínají pomalu uzavírat. Na ostravském trhu práce se začíná blýskat na lepší časy. I když je v Ostravě v současné době stále ohromná armáda lidí hledajících zaměstnání, je celkový předloňský a zejména loňský vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti příslibem, že se situace bude postupně zlepšovat s trvalejším obratem k lepšímu. Předloňské a především loňské výsledky nás

5 Úřad práce v Ostravě strana 4 opravňují k optimismu a k tvrzení, že rok 2005 by mohl být již skutečně zlomovým, v němž se nastartoval výraznější obrat k pozitivním změnám. 2. Demografická situace K žilo v Ostravě celkem trvale bydlících obyvatel, z toho 51,8 % žen. Na 1 km 2 nyní připadalo 1.453,7 osob, což je nejvyšší hustota osídlení v celém MSK a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o 1.686, což je o 672 osob větší úbytek než v předchozím roce. Na tomto poklesu se podíleli převážně mladí lidé ve věku do 14 let, kterých celkově ubylo Jejich podílové zastoupení na počtu obyvatel Ostravy se během roku zmenšilo o 0,3 procentního bodu. Dlouhodobý trend plynulého snižování ostravského obyvatelstva neustále pokračuje - v průběhu posledních deseti let klesl jeho stav o (-4,4 %) osob. V produktivním věku (15-64 let) bylo lidí (71,8 %), počet občanů ve věku 65 let a více stoupl na a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel Ostravy se podílejí 13,2 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajících průměrného věku Ostravanů, který nyní činí 39,5 roků, z toho u mužů 37,8 a u žen 41,1 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k stav k stav k (celkový počet) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy obyvatelé obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé věkové kategorie 0-14 let průměrný věk obyvatel 39,0 40,6 39,3 40,9 39,5 41,1 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky Správy služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí (dále SSZ MPSV ČR) používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V pololetních i ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Do r započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r zahrnuty osoby věkové skupiny let. Vnitřní členění statutárního města Ostravy na průmyslové, obytné a oddechové zóny, koncentrace obyvatel i zaměstnavatelů na rozlohou relativně malém území, vzájemná propojenost a dostupnost jeho jednotlivých částí městskou hromadnou dopravou neumožňuje definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa. Je možno říci, že v Ostravě je vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. Přestože v Ostravě nelze definovat mikroregiony jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáváme od konce roku 1999 pravidelně každé čtvrtletí v jednotlivých městských obvodech míry nezaměstnanosti. Jejich hodnoty k jsou uvedeny v příloze č. 1.

6 Úřad práce v Ostravě strana 5 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost V průběhu roku 2005 se celková zaměstnanost u ostravských zaměstnavatelských subjektů poprvé meziročně od počátku ekonomické transformace zvýšila. K tomuto dlouhodobě očekávanému a potřebnému obrácení trendu na poptávkové straně ostravského trhu práce významně přispěl již šest let přetrvávající příznivý hospodářský vývoj v naší zemi a růst české ekonomiky, který byl podle statistických a ekonomických informací v uplynulém roce nejdynamičtější v polistopadové historii a již od roku 2004 přesahuje čtyřprocentní hranici. Celkový vzestup hospodářství je nadále tažen investicemi velkých podniků, zejména zahraničních a vývozem zboží, což je z perspektivního hlediska velmi příznivé. Aktivity zahraničních firem se konečně v Ostravě začínají projevovat, i když zatím počet nově vytvořených pracovních míst není dostatečně vysoký. Pozitivní vliv lze očekávat i v souvislosti se zapojováním domácích zaměstnavatelů jako subdodavatelů. Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských zaměstnavatelů všech velikostních kategorií od roku zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u drobných a středních firem Celková ostravská zaměstnanost v meziročním srovnání vzrostla, podílely se však na tom výhradně menší firmy s počtem do 25 zaměstnanců. Personalisté větších monitorovaných podniků s počtem 26 a více zaměstnanců sice očekávali v roce 2005 celkový nárůst svých stavů o 610 osob, skutečnost však byla nakonec odlišná a jejich zaměstnanost během uplynulého roku naopak klesla, celkově však pouze o 83 osob.

