ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA"

Transkript

1 ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXIII, 2012,. 4 Nejstarší ikonografické vyobrazení jihoeských Nových Hrad Hrad v Nových Hradech na samé výsp jižních ech bývá azen mezi nejstarší horizont šlechtických hrad. Poznání stavební podoby i celkového historického vývoje hradu je však komplikováno torzovitou pramennou základnou, a to v rovin pramen hmotných i písemných. Rovnž tak ikonografických pramen, které by zachycovaly podobu hradu, není mnoho. O to cennjší je nález veduty pocházející z tzv. lineckého skicáe, který byl pipsán Fridrichu Bernhardu Wernerovi ( ). V tomto skicái se nachází celkem 76 eských lokalit, 14 moravských a 40 slezských. Vyobrazení eských lokalit pochází zejména z Wernerových cest v roce Zlata Gersdorfová a posléze z roku Celkov vnoval Werner echám svou pozornost mnohokráte, ale na jih ech zavítal jen dvakrát v již zmínném roce 1712 a potom pozdji až v roce Linecký skicá zachycuje Wernerovy cesty z let 1708/ a obsahuje celkem 418 pohled na rzné lokality. Od veduty. 113 a dál jsou kresby prbžn datovány, tj. od 10. bezna 1710 do 28. ervna Vnitn je rukopis lenn na pt knih, piemž kresby eských lokalit se nacházejí ve tetí a páté knize. Zachycení Nových Hrad se skrývá ve tetí knize ( Liber tertius oder Daß dritte buch hält in sich anfangs einen Theil von unter Österreich, etwaß F. B. Werner tzv. linecký skicá, Nové Hrady, Gmünd 1712, perokresba v sépiovém tónu (Oberösterreichisches Landesarchiv Linz). 49

2 J. Feistenberger Nové Hrady a Údolí, detail, kol. 1790, olejomalba (SH Nové Hrady). von dem Marggrafthum Mähern, des Königreichs böheim zum let zaber widerumb etwaß von unter österreich ) pod íslem 90 na 112. stran manuskriptu. Perokresba je datována pípisem v pravém dolním rohu k Práv v této dob se Werner vracel z Prahy a smoval na jih pes Tábor, eské Budjovice, eský Krumlov, Velešin, Kaplici, Tebo, Jindichv Hradec, Lišov, Dolní Dvoišt, Cetviny, Benešov a Horní Stropnici pes Nové Hrady do Gmündu a odtud dále pes Schrems, Vitis Weidhofen, Horn, Zistersdorf, Marcheg a dále smrem na Schwechat a Víde. Jedná se o nevelkou perokresbu v sépiovém tónu, která zachycuje celkový pohled na msteko s hradem od severozápadu. Srovnatelné vyobrazení Nových Hrad s Wernerovou kresbou bychom v této dob hledali tžko. Dalším známým vyobrazením je až zachycení Nových Hrad a okolí od Johanna Feistenbergera z doby kolem roku 1790, která však volí západnjší pohled s hlavní dominantou hradu a budovy prezentuje v isté hmotové podob. Oproti této mladší vedut nabízí Friedrich Bernhard Werner ve své linecké kresb vtší akcent na zachycení msta. Pohledovou dominantu tvoí vž kostela sv. Petra a Pavla, která je zde zachycena ješt ve své staré podob, nebo v roce 1720 byla vž zasažena bleskem a následn byla zvýšena o patro a zakonena cibulovitou bání s lucernou. Ponkud nepirozen akcentovaná je i hmota radnice s pvodn renesanním štítem, která byla roku 1749 pebudována do barokní podoby, svj barokní štít prezentovaný na stavb dodnes však radnici ozdobil až v roce I když jsou hmoty na této vedut podány pouze v základním a siln schematizovaném nástinu, je zajímavé pesto sledovat zachycení mstských hradeb spojených s opevnním hradu. Vzájemný pomr opevnní hradu a msta a jejich návaznost na sebe nebyla doposud objasnna. Jisté indicie v tomto smru pinášejí purkrabské úty Jana Zoubka ze Samosol z pololetí 1390/1391, kde jsou vyútovány i opravy hradeb mstských naproti hradu a opravy jejich krytých ochoz. Oproti tomu se z veduty vbec již nedozvídáme rozsah zemního opevnní, násp a rondel, o nichž s jistotou víme z písemných pramen, že hrad chránily. Dle hrabte Buquoye byl hrad roku 1620 velmi dobe opevnn a položen a snad proto si jej vyžádal na Ferdinandu II. Na vedut prakticky i absentuje vyobrazení píkopu i jeho hrany, nepovažujeme-li za ni plot, který jí snad byl pedstavn. Ovšem zarážející je i úplná absence pozdn gotického pásu dlosteleckého opevnní, krom polygonální bašty v severovýchodním nároží hradu. Ze schematického nástinu zelen ve svahu pod hradem je snad možné domnívat se, že v této dob byl hradní vrch zarostlý vegetací, avšak proti tomu hovoí mladší Feistenbergerova veduta z doby kolem roku Kdy zanikl pás pozdn gotického opevnní nelze íci. Jisté škody hrad musel utrpt pi dobývání roku 1619 a je tedy vcelku pedstavitelné, že po nutných opravách bylo opevnní ponecháno svému osudu, nebo hrad po píchodu Buquoy ztratil rezidenní a zejm i svou vojenskou funkci a sloužil zejména potebám správy panství. 50

3 Pohledov exponována je severní ást hradu, kterou tehdy tvoila kompaktní zástavba navázána na pvodní stedovkou obvodovou polygonální hradbu. Tuto výškov sjednocenou zástavbu pesahuje stedovký palác nacházející se v západním prelí hradu, za jehož hmotou se pohledov uplatuje již jen vrchol stechy zadní brány. Hmota, která se prezentuje vedle paláce, je zejm mohutná bašta obdélného pdorysu, která byla v pozdní gotice pistavna v míst styku paláce a vedlejšího traktu a obvodové zástavby vnitního nádvoí. To, zda byl v této dob velký palác již rozšíen o trakt schodišt, nelze jednoznan urit z veduty ani z dochovaných písemných pramen. S tímto vyobrazením pracoval jeho autor ješt jednou v díle Friedricha Bernharda Wernera nalezneme mnohé lokality ze zemí Koruny eské v tzv. Fasserlov manuskriptu ( Makulaturbuch von verschiedenen Reisen durch Schlesien, und andere Länder ), který byl vnován Johannovi Benjaminu Fasserlovi) jedná se o výezy z mapového podkladu, kde jsou drobné veduty jednotlivých míst, které Werner navštívil. Je zde použito asi 200 vyobrazení pevzatých z lineckého skicáe a to v drtivé vtšin eských lokalit; tato jsou však zjednodušena a jejich výpov je znan omezená. To se týká i zachycení Nových Hrad na stran 24. Akoli vyobrazení Nových Hrad v lineckém skicái je znan zjednodušené a v porovnání s pozdjší Wernerovou tvorbou neoplývá pílišnými výtvarnými ani detailními topografickými informacemi, nesmírný význam tohoto skicáe celkov tkví práv v tom, že zde Werner zachytil i mén významné lokality, a tudíž pro mnohé z nich, vetn Nových Hrad, se jedná o nejstarší ikonografické vyobrazení vbec. Prameny a literatura: Ralph Andraschek Holzer (ed.): Friedrich Bernhard Werner in Niederösterreich. Eine Austellung aus der Sammlungen der NÖ Landesbibliothek, St. Pölten 2006; Václav Bezan (ed. J. Pánek): Životy posledních Rožmberk, Praha 1985; Karel Kua: Msta a msteka v echách, na Morav a ve Slezsku IV, Praha 2000; Angelika Marsch: Ein unbekanntes Veduten- Manuskript von Friedrich Bernhard Werner im Oberösterreichischen Landesarchiv, in: Angelika Marsch - Eckhard Jäger (ed.): Lüneburger Beiträge zur Vedutenforschung II. Beiträge zum II. Vedutenkolloquium in Lüneburg 7.-9.X.1983, III. Veduten-Colloquium in Regensburg 3.-6.X Lüneburg 2001, s ; Angelika Marsch: Friedrich Bernhard Werner Corpus seiner europäischen illustrierten Reisemanuskripte und der Topographien von Schlesien und Böhmen- Mähren, Weißenhorn, 2010; Jan Muk Jan Urban: Stavebn-historický przkum hradu Nové Hrady, Praha 1988; Jan Muk Jan Urban: Djiny a stavební vývoj hradu v jihoeských Nových Hradech, Castellologica Bohemica 2, 1991, s ; Josef Šusta: Purkrabské úty panství Novohradského z let , Praha 1909; Anton Teichl: Geschichte der Stadt Gratzen mit theilweiser Beschreibung der Herrschaft Gratzen, Gratzen Panské sídlo Poborovice a Kafunkové z Poborovic Lokalita Poborovice, 4 km jihozápadn od Klatov, je zaznamenána v soupisu panských sídel na základ existence rodu Kafunk z Poborovic ( nejedná-li se o fiktivní predikát klatovského mšana ) sídlo píslušníka rodu, zaznamenaného roku 1566, je zde možné hypoteticky pedpokládat; jeho lokalizace je však neznámá. 1) Vznik jména lokality odvozují jazykovdci od osobního jména Pobor ves lidí Poborových. 2) Akoli jde typov o vesnické jméno, vesnici Poborovice písemné prameny neznají. Snad zanikla velmi brzy a její jméno pevzal potom jiný typ osídlení, než vesnický. Nic bližšího však zatím není možné íci. 3) Nejstarší dochovaná zmínka pochází z roku 1547, kdy bylo po nezdaeném odporu proti Habsburkm mstu Klatovy zkonfiskováno jeho panství (jmenovány tvrze, vesnice, dvory, mlýny, lesy, rybníky). Ve výtu dvor jsou uvedeny také Poborovice s mlýnem. 4) Je teba pedeslat, že pvodn saský rod Kafunk, který se pozdji usadil v echách a psal se z Chlumu, ml stejné erbovní znamení jako Chlumové z Chlumu (ervený stupe na stíbrném štít) a jehož píslušníci jsou v echách známi od 14. do 16. století, neml s Poborovicemi nic spoleného, i když se nkdy jejich erb zamuje s erbem Kafunk z Poborovic. Ten má svj poátek v majestátu z 23. dubna 1557, jímž bylo povoleno Matyáši Poborovskému jinak Kafunkovi, aby se psal z Poborovic a byl obdaen takovýmto erbem: štít bílý a v nm muž v ervené župici (dlouhé uherské sukni) až po paty, maje na hlav klobouk ervený (tatarský), s bílou stechou nahoru ohnutou a drže v pravici žlutý buzikán nad hlavu povýšený; pikryvadla ervená/bílá a za klenot týž muž, ale jen po kolena. 5) Petr Rožmberský Václav Chmelí 51 Tito Kafunkové pocházeli pvodn patrn z nmeckých zemí (podle píjmí), ale pozdji se pisthovali do Klatov. Poprvé se tu píslušník roku vyskytuje v dochovaných pramenech roku 1519 Jií Kafunk má tehdy v Klatovech dm. Jeho bratrem (zejm jen jednobišním) byl roku 1530 nazván Jan Mrskos, mlyná v Poborovicích. Jiík Kafunk byl již roku 1524 konšelem a s manželkou Zuzanou ml potomky. Jiík kupoval další nemovitosti ve mst a také rybníky v okolí Poborovic, i od svého strýce Vávry Mrskose, poborovského mlynáe (1536). Téhož roku koupil od Jiíka, poborovického mlyná- e, zet Jana Mrskosa, další rybník. Mimo dcer ml Jií Kafunk syna Matyáše, vystupujícího pi koupích a prodejích spolen s otcem od roku Jiík Kafunk byl v lednu 1539 mrtev. Syn Matyáš ujal svj díl ddictví po otci, s manželkou Dorotou vyženil další nemovitosti v Klatovech a rozmnožoval rybniní hospodáství, kupoval pedmstské dvory a pozemky a stal se jedním z nejbohatších klatovských mšan, konšelem a primasem. Po odboji proti Ferdinandu I. Habsburskému byl ve mst zízen úad královského rychtáe, jímž byl Matyáš Kafunk jmenován. Za služby králi byl odmnn roku 1557 udlením erbu (viz výše); zvolil si predikát po Poborovicích, kde na mlýn kdysi hospodaila jeho bába. Bohatý královský rychtá si hned v roce 1558 koupil zemskodeskový statek Otín s tvrzí, dvorem a vsí nedaleko Klatov, a zaplatil jej v hotovosti. V letech byl Matyáš Kafunk zproštn úadu královského rychtáe v Klatovech vykonával jej Viktorýn Korálek z Tšína, ale potom zase Matyáš. Oba jmenovaní erbovní mšané spolen drželi ves

