Definice V oblasti psychosociální zároveň nebezpečím i příležitostí

Transkript

1 Krizová intervence

2 Obsah Definice Kdy se s ní setkáme S čím je u klienta třeba počítat KI ve 4 krocích Aktivní naslouchání Agrese Krizová intervence u pacientů se somatickým onemocněním Debriefing

3 Definice Krizi můžeme chápat jako situaci, která je subjektivně prožívaná jako ohrožující, která v sobě nese z tohoto důvodu punc naléhavosti a která je zpravidla spojená se silnými emocemi a neobvyklým (extrémním) chováním. Většinou jde o situaci krátkodobou, může se však protrahovat nebo opakovat, nedojde-li k vyřešení okolností, které ji vyvolávají.

4 Definice V oblasti psychosociální je krize definována jako důsledek střetu s překážkou, kterou nejsme schopni vlastními silami, vlastními vyrovnávacími strategiemi, eventuálně za pomoci nám blízkých lidí, zvládnout v přijatelném čase a navyklým způsobem (Vymětal, 1995 ). Krize vede obvykle ke změně regulačního vzorce, ke změně regulativních způsobů našeho chování (ať v pozitivním nebo v negativním smyslu). Nese možnost zásadní změny. Z toho vyplývá, že je zároveň nebezpečím i příležitostí

5 Příklady S jakými situacemi se při práci můžete nejsnáze setkat? Krize vyvolaná bolestí, nevolností či samotným zraněním Neradostná diagnóza, zhoršení zdravotního stavu (toho s kým mluvíte nebo jeho blízkého) Nečekaná konfrontace s onemocněním Obtíže adaptovat se na pobyt v nemocnici Tragické události v rodině pacienta Sebevražedné myšlenky Příbuzný pacienta najde na pokoji jen ustlanou postel Pocit pacienta či jeho blízkého, že s pacientem nebylo ve vašem zařízení nakládáno správně (diagnóza, intervence, )

6 S čím je třeba počítat: Změněné vnímání klient vnímá některé věci zkresleně, jiné zastřeně (je možné, že některé věci si nebude pamatovat) Může reagovat z našeho pohledu nepřiměřeně (agresivně, hystericky, teatrálně, příliš tiše, příliš nezaujatě, ) Může mít různé fyzické projevy

7 Základy krizové intervence Rizika naléhavost situace může svádět ke: spěchu nepozornosti, netrpělivosti nevyžádaným radám zneschopňování klienta utěšování planým slibům Základní zásady Není třeba vyřešit situaci (klient ví, že nejste banka ani právník ) Je třeba oslovit naději a najít možná přání (proč mi to povídá?) Zaměřit se na možné zdroje a na zvládání Nerozebírat problém Nehledat viníky Pozor na past třetí osoby

8 První krok: Vytvoření bezpečného prostoru (pro sebe i pro klienta) Vhodná místnost (ticho, soukromí, pohodlí, podpůrné prostředky - deka, papírové kapesníčky, tekutiny, technika, papíry ) Dohoda s kolegy ohledně aranžmá Zajištění podpory zvenčí sestra či kolega, který může být v průběhu požádán o telefonát na ZS, policii se případně stará o další příchozí je k dispozici v případě hrozícího napadení Krizový plán Příprava sebe sama Ujasnění si co se ode mě očekává, co je mým úkolem, co nabízím a co už ne! Ujistit se mám vše, co potřebuji (pro sebe)? Usebrat se několikrát vydechnout, rituály, přeladění apod.

9 Druhý krok: Připojení se verbální, neverbální, empatie slyšet se a dávat najevo, že slyším snažit se rozumět a ověřovat si, zda opravdu rozumím aktivní naslouchání viz dále Smysl připojení se vzbudit v klientovi důvěru přesvědčit jej, že jsme na jeho straně, že mu rozumíme. přesvědčit jej, že jeho problém bereme vážně I kdyby klient hovořil o tom, že je pronásledován zlými zelenými mužíky, musí od nás slyšet pochopení k tomu, jak to musí být strašné.

10 Třetí krok: dávat jasně najevo, co mohu nabídnout a za jakých podmínek

11 Čtvrtý krok: domluvit se s klientem na společné práci a udělat ji

12 Aktivní naslouchání Aktivní naslouchání je systém jednoduchých reakcí, které pomáhají druhému se rozhovořit, navázat vztah, podpořit důvěru Důležité je nejen slyšet, ale skutečně věnovat pozornost tomu, co druhý říká a dávat najevo svůj zájem. Nemusíte nutně souhlasit, důležité je však respektovat názory, pohledy a pocity druhých lidí. (více v prezentaci o rozhovoru)

13 Zvládání krizových situací spojených s agresí Kdy může člověk jednat agresivně? když je frustrovaný když má strach když se cítí v úzkých když se cítí ohrožen když nerozumí když se cítí ponížený když ho něco bolí když je psychicky nemocný (trpí např. paranoidními bludy) když je pro něj agrese obvyklým naučeným způsobem zvládání když je pod vlivem alkoholu nebo drog (pervitin aktivizuje a dodává odvahu, naopak heroin tlumí, THC působí vyloženě mírumilovně )

14 Projevy emočního neklidu nervozita, rozrušení, nápadná gestikulace napětí ve tváři, nervózní pomrkávání, semknuté rty nebo úšklebky podupávání a kopání do předmětů v okolí prudké klepání, bouchání dveřmi, házení věcmi nepravidelný hlasitý dech sevřené pěsti, gesta připomínající bití, strkání zvýšené pocení, rudnutí v obličeji, upřený až provokující pohled do očí agrese v řeči, spojená s vulgarizmy, urážkami, vyhrůžkami narušování osobní zóny pracovníka

15 Krizová intervence u pacientů se somatickým onemocněním Specifika: ztráta velké části kompetencí a svobody rozhodování (ti ostatní vždy lépe ví, co je pro něho dobré a co musí dělat Problém často nemá pacient, ale někdo jiný (příbuzní, personál, ) Možné požadavky na intervenci: akutní šok (zranění, nehoda, zranění dítěte, ) adaptace na dlouhodobou hospitalizaci zvládnutí reakce na sdělení závažné diagnózy pacientovi nebo členům jeho rodiny vyrovnání se s vážným onemocněním, přinášejícím často zásadní změny pacientova života. vyrovnání se s nutností ústavní péče

16 Specifika KI u dětí: Děti jsou schopny unést informace o svém stavu a rozhodovat o sobě! Pozor na velmi rozšířený předpoklad, že dítě lze oklamat a udržet v blahé nevědomosti (jejich nemoc, úmrtí člena rodiny při autohavárii, ) Děti, které nedostávají informace si tvoří své předpoklady a fantazie na základě reakcí a náhodně zaslechnutých vět od personálu či rodiny.

17 A co pak se sebou? V takovýchto situacích je nutné myslet na psychohygienu. Jsme lidé, nikoli stroje a nevydržíme vše. Snaha přecházet nepříjemnosti a potlačování emocí vede k brzkému vyhoření. Debriefing Povídání s odborníkem (SPV) Sdílení s kolegou