7 Úřad práce v Ostravě strana 6 Tabulka II/1 Vývoj počtu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ukazatel stav k 12/ /2004 (celkový počet) absolutně v % zaměstnanci u firem se stavem 26 a více zaměstnanců ,1 zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců ,4 celková zaměstnanost u firem ,0 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,2 Zaměstnavatelé všech velikostních kategorií zaměstnávali k v Ostravě celkem osob, což je o (+1,0 %) více než v prosinci Počet osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) se za uplynulý rok naopak snížil (druhý rok po sobě), a to o 985. V závěru roku 2005 tedy aktivně podnikalo celkem občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru zároveň vykonávají také samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli. Tabulka II/2 Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel stav k 12/ /2004 (celkový počet) absolutně v % zaměstnavatelé se stavem 26 a více zaměstnanců ,5 zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců ,7 celkový počet zaměstnavatelů ,9 Stav zaměstnavatelských subjektů meziročně vzrostl celkově o 147 (+1,9 %), takže koncem prosince 2005 jich v Ostravě působilo Na tomto nárůstu se podílely výhradně malé nemonitorované firmy se stavem do 25 zaměstnanců, kterých meziročně přibylo 187. Počet monitorovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více zaměstnanců naopak mírně klesl, a to o Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 členíme zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (dále ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO.

8 Úřad práce v Ostravě strana 7 Tabulka II/3 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnavatelé kategorie k k k / /2004 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,2 50 až , , , ,6 250 a více 69 0,9 70 0,9 73 0, ,8 z toho až , , , ,1 500 až , , ,6-2 -7, až , , , , a více 1 1,4 1 1,4 1 1,4 0 +0,0 celkem , , , ,9 K celkovému téměř dvouprocentnímu ročnímu přírůstku počtu zaměstnavatelských subjektů působících na ostravském trhu práce největší měrou přispěly zejména menší firmy s 1-49 pracovníky (+157), kterých je dlouhodobě absolutně nejvíce a na celkovém stavu ostravských firem se v prosinci 2005 podílely již 95,3 %. Tabulka II/4 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnanci kategorie k k k / /2004 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,1 50 až , , , ,5 250 a více , , , ,8 z toho až , , , ,1 500 až , , , , až , , , , a více , , , ,4 celkem , , , ,0 Souhrnně se u firem všech velikostních kategorií v průběhu roku 2005 zvýšil počet zaměstnanců o (+1,0 %). K tomuto příznivému vývoji celkové zaměstnanosti na ostravských pracovištích v uplynulém roce zejména přispěly velké podniky se stavem 250 a více osob ( pracovníků) a malé firmy s 1-49 pracovníky (+858 osob). Snížení personálních stavů naopak zaznamenaly střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci, a to o zaměstnanců. 3. Zaměstnanost vybraných skupin osob u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Celková zaměstnanost žen se v průběhu roku 2005 opět snížila, a to o 369 (-0,9 %) osob. Nejvíce jich ubylo v odvětví zahrnujícím výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody (-269 osob), u výrobců základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (-197 osob), v oblasti dopravy, skladování a spojů (-191 osob), v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu (-161 osob) a v odvětví těžby nerostných surovin (-108 osob). Naopak počet zaměstnaných žen se nejvíce zvýšil v oblasti ubytování a stravování (+231

9 Úřad práce v Ostravě strana 8 osob), ve veřejné správě a obraně a povinném sociálním zabezpečení (+169 osob), ve stavebnictví (+154 osob) a u výrobců elektrických a optických přístrojů a zařízení (+131 osob). Pracujících důchodců, kteří se na celkové zaměstnanosti monitorovaných ostravských firem v závěru roku 2005 podíleli 2,6 % (stejně jako koncem předchozího roku), za sledovaných dvanáct měsíců sice ubylo, ale jen nepatrně (-7). Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je stále zaměstnáno v oblasti vzdělávání (709). Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/ /2004 k k k absolutně v % ženy ,9 OZP ,2 důchodci ,3 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postižením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od roku Podle zákona č. 435/2004, o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů (dále ZoZ), který vstoupil v platnost od října 2004, mají zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením (dále OZP). Neplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % OZP nebo jim budou zadávat výrobní programy. Svoji zákonnou povinnost mohou zaměstnavatelé nahradit i finančním odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství (za rok 2004 to byl 1,5 násobek) za každou OZP, o kterou nesplnili povinný podíl nebo vzájemnou kombinací výše uvedených možností. Podle zatím posledního šetření, které proběhlo v březnu 2005, odvedli zaměstnavatelé do státního rozpočtu za rok 2004 celkem tis. Kč za 292 osob. Lze tedy předpokládat, že