4 Bolešiny. Matyáš neml z manželství s Dorotou potomky a po její smrti se oženil znovu s Ludmilou, s níž ml dceru a syna Pavla. Matyáš Kafunk z Poborovic na podzim roku 1583 sepsal záv, v níž pamatoval na píbuzenstvo (mimo jiné i na poborovického mlynáe Jiíka, zet Jana Mrskosa), ale hlavním ddicem ustanovil nezletilého syna Pavla pod poruenstvím manželky Ludmily, jemuž odkázal statek Otín, svj dm v Klatovech a množství pozemk a rybník. Pavel ml být dán do Nmec, aby se tam svému dobrému uil. Matyáš zemel 1. bezna 1584 a jeho náhrobník z erveného mramoru s kafunkovským erbem se nalézá ve hbitovním kostele sv. Jakuba v Klatovech. Vdova Ludmila již v únoru 1585 sepsala svoji záv, jíž vše odkázala synu Pavlovi a poruníkem uinila Mikuláše Lounského (jeho manželkou byla vdova po Viktorýnovi Korálkovi z Tšína). Mikuláš byl Pavlovým poruníkem již v ervenci Roku 1593 byl již Pavel Kafunk dosplý a koupil další pozemky. Byl už také ženatý s Alžbtou z Kosmáova, dcerou jindichohradeckého erbovního mšana. Stal se otcem dcery Ludmily, avšak zemel velmi mladý, ve vku pouhých 21 let, dne 6. íjna Nábrobník z erveného mramoru v kostele sv. Michala v Klatovech nese erb Kafunk z Poborovic. Pavel Kafunk z Poborovic nezanechal záv a proto jeho majetek zajistila správa msta Klatov pro sirotka. Jednalo se o statek Otín, dva domy v Klatovech, dva dvory na pedmstí a spoustu rybník a ddin (Poborovice nejsou jmenovány). Porunicí se stala vdova Alžbta, která se znovu provdala a zemela roku Sirotek Ludmila stále ješt nebyla plnoletá a o poruenství nad ní a jejím ddictví, statkem Otínem a šosovním majetkem v Klatovech a jejich okolí, se rozhoel spor mezi jejím otímem a vzdáleným píbuzným. Císa Rudolf nakonec rozešil spor tak, že poruenství nad statkem Otínem získal otím a nad mstským a šosovním majetkem píbuzný. Podle poízeného inventáe bylo roku 1606 v kafunkovském dom v Klatovech nalezeno nkolik hospodáských rejstík, dlužních úpis (Kafunkové pjovali peníze na úrok mstm a šlecht) a dalších listin. Ve sklep proti svtnici byla nalezena truhla okovaná železem, v níž byly v pytlících mince, ti kusy stíbra a stoeného zlata. Také etz ze sta dukát, zlaté peetidlo Pavla Kafunka a zlatý prsten s diamantem. V témže sklep bylo v almae množství klenot a cínového a mdného nádobí, jako stíbrný pozlacený etízek s jablkem, dva axamitové pásy zdobené perlikami a stíbrnými ržikami, stíbrný pozlacený koflík, stíbrná pozlacená konvika a konev, množství stíbrných lžic (na ásti z nich vyryt kafunkovský erb) a nož a pod. V malém podzemním sklípku byly dv truhly s plátnem a povleením, v komnat nad svtnicí sedlo s pozlaceným rystukem a pás s pozlacenými pistolemi, runice a další vci, jako spousta šatstva a kožich. V druhém dom byla zbroj (plechy, rukavice, helmice, pancí, kordulá) a knihy, v obou domech množství nábytku a nádobí. Spor o porunictví pokraoval, až roku 1607 sama Ludmila žádala císae, že a je malého vzrstu, mohla by spravovat svj statek lépe než píbuzný. Nakonec jí byl v jejích 15 letech obma poruníky její zddný majetek vydán a Ludmila Kafunková z Poborovic se jako mladiká provdala za urozeného a stateného rytíe Jiíka Kanického z achrova. Roku 1609 už jako manželé prodali jeden dm v Klatovech. Roku 1611 pak Ludmila vzdala manželovi svj majetek, který pak mli užívat spolen. Roku 1613 se Jií Kanický z achrova psal pánem na Otín. Ludmila Kanická z Poborovic a na Otín zemela roku 1655 a 13. ledna byla pohbena v kostele Panny Marie v Klatovech. 6) Tím vymel rod Kafunk z Poborovic i po peslici. Zde je teba pipomenout, že originál výše zmínného inventáe dvou kafunkovských dom v Klatovech byl zásti použit v díle vnovaném nižší šlecht jako obrázek, nazvaný Inventá domácnosti Pavla Kafuka z Pohoovic z roku 1606 (správn Kafunk z Poborovic autor špatn peetl originální zápis a snad se domníval, že jde o Poho- ovice/pohorovice u Vodan). Dále v textu na základ tohoto inventáe dokládá majetek drobné šlechty v tvrzi a popisuje vybavení takové tvrze nábytkem, odvy a klenoty s tím, že zaízení interiér tvrzí pipomínalo interiéry stedn movitých mšan s poznámkou: srov. mimo- ádn pestré soubory stíbrného nádobí na tvrzi v Pohoovicích. 7) Tchto nkolik omyl erudovaného historika (nešlo o šlechtice, ale o erbovního mštana, nešlo o tvrz, ale o domy v Klatovech, nešlo o Pohoovice, ale o Poborovice) tedy tém stvoilo v Poborovicích panské sídlo. Poborovice na I. vojenském mapování (viz pozn. 24). Mžeme však konstatovat, že žádný z nobilitovaných mšan Kafunk v Poborovicích nesídlil, ímž padl prozatímní dvod jejich zaazení do soupisu panských sídel uvedeného na zaátku tohoto píspvku. Roku 1566 výše uvedený Matyáš Kafunk (omylem Refunk) a na Otín je zaznamenán v seznamu poízeném v souvislosti s mustrunkem (pehlídkou/mobilizací) krajské hotovosti z titulu majitele statku Otín. Z majetku majícím ve mst Klatovech a v jeho šosu vyzbrojil a k mustrunku odeslal 29 lidí. 8) Na základ tchto zjištní by se tedy lokalita Poborovice mohla ze soupisu sídel spoleenských elit vymazat. To by však byla chyba. Roku 1547 Klatovm zkonfiskovaný dvr Poborovice s mlýnem byl mstu vrácen roku 1560/ ) Šosovní dvr drželi pak mšané (a zejm z nj odvádli urité dávky mstu). Mikuláš bakalá Lounský koupil dvr Poborovice roku 1586 od Jana Kloppsera za 1700 kop groš a hned následujícího roku 1587 jej prodal Janovi Mauermillerovi. 10) Další konfiskace majetku msta nastala roku 1622/1623 po blohorské porážce; opt šlo o dvr a mlýn v Poborovicích. 11) Šlo totiž o tzv. emfyteutický zákup od msta byl vlastn kupován ddiný pacht dvora, ale dvr byl stále souástí panství msta Klatov. 52

