VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Barbora Benešová

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Barbora Benešová Skupina 55+ jako nevyužitý potenciál marketingové komunikace v oblasti cestovního ruchu a služeb Diplomová práce 2014

2 Skupina 55+ jako nevyužitý potenciál marketingové komunikace v oblasti cestovního ruchu a služeb Diplomová práce Bc. Barbora Benešová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Klánová Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: barca.free@seznam.cz Praha 2014

3 Master s Dissertation The group 55+ like unutilized potential of marketing communication in area of tourism and services Bc. Barbora Benešová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Eva Klánová Date of Submission: Date of Thesis Defense: barca.free@seznam.cz Prague 2014

4 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Skupina 55+ jako nevyužitý potenciál marketingové komunikace v oblasti CR a služeb zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne jméno a příjmení autora

5 Touto cestou bych ráda poděkovala své vedoucí diplomové práce Ing. Evě Klánové za vstřícnost, cenné rady a odborné vedení během zpracování této práce.

6 ABSTRAKT BENEŠOVÁ, Barbora. Skupina 55+ jako nevyužitý potenciál marketingové komunikace v oblasti CR a služeb. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : s. Cílem této diplomové práce je především analýza subjektů, které působí převážně v oblasti cestovního ruchu a svou činnost zaměřují na seniorské obyvatelstvo. Stěžejní je analýza 9 vybraných cestovních kanceláří, které mají ve své nabídce produkty určené věkové skupině 55+. Předmětem zkoumání analýzy nejsou pouze informace ohledně produktů cestovních kanceláří, ale rovněž informace týkající se jejich seniorské klientely. Dalším důležitým cílem je na základě komparativní analýzy navrhnout možnosti na zlepšení aktuálního stavu nabídky analyzovaných cestovních kanceláří za účelem zvýšení prodejnosti seniorských zájezdů. Mezi vědecké metody, které jsou v práci použity, patří komparace a analýza. V práci je použita například analýza statistických dat. Jako nástroj získávání informací bylo při analýze vybraných cestovních kanceláří použito písemné dotazování, přesněji dotazování formou otevřených odpovědí. Prostřednictvím analýzy bylo zjištěno, že přesto, že seniorská klientela představuje do budoucna veliký potenciál, tak v dnešní době ji dle mého názoru stále není věnována značná pozornost. V návrhové části jsou uvedeny jednotlivé kroky, které by měly vést ke zlepšení aktuálního stavu analyzovaných cestovních kanceláří. Klíčová slova: cestovní kancelář, cestovní ruch, seniorská klientela, sociální cestovní ruch, produkt, zájezd

7 ABSTRACT The aim of this graduation thesis is an analysis of the subjects which particularly occured in the sphere of travel industry and concentrate its main activity on senior population. Key issue is the analysis of 9 chosen travel agencies which include in their offer the products for age group The main point of analysis inquiry is not only information concerning the products of travel agencies, but also information concerning their senior clientele. The next important aim is to propose possibilities of improvement of contemporary offer of analysed travel agencies to increase the sale of senior tours. For such purpose the comparative analysis is used. Comparison and analysis belong among scientific methods used in the thesis. For example, analysis of statistical data is applied in the thesis. The form of written enquiry, more accurately the enquiry via open answers, were used to gain better information on the subject. By means of analysis I have found out that in spite of the fact that senior clientele presents a great deal of potential to the future, nowadays, in my opinion, there is not paid enough attention to this matter. In suggestion part there are mentioned single steps which should help to improve present state of analysed travel agencies. Key words: travel agency,travel industry, senior clientele, social travel industry, product, tour