10 Úřad práce v Ostravě strana 9 zaměstnavatelé s ohledem na navýšení odvodu do státního rozpočtu a zpřísnění výpočtu náhradního plnění se budou více zaměřovat na přímé zaměstnávání OZP a osob s těžším zdravotním postižením. V průběhu roku 2005 se zaměstnanost OZP u monitorovaných firem opět snížila, pouze však nepatrně o 5 osob. Přestože s výjimkou konce roku 2000, prvního pololetí roku 2001 a 2005 zaměstnaných zdravotně handicapovaných osob stále ubývalo, lze kladně hodnotit, že od roku 2000, kdy mohou zaměstnavatelé neplnění stanoveného podílu kompenzovat, se tempo snižování jejich počtu alespoň zpomalilo. Ke zlepšení situace zdravotně handicapovaných osob přispívá i ustanovení 78 ZoZ, podle kterého ÚPO poskytuje finanční příspěvek na podporu zaměstnávání OZP podnikům zaměstnávajícím více než 50 % těchto osob. V roce 2005 bylo touto formou vyplaceno 34 zaměstnavatelům celkem tisíc Kč. Jelikož v porovnání s předchozím rokem se zvýšil jednak počet zaměstnavatelů (+13) a rovněž vyplacená částka, a to o tisíc Kč, je zřejmé, že vznikají podnikatelské subjekty, které se zaměřují na zaměstnávání OZP, využívají tuto formu finančního příspěvku a zároveň mají možnost poskytovat náhradní plnění firmám, které nesplňují 4% podíl zaměstnaných OZP. 4. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále OKEČ). Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Tabulka II/6 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k 12/2005 odvětví absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/2004 zemědělství, myslivost, lesnictví 5 0,7 5 0,7 5 0,7 0 těžba nerostných surovin 10 1,4 8 1,1 8 1,2-2 zpracovatelský průmysl , , ,1-7 z toho -výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 38 27, , ,5-3 -výroba a opravy strojů a zařízení 29 20, , ,5-2 -výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků -výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení -výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní -výroba dopravních prostředků a zařízení -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 17 12, , , ,7 1 0,7 1 0, , , , ,0 7 5,2 7 5, ,4 2 1,5 2 1, ,4 2 1,5 2 1,5 0 -ostatní*) 26 18, , ,9-1 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 1,9 12 1,7 12 1,7-2 stavebnictví 58 7,9 56 7,9 56 8,1-2

11 Úřad práce v Ostravě strana 10 Pokračování tabulky II/6 obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 77 10, , ,6-4 ubytování a stravování 16 2,2 15 2,1 14 2,0-2 doprava, skladování a spoje 46 6,3 41 5,8 34 4,9-12 finanční zprostředkování 25 3,4 25 3,5 25 3,6 0 činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 82 11, , , ,1 30 4,2 30 4,3 0 vzdělávání , , ,5-2 zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 39 5,3 41 5,8 40 5,9 +1 ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce 40 5,5 38 5,3 39 5,6-1 celkem , , ,0-40 *) zahrnuje zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků kromě nábytku, výrobu vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk, výrobu pryžových a plastových výrobků, výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Celkový počet monitorovaných firem se za uplynulý rok snížil o 40. K tomuto úbytku firem došlo nejvíce v oblasti dopravy, skladování a spojů (-12), a to především z důvodu personálního slučování pracovišť u a.s. České dráhy a s.p. Česká pošta, a dále ve zpracovatelském průmyslu a u firem zaměřených na činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (shodně -7). Tabulka II/7 Počty zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k 12/2005 odvětví absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/2004 zemědělství, myslivost, lesnictví 223 0, , ,2 +14 těžba nerostných surovin , , ,8-658 zpracovatelský průmysl , , , z toho -výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků -výroba a opravy strojů a zařízení -výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků -výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení -výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní -výroba dopravních prostředků a zařízení -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,0-6 -ostatní*) , , , výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody , , ,2-508 stavebnictví , , ,

