Martina Hartlová (HOPE EUservis) Radim Perlín

Transkript

1 Martina Hartlová (HOPE EUservis) Radim Perlín

2 Krajský úřad Středočeského kraje zadal v říjnu 2011 projekt Analýza současného stavu venkova v kontextu regionálního rozvoje Středočeského kraje Cíle projektu: Analýza vývoje a současné trendy proměny venkova Středočeského kraje Kategorizace oblastí středočeského venkova Identifikace klíčových aktérů rozvoje venkova Analýza současných intervencí na podporu rozvoje venkova ve Středočeském kraji Zpracovatel: HOPE E.S., v.o.s. Vedoucí projektu RNDr. Radim Perlín, PhD.

3 Projekt rozdělen do 3 hlavních etap 1.Analýza socioekonomického prostředí středočeského venkova a zhodnocení postavení kraje ve srovnání s dalšími kraji Zpracování typologie venkova dle správních obvodů obcí Analýza intervencí a aktérů 2.Terénní šetření on-line dotazník Příklady dobré praxe 3.Formulace návrhů a doporučení

4 Respondenti 1. Starostové obcí: (do 3 tis. obyvatel) 2. Mikroregionální uskupení: MAS:17 4. Neziskový sektor: Školy: Místní podnikatele - nepřímo Termín: a Návratnost 831 zcela vyplněných dotazníků 71 % starostové (tzn. ½ všech obcí!) 24 % školy

5 Největší kraj Česka (rozloha i počet obyvatel) Prstencová poloha kolem Hl. m. Prahy (kde je sídlo kraje) Silná suburbanizace (kraj s největším přírůstkem obyvatel)

6 Vysoký podíl obyvatel žijících ve venkovských obcích (cca 48 %) Venkovské obce jako celek populačně stabilizovány, postupně posilují (100 tis. za 20 let) Migrace je regionálně silně diferencovaná Základní vybavenost venkovských obcí je spíše slabší (i role Prahy) Volební aktivita obyvatel (účast i počet kandidátů na mandát) je slabší Nezaměstnanost je jedna z nejnižších Zdaleka nejvyšší počet dokončených bytů (23 na 1000 obyv. za roky ) Celkově extrémně diferencované území

7

8 Vnímání problémů ve venkovských obcích

9 Srovnání problémů a potřeb definovaných respondenty

10 Názory respondentů na změnu situace venkova Středočeského kraje (z pohledu kvality života) od roku 2000 do dneška

11 Rozvojový potenciál obcí v kraji je výrazně diferencován Jedním z rozhodujících faktorů je poloha dané obce vůči jádrové Praze Atraktivitu obce pro příchozí migraci silně ovlivňuje vzdálenost obce od Prahy Vycházeli jsme také zpředpokladu, že jednotlivé typy mají rozdílnou schopnost (a objektivní potřebu) čerpat a využívat dotační podporu. A je tedy vhodné, aby samotná podpora u jednotlivých typů směřovala na odstranění příslušných hlavních problémů, v závislosti na charakteristikách a potřebách konkrétního typu.

12 Vzdálenost obce do Prahy (km) Přírůstek obyvatel (rozdíl počtu obyvatel obce mezi lety 1991 a 2010, přírůstek obyvatel je vztažen na bydlících obyvatel) Zalidnění místních částí obce - počet obyvatel na místní část obce Míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel) Zcelkového počtu 1146 obcí vstupovalo do analýzy pouze 1080 obcí splňující charakteristiky venkovské obce (do 3 tis. obyv.). Kombinací statistických metod byly obce rozděleny do čtyř typů sodlišnými charakteristikami.

13 Počet obcí Vzdálenos t Prahy (km) Počet obyv. na místní část Přírůstek na tis. ob. Míra nezaměstnanos ti Typ 1 suburbánní ,2 Typ 2 rozvojový Typ 3 stabilní Typ 4 periferní , , ,6

14 Obce v metropolitním zázemí Prahy Výrazný vliv procesu suburbanizace se všemi pozitivními i negativními dopady (např. nižší sociální identita obyvatel s místem, přetížení sítí technické infrastruktury či nekoordinovaná výstavba) Vzdálenost od Prahy umožňuje každodenní dojížďku (vliv na nízkou míru nezaměstnanosti) Vyšší stavební aktivita v obcích Vysoký kladný přírůstek obyvatel Většinou velmi dobrá vybavenost Méně místních částí, sídelní struktura je tak více kompaktní Více než polovina obcí z tohoto typu spadá do okresů Praha východ (73) nebo Praha západ (56).