8 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Definice volného času Cestovní ruch (CR) Vymezení pojmu a význam cestovní ruch Typologie a systém cestovního ruchu Nové formy a druhy cestovního ruchu Organizace a řízení cestovního ruchu v České republice Financování a příjmy z cestovního ruchu v ČR Ukazatelé v cestovním ruchu Trendy cestovního ruchu Služby cestovního ruchu Podniky cestovního ruchu Cestovní kanceláře (CK) a cestovní agentury Marketingová komunikace Reklama (advertising) a studie komunikační skupiny Mather Osobní prodej Podpora prodeje (sales promotion) Práce s veřejností (public relations PR) Přímý marketing (direct marketing) Sponzoring Nová média (new media) Statistiky seniorů Demografické charakteristiky Práce Životní situace z hlediska příjmů ANALYTICKÁ ČÁST Seniorský cestovní ruch Analýza seniorských výhod v ČR Senior pas... 36

9 2.3 Sociální cestovní ruch Kritéria a formy podpory rozvoje sociálního cestovního ruchu Podpora sociálního CR v České republice a Evropské unii Analýza fondů a projektů na podporu seniorů v ČR Veletrhy nabízející produkty pro seniory Lázeňský cestovní ruch a věková skupina 55+ v ČR Analýza vybraných CK orientovaných na věkovou skupinu Analýza CK Fischer, a.s Analýza CK Canaria travel Analýza CK Delfín travel Analýza CK Quality tours Analýza CK OK-TOURS Analýza CK Kovotour plus Analýza CK Datour Analýza CK IC Tour Analýza CK Osvěta Shrnutí analýzy NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhy na zlepšení aktuálního stavu analyzovaných CK Souhrn navrhovaných řešení ZÁVĚR LITERATURA... 78

10 ÚVOD V úvodu diplomové práce bych nejprve ráda uvedla především argumenty na zdůraznění aktuálnosti vybraného tématu, kterým je Skupina 55+ jako nevyužitý potenciál marketingové komunikace v oblasti CR a služeb. Téma jsem si vybrala především z důvodu demografického vývoje, kdy každým rokem narůstá počet starších obyvatel. Dle ČSÚ (2012) je stárnutí obyvatelstva objektivní realitou celého vyspělého světa. Podíl seniorů poroste i v následujících letech. Senioři dle ČSÚ představují v dnešní době něco okolo 16% všech obyvatel, avšak za 20 let už by to mohla být téměř čtvrtina a za 50 let až třetina společnosti. Díky skutečnosti, že narůstá počet starších lidí, narůstá rovněž i potenciál segmentu klientů starších 55 let. Potenciál starší klientely narůstá ve všech různých odvětvích, pro zaměření mé diplomové práce je však stěžejní oblast cestovního ruchu. V této oblasti si potenciál starších lidí uvědomuje celá řada subjektů, především pak cestovní kanceláře. Cílem diplomové práce je především analýza subjektů, které působí převážně v oblasti cestovního ruchu a svou činnost zaměřují na seniorskou klientelu (obyvatelstvo). Stěžejní je analýza 9 vybraných cestovních kanceláří, které mají ve své nabídce produkty určené věkové skupině 55+. Předmětem zkoumání analýzy nejsou pouze informace ohledně produktů cestovních kanceláří, ale rovněž informace týkající se jejich seniorské klientely. Dalším důležitým cílem je na základě komparativní analýzy navrhnout možnosti na zlepšení aktuálního stavu nabídky analyzovaných cestovních kanceláří za účelem zvýšení prodejnosti seniorských zájezdů. V práci jsou stanoveny tyto hypotézy: H1= Na trhu existuje velké množství cestovních kanceláří, které nabízejí produkty určené věkové skupině 55+. H2= Nabídka produktů cestovních kanceláří, které mají v nabídce seniorské zájezdy, je velmi pestrá a obsáhlá. H3= Průměrný věk seniorských klientů je let a notně převažují ženy. 10