12 Úřad práce v Ostravě strana 11 Pokračování tabulky II/7 obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost , , ,9-373 ubytování a stravování , , ,3 +34 doprava, skladování a spoje , , ,5-404 finanční zprostředkování , , ,2-106 činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení , , , , , , vzdělávání , , ,1 +8 zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce , , , , , ,8 +58 celkem , , ,0-83 *) zahrnuje zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků kromě nábytku, výrobu vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk, výrobu pryžových a plastových výrobků, výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Z jednotlivých sledovaných odvětví se meziroční pokles zaměstnanosti nejvíce projevil v odvětví těžby nerostných surovin (-658 osob), jednalo se však jen o administrativní převod pracovníků a.s. VOKD do stavebnictví. K dalšímu většímu úbytku zaměstnanců došlo v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (-508), v oblasti dopravy, skladování a spojů (-404 osob), v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (-373) a u firem zabývajících se výrobou základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (-257). Naopak stavy zaměstnanců se nejvíce zvýšily ve stavebnictví ( osob), opět bez skutečného vlivu na vývoj zaměstnanosti, a to především započtením 558 pracovníků a.s. VOKD, která byla z důvodu změny činnosti na povrchové stavební práce převedena z odvětví těžby nerostných surovin. Podrobnější údaje o vývoji zaměstnanosti v průběhu roku 2005 v jednotlivých vybraných odvětvích u vybraných zaměstnavatelských subjektů se stavem 26 a více zaměstnanců jsou uvedeny v části B. této analýzy, tj. v Tematickém rozboru. 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců Již dva a půl roku se počet firem se stavem do 25 zaměstnanců postupně zvyšuje. V závěru roku 2005 poprvé od počátku ekonomické transformace překročil sedmitisícovou hranici a dosáhl dosud nejvyšší hodnoty. V průběhu sledovaného roku přibylo 187 menších firem (+2,7 %), na tomto nárůstu se podílely výhradně firmy právnické osoby, jejichž stav od konce roku 2004 stoupl o 265. Tabulka II/8 Počty zaměstnavatelů v drobném podnikání počet zaměstnavatelů stav k 12/ / absolutně v % firmy - fyzické osoby ,2 firmy - právnické osoby ,9 celkem ,7

13 Úřad práce v Ostravě strana 12 Graf II/3 Vývoj počtu zaměstnavatelů drobného podnikání od roku Graf II/4 Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání od roku

14 Úřad práce v Ostravě strana 13 Tabulka II/9 Počet zaměstnanců v drobném podnikání a OSVČ počet zaměstnanců stav k 12/ / absolutně v % u firem - fyzických osob ,5 u firem - právnických osob ,0 OSVČ vykonávající činnost ,2 z toho - hlavní *) vedlejší *) OSVČ - pojištěnci ,8 *) nebylo sledováno Celková zaměstnanost u malých podniků již dva a půl roku nepřetržitě stoupá, za posledních 12 měsíců vzrostla o osob. Jedná se o druhý nejvyšší počet zaměstnanců u malých podniků za celou dobu sledování (historické maximum bylo dosaženo v červnu 1998, a to pracovníků). K loňskému nárůstu o 4,4 % přispěly výhradně firmy právnické osoby, jejichž stavy se za sledovaný rok zvýšily o (+10,0 %) osob. Situace v drobném podnikání se postupně zlepšuje. Svědčí o tom nárůst stavů v roce 2005, který byl oproti roku 2004 téměř trojnásobný, a více než 25% podíl počtu zaměstnanců u menších firem na celkové ostravské zaměstnanosti v závěru roku Přestože ke zlepšení podnikatelského prostředí přispělo v roce 2005 umožnění zrychleného odpisování movitých věcí, zvýšení daňové podpory výdajů firem na vědu a výzkum a systém zrychlených zápisů do obchodních rejstříků, rozvoj drobného podnikání nemá stále takové tempo, jaké Ostrava nezbytně potřebuje. Negativně na malé podniky stále působí: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. K registrovala Krajská správa sociálního zabezpečení v Ostravě celkem osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost. Od začátku roku 2004 se jejich počet začal snižovat, během roku 2005 ubylo 985 osob. K tomuto poklesu, zejména v roce 2004, došlo vlivem legislativních změn týkajících se odvodů pojistného, platných od ledna Do té doby OSVČ, které nedosáhly stanovenou příjmovou hranici (bez rozlišení, zda se jednalo o hlavní nebo vedlejší pracovní činnost), nebyly povinny odvádět pojistné a tato doba se jim nezapočítávala pro důchodové účely. Od začátku roku 2004 mají OSVČ povinnost platit pojistné na důchodové pojištění pokud samostatným podnikáním vykonávají hlavní pracovní činnost. U vedlejší činnosti je účast na pojištění závislá na výši příjmů, tak jak tomu bylo do roku Z těchto důvodů proto živnostníci v posledních dvou letech výdělečnou činnost ve větší míře ukončovali. Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u (68,4 %) z nich jednalo o hlavní pracovní činnost. Důchodově pojištěných živnostníků v průběhu roku 2005 ubylo, a to o 313.