5 Erbovní klatovští mšané Mauermillerové z Mildorfu užívali poborovický dvr ješt i po Bílé Hoe. Roku 1631 pojistil Jan Mauermiller z Mildorfu dluh na svém šosovním nezávadném dvoe Poborovicích. 12) Avšak roku 1636 jej koupil Samuel Bártovic, roku svobodník Kašpar Karban, který se chtl stát mšanem. Msto Klatovy Poborovice optn získalo a roku 1653 je prodalo Pavlu Dkánkovi a jeho manželce Kristýn. Šlo o dvr ležící na Úhlav, se svtnicemi, sklepy, komorami, s píkopem, stodolou, ovínem, marštalemi, chlévy, též se všemi ddinami, lukami, lesy, háji, porostlinami, pastvištmi, s rybníkem a tní za 1750 zlatých rýnských. Kupující si vymínili, že nebudou vykonávat podlky a roboty váznoucí na dvoru a místo toho budou odvádt mstu dv beky soli. 13) Pozorný tená si jist povšiml, že je zmiován píkop. Zda šlo o typický obranný prvek opevnných šlechtických sídel, který by tu zstával z dob, kdy ve vesnici Poborovicích existovala tvrz, nebo teba o slepé rameno Úhlavy, však nejde za souasného stavu poznání íci. Roku 1658 kupuje Poborovice za stejnou sumu Ondej Hofman pocházející z Peštic, ale již plzeský mšan, pro svého vnuka Jana Tobiáše Fiklšera. Byla potvrzena pemna roboty na dávku soli a Fiklšer se ml stát klatovským mšanem. Nedosplý Fiklšer osiel a jeho poruníci prodali dvr za pouhých 1200 zlatých Janu Bartolomji Höfflovi, hejtmanu píchovického panství. V té dob byl dvr od roku 1676 pronajat na 3 roky klatovskému mšanu Janu Plzákovi. Po smrti hejtmanov prodala jeho vdova Dorota, dcera klatovského erbovního mšana Ludy z Ludovan, tento dvr roku 1684 jen za 900 zlatých Judit Pernklové, vdov po Vilémovi Pernklovi ze Šenrajtu. Protože podle císaského privilegia z roku 1640 mohla klatovská obec osobám vyššího stavu bránit v zákupu dom a mstských pozemk nebo pozemk k mstu náležejících, se Judita musela zavázat, že bude vykonávat všechna bemena a povinnosti mstské, zvlášt pak platit kontribuci a bern, a tak jako pedešlí držitelé dvora i ona jako povinnou služebnost ke klatovskému špitálu bude obci odvádt dv prostice soli ron a žít s ostatními klatovskými obyvateli svorn a v pokoji. 14) Je možné dodat, že kupní smlouva byla podepsána již 20. listopadu 1683 a vložena do klatovských mstských knih až 28. ledna Šlo o šosovní dvr Poborovice s grunty, pdou, svtnicemi, sklepy, komorami, s píkopem, marštalemi, stodolou, s ovínem, s chlévy, s jistým a všelijakým stavením, se všemi ddinami, lukami, lesy, háji, porostlinami, rybníky a tnmi. Pi dvoe bylo pusté místo, kde díve stávala chalupa s poddaným lovkem, jeho ženou a dtmi. 15) Až nyní (nehledíc k píkopu) se tedy dvr Poborovice stává sídlem šlechty. Také další majitelé byli šlechtici. Dne 9. dubna 1691 si od Judity Pernklové rozené Perglarové z Perglasu koupily dvr Poborovice za 1700 zlatých spolen Anna Barbora a Kateina Ludmila, sestry Karlovny ze Svárova. Transakci povolil císaský rychtá, páni radní a obecní starší msta Klatov. Jednalo se o dvr šosovní Poborovice eený, na Úhlav ležící blíž msta, mezi mlýnem ddic po Jakubu Poborovském z jedné a kalskými grunty ze strany druhé, s grunty a pdou, svtnicí, sklepy, komorami, píkopem, marštalemi, stodolou, ovínem, chlévy, stájemi a jiným stavením, s ddinami, lukami, lesy, háji, pastvinami, rybníky, tnmi (šlo zejm o ustálené formulace), se sbhlými poddanými, s vdovou Barborou a jejím synem. Povinny budou odvádt dv prostice soli, nebudou odcizovat píslušenství dvora. 16) Se sestrami tu zejm žil i jejich ovdovlý otec Zikmunda Kryštofa Karel ze Svárova (nikoli Kryštof Rudolf Karel ze Svárova 17) ). Tak si mžeme vysvtlit údaje z matrik, kdy v roce 1701 a 1704 byli oddáváni snoubenci z Poborovic, poddaní urozeného pana Zikmunda Karla ze Svárova na Poborovicích. Anna Barbora se potom zdržovala ve Chíi u Týovských z Ensidel, snad ve fraucimoru. Zemela tam roku Její ást poborovického dvora zddila sestra Kateina Ludmila. Až roku 1703 obdržel klatovský farní kostel od sleny z Svárova na Poborovicích jemu Annou Barborou odkázaných 100 zlatých na nový krov. Kateina Ludmila se nyní zaruila mstu za plnní šosovních závazk váznoucích na dvoe Poborovicích, z nichž mnohé posléze nemohla i nechtla plnit (dávky soli). V roce 1710 dvr prodala již za 4150 zlatých a provdala se. Její otec Zikmund Kryštof Karel ze Svárova trpl oní chorobou, v jejímž dsledku byl už roku 1708 zcela slepý a dožíval pak v obecní chalup. 18) Výez z císaského otisku mapy stabilního katastru Bezdkov 1837 (viz pozn. 25). Kupcem šosovního dvora Poborovic byl (s dovolením mstské rady) Štpán Lindenthaler ze Sternthalu, císaský výbrí hraniního mýta na Weiszensultzu (tj. Blá n. Radbuzou), který koupil dvr pro svého syna Jana Kryštofa Lindenthalera. Ve smlouv se opt vypoítává výše uvedené píslušenství (místo s píkopem zde stojí s píkopami ). Vysoká cena byla patrn zpsobena tím, že se zárove prodával i chovaný dobytek 2 kon, 1 híb, 10 dojných krav, býek, nkolik jalovic, 40 ovcí. 19) Jan Kryštof Lindenthaler ve dvoe potom bydlel. Roku 1720 však poborovický dvr prodal za 5000 zlatých Marii Ann Amand z Peglasu, rozené z Cedvic. Její manžel Kašpar Leopold Perglar z Perglasu už roku 1721 prodal šosovní dvr Poborovice (a také šosovní dvr Kal) Karlovi Richardovi Josefu Šmídlovi von Schmiedeln, dolnorakouskému vládnímu radovi. Ten již pedtím koupil panství Bystici a statek Miletice a potom panství Klenovou. Tento velký majetkový celek však rakouský šlechtic nestail splácet a tudíž jej koupil roku 1730 ve veejné dražb jeho nejvtší vitel Karel Jáchym, hrab Breda. Od hrabte Bredy odkoupil statek Bezdkov hrab Künigl a roku 1748 od Anny Zuzany, ovdovlé Maschauerové, za

6 Poborovice souasný stav (http://www.mapy.cz). zlatých klatovské šosovní dvory Poborovice a Kal. 20) Pravým majitelem však zstávalo nadále msto Klatovy. Až roku 1765 byly dosavadní šosovní dvory Poborovice, Kal a Volenov z majetku msta Klatov pipojeny ke statku Bezdkov. 21) Poborovice od bezdkovského statku patrn koupili Václav a Marie Pokorných, kteí nkteré pozemky roku 1803 odprodali dvma hospodám z Novákovic, dalším dvma lidem jiné pozemky a stavební parcelu a ást dvora Poborovic Václavu Kaerovskému, roku 1804 Vojtchu Hájkovi další pozemky, kon a dobytek a Václav Kaerovský koupil další ást dvora. Tak vznikla nová osada Poborovice, 22) náležející k Bezdkovu, která mla roku dom, bývalý dvr byl emfyteutizován a stále tu byl mlýn o dvojím složení. 23) Vidíme, že v období, kdy v poborovickém dvoe sídlila šlechta, jeho cena vzrstala; patrn byl pestavován a upravován pro bydlení vyšších vrstev. Jak ukazuje I. vojenské mapování z let , objekty dvora mly pdorys ve tvaru širokého písmene U. Drobný objekt mlýna je zachycen pi náhonu i rameni Úhlavy pomrn daleko nalevo (západn) od dvora. 24) Mapa nebyla mena, ale kreslena dstojníkem podle oka z hbetu kon. Na mené map stabilního katastru (císaský otisk) z roku 1837, tedy po rozprodání dvora, vidíme (zleva) mlýn, blízko nho již jen dv strany nkdejšího U z nespalného materiálu, rozdlené na drobná obydlí, a opodál vpravo další usedlosti. 25) Tyto nejmén barokní objekty je dodnes možné identifikovat a jist by si zasloužily podrobný przkum. Poznámky: 1) Karel, T. Krmá, L.: Panská sídla západních ech Plzesko. eské Budjovice 2006, s ) Profous, A.: Místní jména v echách, jejich vznik, pvodní význam a zmny III. Praha 1952, s ) Roubík, F.: Soupis a mapa zaniklých osad v echách. Praha 1959, s. 65; Rožmberský, P.: Zaniklá stedovká vesnická sídla na Klatovsku. In: Historická geografie 25. Praha 1986, s ) Rezek, A.: Statky skonfiskované r a jich rozprodávání. Památky archeologické X, 1876, Praha, ) Sedláek, A.: eskomoravská heraldika. ást zvláštní. Praha 1925, s. 143, 462; Kolá, M.: Kafuk z Chlumu. In: Ottv slovník nauný XIII. Praha 1898, s ) Podle Van- ura, J.: Djiny nkdejšího král. msta Klatov I/2. Klatovy , s ) Bžek, V.: Nižší šlechta v politickém systému a kultue pedblohorských ech. Praha 1996, s ) Renner, J. (ed.): Šlechta Plzeského kraje v pli XVI. století. asopis Spolenosti pátel starožitností eských v Praze XVIII, 108; F.M. [Fridolín Macháek]: Jan Renner: Mustrunk v plzeském kraji r Sborník mstského historického musea v Plzni II. Plze 1911, s. 47, 56. 9) Vanura, J.: Djiny nkdejšího král. msta Klatov II/1. Klatovy 1927, s ) Citace v pozn. 6, s ) Bílek, T. (ed.): Djiny konfiskací v echách po r Praha 1883, s ) Vanura, J.: Djiny nkdejšího král. msta Klatov I/1. Klatovy , s ) Citace v pozn. 12, s ) Citace v pozn. 12, s ) Státní okresní archiv Klatovy, fond Archiv msta Klatov, i.. 200, K184, fol ) Citace v pozn. 15, i.. 202, K186, fol ) Citace v pozn. 12, s ) Rožmberský, P. Chmelí, V.: Rytíi Karlové ze Svárova ddiní strážci dveí Království eského. Plze, s ) Citace v pozn. 15, i.. 203, K187, fol. 43v ) Citace v pozn. 12, s ) Doskoil, K. (ed.): Berní rula popis ech r Praha 1953, ) Hofmann, G.: Nové osady na panství Netiny a na statku Bezdkov u Klatov. Zpravodaj Místopisné komise SAV XXIII/1982, s ) Sommer, J. G.: Das Königreich Böhmen VII. Prag 1839, 104, ) I. voj. mapování, echy, mapový list ) katastr Bezdkov. 54

7 Malované stropy zámku Hracholusky Petr Rožmberský Milan Novobilský Už když v roce 2001 vznikala pro edici Zapomenuté hrady, tvrze a místa brožura Hracholuská kaple a zámek, byl mladší patrový zámek v ješt relativn dobrém stavu, ale bylo konstatováno, že druhá budova s mansardovou stechou se již brzy sama zhroutí. Zámry nového majitele bývalého vrchnostenského dvora s tmito objekty nám nebyly známy. 1) V roce 2002 byl proveden podrobný stavebn historický przkum staršího pízemního hracholuského zámku, který mimo jiné konstatoval, že jde o trojdílnou dvoutraktovou dispozici, popsal zbytky barevné výzdoby vnjšího plášt budovy a vnitní barokní výmalbu stn. Pod omítanými podhledy byly prokázány barokní stropy s dvouvrstvým záklopem, v západní ásti zdobené polychromní malbou s motivy rozvilin, která navazuje na barokní malískou výzdobu stn. Vypublikován byl také pdorys pízemí objektu. 2) Od roku 1617 byly Hracholusky samostatným statkem se sídlem vrchnosti. V popisu hracholuského vrchnostenského dvora z roku 1711 je uvedeno také obydlí o dvou pokojích, tech komorách, kuchyni a sklepu. 3) Pi pohledu na pdorys starého hracholuského zámku je patrné, že ony dva pokoje jsou dv místnosti ve východní ásti objektu, dodaten pedlené píkami a opatené vloženými plackovými klenbami, pocházejícími z doby okolo roku Starý zámek prošel ran barokní etapou, mžeme pedpokládat další barokní úpravy a rozsáhlou pozdn barokní adaptaci. Vývoj stavby završila pozdn klasicistní etapa. 4) Prvního záí 2012 jsme s páteli z Klubu Augusta Sedláka pijeli do Hracholusk (okr. Plze-sever) omrknout stav hracholuských zámk. Nový zámek by ješt byl schopen opravy a smysluplného využití, ale starý zámek již zejm nikoliv. Nkdejší vrchnostenský dvr byl založen ve svahu a jižní strana starého zámku byla ponkud utopená situaci zhoršovaly již ped deseti lety zavážky vyhloubeného prostoru mezi ní a pokraováním vyššího terénu. V souasnosti zde vzniklo parkovišt a tím byl terén ješt navýšen a prostor pi jižní zdi zasypán až nad okna. To ze nevydržela a zítila se dovnit. V prostoru jižního pokoje jmenovaného roku 1711 byly patrné pod zícenou plackovou klenbou dochované stropní trámy a dvouvrstvý záklop. Trámy i prkna záklopu byly nateny na bílo a zdobeny geometrickými, ojedinle rozvilinovými motivy s použitím svtle zelené a ervené barvy. Na jednom trámu byla zaznamenána zelená malba vnce(?), lemovaného výrazn oranžovými ratolestmi(?). Trámy a prkna jsou vystaveny nepízni poasí a jsou ve špatném stavu. Starý hracholuský zámek pohled od jihu, stav v záí 2012 (všechna fota autor). Malovaná záklopová prkna jižního pokoje. Detail výmalby trámu jižního pokoje. Pohled z úrovn parkovišt do jižního pokoje s malovaným trámem. Z nádvoí je ješt možné do starého zámku vstoupit. V severním pokoji jmenovaném roku 1711 (v obou jeho píkou oddlených prostorách) se již plackové klenby (jejich stedy) také propadly a odhalily tém neporušený záklopový strop. Tento pokoj byl zejm pokojem parád- 55