15 Také v dojížďkové vzdálenosti od Prahy průměrně 45 minut jízdy autem Populačně velmi ziskový Vysoká stavební činnost Poměrně vysoká vybavenost Oblast zasahuje dál za hranice metropolitního regionu, ale s dojížďkovým potenciálem k jádru (v souladu s posledními urbánními teoriemi jde o oblasti s největším transformačním potenciálem) Necelá polovina obcí se nachází v okresech Mladá Boleslav (34), Beroun (49) a Kladno (46)

16 Již zvýšená míra nezaměstnanosti (8 9 %) Nižší výstavba bytů Mírný kladný přírůstek obyvatel Nižší počet kandidátů na mandát Rozdrobená sídlení struktura Oblast dlouhodobě stabilní Dvě třetiny obcí z Typu 3 se nachází vokresech Benešov (48), Příbram (51), Kolín (41), Rakovník (39) a Mladá Boleslav (39)

17 Nejvíce charakteristický je úbytek obyvatel Jen k velmi nízká výstavba bytů Mimo dojížďkovou zónu metropole (překračuje 1 hodinu) Vysoká míra nezaměstnanosti (přes 10 %) Rozdrobená sídlení struktura Malá populační velikost místních částí Nízká občanská vybavenost Nižší aktivita obyvatel Jedná se o problémové periferní území Středočeského kraje, které zaostává vůči zbytku regionu a je nejvíce postižené strukturálními problémy. Více než polovina obcí se nachází ve vzdálenějších okresech Kutná Hora (50), Příbram (49) a Benešov (36).

18

19 Identifikovali jsme 32 programů (EU, národní, krajské) Rozdílná významnost Funkční (Leader x Podpora poradenství v zemědělství) Finanční (PRV x Středočeský Fond cestovního ruchu a podpory podnikání) Programy jsou nejčastěji zaměřené na: Chybějící nebo nevyhovující technickou infrastrukturu Cestovní ruch (včetně opravy památek) Volnočasové aktivity (prostory apod.) Chybí zaměření na pracovní příležitosti Nejvlivnější jsou programy MZe a KÚ (zejména Středočeský Fond rozvoje obcí a měst: 0,5 mld. Kč v roce 2011; 208 projektů)

20 Zaměřili jsme se na skutečnou potřebnost již získaných dotací očima respondentů Naprostá většina dotací řešila v obcích především vedlejší potřeby, popř. byl poměr mezi prioritním a vedlejším zaměřením vyrovnaný Nejvíce na prioritní problémy obcí směřoval: Fond rozvoje obcí a měst Fond životního prostředí a zemědělství Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací Program obnovy venkova Fondy, které jsou doposud nejvyužívanější, by respondenti využívali i nadále. Do budoucna se obecně o dotace z jednotlivých fondů zajímá více respondentů, než kolik z nich dosud čerpalo.

21 Obce, které program využily % Řešil prioritní potřeby Řešil vedlejší potřeby STC Fond rozvoje obcí a měst STC FPDH a SIZS STC Fond kultury a obnovy památek STC Fond životního prostředí a zemědělství STC Fond sportu, volného času a primární prevence STC Fond cestovního ruchu a podpory podnik STC Humanitární fond sociální oblast Podpora obnovy venkova (MMR) Vodovody a kanalizace (MZe) Program rozvoje venkova ČR -Osa IV Leader Program rozvoje venkova ČR -Osa III Integrovaný operační program, OP Regionální operační program NUTS II Střed. Č. Podpora výstavby technické infrastruk. (MMR) Podpora výstavby podporovaných bytů