15 Úřad práce v Ostravě strana 14 Graf II/5 Vývoj počtu OSVČ od roku počet OSVČ - pojištěnci počet OSVČ vykonávajících činnost celkem 6. Volná pracovní místa I když se situace na poptávkové straně ostravského trhu práce postupně zlepšuje a v sedmi měsících roku 2005 jsme zaznamenali meziměsíční nárůst počtu volných pracovních míst (dále VPM) - meziroční vzestup se projevil ve všech měsících roku, jejich tvorbu se stále nedaří oživit v takovém rozsahu, jaký je pro Ostravu nezbytný. Nová pracovní místa pořád vznikají jen sporadicky, v naprosto nedostačujícím množství i struktuře. Naše město i celý MSK jich nutně potřebuje podstatně více, a to v řádu ne desítek či stovek, ale tisíců. Graf II/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec evidovaní uchazeči volná pracovní místa

16 Úřad práce v Ostravě strana 15 V průběhu celého roku 2005 ostravští zaměstnavatelé nahlásili do databáze ÚPO celkem VPM, což je v meziročním srovnání o (+66,6 %) více. Celkem měli zprostředkovatelé našeho úřadu práce během roku k dispozici pracovních příležitostí (oproti předchozímu roku nárůst o VPM), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Koncem prosince 2005 evidoval ÚPO VPM nahlášených ostravskými zaměstnavateli, tj. nejvyšší prosincový stav od roku Průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, loni v meziročním srovnání stoupl o 252 (+31,7 %) až na míst, což je nejvyšší úroveň za posledních sedm let. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se ostravské firmy v závěru roku 2005 podílely 2,0 %, tj. o 0,2 procentního bodu více než koncem roku Přestože se počet disponibilních pracovních míst evidovaných ÚPO v roce 2005 zvýšil, stále trvá výrazný nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně ostravského trhu práce. Tato nerovnováha se projevuje v neustále vysokém počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 VPM, což je jeden z nejvýznamnějších ukazatelů charakterizujících stav na pracovním trhu. Tento poměr je v Ostravě oproti celorepublikovým hodnotám dlouhodobě několikanásobně horší. Přestože 24,8 uchazečů připadajících na 1 VPM v našem městě koncem roku 2005 představovalo nejlepší prosincový podíl v uplynulých osmi letech, ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který činil 9,8 osob na 1 VPM, to znamenalo, že jsme v Ostravě dosáhli v tomto ukazateli dvaapůlnásobku celorepublikového průměru. Graf II/7 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v Ostravě a České republice v roce ,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 37,6 42,8 36,3 28,9 33,9 28,0 22,1 17,8 17,2 19,4 26,5 24,8 15,0 10,0 10,8 10,3 10,1 9,5 8,7 8,6 8,8 8,5 9,0 8,9 9,3 9,8 5,0 0,0 leden duben srpen listopad prosinec Ostrava ČR

17 Úřad práce v Ostravě strana 16 Tabulka II/10 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání stupeň vzdělání uchazeči k k k volná místa uchaz. /1 místo uchazeči volná místa uchaz. /1 místo uchazeči volná místa uchaz. /1 místo bez vzdělání , ,7 základní vzdělání , , ,6 střední odborné , , ,6 (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,4 střední všeobecné , , vysokoškolské , , ,8 celkem , , ,8 6.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa I přesto, že existuje trvalý nedostatek VPM, zůstávají v databázi ÚPO některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná (dále DE) považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K evidoval ÚPO celkem 317 DE VPM, tj. 30,4 % z celkového počtu. Jejich stav meziročně klesl o 81 míst, tj. o 20,4 %, podílové zastoupení na celkovém počtu VPM kleslo o 13,4 procentního bodu. Tabulka II/11 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání (dále KZAM) k k k třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , , ,3 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci , , ,2 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , , ,1 4. Nižší administrativní pracovníci , , ,3 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě , , ,0 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 0 0 0, , ,0 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , ,7 8. Obsluha strojů a zařízení , , ,6 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , ,0 celkem , , ,4