11 H4= Cestovní kanceláře jsou aktivní v marketingové i jiné komunikaci vůči segmentu klientů 55+. H5= Cestovní kanceláře za poslední roky zaznamenaly značný nárůst počtu seniorských klientů. Mezi výzkumné metody, které jsou v práci použity, patří komparace a analýza. V práci je použita například analýza statistických dat. Jako nástroj získávání informací bylo při analýze vybraných cestovních kanceláří použito písemné dotazování, přesněji dotazování formou otevřených odpovědí. V zájmu naplnění cílů diplomové práce je práce rozdělena celkem do tří částí. Jedná se o část teoretickou, analytickou a v poslední řadě návrhovou. Teoretická část je věnována především základním charakteristikám pojmů týkajících se oblasti cestovního ruchu. Je zde například definován volný čas či cestovní ruch. V kapitole týkající se cestovního ruchu je nejen vymezení jeho pojmu a významu, ale rovněž je zde jeho typologie a systém, nové formy a druhy, jeho organizace a řízení v České republice, jeho ukazatelé, trendy, služby či podniky. V této kapitole je rovněž část, která se zaměřuje na financování a příjmy z cestovního ruchu. Nadále se teoretická část zabývá marketingovou komunikací a jejími jednotlivými složkami, jako je reklama, osobní prodej, podpora prodeje, práce s veřejností, přímý marketing, sponzoring a v poslední řadě nová média. V úseku, který je věnovaný reklamě, je podrobně popsána studie komunikační skupiny Mather (Marketingová komunikace ke generaci 55+, Ano nebo ne?), která je zaměřena právě na věkovou skupinu 55+. Závěr teoretické části je věnován statistikám seniorů, konkrétně demografickým statistikám, pracovním statistikám a statistikám životní situace seniorů z hlediska příjmů. Analytická část diplomové práce je zpočátku věnována seniorskému cestovnímu ruchu a analýze seniorských výhod v České republice. Další kapitola je zaměřena na sociální cestovní ruch, kde je zmínka o kritériích a formách podpory sociálního cestovního ruchu a mimo jiné je zde analýza významných organizací a projektů, které podporují sociální cestovních v České republice a Evropské unii. Následující kapitoly jsou věnovány analýze fondů a projektů na podporu seniorů v ČR a následně analýze veletrhů nabízející produkty pro seniory. Analytická část se rovněž zabývá lázeňským cestovním ruchem a analýzou českých lázní ve spojitosti s věkovou skupinou 55+ v ČR. V neposlední řadě se analytická část věnuje analýze vybraných CK orientovaných na věkovou skupinu

12 Návrhová část diplomové práce je věnována návrhům a doporučením vtahujícím se k jednotlivým prvkům analýzy cestovních kanceláří. Doporučení se týkají především nabídky cestovních kanceláří, jejich reklamy či marketingové komunikace. Řízení se těmito doporučeními by mělo vést ke zlepšení aktuálního stavu analyzovaných cestovních kanceláří a současně k větší poptávce seniorských klientů. Mezi nejdůležitější informační zdroje, které jsou v této diplomové práci použity, patří především elektronické zdroje a tištěné publikace. Teoretická část se opírá především o tištěné publikace z oblasti cestovního ruchu, marketingu či psychologie. Mezi tyto publikace patří například kniha Marketing v cestovním ruchu autorky Doc. Ing. Dagmar Jakubíkové, CSc. Dále sem můžeme zařadit publikace autorky Doc. PhDr. Jitky Vysekalové, Ph.D., mezi které patří knihy Chování zákazníka, Psychologie reklamy či Jak dělat reklamu. Teoretická část je mimo jiné opřena o statistiky ČSÚ či o studii reklamní agentury Ogilvy. Analytická část vychází z větší části z elektronických zdrojů, kam patří například oficiální webové stránky jednotlivých organizací podporující účast na sociálním cestovním ruchu, dále oficiální webové stránky fondů a projektů podporující seniory či oficiální webové stránky analyzovaných cestovních kanceláří. 12