22 Průměrné výše a počty dotací se liší vzávislosti na členství obcí v mikroregionech aktivita obcí nejsou vmikroreg. členy 1 mikroreg. členy 2 mikroreg. členy 3 a více mik. Počet obcí Průmě r. počet obyv. obce Výše dotací bez ROP / obec Výše dot. srop / obec Počet dot. bez ROP / obec Počet dot. srop / obec Výše dotací bez ROP / obyvatele ,6 0, ,8 0, ,1 1, ,5 1,

23 počet obcí Výše dotací bez ROP / obec Výše dotací srop / obec Počet dotací bez ROP/ obec Počet dotací srop/obe c Výše dotací bez ROP / obyvatele ,4 0, ,8 0, ,0 1, ,5 1, ,4 1,9 989 Města ,14 7, Výše dotací bez ROP / obec Výše dotací srop / obec Počet dotací bez ROP/obec Počet dotací srop/obe c Výše dotací bez ROP / obyvatele Typ 1 suburbánní ,84 1, Typ 2 rozvojový ,89 0, Typ 3 stabilní ,82 0, Typ 4 periferní ,70 0, Města ,14 7,94 266

24 Žadatel se s většími nebo menšími obtížemi pokouší splnit více nebo méně složité, předem stanovené, podmínky pro poskytnutí podpory na předem stanované priority Žadatel má jen minimální možnost se na formulaci stanovených priorit podílet Žadatel vystupuje pouze v roli pasivního příjemce podpory Vhodný pro použití především na odstranění starých zátěží Infrastrukturální nebo jiné investiční projekty Jsou snadno kontrolovatelné Např. EU programy, SFROM

25 Postup BOTTOM-UP Je orientován na podporu lokálních společenství a jejich aktivit Poskytuje podporu na rámcově stanovené cíle formulované a zpřesněné lokálním společenstvím Lokální (mikroregionální) komunita formuluje v souladu srámcovými cíli svůj vlastní jedinečný program Cílem je i podpora spolupráce lokálních aktérů, sítí, které budou nadále schopné realizovat další záměry Rozdělování dotací probíhá na základě výrazně zjednodušené procedury tak, aby (téměř) všechny subjekty byly schopny na tuto formu podpory dosáhnout Obtížná kontrolovatelnost ze strany nadřízených orgánů Zaměřena jak na tvrdé investiční projekty, tak i na měkké projekty (podpora vzdělanosti, dovedností a znalostí apod.) Např. Leader

26 Předpoklad : efektivita vynaložených prostředků je velmi silně závislá na míře zapojení příjemců podpory Pokračovat ve dvou typech podpor: 1. Na odstranění starých zátěží, nespravedlivých nebo neoprávněných nedostatků. Např. kanalizace, ČOV 2. Na skutečné nastartování sociálně ekonomického rozvoje obce, zlepšení jejího sociálního, ekonomického nebo fyzického prostředí formou investice, která sama dále generuje i bez dlouhodobé dotační podpory nové impulsy důležité pro rozvoj obce. Např. podpora na rozvoj občanské společnosti Připravit programy kraje pro odstranění starých zátěží a rozvojový/é program/y pro Typ 3 stabilní a Typ 4 periferní Pro Typ 1 suburbánní pouze programy, které povedou ke stabilizaci obyvatelstva a k překonání extrémního zatížení prostoru z důvodů vysoké koncentrace rozvojových aktivit, tj. kposílení občanské sounáležitosti a zapojení veřejnosti do komunitního života

27 Podpora pro odstranění starých zátěží jasně popsat standardy vybavenosti jednotlivých obcí (například podle velikostních kategorií či typu území) stanovit standardní míry ekonomické vyspělosti regionu a standardní sociální stability v regionu dotace pro území, která toto nesplňují dotace pro území s okrajovou polohou či zaostávající, s vyšší nezaměstnaností apod. vhodné je spolufinancování (dle typu %) Nutná diskuze kraje, obcí, podnikatelů, občanského sektoru Rozvojová podpora na celé území kraje do oblasti zvyšování počtu pracovních příležitostí na venkově (např. nové pracovní příležitosti v řemeslné výrobě, výrobě a službách pro výrobu) na rozvoj občanské společnosti ve venkovských obcích (obce, spolky, sdružení) Kombinovaná forma (krajský program a globální dotace) až 100 % nákladů