18 Úřad práce v Ostravě strana 17 V členění podle tříd KZAM patří dlouhodobě nejvíce DE VPM do 7. třídy. Koncem roku 2005 to bylo 157 míst (i když jejich počet meziročně o 118, tj. o 42,9 % klesl) - nejvíce jich bylo v profesích svářeč a zedník. Další početnou skupinu tvořila v závěru uplynulého roku DE VPM zařazena do 8. třídy (82 míst především pro soustružníky a opět pro svářeče). V této třídě KZAM jsme rovněž zaznamenali největší meziroční nárůst, a to o 51 míst (+164,5 %). Tabulka II/12 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k k k stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % bez vzdělání + základní vzdělání , , ,5 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,6 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,0 střední všeobecné (gymnázia) 1 0, , ,0 vysokoškolské , , ,0 celkem , , ,4 Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: 66 (20,8 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně svářeči, u 177 (55,8 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání - hlavně určena soustružníkům, zámečníkům a zedníkům, 31 (9,8 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - většinou pro zprostředkovatele finančních transakcí, 43 (13,6 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům stavebním technikům, a lékařům. Důvodem existence DE VPM je neustále zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například nízký výdělek, směnnost u žen - matek, kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení apod.). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců zaměstnání.

19 Úřad práce v Ostravě strana 18 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Rok 2005 navázal na rok 2004 a ostravská evidovaná nezaměstnanost se vyvíjela až nečekaně velmi příznivě celkově nejpříznivěji od roku U řady jejích základních sledovaných ukazatelů jsme v meziměsíčním srovnání opakovaně zaznamenali jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence Úřadu práce v Ostravě (dále ÚPO). Za únor až červen 2005 se počet registrovaných uchazečů o zaměstnání celkově snížil o (-9,2 %) a tak silný souvislý pětiměsíční úbytek jsme v ostravě naposled zaznamenali na jaře roku V roce 2005 se druhý rok po sobě zastavily dlouhodobé negativní růstové trendy. Ve dvou třetinách roku se projevil meziměsíční pokles evidenčního stavu lidí hledajících zaměstnání (v rove 2004 to bylo v sedmi měsících a v roce 2003 jen v jedné třetině roku), meziroční úbytek počtu nezaměstnaných Ostravanů nastal ve všech měsících roku. V prosinci 2005 jsme zaznamenali největší meziroční prosincový pokles ( osob, tj. o 9,4 %) za uplynulých třináct let. Ve srovnání s dosavadním rekordem z února 2004, kdy ÚPO registroval osob, jsme jich k měli v evidenci o (-14,8 %) méně a stav registrovaných osob bez práce byl nejnižší od června I přes loňský velmi pozitivní vývoj patří Ostrava i většina dalších okresů MSK v rámci republiky stále k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Probíhající vzestup národního hospodářství ale příznivě ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v našem městě pořád v mnohem menším rozsahu než v jiných částech země. Bude trvat ještě několik let, než se situace na trhu práce v Ostravě stane normální. Graf III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě a ČR v roce ,0 17,0 15,0 16,8 16,5 16,3 15,7 15,3 15,2 15,4 15,4 15,1 14,8 14,6 14,8 13,0 % 11,0 9,8 9,6 9,4 9,0 8,9 8,6 8,6 8,8 8,9 8,8 8,5 8,4 8,9 7,0 5,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Ostrava ČR Míra registrované nezaměstnanosti meziročně klesla o 1,8 procentního bodu a koncem prosince 2005 činila 14,8 %. Hodnota tohoto ukazatele v Ostravě však neustále značně převyšuje celorepublikový průměr a je více než o dvě třetiny vyšší (v roce 2004 dosahovala téměř dvojnásobku celorepublikové úrovně). V pomyslném žebříčku výše míry