8 i poprsí osob. Dolní prkna jsou opatena vyobrazeními krajin a výjev ze života. Jedno znázoruje krajinu s bránou(?) od níž vede most ke stavb s vží (kostel? zámek?), jiné nese kresbu na návrší stojícího panského sídla(?) sestávajícího ze tí spojených objekt, piemž prostední je vyšší (i na dalších vyobrazeních jsou objekty, které je možné považovat za sídla spole- enských elit). Jinde kráí postava k domku, jiný obraz zachycuje dv postavy; zatímco jedna opodál domu poskakuje, druhá snad plete košík a vyrábí košt. Opt na jiné kresb vidíme na jejím okraji jakousi stavbu, uprosted na skále výrazný kíž a opodál postava provádí njakou innost s holí. Jinde je zachycen kostel a dv osoby, nesoucí na tyi na ramenou veliký hrozen. Námtem z ciziny je vodní plocha s lokou a s vtší plachetnicí. Na behu je maják vysoká stavba, z níž vynívá držák se zavšeným (železným) košem, v nmž hoí ohe. Na jednom trámu je namalována snad zícenina hradu. Severní pokoj, detail majáku. Malovaný strop severního pokoje. ním. Na každém prkn je totiž jiný motiv. Peste byly omalovány i stropní trámy, jejichž spodní ásti však byly pi stavb kleneb osekány, aby nepekážely. Tém celou délku každého prkna mezi trámy pokrývá erven orámovaná plocha vlastního obrazu (okraje prken jsou žlutavé). Plocha obraz na horních prknech je ržová, na dolních prknech bílá. Výmalba je tvoena ernou linkou a svtle zelenými konturami. Na horních prknech jde vtšinou o rozviliny nebo geometrické vzorce, vyskytují se však Severní pokoj, detail postav. Podle všeho se jedná o malbu z pozdního rokoka z ruky velmi málo zkušeného malíe a obecn lze její vznik vložit do 3 tvrtiny 18. století. Charakteristické pro rokoko jsou petínané páskové dekory s pravoúhlými volutami. Také se s oblibou malovaly popínavé rostliny. Zde dekor vinné révy s propletenými úponkami. Nápadná je obvyklá rokaj asymetrický ornament ve tvaru otazníku i písmena S. Vyobrazení patrn šlechtice nese také urité znaky roko- 56

9 kové módy tvar klobouku, paruka a dlouhý štíhlý knírek. Postavy mají krátké kalhoty, které se v rokoku ješt nosily (píklady viz obr. 7). Jde o velice zajímavý doklad malovaného záklopového stropu ve vesnickém prostedí prozrazující chudšího vlastníka objektu. Devné stropy s malovanými záklopovými prkny se objevují v 16. století, vtšinou ve šlechtických sídlech, vrchol jejich vývoje je pak možno sledovat kolem roku Svou oblibu si udržely po celé 17. století, nicmén v mšanském prostedí se objevují i pozdji. Za jejich zánik a zapomenutí mohou josefínská protipožární naízení, kdy byla vtšina tchto strop skryta pod rákosové podhledy nebo vloženými klenbami. Pouze ve venkovském prostedí se trámové stropy udržely déle, na konci 18. století jsou už ale výjimkou. 5) Dendrochronologie stropních trám by dataci upesnila. Malovaných prken je skryto pod zbytky kleneb ješt více. Dochovaný malovaný strop by si jist zasloužil záchranu. Objekt není památkov chránn a je evidentní, že majitel objektu o nj ztratil veškerý zájem. Je to HV REAL s.r.o. z Plzn, a na starý i nový zámek je vydán exekuní píkaz k prodeji. 6) Poznámky: 1) Rožmberský, P. Novobilský, M.: Hracholuská kaple a zámek. Plze 2001, s. 3. 2) Anderle, J.: Hracholuský zámek. Hláska XIII/2002, s ) Citace v pozn. 1, s. 8, 10. 4) Citace v pozn. 2. 5) podle Foltýnová, M.: Malovaný záklopový strop v dom p. 110 v Pražské ulici ve Velvarech. Praha 2011 (zpráva NPÚ územní odborné pracovišt stedních ech). 6) cuzk.cz Kumburk rekonstrukce okružní hradby Kulturní dominantou podkrkonošského Mikroregionu Tábor zstávají již po staletí rozsáhlé zíceniny hradu Kumburku (642 m n. m., okr. Semily). Poátky mohutné markvartické pevnosti se uvažovan datují již do období kolem roku 1300, první známá písemná zmínka o kumburském sídle pochází pak z roku 1325, kdy je zde zmi- ován pán nepokojný Markvart (z Goldenburka). Hrad prošel bhem své existence pestrým stavebním vývojem, jeho pevné hrubé zdi poskytovaly bezpenou ochranu píslušníkm mnoha pedních eských rod. Dlouhý život mohutné píhraniní pevnosti násiln ukonují roku 1658 nálože stelného prachu císaských vojsk pod velením inženýra Pieronniho. Poboené panské sídlo se stalo následn zdánliv nevyerpatelným zdrojem levného stavebního materiálu pro rozliné stavby v pilehlých vesnicích. 1) Tomáš Šimnek Martin Vaistauer záchranných pracích na pozvolna rozpadajícím se Kumburku (roku 1840 dochází mj. k ástenému vyištní velkého sklepa). V letech provedl adu potebných zabezpeovacích prací Klub eských turist. 2) Roku 1953 byl Kumburk (spolu s hradem Bradlecem) sven do pímé správy Krajského národního výboru Kumburk torzo mohutného armovaného pilíe u malého sklepa. Kumburk oprava okružní hradby u Studniní vže. Vážnjší zájem o opomíjené kumburské zíceniny pichází až s obdobím romantismu. První známá kresba zboeného hradu pochází z roku 1785, se zaníceným zájmem se setkala tajemná zboenina u romantického pvce slova K. H. Máchy, hradobadatele-prkopníka F. A. Hebera i u koovného divadelníka J. K. Tyla. Práv do období romantismu se datují i skromné zprávy o prvních Kumburk pdorys pilíe podloubí u malého sklepa. Zdivo: pískovec po obvodu, ediová podezdívka, otisky po nárožních kamenech. Orientováno k severu (kresba T. Šimnek, 2012). 57

10 k jejímu mírnému vyboulení. Navazující záchranné práce pinesly další cenné poznatky do skromné mozaiky stavebního vývoje kumburského hradu (stopy základ po mladší uvažované budov, dnes již zaniklé, pimykající se ke Studniní vži; torzo mohutného armovaného pilíe u Kumburk pravdpodobná podoba oblouku podloubí u malého sklepa (kresba T. Šimnek, 2012). malého sklepa). Dlouholetá rekonstrukce pispla nejen k zachování daného úseku okružní hradby pro budoucí generace, ale zárove pinesla neekané množství cenných informací z období života pyšného hradu a zárove dále zvýšila vypovídací hodnotu rozsáhlých kumburských zícenin. Sdružení pro záchranu hradu Kumburku (SPZHK) v listopadu roku Kumburk úseky hradeb u bran po vyištní terénu oslaví 20. výroí svého založení. Sdružení bylo založeno v Liberci. Roku 1999 se stává majitelem Kumburku obec Syenov, která jej vlastní (opt spolu s blízkým Bradlecem) až do dnešních dní. O pozvolna probouzející se zíceninu od podzimu roku 1992 peuje Sdružení pro záchranu hradu Kumburku (www.kumburk.cz). První rekonstrukní práce pod patronací SPZHK se zamily nejdíve na torzo velké vže a navazující velký sklep (oprava zásti propadlé klenbiky a ásten vyvalené boní stny). Roku 2006 probhl na Kumburku první záchranný archeologický výzkum (J. Prostedník Muzeum eského ráje Turnov), který se zamuje na Panenskou vž a první hradní bránu. Téhož roku dochází ke stavebnímu zajištní chatrného torza Panenské vže (závažné destrukce prvku v polovin 19. století) a ásti navazující okružní hradby. Léta se vyznaují na Kumburku postupným (po etapách) stavebním zajištním okružní hradby, ležící mezi Panenskou a Studniní vží (cca 70 m). Nároný terén si vyžádal stavbu etných odvážných lešení, etné kaverny v gotickém zdivu spotebovaly návazn desítky tun kamene a spojovacího materiálu (obtížným úkolem po celou dobu rekonstrukních prací zstával pedevším dovoz užitkové vody z 2 km vzdáleného zrušeného kamenolomu). Nejnáronjším úsekem celé obtížné rekonstrukce byla bezpochyby ást okružní hradby, pimykající se ke Studniní vži. V ase poboení hradu císaským vojskem poátkem 90. let 20. století nkolika nadšenci, kte- rým nebyl neblahý osud zdejší památky lhostejný. Záchranné práce se zprvu zamily pedevším na ochranu zdevastovaného areálu kumburské zíceniny ped rozlinými nekalými živly. Postupn došlo k vymýcení nežádoucí náletové zelen a prvním drobným stavebním zajištním (povtšinou za pomoci nasucho kladeného kamene a deva). Prvním pedsedou sdružení se stal heraldik p. M. Hirsch ( 2005), poté jeho místo zaujal jeho vrstevník (a spoluzakladatel SPZHK) p. M. Dostál. Sdružení se v souasné dob stará nejen o zíceniny Kumburku, ale dohlíží na sousední Bradlec. Rozlinými akce (známé záijové Kumburské svítání, Kumburské tancování a šermování, ) se podílí na skromném kulturním život Mikroregionu Tábor. Nezanedbatelnou souástí konání len a píznivc SPZHK zstává i rozliná pomoc (tzv. víkendovky) opomíjeným historickým objektm v okolí (Kozlov, Návarov, Choustníkovo Hradišt, ) a drobná badatelská a publikaní innost. Radou a skutkem snaží se pak SPZHK napomáhat obdobn ladným zájmovým sdružením po celé eské republice. Poznámky: 1) Kolektiv autor: Novopacko Hrad Kumburk. Nová Paka 2010, s ) Tomíek, T. Úlovec, J.: Hrad Kumburk. Z eského ráje a Podkrkonoší 10/1997, s. 33. (1658) zde totiž došlo k silnému nárazu mohutného bloku zíceného zdiva do vnitní stny okružní hradby a následn 58