13 1 TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část práce se zabývá teoretickými přístupy, které souvisí s tématem této práce, které je Skupina 55+ jako nevyužitý potenciál marketingové komunikace v oblasti cestovního ruchu a služeb. Následující kapitola definuje volný čas a cestovní ruch. Pozornost je věnována nejen definici cestovního ruchu, ale rovněž jeho historii, typologii a systému řízení. Mimo jiné je věnována pozornost klasifikaci a charakteristice služeb cestovního ruchu a podnikům cestovního ruchu. Další kapitola vysvětluje prvky marketingové komunikace (reklama studie komunikační skupiny Mather, osobní prodej, podpora prodeje, práce s veřejností, přímý marketing, sponzoring, nová média). Poslední část teoretické části je zaměřena na statistiky seniorů v České republice, konkrétně na demografické statistiky, pracovní statistiky a v poslední řadě na statistiky životní situace z hlediska příjmů. 1.1 Definice volného času Volný čas byl v historii definován celou řadou odborníků, jejichž názory se do jisté míry lišily. První definice volného času pochází již z období starověkého Řecka a její autorem byl známý řecký filozof Aristoteles, který vnímal volný čas jako čtení veršů, setkávání se s přáteli a poslouchání hudby. Rozhodně pro něj tedy volný čas nebyl spojen s lenošením a nudou. Svoboda spočívala v tom, že člověk nemusel pracovat a oddával se volnému času. Ve středověku byl volný čas vnímán jako časový úsek, který je věnován rozjímání a modlitbám, ale také různým zábavám, hrám a tancům. (Hodaň, Dohnal, 2005, s. 53). V období renesance byla ve velké míře oslavována práce, ta byla považována za dominantu života. To je důvod, proč byla zahálka a lenošení odmítáno. Dále například německý filozof Karel Marx považoval volný čas jako určitou oblast svobody a naopak práci jako oblast nutnosti. I v dnešní době existuje stále celá řada definic volného času. Obecně je však volný čas považován za část mimopracovní doby, v níž člen společnosti nevykonává žádnou nutnou činnost a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy zájmové činnosti. (Jakubíková, 2009, s. 16) Volný čas můžeme také chápat jako podstatnou složku života jedince. Volnočasové aktivity nejenže vyplňují volný čas, 13

14 ale také si kladou za cíl vzdělávat, rozvíjet jedince a v neposlední řadě dalšími způsoby ovlivňovat jeho osobnost. Důležitým rysem volného času je jeho relativní stálost. Společnost má zájem na zvětšování volného času a na vzdělávání, rozvoj duševních a tělesných schopností člověka a na naplňování jeho sociálních funkcí. (Jakubíková, 2009, s. 16) D. Jakubíková ve svém díle Marketing v cestovním ruchu (2009) vytvořila strukturu využití volného času takto: vzdělávání a společenská činnost aktivní odpočinek (četba, poslech rozhlasu a televize, návštěva kina) zájmová činnost výchova dětí tělesná výchova a sport pasivní odpočinek. Všeobecně má volný čas ve vztahu k jedinci především funkci relaxační, rekreační a v neposlední řadě funkci rozvojovou. Zajímavostí z oblasti volného času je dle D. Jakubíková (2009, s ) zjištění, že v posledních letech Čechům přibylo volného času. Potvrdil to výzkum společnosti Incoma Research, který byl zaměřen na otázky spojené se vztahem k volnočasovým aktivitám a k využívání zařízení volného času. Zatímco v roce 2002 lidé ve věku let uvádějí průměrně 28 hodin volného času týdně, v roce 2006 vzrostlo toto číslo až na 31 hodin. Obecně mají muži více volného času než ženy. Největším objemem volného času disponují singles a lidé do 21 let, kteří uvedli dokonce až 37 hodin týdně. Drtivá většina oslovených tráví volný čas nejraději se svými blízkými, ať už s rodinou nebo přáteli. Nejoblíbenějším kulturním zařízením je dle výzkumu kino, které čas od času navštíví až tří čtvrtiny Čechů. Dle analýzy společnosti Incoma Research patří mezi nejpopulárnější sporty (oblíbené všemi věkovými skupinami) především jízda na kole, plávání, turistika a v neposlední řadě míčové hry. Dalším výsledkem tohoto výzkumu je fakt, že lidé žijící v ČR mají v oblibě navštěvování restaurací a podobných zařízení s přáteli 68 % tázaných minimálně jednou 14