20 Úřad práce v Ostravě strana 19 nezaměstnanosti všech okresů ČR se Ostrava v uplynulém roce pohybovala mezi 5. místem (červen až srpen a říjen) až 9. pozicí (prosinec). V celkovém počtu registrovaných uchazečů zaujímala Ostrava v rámci všech okresů České republiky dlouhodobě až do loňského dubna vždy pozici nejvyšší, v květnu 2005 nás předběhl okres Karviná. Jestliže se občané Ostravy nyní podílejí na celkovém stavu obyvatel České republiky 3,1 %, v nezaměstnanosti jsou zastoupeni 5,1 %, což je o 0,2 procentního bodu lepší podíl než koncem roku Tabulka III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě, Moravskoslezském kraji a v České republice měsíc 2005 míra nezaměstnanosti v Ostravě (%) průměrná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji (%) průměrná míra nezaměstnanosti v ČR (%) pořadí Ostravy v rámci všech úřadů práce ČR leden 16,8 15,9 9,8 7 únor 16,5 15,7 9,6 7 březen 16,3 15,5 9,4 6 duben 15,7 14,9 8,9 7 květen 15,3 14,4 8,6 6 červen 15,2 14,3 8,6 5 červenec 15,4 14,5 8,8 5 srpen 15,4 14,5 8,9 5 září 15,1 14,3 8,8 6 říjen 14,8 13,9 8,5 5 listopad 14,6 13,7 8,4 7 prosinec 14,8 14,2 8,9 9 Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém skokovém zvýšení nezaměstnanosti (+447 osob), jehož intenzita však byla ve srovnání s předchozími osmi lety podstatně slabší, se již v únoru začala situace zlepšovat a počet evidovaných uchazečů začal klesat. Příznivý vývoj pokračoval rovněž v následujících čtyřech měsících, kdy kromě pozitivního sezónního efektu se zvýšeným zájmem o nové zaměstnance především z obchodních organizací, stavebních firem a podniků z odvětví služeb postupně narůstala poptávka také v průmyslu. Nezaměstnanost se v tomto období vždy snížila, přičemž tempo jejího poklesu bylo nejvýraznější v dubnu a květnu (celkově o osob) a úbytek uchazečů o zaměstnání nastal podruhé od roku 1995 rovněž v červnu. S nástupem léta a ukončením školního roku se řady uchazečů o zaměstnání znovu rozšířily, nesrovnatelně ale méně než v předchozích letech v prázdninovém období to byl nejmenší vzestup za posledních jedenáct let. V září až listopadu stav Ostravanů hledajících zaměstnání opět klesal a v těchto třech podzimních měsících se jednalo o třetí nejsilnější úbytek v polistopadové historii. I když s příchodem zimního počasí nezaměstnanost opět vzrostla, byl tento nárůst jen minimální, prakticky zanedbatelný a nejmenší za posledních čtrnáct let. Téměř přesně (-99 osob, tj. o 0,4 %) se naplnila střední varianta naší prognózy, podle níž se stav lidí bez práce měl v Ostravě v závěru roku 2005 pohybovat okolo Průměrně měsíčně evidoval ÚPO v uplynulém roce celkem uchazečů, což je v meziročním srovnání o ( 7,4 %) osob méně.

21 Úřad práce v Ostravě strana 20 Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2005 v porovnání s rokem 2004 ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / /2004 6/ /2005 absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,4 z toho dosažitelní ,5 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,6 průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč ,6 volná pracovní místa ,9 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 31,8 28,0 24,8-7,0-22,0 míra nezaměstnanosti v % 16,6 15,2 14,8 Graf III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2004 a leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Počet osob s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (dále PvN) se vyvíjel v souladu s vývojem počtu nově hlášených uchazečů o zaměstnání a s vývojem dlouhodobé nezaměstnanosti. K pobíralo PvN celkem evidovaných uchazečů o zaměstnání, tj. o 465 (-9,6 %) méně než ve stejném období předchozího roku. Průměrně měsíčně byl PvN vyplácen osobám, což je v meziročním srovnání o (-18,3 %) méně. Na tento meziroční úbytek měl největší vliv nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, (účinný od ), který upravil podmínky pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti např. se výrazně snížil počet absolventů s nárokem na PvN (koncem června 2004 pobíralo hmotné zabezpečení 735 absolventů škol, učilišť a mladistvých, v prosinci 2004 jich bylo 76 a za rok, tj. v prosinci 2005 jen 48). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je v Ostravě podíl osob s nárokem na PvN na celkové

