SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ

Transkript

1 SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ Iveta Sladká, Alena Machová X: 1 107, 2008 ISSN Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství Souhrn V tomto článku se zabýváme problematikou spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v DS. Tato problematika je v současné době velice aktuální, neboť seniorů stále přibývá. Klíčová slova: spolupráce rodina senior domovy pro seniory ÚVOD Stáří je nevyhnutelnou součástí života každého živého tvora. Je to konečná časová etapa života, ve které dochází k mnoha změnám, se kterými se člověk musí vyrovnat. Mění se vzhled, člověku přibývají vrásky, vlasy šedivějí a řídnou, dochází k úbytku svalové síly, k poruchám paměti. Ke změnám dochází i ve sféře psychické a sociální. Starý člověk je citově labilnější, mění se i jeho osobnost. Charakteristické rysy osobnosti získávají na intenzitě. Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak znovu stoupá. V širší rodině zastává starý člověk obvykle i nadále důležitou roli rodiče, prarodiče, popřípadě prababičky a pradědečka. Stejně tak jako má starý člověk nezastupitelnou roli v rodině, hraje i rodina nezastupitelnou roli v životě i v péči o starého člověka. Dříve bylo běžné, že se děti staraly o své staré rodiče, v současnosti se spíše preferuje soběstačnost, nezávislost a ekonomický zisk. Pro mnoho rodin je v dnešní době jednodušší zajistit svým stárnoucím členům odbornou péči, než svůj život přizpůsobit jejich potřebám. Opustit svůj dům, svůj byt znamená pro staré lidi rozloučit se s minulostí, se vším, co dosud tvořilo jejich život. Vstup do zařízení sociální péče je vážnou situací. Zaměstnanci těchto zařízení, ale i rodina si pak musí uvědomit, že tato změna je pro starého člověka psychicky náročná, a musí mu velmi pozorně pomáhat při překonávání tohoto těžkého období. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci snaží zapojit do ošetřovatelské péče o seniora a zda spolupracují se zdravotnickým personálem. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v DS (H1) a (H2) rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v ošetřovatelské péči o seniora v DS. Metodika Ke zpracování praktické části práce byl použit kvantitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla použita metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní senioři a zdravotnický personál z DS Máj a DS ÚSP Hvízdal v Českých Budějovicích, DS Mistra Křišťana v Prachaticích a z DS na Hluboké nad Vltavou. Bylo rozdáno 80 dotazníků klientům DS a 100 dotazníků pro zdravotnický personál DS. Dotazníky byly anonymní a obsahovaly 17 otázek pro seniory a 13 otázek pro zdravotnický personál. 50 Kontakt supplement/2008

2 VÝSLEDKY 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 75,0 65,5 Graf č. 1 Zájem rodiny o seniora PROBLEMATIKA GENERACE 50 PLUS 30,0 21,8 20,0 16,7 12,7 8,3 10,0 0,0 1 Ano 2 Ne 3 Výsledky sester i seniorů se shodují, jsou mezi nimi jen nepatrné rozdíly; 75 % sester odpovědělo, že se u nich rodina seniora informuje na jeho pobyt v DS, 16,7 % sester odpovědělo, že se rodina neinformuje a 12,7 % jich odpovědělo, že se rodina na seniora informuje jen někdy. Na tuto otázku odpovídalo 55 seniorů, jež navštěvuje rodina. Z jejich odpovědí vyplývá, že se jejich rodina ve většině případů na ně informuje 65,5 % odpovědí. Podle 21,8 % odpovědí seniorů se rodina neinformuje a 12,7 % seniorů neví, zda se na ně jejich rodina informuje u zdravotnického personálu. Graf č. 2 Zapojení rodiny do ošetřovatelské péče o klienta 7 67,3% ,3% ,4% 32,7% 33,3% 2 1 Ano Ne Někdy Kontakt supplement/