15 měsíčně. To ostatně můžeme vidět ve v každodenně obsazených restauracích, barech a podobných zařízeních. Pro 60 % nepředstavují peníze problém trávení volného času. Cílem většiny jedinců je zvyšovat jejich fond volného času a to všemi různými způsoby. Velikost fondu volného času a způsob jeho využití ovlivňuje celá řada faktorů. Například fyzický a psychický stav člověka nebo například záliby a koníčky jedince. Dále je trávení volného času podmíněno celou řadou prvků, jako je například věk, pohlaví, sociální prostředí (vliv rodiny nebo společnosti apod.), demografické a přírodní prostředí (velkoměsto, město, venkov), časová dimenze (pracovní den, víkend, dovolená, svátek), sociálně ekonomické podmínky (zaměstnaný, nezaměstnaný, žena v domácnosti) a v neposlední řadě kulturní zvyklosti. Jelikož v tématu diplomové práce není stanovena horní věková hranice skupiny 55+, velikost fondu volného času a způsob jeho využití se pak ve vztahu k této skupině podle určitého věku člověka ve velké míře liší (záleží samozřejmě i na dalších již zmiňovaných faktorech). Je logické, že velikost fondu volného času bude notně rozdílná u pracujících lidí oproti lidem, kteří pobírají starobní nebo například předčasný důchod. Stejně tak platí, že způsob jeho využití se bude u těchto skupin ve velké míře lišit. Avšak není pravidlem, že například všichni lidé pobírající důchod budou svůj volný čas využívat úplně stejně. Každý z nás je individualita a máme jiné potřeby, zájmy nebo například touhy. Někteří chtějí svůj volný čas trávit aktivně, jiní upřednostňují relaxaci a odpočinek. To platí pro jakoukoli věkovou kategorii. Jedno máme ale jistě všichni společné, jde nám o co největší potěšení a přínos z trávení volného času. Dnes je cestovní ruch nedílnou součástí trávení volného času. Proto je mu věnována následující kapitola. 1.2 Cestovní ruch (CR) Vymezení pojmu a význam cestovní ruch Tour = řecky tornos, což znamená nástroj kruhového tvaru a v latině to můžeme chápat jako zakulatit nebo kroužit. Cestovní ruch je považován za pohyb lidí mimo místa jejich obvyklého (trvalého) bydliště, přechodnost je 12 měsíců v mezinárodním CR a 6 měsíců v domácím CR, realizuje se ve volném čase, primárně není spojen s výdělečnou činností a 15

16 pro účast je důležitá motivace (vzdělávání, rekreace, relaxace apod.). Tyto aspekty se týkají všech věkových kategorií, pohlaví nebo například národností. Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. (Jakubíková, 2009, s. 19) Cestovní ruch můžeme rozdělit na domácí cestovní ruch (DCR), kdy tuzemci cestují v tuzemsku, dále máme výjezdový cestovní ruch (VC), kdy tuzemci cestují do ciziny, po té zahraniční cestovní ruch (ZCR), kdy přijíždějí cizinci do tuzemska a v neposlední řadě můžeme cestovní ruch dělit na tranzitní cestovní ruch (TC). Ekvivalentem slova cestovní ruch je mezinárodní slovo turismus. Je důležité nezaměňovat slovo turismus a turistika, není to totéž. Turistika je součástí turismu a je spojena s aktivním pohybem účastníků, například pěší turistika. Platí také, že cestování je širší pojem než turismus. Existují dva důvody, proč lidé cestují. Za prvé cestují lidé z povinnosti, například za podnikáním nebo ze zdravotních důvodů. A za druhé cestují pro potěšení a zábavu, to znamená za sportem nebo za relaxací, odpočinkem apod. Schéma důvodů cestování viz Příloha Typologie a systém cestovního ruchu Typologii cestovního ruchu můžeme rozdělit dle různých klasifikačních hledisek. Záleží například na motivaci účasti (kulturně poznávací, rekreační ), na délce pobytu (krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý), na způsobu organizace (organizovaný, neorganizovaný) nebo na věku účastníků (mládež, dospělí, senioři, rodiny s dětmi). V typologii je klasifikačních hledisek celá řada, vybrané viz Příloha 2. Cestovní ruch je výrazně ovlivněn výběrem správného místa. Tvorba úspěšného turistického produktu závisí na shodě kvality a kapacit, na odpovědích na potřeby různých trhů. Cestovní ruch vzbuzuje pozornost podnikatelů, vlády a veřejnosti. Cestovní ruch je charakteristický tím, že má mnoho konkurentů, kteří usilují o získání lidí ochotných 16