22 Úřad práce v Ostravě strana 21 nezaměstnanosti výrazně nižší (ze všech úřadů práce byl koncem roku 2005 třetí nejnižší). Tuto situaci způsobuje vysoký a stále narůstající podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání v registru ÚPO. Průměrná měsíční výše PvN ve čtvrtém čtvrtletí 2005 činila 4.419,- Kč, což je oproti stejnému období předchozího roku o 155,- Kč více. Tento meziroční nárůst nastal nejen v souvislosti se zvýšením minimální mzdy oproti předchozímu roku, ale i v souvislosti s platností nového zákona o zaměstnanosti, který podle 30, odst. 3 změnil procentní sazbu PvN ve zbývající podpůrčí době ze 40 na 45 %. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů uchazeči pobírající PvN celkem % ženy OZP *) absolventi měsíční průměrná výše PvN v Kč prosinec , leden , únor , březen , duben , květen , červen , červenec , srpen , září , říjen , listopad , prosinec , index12/05:12/04 (v %) 89,6 90,4 101,2 92,0 104,6 63,2 103,6 *) osoby se zdravotním postižením 2. Tok nezaměstnanosti Stejně jako dříve se i v uplynulém roce vyznačoval ostravský trh práce obrovským a ze všech okresů republiky jedním z největších toků evidované nezaměstnanosti (dlouhodobě 2. místo za Prahou). Nově se do evidence našeho úřadu práce přihlásilo osob, což je o (-6,9 %) méně než za dvanáct měsíců předchozího roku. Z větších ostravských podniků převažovali mezi nimi nesrovnatelně nejvíce bývalí zaměstnanci a.s. Mittal Steel Ostrava (336, v roce 2004 jich bylo 618) a dále v podstatně menším množství lidé propuštění z a.s. OKD (144 včetně osob uvolněných z jejích dceřiných společností), obchodní s.r.o. Hruška (144), personální agentury Grafton Recruitment (116), v.o.s. Kaufland (115) a a.s. České dráhy (108). Naše služby také vyhledalo bývalých živnostníků (meziročně o 185 méně), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. Vyřazeno z evidence bylo celkem uchazečů (meziročně o 789 více), z nichž (58,2 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat. Z celkového počtu občanů vyřazených z našeho registru během roku 2005 jich odešlo prokazatelně pracovat do jiných míst republiky nebo vycestovalo za zaměstnáním do ciziny 794.

23 Úřad práce v Ostravě strana 22 Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní celkem *) nově evidovaní vyřazení umístění celkem umístění ÚP umístění jinak vyřazení pro nespolupráci ostatní 12/ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem *) koncový stav měsíce Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání S celkovým ročním poklesem počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání došlo rovněž k úbytku ve všech sledovaných skupinách. Na celkovém ročním poklesu o osob se více podíleli muži, jichž v evidenci ÚPO 2005 ubylo1.740, ( 11,9) %, počet nezaměstnaných žen

24 Úřad práce v Ostravě strana 23 se snížil o 1.251, (-8,8 %). Řady uchazečů o zaměstnání - OZP se v průběhu roku 2005 zúžily o 112, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti ale vzrostl o 0,9 procentního bodu a činil koncem roku12,0 %. Počet absolventů škol, učilišť a mladistvých se meziročně snížil o 534 (-25,7 %). Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období celkem ženy % žen OZP % OZP absolventi % absolv. prosinec , , ,2 leden , , ,0 únor , , ,1 březen , , ,9 duben , , ,6 květen , , ,9 červen , , ,8 červenec , , ,0 srpen , , ,9 září , , ,9 říjen , , ,7 listopad , , ,3 prosinec , , ,0 index 12/05:12/04 (v %) 89,6 91,2 101,6 96,5 108,1 74,3 83,3 4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením Mezi nejvíce ohrožené skupiny na ostravském trhu práce patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postižením. Evidenční stav těchto zdravotně handicapovaných uchazečů je v Ostravě velice vysoký, koncem roku 2005 byl ze všech okresů ČR druhý nejvyšší. Jejich podíl na celkové ostravské nezaměstnanosti se řadu let pohyboval okolo 11 %. K jsme celkem registrovali uchazečů o zaměstnání - OZP, to je sice o 112 méně než v závěru předchozího roku, ale jejich podíl v evidenci ÚPO se zvýšil až na 12,0 %, což je nejvyšší hodnota tohoto ukazatele od února roku Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů - OZP ukazatel stav k 12/ / /2004 6/ /2005 absolutně % celkový počet uchazečů - OZP ,5 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 11,1 11,7 12,0 Při ztrátě zaměstnání přecházejí tyto osoby většinou ihned do evidence ÚPO a stávají se klasickými představiteli dlouhodobé nezaměstnanosti. K jsme déle než 12 měsíců evidovali celkem uchazečů - OZP (meziročně jen o 89 méně), tj. 75,3 % z jejich