11 Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy K otázce sít sídel nižší šlechty v 17. a 18. století Václav Chmelí Sídelní sí se stala pedmtem historického bádání již v 90. letech minulého století 1) a zájem o ní petrval i ve století jedenadvacátém. 2) Touto sítí je myšlena soustava šlechtických sídel, v níž mly jednotlivé objekty své úlohy z hlediska života a representace aristokrata. Hrad v prbhu djin na konci stedovku vystídal zámek, doplnný též palácem i domem ve mst. Souástí této sít býval také lovecký zámeek a pedmstský letohrádek. 3) Jak již bylo více mén naznaeno, pedmtem uvedených výzkum jsou residence aristokracie. Bylo by však nerozumné z tohoto tématu vyazovat nižší vrstvy šlechtické spolenosti. A pádným a pitom zcela jednoduchým argumentem k tomu je, že mnoho píslušník nižší šlechty disponovalo více sídly asto rozdílného charakteru. Tato sídla tedy musela být využívána za uritým úelem. A pomrn nezastupitelnou roli v nm hrály i budovy i byty v mstech rzného charakteru. Dležité byly napíklad pro ty z nižších šlechtic, kteí byli angažováni v úadech sídlících v Praze i Brn. Museli si proto zaídit ubytování v hlavním mst. A to mohly být jak paláce, tak na druhé stran najaté místnostmi v mšanském dom. Ale to je pomrn známé téma, které již své historiky našlo. 4) Pražské domy nejsou pochopiteln jediné, které mly své místo v sídelní síti nižší šlechty. Uvázly v ní jak domy v královských, tak i v poddanských mstech, což dobe ukazuje píklad Msta Touškova (okr. Plze-sever) a Radnic (okr. Rokycany). V pípad prvním lze poznat z pramen, že 37 % zde zakoupených šlechtic vlastnilo souasn také statek zapsaný v deskách zemských. V pípad Radnic najdeme podíl majitel deskových statk o nco vyšší (43,3 %). Situace v nkterých královských mstech byla složitá a je problém získat pehled o všech majitelích dom i odhadnout, kolik z nich bylo majiteli statk i alespo je drželi manželé. Za pomoci klatovských trhových knih a též díla Jindicha Vanury 5) je možné se alespo pokusit podíly majitel statk v tomto mst odhadnout. Kolem 74 procent se pohyboval podíl tch, kteí vedle svého domu vlastnili i venkovský statek. O zbývajících 26 procentech toto není známo. Menšinu z majitel dom v Klatovech pedstavovali píslušníci panského stavu, kteí mli asi 30 % podíl. Z 90 procent ale tito páni vlastnili njaké panství. Ty píslušníky panstva, kteí nemli vztah k nkterému deskovému zboží, musíme hledat mezi leny rodu pán z Klenové, držící velký majetek na klatovském pedmstí. Toto jsou však jen ísla orientaní. Pesnjší zjištní by si vyžádalo velmi složitý a zdlouhavý výzkum, který by komplikovaly nejenom mstské prameny. Ale i tak mžeme soudit, že mezi majiteli dom v královských mstech pevládala šlechta, která mla vztah k venkovským statkm. Velmi málo bylo tch, kteí vlastnili domy v rzných mstech. Takové pípady nalezneme nejenom u vysoké aristokracie, ale i u nkterých nepíliš zámožných rytí. 6) Je pravdpodobné, že vtšina z tch šlechtic, kteí vlastnili statky na venkov, dávala pednost pobytu na sídlech, které na nich ležely. K tomuto názoru vedou urité indicie. Takovou mže být napíklad adresa dopisu, který šlechtici posílala mstská rada. 7) Další jsou kupíkladu informace o služebnictvu, u kterého se místy v pramenech objevovala charakteristika, odkud tito lidé pochází. 8) Také narození potomk se vtšinou událo na statku. 9) Sondu, která by tuto teorii uinila pevnjší, je možné postavit na základ seznamu šlechty žijící roku 1692 v Klatovech, v nmž jsou také uvedena jména nkolika majitel dom. Byly to konkrétn Maxmiliána z Klenové, Markéta Ludmila Vencelíková, rozená Lapáková, dále Anna Salomena Bukovanská, a konen vdova Ludmila Anastásie Kocová. 10) U vtšiny z tchto šlechtien žádný deskový i jiný podobný majetek nejspíše v této dob nenajdeme. Jednoznanost mírn narušuje možná paní Kocová. Ta byla manželkou Jana Dtleba Koce z Dobrše, majitele Hlavovic. 11) Po Hlavovicích se také psala, když si dm v Klatovech roku 1691 koupila. 12) V píštím roce jsme jí již nalezli jako obyvatelku jejího domu v soupisu v listu rady, datovaného 14. listopadem Ale ješt v dob mírn pedchozí, dne , je tato šlechtina stále odznaována na Hlavovicích. 13) Bu mezi tím zmnila své sídlo nebo její vztah k hlavovickému statku byl jen z pozice vdovy po Janu Dtlebovi, jehož na statku následoval syn. 14) Z této sondy plyne, že vtšina majitel dom, kteí souasn drželi nkterý statek i dm ve mst, obývala pevážn svá sídla na venkov. Prameny ale obas pinesou takové informace, které tvrdí, že se našly i výjimky. 15) Ta ást šlechty, která ve mstech najímala prostory pro své žití, pedstavuje z vtší ásti skupinu nejchudších píslušník šlechty. Platilo to zejména pro nájemce byt i tch, kteí žili u píbuzných. Dobové seznamy jich uvádjí velké poty. 16) Prameny ale místy pivádjí badatele na stopu tch, kteí mají vztah k nkterému panství i statku a souasn si najímali byt ve mst. 17) Poznámky: 1) Pánek, J.: Život na šlechtickém sídle v pedblohorské dob. In: Život na šlechtickém sídle v století. Ústí nad Labem 1992, s. 9 27; Kubeš, J.: Zásobování sídel Petra Voka z Rožmberka potravinami ( ), Jihoeský sborník historický 68, 1999, s ) Vorel, P.: Sídelní sí Františka Antonína Šporka ve svtle vývoje ran novovkých šlechtických rezidencí v echách století. In: Sborník vdeckých prací Univerzity Pardubice. Série C. Pardubice 2002, s ) Maa, P.: Svt eské aristokracie ( ). Praha 2004, s ) Nap. Jordánková, H. Sulitková, L.: Šlechta v královském mst Brn v pedblohorském období. In: Mšané, šlechta a duchovenstvo v rezidenních mstech raného novovku ( století). Prostjov 1997, s ) Vanura, J.: Djiny nkdejšího král. msta Klatov I/1 I/II. Klatovy ) V Mst Touškov i ve Všerubech napíklad vlastnili domy Josef Adam Štolc ze Simbsdorfu a Jan Benedikt Steinbach z Kranichsteinu (Chmelí, V.: Nižší šlechta v mstech a mstekách centrálního Plzeska v 17. a 18. století. Diplomová práce, Filosofická fakulta Ústav eských djin, Praha 2009, s. 135). 7) Nap. list z adresovaný paní Helen Hájkové do Hoštic. Státní okresní archív Klatovy (dále SOkA Klatovy), fond Archív msta Klatovy (dále AM Klatovy), i.. 85, K69, fol. 347v. 8) Vilém Jaroslav z ían držel od roku 1671 statek Darovou a spolu s ním asi také dm v nedalekých Radnicích. Bhem té doby se v matrikách pipomíná roku 1672 Ludmila, lokajová z Darové (Chmelí, V.: Statek Darová a dm v Radnicích, Hláska 22/3, 2011, s. 43). 9) Citace v pozn. 6, s ) SOkA Klatovy, fond AM Klatovy, i.. 86, K70, fol v. 11) Sedláek, A.: Koc z Dobrše. In: Ottv slovník nauný XIV. Praha 1899, s ) SOkA Klatovy, fond AM Klatovy, i.. 200, K184, fol.174v ) SOkA Klatovy, fond AM Klatovy, i.. 51, K35, fol ) Citace v pozn. 11, s ) Citace v pozn. 6, s ) Nap. NA, fond SM, i , sign. K59-40, kart. 1167; SOkA Klatovy, fond AM Klatovy, i.. 86, K70, fol. 187v 188v. 17) Pípad paní Schirndingové zachytily klatovské mstské knihy. Ohlas na lánek Josefa Brtka Jana Richterová Považuji za nutné reagovat na lánek Josefa Brtka Rokokové fresky se zámku v Kostelní Bíze nalezly spoinutí, otištný v Hlásce. 3, 2012, s Hlásku považuji za asopis držící si vysokou odbornou a jazykovou úrove, díky emuž se z regionálního klubového asopisu stalo celostátn uznávané odborné periodikum s dlouholetou tradicí. Nedílnou souástí obsahu Hlásky byly vždy také kritické lánky. I ty by si ovšem mly zachovávat výše zmínnou úrove a nemly by obsahovat zejmý subjektivní a emocionální náboj, tak jako v pípad Brtkova lánku. Z tchto dvod považuji jeho zveejnní v jakémkoliv odborném tisku za zcela nevhodné. Domnívám se, že by v budoucnu mla redakce pro zaazené píspvky dslednji uplatovat nastavená kritéria (a redakní pravomoce), aby si Hláska i nadále udržela dosavadní kvalitu. 59

12 Z hrad, zámk a tvrzí Zámek v Nadjkov (okr. Tábor) byl r navrácen v restituci ing. Milanu Segerovi. Po jeho smrti byl posledním majitelem jeho starší syn Rony Seger, žijící nyní trvale v Izraeli. Zámek koupila v r akciová spolenost Galileo Veritas, která o jeho využití mlí (Oficiální internetové stránky obce). V dob mé návštvy 8. ledna 2012 byla voln pístupná nejen zpustlá zahrada, ale i objekt neuzameného zámku. Jeho interiéry jsou na rozdíl od fasád v dobrém stavu. Pokud nebude budova v nejbližší dob zabezpeena ped vniknutím, je jen otázka asu, kdy zane podléhat nájezdm vandal. Chlum (okr. Praha-východ) zámek byl zaátkem r beze zbytku odstrann. (Wikipedie, zaniklé objekty). J. Synek Kolem roku 1400 pešel do držení Frankengrüner, v nmž setrval do roku Hrad zanikl dle zprávy chebského kronikáe roku 1451 vojenskou akcí. Hrad stával na dnes zalesnné ostrožn, která ze tí stran spadá strm k vodní hladin pehrady Skalka (nad jejím severním behem). Na pístupové stran je petnuta hlubokým polokruhovým píkopem. Za ním se na oválné plošin nachází valovité zbytky elní fortifikace. Na plošin lze spatit nkolik prohlubní, které jsou však dle dostupné literatury nejasného stáí. Ke hradu není nijak znaen pístup, pouze na nkterých mapách je znaka oznaující zíceninu. Pomocí údaj z internetových stránek lze cestu nalézt (www.hrady.cz, Místo bývalého zámku Chlum 2012 (okr. Praha-východ). Roudnice nad Labem (okr. Litomice) za 1 K ron si msto od Lobkovic pronajalo v míst biskupského hradu v l vzniklý ran barokní zámek, vyklizený vojenskou konzervatoí. Armáda jej využívala od konfiskace Lobkovicm v r. 1948, ale protože pro nj bylo nalezeno toto šetrné využití, dochoval se ve slušném stavu. Jen mobiliá památková pée rozvezla na jiné objekty. Poté, co s majitelem Williamem Lobkowiczem jednal senátor za Litomicko Alexandr Vondra (ODS), v úadech ministra obrany a vicepremiéra spojovaný s podivnými kauzami, došlo k dohod vlastníka a msta o využití vojenskou hudbou opuštného zámku. Na jeho obnovu by msto rádo získalo dotace z evropských fond navzdory nedávnému skandálu a policejního vyšetování ohledn jejich rozdlování v rámci regionálního operaního programu Severozápad. Radnice dala zpracovat studii využití zámku. Poítá se jak se zpístupnním zahrad veejnosti, tak s instalací sbírek nyní dlouhodob opravovaného Národního muzea. Píprava expozic by mla trvat 2 roky. První turisty by zámek, jehož provoz by vycházel vstíc kulturnímu využití, kongresové i bžné turistice, ml uvítat r (Právo , s. 13). Pimda (okr. Tachov) dominanta eského lesa, zícenina románského hradu Pimdy, jednoho z nejstarších dochovaných panských sídel u nás, stežícího obchodní cestu z Prahy a Plzn do Norimberku, byla plzeskou pobokou památkového ústavu od do záí 2012 zpístupnna veejnosti. Souasn budou trvat sananí práce. Hrad bude oteven od úterý do nedle s prvodcovstvím i v cizích eích a starosta msteka pi úpatí hradu si slibuje zvýšení turistické atraktivity místa i mikroregionu. Návštvníci mohou obdivovat jednu z vží, funkní kamenný prevét a jiné prvky (Právo , s. 13) Moravský Krumlov (okr. Znojmo) v pátek došlo po spoleném jednání zástupc msta, ministerstva kultury a majitele, s ásten vyhoelým hlavním pavilonem pražského Výstavišt spjatou firmou Incheba, k dohod o postupné rekonstrukci místního zámku, aby se do nj mohla z Prahy vrátit Muchova Slovanská epopej. Oprava je nutnou podmínkou pro vrácení série rozmrných pláten. Ta byla r za nemalých emocí a zájmu médií pevezena do jedné z budov Národní galerie. Mstu, jež odvozem ztratilo na atraktivnosti, citeln klesly tržby živnostník z cestovního ruchu (T 1, J. Brtek Skalka (též Pürstenstein i Losburg, okr. Cheb). Se jménem hradu Skalky se setkáváme poprvé koncem 13. století, kdy náležel Jindichu Paulsdorferovi, pak hrad vlastnili chebští mšané. Skalka plocha hradu Skalka píkop Na jižním behu pehrady Skalka stával hrad Liebeneck (okr. Cheb). Byl postaven pi vsi Liebeneck (Tn) bhem 14. století rodem Prasberk. Hrad zejm brzy zanikl, protože již v 15. století za dalších majitel Neksch vzniklo panské sídlo pímo ve vsi. Byla to tvrz a pozdji zámeek, po kterém dnes není ani stopy. Pozstatky hradu se v tomto pípad dají nalézt snadnji, jsou pi staré cest mezi Pomezím nad Ohí a Chebem. Staí odboit Liebeneck píkop