17 cestovat. (Jakubíková, 2009, s. 21) Konkurenty chápeme například cestovní kanceláře, cestovní agentury nebo ubytovací zařízení (hotely, motely, pensiony, botely ). V přílohách viz Příloha 3 je znázorněn systém cestovního ruchu. Pro organizaci cestovního ruchu je velmi důležitá marketingová orientace. Poskytovatelé služeb se musí snažit porozumět tomu, jak se jednotlivci, kteří mohou být potenciálními zákazníky chovají, jak se rozhodují, za co utrácejí, jak tráví svůj volný čas, co vyhledávají a podobně. Existuje celá řada faktorů působících na rozvoj cestovního ruchu. Mezi ty nejdůležitější patří faktory ekonomické, ekologické, demografické, materiálně technické aj Nové formy a druhy cestovního ruchu Forma cestovního ruchu představuje motivaci k účasti. V posledních letech vznikají nové, velmi zajímavé formy cestovního ruchu. Novou formou cestovního ruchu je například dobrodružný turismus, kdy účastnící cestovního ruchu už nevyhledávají odpočinek a relaxaci, ale chtějí prožít zážitek v podobě adrenalinu. Jedná se o zážitek na dlouhou dobu. Patří sem například Nordic walking, jedná se o běžnou chůzi se speciálními hůlkami. Tento sport pochází z Finska a je možné ho provozovat po celý rok, kdekoli a ve všech věkových i výkonnostních skupinách. Proto se tento sport výborně hodí i pro věkovou skupinu Z Nordic walkingu se postupem času vyvinula celá řada dalších sportů jako Nordic Blading (jízdy na bruslích s hůlkami), Nordig Running atd. Do dobrodružného turismu můžeme nadále zařadit paintball nebo bungee jumping. Další zajímavou formou cestovního ruchu je dobrovolnický turismus, kdy je motivací nezištná pomoc. Tato forma je využívána především mezi mladými lidmi nebo studenty. Týká se například pomoci v rozvoji životního prostředí, pomoci v sirotčincích apod. Diaspora turismus spočívá v návratu lidí, kteří emigrovali a vrací se do své rodné země, ale pouze jako turisti. Výhodou pro cestovní ruch, že tyto pobyty jsou dlouhodobější, ale naopak nevýhodou může být fakt, že můžou být ubytováni u známých či rodiny. Jednou z nepochopitelných forem cestovního ruchu může být pro některé dark turismus, kdy lidé cestují a poznávají místa, kde se staly tragédie, například Terezín, Lidice, Hirošima, Pearl Harbour nebo Osvětim. 17