28

29

30 Martina Hartlová (HOPE EUservis) Radim Perlín

31 Krajský úřad Středočeského kraje zadal v říjnu 2011 projekt Analýza současného stavu venkova v kontextu regionálního rozvoje Středočeského kraje Cíle projektu: Analýza vývoje a současné trendy proměny venkova Středočeského kraje Kategorizace oblastí středočeského venkova Identifikace klíčových aktérů rozvoje venkova Analýza současných intervencí na podporu rozvoje venkova ve Středočeském kraji Zpracovatel: HOPE E.S., v.o.s. Vedoucí projektu RNDr. Radim Perlín, PhD.

32 Projekt rozdělen do 3 hlavních etap 1.Analýza socioekonomického prostředí středočeského venkova a zhodnocení postavení kraje ve srovnání s dalšími kraji Zpracování typologie venkova dle správních obvodů obcí Analýza intervencí a aktérů 2.Terénní šetření on-line dotazník Příklady dobré praxe 3.Formulace návrhů a doporučení

33 Respondenti 1. Starostové obcí: (do 3 tis. obyvatel) 2. Mikroregionální uskupení: MAS:17 4. Neziskový sektor: Školy: Místní podnikatele - nepřímo Termín: a Návratnost 831 zcela vyplněných dotazníků 71 % starostové (tzn. ½ všech obcí!) 24 % školy

34 Největší kraj Česka (rozloha i počet obyvatel) Prstencová poloha kolem Hl. m. Prahy (kde je sídlo kraje) Silná suburbanizace (kraj s největším přírůstkem obyvatel)

35 Vysoký podíl obyvatel žijících ve venkovských obcích (cca 48 %) Venkovské obce jako celek populačně stabilizovány, postupně posilují (100 tis. za 20 let) Migrace je regionálně silně diferencovaná Základní vybavenost venkovských obcí je spíše slabší (i role Prahy) Volební aktivita obyvatel (účast i počet kandidátů na mandát) je slabší Nezaměstnanost je jedna z nejnižších Zdaleka nejvyšší počet dokončených bytů (23 na 1000 obyv. za roky ) Celkově extrémně diferencované území

36

37 Vnímání problémů ve venkovských obcích

38 Srovnání problémů a potřeb definovaných respondenty

39 Názory respondentů na změnu situace venkova Středočeského kraje (z pohledu kvality života) od roku 2000 do dneška

40 Rozvojový potenciál obcí v kraji je výrazně diferencován Jedním z rozhodujících faktorů je poloha dané obce vůči jádrové Praze Atraktivitu obce pro příchozí migraci silně ovlivňuje vzdálenost obce od Prahy Vycházeli jsme také zpředpokladu, že jednotlivé typy mají rozdílnou schopnost (a objektivní potřebu) čerpat a využívat dotační podporu. A je tedy vhodné, aby samotná podpora u jednotlivých typů směřovala na odstranění příslušných hlavních problémů, v závislosti na charakteristikách a potřebách konkrétního typu.

41 Vzdálenost obce do Prahy (km) Přírůstek obyvatel (rozdíl počtu obyvatel obce mezi lety 1991 a 2010, přírůstek obyvatel je vztažen na bydlících obyvatel) Zalidnění místních částí obce - počet obyvatel na místní část obce Míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel) Zcelkového počtu 1146 obcí vstupovalo do analýzy pouze 1080 obcí splňující charakteristiky venkovské obce (do 3 tis. obyv.). Kombinací statistických metod byly obce rozděleny do čtyř typů sodlišnými charakteristikami.

42 Počet obcí Vzdálenos t Prahy (km) Počet obyv. na místní část Přírůstek na tis. ob. Míra nezaměstnanos ti Typ 1 suburbánní ,2 Typ 2 rozvojový Typ 3 stabilní Typ 4 periferní , , ,6

43 Obce v metropolitním zázemí Prahy Výrazný vliv procesu suburbanizace se všemi pozitivními i negativními dopady (např. nižší sociální identita obyvatel s místem, přetížení sítí technické infrastruktury či nekoordinovaná výstavba) Vzdálenost od Prahy umožňuje každodenní dojížďku (vliv na nízkou míru nezaměstnanosti) Vyšší stavební aktivita v obcích Vysoký kladný přírůstek obyvatel Většinou velmi dobrá vybavenost Méně místních částí, sídelní struktura je tak více kompaktní Více než polovina obcí z tohoto typu spadá do okresů Praha východ (73) nebo Praha západ (56).