13 k zaniklé vsi Tn, kde je dnes starý statek fungující jako kasino a ped ním u novostavby rodinného domu se dát doleva. Po zhruba padesáti metrech je vidt mohutný píkop obdobný jako na Skalce. Hrad ml tém kruhový pdorys. Píkop je zachován pouze na východní stran, zbytek je zarovnán. Na samotné ploše hradu se nachází louka. Hrad byl totiž rozebrán na stavební materiál a na jeho míst msto Cheb nechalo vystavt hospodáské budovy. Po požáru roku 1845 došlo k jejich stržení. Ob místa stojí za návštvu pro svoji atmosféru a tajuplnost, pestože se zachovaly jen zbytky terénních úprav (www.hrady.cz, P. Mašek T. Mašková Po rekonstrukci oteven zámek v Borovanech (okr.. Budjovice) pro veejnost prohlídka s prvodcem.v pízemí zámku (krom pokladny, infocentra a kavárny) jsou vystaveny sochy s náboženskými motivy (pvodn to byl klášter), dále je tam ást sbírky ornát.v 1.pate je souástí prohlídky nkolik zrekonstruovaných komnat, nikoli ovšem s pvodním mobiliáem. Ped rekonstrukcí byla v zámku základní škola. Ostrolovský Újezd (okr.. Budjovice) krásn zrekonstruovaná,by nepístupná renesanní tvrz se sýpkou. Tvrz slouží jako obytný objekt majiteli. Zvíkov (okr.. Budjovice) opravená gotická tvrz ve vesnici stejného jména naproti rybníku, cca v poloviní vzdálenosti mezi Teboní a Budjovicemi, tvoí jeden z roh hospodáského dvora, pemnného spíše na víkendové chalupy.vstup do tvrze je zevnit dvora, takže bžn je nepístupná, snad po dohod s majitelem. Zvenku však velmi dobrý pístup ze tí stran, tvrz obklopuje travnatá louka. Zícenina hradu Velešín (okr.. Krumlov) po dlouhých letech a záslužné práci Sdružení Hrady na Malši je možné konen zíceninu hradu bez problém a strachu z pokut navštívit. Pístup pro pší i cyklisty je po znaené turistické cest z ímova,v osad Sedlce odboka ke hradu cca 1 km, znaení velmi dobré. Pes píkop u zíceniny je vybudován nový devný most, takže vstup do jádra hradu je bezproblémový. Krásné romantické místo s krásným výhledem na ímovskou pehradu. Více o hradu možno na Zícenina hradu Loužek (okr.. Krumlov) díky péi Sdružení Hrady na Malši je hrad odlesnn, umístna tabule s historií hradu. Nicmén zdá se, že hradu není vnována stejná údržba jako nap. Poešínu.V letních msících nedoporuuji pístup z Bujanova po žluté turistické znace pes osadu Zdíky, nebo les je zamoen ovády a cesta pes nj je utrpení. Doporuuji pístup z Motorestu Nažidla po hlavní silnici na sever až k odstavnému parkovišti ke hradu. Zámek Chlum u Tebon (okr. Jindichv Hradec) je v majetku soukromé firmy, nepístupný, s novou fasádou. Pístupný je zámecký park, který je vzorn udržovaný, a to jak zele, tak mstky a sochy. Rozhodn stojí za návštvu, stejn jako celá rekreaní zóna Chlum-Stakov. Zámek Stráž nad Nežárkou (okr. Jindichv Hradec) je zrekonstruovaný do pvodního stavu v dob pobytu Emy Destinové, zpístupnný pro veejnost, prohlídka s prvodcem. Jeden den v týdnu (v nedli) provádí návštvníky sama souasná majitelka zámku, která umožní prohlídku soukromých komnat, které jinak nejsou souástí bžných prohlídek. Pro úplnost je možné dodat, že v zadní ásti zámku smrem do parku jsou odkryty a zakonzervovány základy a zdi pvodního hradu, na nmž v podstat zámek stojí. Tvrz Hamr (okr. Tábor) gotická tvrz ve vesnice Hamr (Val) je znan chátrající, ve velmi špatném stavu. Majitel (údajn z Berounska) zatím tvrz neopravuje. Místní chalupái, kteí bydlí v bezprostední blízkosti tvrze, prozradili, že obec prodala do soukromého vlastnictví všechny pozemky v okolí tvrze, takže k vlastní tvrzi nepatí skoro žádný slušn velký a vhodný pozemek, ba ani píjezdová cesta. Na fotu je vidt kus vypadlé obvodové zdi pod stechou, celkový dojem je velmi deprimující. Tvrz Chvalešovice (okr.. Budjovice) rovnž na první pohled ve velmi neutšeném stavu, nachází se na kraji silnice na zaátku obce a je souástí hospodáského dvora. Vstup do tvrze Tvrz Hamr možný není, do areálu ano. Tvrz hyzdí pístavek, ve kterém byla asi kdysi vrátnice. Zámek Chudobín (okr. Olomouc???) po nkolikaleté rekonstrukci zaal být opt využíván jako hotel. Majitelem je soukromá firma Hotel Chudobín se sídlem v Krnov (deník Právo ). Zámek Lešná u Valašského Meziíí (okr. Vsetín) v letošní turistické sezon byl po jedenáctileté rekonstrukci zpístupnn veejnosti. Prohlídky jsou s prvodcem, nádherný zámecký park je voln pístupný, ale pouze v turistické sezón. Pízemí zámku je pístupné bez prvodce, na panelech je zdokumentován celý prbh oprav zámku. V 1. pate je souástí prohlídky komplex nov zrestaurovaných komnat, ásten i s pvodním mobiliáem posledních majitel, rodiny Augusta Kinského. Zajímavostí je zachovalá gotická stílna pvodního hradu ve fasád severozápadní strany zámku. Foto zachytilo leny zlínské poboku KASu v Lešné letos koncem dubna (M. Zikmund, Vlast. a Ondej Svobodovi). Zámek Lešná 2012, v popedí lenové zlínské poboky KASu. Zícenina hradu Ralsko (okr.. Lípa) pechází do soukromých rukou. Pozemky o výme 776 ha vetn hradních zdí získal ve výbrovém ízení,vypsaném Vojenskými lesy a statky, p. Milan Baier, rodák z nedaleké Mimon. Výbrového ízení se zúastnilo 5 subjekt, z toho 1 právnická osoba, 1 obec a zbytek fyzické osoby. Obce mikroregionu neskrývají rozpaky nad výsledkem a v dopise, adresovaném ministru obrany, požadují výsledek výbrového ízení anulovat, na což má podle zákona zadavatel právo. Poražena z výbrového ízení vyšla mj. i radnice ve Stráži pod Ralskem. Nejnižší prodejní cena, stanovená prodejcem, byla K. Jak hodlá nový majitel zíceniny s touto nakládat, není zatím jasné, má se uskutenit schzka mezi ním a starostou (Právo a ). Pokud je mi známo, jedná se o tetí hradní zíceninu, která je v soukromém držení fyzické osoby. Jsou to Starý Bernštejn, Templštejn u Jamolic a nyní Ralsko. Soukromých majitel tvrzí je však podstatn více. V. Svoboda 61

14 V Tisové (okr. Tachov) byla bhem prázdnin 2012 zboena v jáde gotická tvrz, zbývá z ní pouze ze. Zboen byl též v jáde barokní zámek, z njž nezbylo nic. Zboeny byly i další hospodáské budovy bývalého panského dvora (vše v majetku soukromé osoby). Plány obou panských sídlech jsou v publikaci Procházka Úlovec: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 3 z roku Z. Procházka Na míst bývalé tvrze v Oldichov (okr. Tábor) již nejsou v terénu zetelné žádné nerovnosti, které by svdily pro místy zdvojený píkop a valy, jak se uvádí v souasné literatue (viz Vitanovice). Lokalita je plochá, jen mírn kuželovit vyvýšená ke stedu tvrzišt, na severu je ohraniena nepoužívanou úvozovou cestou. Plochu tvrzišt zabírá bramborové políko, v míst pedpokládaného opevnní je poseená rovná louka. Náš przkum bramboišt s údivem sledoval obyvatel domu p. 21, který do plochy tvrzišt zasahuje z východu. Pravil, že dnes se s námi roztrhl pytel. Krátce ped námi totiž místo navštívili dva pracovníci muzea v Pacov, kterým pedal hrnec, jenž vykopal na svém pozemku. Zde stála do poloviny roku 2012 tvrz Tisová. Na zícenin hradu Švamberk-Krasíkov nov vznikla vyhlídková plošina. Samonosná vyhlídka za korun s celoroním provozem je umístna na zbytcích hradní vže, pi její instalaci nebylo zasahováno do zdiva. Je kovová a blbuvzdorná. Areál hradu patí obci Kokašice, která na tuto akci z Programu rozvoje venkova prostednictvím Státního zemdlského intervenního fondu v. Budjovicích získala 90% dotaci. Stavbu vyhlídky realizovala fa Josef Zíka stavební práce, Stíbro (http://zpravodajstvi.tripzone.cz/na-zricenine-hradu-krasikovvznikla-nova-vyhlidka-2246; Kokašický zpravodaj 1/2012 dostuzpný na - Kokašický zpravodaj 1/2012). V. Chmelí Ve Vitanovicích (okr. Tábor) stávala v poplužním dvoe u rybníka tvrz, vystavná údajn kolem poloviny 14. stol. První písemná zmínka o ní pochází až z r V 18. stol. byla pestavna na sýpku, která byla pozdji zboena. Dle údaj souasné literatury, která se však nevyhnula zjevným nepesnostem ohledn lokalizace (Huml,V.: K problematice sídel nižší šlechty na Táborsku v Mladovožickém regionu, Archaeologia historica 19, s. 94; Kolektiv: Encyklopedie eských tvrzí III. Praha 2007), nachází se na míst bývalé tvrze zbytek kamenné zídky, stavné do plkruhu o délce asi 6 m, šíce 2 m a výšce 80 cm. Pi návštv místa se tento relikt nepodailo nalézt, pravdpodobn proto, že v této lokalit je nový domek. ev. 25 a celá parcela (30/4, k. ú. Slapsko) je upravena na zahradu. Pi okraji parcely nad severním behem Vitanovického rybníka byly voln nakupeny kameny vtších rozmr. Stav tvrzišt v Oldichov Hrad Orlík (Saldenstein, okr. Ústí n. O.), dnes patrný pevážn jen v terénních reliktech, stával na výbžku planiny vysoko nad levým behem Tiché Orlice. Místo se nachází pímo nad památníkem J. A. Komenského u Brandýsa nad Orlicí. Sledujíce modrou znaku KT se z údolí vyšplháme lesní pšinou po úboí až na hranu planiny, kde se ped námi oteve pohled na nedaleký dvr a rozsáhlé louky a pastviny kolem. A práv na tomto míst je osazena informaní tabulka KT hlásající, že jsme dosáhli hradu Orlíku. Skutenost je ale jiná. Od tohoto místa je teba ješt jíti terénem cca 300 m západním smrem po rozhraní oplocené pastviny a kovinami porostlého svahu až narazíme na ostrožnu s relikty hradu. Místo je narušeno stavbou vodojemu a siln zarostlé kopivami a kovím. Doporuuje se návštva mimo vegetaní období. Šlapánov (okr. Benešov) pozstatky tvrzišt nedaleko od Louovic pod Blaníkem se nenacházejí pi dnešním p. 19, jak je myln uvedeno v Encyklopedii eských tvrzí. Poloostrov s tvrzištm, vybíhající do nkdejšího rybníku, Tvrzišt v Šlapánov se nachází východn od. ev. 1, jižn od p. 13 a západn od. ev. 4, k jehož pozemku náleží. Stav tvrzišt ve Vitanovicích Místo zboeného zámku v Zahrádce 2012 Zahrádka (okr. Píbram) zámek, vzniklý pestavbou renesanní tvrze ze 16. stol. a popisovaný ješt v Encyklopedii eských tvrzí, již neexistuje. Byl zbourán v r Dle internetových stránek MÚ Sedlany však ješt stojí. Na míst lze dnes spatit jen zbytky zdiva, zejména jižní ásti, v úrovni terénu. O. Slabý 62