18 Druh cestovního ruchu vyjadřuje způsob organizace. V posledních letech se rozvinul sociální cestovní ruch, který je zaměřený na seniory, studenty, rodiny s dětmi a hendikepované lidi. Jde o podporování jejich mobility. Dále sem můžeme zařadit gay a lesbický turismus, který je zaměřen na sexuální orientaci, má dokonce i svou asociaci IGLTA. V posledních letech existují i cestovní kanceláře, které se na tento turismus zaměřují. V České republice například cestovní kancelář ESO travel přišla na domácí trh s úplně novým produktem, který je zaměřen právě na lesbickou a gay minoritu. Je to vůbec první česká kancelář, která vydala katalog PinkGo s ucelenou nabídkou cestování pro gaye a lesby ve střední Evropě. Cestovní kancelář ESO travel je členem již zmiňované asociace IGLTA (International Gay and Lesbien Travel Association). Můžeme se také setkat se zajímavým druhem cestovního ruchu a to space turismem, který se zaměřuje na lety do vesmíru, tento druh vznikl v roce 2001, kdy si kalifornský multimilionář zaplatil 20 mil. USD za let do vesmíru. V dnešní době stojí podobný let okolo 200 tisíc USD Organizace a řízení cestovního ruchu v České republice V České republice spadá sektor cestovního ruchu na národní úrovni pod Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Ministerstvo pro místní rozvoj bylo zřízeno a je to ústřední orgán státní správy. Jeho úkolem je tvorba legislativy v oblasti CR, vytváření koncepce státní politiky CR v ČR, zajišťování a analyzování statistických dat a v neposlední řadě podporuje oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení ČR. Cestovnímu ruchu se věnuje také ministerstvo kultury, které má kompetence v oblasti umění, kulturně výchovné činnosti apod. Pro oblast CR je nejvýznamnější činnost pro oblast kulturních památek. V minulosti byl dokonce předložen návrh tehdejším ministrem kultury Václavem Jehličkou, který se týkal převzetí oblasti cestovního ruchu ministerstvem kultury. Důvodem, proč chtělo ministerstvo kultury získat cestovní ruch, bylo zejména to, že velké procento zahraničních návštěvníků jezdí do České republiky právě za památkami. Ministerstvo kultury tehdy chtělo, aby mohlo více rozhodovat o tom, jak oblast cestovního ruchu financovat. Vedle dalších ministerstev jako je například ministerstvo financí (daňové sazby), ministerstvo dopravy (cyklostezky, infrastruktura), ministerstvo zemědělství (agroturismus), ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo životního prostředí (ochrana životního prostředí) nebo ministerstvo vnitra (vízová politika), se cestovnímu ruchu věnuje 18

19 například Český statistický úřad (ČSÚ), agentura Czech tourism nebo ČNB (Česká národní banka). Český statistický úřad byl zřízen roku 1969 a spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj. Český statistický úřad sleduje tyto ukazatele, kapacitu a návštěvnost ubytovacích zařízení a domácí a výjezdový cestovní ruch. Přehled přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních viz Příloha 4. Český statistický úřad má také v kompetenci sestavování satelitního účtu cestovního ruchu (TSA tourism sattelite account). Satelitní účet cestovního ruchu je statistický nástroj, který nám jako jediný umožňuje sledovat komplexní přínosy cestovního ruchu do národního hospodářství dané země. Jedná se o statistický nástroj založený na bilančním vztahu mezi poptávkou a nabídku. TSA nám umožňuje lepší mezinárodní porovnání statistických údajů. Satelitní účet cestovního ruchu je rozdělen do 10 tabulek (T1 - T4 = poptávka CR, T5 T6 = nabídka CR, T7 = zaměstnanost v CR, T8 = tvorba hrubého fixního kapitálu, T9 = kolektivní spotřeba CR, T10 = nepeněžní ukazatele CR), které nalezneme na internetových stránkách ČSÚ. Příklad statistiky tabulky T1 (spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR v letech aktuálnější statistiky nebyly zatím provedeny) viz Příloha 5A a příklad statistiky tabulky T2 (spotřeba domácího cestovního ruchu v ČR v letech aktuálnější statistiky nebyly zatím provedeny) viz Příloha 5B. TSA se v praxi využívá pro mezinárodní srovnání, pro regionální srovnání, pro podporu rozhodování veřejných institucí a pro podporu při rozhodování podnikatelských subjektů. Požadavkem na kvalitní data je přesnost, srovnatelnost, včasnost, dostupnost, srozumitelnost a v neposlední řadě koherence. Průmysl cestovního ruchu se v ČR podílí 4,6 % na zaměstnanosti a 2,7 % na HDP. V EU se pak průmysl cestovního ruchu podílí 4 % na zaměstnanosti a současně 4 % na HDP. Ekonomika CR se v ČR podílí 12 % na zaměstnanosti a 10 % na HDP. Stejně je tomu i v Evropské unii Dalšími zdroji dat pro TSA je agentura Czech tourism (jde o doplňkové šetření). Czech tourism je česká centrála cestovního ruchu, jedná se o příspěvkovou organizaci (příspěvky od MMR cca 400 mil. ročně) ministerstva pro místní rozvoj. Byla ale zřízena dříve než MMR, a to , za účelem propagace České republiky jako atraktivní destinace cestovního ruchu na zahraničním a od roku 2003 také na domácím trhu. Tato agentura také napomáhá rozvoji CR v regionech a vychází z marketingového plánu pro každý rok. Stejně jako MMR, tak i agentura Czech tourism se zabývá statistikou cestovního ruchu. Tato 19