3 Dle sester se 40,3 % rodin zapojuje do ošetřovatelské péče o seniora, 26,4 % rodin se nezapojuje a v 33,3 % se rodina do péče o seniora zapojuje jen někdy. Z 67,3 % odpovědí seniorů 6 Graf č. 3 Oblasti zapojení rodiny vyplývá, že se podle nich rodina do péče o ně zapojuje více. Podle 32,7 % odpovědí seniorů se rodina do péče o ně nezapojuje. 55,6% 5 47,9% 4 38,9% 3 30,1% 2 15,2% 1 6,8% 4,1% 1,4% hygiena stravování vylučování aktivita/pohyb jiné.. Z grafu vyplývá, že se klienti i sestry shodli v odpovědích. Dle 55 klientů se rodina nejčastěji zapojuje do ošetřovatelské péče v oblasti aktivizace, celkem je to 35 (48 %) odpovědí, 53 sester k této možnosti napsalo 40 (56 %) odpovědí. Dále pak rodina často pomáhá také při stravování, u klientů je to 27 (30 %) odpovědí a u sester je to 28 (39 %) odpovědí, v oblasti hygieny klienti uvedli 11 (15 %) odpovědí a sestry uvedly 3 (4 %) odpovědi, v oblasti vylučování klienti uvedli 5 (7 %) odpovědí a sestry zde uvedly 1 (1 %) odpověď. 52 Kontakt supplement/2008

4 4 35,0% 3 25,0% 2 Graf č. 4 Členové rodiny zapojující se do ošetřovatelské péče 39,5% 36,2% 31,9% 23,4% 22,7% 19,7% PROBLEMATIKA GENERACE 50 PLUS 15,0% 13,6% 1 6,4% 5,0% 2,1% 4,5% manžel manželka dcera syn snacha jiné.. Dle sester se nejčastěji do ošetřovatelské péče z rodiny zapojuje dcera 39,5 % odpovědí, klienti napsali nejvíce odpovědí také u zapojení dcery 36,2 % odpovědí, dále se nejčastěji do péče zapojuje syn, sestry u této možnosti napsaly 22,7 % a klienti u této možnosti uvedli 31,9 % odpovědí. Manžel se podle 13,6 % odpovědí sester zapojuje méně a podle klientů vůbec. Manželka se podle sester zapojuje v 19,7 % a dle klientů v 6,4 %. Podle 23,4 % odpovědí klientů se dále pak zapojují vnoučata a sourozenci klientů. ZÁVĚR Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci zapojují do péče o seniory v DS a zda spolupracují se zdravotnickým personálem v péči o seniora v DS. Cíle práce byly splněny. Prostřednictvím dotazníků byla zjišťována spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem a oblasti, ve kterých rodina spolupracuje. Výsledky výzkumu potvrzují hypotézu H1: Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v 67,3 % dle seniorů a podle zdravotnického personálu se rodina aktivně zapojuje v 73,6 %. Potvrzena byla i hypotéza H2: Rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v 75,7 % podle výpovědí seniorů. Stále nám ale zbývá, dle výsledků získaných od seniorů, 1/3 rodinných příslušníků, kteří se do ošetřování seniora v DS nezapojují. Proto bychom chtěli rodinné příslušníky i zdravotnický personál seznámit s výsledky výzkumu a upozornit tak na význam návštěv rodiny. Také bychom chtěli vyzdvihnout potřebu spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o klienta, která se tím stává kvalitnější a plnohodnotnější. Zároveň bychom chtěli apelovat i na zdravotnický personál a povzbudit ho k aktivnímu vyhledávání spolupráce s rodinou. LITERATURA GILLERNOVÁ, I., BURIÁNEK, J.: Základy psychologie, sociologie. Praha: Fortuna, HOLEKSOVÁ, T.: Ležící nemocný člověk v domácím prostředí. Praha: Grada Publishing, KALVACH, Z. a kol.: Úvod do gerontologie a geriatrie. 1. díl, Gerontologie obecná a aplikovaná., Praha: Karolinum, Kontakt supplement/

5 KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A.: Stáří Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Praha: Galén, PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I.: Soužití se staršími lidmi. Praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. Praha: Portál, Přel. z: Vivre avec les personnes agées. STUART - HAMILTON, I.: Psychologie stárnutí. Praha: Portál, Iveta Sladká a Alena Machová sladousi@seznam.cz 54 Kontakt supplement/2008