15 Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , Internetové stránky: 14. roník konference Djiny staveb se koná ve dnech v netinském zámku. Pihlášky na adrese podrobnosti na Pokladníci poboek nejpozdji do 15. prosince 2012 odešlou na úet Rady KASu /0300 vybrané peníze desátek (10 K za lena v roce 2012) a pedplatné Hlásky na rok 2013 (40 K) Zárove je nutné zaslat na výše uvedenou adresu Rady (nejlépe v el. podob) jmenné seznamy platících desátek a platících Hlásku. Hlásku mají zdarma ti lenové, kteí v ní publikovali v roce Jsou to z poboky Plze M. Novobilský, P. Rožmberský, K. Brzobohatá, M. Procházka, J. Brtek, J. Anderle, O. Slabý, Z. Gersdorfová, V. Chmelí, J. Richterová, P. Mašek, Z. Procházka, z poboky Praha J. Úlovec, K. Pokorný, J. Synek, z poboky Hradec Králové Z. Fišera, J. Slavík, z poboky Zlín V. Svoboda. Redakce Hlásky dkuje autorm, kteí zaslali do Hlásky jakýkoli píspvek, a potebuje další, aby nemuselo dojít k omezení rozsahu. Stále platí, že autor má píští roník Hlásky zdarma. Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , Internetové stránky poboky: lenové poboky zaplatí do konce listopadu piloženou složenkou nebo na schzkách poboky 100 K (60 K lenský píspvek, 40 K pedplatné Hlásky). Autoi (viz výše) zaplatí pouze 60 K a lenové neodebírající Hlásku 20 K. Žádáme vasné zaplacení. Nov zvolené místo schzek v hotelu Continental se neosvdilo. V ervenci a v srpnu mla restaurace vždy první stedu v msíci zaveno z dvodu dovolené a v záí se tam první stedu konala jiná akce, takže schzka s pednáškou M. Novobilského o jednoduchém rekonstruktivním 3D modelování ve voln šiitelném programu Google Sketchuo 6 na píkladu zaniklého kostela sv. Mikuláše pod Krudumem se nakonec konala opt V Riegrov p. 3 (suterén, U Klárky), kde se pítomní shodli na tom, že se zde budou konat schzky i nadále, protože na Kontík není spolehnutí. Na íjnové schzce se v Riegrov 3 bude po pednášce konat lenská schze s obvyklým programem. Podzimní autovycházka povede na Benešovsko, a to v sobotu 20. íjna Odjezd tradin od Hamburku v 8 hod. V plánu jsou: Hrad u tykol, Mra (tvrz, tvrzišt a zámek, Konopišt (bez vnitní prohlídky), Chvojen (venkovské opevnné sídlo s kostelem), Kožlí (hrad), Líšno (hradozámek), Tvoršovice (zámek), Stajice (hrádek), Strýkov (tvrzišt), Vrchotovy Janovice (zámek z tvrze), Kešice (tvrzišt, kostel), Olbramovice (tvrz). Co stihneme, to stihneme. Opt se majitelé aut i pšáci budou hlásit na nebo na tel Tzv. Velká pednáška se koná 21. listopadu opt v zasedace FF ZU v Sedlákov ul. 15 (2. patro). Od 17. hodin bude pítomné seznamovat Mgr. Koscelník s výsledky výzkumu obléhacího tábora u hradu Sionu. Podzimní poznávací autobusový zájezd na Vimpersko se opt vydail, poasí pálo až moc (bylo horko). 28 lidí a dva psi se poprvé zastavili ve Volyni. Ve zdejší gotické výstavné palácové tvrzi je umístno muzeum (jako hromadná výprava jsme platili poloviní vstupné 15 K), je možné se kochat vnitním uspoádáním tvrze s typickými okny se sediliemi v nejvyšším pate, nebo shlédnout ve sklepeních archeologické vykopávky, obnažující ješt starší zdiva. Zaujala též ást dochovaného opevnní (hradba se stílnami a polygonální baštou, vyzdným píkopem a další zdí ped ním). Následovala Hradba s nárožní baštou tvrze Volyn (všechna fota P. Rožmberský 2012). Doubravice vžová tvrz. Vimperská brána. 63

16 Dobrš brána do sídelního areálu. Doubravice u Volyn, kde nás provedla dcera majitele zahrady, na níž stojí vžová tvrz. V nejvyšším pate jsou dochovány pozstatky oken se sediliemi, krbu a prevétu. Další navštívenou lokalitou byly estice. V parku hezky upraveného zámku (sídlo obecního úadu) se nalézají voln pístupné pozstatky staršího sídla, pedevším jeho suterénní prostory a zbytek bašty. Na návsi rostlo nkolik desítek hib. V Dobrši nás majitel jedné ásti srostlice sídel z rzných období vpustil do zámku, kde bylo možno zakoupit pohledy. Torzo mohutného donjonu zstalo nepístupné. Ve kyni jsme obhlédli zámek a spchali do Vimperku. Do msta je vjezd autobus zakázán, a hrad-zámek, tyící se majestátn vysoko nad mstem je na jeho druhém konci. Cesta do kopce trvala dvacet minut. Bylo možné si prohlédnout všechna nádvoí (muzeum jsme nenavštívili), ale nejvíce zaujala první brána, pedsunutá bašta Haselburk a mezi ní a samotným zámkem dochované píkopové a valové opevnní. Po oberstvení následovala tvrz Budkov pestavná na sýpku, obsahující uvnit ješt zbytky gotických stavebních detail. Tvrz Lipovice je nepístupná, ale i pohled zvení stál zato. Na zpátení cest jsme se ješt zastavili v Hošticích se zámkem, rodným domkem režiséra Trošky a hrobem Michala Tuného. Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec. Internetové stránky poboky: Bašta Haslburk ve Vimperku. Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno- Líše, Mgr. Josef Jan Ková, Renneská tída 416/39, Brno-Štýice. Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec, tel: Internetové stránky poboky: Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první lednové dekád 2013) Palácová tvrz Budkov pestavná na sýpku.. HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. íjnové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský technický redaktor ing. Petr Mikota redaktor pro internet Milan Novobilský (www.klubaugustasedlacka.cz.). Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní Nadaního fondu pro kulturní aktivity oban msta Plzn a Nadace 700 let msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 64

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXIII, 2012,. 4 Nejstarší ikonografické vyobrazení jihoeských Nových Hrad Hrad v Nových Hradech na samé výsp jižních ech bývá azen mezi nejstarší horizont šlechtických

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více

Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy

Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy K otázce sít sídel nižší šlechty v 17. a 18. století Václav Chmelí Sídelní sí se stala pedmtem historického bádání již v 90. letech minulého století

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ PRAVLAST A EXPANZE KELT http://cs.wikipedia.org/wiki/keltov%c3%a9 Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a ímské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006 Usnesení. 544 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 29.05.2006. Usnesení. 545 Rada msta souhlasí s umístním pedzahrádky ped provozovnou Desperado

Více

Znalecký posudek. 3506/2012

Znalecký posudek. 3506/2012 Znalecký posudek. 3506/2012 o cen nemovitosti - rodinného domu.p. 34 s píslušenstvím na pozemku. parc. 115 a pozemku tvoeného parcelami. 114 a 115 v kat. úz. Skuhrov u Mlníka, obec Velký Borek, okres Mlník,

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Usnesení. 332 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 26. 3. 2007. Usnesení. 333 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu vleky Brloh sestávající

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

ZNALECKÝ POSUDEK .7670/110/13

ZNALECKÝ POSUDEK .7670/110/13 íslo vyhotovení: ZNALECKÝ POSUDEK.7670/110/13 O cen stavby p.1807 (dle zápis v katastru nemovitostí objektu bydlení) s píslušenstvím a pozemkem.parc.4321 v katastrálním území a obci Ústí nad Labem, okres

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 196/2009-N Bod 1.

vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 196/2009-N Bod 1. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 196/2009-N Bod 1. Touto Dražební vyhláškou se vyhlašuje konání dražby nedobrovolné. Den konání dražby se stanovuje na 29. záí 2009, na adrese BLUE

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST Úvod Pražský hrad Obrazová příloha k článku na str. 25 : ZA STAROU PRAHU : 4. Trojlodní krypta sv. Kosmy a Damiána s dochovanými částmi

Více

Technická zpráva požární ochrany

Technická zpráva požární ochrany Technická zpráva požární ochrany Akce : zateplení fasády bytového domu p.70 Tuhá Investor : OSBD eská Lípa Barvíská 738 eská Lípa Použité technické pedpisy: SN 73 0802,73 0833,73 0873, 73 0821, vyhl..23/2008

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Prohlášení vlastníka domu.p.975 (Konvalinka) o vymezení jednotek v budov

Prohlášení vlastníka domu.p.975 (Konvalinka) o vymezení jednotek v budov První rezidenní uzavený investiní fond, a.s. I: 241 30 249; se sídlem Praha 3, Žižkov, Konvova 2660/141, PS 130 83; zapsaná v obchodním rejstíku vedeném Mstským soudem v Praze, oddíl B, vložka 17277; jednající

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZAT ÍD NÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ P DORYSNÉ FORMY... 2

OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZAT ÍD NÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ P DORYSNÉ FORMY... 2 OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZATÍDNÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ PDORYSNÉ FORMY... 2 2.1. SÍDLA NEPRAVIDELNÁ... 3 2.1.1. sídla hromadná (shluková)... 3 2.1.2. sídla s rozptýlenou zástavbou... 4 2.2. SÍDLA FORMOVANÁ...