20 agentura provádí marketingová šetření zaměřená na monitoring poptávky, např. analýza motivace nebo monitoring návštěvníků v českých destinacích. Dle statistiky Czech tourismu mezi tři nejnavštěvovanější turistické cíle za rok 2012 patří Pražský hrad, Zoologická zahrada Praha a na třetím místě AquaPalace Praha. Přehled dalších nejnavštěvovanějších turistických cílů za rok 2012 viz Příloha 6. ČNB (Česká národní banka) je dalším subjektem, který se věnuje statistice cestovního ruchu, sleduje statistiku z pohledu platební bilance Financování a příjmy z cestovního ruchu v ČR Složitost financování cestovního ruchu je zapříčiněna jeho multioborovým charakterem. Jedná se o financování podniků a financování rozvoje cestovního ruchu. Na financování se podílí jak veřejný sektor, tak soukromý sektor. V současné době je rozvoj cestovního ruchu v České republice financován především ze zdrojů veřejných, kterými jsou fondy Evropské unie (6 mld./rok), dále státní rozpočet (1mld./rok) a v neposlední řadě fondy mimo Evropskou unii. Co se týče příjmů z cestovního ruchu, tak ty činí v České republice cca 120 mld./rok a jsou identické s výdaji účastníků cestovního ruchu. Jedná se o přímé výdaje, které tvoří 45 % na dopravu, 50 % na ubytování a stravování a 5 % na ostatní služby a dále o výdaje nepřímé, které zahrnují například výdaje na oblečení, sportovní vybavení apod Ukazatelé v cestovním ruchu Mezi ukazatele cestovního ruchu můžeme zařadit Troisiho rentu cestovního ruchu, kdy se jedná o tvorbu hodnot v cestovním ruchu z nemateriálních statků, např. voda, les, sluneční svit apod. Jde o takové komodity, které jsou součástí CR, ale neplatíme za ně. Dále do nástrojů pro měření cestovního ruchu můžeme zařadit Schmidhauserův Walliský koeficient, který vyjadřuje počet pracovních míst v teritoriálním sektoru, který je vytvořený počtem lůžek v ubytovacích zařízeních. Dalšími nástroji pro měření CR je například Defertova turistická funkce, která vyjadřuje intenzitu turistické aktivity v destinaci, je to poměr počtu lůžek a počtu obyvatel (T (f) = N / P x 100). Dále sem můžeme zařadit Ogilvieho vyrovnávací funkci, kdy se vychází z toho, že cestovní ruch je jedním z nástrojů regionálního rozvoje a dokáže pomáhat chudým regionům, kde je potenciál turismu. A v neposlední řadě sem patří Doxeho iritační index, což je ukazatel 20