44 Také v dojížďkové vzdálenosti od Prahy průměrně 45 minut jízdy autem Populačně velmi ziskový Vysoká stavební činnost Poměrně vysoká vybavenost Oblast zasahuje dál za hranice metropolitního regionu, ale s dojížďkovým potenciálem k jádru (v souladu s posledními urbánními teoriemi jde o oblasti s největším transformačním potenciálem) Necelá polovina obcí se nachází v okresech Mladá Boleslav (34), Beroun (49) a Kladno (46)

45 Již zvýšená míra nezaměstnanosti (8 9 %) Nižší výstavba bytů Mírný kladný přírůstek obyvatel Nižší počet kandidátů na mandát Rozdrobená sídlení struktura Oblast dlouhodobě stabilní Dvě třetiny obcí z Typu 3 se nachází vokresech Benešov (48), Příbram (51), Kolín (41), Rakovník (39) a Mladá Boleslav (39)

46 Nejvíce charakteristický je úbytek obyvatel Jen k velmi nízká výstavba bytů Mimo dojížďkovou zónu metropole (překračuje 1 hodinu) Vysoká míra nezaměstnanosti (přes 10 %) Rozdrobená sídlení struktura Malá populační velikost místních částí Nízká občanská vybavenost Nižší aktivita obyvatel Jedná se o problémové periferní území Středočeského kraje, které zaostává vůči zbytku regionu a je nejvíce postižené strukturálními problémy. Více než polovina obcí se nachází ve vzdálenějších okresech Kutná Hora (50), Příbram (49) a Benešov (36).

47

48 Identifikovali jsme 32 programů (EU, národní, krajské) Rozdílná významnost Funkční (Leader x Podpora poradenství v zemědělství) Finanční (PRV x Středočeský Fond cestovního ruchu a podpory podnikání) Programy jsou nejčastěji zaměřené na: Chybějící nebo nevyhovující technickou infrastrukturu Cestovní ruch (včetně opravy památek) Volnočasové aktivity (prostory apod.) Chybí zaměření na pracovní příležitosti Nejvlivnější jsou programy MZe a KÚ (zejména Středočeský Fond rozvoje obcí a měst: 0,5 mld. Kč v roce 2011; 208 projektů)

49 Zaměřili jsme se na skutečnou potřebnost již získaných dotací očima respondentů Naprostá většina dotací řešila v obcích především vedlejší potřeby, popř. byl poměr mezi prioritním a vedlejším zaměřením vyrovnaný Nejvíce na prioritní problémy obcí směřoval: Fond rozvoje obcí a měst Fond životního prostředí a zemědělství Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací Program obnovy venkova Fondy, které jsou doposud nejvyužívanější, by respondenti využívali i nadále. Do budoucna se obecně o dotace z jednotlivých fondů zajímá více respondentů, než kolik z nich dosud čerpalo.

50 Obce, které program využily % Řešil prioritní potřeby Řešil vedlejší potřeby STC Fond rozvoje obcí a měst STC FPDH a SIZS STC Fond kultury a obnovy památek STC Fond životního prostředí a zemědělství STC Fond sportu, volného času a primární prevence STC Fond cestovního ruchu a podpory podnik STC Humanitární fond sociální oblast Podpora obnovy venkova (MMR) Vodovody a kanalizace (MZe) Program rozvoje venkova ČR -Osa IV Leader Program rozvoje venkova ČR -Osa III Integrovaný operační program, OP Regionální operační program NUTS II Střed. Č. Podpora výstavby technické infrastruk. (MMR) Podpora výstavby podporovaných bytů