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 21.05.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 21.05.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 21.05.2007 Usnesení. 533 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 14.05.2007. Usnesení. 534 Rada msta rozhodla uzavít smlouvu o dílo, jejíž pedmtem je veejná

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

David Mikoláš (2013)

David Mikoláš (2013) David Mikoláš (2013) Typologie pramenů 1. Písemné prameny 2. Kartografické prameny 3. Ikonografické prameny 4. Plány 5. Hmotné prameny 6. Další informativní prameny 2 1. Písemné prameny 1. 1 Prameny diplomatického

Více

Zajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava

Zajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava Spolenost VTS Morava s.r.o. se sídlem v Ostrav vznikla 15.7.2002 pemnou fyzické osoby, psobící na trhu od roku 1997, na spolenost s ruením omezeným. Cílem spolenosti je od samého poátku specializace na

Více

Zápis. z 5. jednání rady msta, které se konalo v pondlí 19. února 2007 od 18.00 hodin.

Zápis. z 5. jednání rady msta, které se konalo v pondlí 19. února 2007 od 18.00 hodin. Zápis z 5. jednání rady msta, které se konalo v pondlí 19. února 2007 od 18.00 hodin. Program jednání: 1) Návrh ceny vodného a stoného na hospodáský rok 2007 2008 pro msto. 2) Návrh na poízení nového územního

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006 Usnesení. 522 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 22.05.2006. Usnesení. 523 Rada msta Vimperk rozhodla uzavít Dodatek.1 ke smlouv o dílo.05/06

Více

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXV, 2014,. 2 Ti výroí Klubu Augusta Sedláka Rok 2014 doufejme a zaplapánbh nebude v historii Klubu Augusta Sedláka (dále Klub) pedstavovat zvláštní datum. Jedná se

Více

Kyselka památkové objekty a jejich vývoj...

Kyselka památkové objekty a jejich vývoj... Kyselka památkové objekty a jejich vývoj... Rok 1991-1992 1) Západoeská zídla s.p.( MP R ) prodávají Závod Mattoni Kyselka pímým prodejem pro Karlovarské minerální vody a.s. Karlovy Vary 2)Státní léebné

Více

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Do 1. ledna 2006 neexistoval v eské republice orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY REKONSTRUKCE AREÁLU VAZAKA BLÁ POD BEZDZEM F DOKUMENTACE STAVBY Bezen 2008 OBSAH : 1.1 Architektonické a stavební ešení 1.1.1 Technická zpráva 1.1.2 Výkresová

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Díky archeologickým nálezm v bývalých keltských hradištích (oppidech) a na pohebištích je zejmé, že Keltové mli své zrunéemeslníky.

Více

Název památky: Biskupská rezidence Krom##íž. Známé též jako: Kremsier, Hanácké Athény. Datace: 1665 1698, 1752 1759, 1772. Typ: Biskupská rezidence

Název památky: Biskupská rezidence Krom##íž. Známé též jako: Kremsier, Hanácké Athény. Datace: 1665 1698, 1752 1759, 1772. Typ: Biskupská rezidence Název památky: Biskupská rezidence Krom##íž Známé též jako: Kremsier, Hanácké Athény Lokace: Krom##íž, Sn#movní nám#stí, 67 km východn# od Brna, 40 km jižn# od Olomouce, Krom##íž, Morava, Czech Republic

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

Jedovnické rybníky do roku 1450

Jedovnické rybníky do roku 1450 Jedovnické rybníky do roku 1450 Titulní kresba Mgr. Jitky Vávrové ukazuje, jak asi vypadaly Jedovnice a blízké okolí v 15. století. Za grafickou úpravu titulního obrázku (mapky) děkuji Ing. Marku Audymu.

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007 Usnesení. 508 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 7. 5. 2007. Usnesení. 509 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu ásti pozemku zapsaného

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 2 Škola obnovy venkova, o.p.s. se sídlem v Libšicích VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 Základní údaje Název Používaná zkratka : Škola obnovy venkova, o.p.s. : ŠOV Právní forma : Obecn prospšná spolenost Sídlo

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Zimní pikrmování pták

Zimní pikrmování pták ZPRAVODAJ. 101 íjen 2005 Vychází 4 x ron Ediní rada Zpravodaje: pátelé Soa Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Ducháek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby

Více

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,

Více

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí Masarykovo nám. 1007, 763 12 Vizovice íslo jednací : MUVIZ 010573/2009 ZP-EJ Spisová znaka : MUVIZ 003267/2009 VYIZUJE: Ing. Eva Jelénková TEL.:

Více

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!!

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!! : Divoká Šárka : Pístup: SZ ást Prahy - Vokovice. Autem: Do stejného místa jako hromadnou dopravou. Hromadnou dopravou: Z konené zastávky tramveje 2 a 26 Divoká Šárka, dol kolem Mekáe, po schodech dol,

Více

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Usnesení. 35 Zastupitelstvo msta bere na vdomí pehled plnní usnesení ze dne 11.12.2006 a bere

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . ZP-5047

ZNALECKÝ POSUDEK . ZP-5047 ZNALECKÝ POSUDEK. ZP-5047 o cen obvyklé nemovitosti - bytové jednotky. 1745/3 v dom.p. 1745, ul. Pražská, Cheb, vetn podílu o velikosti 5785/43313 na spolených ástech domu a na pozemku parc..st. 2028,

Více

Název památky: Klášter benediktin# Rajhrad. Známé též jako: Raigern. Datace: 1691, 1721 1739, 1763 1770, 1840. Typ: Klášter. Donáto#i: #ád benediktin#

Název památky: Klášter benediktin# Rajhrad. Známé též jako: Raigern. Datace: 1691, 1721 1739, 1763 1770, 1840. Typ: Klášter. Donáto#i: #ád benediktin# Název památky: Klášter benediktin# Rajhrad Známé též jako: Raigern Lokace: Rajhrad, 14 km jižn# od Brna, Rajhrad u Brna, Morava, Czech Republic Datace: 1691, 1721 1739, 1763 1770, 1840 Auto#i: Jan Blažej

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 581/055/2011

ZNALECKÝ POSUDEK . 581/055/2011 ZNALECKÝ POSUDEK. 581/055/2011 o cen obvyklé pozemku PK. 423/5, k.ú. P estavlky u Sedlce, obec Sedlec-Pr ice, zapsáno na LV. 304 u Katastrálního ú adu pro St edo eský kraj, KP Benešov Objednatel posudku:

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

SCHVÁLENÝ ROZPOET NA ROK 2001 (v tis. K) SR UR I.PÍJMY CELKEM 79 878 82 340

SCHVÁLENÝ ROZPOET NA ROK 2001 (v tis. K) SR UR I.PÍJMY CELKEM 79 878 82 340 P í l o h a. 3 SCHVÁLENÝ ROZPOET NA ROK 2001 (v tis. K) SR UR I.PÍJMY CELKEM 79 878 82 340 z toho: daové 39 068 39 068 nedaové 11 928 14 387 kapitálové 5 777 5 777 dotace neinvestiní 21 670 21 673 FRBMS

Více

Den zveejnní: 20.4.2007 Den sejmutí: 7.5.2007. Za Msto Vimperk

Den zveejnní: 20.4.2007 Den sejmutí: 7.5.2007. Za Msto Vimperk usnesením. 371 Rady msta Vimperk ze dne 16.4.2007 zámr. 44/11/07 prodeje ásti pozemk vedených u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt Prachatice v katastru nemovitostí pro obec

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

1. Schválení programu jednání lenové rady msta se seznámili s návrhem programu na dnešní jednání rady msta.

1. Schválení programu jednání lenové rady msta se seznámili s návrhem programu na dnešní jednání rady msta. Z á p i s. 39 z jednání rady msta Brandýs nad Labem Stará Boleslav konaného na mstském úad dne 19. 10. Pítomni: dle prezenní listiny Ovovateli zápisu byli ureni : p. ing. Jií Nekvasil. p. Josef Dašek Program

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

TECHNICKÝ POPIS K PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI STAVBA ÁSTI OPLOCENÍ HBITOVA NA P.P..199/3, K.Ú. HRADIŠT U CHEBU

TECHNICKÝ POPIS K PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI STAVBA ÁSTI OPLOCENÍ HBITOVA NA P.P..199/3, K.Ú. HRADIŠT U CHEBU TECHNICKÝ POPIS K PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI STAVBA ÁSTI OPLOCENÍ HBITOVA NA P.P..199/3, K.Ú. HRADIŠT U CHEBU Název akce : Stupe PD : Místo stavby : Stavební úad : Investor (stavebník): Projektant: Zodpovdný

Více

!"#$%&#' () ""*'*"#$% +!!", #$% &'%%% -. /0*1*"#$%$120# () ()! *( 56 789 :) 4* ; / ; ) $*

!#$%&#' () *'*#$% +!!, #$% &'%%% -. /0*1*#$%$120# () ()! *( 56 789 :) 4* ; / ; ) $* !"#$%&#' () ""*'*"#$% +!!", #$% &'%%% -. /0*1*"#$%$120# () ()! *( " +,) - *(. - *( 3 " (/ 0(1 1 4 -) 2.3 4( 789 :) -< 47 V souvislosti s ustanoveními nového obanského zákoníku zaíná výbor pipravovat nové

Více

?????????????????????????

????????????????????????? !"! "#$% &'!"# $%&" ' (!) (%) "%)*+,,',' "-$)++./++0/!1'!1' ' &' "%2!&' ' 3 & & 2-%!'!' $% 1&'' 1' 1 440,' ' "#56!'!!' 78 1' 1' 3%,',' % ' ' $%&"# )** 9:3$$6!;&'!

Více

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014 VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014 Ing. arch. Karel Doubner Zkušenosti z praktických realizací obnovy podstávkových domů Projekt rekonstrukce Komunikace s investorem Spolupráce se

Více

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu.

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu. Seznam příloh Tab. 1. Celkový pohled na Libosad Justus van den Nypoort podle předlohy G. M. Vischera, Celkový pohled na Libosad, výřez s pohledem na město, zámek a Podzámeckou zahradu, 1691. In: Zatloukal,

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t.

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t. ž Vojnový záslužný kríž 2.triedy s memi + miniatúra, kríž s miniatúrou pochádza od bývalého vojaka Wehrmachtu z Viedne.Odznaky sa našli na pôvodnej uniforme v pivnici majitea.!! 100% Original Tzv. ád Váleného

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2005 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 10.07.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 10.07.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 10.07.2006 Usnesení. 650 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 27.06.2006. Usnesení. 651 Rada msta rozhodla uzavít smlouvu o dílo jejíž pedmtem je zakázka

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

Region Světelsko a Ledečsko

Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část C: Katastrální obec LITOVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část C: Katastrální obec LITOVICE 2 Tento svazek

Více

ZPRAVODAJ. Z Moravského Krumlova:

ZPRAVODAJ. Z Moravského Krumlova: ZPRAVODAJ Redakce: J.Punochá Náklad: 100 ks (p.. 49) íslo 2/2006 íjen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEEJNÉ ZAKÁZKY Zadávací ízení Zjednodušené podlimitní ízení podle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis Název veejné zakázky OSSZ Klatovy Energetické

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek 1. Veejná zakázka Název zakázky: [_Operativní leasing užitkového vozu_] Registraní íslo projektu: [_CZ.1.04/3.4.04/26.00348_] Název projektu: [Flexibiln pro odlehovací

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12 U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Zastupitelstvo msta Vizovice pijalo na svém zasedání dne 23. 6. 2008 následující

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více