51 Průměrné výše a počty dotací se liší vzávislosti na členství obcí v mikroregionech aktivita obcí nejsou vmikroreg. členy 1 mikroreg. členy 2 mikroreg. členy 3 a více mik. Počet obcí Průmě r. počet obyv. obce Výše dotací bez ROP / obec Výše dot. srop / obec Počet dot. bez ROP / obec Počet dot. srop / obec Výše dotací bez ROP / obyvatele ,6 0, ,8 0, ,1 1, ,5 1,

52 počet obcí Výše dotací bez ROP / obec Výše dotací srop / obec Počet dotací bez ROP/ obec Počet dotací srop/obe c Výše dotací bez ROP / obyvatele ,4 0, ,8 0, ,0 1, ,5 1, ,4 1,9 989 Města ,14 7, Výše dotací bez ROP / obec Výše dotací srop / obec Počet dotací bez ROP/obec Počet dotací srop/obe c Výše dotací bez ROP / obyvatele Typ 1 suburbánní ,84 1, Typ 2 rozvojový ,89 0, Typ 3 stabilní ,82 0, Typ 4 periferní ,70 0, Města ,14 7,94 266

53 Žadatel se s většími nebo menšími obtížemi pokouší splnit více nebo méně složité, předem stanovené, podmínky pro poskytnutí podpory na předem stanované priority Žadatel má jen minimální možnost se na formulaci stanovených priorit podílet Žadatel vystupuje pouze v roli pasivního příjemce podpory Vhodný pro použití především na odstranění starých zátěží Infrastrukturální nebo jiné investiční projekty Jsou snadno kontrolovatelné Např. EU programy, SFROM

54 Postup BOTTOM-UP Je orientován na podporu lokálních společenství a jejich aktivit Poskytuje podporu na rámcově stanovené cíle formulované a zpřesněné lokálním společenstvím Lokální (mikroregionální) komunita formuluje v souladu srámcovými cíli svůj vlastní jedinečný program Cílem je i podpora spolupráce lokálních aktérů, sítí, které budou nadále schopné realizovat další záměry Rozdělování dotací probíhá na základě výrazně zjednodušené procedury tak, aby (téměř) všechny subjekty byly schopny na tuto formu podpory dosáhnout Obtížná kontrolovatelnost ze strany nadřízených orgánů Zaměřena jak na tvrdé investiční projekty, tak i na měkké projekty (podpora vzdělanosti, dovedností a znalostí apod.) Např. Leader

55 Předpoklad : efektivita vynaložených prostředků je velmi silně závislá na míře zapojení příjemců podpory Pokračovat ve dvou typech podpor: 1. Na odstranění starých zátěží, nespravedlivých nebo neoprávněných nedostatků. Např. kanalizace, ČOV 2. Na skutečné nastartování sociálně ekonomického rozvoje obce, zlepšení jejího sociálního, ekonomického nebo fyzického prostředí formou investice, která sama dále generuje i bez dlouhodobé dotační podpory nové impulsy důležité pro rozvoj obce. Např. podpora na rozvoj občanské společnosti Připravit programy kraje pro odstranění starých zátěží a rozvojový/é program/y pro Typ 3 stabilní a Typ 4 periferní Pro Typ 1 suburbánní pouze programy, které povedou ke stabilizaci obyvatelstva a k překonání extrémního zatížení prostoru z důvodů vysoké koncentrace rozvojových aktivit, tj. kposílení občanské sounáležitosti a zapojení veřejnosti do komunitního života

56 Podpora pro odstranění starých zátěží jasně popsat standardy vybavenosti jednotlivých obcí (například podle velikostních kategorií či typu území) stanovit standardní míry ekonomické vyspělosti regionu a standardní sociální stability v regionu dotace pro území, která toto nesplňují dotace pro území s okrajovou polohou či zaostávající, s vyšší nezaměstnaností apod. vhodné je spolufinancování (dle typu %) Nutná diskuze kraje, obcí, podnikatelů, občanského sektoru Rozvojová podpora na celé území kraje do oblasti zvyšování počtu pracovních příležitostí na venkově (např. nové pracovní příležitosti v řemeslné výrobě, výrobě a službách pro výrobu) na rozvoj občanské společnosti ve venkovských obcích (obce, spolky, sdružení) Kombinovaná forma (krajský program a globální dotace) až 100 % nákladů

57

58